#1
alto_textblock
#1
Strana 10.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
5. ledna 1908. Císlo 5.
#4
alto_textblock
#4
Lékařská hlídka.
#5
alto_textblock
#5
Ochrana děti
#6
alto_textblock
#6
Náhle jsme se zachvěli:
Až dosud bavily nás více potoky krve ve
válce prolité, dokonalejší zbraně válečné, zá-
pasy osob a stran atd. atd. Ano pečovali jsme
úzkostlivěji, aby zlepšen byl chov zvířať, než
aby děti naše vlastní byly zdatnější!
Teprve nyní, když síly naše, síly dospělých
lidí nepostačují, ochabují — teprve nyní, kdy
záplava pohrom valí se i do řad našich — roz-
hlížíme se po spouslách škod, kterými trpí mlá-
dež naše. Zasnemo, chvějeme se a voláme
o pomoc! 15
V sociální politice snahy humanitní zcela přiru-
zeně hlásají svaté příkazy pečlivé lásky k dětem.
Svoje naděje sladké, svoji budouenost vílěznou,
svoje idealy odkazujeme dětem svým. Těšíme
se, že zvítězí za nás děti naše, pracujeme, aby
dětem našim lépe než nám se dařilo. Umíráme
s tou vírou v budoucnost lidstva, že aspoň děti
naše, děti děti našich odměněny budou za slzy
a mozoly naše. Sokrates umřel, že mládež po-
učoval, Kristus do budoucna myslil, když děti
do náruče bral a k sobě nejpředněji je zval, Hus
těšil se, že příštímu pokolení zachová pravdu
života svého. Starý Zálesák — utrmácený bojem
proti robotě — umíral, těšil děti své a smiřoval
se smrtí: „Uvadli jsme, ale to je velké slovo
člověka božího: o hroby naše se opřou děti
naše ... Děti naše zazpívají „alolujá“.
A dětí všímali jsme si dosud velmi málo.
Potřeba ochrániti mládež vyrostla už do těch
povážlivých rozměrů, že nevíme, kudy kam.
I poslední rozprava vídeňského sjezdu o ochraně
dětí nás přesvědčila, že bez opravdové lásky,
bez veliké, obětavé práce, bez vydatné finanční
pomoci sotva co pořídíme. Obrázek dosavadní
práce české v těchto oborech nakreslíme jindy
Zemský výbor král. českého, mnohé spolky
i mnozí jednotlivci vykonali tu nejedno ušlech-
tilé dílo humanitní. Jinde opět péče o děti bý-
vala hračkou dočasnou, zábavou, stupinkem
další osobní slávy, parádním pláštíkem pro oka-
tou veřejnost.
#8
alto_textblock
#8
Zdrojo škod, jimiž děti trpí, jsou přečetné
Víme, že můžeme jen naznačiti prvé stopy, ve-
doucí k rozsáhlým jejich okresům.
Žijeme jinak, než naši předkové žili. Náš
pokrm tělesný i duševní je valně pozměněn
oproti věkům dřívějším; v obou je jistě mnoho,
ce zvláště mládeží škodí. Nehorujeme o zlatých
starých časech, ale bráníme se novým škodám,
plynoucím z moderního života. Stará rada Rou-
seauova o návratu ku přírodě, kterým lze léčit
obecnou zvrhlost, může nám dobře prospět při
úpravě hygienického života dětského.
Zvláště životem velkých měst trpí vážně
náš dorost. Hygienické poměry všude tam, kde
pospolitě žijí tisíce lidí, jsou méně příznivy než
ve volném venkově. Libujeme si sice, že není
to tak zlé, ve velkých městech, kde prý poměry
jsou dnes již jen o něco málo horší než po ven-
kově; klamna je ta útěcha. Věru, že žijeme
dnes skoro velkoměstsky i na venkově; degene-
rující vlivy počínají oslabovati i venkov. Tím
vyrovnají se jen data statistická, nezlepšují se
poměry.
Poměry porušované hygieny působí pravé
spousty škod. Jsou byty — přeplněné, dusné
tmavé, vlhké — pro bytost ditěte naprosto zá-
hubny. Organism pozbaven je v nich základ-
ních přirozených polřeb: slunce a vzduchu. Tak
důležitou podmínkou je čistý vzduch, že vynika-
jící badatel spatřuje ve vzduchu poškozeném
prvý zdroj skrofulosy.
Nedbalostí o čistotu obydlí, o čistotu těla
a šatů přivádí se celá řada pohrom zdravotních.
Neméně zhoubně působí poruchy výživy a
řádné životosprávy. Dítěti poskytuje se potrava
navhodná neb nedostatečná, odpírá se mu prs
mateřský; ano pokrmem a nápojem vpravují se
mu látky přímo jedovaté. Kojenec bývá utišován
a léčen cumlem, namočeným v kořalce!
