#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
5 aesn
#4
alto_textblock
#4
n ern ani nleta se šíst
tcb aa dai še se
#5
alto_textblock
#5
V Praze, v neděli 9. května 1909.
#6
alto_textblock
#6
keno t ro
#8
alto_textblock
#8
Číslo 127.
#9
alto_textblock
#9
Ha ranní avečerní listy
předpláci ae
V Praze v administrani
na vaňslu. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
na něslo. . . . . . 2 K Nk
na čtvrt leta . . . . 7 K 2h
ve fliálkách
na měsíe. . . . . . 2 K 30h
Poštou
na měsie
na čtvrt ietá : . . . 9 K. eo
s dvojí zisílkon
it: : k o
#10
alto_textblock
#10
na
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodeli
rapní čislo o sobě . . Sh
večetrní
. . . . a ll
Ve fliálkách na venkove
ranni člslo . . . . .
večerní
. . . . . . 5l
Inueráty
platí se hotově napřed
Předplaconí a inserty přlumt
adsamnistrace v Marianské ul., J.
Tam nacházejí seo tái
redakne, tiskarna a expr edice
„Národních Llstů
Rukopisy se nevran ejt
#12
alto_textblock
#12
Bnešní čísle pre Prahu le a 20 stranácb.
#13
alto_textblock
#13
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 10. května
v obvyklou hodinu polední.
#14
alto_textblock
#14
Nové zachmuření situace?
Sotva koho uspokojí odpověď, jakou
dal c. k. ministr zeměbrany sněmovně po-
slanecké k její důtklivé žádosti, aby oni
tisícové náhradních záložníků, kteřo
za hrozivší války srbsko rakouské byli tak
chvatně vysláni do Bosny — nyní konečně
byli již přece propuštěni domů a navrácen
svým strádajícím rodinám i svým povolánín
občanským.
J. Ex. pan ministr Georgi se vymlouval,
Je to tak rychle nejde, jak si parlament
přeje — »neboť« — tak zněl jeho důvod
doslovně: »byť i vztahy mocnářství našeho
k jihoslovanským zemím sousedním
[Srbsku a Černé Hoře) byly nyní vyjasněny
tož nejeví se býti nieméně přece ještě na
našich hranicích poměry tak
úplně upevněny (»konsolidovány«), aby
bylo lze stav pluků v Bosně rozložených
zmenšiti zcela na míru poměrů normálních«.
A na jiném místě řeči své opět se pronesl
»Po takových značných udalostech trvá
vždy delší dobu, než nadejde
úplné uklidnění«. —
Tyto důvody vzbudily ovšem v parla-
mentě trapný úžas, jelikož nikdo nemě
z Bosny ni z Hercegoviny zpráv, že by tamní
poměry veřejné byly dnes ještě, po ne
smírném tom vojenském obsazení obou zemí
tak vratké a nejisté!... Každý
spíše měl za to, že k udržení veřejného po-
řádku v zabraných těch zemích úplně do-
stačuje rozložená tam síla vojska řadového
bez záložníkův a náhradní zálohy a neli,
pak že by stačilo vystřídati náhradní reserv-
níky asi 20 prapory řadového vojska. Způ-
sobilo by to sice trochu dopravních útrat,
ale zhojilo by to mnoho těžkého hoře a bídy.
jež panuje nyní v četných rodinách zálož
níků, jež jsou již tak dlouho zbaveny živi
telů svých.
Však náhodou v týž den uvažovalose
také v Pešti o všeobecné politické situaci,
a sice v klubu nejsilnější strany vládnoucí,
strany to neodvislosti. Nuž a tam teprv
maďarský ministr »in statu demissionise
hr. Vojtěch Apponyi vylíčil situaci Ra-
kousko-Uherska barvami až děsivě temnými
Rokovalo se právě v klubu neodvislé strany
o včerejším slyšení předsedy sněmu uher-
ského Justha u krále na hradě budínském
přebývajícího, vyprávělo se, kterak kral
se k němu pronesl: »Jsem unavený.
velice unavenýt, načež tohoto nejhor
livějšího přeborníka za samostatno
uherskou banku propustil s ujištěním
že bude o jeho výkladu uvažovat. Z toho
čerpali Justhovi radikální stoupenci ve straně
naučení, že třeba jen neustupně vytrvat na
požadavku národním a že koruna povolí. —
V tom přišel do schůze hrabě Apponyi.
