ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 cdfe8490-738b-11dc-a93b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
7. ledna 1908. Číslo 6.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNI LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
učitelů, jichž služně p. učitel Beneš v přů- měrný počel tento nezabral; — a tak mu zbyl nčitelé mladší přirozeně s menšími kvinkve nálkami, než jaké mají starší učitelky, jimž dávno slušelo být řídícími. Z téhož důvodu má i je- dinká pražská řídící učitelka o 50 K vyšší kvin- kvenálky, než průměrně mají 24 řídicí učitel pražští. Výčilky svoje skončil p. Beneš závěrem: »V žád- ném jiném stavu není podobného zjeva: Úřadnice i dělnice mají nižší mzdu než úřadníci a dělníci.« K tomu referentka odpovídá: »A necítí p. Beneš, že to jest k hanbě organisaci, jež trpí takové bezpráví? Nechápe, že to je palčivý zlo- řád, který škodi mužům tak jako ženám, že je t zbytek starých názorů, že je to skvrna o sví- cené doby? Národní učitel, jenž má být světlem, muž, k terý přísahal na program strany, jež má zá- kladním postulátem svým zrovnoprávnění ženy, ten je schopen odvolávati se na kruto křivdu, která se děje ženám vrstev jiných aby mohlna základě jí křivditi učítel kám? (Bouřlivý potlesk.) A člověk, který takto nazírá na cenu práce žen, ten chtěl by učiti na dívči škole? K čemu by vychoval nám naše dívky? To je nebezpečí které hrozi a proti kterému se stavíme a státi budeme pevně, neodvratně, ať se to komu líbí nebo ne!« (Dlouhotrvající, bouřlivý souhlas.) Druhou mluvčí byla starostka Jednoty učitelek v Čechách sl. Božena Zelinkova, která promluvila o volné konkurenci učitelů a učitelek. Stav učitelek v Čechách tsní a omezuji zvláště tři nerozřešené olázky, které stojí učitelkám v cestě jako nepřekročitelné hráze; od jejich splnění závisí jich zdar a uspokojení. Jest to zabezpečení učitelek při školství čili jinak řečeno: zavedení opravdu volné konkurence, která by byla volnou i pro ně, dále dosažení volebního práva a zru- šení celibátu. Učitelé žádají, aby byla do školní praxe uvedena zásada, dle níž by na dívčích školách soulěžili učitelé i učitelky, a tomu říkují volná konku- rence. Řečnice popírá správnost pojmenování toho dovozujíc, že za nynějších poměrů při školství, kdy nčitelky připuštěny jsou k vyučování hochů jen 6—8letých, nemohou s učiteli žádati o místa na školách chlapeckých a smlšených, kde jsou jenom výminečně ustanovovány zatímně. Dokud platí nynější zákony školní, nelze při sloupiti na požadavek učitelů, jejž zovou volnou konkurencí; jest volností jen pro ně, ale ne pro uči- telky, které jsouce zákonem omezeny, na školách chlap a smíšených s nimi soutěžiti by nemohly. Dle nejnovější statistiky o slavu národního škol ství jsou v Čechách 343 školy měšťanské; z těch 201 chlapecká, 142 divčí; všech tříd 1261. Na těch učí 1259 učitelů = 72.77%, 471 učitelek = 27.23%. Obec- ných škol jest 3220; 204 chlapecké, 192 divčí, 2735 smíšených o 10.390 třídách; na těch uči 8673 učitele = 83 a 1774 učitelky = 17 9%. Účitelům jest k obsazení ponecháno 405 ško chlapeckých se všemi místy vedoucími, na 2735 ško- lách smíšených téměř všechna místa s naproste všemi vedoucimi, na 334 školách dívěích jsou čelně dosazení a až na pranepatrné výjimky mají i tu všechna místa vedouci (na př. na 142 měšť. dlvčích školách jsou 134 ředitelé a 8 ředitelek) A ještě o zbývající místa učitelé Bojují. Ovšem vlivy jejich jsou mocnější: jsout voliči a dovedou si získati ohledů v místě i u školních úřadů. O mista řoditelská na divčích školách sváději se pravé boje. Systemisuje-li zemská školní rada místo pro ředitel- ku, odvolávají se městské a místní školní rady vli- vem kolegů k ministerstvu. Nejnověji se tak stalo v Turnově a Jičině. Při obsazování, na místě jedině správných důvo- dův a to kvalifikace služební a vzděla- nostní, uvádějí se se strany učitelův nejvice osobní poměry. V jiných stavech nikomu ani nenapadne postup urychlovati takovými ohledy. když se místo ředilelské vypíše pro obojí kompelenci dostanou je téměř napořád muži. V posledních 10 letech vypsáno tak 27 míst vedoucích na obecných školách, 53 na měšťanských; z 80 míst dostaly uči- telky 3 místal Učitelé dožadují se volně konkurence i při ob sazování míst učitelských. Řečnice uvádí jako příklad rekursy města Pardubic a Loun proti systemisován míst pro učitelky. Kdyby měly býti nepříznivě pro učitelky vyří- zeny, zmizel by slav učitelek v Čechách. Na dívě- školy hlásili by se z opatrné taktiky vesměs starš páni, s kterými by učitelky počtem let služebních konkurovati nemohly; odchodem jich ze škol chla- peckých uprázdňovala by se mista mladším kolegům s nimiž by učitelky opět nemohly