ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ce4bdef0-8d6e-11dc-83f4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v ponděli 10. května 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 128.
#4 alto_textblock #4
Naranní a večerní listy předpláci se V Praze v administracia na měsic. . . . . . 2 K na čtvrt lsta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62k ve filiálkácl na měsic. . . . . . 2 K 80h Poštou: nn měsle. na čtvrt ieta : . . . 9 R 60 dvoji zásilko na měsie Ea čtvrt iota : . . 1 K doh
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
I
#7 alto_textblock #7
—
#8 alto_textblock #8
V drobném prodejin ranní čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za t h Ve filiálkách na venkovi ranni čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá ndministrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se těs redakca, tiskárna a sxpodice „Národních Listů“ Rukopisy se nevracsjí.
#9 alto_textblock #9
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#10 alto_textblock #10
Biliňského finanění předlohy budou změněny. Z Vídně, 10. května. Ministr financí dr. Bi- liňski již vystihl, že jeho finanční předlohya jeho plán finanční, jak jej podal poslanecké sněmovně, přijaty býti nemohou a nebudou. Proto položena teď alternativa: bud osno v ty podstatně změniti, nebo zkoncování jejich parlamentem — vyjímaje daň lihovou — odložiti až do podzima. Proto počítá se s faktem, že bude třeba předlohy ostatní mimo lihovu předělati. Jde teď jenom o věc dvojía kdy a jak, zdali již nyní a hned či teprve do kampaně podzimní. Otázka druhá, jakou měrou mají býti elaboráty pozměněny, týká se vý- hradně skoro předlohy o dani z piva. Navrže- ná daň pivní má býti snížena, poněvadž však podil pro země z výnosu daně lihové a pivní ne- může býti zmenšen, naopak bude třeba tyto po- dily zvýšiti, vzpírá se pochopitelně ministerstvo financí proti snížení daně z piva, poněvadž by pak výtěžek státu z daně lihové a pivní byl ještě
#11 alto_textblock #11
menší.
#12 alto_textblock #12
Japonský prine Našimoto v Pešti. Z Vídně, 9. května. (K. k.) Dnes ráno přibyl sem japonský prine Našimoto s chotí po krátkém pobytu pokračoval v cestě do Pešti, jen provázen vídeňským velevyslancem japon- ským. Z Pešti, 9. května. (K. k.) Japonský prino Našimoto s chotí a četnou družinou přiby sem dnes v poledne. Prine ubytoval se s dru- žinou v Grand hotelu Hungaria. V 5 hodin od- poledne přijel císař k hotelu Hungaria. Byl uveden do princových komnat v prvním po- schodi. Návštěva císařova u prince trvala 10 minut, načež se císař vrátil do dvorního hradu Četné obecenstvo, jež se shromáždilo před hole- lem, uspořádalo císaři bouřlivé ovace při při jezdu i odjezdu. V 6 hodin jel princ Naši- moto do dvorního hradu, kdež zanechal navstí- venky u císaře a pana arcivévody Josefa.
#13 alto_textblock #13
Uherská krise. Z Vídně, 10. května. Pošťská depeše „Sonn- u. Monlagszigu.“ oznamuje: Situace jest ne- ustále žalostna. Všechny plány k řešen krise rozbily se odporem oné skupiny strany neodvislosti, která chce, by nová vlá- da byla vzata výhradně ze strany neodvislosti. Neuskutečnitelným jest kro- mě toho plán, založiti novou skupinu, k které by se připojila také strana hr. Tiszy. Vy- pravuje se, že císař byl rozhorlen pro chování se presidenta Justha, poněvadž tento podrobnosti svého slyšení uveřejnil. President říšského sněmu Justh hrozí, že svolá říšský sněm, na kterém bude zahá- jena obstrukce. „As Ujság“ vypravuje, že několik dam maďarské šlechty učinilo pokus přiměti dámu vysoce postavenou, aby na místech nejvyšších intervenovala ve prospěch koalice. Zamílavá odpo- věď zněla: „Nemohu převzíli roli baronky Schönbergerové (bar. Schönbergerová byla spro- středkovatelkou mezi koalicí, jejím prvním mi- nistrem spravedlnosti Gézou Polonyem a vídeň skými kruhy). Z Pešti, 9. května. (Uh. tel. kor. kanc. Místopředseda posl.sněmovny Štěpán Ra- kovszky byl přijat v 11 hod. v jednohodi- novém slyšení. Ve 12 hodin dostavil se místo- předseda Navay ke slyšení u císaře, jež trvalo půl hodiny.