Zasypán dotazy po stavu situnce, odpovídal
#15
alto_textblock
#15
tónem zlozvěstným: že prý je situace pro
Maďary nad míru svízelná, takže
nelze v tu chvíli ani postihnouti, jak krise
skončí.
Rázný maďarský profesor dějepisu Kmety
odtušil mu však pln troufalosti: »Nevidím
pro nás žádných příčin k obavám. Dvůr
bude co nejdříve potřebovat úvěr n
veliké zbrojení, jak se praví asi okolo
500 milionů korun. Aby tohotu úvěru dosáhl.
musí s námi Maďary žíti v míru.
Nad to není také zahraniční situace
dle toho, aby si dvůr mohl přáti sporu
s Uherskem.« —
»Právě zahraničná situac
mluví proti nám!« namítnul důrazně
Exeell. hr. Apponyi. »Jest se nám oba-
vati všeobecné politické krise
Ano, mocnářství potřebuje mnoho peněz na
zbrojení, poněvadz Italie a Rusko
zbrojí proti nám, dychtíce urvat
kusy z našeho uherského území
k čemuž již svou národnostní politikou u nás
připravovaly si půdu. Za těchto okolnost
bude nám dvojnásob za těžko domoci se
samostatné uherské banky. « —
Jest to tušíme ponejprv, kde v lůně ma
ďarské strany neodvislosti padlo podobne
příkré slovo proti novodobé Italii
Vzdyť jsou známy mnohaleté důvěrné styky
právě této strany a jejího velikého emigranta
turinského Ludvíka Košuta s panující dynastií
italskou, trvající od časův Cavourovýcha
Garibaldových. — Rusko ovšem již dávno
nejkrutějším denunciacím maďarským uvyklo
proto se snad Petrohrad i po této nejnovějš
ani neohlédne; ale za to, tušíme, v Řimě
vzbudí slova Apponyova nemalé pohoršení a
údiv, že mohla býti pronešena nezkáraně
v klubu strany Košutovy, ba za přítomnost
Košutova syna, tajného rady rakousko
uherského Ferencze Košuta, jenž při-
šel do shromáždění sice teprv chvíli po řeč
Apponyově, ale jistě byl o ní zpraven, poně
vadž dojem její byl hluboký.
Nicméně na ni ani jedinou větou ne
reagoval, nýbrž spíše v duchu Apponyově
stranu svou k rozvaze a střízlivosti napomí
nal. »Nesmíme žíti v illu sích«, pravil
navazuje na zprávy o slyšení Justho v
u panovníka: »Mocnář mi zcela jasně
pověděl, že nemůže dát ke zřízení
samostatné banky uherské s volení svého.
Nevěřím, že by názor svůj by
v čase tak krátkém změnil. Pravil li
císař Justhovi, že bude o výkladech jeho
uvažovat, neznamená to ještě, že by se jevil
vůči požadavkům strany neodvislosti povol-
nějším.« —
»Nnopak,« vpadl tu Apponyi, »mocnál
zvykle říká, že chce o něčem uvažovat
když je odhodlán to zamítnouti« . ..
»A co se stane,« otázal se poslanec
Desidor Nagy o něco později Košuta,
»pakli Uhry vytrvají ve svém odporu
proti centrální vídeňské bancea
sněm uherský neprodlouží pri
vilej rakousko-uherské banky
letoškem propadající? Pak bude musi
Rakousko zřídit si svou vlastn
#16
alto_textblock
#16
samostatnou banku. A udělí mocnář
schválení této samostatné rakousko
bance — uherské však je odepře
Bude tedy pak míti Rakousko svou samo-
statnou banku, Uhry však nebudou mít
žádné?« —
Těmito otázkami byl přiveden Ferenez
Košut patrně do nesnázi. Vyhnul se odpo-
vědi k nim, řka: »O tak choulostive
otázce nemohu se proněsti na tomto
místě, kde stěny uši mají. « —
Na to loučil se s přá eli, napomínaje
jich, aby jen zachovali klid, ab
cílevědomě postupovali a věc
neukvapovali. Rovně hr. Appon
napomínal ke svornému duchu, opětoval
svou obavu, aby z nynější krise ministerské
nevznikla krise všeobecná, i slibovala
»Vyžádá-li toho čest národa, do
stavím se v bojl« začež mu strana ne
odvislosti odvětila hlučným »eljent.
