ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 ccebaca0-7128-11dc-ad8c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 39
#1 alto_textblock #1
Strana4.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNI LISTY-
#3 alto_textblock #3
12. května 1904. Číslo 132.
#4 alto_textblock #4
Do rozboru neukončených dějů nemůžem se pouštěti a odkazujeme prozatím na telegramy. Ruské ztráty na Jalu. O ruských ztrátách v bitvě u Turenčenu Kuropatkin telegrafoval carovi: Dne 1. května raněn kamenem do hlavy velitel 3. brigády střelců generál-major Kašta- linský; smrtelně raněn a umřel velitel 2. baterie 6. východosibiřské brigády podplukovník Maller; podvelitel praporu 12. pluku střelců podplu- kovník Pachomov a 7 m.; raněni: velitel 6. vý- chodosibiřské dělostřelecké brigády plukovník Mejster, 7 důstojníků a 67 m. Dne 2. května 9. a 10. pluk střelců a prapor 24. pluku, tvořivší pravé křídlo společné reservy, měly pouze ne- patrné účastí v bítvě, pročež 9. pluk střelcůva prapor 24. pluku ztrát neměly, a kryjíce pohyb při ústupu, ztratily všeho 6 m. Všecka tíže boje lehla na 11. a 12. pluk střelců, s také na 22. Následkem krajnělitého boje naše pluky musily učiniti několik protiútoků bodáky a pro- bíjeti se bodáky massou nepřítele, jenž ved proti nám 3 divise, nepočítaje záloh. Nepří- tel byl pětkrát silnějš! a podporován byl četným dělostřelectvem. V té těžké, ale slavné pro 11. a 12. pluk bitvě ztratili jsme: v 11. pluku: ubit velitel pluku plukovník Laj- ming a velitel praporu podplukovník Dometti, 10 důstojníků a 26 m.; raněni velitel praporu podplukovník Jabločkin, 8 důstojníků, duchovn Ščerbakovský, kapelník a 391 m. 12. pluk střelců ztratil: ubiti velitel praporu podplukov- ník Urjadov, 9 důstojníků a 266 m.; raněno 11 důstojníků a 390 m. V 22. pluku ubito 18 m., raněni 4 důstojníci a 93 m., v 3. baterii 3. dělo- střolecké brigády ubit velitel baterie podplukov- ník Muravský a 24 m.; raněni 3 důstojníci 62 m. V 6. dělostřel. brigádě: při 2. baterii ra- něn důstojník, ubito a raněno 38 m. V 3. baterii téže brigády ubito 8 m., raněn důstojník a 15 m. V kulometné setnině 3. divise střelců, jež měla 89 m., ubit důstojník, raněn důstojník 38 m. Kromě toho zůstalo na bojišti, neznámo, zdaž mrtvi nebo ranční: v 11. pluku podplu- kovník Rojevský, lékař Švecov a 28 m.; v 12. pluku: 2 důstojníci a 212 m.; v 22. plukt 140 m.; v 3. bat. 3. brigády důstojník; v 2 ba- teriích 6. brigády 2 důstojníci a 40 m. Dle zpráv které máme, nikdo se nevzdal do zajetí. Dne 2. května padli nám v 3. baterii 72 koně, v 6. brig- 108 ze 110; v 3. brig. 41. V obou dnech ztratili jsme úhrnem: ubit 6 štábních důstojníků, 20 důstojníků a 564 m. raněni 2 štábni důstojníci, 36 důstojníků, 1 du chovní, 1 kapelnik a 1801 m.; zůstalo na bo- jišti, neznámo, zdaž mrtvých nebo raněných; 1 štábní důstojník, 5 důstojníků, 1 lékař a 679 m. Dohromady ubylo: 70 důstojníků 2324 m. Za povinnosť pokládám podotknouti, že př vypočtených ztrátách a také následkem neschůd- ného terrenu skutečně nebylo možno odvézt všechna děla a kulomety. Některé setniny 11. pluku, ztrativše přes polovinu svého mužstva, ještě se bily. Jedenáctý a dvanáctý pluk přes ve- liké ztráty pod ochranou části 3. divise střelců, k tomu komandovaných, byly uvedeny v po- řádek; v pořádku přibyly do Fenvančenua v noci na den 3. května již zase měly účastí př hájení našich posic.