závoditi, jelikož by se jednalo o školy chlapecké. Učitelky prohlašují, že se nestaví zásadně prol požadavku volné konkurence a nebudou se jí obá- vati, když budou mít stejná práva s uči- teli. (Souhlas.) Až budou moci žádati o všecka místa na všech školách, přijmou volné soutěžení s kolegy Začíná se mluviti o koedukaci na měšť. školách. Věč- ná škoda, že za nynějších poměrů školských, pro razí-li, přinese učitelkám záhubu! Učilelky touží po stejných právech, nechť veřej- nost a poslanci na ně nezapomínají. V rukou jejich leží i ostatní dva požadavky učitelek: volební právo a zrušení celihátu. Žádaji vzhledem k tomu změny § 2. lit. g)a § 5. řádu volebního pro obce král. če- ského ze dne 16./4. 1864, i změnu volebního řádu města Prahy ze dne 27./4. 1850, aby všem učitel- kám dopřáno bylo voliti do II. sboru a to přímo, ni- koli plnomocenstvím! Apelují na poslance, aby zru šením pout celibátu učinili učitelky lidmi volnými svobodnými a neodvislými! Navrhuje, by vzhledem k tomu přijata byla
#5 alto_textblock #5
resoluce: »Poněvadž pro učitelstvo obojího pohlaví v král českém jsou platny tytéž zákony, odmílám tvrzení, jakoby služvé naše převyšovalo služné kolegů; mámeť s nimi stejné základní služné, stejné aktivní přidavky, při téže době služební tytéž kvin- kvenálky. Žádáme všecky pp. poslance české na sněmu i na řišské radě, aby vlivem svým způsobili by v přechodné dubě, pokud zákony školními nebude učitelkám poskytnuta možnost žádati o všecka místa na všech školách, kdy jedině bude možno prováděti spravedlivou volnou konkurenci, do té doby, aby byla místa vedoucí, i učitelská na dívčích školách systemisována a obsa zo- vána silami ženský mi; aby učitelkám jako ženám inteligentním přiřknut bylo právo volebnl, jehož odepření trpce poci- ťují jako degradaci a pohanu aby jim dopřáno bylo volnosti zruše ním celibat u«. Resoluce byla jednomyslně přijata. Sl. Zd. Wiedermannova, starostka Jednoty mo ravských učitelek, tlumočila pozdrav učitelek z Ma- ravy, jež stejně trpí pod útlakem, byť v jiné formč. Odsuzuje nájezdy p. uč. Beneše, jež nejsou důstojny člověka pokrokového a spravedíivého. Uji- štuje, že učitelky moravské jsou s českými za jedne a budou vždy s českými učiteikami souběžně po- stupovati. Sl. řed. B. Sokolova z Prahy zdůráznila potřebo výchovy dívek jakožto budoucích matek a hospodyi a žádala, by vedeny byly k samostatnosti a způso bilosti živiti sebe nebo přispívati k zvýšení blaho- bytu rodiny Budiž v nich každým dnem posilováno vědomí národní a buzen zájem také pro otázký politické, jež týkají se žen tak jako mužů. Paní J. Danešová, bývalá učitelka cvičné školy. přináší pozdrav Ústředního spolku českých žen prohlašuje, že ve vzájemné součinnosti ženských spolků spočívá jich hlavní síla. Sl. uč. Flaminkova projevuje sympatie Ženského klubu českého se snahami učitelek a slib pomoei v práci vždy a na každém místě. Pak jako učitelka upozorňuje, že názor na vý chovu dívčí, zřejmý z prvé partie přednášky sl. řed Sokolovy, nekryje se s názory všech učitelek, an ne s názory dnešního ženského hnutí, jeh v řadách mladších učitelek má hojně stoupenkyň. Není pro zvláštní výchovu dívek; nejlepší byla by výchova společná; výchova slejná obou pohaví jest prostou nulností Neníť dnes vůbec možno vytýkati zvláštní vlast nosti mužů, zvláštní žen: dnes nelze Hici. co zena
#6 alto_textblock #6
jesť a čím by byla, kdyby byla vychována v samo- statnou osobnost, člověka, charakter když dosud byla vychována jen k tomu, aby žila pro druhého. Prvním krokem k zrovnoprávnění ženy s mužem jest zrovnoprávnění dívky s hochem již v domácnosti Myslí, že na prvém místě třeba v ženě vypě- stovati lidské sebevědomí; že třeba vycho- vati v ženách lidi a ne pohlaví poddané. Ke konci promlouvá i jménem „Výboru pro vo- lební právo žen“: Učitelky mají právo po- slance zemského voliti přímo, podobně ostatní poplatnice, platící aspoň 8 K daní. Radí, by ujaly se učitelky chutě práce teď před volbami únorovými, Jakmile budou známi kandidáti ať podají kandidátu svého okresu jako voličky dotaz písemný, jak stojí k 3 stěžejním, dnes prohlášeným požadavkům učitelek a k požadavku zrovnoprávněn a zrovnocenění ženy vůbec Pak ať se účastní voličských schůzí a vyžádaj si tam odpovědi, kdyby ji nedostaly písemně. Konečně by šly všecky samy volit a tak čile k tomu působily, by ostatní voličky v místě volily. Upozorňuje na pelice za volební právo žen v Praze vyložené k podpisu v kanceláři Ženského klubu českého, a na články v „Časopise Učitelek“ jež poslouží k důkladné informaci o volebním právu učitelek a jeho významu i vykonávání
#7 alto_textblock #7