Že Maďarstvo dovede býti i tentokráte
proti Vídni svorným a pevným,
opovídá »Pester Lloyd« ze dne 7. t. m
s důrazem souverenním vládě rakouské
i straně křesťansko-sociální dávaje spolu na
srozuměnou, že Maďaři odnesou sobě z ny-
nější krise — trofej vymožeností ná
rodních ve zřízení a správě vojs ka
rakousko-uherského. —
#17
alto_textblock
#17
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. května. (Dr. Wekerl
proli samostatné bance uherské
Ve straně neodvislosti útočí se prudce na dra
Wekerle, poněvadž prý informoval panovníka proti
samostatné bance uherské. Tím prý se stal
zrádcem koalice. Dr. Wekerle v rozmluvě
s pešťskými novináři odmítá košutovské úloky
narčení ze zrády, uváděje něklerá fakta, z nichž
vysvitá, že nikdy nebyl přítelem ani zastancem
samoststně cedulové banky. Již v kvělnu r. 1907
když se ve straně neodvislosti počalo silně sgi
tovati pro samoslatnou banku, povolal k sob
přední zástupce strany neodvislosti, mimo jin
i Košuts, hr. Apponye. Pavla Hoitse, hr. Theod.
Batthyaně a Gabr. Ugrona a oznámil jim po
třihodinném rozhovoru, že může s nimi jíti touž
cestou jen potud, dokud se v olázce bankovní
přidrží stanoviska umírněného. V záři tého
roku mluvil o téže věci se Zoltanem Lengrelem
a řekl mu, že ihned postoupl své místo práte-
lům samostatné banky, jakmile strana neod
vislosti rozvine bankovní otázku. Nebyl tedy
v této věci nikdy nedůsledným a nezradil ko
alici, když panovnika informoval tak, jak je sám
o věci pře svědčen-
V Praze, 8. května. (Řešení uherské
krise.) Hodžů« »Slov. Týžden.« připouští čijř
možnost řešení nynější krise. První možnost,
kterou podporuje bar. Aehrenthal je taková, že
se buď Wekerlovi neb hr. Andrassovi podaři se
slaviti z nynějších koalovaných stran novou
vládní stranu. V situaci by se změnilo jen to
že by nová vláda měla silnější oposici, než ny
nější, že by proti společné bance vypukla ob
strukce a z ní na podzim nová krise. Druhá
možnost: Wekerle neb hr. Andrássy by se sla
předsedou ministerstva bez předchozl fuse, tedy
bez pevné většiny a vypsal by nové volby. Prot
#18
alto_textblock
#18
takové vládě šlo by se do voleb s heslem vše
obecného, rovného volebního práva, oposice b
zvítězila a krise by se obnovila hned po vol
bách. Třeti možnost: utvoří se čistě košutovský
kabinet s drem. Wekerlem v čele, jak si přeje
skupina Justhova. Kdyby taková vláda zaručil
poctivou volební opravu a vzdala se maďarštěn
ve vojsku, národnosti mohly by ji podporovati
Konečně čtvrtá možnost, že by vznikl kabine
z osob, stojících mimo koalici a zaručující po
etivou volební opravu. Taková vláda měla b
naději, že by si novými volbami získala po
třebné sněmovní většiny.
Ze Lvova, 6. května. (Proti maďa
ské návstěvě) Diešní »Dzien. Pol.« při
náší dlnuhý protest zemského posl. dr. Vladisl.