#5 alto_textblock #5
Japonci ve Fenvančenu. Generál Zasulič oznámil dne 6. t. m. o po- hybech nepřátelského vojska ve Fenvančenu: 2 setniny a 2 škadrony Japonců hnuly se do Doljanďapuzy. Naše jízdecké části odrazily k Seljudžanu. Rozjezdy donášejí od Fenvan- čenu, že 2 divise Japonců přitrhly dne 5. května k Fenvančenu po velké cestě Pjamynu. 3. di- vise, jež táhla dolinou řeky Ejeho, obsadila po- sice u Kuanďapuzy, postavivši děla k obstřelo- vání Fenvančenu, v očekávání, že tam potká naše
#6 alto_textblock #6
vojska. K Fenvančenu Japonci táhli zdlouhavě krajně opatrně.
#7 alto_textblock #7
Telcgramy. Lodi koupené Ruskem. Z Berlína, 11. května. (C.-B.) Dle ham burské depeše »Vossische Zeitung« byl prodán rychloparník »Augusta Viktoria« hambursko- americké linie rovněž Rusku. Parník odpluje dnes po Labi do Brunshauptenu a odtamtu zejtra do Libavy. Ve vyjednávání o koupi poštov- ního parniku »Belona« Ruskem ještě se po-
#8 alto_textblock #8
kračuje.
#9 alto_textblock #9
Výbuchy u Port Arturu. Z Tokia, 11. května. (»Reuter«.) Admirál Togo oznamuje, že od 6. t. m. je slyšeto Port Arturu opětně výbuchy. Jejich příčina nen zjištěna. V Tokiu myslí, že Rusové, pochybu- jíce o zdaru obrany pevnosti, ničí svě lodi, načež opustí Port Artu (Bli2ší as než japonská je domněnka,ž Rusové ničí řrosky potopených paličských lod japonských, aby měli svobodný výjezd z pří stavu. R.) z Čifu, 11. května. (» Reuter«.) Došla sem neúřadní depeše, jež zmiňuje se též o po věsti, že Rusové v Port Arturu ničí (?) sv
#10 alto_textblock #10
lodi.
#11 alto_textblock #11
Angličan o duchu v ruském vojsku. Z Londýna, 11. května. Anglický dopiso vatel, meškající v ruské armádě, sděluje z Muk denu: Vojsko ruské, kteréž má odtud odtáhnout ke frontě, jest znamenitě nálady a plně důvěry v konečný úspěch ruských zbraní. Na všech stanicích, kde vojáci nocují, viděti v podvečer, kterak vyslupují na plošiny vozů, obnažují hlavy a kterak kněz předřikává večerní modlitbu. P té zpívají vojáci ruské národní písně. Čínšt venkované, s nimiž dobromyslní ruští vojácis brzy spřátelí, shromáždí se kolem vojska a na slouchají dojemným písním národním. Též muž stvo, které vykonalo 40denní cestu, je vesmě dobré mysli. Prohlášení generála Kurokia k Číňanům. Z Londýna, 11. května. (Hirseh.) Japonský generál Kuroki vydal armádní rozkaz, v něm upozorňuje se čínské obyvatelstvo, že Japonei vedou boj proti Rusům a nikoliv proti Čiňanům. Tito mohou klidně strpěti, aby japonské voje prošly jich územím, nemusíce se obávati žád- ného násili, neb jakýchkoli projevů nepřátelstv od Japonců. Obléhání Port Arturu zahájeno? Z Londýna, 11. května. Japonské dělo- střelectvo rozestavilo již na třech stranách kolem Port Arturu na místech velice výhodných těžká obléhaci děla a obdrželo rozkaz, jakmile všechny
#12 alto_textblock #12
výšíny budou obsazeny, aby zahájilo bombardo- vání Port Arturu. Z Čifu se sděluje, že včera slyšeno bylo značné hřímání děl z okolí Pore Arturu. Má se za to, že úlok již započal. (Dle jiné zprávy rány ty způsobeny odstřelováním trosek japonských vraků, jež zatarasily vjezddo přístavu.) Zvlášíní rozkaz. Z Londýna, 11. května. (Hirsch) Dle včera došl zprávy obdržela jedna anglická válečná loď, kotvíi ve Vejhajveji, rozkaz, aby na rychlo odplula k Nuč- vanu Tažení na Liaojan. Z Londýna, 11. května. GHirsch.) „Morning Post oznamuje: Japonský první armádní sbon vtrhl do Mandžurska třemi proud y. Jeden proud táhne směrem Antun—Fenvančen na Liaojan, druhý pohybuje se směrem ke K uantjan- sianu, třetí pak udržuje spojení mezí oběmna ko-
#13 alto_textblock #13
lonami.