Politické zprávy domáci. V Praze, 6. ledna. (K vyjádřen vrchního zemského soudu v Če- chách.) Většina vídeňských listů otiskla bez poznámky nedělní vyjádření presidia vrchního zemského soudu pro království české o tom, že druhé rozhodnutí vrchního soudu o spor- ných otázkách chebských nikterak neruší rozhodnutí prvého, v němž nařízeno chebskému soudu, aby české podání přijal a česky vyřídil. Jen »Zeit« přičinil k vyjádření tomu úvod, ve kterém píše: »Postup, v němž se zalíbilo jednomu soudu. musí způsobiti na německé straně oprávněný rozlad. Dojímáť podivně, když se soud poušt do veřejného výkladu své judikatury. A ještě více nulno vytknouti, že při této příležitosti vý- slovně hájí jiné své rozhodnuti. V tomto při- padě jeví se ono vyjádření jako polemika s cheb- skými soudy, jež, jak známo, ve svých rozsud- cích trvaji na německé jednojazyčnosti. Ne- zvyklý případ, že pražský vrchní zemský soud překročiv meze, dané soudcům, vměšuje se v prospěch jedné národní strany do politického jazykového sporu, ukazuje, k jakým zmatkům již přivedl jazykový boj v Čechách. Jest čas. aby se nějakým dorozumivacím aktem pro bu- doucnost znemožnily takové neutěšené při- pady«. Nechtějíce nikterak bráti v ochranu praž ský vrehní zemský soud, připomínáme toliko, že zasluhuje-li v tomto připadě kdo výtku, jsou to soudy chebské, které proti přesnému zněn platných zákonů odmilají a limine česká podání. V Praze, 6. ledna (Změna na stole bánském.) Zdá se, že dr. Rakodezay sám už pokládá za marné své snahy, oživiti starou maďaronskou národní stranu chorratskou a že dnové jeho neslavného úřadování jsou sečteni. Národní strana neodvážila se, jak jsme již sdě- lili, přijati Rakodezayův program beze změny zejména ústy býv. ministra Tomašiče doplnil jej některými odstavci, týkajícími se práv ja zyka chorvatského a domnělé státní »jednoty« uhersko-chorvatské. V této opravené formě Ra- kodezayův vládní program nedošel však sou- hlasu vlády uherské a dr. Rakodez ay podal dne 1. ledna demisi. Po dru. Rakodezayovi vstupuje do popředí bar. Pave Rauch, jejž dr. Wekerle měl už dávno v zá- sobě. Včera měl dr. Wekerle slyšení u panov- nika a hned po něm přijat bar. Pavel Rauch, jenž pobyl u panovnika půl hodiny. Vrátiv s se ze slyšení, sdělil novinářům, že jeho audi- encs měla ráz výhradně informativný. Panovník ho vyzval, aby mu vyložil plán, dle něhož chce rozuzliti chorvatskou krisi. Poněvadž ko- nečné rozhodnuti se ještě nestalo, nemůže prý sděliti podrobnosti svého plánu, ale zůstane v Vídni, aby mohl ihned vyhověti, povolá-li ho panovník znova ke slyšení. Dle zpráv, došlých ze Záhřeba z kruhů bar. Rauchovi blízkých, příšti chorvatský bán vypracoval samoslatný program, jejž předloži dru. Wekerlovi a v němž činí také návrhy na obsazení míst odborných přednostů a vrchníeh županů. Za bar. Rauchem stoji ona část býv. národní strany, jež odmilla účastenství v pora dách, svolaných Rakodezayem a drem. Tomaši čem, s jichž programem bar. Rauch nesouhlasl. Bar. Pavel Rauch je synem bývalého bána Levína Raucha, jenž úřadoval v létech šddesátých, když se upravovalo uher - chorvatské vyrovnání z r. 1868. Bar. Pavel Rauch je dok- lorem práv a chválí se jeho vzdělání a politická vyspělost. Za vlády hr. Khuena- Hedervára držel se v ústraní, nesouhlase s tehdejším násilným režimem v Chorvatsku. Kandidátem bánské hod- nosti byl už za vlády Banffovy, ale odmítl ji. poněvadž uherská vláda vykládala vyrovnání v neprospěch Chorvatska. Za loňské rozpočtové debaty ujal se v chorvatském sněmě slova promluvil řeč, která učinila celkem dobrý dojem a byla již tehdy pokládána za programovou ře příštiho bána. V Praze, 6. ledna. (Stav rakouskéh středního školství.) Dle uveřejněných právě úřadních výkazů jsou nyní v Rakousku 254 gymnasia a reál. gymnasia a 137 reálek Dle zemi je v Čechách 67 gymnasií, n Moravě 30, ve Slezsku 7, v Haliči 55. v Bukovině 8, v Doln. Rakousích 35, v Horn Rakousích 8, v Solnohradsku 2, v Tyrolsku Vorariberku 12, ve Štyrsku 9, v Korutanech3. v Kraňsku 6, na Přimoři 7 a v Dalmacii5 Reálek je v Čechách 42, na Moravě 33 ve Slezsku 4, v Haliči 11, v Bukovině1 v Doln. Rakousích 21. v Horn. Rakouslch2, v Solnohradsku 1, v Tyrolsku a Vorarlberku5, ve Štyrsku 7, v Korutanech 1, v Kraňsku 2, na Přimoří 5 a v Dalmacii 2. Dle j a z y ka je českých gymnasií 52 (v Čechách 35, na Moravě 16, ve Slezsku 1), polských 49 (v Haliči 48, ve Slezsku 1), ruských 6, srbskochorvatských 5 (v Istrii 1,v Dalmacii 4), čistě slovinské ani jedno. Německých je 123, vlašských 6 Tyrolsku 2, na Přímoří 3, v Dalmacii 1), ru- munské také ani jedno. Utrakvisti- ckých (německo-slovinských, německo-ruskýeh a německo-rumunských v Kraňsku a v Buko- vině) je 13. Z reálek je českých 43 (v Če- chách 26, na Mloravě 17), polskýc h 11.
