ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cdea36f0-8d6e-11dc-9ef7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
5 aesn
#3 alto_textblock #3
m
#4 alto_textblock #4
n ern ani nleta se šíst tcb aa dai še se
#5 alto_textblock #5
V Praze, v neděli 9. května 1909.
#6 alto_textblock #6
keno t ro
#7 alto_textblock #7
n
#8 alto_textblock #8
Číslo 127.
#9 alto_textblock #9
Ha ranní avečerní listy předpláci ae V Praze v administrani na vaňslu. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou na něslo. . . . . . 2 K Nk na čtvrt leta . . . . 7 K 2h ve fliálkách na měsíe. . . . . . 2 K 30h Poštou na měsie na čtvrt ietá : . . . 9 K. eo s dvojí zisílkon it: : k o
#10 alto_textblock #10
na
#11 alto_textblock #11
V drobném prodeli rapní čislo o sobě . . Sh večetrní . . . . a ll Ve fliálkách na venkove ranni člslo . . . . . večerní . . . . . . 5l Inueráty platí se hotově napřed Předplaconí a inserty přlumt adsamnistrace v Marianské ul., J. Tam nacházejí seo tái redakne, tiskarna a expr edice „Národních Llstů Rukopisy se nevran ejt
#12 alto_textblock #12
Bnešní čísle pre Prahu le a 20 stranácb.
#13 alto_textblock #13
Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 10. května v obvyklou hodinu polední.
#14 alto_textblock #14
Nové zachmuření situace? Sotva koho uspokojí odpověď, jakou dal c. k. ministr zeměbrany sněmovně po- slanecké k její důtklivé žádosti, aby oni tisícové náhradních záložníků, kteřo za hrozivší války srbsko rakouské byli tak chvatně vysláni do Bosny — nyní konečně byli již přece propuštěni domů a navrácen svým strádajícím rodinám i svým povolánín občanským. J. Ex. pan ministr Georgi se vymlouval, Je to tak rychle nejde, jak si parlament přeje — »neboť« — tak zněl jeho důvod doslovně: »byť i vztahy mocnářství našeho k jihoslovanským zemím sousedním [Srbsku a Černé Hoře) byly nyní vyjasněny tož nejeví se býti nieméně přece ještě na našich hranicích poměry tak úplně upevněny (»konsolidovány«), aby bylo lze stav pluků v Bosně rozložených zmenšiti zcela na míru poměrů normálních«. A na jiném místě řeči své opět se pronesl »Po takových značných udalostech trvá vždy delší dobu, než nadejde úplné uklidnění«. — Tyto důvody vzbudily ovšem v parla- mentě trapný úžas, jelikož nikdo nemě z Bosny ni z Hercegoviny zpráv, že by tamní poměry veřejné byly dnes ještě, po ne smírném tom vojenském obsazení obou zemí tak vratké a nejisté!... Každý spíše měl za to, že k udržení veřejného po- řádku v zabraných těch zemích úplně do- stačuje rozložená tam síla vojska řadového bez záložníkův a náhradní zálohy a neli, pak že by stačilo vystřídati náhradní reserv- níky asi 20 prapory řadového vojska. Způ- sobilo by to sice trochu dopravních útrat, ale zhojilo by to mnoho těžkého hoře a bídy. jež panuje nyní v četných rodinách zálož níků, jež jsou již tak dlouho zbaveny živi telů svých. Však náhodou v týž den uvažovalose také v Pešti o všeobecné politické situaci, a sice v klubu nejsilnější strany vládnoucí, strany to neodvislosti. Nuž a tam teprv maďarský ministr »in statu demissionise hr. Vojtěch Apponyi vylíčil situaci Ra- kousko-Uherska barvami až děsivě temnými Rokovalo se právě v klubu neodvislé strany o včerejším slyšení předsedy sněmu uher- ského Justha u krále na hradě budínském přebývajícího, vyprávělo se, kterak kral se k němu pronesl: »Jsem unavený. velice unavenýt, načež tohoto nejhor livějšího přeborníka za samostatno uherskou banku propustil s ujištěním že bude o jeho výkladu uvažovat. Z toho čerpali Justhovi radikální stoupenci ve straně naučení, že třeba jen neustupně vytrvat na požadavku národním a že koruna povolí. — V tom přišel do schůze hrabě Apponyi. Zasypán dotazy po stavu situnce, odpovídal