#14 alto_textblock #14
Hrabě Apponyi vyvrací. Z Pešti, 9. května. (K. k.) Uh. tel. kor kanc. sdéluje: Ministr hr. Apponyi prohlásil, že nepronesl přikládaný mu výrok o územníeh aspiracích Italie a Ruska a že lituje, že takové absurdnosti může se věřiti.
#15 alto_textblock #15
Vídeňská obecní rada na cestách. Ze Šibeniku, 9. května. (K. k.) Včera ve 4 hod. odpol. pokračovali účastníci dalmatsko- bosenské cesty vídeňské obecní rady v jízdě z Rovigna do Pulje, kamž přibyli v 6 hodin Po prohlidce amfiteatru a po projíždce po městě vyhověli účastníci cesty pozvání a navšlívili ná- mořní kasino. V 9 hodin pokračovalo se v jízdě do Šibeniku, kam účastníci dorazili za nádher- ného počasí v 7 hodin ráno.
#16 alto_textblock #16
Pomník Nikolaje Gogola v Moskvě. Z Moskvy, 9. května. (K. k.) Dnes by zde odhalen pomník Nikolaje Go- gola v přítomnosti zástupců cara, náčelník úřadů, přes 180 deputací (mezi nimi byli zá- slupci z Rakouska, Německa, Francie, Anglie, Švědska a Hollandska) a několika tisíců obe- censtva. Berlínský officiosns o situaci v Malé Asii. Z Berlína, 9. května. (K. k.) »Nord deutsche Allg. Zig « píše v týdenním přehledu Lze doufati, že otomanská vláda zjedná klid pořádek v Malé Asii vlastní silou. Není žádného podnětu k zakročení cizích mocností a zprávy, jež ohlašují tuto intervenci, postrádají všeliké podstaty. Situace v Malé Asii se skutečně zlep- šila a lze důvodně doufati, že účinný postu otomanské vlády bude míti další přiznivý
#17 alto_textblock #17
účinek.
#18 alto_textblock #18
Stolypin a Německo. Z Kolina n. R. 8. květoa. (K. k.) V ber linském telegramu »Köln. Zig « se praví: Fran- couzské listy přinášejí z Petrohradu tento tele- gram: »V drplomatických kruzích se ujišťuje, že výprava reakcionářů proti Sto- lypinovi byla podnícena něme- ekou diplomacil, která považuje Stolypina za podporovatele proti německé politiky a chová obavy. že
#19 alto_textblock #19
by Rusko definitivně dostal z německé zájmové sféry. Tažení toto nemělo doposud úspěchu. poněvadž většina dumy podporuje Stolypina Dle zpráv z kruhů zasvěcených snaží se osno- valelé této výpravy přiměti císaře Vilé ma, aby před odjezdem cara Miku- láše do Středozemniho moře zaje! do Petrohradu a zjednal tam opělně bývalou německou převahu. Jest na blledni, že tento tlach nemůže pochá- zeti z vážných kruhů diplomatických. V tčchto kruzích jest velmi dobře známo, že Německo nemá přičiny k žádné nepřátelské výpravě proti Stolypinovi. Dle zpráv z kruhů směrodatných nepomýšlí se na cestu clsaře do Petrohradu. Klepům těmto nepřikládal by se žádný význam, kdyby nebylo nápadno, že je rozšifuje »Agence Havas«, poloúřadní fran- couzská agentura telegrafieká. Anglický ministr obchodu promluvil. Z Londýna, 9. května. (Reuter.) (K. k.) Ministr obchodu Churehil pronesl řeč, v níž se živě zastával svobodného obchodu. Porovná val poměry v Anglii s poměry v Německu. Francii a Spojených státech. O soutěži na moři prohlásil, že poslední epocha nevyznačovala s překotným, nýbrž stálým postupem ve stavbě lodí. Jest k tomu třeba veliké mohoucnosti, ale Anglie nebude první zemí, která s ní nebude. Čím déle potrvá napjetí, tím více se ukáže pře- vaha Anglie na moři.