#14 alto_textblock #14
Pověsti o ruském loďstvu. Z Paříže, 11. května. GHirsch.) Některé listy kol- portují pověsti, že vladivostockému loďstvu podařilos po odstranění potopených lodí u přístavu spojiti s s loďstvem portarturským. Dále se ujišťuje že byly tři japonské křižáky vyhozen do vzduchu. Explose, které je ponsk admirál slyšel u PortArturu, vysvětlují se tím, že Rusové odstraňovalí braky lodt, jimiž Japonci uzavřeli přístav portarturský.
#15 alto_textblock #15
Zprávy z Port Arturu. Z Londýna, 11. května. (Hirsch) „Daily Chro- nicle“ oznamuje, že Japonci dopravují těžká děla k Port Arturu a chtějí v nejbližší době zahájiti bom- bardování města. E Pstrohradu, 11. května. (Hirsch.) „Novoje Vrem ja“ uveřejňuje dopís zvláštního zpravodaje z Pore Arturu, v němž se sděluje, že při posledních nám- ních bitvách byly též dva japonské podmořské čluny
#16 alto_textblock #16
zníčeny.
#17 alto_textblock #17
Sila Rusů v Liaojanu. Z Londýna, 11. května. Dle z prá „Timesů“ mají Rusové v Liaojan jen 50.000 mužů. „Daily Chronicle“ sdě- luje, že Japonci pro případ tuhého odporu se strany ruské jsou odhodlání obejíti ru- ské posice a zamířiti přímo na Charbin. „Daily Telegraf“ tvrdí, že také ru- ské posice v Haicenu jest vážně ohrožena. n. Z Berlína, 11. května. Z Pctrohradu se sděluje- Ruská admiralita doznává, že loďstvo portarturskt jest nyní odsouzeno k Laaprosté nečinnosti. Osu Port Arturu nezavdává vžak podnět k zádným pochyb- nostem a obavám. Vlak se střelivem do Port Arturu. Z Petrohradu, 11. května. (C.-B. (Úřadní.) Generál Kuropatkin tele- grafoval včera carovi: Mezi Sajmatsí a Fenchvanče- nem provedeny prehlídky, ale ja- ponské vojsko nebylo spatřeno. Velké japonské kolony postu- povaly 8. t. m. směrem od Fench- vančenu na Kajču. Stanice Ku- lantjen pak obsazena hraniční stráží a škody způsobené Japonei po cestě až po stanici Sanšíli jsou opraveny. Všecky práce řídil pod- plukovník 4. železničního praporu Spiridonov. Tento statečný důstojník umí- nil si dopraviti do Port Arturu železniění vlak se střelivem, jent přijel až do Ljaojamy, kdy Ja- ponci vylodili se již v Bydzivu. Aby se vlak nedostal do rukou Japoncův, opatřeno vše, aby po případě vyhozen byl do povětří. Tento podnik vojínů 4. želez- ničního praporu byl korunován úplným úspěchem. Ke 4. hodlně odpolední přibyl vlak na stanici Činčan. Útok na Aněžu. Ze Seulu, 11. května. (C.-B.) Asi 200 Rusů obořilo se na Aněžu. Japonská posádka brání město tvrdošíjně.
#18 alto_textblock #18
Balkán. Telegramy. Z Cařihradu, 11. května. (C.-B.) Rumun- ský vyslanec Lahovary odjel dnes do Bukurešti podat zprávu o církevní olázce Kucovlachů ao nfféře bývalého primasa Genadla. Z Cařihradu, 10. května. (C.-B.) S civilním agentem šl. Müllerem a plukovníkem Giesslem přibyli do Bitolje také generál Kalnín a vojenský adjunkt generál Sostak a pobudou tam tři dny. Divisionář Ferid paša, jenž byl jmenován na místě Nazira paše velitelem vojska ve vilajetu bitol- ském, odjel tam ze Skoplje. Z Cařihradu, 10. května. (C.-B.) Dnes m podepsati v Soluni sborový velitel maršálek Hajri paša smlouvu s 25 cizími četnickými důstojníky, načež pět vojenských adjunktů odjede a nimi hned do jejich úřadních okresů.
