ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 cdd5edf0-738b-11dc-9acf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 60
#1 alto_textblock #1
Strana 10.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
5. ledna 1908. Císlo 5.
#4 alto_textblock #4
Lékařská hlídka.
#5 alto_textblock #5
Ochrana děti
#6 alto_textblock #6
Náhle jsme se zachvěli: Až dosud bavily nás více potoky krve ve válce prolité, dokonalejší zbraně válečné, zá- pasy osob a stran atd. atd. Ano pečovali jsme úzkostlivěji, aby zlepšen byl chov zvířať, než aby děti naše vlastní byly zdatnější! Teprve nyní, když síly naše, síly dospělých lidí nepostačují, ochabují — teprve nyní, kdy záplava pohrom valí se i do řad našich — roz- hlížíme se po spouslách škod, kterými trpí mlá- dež naše. Zasnemo, chvějeme se a voláme o pomoc! 15 V sociální politice snahy humanitní zcela přiru- zeně hlásají svaté příkazy pečlivé lásky k dětem. Svoje naděje sladké, svoji budouenost vílěznou, svoje idealy odkazujeme dětem svým. Těšíme se, že zvítězí za nás děti naše, pracujeme, aby dětem našim lépe než nám se dařilo. Umíráme s tou vírou v budoucnost lidstva, že aspoň děti naše, děti děti našich odměněny budou za slzy a mozoly naše. Sokrates umřel, že mládež po- učoval, Kristus do budoucna myslil, když děti do náruče bral a k sobě nejpředněji je zval, Hus těšil se, že příštímu pokolení zachová pravdu života svého. Starý Zálesák — utrmácený bojem proti robotě — umíral, těšil děti své a smiřoval se smrtí: „Uvadli jsme, ale to je velké slovo člověka božího: o hroby naše se opřou děti naše ... Děti naše zazpívají „alolujá“. A dětí všímali jsme si dosud velmi málo. Potřeba ochrániti mládež vyrostla už do těch povážlivých rozměrů, že nevíme, kudy kam. I poslední rozprava vídeňského sjezdu o ochraně dětí nás přesvědčila, že bez opravdové lásky, bez veliké, obětavé práce, bez vydatné finanční pomoci sotva co pořídíme. Obrázek dosavadní práce české v těchto oborech nakreslíme jindy Zemský výbor král. českého, mnohé spolky i mnozí jednotlivci vykonali tu nejedno ušlech- tilé dílo humanitní. Jinde opět péče o děti bý- vala hračkou dočasnou, zábavou, stupinkem další osobní slávy, parádním pláštíkem pro oka- tou veřejnost.
#7 alto_textblock #7
II
#8 alto_textblock #8
Zdrojo škod, jimiž děti trpí, jsou přečetné Víme, že můžeme jen naznačiti prvé stopy, ve- doucí k rozsáhlým jejich okresům. Žijeme jinak, než naši předkové žili. Náš pokrm tělesný i duševní je valně pozměněn oproti věkům dřívějším; v obou je jistě mnoho, ce zvláště mládeží škodí. Nehorujeme o zlatých starých časech, ale bráníme se novým škodám, plynoucím z moderního života. Stará rada Rou- seauova o návratu ku přírodě, kterým lze léčit obecnou zvrhlost, může nám dobře prospět při úpravě hygienického života dětského. Zvláště životem velkých měst trpí vážně náš dorost. Hygienické poměry všude tam, kde pospolitě žijí tisíce lidí, jsou méně příznivy než ve volném venkově. Libujeme si sice, že není to tak zlé, ve velkých městech, kde prý poměry jsou dnes již jen o něco málo horší než po ven- kově; klamna je ta útěcha. Věru, že žijeme dnes skoro velkoměstsky i na venkově; degene- rující vlivy počínají oslabovati i venkov. Tím vyrovnají se jen data statistická, nezlepšují se poměry. Poměry porušované hygieny působí pravé spousty škod. Jsou byty — přeplněné, dusné tmavé, vlhké — pro bytost ditěte naprosto zá- hubny. Organism pozbaven je v nich základ- ních přirozených polřeb: slunce a vzduchu. Tak důležitou podmínkou je čistý vzduch, že vynika- jící badatel spatřuje ve vzduchu