Alkohol vůbec znehodnocuje, seslabuje, ba
přímo zvrhuje projevy ústrojné činnosti. A vzpo-
meneme-li, že na př. v Norsku spotřebuje osoba
průměrně ročně pouze 3.3 litru alkoholu oproti
9.5 litru u nás, oproti 16.5 litru ve Francii —
stačí uvedená čísla vyznačit, jak v alkoholu se
utápíme.
Vo výchově mládeže postrádáme opravdové
péče zvlášté o hygienu školni, o hygienickou vý-
chovu mládeže. Příslušná opatření končivají tu
skoro komisí kolaudační novostavby školní.
A přece škola povinně shromaždu-
jíc v jedno všechny dítky, povinně
má střežiti zdraví svých žáků a žá-
kyň. Je tu třeba upraviti náležitě i soustavu
vyučovací, jak dle obsahu učiva tak dle před-
mětů učebných, střídajících se s osvěžením du-
ševním i tělesným. Vídáme v té dosavadní nedba
losti smutný výsledek: celou řadu chorob škol
ních (oslabení celkové, chudokrevnost, bolení
hlavy, krvácení z nosu, poruchy zrakové atd.)
a zvláště oslabující onanii dětí. Nezřídka shla-
dali jsme, že až více jak 90% dětí některé třídy
onanuje. Ze škol takto zanedbávaných šiři se
svobodně mnohé vážné nebezpečí nejen chorob
nakažlivých, ale i pohrom, jimiž soustava těles-
ná do dalekého budouena se oslabuje,
Ve klopotném víru života mnohdy oba ro-
diče vzdalují se domova svého; životní povo-
lání v továrníeh kancelářích, obchodech atd. zba-
vuje děti jejich požehnané sodinné výchovy-
A školu mateřskou domov nic na světě nena
hradí.
Zavlečením matek z domova do dílen,do
továren atd. povážlivě otřesen byl život rodinný
smutné dílo proti mládeži dovršeno bylo tím.
že použito bylo předčasně dětí k nevhodné.
anebo těžké práci. Rozumný hospodář vía
úzkostlivě varuje se zapřahat mladé tažné je-
dince předčasně; u rodu lidského toho hříšně
nedbáme. Příliš záhy uváděno je dítě do řad
bojujících, příliš záhy taky poznává pokročilý
i mnohdy výstřední rozvoj duševní; přezrává du-
ševně. Na straně jedné nesmíme — pod metlou
zvrhlého farisejského studu — seznámiti mlá-
dež s hygienou života pohlavního, rodinného
atd., na straně jedné prohlašuje se porůšením
studu a slušnosti i to, že dívky chodí bosy —
na straně druhé sami dáváme příklad špatný a
skoro se ještě divíme, že děti „vědí“, ba mnohdy
„poznali“ už víc než my staří.
Co pak je možno, aby tam, kde rozvraceny
#9
alto_textblock
#9
lého.
#10
alto_textblock
#10
jsou a rozvracují se síly tělesné i mravní, vy-
růstal život svěží?
-Těžké vysilující choroby rodičů (zvlášte
tuberkulosa), bída, starosti, útrapy sociální —
život nezřízený a vůbec vše, co vyčerpává trvale
a do dna síly ústrojné, vše to působí zhoubně
i do dalekého budoucna rodu lidského: z rodičů
oslabených rodí se plod nestatečný.
V té pak době, kdy člověk je dítětem, je
celá soustava těla jeho mladá, jaksi teprve zra-
jlcí. Patrně tu různé choroby, různé škodliviny
mohou snáze a zhoubněji působit než u dospě-
Různé pohromy ty — dědičné neb získané
— vtiskují rády soustavě dětské zvláštní cho-
rebný ráz.
Do nejsmutnějšího přicházíme okrosu ži-
vota dětského, k dítěti opuštěnému, zanedbané-
mu a dlouhotrvající ch o robou stižonému.
Dítě stížené na př. tuberkulosou — skrofulosou
putuje od nemocnice k nemocnici, stává se bře-
menem rodiny, obtíží domovské obce; nežije.
ale živoří bídně a rozsévá nákazu do okolí
svého. Ve případě příznivém stává se pak otcem
neb matkou pokolení horšího než byli rodiče.
A dětí těch — churavých, opuštěných, zanedba-
ných, nezhojitelně nemocných — dětí velmi ne-
šťastných jest mnoho a mnoho; pláč života je-
jich je skoro jen hlasem do pouště volajícím.
U samých nohou našich, u vlastních základů
lidské společnosti, tísní se mraveniště, jejich.
Nemohou být dále nepovšimnuty, ano musí být
ochráněny!! Věru, člověk více než druhdy stal
se společenským tvorem. Nikdo nesmí, nemůže
a neumí mládež zdravou oddělovat do příhrad.