#15 alto_textblock #15
tónem zlozvěstným: že prý je situace pro Maďary nad míru svízelná, takže nelze v tu chvíli ani postihnouti, jak krise skončí. Rázný maďarský profesor dějepisu Kmety odtušil mu však pln troufalosti: »Nevidím pro nás žádných příčin k obavám. Dvůr bude co nejdříve potřebovat úvěr n veliké zbrojení, jak se praví asi okolo 500 milionů korun. Aby tohotu úvěru dosáhl. musí s námi Maďary žíti v míru. Nad to není také zahraniční situace dle toho, aby si dvůr mohl přáti sporu s Uherskem.« — »Právě zahraničná situac mluví proti nám!« namítnul důrazně Exeell. hr. Apponyi. »Jest se nám oba- vati všeobecné politické krise Ano, mocnářství potřebuje mnoho peněz na zbrojení, poněvadz Italie a Rusko zbrojí proti nám, dychtíce urvat kusy z našeho uherského území k čemuž již svou národnostní politikou u nás připravovaly si půdu. Za těchto okolnost bude nám dvojnásob za těžko domoci se samostatné uherské banky. « — Jest to tušíme ponejprv, kde v lůně ma ďarské strany neodvislosti padlo podobne příkré slovo proti novodobé Italii Vzdyť jsou známy mnohaleté důvěrné styky právě této strany a jejího velikého emigranta turinského Ludvíka Košuta s panující dynastií italskou, trvající od časův Cavourovýcha Garibaldových. — Rusko ovšem již dávno nejkrutějším denunciacím maďarským uvyklo proto se snad Petrohrad i po této nejnovějš ani neohlédne; ale za to, tušíme, v Řimě vzbudí slova Apponyova nemalé pohoršení a údiv, že mohla býti pronešena nezkáraně v klubu strany Košutovy, ba za přítomnost Košutova syna, tajného rady rakousko uherského Ferencze Košuta, jenž při- šel do shromáždění sice teprv chvíli po řeč Apponyově, ale jistě byl o ní zpraven, poně vadž dojem její byl hluboký. Nicméně na ni ani jedinou větou ne reagoval, nýbrž spíše v duchu Apponyově stranu svou k rozvaze a střízlivosti napomí nal. »Nesmíme žíti v illu sích«, pravil navazuje na zprávy o slyšení Justho v u panovníka: »Mocnář mi zcela jasně pověděl, že nemůže dát ke zřízení samostatné banky uherské s volení svého. Nevěřím, že by názor svůj by v čase tak krátkém změnil. Pravil li císař Justhovi, že bude o výkladech jeho uvažovat, neznamená to ještě, že by se jevil vůči požadavkům strany neodvislosti povol- nějším.« — »Nnopak,« vpadl tu Apponyi, »mocnál zvykle říká, že chce o něčem uvažovat když je odhodlán to zamítnouti« . .. »A co se stane,« otázal se poslanec Desidor Nagy o něco později Košuta, »pakli Uhry vytrvají ve svém odporu proti centrální vídeňské bancea sněm uherský neprodlouží pri vilej rakousko-uherské banky letoškem propadající? Pak bude musi Rakousko zřídit si svou vlastn
#16 alto_textblock #16
samostatnou banku. A udělí mocnář schválení této samostatné rakousko bance — uherské však je odepře Bude tedy pak míti Rakousko svou samo- statnou banku, Uhry však nebudou mít žádné?« — Těmito otázkami byl přiveden Ferenez Košut patrně do nesnázi. Vyhnul se odpo- vědi k nim, řka: »O tak choulostive otázce nemohu se proněsti na tomto místě, kde stěny uši mají. « — Na to loučil se s přá eli, napomínaje jich, aby jen zachovali klid, ab cílevědomě postupovali a věc neukvapovali. Rovně hr. Appon napomínal ke svornému duchu, opětoval svou obavu, aby z nynější krise ministerské nevznikla krise všeobecná, i slibovala »Vyžádá-li toho čest národa, do stavím se v bojl« začež mu strana ne odvislosti odvětila hlučným »eljent. Že Maďarstvo dovede býti i tentokráte proti Vídni svorným a pevným, opovídá »Pester Lloyd« ze dne 7. t. m s důrazem souverenním vládě rakouské i straně křesťansko-sociální dávaje spolu na srozuměnou, že Maďaři odnesou sobě z ny- nější krise — trofej vymožeností ná rodních ve zřízení a správě vojs ka rakousko-uherského. —