#19 alto_textblock #19
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#20 alto_textblock #20
Z české delegace. Z Vídně, 11. května. Parlamentní komis klubu poslanců českých konala dnes o 10. hodině dopoledne za předsednictví dra. Pacáka po- radu, ve které přednesen návrh prohlášení, jež vydat české veřejnosti klub poslanců českých se usnesl. Po zévrubné debatě projev definitivně vyřízen a schválen.
#21 alto_textblock #21
Kolo polské. Z Vídně, 11. května. Jak se ujišťuje, d. Körber na dotaz, který byl. na něj vznesen, prohlásil, že o blízkém rozpuštění říšské rady nemůže býti ani řeči, že však na druhé straně nepomýšlí také na podelegační kampaň říšské rady. (Připomínáme, že před samým rozpuštěním říšské rady roku 1900 Poláci dostali ujištění. že nové volby vykonány nebuďou a vykonaly se přece. Pozn. zprav.) V klubu podal posl. Rotter dotaz, jak jest nynější stav akce po sestátnění severní dráhy. Zuhájena pak rozprava o poli- tické situaci. Posl. prof. Starzynsk žádal předsedu, by podal referát o zprostředko- vacím pokusu, podniknutém některými čieny
#22 alto_textblock #22
klubovními, zároveň pak také o změně jednacíh řádu. Upozorňoval, že rozpočtově provisorium jest povoleno (paragrafem 14.) pouze do konc měsíce června, z čehož plyne, že vláda měla povinnost svolati na novo říšskou radu ají předložiti zatímní rozpočet na druhou polovinu roku. Stav, který nastane jednáním vlády, bude nezákonným. Největší škodu z nynějších poměnů truchlivých mají Poláci a Halič, protože neber se zřetel na žádný požadavek této země. Řečník naposledy protestoval co nejrozhodněji proti aktivování vyrovnacích smluv s Uhrami na zá- kladě § 14. Posl. Sozanski činil vládu zodpovědnu, že odročuje termin pro sestátnění severní dráhy, jejíž příjmy každým rokem stoupají, což bude míti v následek, že výkupná cena stále roste. Řečník prohlásil se tolikéž s celou rozhodnosti proti užití § 14. při aktivování vyrovnacích smluv s Uhrami, poněvadž v tomto případě jest pravděpodobno, že se zaplatí Maďarům cena surtaxou na cukr a předčasným zahájením placením hotovými. Řečník navrhl pak resoluci, kterou kolo polské samo projeviti má způsobem nejrozhodnějším, že s celou určitostí vyslovuje se proti praxi § 14. při aktivování vyrovnacích smluv, autonomního tarifu celního, při obnově obchodních smluv a placení hotovými. Vyko- nala se pak důvěrná debata, ve které předseda Jaworski zevrubně referoval o veškerých pracích dříve dotčených. Naposledy bylo usne- seno, aby ve smyslu dnešní debaty vydán byl veřejný projev.
#23 alto_textblock #23
Poláci u Körbra. Z Vídně, 11. května. Celá parlamentní ko- mise klubu polského dostavila se o půl 4. hod. odpolední do ministerského paláce dra. Körbra a setrvala u něho do 5 hodin. Odtud odebrala se přímou cestou do klubu polského.