Jenom záchranou slabých a bídných dětí zabrán
se nákaze a pohromě další. Otázka záchrany
mládeže je otázkou všech dětí bez výjímky.
Člověk, připjatý láskou k dětem svým vlastním,
čluvěk s myslí v pravdě lidskou, nemůže opustit
děti nešťastné. Holdovat pohodlné zásadě Hay-
craftově, aby zhynul a vymřel nákazou zatížený
rod lidský, vílat a velebit bavily tuborkulosnía
jiné zdroje chorob infekčních jako osvoboditele
lidstva od bídných slabých typů — to činit ne-
může člověk duševně a tělesně ustrojený tak,
jak lidé jsou. Opatření takové nebylo by drako-
nické, bylo by nerozumné, nevědecké, nelidské;
řešení takové bylo by chorobným činem chorobně
duše. Oč vetší je člověk, oč spokojenější nitro
jeho, když z dětí opuštěných, zanedbávaných,
chorobných vyrůstá mládež šťastná, když nevy-
léčítelní, mrzáci atd. jsou řádně opatřeni, když
dítě bloudící ve víru života, ve zkáze tělesné
nebo mravní, vráceno je rodině, národu, lidstvu?
Kdož by neznal, že i z dětí druhdy slabých, cho-
rých, nešťastných vyrostli velikáni, kteří do
světa svého i příštího rozlili požehnání, zdraví
sílu a štěstí? Lidé jsme a je už na čase, aby
chom i o děti své pečovali po lidsku!
Dr. Fr. Hamza v Luži.
#11
alto_textblock
#11
Naléhavé humanitní potřeby král. blavního měst-
Prahy ve prospěch blaha jejiho obyvatelstva a če
ské lékařstvo. Příležitosti jubilea 60letého pa-
nování našeho mocnáře chápe se každá korporace.
chtějíe je náležitě a trvale oslaviti. Též král. hlav.
město Praha nezůstane zajisté pozadu — naepak
skvělým pomníkem bude hleděti památku tuto vzác-
nou zvěčníli. České lékařstvo, soustředmé v Ústř.
jednotě svojí, nejlépe dovede z vlastního názoru
nabýti přesvědčení, jakých humanitních ústavů bu-
douci velká Praha ve prospěch svého obyvatelstva
zapotřebi má, jsouc stále s nemocnými a bídnými
jeho členy ve styku. Za tim účelem vypracovato
memorandum a presídiu král. hlav. mě-
sta Prahy k úvaze odevzdalo, zda nedoi
poručovalo by se jubileum panování J. V. oslaviti
zařízením prospěchu obyvatelstva odpovídajícího ně-
kterého humanitního ústavu a v obsáhlém memo-
randu tom odůvodňuje pro nejbližší budoucnost za
nejnaléhavější potřehy pražského obyvatelstva tři hu-
manitní instiluce: 1. Vlastní městskou mo-
derní nemocnici, 2. všeobecnou veřejnou
chorobnici anebo 3. sanatorium pro tuberku-
losní. Potřebu některého z těchto ústavů případnými
slovy i doklady memorandum ono doprovází v hlav-
ních rysech asi následovně: Pro městskou ne-
mocnici mluví těmito důvody: Nedostalek c. k
všeob. nemocnice, která jsouc veřejnou, musí přijl-
mati nemocné z celých Čech, ale nesmí přijímeti
nemocné vleklými a jinými podobnými chorobami
stžoné, jest denně prokázán, any nejsou přijímány
anebo předčasně z léčení propouštěny připady po-
moci ještě potřebující. Ostatní privátní pražské ne-
mocnice řádu Miloardných bratří, Alžbč-
tinek a židovská nemocnice jsou nemoa-
nice zastaralé, dávno již potřehám ne-
mocných nedostačující. — Neméně nutným
jest zřízení chorobnice. Nemocnice neslačí ani
na umístění nemocných vyhojitelných — čerstvými
chorobemi stížených a tak zůstávají řady ubohých
mrzáků, ochrnulých, mrtvicí stížených, padoucnicí
trpicích, slabomyslných a jinými nezhojitelnými cho-
robami stížených, kleří nikde umníslěni býti nemohou
a rodině jsou břemenem, jež jen život ztrpčuje. Ja-
kým dobrodiním byl by útulek pro takové nemocné
— chorabnice — nelze dosti ani vylíčiti. Nejno-
vější léčebmné methody tuberkulosy ukázaly, že nej-
lepší zbraní na omezení tuberkulosy — choroby te
právě ponejvíce nižších vrstev velkých měst — jes
zřizování sanatorií a oddálení takových nemocných
ze styku s ostatními členy rodiny. Klimatická
sanatoria dělají v léčení tuberkulosy divy a do-
dělávají se skvělých výsledků léčebních. — Zřízení
lakového velkého sanatoria pro tuberku-
losní členy obyvatelstva pražského bylo by dobro-
diním neocenitelným a získala by si representace
král. hlav. města pomník a vděčnost nehynoucí. —
Obyvatelstvo pražské může jen sympatiemi snahu
česk. lékařstva doprovázeti a návrhy jeho vřele př-
vítati a spolupůsobiti, by v tomto směru zde nazna-
čeném ve prospěch trpícího obyvatelstva našehvo
milého hlav. města něco již učiněno bylolll
Dr. Kotýnek.