#20 alto_textblock #20
Král Eduard zdráv. Z Londýna, 9. května. (K. k.) Úřadněse sděluje, že král Eduard těší se výtečnému zdrav a že mu velmi dobře prospěla doba zotavenl. Hakki bej zůstane. Z Říma, 9. května. (K. k.) Podle »Gior nale d'Italia« uvědomil nynější turecký velvy- slanec u kvirinátu Hakki bej ministra zahranič ních záležitostí Tittona, že zůstane na svén dosavadním místě. Alentát na moskevského policejního ředitele v Paříži. Z Pařiže, 9. května. (K. k.) O útoku který podnikl včera ruský terorista ve zdejším hotelu na policejního ředitele v Moskvě, plukov- níka šl. Kottena, sděluje se na základě úřad- ního setrení: Terorista Moska Rips, který by pro politické rejdy vypovězen na Sibíř a pak navázal styky s Kottenem pod záminkou, že chce konati služby ruské tajné policii, vypálil na Kottena, kdyz jej navětivil v hotelu, čtyři rán z revolveru, aniž jej však zasáhl. Rips způsobil pak revolverem plukovníkovi dvě lehké rány na hlavé. Rips, který se nechal zatknouti bez odporu, prohlásil, že chtěl plukovník usmrtiti, aby odhalil rejdy ruské policie.
#21 alto_textblock #21
Po převratu v Turecku
#22 alto_textblock #22
Sultán a mladoturecký výbor. Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Šiří se různé po- věsti, na př. o rozmíšce mezi sultánem mladolureckým výborem a o stížnostec sultána na vnucený mu dvůr, který si sultán chtě sestaviti ze svých věrných přívrženců. Dále se pro slýchá, že generalissimus Mahmud Šefket musil za kročiti, ježto sultán hrozil jistými eventualitami Z toho důvodu Mahmud Šefket uveřejnil oznámené už prohlášení, že armáda přerušila všechn styky s výborem Všechny tyto a podobné po věsti lze těžko kontrolovati, ale zdají se býti pře hnané.
#23 alto_textblock #23
Kiamil paša a sultán. Z Catihradu, 9. května. (K. k.) »Courier d' Orient- oznamuje z bezpečného pramene, že bývalý velký vezír Kiamil paša byl přijat sultánem ve slyšení že jej varoval před poslaneckou sněmovnou, která chce obmeziti mocenskou sféru sultánovu. Na štěst má prý sultán příliš upřímný smysl pro ústavu, než aby byl přístupen takovým svodům. Báchorky o nálezech v ildizském paláci. Z Caříhradu, 9. května. (K k.) Všichni držitele moci, jakož i ostatní informovaní činitelové civilní vojenští prohlašují za bezdůvodnou zprávu, ž v Iidizu byla nalezena korespondence me z německým císařem a Abdulem Ham de m. Před slavnoslním opásáním sultána Mohameda v Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Od zejtřejší slav nosti opásání mečem očekává se na turecké stran změna smýšlení ve prospěch sultána také u oné čá- sti mohamedánů, kteří byli rozladěni provedením posledního převralu a chovali se zdrženlivě vůči no- vému režimu. V ulicích Stambulu, jimiž sultán zejtra pojede, budou učiněna patřičná opatření. Všechny státní a soukromě ústavy, jakož i všechny banky školy jsou zejtra zavřeny. Program, sdělený turecký- mi listy, odpovídá celkem oficislnímu programu. Napjatý stav věcí v Albánsku, Ze Soluna, 9. kvělna. (K. k.) Situace v již- ním Albánsku jest doposud silně na- pjatá. Po nedávno oznámeném zavraždění dvou důstojníků byli jiní mladoturečtí důstoj- níci vypuzeni, Moc úřadů zda se být ochromena. Z Prevesy odplula válečná l s vojskem do Valony
#24 alto_textblock #24
Pense Abdula Hamida. Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Večerník »Servat i-Fonun« sděluje, že Abdul Hamid, poněvadž jebo jmění bylo zabaveno, dostane od státu pensi 100 liber měsíčně a tři jeho ženatí synové po 600 lib.