Jahla proti účastenství maďarských hostů pr
oslavě 3. května. Pořadatelé slavnosti, pozvavše
si na ni Maďary, zvrátili prý vážnou oslavu
v pouhou frašku. Pozvání Maďarů nebylo ani
politické. Naboť jaký prý zisk mohou míti Poláei
ze svého koketování s Maďary ? Polská politika
nebude opravdově polakou, budou li se Poláei
spolčovati s Maďsry, kteří jsou nejlepšími přá-
teli Prušáků. Uherský sněm posílá adresy diko
největšímu utiskovateli polského národa, poně
vadž Maďaři stejným způsobem utiskují doma
nemaďarské národnosti. Pisatel uvádí všechna
bezpráví, spáchaná v posledních letech na Slo-
vácích a vyvozuje právem, že Maďaři mohouse
dovolati Poláků, kteří, ač také Slované, s nim
se bratří a tim schvalují jejich brutálnou proti
slovanskou politiku.
#19
alto_textblock
#19
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. května.
#20
alto_textblock
#20
Cholmská Rus.
Vzhledem k úmyslu ruské vlády, navrhnou
ti parlamentu, aby se maloruské části sedlecké
a lublínské gubernie odloučily od království pol
ského a připojily se pod jménem cholmské gu
bernie k západnímu Rusku, jeví se časovou sta
tistická práce profesora varšavské university
V. A. Franceva, vydaná v Praze s titulem
Mapy ruského a pravoslavného obyvatelstva
Cholmské Rusí se statistickými tabulkami. Po-
něvadž mezi polskými a ruskými výpočty obyva-
telstva obou gubernii jest značný rozpor, auter
snaží se kritickým zkoumáním všech výkazů zji-
stiti pravý počet pravoslavného obyvatelstv
v obou guberniích a pak i počet obyvatelstva ru-
ského. Počátkem r. 1905, tedy do vydání tole
rančního patentu ze dne 12. dubna 1905, pravo-
slavnýeh bylo v lublinské gub. 280.503, v sedle-
cké 194.877, celkem tedy 475.380. Po roce
tedy po vydání tolorančního zákona, počet ten
sklesl na 386.494, poněvadž více než 80.000
bývalých uniátů přešlo na víru katolickou. V ná-
sledujícím roku změna byla už nepatrná, nebot
1. ledna 1907 bylo pravoslavných 368.630. O
té doby počet pravoslavných opět stoupl o ně-
kolik tisíc. Prof. Francev je přesvědčen,že
z těchto pravoslavných mluví aspoň 350.000 ja-
zykem maloruským
#21
alto_textblock
#21
Hrozící stávka ve Francii.
Některé pařížské listy oznamují, že v Ber
lině hledí na hnutí mezi syndikáty tak přepjatě,
že mluví dokonce o nové revoluci fran-
couzské. Némecký kancléř dává si podávat
#22
alto_textblock
#22
podrobné zprávy o agitaci pro stávku a o ne
poslušných státních úřadnleích, a též císať sle-
duje všecky zprávy o desorganisaci mezi po-
štovním i telegrafním úřadnictvem. V generál-
ním štábu zkoumají všecky úkazy sem
spadající a uvažují, jak by mohly býti využit-
kovány tyto okolnosti invasní armádou.
Ve vojenských kruzích prý vládne velké rozči-
lent. »Libertě« zaznamenávající tyto po-
plašné zprávy, apeluje na vlastenectví
úřadníků. Žadný Francouz nemůže bt
lhostejným před takovým nebezpečím. V paříž-
ských vážných kruzíeh politických pokládají tyto
zprávy za fantastické přehánění. Bylo by k po-
litování, kdyby v Německu tendenční zprávy
reakcionářského tisku našly více víry nežli za-
sluhují. V nynějším boji s odbojným úřadnictvem
má vláda převahu a obyvatelstvo je na
její straně. Je možné, že bude učiněn pok u
stávky, ale nelze očekávat, že by nabyla
rozměrů březnové stávky. O novém syndi-
kátu, který ovšem nebude schválen zákonem,
se dosud málo mluvi. Bylo by bláhově, porovná-
vati nynější hnuti s tím velkým hnutím, které
roz dvojilo Francii a z něhož tato vyšla posilněná.