poškozeném prvý zdroj skrofulosy. Nedbalostí o čistotu obydlí, o čistotu těla a šatů přivádí se celá řada pohrom zdravotních. Neméně zhoubně působí poruchy výživy a řádné životosprávy. Dítěti poskytuje se potrava navhodná neb nedostatečná, odpírá se mu prs mateřský; ano pokrmem a nápojem vpravují se mu látky přímo jedovaté. Kojenec bývá utišován a léčen cumlem, namočeným v kořalce! Alkohol vůbec znehodnocuje, seslabuje, ba přímo zvrhuje projevy ústrojné činnosti. A vzpo- meneme-li, že na př. v Norsku spotřebuje osoba průměrně ročně pouze 3.3 litru alkoholu oproti 9.5 litru u nás, oproti 16.5 litru ve Francii — stačí uvedená čísla vyznačit, jak v alkoholu se utápíme. Vo výchově mládeže postrádáme opravdové péče zvlášté o hygienu školni, o hygienickou vý- chovu mládeže. Příslušná opatření končivají tu skoro komisí kolaudační novostavby školní. A přece škola povinně shromaždu- jíc v jedno všechny dítky, povinně má střežiti zdraví svých žáků a žá- kyň. Je tu třeba upraviti náležitě i soustavu vyučovací, jak dle obsahu učiva tak dle před- mětů učebných, střídajících se s osvěžením du- ševním i tělesným. Vídáme v té dosavadní nedba losti smutný výsledek: celou řadu chorob škol ních (oslabení celkové, chudokrevnost, bolení hlavy, krvácení z nosu, poruchy zrakové atd.) a zvláště oslabující onanii dětí. Nezřídka shla- dali jsme, že až více jak 90% dětí některé třídy onanuje. Ze škol takto zanedbávaných šiři se svobodně mnohé vážné nebezpečí nejen chorob nakažlivých, ale i pohrom, jimiž soustava těles- ná do dalekého budouena se oslabuje, Ve klopotném víru života mnohdy oba ro- diče vzdalují se domova svého; životní povo- lání v továrníeh kancelářích, obchodech atd. zba- vuje děti jejich požehnané sodinné výchovy- A školu mateřskou domov nic na světě nena hradí. Zavlečením matek z domova do dílen,do továren atd. povážlivě otřesen byl život rodinný smutné dílo proti mládeži dovršeno bylo tím. že použito bylo předčasně dětí k nevhodné. anebo těžké práci. Rozumný hospodář vía úzkostlivě varuje se zapřahat mladé tažné je- dince předčasně; u rodu lidského toho hříšně nedbáme. Příliš záhy uváděno je dítě do řad bojujících, příliš záhy taky poznává pokročilý i mnohdy výstřední rozvoj duševní; přezrává du- ševně. Na straně jedné nesmíme — pod metlou zvrhlého farisejského studu — seznámiti mlá- dež s hygienou života pohlavního, rodinného atd., na straně jedné prohlašuje se porůšením studu a slušnosti i to, že dívky chodí bosy — na straně druhé sami dáváme příklad špatný a skoro se ještě divíme, že děti „vědí“, ba mnohdy „poznali“ už víc než my staří. Co pak je možno, aby tam, kde rozvraceny
#9 alto_textblock #9
lého.
#10 alto_textblock #10
jsou a rozvracují se síly tělesné i mravní, vy- růstal život svěží? -Těžké vysilující choroby rodičů (zvlášte tuberkulosa), bída, starosti, útrapy sociální — život nezřízený a vůbec vše, co vyčerpává trvale a do dna síly ústrojné, vše to působí zhoubně i do dalekého budoucna rodu lidského: z rodičů oslabených rodí se plod nestatečný. V té pak době, kdy člověk je dítětem, je celá soustava těla jeho mladá, jaksi teprve zra- jlcí. Patrně tu různé choroby, různé škodliviny mohou snáze a zhoubněji působit než u dospě- Různé pohromy ty — dědičné neb získané — vtiskují rády soustavě dětské zvláštní cho- rebný ráz. Do nejsmutnějšího přicházíme okrosu ži- vota dětského, k dítěti opuštěnému, zanedbané- mu a dlouhotrvající ch o robou stižonému. Dítě stížené na př. tuberkulosou — skrofulosou putuje od nemocnice k nemocnici, stává se bře- menem rodiny, obtíží domovské