#25 alto_textblock #25
Turecké vojsko do Tripolisu. Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Proslýchá se, že také Porta zamýšlí poslati vojenské posily do Tripo- lisu, poněvadž Egypt vyslal na hranice Tripolisu dva prapory a jedou balerii.
#26 alto_textblock #26
Nepokoje v turecké Asii Z Čařihradu, 9. května. (K. k.) Úřadní list uve řejňuje ze 7. t. m. poslanou depeší valia v Bagdadu a prozatímného vojenského velitele, vrchního divi- sionáře generála Fazila velkému vezírovi, v níž s praví, že kmeny, shromáždivší se v Amerahu, byly za svého posledního útoku ve velké síle. Nedávn události předstihují všechny podobn případy a měly ráz vnitřní války. P dva měsíce byl ůplně zastaven vbcho mezi Bagdadem a Basarahem. Pilčiněním jednollivců, zvláště ovšem vojenskými operacemi. byla vzpoura úplně potlačena a plavba na l igridu
#27 alto_textblock #27
zabezpečena. Aby byly ztomeny poslední síly vzbou- řených kmenů a zajištěno provedení občanských re forem, vytrhl ve středu nový vali basoražský Arif bej se dvěma prapory a čtyřmi děly z Bagdadu do Basorahu. V pátek poslal z Ali el Garbí telegram. že povstalci jsou všude zastrašeni a vzdávají se. Ve zprávě z Bagdadu se dodává, že v sobotu přibyl do Amarahu, kde se asi zdrži delší dobu. Vyslovuje se konečně uspokojení, že truchlivé události v Amarahu jsou skončeny současně s akcí nového kabinelu.
#28 alto_textblock #28
Ministr m. sl. posl. dr. Pacák o politické situaci. V Čáslavi, 9. května. (Od vlastního zpravodaje »Nár. Listů«.) Za účelem upevnění svých šiků v kraji čáslavském svolala zdejší organisace národní strany svobodomyslné na dnešek důvěrnou schůzi příslušníků strany, ve které promlu- vili ministr m. sl. posl. dr. Bedřich P a c ák o politické situaci a posl. dr. Lad. Klumpa o politické organisaci strany V řeči přes půl druhé hodiny trvavší shromážděním více než tři sta osob čitajicím o počátku až do konce se stupňovaným zájmem i pozorností sledované, pojednal posl. dr. Pa- cák svým prostým a upřimným způsobem aktuálních otázkách politických, hospodářských i sociálních. Dr. Pacák vyslovil se též pro schůzi zástupců všech stran k úradě o zjednání společného základu práce za heslem; »Urov- nati vzájemné poměry pro lepší budoucnos národa«. Radniční sál byl účastníky naplněn do po- sledního místečka. Mezi přítomnými byli ze- jména pp. okresní hejtman a místodržít. rada Krejčí, purkmistr král. horního města Hory Kutné Macháček a měst. radní Štěpá- nek, členové měst. rady čáslavské Žatecký Lobeč, Jeřábek a dr. Tesař, okresn soudce Červený, zástupci veškerých živno- stenských společenstev místních, členové měst ských rad Golč. Jenikova a Žlebů, zástupcové škol a úřadů atd. Do předsednictva zvoleni byli pp. MUDr Věšín, předseda politického klubu zdejšího a zemský posl. dr. Zimmer, starosta král. města Čáslavi. Schůzí zahájil o 143. hod. odp. předsed p. MUDr. Věšin, jenž srdečným a vzletným proslovem uvital přitomné, jakož i zejména