#8 alto_textblock #8
ruská a slovinská ani jedna, srb- skochorvatská jedna; německých je 77, vlašských 4, utrakvistická (ně- mecko-slovinská v Kraňrku) 1. Gymnasia navštěvuje 89.432 žáků a ž kyň, reálky 45.494. V Čech ách je na če- ských školách žáků 9904, na německých 6996 na Moravě na českých ústavech 4699, na německých 3439 žáků. Na českých reálkách je v Čechách 9977, na Moravě 4582 žáků, na německých reálkách v Čechách 5065, na Mo- ravě 4180 žáků. Nově letos zřízena česká reálka v Libni druhá česká reálka v Brně. V Haliči zřízenatr nová polská gymnasia (v Přemyšli, ve Stanisla- vově a Trembovli). Do státní správy převzato české obecní gymnasium v Rokycanech a česká matiční reálka v Olomouci, pak německé obecní gymnasium v Karl. Varech a německá zemská reálka v Prostějově. Německé gymnasium v Bro dech změněno v polské.
#9 alto_textblock #9
Volební ruch.
#10 alto_textblock #10
Schůze důvěrníků okresů karlínského, bran dýsského, žižkovského, vinohradského, nusel ského a vršovického za účelem ustanovení kan- didatury pro volby do sněmu království českého konala se za přítomnosti 73 účastníků v klubu národní strany svobodomyslné a byly při schůz té zastoupeny všechny příslušné okresy četnými vynikajícími muži. Když podali pp. dr. Mudryeh a dr. O. Havelka zprávu o jednání s jinými stra- nami národními v příčině dohody, ujal se slova dr. Josef Herold a opětně žádal, aby již do sněmu kandidován nebyl. Za důvod uvedl, že jako předseda „Národní rady“ chce býti mimo politický boj a že chce každým způsobem zame- ziti, aby, domáhaje se všestranného sjednocení národa, nebyla jeho osoba předmětem zápasu volebního. Na to ujali se slova pp. V. Karbu z Král. Vinobradů, ředitel Řezníček z Vršo- vic, MUDr. Vorlíček z Labského Kostelce. měst. radní Šál ze Žižkova, MUDr. Mudrych z Podolí, řídící učitel Černý z Dáblic, starosta Vavřinec z Hrdlořez, náměstek starosty Mu- žík z Nuslí, J. Kotland, městský radní ze Žižkova, starosta Varhout z Krče, Josei Fořt z Král. Vinohradů, starosta B. Herold z Vršovic a inž. Hnilička z Bráníka, kteří voměs žádali, aby dr. Herold opětně kandidaturu do sněmu pro tuto vo- lební skupinu, tak rozsáhlou, velikou tak významnou přijal. Všichni řečníci shodo- vali se v tom, že za nynějších poměrů, vzhle- dem k důležitosti budoucího zasedání sněmu, zejména vzhledem na řešení otázky české n sněmu království českého jest nezbytně potřebí, aby sila tak vynikající a zejména tak zkušená a znalá poměrů českých, jako dr. Herold, i na dále spolupůsobila při řešení důležitých otázek, jež sněmu království českého očekávají. Vši- chni přítomní ubezpečovali dra. Herolda, že se těší v okresu nejenom důvěře a náklonnosti při- vrženců strany svobodomyslné, nýbrž i ostatních stran politických a že jest tudíž jeho vlastene- ckou povinností, aby kandidaturu i tentokráte přijal, že se všichni o to zasadí, aby volba jeho stala se skvělou mmanifestací. Když pak návrh MUDra. Vorlíčka z Labského Kostelce, aby dr. Josef Herold byl prohlášen za kandidála na sněm zemský, jednomyslně a za nadše- ných projevů shromážděním byl přijat, pro- hlásil dr. Herold, ačkoliv důvody, které uvedl ještě dále platí, že se podvoluje této vůli důvěrníků, předpokládaje, že se podaří. aspoň v tomto okresu zameziti ostrý boj a zápas. Prohlášení to bylo uvítáno se všeobecným sou- hlasem a přikročeno ihned ke zřízení vo- lebního komitétu pro celý okres, v jehož čelo postaven starosta Žižkova p. Gustav Žák. a k utvoření volebních komitétů v jednotlivýcl městech, po případě skupinách několika obeí
#11 alto_textblock #11
a Z Tábora. Zástupcové městských rad a společenstev za volební skupinu Tábor, So- běslav, Pelhřimov, Kamenice n. L. konal schůzi dne 29. prosince 1907 v Táboře usnesli se jednomyslně voliti opět za poslanee do zemského sněmu dosavadního poslance pana dra. Aloisa Kotrbelce, advokáta a sta- rostu města Tábora.
#12 alto_textblock #12
Denní zprávy.