#17 alto_textblock #17
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. května. (Dr. Wekerl proli samostatné bance uherské Ve straně neodvislosti útočí se prudce na dra Wekerle, poněvadž prý informoval panovníka proti samostatné bance uherské. Tím prý se stal zrádcem koalice. Dr. Wekerle v rozmluvě s pešťskými novináři odmítá košutovské úloky narčení ze zrády, uváděje něklerá fakta, z nichž vysvitá, že nikdy nebyl přítelem ani zastancem samoststně cedulové banky. Již v kvělnu r. 1907 když se ve straně neodvislosti počalo silně sgi tovati pro samoslatnou banku, povolal k sob přední zástupce strany neodvislosti, mimo jin i Košuts, hr. Apponye. Pavla Hoitse, hr. Theod. Batthyaně a Gabr. Ugrona a oznámil jim po třihodinném rozhovoru, že může s nimi jíti touž cestou jen potud, dokud se v olázce bankovní přidrží stanoviska umírněného. V záři tého roku mluvil o téže věci se Zoltanem Lengrelem a řekl mu, že ihned postoupl své místo práte- lům samostatné banky, jakmile strana neod vislosti rozvine bankovní otázku. Nebyl tedy v této věci nikdy nedůsledným a nezradil ko alici, když panovnika informoval tak, jak je sám o věci pře svědčen- V Praze, 8. května. (Řešení uherské krise.) Hodžů« »Slov. Týžden.« připouští čijř možnost řešení nynější krise. První možnost, kterou podporuje bar. Aehrenthal je taková, že se buď Wekerlovi neb hr. Andrassovi podaři se slaviti z nynějších koalovaných stran novou vládní stranu. V situaci by se změnilo jen to že by nová vláda měla silnější oposici, než ny nější, že by proti společné bance vypukla ob strukce a z ní na podzim nová krise. Druhá možnost: Wekerle neb hr. Andrássy by se sla předsedou ministerstva bez předchozl fuse, tedy bez pevné většiny a vypsal by nové volby. Prot
#18 alto_textblock #18
takové vládě šlo by se do voleb s heslem vše obecného, rovného volebního práva, oposice b zvítězila a krise by se obnovila hned po vol bách. Třeti možnost: utvoří se čistě košutovský kabinet s drem. Wekerlem v čele, jak si přeje skupina Justhova. Kdyby taková vláda zaručil poctivou volební opravu a vzdala se maďarštěn ve vojsku, národnosti mohly by ji podporovati Konečně čtvrtá možnost, že by vznikl kabine z osob, stojících mimo koalici a zaručující po etivou volební opravu. Taková vláda měla b naději, že by si novými volbami získala po třebné sněmovní většiny. Ze Lvova, 6. května. (Proti maďa ské návstěvě) Diešní »Dzien. Pol.« při náší dlnuhý protest zemského posl. dr. Vladisl. Jahla proti účastenství maďarských hostů pr oslavě 3. května. Pořadatelé slavnosti, pozvavše si na ni Maďary, zvrátili prý vážnou oslavu v pouhou frašku. Pozvání Maďarů nebylo ani politické. Naboť jaký prý zisk mohou míti Poláei ze svého koketování s Maďary ? Polská politika nebude opravdově polakou, budou li se Poláei spolčovati s Maďsry, kteří jsou nejlepšími přá- teli Prušáků. Uherský sněm posílá adresy diko největšímu utiskovateli polského národa, poně vadž Maďaři stejným způsobem utiskují doma nemaďarské národnosti. Pisatel uvádí všechna bezpráví, spáchaná v posledních letech na Slo- vácích a vyvozuje právem, že Maďaři mohouse dovolati Poláků, kteří, ač také Slované, s nim se bratří a tim schvalují jejich brutálnou proti slovanskou politiku.