po slance dra. Pacáka a dra. Klumpara. Dr. Bedřich Pacák promluvil asi takto Stará zkušenost nás učí, že zahraniční poli tika rakouská ovládá vždycky politiku vnitřní To jsme viděli v letech 1870, nejlépe pak po letech 1870 a také nyní. Co se poslední dobou uvnitř říše stalo, to vše stalo se vlivem politiky zahraniční. Všecko se točilo okolo Němců. Vlivy velm mocné působily ke změně situace ve prospěch Němců, rovněž tak rychlé zavolání ministerstva německého a ministrů nám nepřiznivých způso beno vlivy těmi. Rakousko, domnívajíc se býti v bosensko- hercegovské záležitosti úplně opuštěným a do mnívajíc se, že může spolehati jen na Německo oddalo se plně německému proudu a až bude jednou psána úplná a pravdivá historie tél doby, uvidl se s úžasem, kdo a kde tento směn podporoval. Tyto poměry byly tak silné, že proti nim všecky kroky ve vnitřní politice byly marny. A domýšlí-li se někdo, že hlasování proti re krutům by bylo na tu dobu na vnitřní politiee něco změnilo, velice se mýlí. Miní-li, že hlaso- váním tím na Bienerlhově postavení by se bylo něco změnilo, je rovněž na omylu. Vím t z nejlepších pramenů, že by se ani o prst ne bylo situací hnulo. Takové byly tehdá poměry. Proudy vnitřní politiky v tu dobu nic ne rozhodovaly. Což nepozorovali jste, jak Madat po dobu nebezpečí prapor své banky svinov a teprve, když nebezpečí minulo, jej zase roz vinule? Teď napjetí zahraniční většinou přestalo, neboť turecký převrat urovná se bez vlivu na nás — a my musíme se nyní rozhlédnouti, co nyní a co dále? Rakousko nemůže v tomto stavu, v jakém se nalézá, na dlouho setrvati, neboť říše, jež má velkou většinu slovanskou, nemůže provo- zovati na dlouho politiku protislovanskou. Což neodpudilo si národy slovanské na Balkáně touto protislovanskou politikou? A nebyly nedávné ne- příjemnosti na Balkáně přímo následek takovéto protislovanské politiky ? Poslanec Šusteršič měl onehdy pravdu, když pravil, že Rakousko není samo zavázáno Německu, že také vice versa jest Německo za- vázáno Rakousku, poněvadž by jinak v kon- certě evropském bylo úplně isolováno. A také nezakládá se na pravdě tvrzení, že Německo má největší zásluhu o nás. Tu zá- sluhu má obyvatelstvo této říše, tudíž též náš národ, neboť obyvatelstvo v dobách těžkých přímo vzorně se chovalo, tak že mocnář sám viděl se nucena, veškeré obyvatelstvo říše po- chváliti. Němci čeští jsou nyní na koni, jakoby oni byli v bosensko-hercegovské věci spasili Ra- kousko. Největší zpupnost vidíme v jejich posta- vení ke snému. Spoléhají, že nás donutí ku po- volnosti. Lehkomyslně rozbili sněm a přes t zůstali mazánky, což ovšem zase děkují z nej- větší části poměrům zahraničním. Kdybychom my to byli učinili, tu by nej- horších prostředků, jež by byly možné, se prot nám bylo použilo. Oni doufají, že v roce 1910 musíme po- voliti, poněvadž tu přestanou příspěvky státní z osobní daně z příjmů, lihu atd. k našim zemským vydáním. Velice se mýli ! Zapomlnajít.