obce; nežije. ale živoří bídně a rozsévá nákazu do okolí svého. Ve případě příznivém stává se pak otcem neb matkou pokolení horšího než byli rodiče. A dětí těch — churavých, opuštěných, zanedba- ných, nezhojitelně nemocných — dětí velmi ne- šťastných jest mnoho a mnoho; pláč života je- jich je skoro jen hlasem do pouště volajícím. U samých nohou našich, u vlastních základů lidské společnosti, tísní se mraveniště, jejich. Nemohou být dále nepovšimnuty, ano musí být ochráněny!! Věru, člověk více než druhdy stal se společenským tvorem. Nikdo nesmí, nemůže a neumí mládež zdravou oddělovat do příhrad. Jenom záchranou slabých a bídných dětí zabrán se nákaze a pohromě další. Otázka záchrany mládeže je otázkou všech dětí bez výjímky. Člověk, připjatý láskou k dětem svým vlastním, čluvěk s myslí v pravdě lidskou, nemůže opustit děti nešťastné. Holdovat pohodlné zásadě Hay- craftově, aby zhynul a vymřel nákazou zatížený rod lidský, vílat a velebit bavily tuborkulosnía jiné zdroje chorob infekčních jako osvoboditele lidstva od bídných slabých typů — to činit ne- může člověk duševně a tělesně ustrojený tak, jak lidé jsou. Opatření takové nebylo by drako- nické, bylo by nerozumné, nevědecké, nelidské; řešení takové bylo by chorobným činem chorobně duše. Oč vetší je člověk, oč spokojenější nitro jeho, když z dětí opuštěných, zanedbávaných, chorobných vyrůstá mládež šťastná, když nevy- léčítelní, mrzáci atd. jsou řádně opatřeni, když dítě bloudící ve víru života, ve zkáze tělesné nebo mravní, vráceno je rodině, národu, lidstvu? Kdož by neznal, že i z dětí druhdy slabých, cho- rých, nešťastných vyrostli velikáni, kteří do světa svého i příštího rozlili požehnání, zdraví sílu a štěstí? Lidé jsme a je už na čase, aby chom i o děti své pečovali po lidsku! Dr. Fr. Hamza v Luži.
#11 alto_textblock #11
Naléhavé humanitní potřeby král. blavního měst- Prahy ve prospěch blaha jejiho obyvatelstva a če ské lékařstvo. Příležitosti jubilea 60letého pa- nování našeho mocnáře chápe se každá korporace. chtějíe je náležitě a trvale oslaviti. Též král. hlav. město Praha nezůstane zajisté pozadu — naepak skvělým pomníkem bude hleděti památku tuto vzác- nou zvěčníli. České lékařstvo, soustředmé v Ústř. jednotě svojí, nejlépe dovede z vlastního názoru nabýti přesvědčení, jakých humanitních ústavů bu- douci velká Praha ve prospěch svého obyvatelstva zapotřebi má, jsouc stále s nemocnými a bídnými jeho členy ve styku. Za tim účelem vypracovato memorandum a presídiu král. hlav. mě- sta Prahy k úvaze odevzdalo, zda nedoi poručovalo by se jubileum panování J. V. oslaviti zařízením prospěchu obyvatelstva odpovídajícího ně- kterého humanitního ústavu a v obsáhlém memo- randu tom odůvodňuje pro nejbližší budoucnost za nejnaléhavější potřehy pražského obyvatelstva tři hu- manitní instiluce: 1. Vlastní městskou mo- derní nemocnici, 2. všeobecnou veřejnou chorobnici anebo 3. sanatorium pro tuberku- losní. Potřebu některého z těchto ústavů případnými slovy i doklady memorandum ono doprovází v hlav- ních rysech asi následovně: Pro městskou ne- mocnici mluví těmito důvody: Nedostalek c. k všeob. nemocnice, která jsouc veřejnou, musí přijl- mati nemocné z celých Čech, ale nesmí přijímeti nemocné vleklými a jinými podobnými chorobami stžoné, jest denně prokázán, any nejsou přijímány anebo předčasně z léčení propouštěny připady po- moci ještě potřebující. Ostatní privátní pražské ne- mocnice řádu Miloardných bratří, Alžbč- tinek a židovská nemocnice jsou nemoa- nice zastaralé, dávno již potřehám ne- mocných nedostačující. — Neméně