„Časopis lékařův českých“. Dnešní 1. číslo při
náší tento zajímavý obsah: Prof. dr. Karel Schwing
(Nekrolog od prof. dr. Frt. Scherera.) — I. Práce pů-
vodní: 1. Prof. dr. O. Kukula (Praha): K pathologi
a aeliologii lupové kyčle. — 2. Dr. Rudolf Eiselti
Případ otravy kyselinou sirovou. (Práce z kliniky
prof. dr. Emer. Maixnera.) — 3. Dr. E. Sicber (Práee
z kliníky prof. dr. Josefa Thomayera): Lipaemie. —
4. Dr. Ed. Cmunt (Práce z okresní nemocnice v Rych-
nově n. Kn.): Sutkovitý zaludek následkem zjizven
cirkulárního recidivujícího vředu. — II. Rozhledy
Choroby nervové. — Zdravctnictví. — Chirurgie.
Vojenská medicina. — Z nejnovější literatury. II
Spolky a sjezdy: Z lékařských společností svýcar
ských r. 1907. — IV. Literatura. — V. Spolek če-
ských lékařů. — VI. Zprávy. — VII. Receptář. —
VIII. Feuillelon: Zkušenosti ve válečné chirurgii z
války rusko- aponské.
K čislu přiloženo jest 1. číslo „Věstníku“, sta
vovského orgánu če-kých lékařů v zemích keruny
české i v cizině
Ústřední jednota českých lékařů v král. českém
markr. moravském a věv. složském zve ke svě XX
řádné zimní valné hromadě, která koná se v Praze
dne 9. ledna 1908. Ve svém minulém týdenním ra-
portu vyslovili jsme přání, aby lékařské tuhé organi-
saci, která vedle maleriálních vylkla si vysoké eíle
ideální, byla ce nejřídčeji dávěna příležitost, utráceti
síly na obhájení zájmů materiálních. Bohužel, při-
náší toto číslo kormutlivé zprávy z Velvar, kde lč-
kař po 19leté působnosti byl bezdůvodně ze služeh
pokladny propuštěn, z Rynholce u Nového Strašeci.
kde bez vědomí dosavadního lékaře z libovůle a uml-
něnosti jedncho pána z důlu místo lékaře pro důl
Laura bez konkursu se obsazuje a z Březniete.
#12
alto_textblock
#12
pili.
#13
alto_textblock
#13
kam pokladna nového lékaře láká, ač v místě solva
pro dosavadní existence možna jest. V jediném tém-
dni věru příliš mnoho zjevů neželaných a konnutli-
vých. Vedení české organisace lékařské, které povždy
se sympatiemi sleduje veškeré snahy lidu dělného
trpících vrstev vůbec, čeká s důvěrou od předáko
těchto kruhův, že nedají se zahanbiti vedením kleri-
kálů arcibiskupských, kteří spravedlivou věc české
organisace v Červené Řečici uznali a jednomyslněmu
požadavku českého organisovaného lékařstva ustou-
#14
alto_textblock
#14
Z odborných kruhů.
#15
alto_textblock
#15
Kulturní úkol pojistnictví.
Vlny života, jež přenášejí vše, co uchvátily.
střídavě ze světla do tmy, z chladu na výsluní,
zneklidňují svou měnlivou hrou nepředvídaných
spádů a mihajícíeh se rozpjelt rozhled lidský,
zpytující hladinu žití, a budí touhu utkvěti na
pevném břehu, zachytiti se jistoly,
Již dávno ve středověku, kdyží kupci svo-
bodných měst a přímořských republik v plachot-
ních lodích dováželi plodiny i bohatství z dale-
kých krajín a stroskotáním lodi ztrácívali po-
měrně značné části jmění, vznikla v nich touha.
pojistiti si u peněžníků, za nevelký celkem
obnos poněz, plnou hodnotu dováženého zboží
pro případ, že by náklad lodí pohltilo lůno
rozbouřeného mhořé.
Doba rozkvětu obchodních republik přímoř-
ských zrodila pojistnictví.