#24 alto_textblock #24
Projev Schönererovců. Z Vídně, 11. května. Všeněmecký svaz (Schönererovei) konal dnes v bytě dra. Bareuthra schůzi, ve které se usnesl vydati tento projev: »Našim soukmenovcům! Čistotou k jed- notě ! Ustavičné naddržování slovanským a kle- rikálním živlům vládou v souvislosti s českou obstrukcí způsobile v parlamentě poměry, kterě jsou mu k hanbě. Půda, která má býti místem k zastupování lidu, stala se pouští, suchou neplodnou. Místo zákonů ústavních po léta jest zvůle pověstného § 14. Parlament dosud ne- nalezl odvahy vyprostiti se z potupy té. Sko- moluje se sám. Aby se udržela vláda, užívá malomoci parlamentu k neslýchanému poru- šování ústavy, nastrkujíc sobě pokrytecký mumraj ústavnosti. Užívá úplatného tisku ke klamu veřejného mínění. Poněvadž potřebuje parlamentu k práci neschopného, aby způsobem. protiústavním na základě § 14. mohla splniti tužby maďarské ke škodě Rakouska, nezakročuje proti české obstruci. Taková zlotřilost života státního může býti překonána jen lidem samým, z půdy, ve které tkví nejsilnější kořeny lidové slly. Své naděje skládáme v německý lid. Ke všem, kteři nezištně mu sloužiti chtějí, voláme, aby společně domáhali se cílů, které jsme si vytkli. Jsou uloženy v lineckém a všeněmeckém základním programu, dávno povědomém. Nemů- žeme dost často jej opskovati: Samostatná jed- notná ústava zemí rakoüských, které náležely druhdy k německému bundu; hospodářské, ústavně státní připojení se k německé říši, vy- hovující změněným poměrům moci; žádné vy- rovnání bez předchozí němčiny státní, parla- mentní a armádní; pryč od Uher, pryě o Říma, pryč od židovstva; svobodomyslné vy- budování ústavy, zveleba blahobyťu. lidu ve všech ohorech zákonodárství a správy. Jen silná vůle lidu k uskutečnění jeho ideálů jest základem jeho moci. Musíme postupovati jed- notně a odhodlaně proti zámyslům, namířeným na náš lid, musíme jeho vliv na dějiny státu zachovati. Každý, kdo jest s námi za jedno, přispěj k tomu ze svých sil! Ve vážné chvíli pronášíme svůj hlas proti pokusům a pokušite- lům, kteři chtějí tak zv. konferencemi doroz- umívacími vydati v šane práva našeho lidu. Ve věrné oddanosti k úkolům, které jsme si vytkli, obnovujeme svůj slib: raději boj, nežli shnilý mír, raději býti mrtvým, nežli nevěrným ke svému lidu. Ve Vídni, v květnu 1904. Vše- německý svaz poslanecké sněmovny.« Moravský sněm. Z Brna, 11. května. »Moravská Orlice- sděluje, že moravský sněm sejde se v září zasedati bude celý tento měslc. Delegace. ch. Z Pešti, 11. května. Zahajovací sehůze cislajtánské delegace bude v sobotu 14. t. m. o 4. hod. odpol. V pondělí podá v rozpočtovém výhoru rakouské delegace hr. Goluchowski svůj výklad, o kterém se myslí, že bude krátký. Výbor má potom před Letnicemi vyříditi celý rozpočet. — O sváteích bude několikadenní prázdeň, po které budou následovati schůze
#25 alto_textblock #25
plenární.
#26 alto_textblock #26
Delegační referáty. Z Vídně, 11. května. Delegáti bývalé pra- vice usnesli se, aby referát o bosensko-herce- govských záležilostech zůstal zachován posl. dru. Šusteršičovi, který jej měl již loni. Každá změna po té stránce měla by v následek, že předpokládala by všeobecnou změnu veškerých referátů. Delegátu Jaworskému bylo uloženo, by dohodl se s ostatními stranami v delegacích o změně výboru budžetního v ten rozum, aby počet jeho čenů byl rozmnožen z 21 na 24, z čehož by jeden mandát připadl panské sně- movně, dva pak sněmovně poslanecké, ato jeden pravici, jeden levici. Boj o zastupitelstvo okresní v Celji. Z Celje, 11. května. Bývalý starosta okresu celjského dr. Sernec a jeho náměstek dr. Dečko složili dnes dobrovolně sumu 27.000 K jako poslední splátku sumy, kterou zpronevěřil od- souzený tajemník Kos. Tento čin vzbudil ve slovinském táboře velké nadšení. Douřá se nyní bezpečně, že Slovinei na jisto zvitězí při páteční volbě do okresního zastupitelstva.
#27 alto_textblock #27
Demonstrace proti Uhrám. š. Ze Záhřeba, 11. května. Dnes v pole dne došlo zde při promoci »sub auspiciis regis« k demonstraci. Když sbor hudebníků zahrál císařskou hymnu, začali zpívati studující při verši »Bože, slávu rač popřáti s vatoštěpánské koruně«, chorvatskou národní hymnu, kterou
#28 alto_textblock #28
zpívalo pak všecko obecenstvo. Toto místo bylo totiž před nedávnem vládou do hymny vsunuto na místě slov: »Bože, slávu rač popřáti Habs- burskému domu«, což zde vzbudilo velké roze- chvění, které nyní propuklo při této promoci. Hr. Apponyi. ch. Z Pešti, 11. května. »Budapester Ta- blatt«, orgán Apponyův, vyvrací zprávu o úmyslu Apponyově odstoupiti z polského života. Hrabě Apponyi prohlásil naopak přítelem svým, ž chce vytrvati v opposičním posta- vení svém v politickém životě, že ale návrat jeho do vládní strany jest úplně vy- loučen. List dodává, že však čásť odštěpencův chce se opět vrátiti do vládního tábora. Včerejší konference posl. Arpada Szentivanya s Tiszou souvisela prý s tím.