nutným jest zřízení chorobnice. Nemocnice neslačí ani na umístění nemocných vyhojitelných — čerstvými chorobemi stížených a tak zůstávají řady ubohých mrzáků, ochrnulých, mrtvicí stížených, padoucnicí trpicích, slabomyslných a jinými nezhojitelnými cho- robami stížených, kleří nikde umníslěni býti nemohou a rodině jsou břemenem, jež jen život ztrpčuje. Ja- kým dobrodiním byl by útulek pro takové nemocné — chorabnice — nelze dosti ani vylíčiti. Nejno- vější léčebmné methody tuberkulosy ukázaly, že nej- lepší zbraní na omezení tuberkulosy — choroby te právě ponejvíce nižších vrstev velkých měst — jes zřizování sanatorií a oddálení takových nemocných ze styku s ostatními členy rodiny. Klimatická sanatoria dělají v léčení tuberkulosy divy a do- dělávají se skvělých výsledků léčebních. — Zřízení lakového velkého sanatoria pro tuberku- losní členy obyvatelstva pražského bylo by dobro- diním neocenitelným a získala by si representace král. hlav. města pomník a vděčnost nehynoucí. — Obyvatelstvo pražské může jen sympatiemi snahu česk. lékařstva doprovázeti a návrhy jeho vřele př- vítati a spolupůsobiti, by v tomto směru zde nazna- čeném ve prospěch trpícího obyvatelstva našehvo milého hlav. města něco již učiněno bylolll Dr. Kotýnek. „Časopis lékařův českých“. Dnešní 1. číslo při náší tento zajímavý obsah: Prof. dr. Karel Schwing (Nekrolog od prof. dr. Frt. Scherera.) — I. Práce pů- vodní: 1. Prof. dr. O. Kukula (Praha): K pathologi a aeliologii lupové kyčle. — 2. Dr. Rudolf Eiselti Případ otravy kyselinou sirovou. (Práce z kliniky prof. dr. Emer. Maixnera.) — 3. Dr. E. Sicber (Práee z kliníky prof. dr. Josefa Thomayera): Lipaemie. — 4. Dr. Ed. Cmunt (Práce z okresní nemocnice v Rych- nově n. Kn.): Sutkovitý zaludek následkem zjizven cirkulárního recidivujícího vředu. — II. Rozhledy Choroby nervové. — Zdravctnictví. — Chirurgie. Vojenská medicina. — Z nejnovější literatury. II Spolky a sjezdy: Z lékařských společností svýcar ských r. 1907. — IV. Literatura. — V. Spolek če- ských lékařů. — VI. Zprávy. — VII. Receptář. — VIII. Feuillelon: Zkušenosti ve válečné chirurgii z války rusko- aponské. K čislu přiloženo jest 1. číslo „Věstníku“, sta vovského orgánu če-kých lékařů v zemích keruny české i v cizině Ústřední jednota českých lékařů v král. českém markr. moravském a věv. složském zve ke svě XX řádné zimní valné hromadě, která koná se v Praze dne 9. ledna 1908. Ve svém minulém týdenním ra- portu vyslovili jsme přání, aby lékařské tuhé organi- saci, která vedle maleriálních vylkla si vysoké eíle ideální, byla ce nejřídčeji dávěna příležitost, utráceti síly na obhájení zájmů materiálních. Bohužel, při- náší toto číslo kormutlivé zprávy z Velvar, kde lč- kař po 19leté působnosti byl bezdůvodně ze služeh pokladny propuštěn, z Rynholce u Nového Strašeci. kde bez vědomí dosavadního lékaře z libovůle a uml- něnosti jedncho pána z důlu místo lékaře pro důl Laura bez konkursu se obsazuje a z Březniete.
#12 alto_textblock #12
pili.
#13 alto_textblock #13
kam pokladna nového lékaře láká, ač v místě solva pro dosavadní existence možna jest. V jediném tém- dni věru příliš mnoho zjevů neželaných a konnutli- vých. Vedení české organisace lékařské, které povždy se sympatiemi sleduje veškeré snahy lidu dělného trpících vrstev vůbec, čeká s důvěrou od předáko těchto kruhův, že nedají se zahanbiti vedením kleri- kálů arcibiskupských, kteří spravedlivou věc české organisace v Červené Řečici uznali a jednomyslněmu požadavku českého organisovaného lékařstva ustou-
#14 alto_textblock #14
Z odborných kruhů.