#19 alto_textblock #19
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. května.
#20 alto_textblock #20
Cholmská Rus. Vzhledem k úmyslu ruské vlády, navrhnou ti parlamentu, aby se maloruské části sedlecké a lublínské gubernie odloučily od království pol ského a připojily se pod jménem cholmské gu bernie k západnímu Rusku, jeví se časovou sta tistická práce profesora varšavské university V. A. Franceva, vydaná v Praze s titulem Mapy ruského a pravoslavného obyvatelstva Cholmské Rusí se statistickými tabulkami. Po- něvadž mezi polskými a ruskými výpočty obyva- telstva obou gubernii jest značný rozpor, auter snaží se kritickým zkoumáním všech výkazů zji- stiti pravý počet pravoslavného obyvatelstv v obou guberniích a pak i počet obyvatelstva ru- ského. Počátkem r. 1905, tedy do vydání tole rančního patentu ze dne 12. dubna 1905, pravo- slavnýeh bylo v lublinské gub. 280.503, v sedle- cké 194.877, celkem tedy 475.380. Po roce tedy po vydání tolorančního zákona, počet ten sklesl na 386.494, poněvadž více než 80.000 bývalých uniátů přešlo na víru katolickou. V ná- sledujícím roku změna byla už nepatrná, nebot 1. ledna 1907 bylo pravoslavných 368.630. O té doby počet pravoslavných opět stoupl o ně- kolik tisíc. Prof. Francev je přesvědčen,že z těchto pravoslavných mluví aspoň 350.000 ja- zykem maloruským
#21 alto_textblock #21
Hrozící stávka ve Francii. Některé pařížské listy oznamují, že v Ber lině hledí na hnutí mezi syndikáty tak přepjatě, že mluví dokonce o nové revoluci fran- couzské. Némecký kancléř dává si podávat
#22 alto_textblock #22
podrobné zprávy o agitaci pro stávku a o ne poslušných státních úřadnleích, a též císať sle- duje všecky zprávy o desorganisaci mezi po- štovním i telegrafním úřadnictvem. V generál- ním štábu zkoumají všecky úkazy sem spadající a uvažují, jak by mohly býti využit- kovány tyto okolnosti invasní armádou. Ve vojenských kruzích prý vládne velké rozči- lent. »Libertě« zaznamenávající tyto po- plašné zprávy, apeluje na vlastenectví úřadníků. Žadný Francouz nemůže bt lhostejným před takovým nebezpečím. V paříž- ských vážných kruzíeh politických pokládají tyto zprávy za fantastické přehánění. Bylo by k po- litování, kdyby v Německu tendenční zprávy reakcionářského tisku našly více víry nežli za- sluhují. V nynějším boji s odbojným úřadnictvem má vláda převahu a obyvatelstvo je na její straně. Je možné, že bude učiněn pok u stávky, ale nelze očekávat, že by nabyla rozměrů březnové stávky. O novém syndi- kátu, který ovšem nebude schválen zákonem, se dosud málo mluvi. Bylo by bláhově, porovná- vati nynější hnuti s tím velkým hnutím, které roz dvojilo Francii a z něhož tato vyšla posilněná. Jak jsme oznámili včera, usnesli se železniění dělníci na projektu v šeobecné stávky zvolili připravný výbor. Zdá se, že nebezpeči uení tak velké. Ze 300.000 zřízenců železničních patří pouze 40 000 k syndikátu Guérardovu, zastupujícímu extremní směr. To vědi vůdcové dobře, a aby zvýšili zájem dělnictva pro stávku, ustanovili kromě otázky pensí, též požadavek zvý- šení platu za důvod stávky. Návrh na pens leží v senátu, o zvýšení platu se dosud