#29 alto_textblock #29
Ze Srbska. n. Z Bělehradu, 11. května. Královský konak, v němž byli královští manželé srbšti Alexandr a Draga zavraždění, má býti sbořen. C. Z Bělehradu, 11. května. Srbský král prohlásil zdejšímu dopisovateli »P ol. Korresp.«, že nepomýšh na to odstoupiti, nýbrž chce vytrvati na svém místě, aby syn jeho měl dosti času připraviti se na veliký úkol svůj. Rovněž nemíní o své újmě změniti ústavy, neboť zůstane věren své přísaze. Ostatně ke změně takové nevídí příčiny. Taktéž nehodla propustiti nynější vládu, tím méně dosaditi ta- kovou, jež by neměla za sebou ústavní většiny. Spor švedsko-ruský na obzoru ? n. Z Petrohradu, 11. května. Vzhledem na uzavření švedského přístavu Slito poblíže ostrova Gotlandu minami, vyzývá »Novoje Vremja« hr. Lamzdorfa k veřejnému prohlášení v této věci. Jmenovaný list pokládá chování se Švedska ne- pochopítelným, protože jsou mezi Ruskem a Švedskem styky nejpřátelštější. Kancléřská krise v Německu? n. Z Berlína, 11. května. » Voss. Zeitung«, orgán liberální, kterýž ovšem nemá valných styků s konservativním okolím kancléře Bülowa, tvrdí dnes, že první příznaky kancléřské krise vystupují na obzoru, protože ti činitelé vlivu- plní, kteří dávno již Bülowu nepřáli, kují proti němu u dvora pletky a používají k tomu ne- úspěchů jeho politiky. Mezi neúspěchy ty řadí »Voss. Zlg.«, že Bůlow zrušením § 2. jezovit- ského řádu způsobil v zemi veliké rozčilení, aniž tím střed získal, že vyjednávání obchodní s Ruskem se nedaří, že také průplavní předloha není zabezpečena, ač Bůlow přos prohlášení cl- saře Viléma II. při průplavu středoněmeckém setrvati, toto dílo z průplavní předlohy k vůli konservativeům byl vyloučil a konečně ve vnitřní politice též neúspěchy v osadě jihoafrické. V za- hraničné politice pak vytýká se Bülowu, že ne- zmařil anglo francouzskou smlouvu, jež vésti může k isolování Německa, také že neodvrátil návštěvu Loubetovu v Římě v té době, kdy Vilém II ještě na půdě italské dlel. List končí: »Snad se hledá nový muž, třeba že starý ješte »pevně« v sedle seděl.«
#30 alto_textblock #30
Porážka Bebelova n. Z Berlina, 11. května. Bebel utrpěl ve straně sociálně-demokratické porážku. Smíreí soud rozhodl, že jeho obžaloby na socialisti- ckého poslance Heina jsou bezdůvodny.
#31 alto_textblock #31
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 11. května. (C. B.) Komise pro přípravy k revisi občanského záko- níka měla dnes 1. schůzi za předsednictví dra. J. Ungra, jenž děkoval předsedoví mini- sterstva za příslušný podnět a vyžádal sí zmoe- nění, by mu za něj mohl vysloviti dík komise. Potom uvažováno, jak by se průpravné práce měly vésti a usnešeno, aby ministerstvo zpra- vedlnosti vypracovalo přehled ustanovení občan- ského práva, jež shledány v praxi tuze stenče- nými nedostatečnými, kde tedy zákonná ustano- vení nejen odporují pokrokovým náhledům ny- nějším, ale vadí nebo působí nesnáze také v praklickém právním a společném žití. Komise sejde se zase, až bude hotov onen přehled, jenž bude podkladem příští porady. Říšský ministr financí bar. Burian vráti se v poledne z Pešti do Vídně. Císař přijal dopoledne za obecnýeh audiencí v Peští hr. Ilonu Tiszovo u, chot předsedy uherského ministerstva.