Jak jsme oznámili včera, usnesli se železniění
dělníci na projektu v šeobecné stávky
zvolili připravný výbor. Zdá se, že nebezpeči
uení tak velké. Ze 300.000 zřízenců železničních
patří pouze 40 000 k syndikátu Guérardovu,
zastupujícímu extremní směr. To vědi vůdcové
dobře, a aby zvýšili zájem dělnictva pro stávku,
ustanovili kromě otázky pensí, též požadavek zvý-
šení platu za důvod stávky. Návrh na pens
leží v senátu, o zvýšení platu se dosud nevy-
jednávalo. Je pravděpodobné, že administrace
jsou připraveny jednati o této věci se zřízenci,
konajícícimi svou povinnost. Dle poslední zprávy
z Paříže učinil v noci na včerejšek s v a
úřadníků poštovních a telegrat-
nich prohlášení, v němž tvrdí, že v l á d
nesplnila daně sliby. Úradníci jsou od-
hodláni hájiti svá práva a svou s v
bodu. Veřejnost uzná, na čí straně je právo.
Z Ajaceia se oznamuje, že úřadníci korsických
drah jednomyslně se vyslovili pro všeobecné
povstání
#23
alto_textblock
#23
Parlamenlní konflikt ve Španělsku
Z Madridu se oznamuje, že vláda chee
prohlásiti kongres za permanentní
aby prosadila zákon o námořaím spojení. Všechny
oposiční strany usnesly se, že proti
tomuto počínání oprou se všemi zbraněmi, jež
jim dává jednací řád. Z venkova přispěchali
všichni poslanci. V poslední chvíli byl oznámený
boj v konkresu odročen a mezi vládou
oposicí byl uzavřen kompromi
#24
alto_textblock
#24
Domnělý návrat Castrův.
#25
alto_textblock
#25
O bludném presidentovi Castrovi vznikly
zprávy, že ve Venezuele nastal obrat ve
prospěch bývalého presidenta.
Zpráva ta zní přiliš nepravděpodobně. Castro
sice činí zoufalé pokusy, zmocnit se opět vlády.
ač byl násilím donucen k odstoupení a byl ob-
viněn z pokusů atentátů a podplácení. Přistání
na blízkém nizozemském ostrově Curacao bylo
mu znemožněno, musil se tudiž zříci záměru,
z toho místa agitovati. Musí však si zaopatřiti
#26
alto_textblock
#26
FEUILLETON.
#27
alto_textblock
#27
V Prazn, 8. května.
6— (Kronika.) I smělý sen někdy s
vyplní! Velká speciální mapa českého kraje zdála
se pro tu chvili nesplnitelným snem českému
turismu. Nedávno jsme si zde o tom pověděli.*)
A ejhle! Smělý sen stane se skutkem ! Spe
ciální mapa Čech, Moravy a Slezska, velká če
ská mapa českého kraje bude! Povolaný
činitel se přihlásil. Velké domáci nakladatelství
oznamuje: přistoupilo k dilu! Firma F. To
piče zahájila potřebné přípravy. Co nevídět bu-
dete míti v rukou mapu království, měřitka nej-
důkladnější vojenské mapy (1 : 75.000). P'ěkná
ukázka statečného rozpjetí sil za velikým úkolem
osamostatnit kulturné dílo národní na všech stra-
nách, ve všech oborech!
Nový podnik nebude na úkor starším zá-
služným pracím domácím. Máme už velkou mapu
Čech, Moravy a Slezska, vydanou před několika
lety pěčí nakladatelství Bursíka a Kohouta. Pěkné
dílo, veskrze domácí práce slouží znamenitě
svým účelám. A zachová svoji cenu i nadále
Svým měřítkem (1 : 200 000) je chráněho před
konkurenci nového. S měřitkem map mají
se věci jako s jizdním řádem vlaků. Jeden vlak
zastaví v každé stanici, počká si u každého
sloupku, jiný přeletí slepě řadu měst a okresů
a zastaví teprv po dlouhém letu Každý rád
slouží svému účelu, každé měřítko své potřebé
Nemožno jedno měřitko nahradit druhým Ne-
bude úkolem české speciálky, překážet úkolům
menší české mapy přehledné, ale bude ovšem
její úkolem, zasáhnout jiným způsobem do na
šich potřeb. Kde dosud český člověk, ať turista
technik, průmyslník, učitel neb jakýkoli praco-
vník, poukázán zkoumat dopodrobna poměry
kraje, odkazán byl na pomůcku výroby cizé,
všude tam nastoupí příště svůj úkol pomůcka
domácí. Náš proces kulturně osvojovací tak no-
vým podnikem znamenitě bude posunut ku předu
Dilo je veliké. Hádali jsme, leda snad
spojené síly mohutných korporací vlastene
ckých, že by mohly a směly se na úkol od
vážili
A zatím, soukromý podnikatel nastupuje
Tim lépe!