#15 alto_textblock #15
Kulturní úkol pojistnictví. Vlny života, jež přenášejí vše, co uchvátily. střídavě ze světla do tmy, z chladu na výsluní, zneklidňují svou měnlivou hrou nepředvídaných spádů a mihajícíeh se rozpjelt rozhled lidský, zpytující hladinu žití, a budí touhu utkvěti na pevném břehu, zachytiti se jistoly, Již dávno ve středověku, kdyží kupci svo- bodných měst a přímořských republik v plachot- ních lodích dováželi plodiny i bohatství z dale- kých krajín a stroskotáním lodi ztrácívali po- měrně značné části jmění, vznikla v nich touha. pojistiti si u peněžníků, za nevelký celkem obnos poněz, plnou hodnotu dováženého zboží pro případ, že by náklad lodí pohltilo lůno rozbouřeného mhořé. Doba rozkvětu obchodních republik přímoř- ských zrodila pojistnictví. Od století k stoleti přibývalo pak i způsobů pojišťovaeích i předmětů a stavů schopných po- jištění; tak rozmáhalo se pojistnietví netušenou měrou po celé Evropě, zaplavuje v přítomné době velká města a proniká od dědiny k dědině. Jediným cilem pojišťujících se bylo vždy zajistiti se proti případným ztrátám obchodním aneb proti nepředvídaným škodám hmotným. Avšak pouhé zabezpečení proti škodám a pouhá jistota nerušeného trvání nevyčerpávají eil ny- nějšího pojistnictví. Tak skromnou úlohou s tak jednostranným pojetím spokojily se pojišťovny jich zákazníci a ovšem i příslušné odborně- naukové písemnictví minulých údobí, nikoli však pojistná doba nového století. Ciljejí leží mno- hem výše, v oblasti, kulturně-humanitní. Velikým úkolem pojistnictví přitomna i bu- doucích let jest všestranné pozvednutí kul- tury, prospěšné veškerenstvu, najmě jeho lidovým vrstvám. Kultura posledního století vyvinula se velmi jednostranně. Veřejné volání po opravách, zvláště sociálních, jest tak všeobecné a tak inténsivní, že o přiměřenosti a i částečné zvrácenosti sou- čusného společenského života není pochyby. Společnost, v níž právě myslivá čásť lidstva nejvíce cítí se neuspokojenou, dojista není pro- niknuta zdravou kuiturou. Vývoj kulturního lidstva ocitl se na šikmé ploše směrem k úpadku. Kultura zdravá, kultura prospěšná všem, spočívá v prostředí, jež vytváří nejpříznivější podmínky pro rozvoj lidských schopnosti a blaho- důrně působí na niterný život člověka trvalým uspokojením. Účelnou a lidstvu prospěšnou kulturou není tudíž ani americké make money, ani komunistický stejnokroj. I jedná se v prvé řadě o prostředí, jež podporuje rozkvět schopností každého člena lid- ské společnosti, a o znaky jeho. Touha po spravedlnosti a touha po svo- bodě byly a zůstanou povždy základními znaky kulturních potřeb lidových. Proto ani šablono- vitost, již mimoděk zavádějí některé z moder- ních státověd na podkladě sociälně-demokratickém, ani stálé poručníkování, jehož dopouštějíse přežilá sice, avšak stávající dosud zákonodárství, nejsou ideály uspokojujíel, zdravé kultury. V důsledku toho nezbývá soudobému pojist- niciví, než vyhráněti se tak, aby posíleno bylo kulturní prostředí, jež všestranně uspokojuje národ v něm žijící. K tomu nestačí však pouhá »péče o chudá« jež právě v přitomné době zdá se mnohým alfou vší státnické mouďrosti a obrodné činnosti Neboť odstraňováním nouze zvedá se sice cel- kový stav společnosti, není tím však již zaji- štěno vytváření se kulturních hodnot obecně prospěšných. V komunistickém ústrojí státním nebylo by příkladně nouze, ležel by však na veškerém počínání lidském tlak od- měřené prostřednosti, jenž by dusil každé větší rozpjetí individuálních sehop- nosti a stal se časem právě bystřejší a mysli vější části společnosti přímo nesnesitelným- I přílišná svoboda, i přílišné omezování její pro- jevují se po výtce protikulturně. Vytkl-li se tedy pojistnictví závažný úkol. pozvednouti kulturu, osvětu prospěšnou všem nutno především znáti základní zásady jeho, aby tak prokázána byla, a vynikla význačná sehopnost jeho, dosíci uvedeného ceíle. Zásady ty jsou: závodní jistota. spravedlnost a sociální svědo mi Závodní jistota pojišťovny závisí v nejvyšš míře na všestranném pokroku statistické vědy a na správném a jemně odstíněném třídění- sta- tistických záznamů. Přirozené třídění společenských vrstev jest důsledkem dělby práce, jež jest nejen hybnou silou, nýbrž i jednou z nezbytných podmínek kulturního rozvoje. Aby však vůbec možno bylo odpozorovati přirozenému běhu věcí správné roztřídění, aby podařilo se z pestrých a čelných pozorování dospěti ku přesvědčivým vývodům všeobeeného rázu a užitečné povahy a k odhad- nutí i skutočných východisek i nutných stano- višť při praktickém upotřebení nabytých vědo- mostí, aby umožněno bylo studovati přirozený průběh vývoje společnosti jako celku i v jejl částech, nesměl by vývoj ten násilně rušen býti ničivými převraty, jež v zápětí mají buď zasta- vení neb dočasné zadržení chodu jeho aneb i podstalnou změnu dosavadní základny, z níž vyšel a vzhledem k níž potřebná pozorování byla provedena. Tím Houběji pronikne se k vnitřní stavbě ústroji společenského a jeho chodu, tím jistěj- šich výsledků nabude se pro pojistnietví. A tak snaha, poznati průběh společenského života v všech jeho odstínech, vede přímo k požadavku, aby úmyslně způsobenými katastrofálními úkazy nebyl převracen přirozený vývoj společenský. Prvá zásada pojistnictví vede nezbytně k zásadní mírumilov- nosti, k pacifismu. Neboť jen v prostředí, ne- rušeném válkami, může míti sledování všech odstínů vývojových fázt, jimiž prochází vnitřn
#16 alto_textblock #16
národy.