#13 alto_textblock #13
— Jest filialka o. k. korespondenční kan celáře institucí justiční správy, jejímž prostřed- nietvím vynášejí se nálezy aneb odůvodňovae dodatky k nálezům a rozhodnutím vrch. zem- ského soudu? Tato otázka vším právem může býti položena vůči zprávě, naznačenou filinlkou pražským a jiným listům rozeslané v odvolac záležitosti dra. Šebesty, v niž vrchní zemský soud, jak známo, odepřel všechen „dohledaei úkon“. Zpráva, označená jako pochodící „z in- formované strany“, za níž vrchního zemského soudu teprve dohadováno, na konec ujišťuje, že zmíněným usnesením vrchního zemského soudu není dotčen názor, projevený dřívějším usnese- ním vrchního zemského soudu, že totiž chebský okresní soud jest povinen přijímati česká podání poněvadž prý usnesení toto neobsahuje „nija kého rozhodnutí se zřetelem na jazyko vo otázku“. Odmitne-li se stížnost, podaná na porušení jazykového práva, a řekne-li se potom, že odmítnutím tímto jazykové právo dotčeno ne bylo, pak se takovýmto výkladem zahajuje velm důstojně masopustní období, a potom netřeba se divit, schovává-li vrchní zemský soud tvář- nost svou do nezodpovědné masky c. k. filiálky Okr. soud chebský jest povinen přijímati česko žaloby, podání a rovněž i krajský soud ehebský a má je vyřizovati také v jazyce podání, poně- vadž zákony a min. nařízení jsou platná v celén království českém, ale když okresní aneb krajský soud chebský tak neučiní, a podatel či stěžn- vutel domáhá se dozoru vrch. zemského soudu. odmítne tento dozorčí úkon, v domnění, že se nodotkl v ničem jazykového práva! Ale na místě aby výslovné takové podotknutí učinil ve svém usneseni, intimovaném stěžovateli, v tom smy- slu, že se jazykové právo tím formálně právo- platným rozhodnutím neporušuje, a že soudy chebské jsou povinny ku přijímání a českému vyřizování českých podání, oznamuje vrchní zemský soud, anebo někdo jím informovaný ta- kevý dodatek c. k. koresp. kanceláří, českým listům, z nichž se patrně stěžovatel dozví, že jeho jazykové právo bylo vlastně zašlápnuto, ni koli však — dotčeno! Státy na takovém právním bezpečí založené a dozorem k němu zabezpe- čené, vyskytují se snad v „Gulliverových ce-
#14 alto_textblock #14
stách“, ale v XX. století střízlivé skutečnosti? Takovým způsobem nachází se český národ každý jeho příslušník i v uzavřeném území ně meckém ovšem v plném majetku svých jazyko vých práv, nikoli však v jich uživání neboť jich plnění ponecháno jest úplně na vůl chebských instancí. Vrchní zemský soud umývá si ruce, ale Krista dává přece jen křižovati k li- bosti Wenzeslausu Kajfášovi v Třebenicích. Neboť plní se doslova, co jsme vždycky tvrdili, svrchovanou institucí soudní v Čechách jeso „Volksrat“ a jeho edikty jsou v Čechách roz- hodující — nikoli vrchního zemského soudu který má odvahu jenom na české právní prakti- kanty, nikoli však na německé adjunkty! — Školní rada Vojtěch Lešetický mrtev V neděli dne 5. ledna t. r. skonal na Král Vinohradech v požehnaném věku 78 let školní rada pan Vojtěch Lešetický, býv. ředite státního ústavu učitelského v Hradci Králové. Zvěčnělý narodil se 24. dubna 1830 v Neto- licích, studoval gymnasium v Budějovicích v Písku, byl pak na universitě pražské, načež stal se vychovatelem v rodině bar. Podstatského- Tonserna. Od r. 1858 supploval na české reálce v Praze, odkud r. 1860 povolán za profesora na českou reálku do Písku, již od r. 1862 —70 také řídil. Roku 1870 jmenován ředitelem učit ústavu v Král. Hradcí (do r. 1897) a zároveň inspektorem okresu pardubického, později in- spektorem městského okresu královéhradeckého a předsedou zkušební komise pro školy měšt a obecné (do r. 1898). Po 40letém učitelování a ředitelování odebral se r. 1898 na odpočinek a vyznamenán byl pro zásluhy o české školstv titulem školního rady, načež přestěhoval se na Král. Vinohrady. V lelech 50. vydal V. Leše- tický na svůj náklad dva svazky básní »Hynek a Rachel« a »Písně a ballady« (obě v Praze 1858). R. 1860 spojivše se profesoři gymnasia a škol reálných v Pisku, založili první vyšší dívčí školu českou, čehož se Lešetický horlivě účastnil a napsal ku potřebě školy té »Nauku o slohu« (2. vyd. Praha, 1873). Jako horlivý včelař založil v lelech 60. s několika dobrými včelaři píseckého kraje Jednotu včelařskou v Písku, kteráž posud trvá a o zvelebení vče- lařství získala si nemalých zásluh. Po několik let měl na reálných školách píseckých přednášky o včelařství za hojného účastenství žákův ostatního obecenstra. Aby přispěl ke