nevy- jednávalo. Je pravděpodobné, že administrace jsou připraveny jednati o této věci se zřízenci, konajícícimi svou povinnost. Dle poslední zprávy z Paříže učinil v noci na včerejšek s v a úřadníků poštovních a telegrat- nich prohlášení, v němž tvrdí, že v l á d nesplnila daně sliby. Úradníci jsou od- hodláni hájiti svá práva a svou s v bodu. Veřejnost uzná, na čí straně je právo. Z Ajaceia se oznamuje, že úřadníci korsických drah jednomyslně se vyslovili pro všeobecné povstání
#23 alto_textblock #23
Parlamenlní konflikt ve Španělsku Z Madridu se oznamuje, že vláda chee prohlásiti kongres za permanentní aby prosadila zákon o námořaím spojení. Všechny oposiční strany usnesly se, že proti tomuto počínání oprou se všemi zbraněmi, jež jim dává jednací řád. Z venkova přispěchali všichni poslanci. V poslední chvíli byl oznámený boj v konkresu odročen a mezi vládou oposicí byl uzavřen kompromi
#24 alto_textblock #24
Domnělý návrat Castrův.
#25 alto_textblock #25
O bludném presidentovi Castrovi vznikly zprávy, že ve Venezuele nastal obrat ve prospěch bývalého presidenta. Zpráva ta zní přiliš nepravděpodobně. Castro sice činí zoufalé pokusy, zmocnit se opět vlády. ač byl násilím donucen k odstoupení a byl ob- viněn z pokusů atentátů a podplácení. Přistání na blízkém nizozemském ostrově Curacao bylo mu znemožněno, musil se tudiž zříci záměru, z toho místa agitovati. Musí však si zaopatřiti
#26 alto_textblock #26
FEUILLETON.
#27 alto_textblock #27
V Prazn, 8. května. 6— (Kronika.) I smělý sen někdy s vyplní! Velká speciální mapa českého kraje zdála se pro tu chvili nesplnitelným snem českému turismu. Nedávno jsme si zde o tom pověděli.*) A ejhle! Smělý sen stane se skutkem ! Spe ciální mapa Čech, Moravy a Slezska, velká če ská mapa českého kraje bude! Povolaný činitel se přihlásil. Velké domáci nakladatelství oznamuje: přistoupilo k dilu! Firma F. To piče zahájila potřebné přípravy. Co nevídět bu- dete míti v rukou mapu království, měřitka nej- důkladnější vojenské mapy (1 : 75.000). P'ěkná ukázka statečného rozpjetí sil za velikým úkolem osamostatnit kulturné dílo národní na všech stra- nách, ve všech oborech! Nový podnik nebude na úkor starším zá- služným pracím domácím. Máme už velkou mapu Čech, Moravy a Slezska, vydanou před několika lety pěčí nakladatelství Bursíka a Kohouta. Pěkné dílo, veskrze domácí práce slouží znamenitě svým účelám. A zachová svoji cenu i nadále Svým měřítkem (1 : 200 000) je chráněho před konkurenci nového. S měřitkem map mají se věci jako s jizdním řádem vlaků. Jeden vlak zastaví v každé stanici, počká si u každého sloupku, jiný přeletí slepě řadu měst a okresů a zastaví teprv po dlouhém letu Každý rád slouží svému účelu, každé měřítko své potřebé Nemožno jedno měřitko nahradit druhým Ne- bude úkolem české speciálky, překážet úkolům menší české mapy přehledné, ale bude ovšem její úkolem, zasáhnout jiným způsobem do na šich potřeb. Kde dosud český člověk, ať turista technik, průmyslník, učitel neb jakýkoli praco- vník, poukázán zkoumat dopodrobna poměry kraje, odkazán byl na pomůcku výroby cizé, všude tam nastoupí příště svůj úkol pomůcka domácí. Náš proces kulturně osvojovací tak no- vým podnikem znamenitě bude posunut ku předu Dilo je veliké. Hádali jsme, leda snad spojené síly mohutných korporací vlastene ckých, že by mohly a směly se na úkol od vážili A zatím, soukromý podnikatel nastupuje Tim lépe! Rozsáhlý aparát pracovní, veden podnika- vostí jedince inteligeuta, který sám na zdaru *) 5. prosince m.e