Od století k stoleti přibývalo pak i způsobů
pojišťovaeích i předmětů a stavů schopných po-
jištění; tak rozmáhalo se pojistnietví netušenou
měrou po celé Evropě, zaplavuje v přítomné
době velká města a proniká od dědiny k dědině.
Jediným cilem pojišťujících se bylo vždy
zajistiti se proti případným ztrátám obchodním
aneb proti nepředvídaným škodám hmotným.
Avšak pouhé zabezpečení proti škodám a pouhá
jistota nerušeného trvání nevyčerpávají eil ny-
nějšího pojistnictví. Tak skromnou úlohou s tak
jednostranným pojetím spokojily se pojišťovny
jich zákazníci a ovšem i příslušné odborně-
naukové písemnictví minulých údobí, nikoli však
pojistná doba nového století. Ciljejí leží mno-
hem výše, v oblasti, kulturně-humanitní.
Velikým úkolem pojistnictví přitomna i bu-
doucích let jest všestranné pozvednutí kul-
tury, prospěšné veškerenstvu, najmě
jeho lidovým vrstvám.
Kultura posledního století vyvinula se velmi
jednostranně. Veřejné volání po opravách, zvláště
sociálních, jest tak všeobecné a tak inténsivní,
že o přiměřenosti a i částečné zvrácenosti sou-
čusného společenského života není pochyby.
Společnost, v níž právě myslivá čásť lidstva
nejvíce cítí se neuspokojenou, dojista není pro-
niknuta zdravou kuiturou. Vývoj kulturního
lidstva ocitl se na šikmé ploše směrem
k úpadku.
Kultura zdravá, kultura prospěšná všem,
spočívá v prostředí, jež vytváří nejpříznivější
podmínky pro rozvoj lidských schopnosti a blaho-
důrně působí na niterný život člověka trvalým
uspokojením.
Účelnou a lidstvu prospěšnou kulturou není
tudíž ani americké make money, ani komunistický
stejnokroj.
I jedná se v prvé řadě o prostředí, jež
podporuje rozkvět schopností každého člena lid-
ské společnosti, a o znaky jeho.
Touha po spravedlnosti a touha po svo-
bodě byly a zůstanou povždy základními znaky
kulturních potřeb lidových. Proto ani šablono-
vitost, již mimoděk zavádějí některé z moder-
ních státověd na podkladě sociälně-demokratickém,
ani stálé poručníkování, jehož dopouštějíse
přežilá sice, avšak stávající dosud zákonodárství,
nejsou ideály uspokojujíel, zdravé kultury.
V důsledku toho nezbývá soudobému pojist-
niciví, než vyhráněti se tak, aby posíleno bylo
kulturní prostředí, jež všestranně uspokojuje
národ v něm žijící.
K tomu nestačí však pouhá »péče o chudá«
jež právě v přitomné době zdá se mnohým
alfou vší státnické mouďrosti a obrodné činnosti
Neboť odstraňováním nouze zvedá se sice cel-
kový stav společnosti, není tím však již zaji-
štěno vytváření se kulturních hodnot obecně
prospěšných. V komunistickém ústrojí státním
nebylo by příkladně nouze, ležel by však
na veškerém počínání lidském tlak od-
měřené prostřednosti, jenž by
dusil každé větší rozpjetí individuálních sehop-
nosti a stal se časem právě bystřejší a mysli
vější části společnosti přímo nesnesitelným-
I přílišná svoboda, i přílišné omezování její pro-
jevují se po výtce protikulturně.
Vytkl-li se tedy pojistnictví závažný úkol.
pozvednouti kulturu, osvětu prospěšnou všem
nutno především znáti základní zásady jeho,
aby tak prokázána byla, a vynikla význačná
sehopnost jeho, dosíci uvedeného ceíle.
Zásady ty jsou: závodní jistota.
spravedlnost a sociální svědo mi
Závodní jistota pojišťovny závisí v nejvyšš
míře na všestranném pokroku statistické vědy
a na správném a jemně odstíněném třídění- sta-
tistických záznamů.
Přirozené třídění společenských vrstev jest
důsledkem dělby práce, jež jest nejen hybnou
silou, nýbrž i jednou z nezbytných podmínek
kulturního rozvoje. Aby však vůbec možno bylo
odpozorovati přirozenému běhu věcí správné
roztřídění, aby podařilo se z pestrých a čelných
pozorování dospěti ku přesvědčivým vývodům
všeobeeného rázu a užitečné povahy a k odhad-
nutí i skutočných východisek i nutných stano-
višť při praktickém upotřebení nabytých vědo-
mostí, aby umožněno bylo studovati přirozený
průběh vývoje společnosti jako celku i v jejl
částech, nesměl by vývoj ten násilně rušen býti
ničivými převraty, jež v zápětí mají buď zasta-
vení neb dočasné zadržení chodu jeho aneb
i podstalnou změnu dosavadní základny, z níž
vyšel a vzhledem k níž potřebná pozorování byla
provedena.