#32 alto_textblock #32
Uherská sněmovna. Z Pešti, 11. května. (C.-B.) Ve sněmovně poslanecké předseda Perezel ohlásil výsledek včerejších výborových voleb a sděll dále, že poslanci hr. Alb. Apponyi a Edm. Bartha vzdali se svých míst v kralevinské de- putaci. V knize návrhů jest zapsán tento návrh posl. Podmaniczkého, Thalya, Szentívanye, Ra- kovszkého a Szederkenye: Sněm račiž usnésti se, že jménem uherského národa dává výraz vřelému díku za velkodušný královský čin J. v. , kterým nařízuje se vládě v královském vlastno- ručním listě z 18. m. m., aby učinila návrhy na přenesení ostatků Rákoczových do vlasti. Sněm pověřuje předsedu sněmu, aby tlumoči přiměřeně tento dík J. V. a sděluje své příslušné usnesení za účelem laskavého souhlasu také sněmovně horní. Předseda navrhuje, aby tento návrh byl odůvodnen v páteční schůzi. Sněm souhlasil, načež vykonána volba členů delegace. Konečně rokovalo se o úpravě plat obecních a krajských tajemníkův a předloha přijata jednohlasně v obecné debatě. Podrobná debata bude v páte k.
#33 alto_textblock #33
Korunovace v Srbsku. Z Bělehradu, 11. května. (C.-B.) »Samo sprava« i ostatní listy sdělují, že korunovace krále Petra byla proto odročena, poněvadž ko- runa, kterouž by dlužno bylo opatřiti, nemohla by býti do června hotova.
#34 alto_textblock #34
Armenská otázka. Z Cařihradu, 11. května. (C. B.) Ve vče- rejši depeši se sděluje, že vali, dva biskupové a státní zástupce vrátili se do Bitlisu. Akce vojska proti Andranikovi nebude tudíž zdržována. Sultán italskému králi. Z Cařihradu, 11. května. (C.-B.) Sultán ode- vzdal dnes italskému vyslanci markýzi Malaspinovi
#35 alto_textblock #35
jenž pojede na dovolenou, poselství ke král Viktoru Emanuelovi. Italská sněmovna. Z Říma, 11. května. (C.-H.) Předseda sděluje přípis dvorního prefekta, že královna dokoněila šťastně 5. měsíc těhotenstrí, a do- kládá, že požádal prefekta, by oznámil králor- ským manželům blahopřání sněmovny i národa.
#36 alto_textblock #36
Smlouva francouzsko-italská. Z Paříže, 11. května. (C.-B.) Úřadní li uveřejňuje francouzsko jtalské dělnické ujednání podepsané 15. dubna v Římě, dle něhož vy- hražuje se právo dělníkům obou států na vzš- jemná zařízení ke blahu dělnictva.
#37 alto_textblock #37
Franko-španělská dohoda? Z Paříže, 11. května. (C.-B.) Jak se »Fi- garo« dovídá, vedla rozmluva Deleasséa se špa- nělským vyslancem v Paříži o marocké otázee. k cíli, a možno pokládati uzavření smlouvy za velmi brzké. (Zprávu o dosažení dohody franko- španělské v otázce marocké přinesli jsme uš před několika dny v »Pol. zpr. zahraničných«. Pozn. red.) Běží o to, aby při šetření podstat- ných zájmů španělských nalezena byla formulka, dle níž by podle anglo francouzské úmluvy ná- leželo výhradně vládě francouzské bdíti nad klidem ve východním Marokku a zemi té pod- pory poskytovati. Obtížná tato, avšak najisto nutná formulka, kteráž teprve po mnobých dlouhých dohovorech byla nalezena, tvořiti má základ k nové smlouvě.