#17 alto_textblock #17
Číslo 218.
#18 alto_textblock #18
utvářenost společnosti, trvalou cenu pro pojist- nictví. V opačném případě nevede sebe namaha- vější práce, spojená s početním stanovením prů- běhu jednotlivých úkazů, k jednotným výsled- kům a sice pro nesoustavnost pozorování a pro kolísání výpočtů, číli, jak pojistná věda stručně se vyjadřuje, pak úkazy neřídí se zákonem vel- kých čísel a ovládnuti jich počtem pravděpo- dobnosti, s nimž celá naše pojišťovací věda stojí a padá, není možné. Druhá zásada, zásada závodní spravedl- nosti, vystižena jest slovy: každému, c ož jeho je st. V důsledku principu tohoto vybudováno jest pojistnictví tak, že přimyká se pokud možná nejvíce individuálním potřebám pojištěných ; z téže příčiny snaží se pojišťovny vyhověti spra- vedlivému přání, aby zákazníci jich brali podílu na případném zisku pojišťovny, aby ředitelé, správní rada i akcionáři nedostávali vyšších nežli předem stanovených nejvýše možných platů, nej- hojnějších možných tantiém, neb předem stano- novenou nejvýše možnou dividendu. Třetí zásada, sociální svědomí, určuje podmiňuje vliv veřejného mínění, nejschopnější to síly, krotiti prospěchářské choutky obou stran, jak pojištěných, tak pojišťovatelů. Prolo i v po- jistnictví nevyhnutelný jest vliv veřejného mi- nění. V jakém ovzduší, humanním či protikul turním roditi se bude pojistnictví, taková mravní úroveň bude mu údělem. Všehiká osobní pro- tekce, všeliká neoprávněná shovívavost, jakákoli nespravedlnost roztrpčuje a znemravňuje; po- klesky tyto v pojistnictví znamenají. však zá- vodní nejistotu a mstí se v nedlouhé době mravním i hmotným úpadkem jeho. Na ústředi společenském pak záleží s druhé strany, aby ani pojištění nevykořisťovali ústav a nepoškozo- vali zdárný vývoj. jeho úmyslným zatajováním nemocí při pojišťování na důchod, simulováním nemocí na újmu nemocenských pokladen, úmy- slným přivoděním dočasné neschopnosti ku práci při úraznictví, paličskou morálkou při pojištění proti ohni atd. Nechce-li dospěti k nutnému bankrotu, nemůže pojistnictví trpěti jakéhokoli vykořistování. Idea spravedlnosti, spra- vedlnosti v každém jednotlivém případě a při- cházející zpělně všem k dobru, vyrůstá oblasti pojistnictví z prakti- ckých potřeb a jest jednou ze životních podminek jeho. Proto má pojistnictví a bude v budoucnu ještě u větší míře míti vlivuplné účastenství na vytváření kulturních hodnot. Zásada závodní jistoty vede k mírumilov- nosti, pocit bezpečnosti pozvedá vůli ku práci a chuť k životu. Idea spravedlnosti, vyrůstajíeí z praktických potřeb, uplatní se stále šíře v společnosti, podminí časem směr dalšího roz- voje jejího a prospěje sociálnímu svědomí, jež vytváří ovzduší, v němž vše protikulturní pova- žováno bude za nemravné. Protikulturnost nemravnost budou se z větší části krýti. Pojistnietví ve své podstatě jest tudíž ryze humanní. Jako kdysi uvědomění si představy o lidské důstojnosti vedlo, třeba že cestou krvavých vzpour, ke všestrannému uznání jistého nej- menšího počtu právně - kulturních potřeb k osobní svobodě, k svobodné volbě povolání, k volné stěhovatelnosti atd., jež od doby te tvoří právní základy moderní společnosti, tak i ujasnění představy o zdravé, všem prospěšné kultuře přivede lidstvo mírumilovnými stezkami ku poznání nejmenšího počtu potřeb