#29 alto_textblock #29
že mají tolik potřeb na sněmu, že ho potřebuj více než my a že my máme svůj zemský výbor. My dopouštíme se ohledně sněmu chyby — nedočkavostí. Čím více tato se jeví, tím zpurnějšími se stávají Němci. Tu je nejlepší politikou: vyčkati. Ti snad nejlépe se zlomi odpor. Ale mimo to nynější návrh vládní na sa- nování financí zemských, vlastně návrh na zvý- šení daně pivní i z lihu k účelům státních f- nancí vládu samu donucuje ukázati Němcům neudržitelnost jejich trucu. Ostatně já nepochopuji, proč se jich vláda stále ptá, svoli-li ke svolání sněmu nebo ne Ptá se nás někdo, svolíme-li ke svolání říšské rady nebo ne? Tím se jim činí obstrukce velice snadnou. Řeknou jednoduše ne a sněm se nesvolá a mají po práci. Vláda je povinna sněm svolati, aniž by se ptala toho neb onoho. Němci nechť jsou posta- veni před hotovou událost; ať ukáží, zdaž jsou takoví násilníci, že sněm bezdůvodně rozbijí Čteme-li řeči německých spolukrajanů, sly- šíme fráze o jejich mírumilovnosti — jak t nedávno jejich nejbojovnější kohout, poslanen Bachmann, vykládal. Když nynější ministerský předseda zval zástupce obou národů před vydáním zákonů k společné poradě, tu odmítli Němci se dostaviti Tehdy mně řekl jeden velmi závažný činitel v parlamentním životě rakouském, že stydí se před ostatními národy a zejmena před socialními demokraty vykládati své naprosto hegemonick zásady. Nyní, když vládou předloženy byly zákony jazykové a rozdělovací, jež hovi jen jejich zá- sadám a jež jsou pro nás naprosto nepřijatelny tlačí Němci vší silou, aby tyto návrhy se co nejrychlejí projednaly, ač na oko tvrdi, aby oklamali svět, že také pro ně jsou nepřijatelny. To může míti jen dvojí účel: buď aby ná vehnali do situace, ve které nás chtějí míti. snad do obstrukce, aneb aby návrhy ty rychle projednány byly nyní, v době pro nás politicky nejhorší. Jak zachovat se máme my? — Řekl jsem v Chrudimi, že nasadíme všecky páky, aby návrhy Bienerthovy — tak jak nám byly předloženy — nestaly n zákonem a při tom trvá m. Ale tu nestačí jen toto rčení. My zamezení těchto předloh máme v rukou parlamentné, m se však také musime snažit zame ziti, aby se předlohy nestaly skutkem cestou ueparlamentní. A proto vyžaduje náš postup nejen rozhodnosti, ale i opatrnosti. A přece musím poclivě a upřímně říci, že jako my všichni mám i já vřelé přání po na- rovnání našeho sporu s Němci neb tolikje jisto, že ten spor nejen nás oba, ale i ríši po- škozuje a že my oba národové vedeme spory. jež prospívají jen třetím. Smír však musil by býti spravedlivým k oběma stranám; terroriso vati však se našimi německými spolukrajany nedáme! Smír se nedá národům hodit na hlavu, jak se zamýsli umto zákonem; lze ho docfliti jen dohodou národů. — Přiklad vidíme nyní v Dal- macii mezi Chorvaty a Vlachy. Po této dohodě dvojí je vyvráceno: 1. že smir mezi národy by se mohl stát bez společného jednání zúčastněných národů 2. že se musí státi jen zakonem. Vždyť Němci i nařizení mají za zákonná, ovšem jen, když jim prospivají (nařízení Cl ryovo, Matajovo o poštách). Proto mám za to, že dříve musí se sejíti a dohovořiti zástupco vé národů, než se může mluviti o ně- jakém smíru. Jen zástupcům obou těchto národů přísluši se rozhodnouti a není věcí všech ostatních ná- rodů Rakouska, rozhodovati a souditi nad nimi Když v Dalmacii to ponecháno oběma ná- rodům — což se to nesmí státi v tak důležite