#38 alto_textblock #38
Pruský sněm. Z Berlína, 11. května. (C.-B.) Poslanecká sněmovna rokovala dál o kolonisačním zákoně. Posl. Träger pochybuje, že se tímato. zákonem dosáhne cíle. Neobyčejná ploďnost mezi polským obyvatelstvem, jež je Němcům prot mysli, neodstraní se zákony. Každý má jakési právo na domácí půdu, to je právo přírozené a tomu odporuje § 13. předlohy Ministr spravedlnosti Sehönstadt na- mítá, že zákon nezapovidá osazení Poláka, proto, že je Polákem, nýbrž chce zamezit jen koloni- saci, jež je na odpor účelu zákona. Posl. Dziebowski (Polák) shledává v předloze porušení ústavních základů. Ministr Hammerstein praví, že Polác jsou statečný, hrdinský národ, ale polské snahy ve všech zemích mají protistátní tendenci, jak dosvědčují i slova posl. Dziebowského. Způsobíl zákon opak toho, co se zamýšlí, proč hlasují proti němu? Předloha má mimo hospodářský také význam politický, je bojovným zákonem. Avšak polské osady se zákonem nezakazují. Chceme miti Poláky, již jsou dobrými, vlastene- ekými Němci (!). Nechceme ztenčovat jejich plodnost, jejich počet, ale chceme posilniti Němce hospodářsky a kulturně. Předloha přikázána potom 22elennému výboru. V obecné rozpočtové debatě panskí sněmovny hr. York toužil na zrušení § 2. jezovitského zákona, protože evangelické obyva- telstvo se tím uráží. Ještě větší jsou obavyo porušení míru obnovenými kongregacemi, jež jsou přidruženy k jezovitskému řádu. Kardinál Kopp odkazuje na posta vení Bedřicha Vel. a Bismarka ke katolické církvi. Jedním z největších činů Bismarkových bylo ob- novení náboženského míru. Marianské kongre- gace nejsou podřizeny jezovitům. Ministr kultu Sťudt odporuje Yorkovým obavám, že jezovité mohli by teď dostati pro- fesury, a troufá, že marianské kongregace ne- budou ohrožovati náboženský mír. V další debatě někteří řečníci uvažovali e smlouvách obchodních, vzrůstu sociální demo- kracie a panující zpromrzelosti nad říšt. Bar. Manteuffel žádal předsedu mini- sterstva za prohlášení o výpovědi dosavadních a uzavření nových obchodních smluv a o ráz- nější potlačování sociální demokracie. Hr. Myrbach prohlásil, že náprava je možna pouze změnou volebního práva říšského. Min.-pres. hr. Bülow praví, že také, když před sedmi lety přijel z Říma do Berlína, řečníci z různých stran mluvili o zpromrzelosti nad říší; nikdy nebyla tak ohecna, jako tehda. I za Bismarka tak bývalo, jenž ptal se, viděl-li kdo spokojeného Němce. Proto má sociálni demo- kracie v Německu tak dobrou půdu. Sociálnl demokracie nemnožila by se tolik, kdyby do je- jiho tábora nenaháněly se tisíce lidí také v kru- zích a novinách, jež tvrdivají, že stojí na mon- arehistické půdě a honost se národním smě- rem, ale brojivají proti vládě, ba i nejvyšším kruhům. Sociální demokracie zije, jak vyjádřils jeden z jejich vůdců, z chyb svých protivníků Vyhýbejme se chybám a jednání, jež prospívá socialní demokracii a vynasnažme se vyloučiti nespokojenost a bude ze zloby méně hlasů pro sociální demokracii a pro nespokojenost. Baron Manteuffel a hrabě Mirbach mi vy- čítali, že bojuji proti sociální demokracii pouze slovy. Myslím, že řeč prospívá někdy více než přenáhlený skutek nebo nešťastný náběh k činu. V prosinci vylíčil jsem na říšském sněmě, proč bych považoval za chybu parlamentní akci proli sociálně- demokratické straně. Hrabě Mirbach pravil, že sjednocení měšťanských stran je krás- ným snem. To vím také, že chuť k nesvor- nosti je zakořeněna v německé povaze, že je zřídlem strannických bojů, ale proč vzdávati se snahy po sjednocení? Považuji za svou povin- nost délati dle svých názorů, aby občanské strany sjednotily se a odstranilo se z cesty, co dělí strany stát zachovávající. Proto zatraeuji všeliké náboženské štvanice. (Pochvala.) Potřebujeme všichni náboženského míru zrovna v naší době a také ve všech jiných oborech musíme se vynasnažovati všemožně o sjednocenost. Prosím, by tak působili páni, již mají vliv ve svazu zemědělců. Vyčítalo se mi, že dbám tuze na parla- mentní většiny. Myslím, že jsem dokázal spíše Provádíme-li dále sociální reformy, jež staly se vzorem všech civilisovaných zemí, za- chováváme si právo k zvláštním opatřením prot sociální demokracii. Vinen není pouze volební system. Žádný volební system sám o sobě není zcela dobrý nebo zcela špatný. Stává se dobrým neho špat- ným užíváním. Nedovedou-li němečtí voliči vo- lebního systemu řádně užívati, nesmaí diviti se,
#39 alto_textblock #39
opak.