sogiálně- kulturních, jež utvoři sociální základy společ- nosti. A tu jsme u hlavičky hřebiku, jenž pojistnictvím vniká v těleso společenské. Pojistnictví nastává velký kulturní úkoli vpravití lidstvu jistou nejmens mIru prozíravosti, jež by spolupodmi- ňovala jeho bylí, stejně jak již tomu jest s jeho nezcizitelnou nejmenší mírou svobody. Obrysy minimálních potřeb sociálně- kultur- ních rýsují se pozvolna ke stále větší zřetel- nosti: pojistné na stáří a prot trvalé neschopností ku práci ja tělesné tak duševní, zajištěn vdov a sirotků, a pojistné prot nezaviněné nezaměstnanosti. Jako společnost, chráněná potřebným mi- nimem jistoty do budoucna, poměrně snadno čeliti může zpátečnietvi, jež shání mraky nad veřejným životem, tak naopak národem nepro- zíravým k hospodářskému upevnění nejširších vrstev svých, otřásti může do základů každá větší změna v nynější umělé a s námahou udržované rovnováze evropské. Vztýčení minimálních pož- davků sociálně-kulturních a za bezpečení jich nezeizitelným právy jest v zájmu všech národ- nich celků. Oproti tomu bude se národ, jehož širokým vrstvám nedostává se pravého porozumění pro spravedlivé pojistnietví, právě v národní kultuře věčně opozďovati za ostatními
#19 alto_textblock #19
Sachy- Pořadá J. Rašovský Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava.
#20 alto_textblock #20
Úloha čís. 375. (Originál., K. A. L. Kubbel v Petrohradě.
#21 alto_textblock #21
Mat ve 2 tazích.
#22 alto_textblock #22
Zprávy šachové Praha. Nákladem šachového klubu „Dobruský vyšla kniha: dr. J. Dobruský: Šachové úlohy. Sestavil Jos. Pospišil. Cena 3 K; pro odběratele Čes. listů ša- chových 2 K 40 h. Ctitelům zesnulého mistra a krás- ných jeho prací doporučujeme co nejvřeleji. Nový York. Alain C. White rozeslal opět leto svým přátelům nové své dílo: Les Mille et un Mats inverses. (1001 samomat). Přiloženo jest vypsání mezi- národního turnaje na 2, 3 a 4 tahové samomaty čas. Norwich Mercury. Ceny v každém oddělení 5 1. šterl. (120 K). Každý autor může v jednotlivých odděleních konkurovati 5 úlohami. Adresa: John Keeble, 87 Ro-
#23 alto_textblock #23
J. V. P.
#24 alto_textblock #24
197/18.
#25 alto_textblock #25
sary Road. Norwich, Anglie do 1. ledna 1909. Týž č sopis vypisuje řešitelský turnaj. Ceny rovněž 120 K. Autor uvedeného díla připravuje do tisku: 200 úloh Jos. Pospíšila.
#26 alto_textblock #26
Úloha čís. 375. (Originál.) Jiří Doubrav a, Vídei.
#27 alto_textblock #27
le ar
#28 alto_textblock #28
n bse rrei o biat ze j ope e tl ro
#29 alto_textblock #29
Mat ver 2 tazích.
#30 alto_textblock #30
nto
#31 alto_textblock #31
la s aeo
#32 alto_textblock #32
l pe
#33 alto_textblock #33
u a pe Partie č. 308. ola Hrána v turnaji v Petrohradě 1907. Gambit Kieseritzkiho. Bílý: A. Romanowski. Černý: S. Alapín. 1. e2—e4 e7—65 16. c2—c3 f5—f 2. f2—f4 e5xkK fk 17. Jb5xd6 e7)«d6 3. Jg1—f3 18. h4—h5 f4—?3 87—g5 Sc8—f5 1. h2—h4 g5—g4 19. Dd1—eí 5. Jf3—-65 Jb8—dv Jg8— f 20. Del—e3 6. Sfl—c4 27—d5 21. Jd3—f4 Va8 —es 22. Jí4— -et Jd7— be 7. etxd5 Sf8—de 0—o 8. d2—d4 23. Sc4—b3 Jb6x«dá Jf6— h5 9. Se1f4? 24. De3—g5-. Kg8—hs f7— fe Sl5xxkee 10. g2— g3l 25. Sb3xK d5 11. Je5—d3 Jh5xg3 26. Dg5x.KcCſ6 - Ví8xKc Íe 12. Sf4Xg3 Sd6xg3- 27. Sd5xkK b7 Se6—c4l 28. b22 bs Ves—es- Sgs — de 13. Kel— 6— 29. Kd2—d1 Se4 — 14. Jb1— 15. Jc3—b5 Dd8—f6 a bílý se vzdal.