Tím Houběji pronikne se k vnitřní stavbě
ústroji společenského a jeho chodu, tím jistěj-
šich výsledků nabude se pro pojistnietví. A tak
snaha, poznati průběh společenského života v
všech jeho odstínech, vede přímo k požadavku,
aby úmyslně způsobenými katastrofálními úkazy
nebyl převracen přirozený vývoj společenský.
Prvá zásada pojistnictví vede
nezbytně k zásadní mírumilov-
nosti, k pacifismu. Neboť jen v prostředí, ne-
rušeném válkami, může míti sledování všech
odstínů vývojových fázt, jimiž prochází vnitřn
#16
alto_textblock
#16
národy.
#17
alto_textblock
#17
Číslo 218.
#18
alto_textblock
#18
utvářenost společnosti, trvalou cenu pro pojist-
nictví. V opačném případě nevede sebe namaha-
vější práce, spojená s početním stanovením prů-
běhu jednotlivých úkazů, k jednotným výsled-
kům a sice pro nesoustavnost pozorování a pro
kolísání výpočtů, číli, jak pojistná věda stručně
se vyjadřuje, pak úkazy neřídí se zákonem vel-
kých čísel a ovládnuti jich počtem pravděpo-
dobnosti, s nimž celá naše pojišťovací věda stojí
a padá, není možné.
Druhá zásada, zásada závodní spravedl-
nosti, vystižena jest slovy: každému, c ož
jeho je st.
V důsledku principu tohoto vybudováno
jest pojistnictví tak, že přimyká se pokud možná
nejvíce individuálním potřebám pojištěných ;
z téže příčiny snaží se pojišťovny vyhověti spra-
vedlivému přání, aby zákazníci jich brali podílu
na případném zisku pojišťovny, aby ředitelé,
správní rada i akcionáři nedostávali vyšších nežli
předem stanovených nejvýše možných platů, nej-
hojnějších možných tantiém, neb předem stano-
novenou nejvýše možnou dividendu.
Třetí zásada, sociální svědomí, určuje
podmiňuje vliv veřejného mínění, nejschopnější
to síly, krotiti prospěchářské choutky obou stran,
jak pojištěných, tak pojišťovatelů. Prolo i v po-
jistnictví nevyhnutelný jest vliv veřejného mi-
nění. V jakém ovzduší, humanním či protikul
turním roditi se bude pojistnictví, taková mravní
úroveň bude mu údělem. Všehiká osobní pro-
tekce, všeliká neoprávněná shovívavost, jakákoli
nespravedlnost roztrpčuje a znemravňuje; po-
klesky tyto v pojistnictví znamenají. však zá-
vodní nejistotu a mstí se v nedlouhé době
mravním i hmotným úpadkem jeho. Na ústředi
společenském pak záleží s druhé strany, aby
ani pojištění nevykořisťovali ústav a nepoškozo-
vali zdárný vývoj. jeho úmyslným zatajováním
nemocí při pojišťování na důchod, simulováním
nemocí na újmu nemocenských pokladen, úmy-
slným přivoděním dočasné neschopnosti ku práci
při úraznictví, paličskou morálkou při pojištění
proti ohni atd. Nechce-li dospěti k nutnému
bankrotu, nemůže pojistnictví trpěti jakéhokoli
vykořistování. Idea spravedlnosti, spra-
vedlnosti v každém jednotlivém případě a při-
cházející zpělně všem k dobru, vyrůstá
oblasti pojistnictví z prakti-
ckých potřeb a jest jednou ze životních
podminek jeho. Proto má pojistnictví a bude
v budoucnu ještě u větší míře míti vlivuplné
účastenství na vytváření kulturních hodnot.
Zásada závodní jistoty vede k mírumilov-
nosti, pocit bezpečnosti pozvedá vůli ku práci
a chuť k životu. Idea spravedlnosti, vyrůstajíeí
z praktických potřeb, uplatní se stále šíře v
společnosti, podminí časem směr dalšího roz-
voje jejího a prospěje sociálnímu svědomí, jež
vytváří ovzduší, v němž vše protikulturní pova-
žováno bude za nemravné. Protikulturnost
nemravnost budou se z větší části krýti.
Pojistnietví ve své podstatě jest tudíž ryze
humanní.
Jako kdysi uvědomění si představy o lidské
důstojnosti vedlo, třeba že cestou krvavých
vzpour, ke všestrannému uznání jistého nej-
menšího počtu právně - kulturních potřeb
k osobní svobodě, k svobodné volbě povolání,
k volné stěhovatelnosti atd., jež od doby te
tvoří právní základy moderní společnosti, tak
i ujasnění představy o zdravé, všem prospěšné
kultuře přivede lidstvo mírumilovnými stezkami
ku poznání nejmenšího počtu potřeb sogiálně-
kulturních, jež utvoři sociální základy společ-
nosti. A tu jsme u hlavičky hřebiku, jenž
pojistnictvím vniká v těleso společenské.