#28 alto_textblock #28
dokonalosti práce má největší zájem, nubývá-l nejšťastnější z poměrů pracovních? A bohdá, zásnda i zde se osvědčí o o Nová mapa bude státi na výši požadavků, rozumí se. Jsou jisté odborné požadavky, jakým musí odpovídat moderní krajeobraz. Zřetelná polohokresba, přesný záznam zjevů a poměrů přírodních i kulturných, staveb i zřízení! Úko odbornický při mapě české není jiný, než př německé, francouzské či anglické. Po stránce ná- rodní padá při mapě na váhu jedna především stránka: názvoslovná! Tu začíná naše vlastní práce. Místní název je dokument kulturně historický Jména měst, míst, vesnic, samot, vrchů, lesů, vod vypráví historii kraje dateko nazad do hloub věků, kam už nesahá žádná lidská paměť žádný dokument psaný. A kraj je poset tisíci tisíci dokumenty! Podrobná mapa svým nedb sáhlým množstvem názvů je pravou pokladniel kulturně historického materiálu. Však první pod mínka dokumentu: správnost a spolehlivost! A po té stránce dosavadná kartografie naše byla zanedbána. Zde nastává nejležší úko nové, velké mapě ! Bude třeba opravit nesčetné poklesky, klamy a bludy, jež škodným vlivem časů se vloudily do místné nomenklatury kraje Redakci dila připadne povinnost pilné a přisné zachraňovaci akce. Nastane úkol, pozorným po stupem dobývat a zjišťuvat kulturně dějinný ma teriál namnoze utajený, ba zpola zíracený. Roz- sáhlému úkolu nebude lze dostáti, leda za ochotné součinnosti nejširších kruhů vlastenecké intelligence. Kroky tím směrem zahájené pod- nikatelstvem neminou se, doufejme, s výsledkem nejvděčnějším. Vytýkáme německým krajopisům, pomů ckám zeměpisným, statistickým, úřadním a pod že nám jměna českých míst a stanie zcela li- bovolně upravují pro jazykové pohodlí svěho obecenstva. Stejná výtka plným právem stihá namnoze i naši vlastní českou práci, t karlografickou neb vůbec informační. Najde se na německé mapě jméno nezcela známě a o vyklé, nepohodlné, zarážející svou cizotou, s ním? Prostě se přečeští, ať smyslem nebo zvukem. A povinnost »národně kulturná« po kládá se za vyřízenu. A přece věci a otázky, o něž běží, tal prostě na snadě neleží! Tak mnohé místní jméno má svou podiv nou historii. Na poslech často dost zábavnou. Vrpravoval nebožtík Edluard Grégr, kteral
#29 alto_textblock #29
se ke svému názvu dostala obec Č' yrkolyu Čerčan, kde náš předák měl své tiché letní aldlo Jmenovala se původně Várady. Doba german sační upravila jméno v úřadních záznamecb na Vierrad. Pak přišls doba probuzení, šmahem potírán nátěr cizoty, kde se nalezl. Ale, kterak potlrán! Ovšem tak, aby mnohe práce nestálo Co možná zběžně a zychle! A tak nový, zcel falešný německý název, prostě - - přeložen do češtin. Slaré slovanské jměno, vlastní dokumen kraje, z m zel s povrchu Nahrazen prázdný