#34 alto_textblock #34
nl
#35 alto_textblock #35
Řešení úloh. Čís. 345. S. Bilek. Bílý: Kb2, Dfl, Vg6, Sg5, Jb4, Pc6. Černý: Ke5, Jb8, g8, Pe5, e4, e6. Mat 3 tazích. 1. Sg5—e7 e3, 2. Vg4 1. — JXS, 2. Df6 1. — 0, 2. Vg5-, 1. — Kďs, 2. Dřea-t. Čís. 346. L. Vetešník. Bilý: Kb8, Dc7, Ves, Sel, Jd4, Pg4, h3. Černý Ked, Sg5, Jh6, Pa5, a6, e2, e3, f7, g7. Mat ve 4 tazích. 1. De7—b7 Kd3, 2. Dbt—- Kd4, 3. Se3++, 1. — Kd5, 2. Ve7+- KXKd4, 3. Scs -, 1. — Sf6, 2. Ve6++. Kf4, 3. De4 -4. Čís. 347. L. Vetešník. Bílý: Kh2, Dh7, Sc8, Je4, e6, Pb3, e7, g2. Černý: Kd5, De8, Val, Sb1, ds Jdl, h3, Pb6, b7, d2, d6, e3, e5, g5. Mat ve 3 tazích. 1. Dh7—g8 DXg8, 2. Jf6-, 1. — Ke1, 2. Jg3++, 1. — Sxet, 2. Jc7, 1. — Kc6, 2. DxKe8+, 1. — Sx e7, 2, Jr4+, 1. — ro , 2. Sb7 . Č. 348. R. Sahlberg. Bílý: Ke2, Va4, d5, Sg3, Pa4, c2, f5, g2, h4. Černý: Kh5, Pe4, e4, g5, ne. Mat v 5 tazích. 1. Va4—a1 , 2. Va1—hi, %3 , s. Sg3—e1 v, 4. Vh1—h2 atd.
#36 alto_textblock #36
Hlasy z obecenstva. Doporučuje se !!1 odborný krejčovský závod ku zhotovení veškerých jemných salonních úborů v bez- vadném provedení. J. Drbal, absolvent předních svě- tových akndemií v Praze, Vladislavova ul. č. 9. Ceny 556 mírné. Obsluha dochvilná.
#37 alto_textblock #37
LIqueur
#38 alto_textblock #38
ta Gote St. Andr Curacao, Tripla seo.
#39 alto_textblock #39
a
#40 alto_textblock #40
(Za slá no.)
#41 alto_textblock #41
Dra. Gälise pokrmový prášek
#42 alto_textblock #42
(od r. 1857 předmět obchodno.
#43 alto_textblock #43
24102
#44 alto_textblock #44
Dietětický, zažívání podporující prostředek. K dostání v největší části lékáren a drogerií rak.-uher., malá krabice K 1.68, velká K 2.52. Žádejte výslovně: Dra. Gölise pokrmový prášek a povšimněte si mé ochranné známky. — Jediný výrobce (od r. 1868): Dr. Jos, Gölis nástupce ve Vídni, 1., Stefansplatz e (Zwettlhof). Zasílání ve velkém i malem.
#45 alto_textblock #45
koření
#46 alto_textblock #46
k zlepšování
#47 alto_textblock #47
slabých polévek, omáček atd. osvěd- čilo se dlouholetým užíváním a odů- vodňuje plně neobmezenou důvěru, věnovanou mu konsumenty.
#48 alto_textblock #48
Lepší než všechny napodoheniny
#49 alto_textblock #49
Lahvičky na zkoušku za 12 h.
#50 alto_textblock #50
Důtklivé upozornění.
#51 alto_textblock #51
Žádá se všude jen
#52 alto_textblock #52
k vyvarování se zaměnění s uměl. impregnovanými. tak zvanými selterskými vodami, které oproti Král. Seltersce jsou výrobkem, tudíž méně cenné.
#53 alto_textblock #53
142
#54 alto_textblock #54
Pravé
#55 alto_textblock #55
ruské galoše se značkou
#56 alto_textblock #56
66
#57 alto_textblock #57
,hvězny
#58 alto_textblock #58
jsou nejlepší. Továrna „Provod- ník“, Riga, ručí za trvanlivost.
#59 alto_textblock #59
Jen pravě se značkou
#60 alto_textblock #60
hvězdy