Rozsáhlý aparát pracovní, veden podnika-
vostí jedince inteligeuta, který sám na zdaru
*) 5. prosince m.e
#28
alto_textblock
#28
dokonalosti práce má největší zájem, nubývá-l
nejšťastnější z poměrů pracovních?
A bohdá, zásnda i zde se osvědčí
o
o
Nová mapa bude státi na výši požadavků,
rozumí se. Jsou jisté odborné požadavky, jakým
musí odpovídat moderní krajeobraz. Zřetelná
polohokresba, přesný záznam zjevů a poměrů
přírodních i kulturných, staveb i zřízení! Úko
odbornický při mapě české není jiný, než př
německé, francouzské či anglické. Po stránce ná-
rodní padá při mapě na váhu jedna především
stránka: názvoslovná! Tu začíná naše vlastní práce.
Místní název je dokument kulturně historický
Jména měst, míst, vesnic, samot, vrchů, lesů, vod
vypráví historii kraje dateko nazad do hloub
věků, kam už nesahá žádná lidská paměť
žádný dokument psaný. A kraj je poset tisíci
tisíci dokumenty! Podrobná mapa svým nedb
sáhlým množstvem názvů je pravou pokladniel
kulturně historického materiálu. Však první pod
mínka dokumentu: správnost a spolehlivost!
A po té stránce dosavadná kartografie naše
byla zanedbána. Zde nastává nejležší úko
nové, velké mapě ! Bude třeba opravit nesčetné
poklesky, klamy a bludy, jež škodným vlivem
časů se vloudily do místné nomenklatury kraje
Redakci dila připadne povinnost pilné a přisné
zachraňovaci akce. Nastane úkol, pozorným po
stupem dobývat a zjišťuvat kulturně dějinný ma
teriál namnoze utajený, ba zpola zíracený. Roz-
sáhlému úkolu nebude lze dostáti, leda za
ochotné součinnosti nejširších kruhů vlastenecké
intelligence. Kroky tím směrem zahájené pod-
nikatelstvem neminou se, doufejme, s výsledkem
nejvděčnějším.
Vytýkáme německým krajopisům, pomů
ckám zeměpisným, statistickým, úřadním a pod
že nám jměna českých míst a stanie zcela li-
bovolně upravují pro jazykové pohodlí svěho
obecenstva. Stejná výtka plným právem stihá
namnoze i naši vlastní českou práci, t
karlografickou neb vůbec informační. Najde se
na německé mapě jméno nezcela známě a o
vyklé, nepohodlné, zarážející svou cizotou,
s ním? Prostě se přečeští, ať smyslem nebo
zvukem. A povinnost »národně kulturná« po
kládá se za vyřízenu.
A přece věci a otázky, o něž běží, tal
prostě na snadě neleží!
Tak mnohé místní jméno má svou podiv
nou historii. Na poslech často dost zábavnou.