moderním názvem, plekladem německého Vierrad — Čtyrkoly! Nicemná stvůra! Vseck minulost, všechen důvod a původ památk dávného věku zastinilal Sta a sta lichých, umělých, bistoricky bez cenných názvů vetřeic se tak do našeho místo pisného slovníku, porošilo jeho kullurně histo- riekou cenu. Na pražských názvech uličnýel máte nejbližší doklad jak ten onen malicherný zájem chvile bývá na stíru s velikým zájmem pulturného celku. Némeům pražským bylo ne- pohodlno jniěnem »Vocičkova« ulice uetivat pa mě neznámého zasioužiléb n vže. Usoudili prostě Wazser — voda, vodička! A tikají dosud. z to my nazývéme si smělo »P5.lkostalním« plá ckem pražský koutek, jnž sé jměno prý dostal po nějakém nám rovněž neznůmém hra běti — Fěntkirchen! Na jměnech ulic a osob konečně, což sejde! Obzvláště dns. 1 Pro vě domost polomků přec sta vím? pilně a opatru- jeme pečlivě zvlištní ústevy poučné, bohatě na dané, Muses a knihovnel Však venku v krají vystaven zatím zhoub materiál nejvzácnější, protože tisíci a tisfciletý Sem třeba obrátit snahu, aby bylo zachováno a vyrváno zapomenutí, co se ještě a dobrým svědectvem a spolehlivým průvodem zachovat dá! Podorobná mapa, správná a přesná po svém názvosloví, bude tu nejlepším — museeml
#30 alto_textblock #30
aa s
#31 alto_textblock #31
Největší kus práce čeká ovšem v dnešním území zněměeném. Původně slovanské místní názvy jsou zde šmahem znetvořeny. Našincům inteligentům zde usedlým dána je možnost pro kázat drahé věci vzáenou službu. Mistní archivy. ať městské či panské, poskytnou jistě mnohý drahocenný pokyn. Také mluva okolního obyva telstva osvědčí se nalezištěm dokumentů nad jiné bohatým Jazyk lidu má podivuhodně záchovnou
#32 alto_textblock #32
sllut
#33 alto_textblock #33
Na výletním pochodu českým Středohořín zapadl jsle jednou do hostince v horské ves nici. Nad stolsm, kam jste zasedli, visel na stěně památný předmět. Slaré rychtářské obenn žezlo, tak zvané »právo«. Dřevěná palice opl tená pevně řeminky, stářím všecka zčernalá. Hosiinská, zpozorovavši zájem hostů: — Jo, d5s is die »Palitzen«, wos da mit . .. A vykládala o významu a potřehě starého právomocného instrumentu Staleti minula nad němockou vesnici, ale slovanský název před- mětu se zachoval. Ústa lidu tak bezdéky svým způsobem čin zadost historickému zájmu. Jiný doklad ! Známý literát vypravuje. Obfral se překladem aějaké Hauptmannovy vesnické hry Autor Haničky a Formana Henčla skládal své hry hornoslezským dislektem německým. Jedn slovo bylo upravovateli ašpadno, nemohl sije dlouho vysvětliti. Dialogem vracel se často ně- jaký »Wratzel«, podle smyslk řeči patrně jmén vělšího města In Wratzel, von Wralzel, nach Wratzel! Jaké to mohlo být město ? Konečn světlo! Hlavní město Slezska, stará Vratislava Vraclava ! Už od staletí dávno zněmčilé Breslau Ale místní německé podřečí otisklo věrně zbyte staré slovanské formyl
#34 alto_textblock #34