Pojistnictví nastává velký kulturní úkoli
vpravití lidstvu jistou nejmens
mIru prozíravosti, jež by spolupodmi-
ňovala jeho bylí, stejně jak již tomu jest
s jeho nezcizitelnou nejmenší mírou svobody.
Obrysy minimálních potřeb sociálně- kultur-
ních rýsují se pozvolna ke stále větší zřetel-
nosti: pojistné na stáří a prot
trvalé neschopností ku práci ja
tělesné tak duševní, zajištěn
vdov a sirotků, a pojistné prot
nezaviněné nezaměstnanosti.
Jako společnost, chráněná potřebným mi-
nimem jistoty do budoucna, poměrně snadno
čeliti může zpátečnietvi, jež shání mraky nad
veřejným životem, tak naopak národem nepro-
zíravým k hospodářskému upevnění nejširších
vrstev svých, otřásti může do základů každá
větší změna v nynější umělé a s námahou
udržované rovnováze evropské.
Vztýčení minimálních pož-
davků sociálně-kulturních a za
bezpečení jich nezeizitelným
právy jest v zájmu všech národ-
nich celků. Oproti tomu bude se národ,
jehož širokým vrstvám nedostává se pravého
porozumění pro spravedlivé pojistnietví, právě
v národní kultuře věčně opozďovati za ostatními
#19
alto_textblock
#19
Sachy-
Pořadá J. Rašovský
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
#20
alto_textblock
#20
Úloha čís. 375. (Originál.,
K. A. L. Kubbel v Petrohradě.
#21
alto_textblock
#21
Mat ve 2 tazích.
#22
alto_textblock
#22
Zprávy šachové
Praha. Nákladem šachového klubu „Dobruský
vyšla kniha: dr. J. Dobruský: Šachové úlohy. Sestavil
Jos. Pospišil. Cena 3 K; pro odběratele Čes. listů ša-
chových 2 K 40 h. Ctitelům zesnulého mistra a krás-
ných jeho prací doporučujeme co nejvřeleji.
Nový York. Alain C. White rozeslal opět leto
svým přátelům nové své dílo: Les Mille et un Mats
inverses. (1001 samomat). Přiloženo jest vypsání mezi-
národního turnaje na 2, 3 a 4 tahové samomaty čas.
Norwich Mercury. Ceny v každém oddělení 5 1. šterl.
(120 K). Každý autor může v jednotlivých odděleních
konkurovati 5 úlohami. Adresa: John Keeble, 87 Ro-
#23
alto_textblock
#23
J. V. P.
#24
alto_textblock
#24
197/18.
#25
alto_textblock
#25
sary Road. Norwich, Anglie do 1. ledna 1909. Týž č
sopis vypisuje řešitelský turnaj. Ceny rovněž 120 K.
Autor uvedeného díla připravuje do
tisku: 200 úloh Jos. Pospíšila.
#26
alto_textblock
#26
Úloha čís. 375. (Originál.)
Jiří Doubrav a, Vídei.
#27
alto_textblock
#27
le
ar
#28
alto_textblock
#28
n
bse
rrei
o
biat
ze j
ope
e
tl
ro
#29
alto_textblock
#29
Mat ver 2 tazích.
#30
alto_textblock
#30
nto
#31
alto_textblock
#31
la s aeo
#32
alto_textblock
#32
l pe
#33
alto_textblock
#33
u a pe
Partie č. 308.
ola
Hrána v turnaji v Petrohradě 1907.
Gambit Kieseritzkiho.
Bílý: A. Romanowski.
Černý: S. Alapín.
1. e2—e4 e7—65
16. c2—c3 f5—f
2. f2—f4 e5xkK fk
17. Jb5xd6 e7)«d6
3. Jg1—f3
18. h4—h5
f4—?3
87—g5
Sc8—f5
1. h2—h4
g5—g4
19. Dd1—eí
5. Jf3—-65
Jb8—dv
Jg8— f
20. Del—e3
6. Sfl—c4
27—d5
21. Jd3—f4
Va8 —es
22. Jí4— -et
Jd7— be
7. etxd5
Sf8—de
0—o
8. d2—d4
23. Sc4—b3
Jb6x«dá
Jf6— h5
9. Se1f4?
24. De3—g5-. Kg8—hs
f7— fe
Sl5xxkee
10. g2— g3l
25. Sb3xK d5
11. Je5—d3
Jh5xg3
26. Dg5x.KcCſ6 -
Ví8xKc Íe
12. Sf4Xg3
Sd6xg3-
27. Sd5xkK b7
Se6—c4l
28. b22 bs
Ves—es-
Sgs — de
13. Kel—
6—
29. Kd2—d1 Se4 —
14. Jb1—
15. Jc3—b5
Dd8—f6
a bílý se vzdal.