zvelebení včelařství také literárně, sepsal knihu »Rozumové včelařství« (»Rolník nového věku« sv. 39, 1871). V letech 60. spolčil se v Písku s několika sou- druhy — drem. J. Pažoutem, Vojt. Janotou. Edv. Erbenem a j. — k vydáváni zábavně po- učných knih pro dívky pod názvem »Zlatá kniha divek českých« (Zlatých klasů a Zlatých listků) R. 1886 vydal knížečku »Opatrovny a škola mateřská v Hradci Králové«. Vodle těchto samo statných prací psal Lešetický také hojně do časopisů. R. 1859 účastnil se vydávání alma nachu »Kytice«, v němž uveřejnil řadu sonetů Přispíval do »Diblika«, »Zlatých klasů«, do »Lumíra«, »Školy a živola«, do »Naučného Slovnika«, v Písku do »Otavana«, »Listů vče- lařských« a j. Čest jeho památce! Pohřeb koná se ve středu dne 8. ledna o 3. hod. odpol z kaple sv. Václava na hřbitově vinohradském. Povozy budou státi o půl 3. hod. odpol, před domem smutku č. 1121 (v Máchově ul. č. 2a) na Král. Vinohradech. Věncově dary se s díkem odmítají. Dle přání zesnulého budiž na míste jich příspěvek věnován pro chudou mládež če- ských obecných škol vinohradských. — Osobní. Kníže Jiří Lobkovic byl v so- botu přijat císařem v soukromém slyšení. Dnes vrátii se koíže do Prahy. — Ministr krajan Prášek přijel včera v poledne s chotí z Řivna do Prahy a odjel poledním rychlikem společ. státní dráhy do Vídně. — Ministr Peschka odjel včera z Prahy do Vídně. — Osobní z pošty. Vřadění vrchních radů po- štovních v hodnosti a s názvem dvorních radů Alois Wonaska v Praze a Ferdinand Havrdy ve Vídni osobně do V. třídy pořadní bylo od císaře schváleno — Poštovní radové s názvem a hodností vrchníh radů Emil rytíř Froschmair a Adolf Wach v Praze jmenováni byli vrchními rady s přijmy dle VI. třidy pořadní. — Výplatní ředitel pokladny v Brne Jan Vláčilík dán byl po vlastní žádosti trvale n odpočinek. — V účetním a účtárném, minister stvu obchodu podřízeném úřadnictvu jmenování byli revidenty oficialové Karel Pichl, Karel Pohl, Jan Planička, Adolf Mejstřík, Karel Minařík; účetním oficialy asistenti: Josef Hludec, Kamil Haluška Josef Michálek, Max Svoboda, Jan Mrázek, Jan Matu lík, Fr. Řezníček; účetními asistenty prakti kanti Frant Straka, Oldřich Mazáč. Olakar N o vák Otakar Svěrák, Frant. Šelina, Jan Brychta, Arnoš Skácelik, Ain Pohloudek, Karel Farsa, Vikla Kobližek Josef Bubeníček, Karel Vilím, Frant. Kupka, Frant Lavička. Josef Suchý, Petr Javůrek. — Úmrti. V Hostinném zemřel ve věku 80 le pan Edmund Protiwenski, městský revírnik otec vrchního polic. komisaře p. Fr. Protivenského. Pohřben byl v neděli v Hostinném. — V neděli dne 5. t. m. tiše zesnula paní Kateřina Zelená vdova po zvěčnělém gymn. řediteli Václavu Zeleném a matka předčasně zemřelého spisovatele dra V. Vlad. Zeleného. Vzácná paní náležela do krubu oněch vlasteneckých dam, které vždy ochotně věnují služby své i obecnému dobru; účasínila se s paní Riegrovou při zakládání městské průmyslové školy působila ve spolku sv. Ludmily a v komitétu pro dozor nad industriálním vyučováním na školách mě sťanských. Zemřela ve stáří 75 let, sdilejíc domác nost s poslední dcerou svou, pí. Boženou Augustino vou, chotí univ. profesora. Pohřeb koná se ve středu dne 8. t. m. o 10. hod. na staroslavný Vyšehrad Budiž čest památce její — Převezení tělesných oslalků zesnulého zem ského poslance pana dra. Vojtěcha Horáka z Prahy do Pardubic stalo se včera o 9. hodině dopoledn z kaple chrámu u sv. Štěpána na hoř. Novém městé pražském do Pardubic. Rakev spočívala na kalafalku k němuž kromě jiných položen byl nádherný věne od Klubu poslanců národní strany svobodomyslné Církevních obřadů z příbozenstva zúčastnili se te lár zesuulého továrník pan Bělský, dále bratr a sestra zvěčnělého, za Klub poslanců národní strany svo bodomyslné pp. V. Němec, dr. Schauer a P'. F. Krejeí dále posl. J. Jirousek, dr. Vladimir a Ctibor Škar dové, dvorní rada Budecius, soudní sekretář Volenee deputace Jednoty samosprávných úřadníků, dr. Voja ček z Pardubic, ředitel měšťanské školy v Kolině p Svoboda a j. Výkrop vykonal P. Kuchynka z Par dubie. — Po obřadech byla rakev složena do furgonu a průvod ubíral se k Hybernské ulici, kde rakev vložena do železničního vagonu. Dneso 2. hod. odpolední bude posl. dr. V. Horák na pardu- bickém břbitově k věčnému a klidnému odpočinku pochován. — Jubilenm pěších pluků. Pěší pluky č. 102 91 slaví dnes 25letou pamatku svého založení. O9. hod, dopol. konaly se slavnostní bohoslužby u sv. Ignáce za přílomosti velícího generála bar. Czibulky a generality — Sdružení českých praklických a odborných lékařů v Praze a okoli koná dnes 7. ledna o 1/28 hod. več. členskou schůzi v hotelu »Paříž«. Na pro- gramu jejím jest jednání »O úpravě poměru Sdružen k tuhé organisaci, lékařské, se zvláštním zřetelen k valné hromadě Ústřední jednoty čes. lékařů, svo- lané na 9. leden«; návrh normálního tarilu lékal ského pro Prahu a volné návrby. Vzhledem k tomu