Mnohé patvary názvů dávno se ujaly v ja- tyce živém i na papíře, nabyly jaksi historického práve a sotva by na věci něčeho změnil nový. ebe pečlivěji zre digovaný krajopis. Nelze všud a ve všem plouti proti proudu časů. Zvláště moderní jména větších. a známějších míst jsou zvykem ustálena Německý »Elbogen« už ve všech úřadních i školských pomůckách sluje p česku »Laket«, ačkoliv doslovný překlad nem tu smyslu. Jak znělo původně jméno místa Bylo by třeba vypátrati. Přibuzného tvaru »bogů« je ve zněmčeném kraji vic. Ja i vesnice »Elbo gen«, zaznamenaná po česku Milbohy. Také jméno »Krumlova« má už svůj historický zvuk, ačkoli je z analogie zřejmo, že staré »Krumane vzniklo z prastaré »Krmavy«, »grmavy« (lesnaté stráně). Také německé jměno Liberee má zřejmě slovanský původ, Reichenberg = rajbreg, trav- natý břeh. A množství německých »Reichenau«, tak ledabylo znovu později přizpů sobeno české potřebě na »Rychnovy«, ač pravděpodobně byla původní rajavou, rajnavou, lučinatým koutem (viz Rajhrady, Rájce a p.). Bylo by jen třeba dotyčných dokumantů se dopíditi. Však i tu namnoze bylo by úsilí marné. Právu dlouhého
#35 alto_textblock #35
zvyku nemůže čehti sebe důkladněji dokuman- tovaný soupis. Za to tím platněji osvědčí se zachraňovacl akce při množstvu krajinářských názvů méná známých a ustálených Seznamy pomůnek všeli- kých a mapy jen ledabylo a zcela mechanicky dosud je uváděly jen formou leda uměle přizpů- sobanou. Množství turistických bodů v našich pohraničních horách přišlo tím způsobem no vější dobou k německému označení zcela nemístně modernistného rázu. A naše české pomůcky prostě si nemístné modernismy na rychlo zas do češtiny překládaly. Odehrávala se tím způso- bem jakási kulturně historická vyvlastňovací akce na škodu naši — a co horšího! — z našeho vlastního nevědomého přispění! Starý slovanský někdy kraj přelejván tak mléky na used- lost dávně »historicky« německou! Všimněte si na př. jmén vrcholků krkonošských na dnešních mapácb a turistických záznamech Sněžka arci už zůstane bezpochyby Sněžkou Přlšla dávno do obecné mluvy, ačkoliv Schnee- berg lze snadno vyvoditi z někdejšího nerostného názvu = žrn Leč dále: Sturmhaube = šišák Hohes Rad = Vysoké kolo! Brunnenberg = Stu- dničov! Vogelberg = Ptačí hora! Mä lelsteine = Dlvčí kameny! Steinberg = Kamená H o ra Zegenrücken = kozí hřbet atd Nesčíslná toho druhu stará svědectva dávné kultury obyvatelstva. jež si ráz a povahu svého okolí dle svých po- třeb označovalo, obratem ruky zničena a zubo- žena. Velmi zřetelné analogie dovozují a ve při- padech mnobých bude snad lze i svědectvem ještě zřetelnějším vyložiti původní poměr názvůl Moderně prušácká »Sturmhaube« není jistě než stará = strmava, Hohes Rad byly = holé rady. Brunnenberg = brno, brnino, brniště, Vogelberg = voglej, vogled, pohled = strážná hora, Steln- berg = ždán, čekan, stráž, Ziegenrücken (jindy Zigounerberg etc.) starý: žigar =a naše » čihadla« vlastně »žihadla«, vrchy, kde rozžehány strážná nebo oznamovaci ohně. »Altvater« na slezské hranici nebyl žádný poetický »Praděd«, nýbrž stará »holava«, holina, holý hřbet! Tak nesčt- slně názvů někdy slovanského, dnes zněmčeného kraje bude lze pilným postupem dokumentárným uvéstí ve staré právo. Velká podrobná mapa kraje stane se tak velkolepým zktem rehabilitačním a vzáenou po- můckou vědeckou, velevítanou hlubšímu stu diu poměrů dávnověkých.