#34
alto_textblock
#34
nl
#35
alto_textblock
#35
Řešení úloh.
Čís. 345. S. Bilek. Bílý: Kb2, Dfl, Vg6, Sg5,
Jb4, Pc6. Černý: Ke5, Jb8, g8, Pe5, e4, e6. Mat
3 tazích. 1. Sg5—e7 e3, 2. Vg4 1. — JXS, 2. Df6
1. — 0, 2. Vg5-, 1. — Kďs, 2. Dřea-t.
Čís. 346. L. Vetešník. Bilý: Kb8, Dc7, Ves, Sel,
Jd4, Pg4, h3. Černý Ked, Sg5, Jh6, Pa5, a6, e2,
e3, f7, g7. Mat ve 4 tazích. 1. De7—b7 Kd3, 2. Dbt—-
Kd4, 3. Se3++, 1. — Kd5, 2. Ve7+- KXKd4, 3. Scs -,
1. — Sf6, 2. Ve6++. Kf4, 3. De4 -4.
Čís. 347. L. Vetešník. Bílý: Kh2, Dh7, Sc8, Je4,
e6, Pb3, e7, g2. Černý: Kd5, De8, Val, Sb1, ds
Jdl, h3, Pb6, b7, d2, d6, e3, e5, g5. Mat ve 3 tazích.
1. Dh7—g8 DXg8, 2. Jf6-, 1. — Ke1, 2. Jg3++, 1.
— Sxet, 2. Jc7, 1. — Kc6, 2. DxKe8+, 1. — Sx
e7, 2, Jr4+, 1. — ro , 2. Sb7 .
Č. 348. R. Sahlberg. Bílý: Ke2, Va4, d5, Sg3,
Pa4, c2, f5, g2, h4. Černý: Kh5, Pe4, e4, g5, ne.
Mat v 5 tazích. 1. Va4—a1 , 2. Va1—hi, %3 , s.
Sg3—e1 v, 4. Vh1—h2 atd.
#36
alto_textblock
#36
Hlasy z obecenstva.
Doporučuje se !!1
odborný krejčovský závod
ku zhotovení veškerých jemných salonních úborů v bez-
vadném provedení. J. Drbal, absolvent předních svě-
tových akndemií v Praze, Vladislavova ul. č. 9. Ceny
556
mírné. Obsluha dochvilná.
#37
alto_textblock
#37
LIqueur
#38
alto_textblock
#38
ta Gote St. Andr
Curacao,
Tripla seo.
#40
alto_textblock
#40
(Za slá no.)
#41
alto_textblock
#41
Dra. Gälise pokrmový prášek
#42
alto_textblock
#42
(od r. 1857 předmět obchodno.
#43
alto_textblock
#43
24102
#44
alto_textblock
#44
Dietětický, zažívání podporující prostředek. K dostání
v největší části lékáren a drogerií rak.-uher., malá
krabice K 1.68, velká K 2.52. Žádejte výslovně: Dra.
Gölise pokrmový prášek a povšimněte si mé ochranné
známky. — Jediný výrobce (od r. 1868): Dr. Jos,
Gölis nástupce ve Vídni, 1., Stefansplatz e
(Zwettlhof). Zasílání ve velkém i malem.
#45
alto_textblock
#45
koření
#46
alto_textblock
#46
k zlepšování
#47
alto_textblock
#47
slabých polévek, omáček atd. osvěd-
čilo se dlouholetým užíváním a odů-
vodňuje plně neobmezenou důvěru,
věnovanou mu konsumenty.
#48
alto_textblock
#48
Lepší než všechny napodoheniny
#49
alto_textblock
#49
Lahvičky na zkoušku za 12 h.
#50
alto_textblock
#50
Důtklivé upozornění.
#51
alto_textblock
#51
Žádá se všude jen
#52
alto_textblock
#52
k vyvarování se zaměnění s uměl. impregnovanými.
tak zvanými selterskými vodami, které oproti Král.
Seltersce jsou výrobkem, tudíž méně cenné.
#53
alto_textblock
#53
142
#54
alto_textblock
#54
Pravé
#55
alto_textblock
#55
ruské galoše
se značkou
#56
alto_textblock
#56
66
#57
alto_textblock
#57
,hvězny
#58
alto_textblock
#58
jsou nejlepší.
Továrna „Provod-
ník“, Riga, ručí za
trvanlivost.
#59
alto_textblock
#59
Jen pravě
se značkou
#60
alto_textblock
#60
hvězdy