zemi jako jsou Čechy? Nepřijdou-li Němci do porad opět, ukážou že jim nezáleží na smíru, ale na z ná s l nění. Když trval boj tolik let, je nyní ješte možno vyčkati, až zástupcové národů se sejdou, ovšem je-li právě nyní doba vhodná je otázkou. A proto bude dobř vyčkati až nastane doba klid- nějsl. Není pravda, že ty porady jsou bezúčelné Já byl mnohým poradám přitomen, kde věcně a klidně jednáno bylo a i z Körbrových porad vyšlý zákon jazykový v autonomních úřadech blizel byl dohodnuti. My pravíme: předlohy Bienerthovy jsou pr nás nepřijatelny. Němci praví totéž; nuže, se- jděme se k poradě, jako to udělali v Dalmaci a dohodněme se o nových základech, jež by byly přijatelny. Dohodovací jednání musí před cházet. Kdybychom se dohodli — pak na formě věru nezáleží. Dalmacie tvoři nyní veliký prejudic, který se nedá ignorovati. Je nepřípustno říci: v Čechách musí býti zákon bez jednání, v Dalmacii na řízení s dohodou stran- Stát nyní, chce-li být spravedlivým, mus usilovati, aby jako v Dalmacii mezi timto a pod- zimním zasedáním zástupcové obou národů se sešli, porokovali a zjednali základ pro dohodu Pravil jsem, že zahraniční politika má nyn rozhodný vliv na vnitřní politiku. Ta i on jde proti nám. Nebyly však, pánové, již doby, kdy vnitřní politika šla proti nám a kdy jsme ji přece překonali, aniž nás zlomila K čemu tedy strach. — Jen se vzmužme, ne- oddávejme se rosignaci a počněme plnou silou pracovat. Roztříštěnost, kterou místo společné práce všude vídíme, vede tak daleko, že — iak isem olyšel — v rozhodných kruzích s nám
#30 alto_textblock #30
se už nepočítá. Pánové, naučme je zase po- čitati s námi. A to se stane, když nejen roz- hodně, ale i rozumně budeme postupovati. Dobře jsme rozpoznali, že jen velké jed- notky mají význam a proto jsme založili Slo- vanskou jednotu. Divy jsme od ní ovšem ne- očekávali a nebyli jsme tak lehkomyslnými, abychom ji hned odsuzovali, když při prvním kroku »Jednoty«, tělesa to, v němž jsou tak různorodé elementy, všecko hned nešlo jako n drátku. Slovanská jednota je s námi silnější než my sami. Kdo u nás v Čechách ji hned házel přes palubu, vidi nyní její úsilovnou práci. Já ve Slovanskou jednotu mám naději — ovšem ne přehnanou. Sklameme-li se, nebude to sklamání první; zůstaneme sami a musíme pak spoléhati ve vlastní sílu. Nyní i potom bude však nutným společný postup v národ- ních věcech, neboť víc než kdy jindy může se nyní říci: »Vlast je v nebez- pečí«. Zdali se to u nás nahlédne, nevím, nebot teď už u nás jde strannictví nad zájem celkový. Stanovisko naše proti vládě Bienerthové jest známo; jest to oposice, jež se —- bude-li potřebí — žádných zbraní neodříká. Jak vzešlo ministerstvo Bienerthovo? Žádná strana ať si nedělá ani zásluhy n pádu vlády Beckovy, ani ať neuvaluje na sebe nebo jiné vinu toho pádu. Beck padl následkem mocných vlivů zdejších a zahraničních. První období ministerstva Bienerthova ne- bylo přímo proti nám. Bylo to ministerstvo pře- chodní s příkazem utvořiti ministerstvo parla- mentní. Já sám jsem v klubu řekl, že je mně toto ministerstvo úřadnické jako přechodní mi- lejší, než nějak slátané ministerstvo parla mentní. Seděli v něm výteční a co do češství nepo- chybní lidé: Kaněra, Pop a náš Žáček. Teprve když nebezpečí války se zjevilo, úřadník Bienerth z mocného nařizení, aby získal úplně Němce, vydal proti nám známý Matajův poštovní výnos a předložil pro