Vrpravoval nebožtík Edluard Grégr, kteral
#29
alto_textblock
#29
se ke svému názvu dostala obec Č' yrkolyu
Čerčan, kde náš předák měl své tiché letní aldlo
Jmenovala se původně Várady. Doba german
sační upravila jméno v úřadních záznamecb na
Vierrad. Pak přišls doba probuzení, šmahem
potírán nátěr cizoty, kde se nalezl. Ale, kterak
potlrán! Ovšem tak, aby mnohe práce nestálo
Co možná zběžně a zychle! A tak nový, zcel
falešný německý název, prostě - - přeložen do
češtin. Slaré slovanské jměno, vlastní dokumen
kraje, z m zel s povrchu Nahrazen prázdný
moderním názvem, plekladem německého
Vierrad — Čtyrkoly! Nicemná stvůra! Vseck
minulost, všechen důvod a původ památk
dávného věku zastinilal
Sta a sta lichých, umělých, bistoricky bez
cenných názvů vetřeic se tak do našeho místo
pisného slovníku, porošilo jeho kullurně histo-
riekou cenu. Na pražských názvech uličnýel
máte nejbližší doklad jak ten onen malicherný
zájem chvile bývá na stíru s velikým zájmem
pulturného celku. Némeům pražským bylo ne-
pohodlno jniěnem »Vocičkova« ulice uetivat pa
mě neznámého zasioužiléb n vže. Usoudili prostě
Wazser — voda, vodička! A tikají dosud. z
to my nazývéme si smělo »P5.lkostalním« plá
ckem pražský koutek, jnž sé jměno prý
dostal po nějakém nám rovněž neznůmém hra
běti — Fěntkirchen! Na jměnech ulic a osob
konečně, což sejde! Obzvláště dns. 1 Pro vě
domost polomků přec sta vím? pilně a opatru-
jeme pečlivě zvlištní ústevy poučné, bohatě na
dané, Muses a knihovnel
Však venku v krají vystaven zatím zhoub
materiál nejvzácnější, protože tisíci a tisfciletý
Sem třeba obrátit snahu, aby bylo zachováno
a vyrváno zapomenutí, co se ještě a dobrým
svědectvem a spolehlivým průvodem zachovat
dá! Podorobná mapa, správná a přesná po svém
názvosloví, bude tu nejlepším — museeml
#30
alto_textblock
#30
aa s
#31
alto_textblock
#31
Největší kus práce čeká ovšem v dnešním
území zněměeném. Původně slovanské místní
názvy jsou zde šmahem znetvořeny. Našincům
inteligentům zde usedlým dána je možnost pro
kázat drahé věci vzáenou službu. Mistní archivy.
ať městské či panské, poskytnou jistě mnohý
drahocenný pokyn. Také mluva okolního obyva
telstva osvědčí se nalezištěm dokumentů nad
jiné bohatým
Jazyk lidu má podivuhodně záchovnou
#32
alto_textblock
#32
sllut
#33
alto_textblock
#33
Na výletním pochodu českým Středohořín
zapadl jsle jednou do hostince v horské ves
nici. Nad stolsm, kam jste zasedli, visel na
stěně památný předmět. Slaré rychtářské obenn
žezlo, tak zvané »právo«. Dřevěná palice opl
tená pevně řeminky, stářím všecka zčernalá.
Hosiinská, zpozorovavši zájem hostů:
— Jo, d5s is die »Palitzen«, wos da
mit . ..
A vykládala o významu a potřehě starého
právomocného instrumentu Staleti minula nad
němockou vesnici, ale slovanský název před-
mětu se zachoval. Ústa lidu tak bezdéky svým
způsobem čin zadost historickému zájmu.
Jiný doklad ! Známý literát vypravuje. Obfral
se překladem aějaké Hauptmannovy vesnické hry
Autor Haničky a Formana Henčla skládal své
hry hornoslezským dislektem německým. Jedn
slovo bylo upravovateli ašpadno, nemohl sije
dlouho vysvětliti. Dialogem vracel se často ně-
jaký »Wratzel«, podle smyslk řeči patrně jmén
vělšího města In Wratzel, von Wralzel, nach
Wratzel! Jaké to mohlo být město ? Konečn
světlo! Hlavní město Slezska, stará Vratislava
Vraclava ! Už od staletí dávno zněmčilé Breslau
Ale místní německé podřečí otisklo věrně zbyte
staré slovanské formyl
#34
alto_textblock
#34
Mnohé patvary názvů dávno se ujaly v ja-
tyce živém i na papíře, nabyly jaksi historického
práve a sotva by na věci něčeho změnil nový.