#15 alto_textblock #15
že organisace českých lékařů způsobí nejen v Praze, nýbrž i na venkově veliké změny jako nutné dů- sledky, je v zájmu každého českého lékaře pražského i předměstského, aby záby poznal základy pražské organisace, aby eventuálné svou vinou nepřišel ke škodě. Výbor doufá, že každý český lěkař v Praze a předměstí se na tuto schůzi dostaví a pokud není dosud členem, za člena se přihlásí. Činnost organi- sační mezi Sdružením a Spolkem českých lékařu v Praze je upravena; výbor proto žádá všecky členy Sdružení, aby reversy podepsané, pokud nebyly dosud odeslány, byly odevzdávány výboru Sdružení, jež je dodá do ústředí organisace. — Organisace vojenských oddělení se strojovýml puškami. V nejbližší době definitivně zavedena budou ve vojště rakouském oddělení se strojovými puškami a to u pěchoty, myslivců a jízdy. Každý pluk me býti vyzbrojen třemi strojovými puškami. — Obrázky na zamrzlé Vltavě. Rozhodnutí městské rady pražské (k doporučení hospodářské ko- mise), aby dvě nejrozsáhlejší prostranství na za- mrzlé hladině Vltavy byla úplně bezplatně pone- chána bruslícím, měla v zápětí nebývalou návštěvu vltavského ledu. V neděli už záhy z rána putovali malí i odrostlí bruslaři na led a projížděli se vesele. Zajisté pouhým nedopatřením se stalo, že obecní orgánové nepostaraly se také o bezpečný přechod přes vysekaná místa. Když někomu povolím bez- platný vstup, musím ovšem také postarati se, aby se na vykázané místo dostal. Řáno byl přechod po několika prkénkách, odpoledne lávka se bořila do vody — snad někde v obecním dvoře mají důkladné fošny! Mládež se ovšem na pohodlný vstup nechlí- žela, také přes vysekaná místa přeskakovala, aby se na kluziště dříve dostala. Bruslířů bylo několik tisíc na zamrzlé řece u mostu Palackého. Několik pěších »jedno a dvouspřežních« bodrých synů Podskali pro- jiždělo se sáňkami. Začasté byla pozornosť brusliřů obrácena na bezděčné koupele. Celá řada bruslicích dostala se totiž do mrzutého styku s vodou. Pod- skaláci provedli přípravy k nakládání ledu a kdokoli nebyl náležitě pozorným, spadl do prohlubně. Na štěstí nikdo se neutopil, každý byl včas na povrch vytažen a chvatně do postele dopraven. Ú Palackého mostu spadla do vody dívka svátečně ustrojená a k ní nahrnulo se tolik diváků, že nastalo nebezpečí proboření. Policista musil zakročit, aby diváky do bezpečí uvedl. Na dolejší náplavce smíchovské pro- bořil se devítiletý synek koláře Stanislav Dřízal ze Smíchova č. 940. Sklepník Rudolf Michálek z č. 517 na Smíchově hošika zachránil. Rolník Josef Budil z Bučovic u Votic ubíral se po zamrzlé Vitavé od Karlova mostu směrem k Lužické ulici na Malé straně. Nedaleko břehu vstoupil na kus ledu a nešťastnou náhodou se probořil až po prsa. Rolník vypracoval se sám na břeh a odjel ke svým příbuzným ve Sme- čkách. — Také řada drobných nehod se na ledě při- hodila. Paní Barbora Šmídová, 43letá manželka bra- šnáře z Benediktské ulice, doprovázela své dvě dítky na led. Neznámý bruslíř vrazil do ní a paní Šmídová zlomila levou ruku. Na záchranné slanici lékař pan dr. Schulz dal zraněné obvaz. — Mráz, dva dny pa- nující, v neděli se zmírnil a včera rtuť v teploměru vystoupila až na jeden stupeň pod bodem mrazu. Práce s nakládáním ledu byly včera zahájeny. — Prší! Mráz dlouho nepotrval. Včera se zna- čněji oteplilo a dnes ráno vystoupil sloupek rtuti teploměru nad bod mrazu. A při této teplotě spustil se v Praze vydatný dešť! Na náplavkách nastal velký shon, aby lednice alespoň částečně se naplnily. — Vstup na led na řece Vltavě — dle vyhlášky policejního ředitelství — mimo bezplatná, radou král. hlavn. města Prahy vykázaná, jakož i ostatní úřadně povolena kluziště a přechody, jest za účelem zame- zení nehod přísně zakázán. Kdo proti zákazu tomu jedná, dopoušti se přestupku dle § 338. tr. zák. — Odvoz vltavského ledu. Včera odvezlo se 3248 vozů ledu. Led jest 14 cm silný, avšak neodporu- čuje se obecenstvu, aby ve velkých massách navšté- vovalo led. — Jeden z rádců lupičs Edmunda Wasiňského při- vezen z Haliče do Prahy. Ještě jedna vzpomínka vy- nořoje se v