nás nepřijatelné předlohy jazykové a rozdělovací a povolal za tři dny nám nepřátelské pány do ministerstev justice a vyučování. Tu objevilo se ministerstvo jeho v plné síle proti nám. Bienerth mluvil v posledních sezeních na radě říšské různá omluvná slova, jež nás měla upokojiti. Já řekl v Kutné Hoře a opakuji to: Pro nás slova nejsou ničím, jen činy by nám musily dokázati opak. Co budeme činiti v říšské radě? Pravím otevřeně, že budeme činiti vše, a by- chom odstranili nám nepřátel- skou vládu; jak a kterými prostředky, jest věcí usnosení Klubu, Svazu a Slovanské jednoty. Tolik ale vím, že cokoli učiníme, bude podle našeho poctivého úsudku směřovati jen k dobru našeho národa. Velectění pánové! Docházejí stížnosti, že jsme špatně zastoupeni v centrálních úřadech v úřadnictvu nejvyšším. Je to pravda. Ale ne- jsme tím také částečně sami vinni? V minulých desetiletích byl u nás přímo odpor proti vstu- pování do státních služeb. Nedávno řekl mně jeden vynikající státní úřadník: Když jsem vstoupil do státní služby, psali mně přibuzní z Čech psaní plná výčitek a dokládali : »To jsi neměl dělat, tu pomáháš kroutiti na nás provazy.« Slovo »Hofrat« bylo v Čechách po- hromou. A přece, pánové, bohužel musím t říci, může nám takový český hofrat více po- moci, než celý mandel radikálních řečí. Co byl následek nevstupování naší mládeže do státních služeb? Že ve vysoké úřadní hier- archii byli zastoupeni Poláci a Němci, ale ne Čechové. Tu, pánové, je nutno vší silou s domáhati nápravy. Když jsme přišli do Vídně, shledali jsme, že máme sice zastoupení ve všech úřadech, pokud se týče sluhů (amts- dýnrů), pokud se týče vyšších míst, však ni- koli. To byl následek demagogické politiky. Nej- více ji pociťuje český ministr. Jakmile Čech oblékl ministerský kabát, už byl zrádcem ná- roda a nepomohlo mu nic, že byl upřímným synem národa a že měl nejlepší vůli svému národu prospěti. U nás se jevil a jeví silný duch negace. Je ale, pánové, účelem naší politiky jen negace Neníl Negace má sloužiti k zamezení nepřátelské politiky. Ale účelem naší politiky má a musí býti, aby náš národ dostal se k moci a části takové moci jest rozhodně také český ministr. Pánové, praví se, že se naši lidé derou d ministerstva. A přece jste viděli, že ministři Fořt a Pacák i Fiedler a Prášek sami žádali za propuštěnou, zdali ve vhodnou neb nevhodnou, jak se jim vyčílá, dobu, o tom jednou rozhodne historie. Viděli jste, že by se to bylo stalou německých ministrů? Podivejte se na strany německé. Poslanec Gross řekl v Jihlavě, »žeje u Němců přímo horečka po ministerských porte- feuillech«. A co historie, jak se dr. Schreiner stal ministrem? Ta přímo křiči. Četl jsem v jistém listu, že při poslední rekonstrukci ministerstva Pergelt už byl ustano- ven ministrem. Dr. Schreiner, který mermomoel chtěl ministrem býti, nebe i peklo dal v pohyb, aby se stal ministrem on. Vypravují se historie různých telegramů, působících na Bienertha s různých stran a konečně od předsedy Syl- vestra, aby ministrem se stal dr. Schreiner. A když přišel Pergelt, bylo mu řečeno, že telegra- ficky byla vyslovena přání, aby ministrem byl dr. Schreiner. Co by náš lid řekl, kdyby na české straně se něco podobného dálo? Bohudíky tomu tak Tento týden pozorovali jsme boj na Vyše- hradě, který ze strany radikální byl veden ná- silným a urputným způsobem. Tento způsob boje
#31 alto_textblock #31
nenl.