ebe pečlivěji zre digovaný krajopis. Nelze všud
a ve všem plouti proti proudu časů. Zvláště
moderní jména větších. a známějších míst jsou
zvykem ustálena Německý »Elbogen« už ve
všech úřadních i školských pomůckách sluje p
česku »Laket«, ačkoliv doslovný překlad nem
tu smyslu. Jak znělo původně jméno místa
Bylo by třeba vypátrati. Přibuzného tvaru »bogů«
je ve zněmčeném kraji vic. Ja i vesnice »Elbo
gen«, zaznamenaná po česku Milbohy. Také
jméno »Krumlova« má už svůj historický zvuk,
ačkoli je z analogie zřejmo, že staré »Krumane
vzniklo z prastaré »Krmavy«, »grmavy« (lesnaté
stráně). Také německé jměno Liberee má zřejmě
slovanský původ, Reichenberg = rajbreg, trav-
natý břeh. A množství německých »Reichenau«,
tak ledabylo znovu později přizpů sobeno české
potřebě na »Rychnovy«, ač pravděpodobně byla
původní rajavou, rajnavou, lučinatým koutem
(viz Rajhrady, Rájce a p.). Bylo by jen třeba
dotyčných dokumantů se dopíditi. Však i tu
namnoze bylo by úsilí marné. Právu dlouhého
#35
alto_textblock
#35
zvyku nemůže čehti sebe důkladněji dokuman-
tovaný soupis.
Za to tím platněji osvědčí se zachraňovacl
akce při množstvu krajinářských názvů méná
známých a ustálených Seznamy pomůnek všeli-
kých a mapy jen ledabylo a zcela mechanicky
dosud je uváděly jen formou leda uměle přizpů-
sobanou. Množství turistických bodů v našich
pohraničních horách přišlo tím způsobem no
vější dobou k německému označení zcela nemístně
modernistného rázu. A naše české pomůcky
prostě si nemístné modernismy na rychlo zas
do češtiny překládaly. Odehrávala se tím způso-
bem jakási kulturně historická vyvlastňovací
akce na škodu naši — a co horšího! — z
našeho vlastního nevědomého přispění! Starý
slovanský někdy kraj přelejván tak mléky na used-
lost dávně »historicky« německou! Všimněte
si na př. jmén vrcholků krkonošských na
dnešních mapácb a turistických záznamech
Sněžka arci už zůstane bezpochyby Sněžkou
Přlšla dávno do obecné mluvy, ačkoliv Schnee-
berg lze snadno vyvoditi z někdejšího nerostného
názvu = žrn Leč dále: Sturmhaube = šišák
Hohes Rad = Vysoké kolo! Brunnenberg = Stu-
dničov! Vogelberg = Ptačí hora! Mä lelsteine
= Dlvčí kameny! Steinberg = Kamená H o ra
Zegenrücken = kozí hřbet atd Nesčíslná toho
druhu stará svědectva dávné kultury obyvatelstva.
jež si ráz a povahu svého okolí dle svých po-
třeb označovalo, obratem ruky zničena a zubo-
žena. Velmi zřetelné analogie dovozují a ve při-
padech mnobých bude snad lze i svědectvem
ještě zřetelnějším vyložiti původní poměr názvůl
Moderně prušácká »Sturmhaube« není jistě než
stará = strmava, Hohes Rad byly = holé rady.
Brunnenberg = brno, brnino, brniště, Vogelberg
= voglej, vogled, pohled = strážná hora, Steln-
berg = ždán, čekan, stráž, Ziegenrücken (jindy
Zigounerberg etc.) starý: žigar =a naše » čihadla«
vlastně »žihadla«, vrchy, kde rozžehány strážná
nebo oznamovaci ohně. »Altvater« na slezské
hranici nebyl žádný poetický »Praděd«, nýbrž
stará »holava«, holina, holý hřbet! Tak nesčt-
slně názvů někdy slovanského, dnes zněmčeného
kraje bude lze pilným postupem dokumentárným
uvéstí ve staré právo.
Velká podrobná mapa kraje stane se tak
velkolepým zktem rehabilitačním a vzáenou po-
můckou vědeckou, velevítanou hlubšímu stu diu
poměrů dávnověkých.