historii lupiče Edmunda Wastňského. Týká se čiena rumunské herecké spotecností Jířfho Kostury. Jak policie zvěděla o jeho jménu ? Když služka Aloisie Sludničkova přišla do bezpečnostního oddělení a přinesla sensační podrobnosti o vrahu Wasiňském a jeho společnicích, byla v jejich bytěv Libušině ulici v Žižkově vykonána domovní pro- hlidka. V kamnech nalezeno mnoho popelu po spá- lených papírech a ze zbytků zjištěna částečná ko- respondence. Tak nalezen zejměna dopis herce Ji- řího Kostury a po tomto Kosturovi zahájeno pátrání. Kostura byl zatčen v Kolomyji, právě když se vracel ze Stanislavova. Popíral, že měl nějaké styky s Wasiňským. Pokládal prý ho za spravedlivé- ho muže a v dobrém úmyslu prý mu opatřil situační plány stanislavovské banky. Policie vyslovila však náhled, že Kostura dobře věděl o lupičské činnosti Wasiňského a že mu situační plán proto opatřil, aby se Wasiňski náležitě připravil k loupeži. To všechno mělo být vyšetřeno u zemského soudu ve Lvově, kde se schytaní lupiči nalezají ve vazbě. Ná- sledkem nevysvětlitelného nedorozumění však se stalo, že Jiří Kostura v neděli vece z nenadání oet! se v Praze. V Kolomyji dopustili se nějakého přehmatu, že Kosturu místo do Lvova vypravili do Praby. Omyl byl vysvětlen a už také do Prahy bylo telegrafováno, aby Kostura byl neprodleně vrácen do Lvova. Kosturu přivezli v ne- děli večer do Prahy dva četníci. Aby transport ne vzbudil velkou pozornost v ulicích, vsedli č Iníei s Kosturou do drožky a odvezli ho k trestnímu soudu, kde nezvaný a neočekávaný host ovšem vzbudil vzrušení. Ubytovali ovšem Kosturu, který se do Lvova sveze nejspíš s lupičem Adamským. — Služka v nleknutí mohla uhořet. Obyvatelé domu č. 3 v Lazarské ulici na hoř. Novém městě pražském spozorovali v neděli dopoledne, že po- vstal oheň v kuchyni jednoho příbytku. Sběnti se na pavlač a zpozorovali, že plameny jsou čím dále tim mohutnějši. K nemalému překvapení zahlédli v ku- chyni služku Františku Kadečkovou, kterou marně sousedé vyzývali, aby otevřela a oprchla. Trvalo drahaou chvili, než služka, na rukou značně popá- tená, z kuchyně uprchla. Lékař p. dr. Reichert služce na popáleniny přiložil obvazy a dal ji dopra- vit do všeobecné nemocnice. Oheň zachvátil postel a koš a byl pak za přispění sousedů uhašen. Z po- čátku vyslovena domněnka, že služka, na níž v po- slední době byla znatelná trudnomysinost. provedla sebevražedný pokus a že se chtěla upálit. Včera do- poledne byla Kadečková ve všeobecné nemocnici po- licejním úřadníkem vyslechnuta a popřela s rozhod- no ti jakýkoli úmysl sebsvražedný. Vyprávěla, že náhodou rozlila lh, který se po odhození surky vzňal. Vyšlehnuvší plameny tak nesmírně ji pole- kaly, že se nemohla drahnou chvili ani vzpama- tovati. — Povodeň v »Bohemii« Po půlnoci na včerej- šek praskla roura vodovodu v jed se z postranních m'stností závodu lirmy A. Haase v Anenské ulici. kde se připravuje »Bohemie«. Unikající veda způso- bla tak značný šumol, že ho zaslechla kolemjdouci policejní hlid a. Po vzbuzení domovnika vyšetrována příčina šumotu a jakmile se zjistilo, že časť stro- jovny už je zaplavena, neprodieně zaražen přitok vody. Včasným zakročením by! záved uchráněn pie značnější škodou. — Ci jsou pušky? V Zirlu v Tyrolsku ukradi jistý nástrojař z 5iiitenwaldu v B vořici dvě lo- vecké pušky a zanesl si je domů. Na žádost rakou- ského četnictva bylo obydil zlodějovo v Ml Ilenwaldě po bavorsku úřadně pruhledáno a obě ukradené pušky skutečně také nalezeny; zloděj pak odevzdan soudu na potrestání. Tím byla první časť cele udá- fosti správně vyřízena. Nyní však zažádal okradený u okres. soudu v Telísu (v Tyrolsau), aby mu bylo vrácení obou ukradených pušek vymoženo a soud jmenovaný neinil po žadosti Vyřízení dostalo se mu z celního úřadu v Mittenwaldě, ale jakého! Sdělnje se, že pušky ty byly do Bavor zlodějem vpašo- vány, vpašované však věci propadaji die zákona státu, je tudíž bavorský stát nynějším pravoplatným vlastníkem obou oněcl pušek a tím též nemohou býti více vráceny. O soudu v Telfsu není ještě známo, jak a co s odpovědí učinil. — Domovník náhle zemřel. Méstský okresní lékař p. dr. Lokay byl o půlnoci na včerejšek povo- lán do domu č. p. 1023 na Florenci v Praze — II., kde se těžce rozstonal 43letý jirchářský pomocník domovnk Frant. Hercík. Než sa lékař dostavil, do- movník zemřel. Mrtvola převezena do pathologi- ckého ústavu.
#16 alto_textblock #16
1
#17 alto_textblock #17
K
#18 alto_textblock #18
t
#19 alto_textblock #19
ř