ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ccdfecd0-7128-11dc-ad6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 38
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIV
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 12. května 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 132.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. Histy předplácí sei v Praze v administraei na něsit ntrrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáško na nlsle na uvt ieta . . . . 7 K 50h ve filialkácht 2 K 9on z1 uěsle . . . . . . Poštou: sa naěsſe .. na čtvrt lela s drojí zlsilkoa ( s nie nr leta . . . . k soi
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
Jl
#7 alto_textblock #7
I
#8 alto_textblock #8
—
#9 alto_textblock #9
n
#10 alto_textblock #10
v drobném prodeji: ranní čilo o sobě . . . za 8 b odpoladai .. . . za 2h Ve filialkách na venkově- ranní číslo, . . . . . . . 10 od pelední . . . . . . . 3b Inserá t plati e hotové rapřed. Přsdplseení a inserty pelšímá dmini- strace v Mlarianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též rrěsken tiskárna n ezpedice , Národních Listi“ Rukopisy se nevracsji
#11 alto_textblock #11
m
#12 alto_textblock #12
Dnešuí číslo pro Prahu je o 14 stranách.
#13 alto_textblock #13
Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pátek dne 13. května t. r. v obvyklou hodinu ranní.
#14 alto_textblock #14
Válka. Z Paříže, 11. května. (C.-B) Dopi- sovatel »Matinu« v Petrohradě sdě- luje, že koluje tam pověsť, dle níž v prásmyku molienském byla sve- dena bitva mezi Rusy a Japonei pod generálem Kurokem. Rusové utrpěli prý opět porážku a těžké ztráty. Generál Zasulič jest prý mezi mrtvými (?). (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně4.
#15 alto_textblock #15
Projev poslanců českých.
#16 alto_textblock #16
(Zvláštní telegram »Nár. Listů«
#17 alto_textblock #17
Klub svobodomyslných poslanců českých ve své poslední schůzi konstatoval se zadost- učiněním, že všechno úsilí, zlomiti českou ob- strukci, zůstalo marným a bozúspěšným. Naopak, uzavřením pevného svazku se Slovanskou svezou, jakož i věrnou součinností pokrokových Slovinců a Rusínů, obstrukce slovanská stala se tak mohutnou a nepřemožitelnou, že nikdo již ani nepomýšlel na její zdolání. Čeští poslanci s díkem a vděčností vzpomínají věrné pomoci sbratřených klubů slovanských. České poselstvo neuzavírá se poznání, že nynější stav věcí těžec ohrožuje životní zájmy národů rakouských, ale všechnu zodpovědnost za nesnesitelné tyto poměry svaliti musí na ty. kteří českému národu a národům slovanským vůbec odpírají právo a spravedlnost, zákonem slavnostně jim zaručené. Hlavním a předním vinníkem poměrů nynějších jest jedině vláda která odpírá plniti platné zákony o rovnopráv- nesti v zemích českých, tatáž vláda, která ne- váhá proti právu a zákonu na příkaz Všeněmců očisťovat tak zvané uzavřené územi od úřadníků českých a pracovati tak k uskutečnění plánůa zámyslů, ohrožujíeích způsobem nejnebezpeč- nějším celistvost a neodvislost říše. Vláda jestto také, která jest největším odpůrcem uspořádání poměrů v parlamentu. Vláda jest největším od- půrcem opravy jednacího řádu, poněvadž boji se, že by spořádaný parlament ani chvíli ne- ztrpěl vlády, jako jest nynější, vláda jest to ktorá svými orgány nabádá Němce, aby nevzdá- vali se výhody možnosti obstrukce, vláda jest to, která každý zárodek smířlivé nálady dusí poněvadž bojí se smíření národů. Jediným ci- lem vlády jest sebezachování bez ohledu na stát, na jeho budoucnost a prostředkem k tomu jest soustavné klamání veřejného mínění, jakého posud nebylo. Bez této korrupce nebylo by možno, aby se udržela vláda, jejíž jediným úto- čištěm jest paragraf 14. Vláda, která se přiznati musila, že velká její zákonodárná akce, týkající se alpských dráh, jest přímo úžasným důkazem lakové lhostejnosti a povrchnosti a takovým hřišným plýtváním státního jmění, jakého se dlouho již žádná vláda nedopustila. Finance státní jsou na pokraji chronického doficitu, ve- řejná správa jest desorganisována, důvěra ve spravedlnost a bezpečnost právní v zemích če- ských zviklánay nejvážnější otázky státní: ra- kousko-uherské vyrovnání, celní tarif a smlouvy
#18 alto_textblock #18
obchodní jsou nevyřízeny a není vyhlídky, že by mohly býti vyřízeny bez poškození životních zájmů této poloviny říše, poněvadž vláda chceje provésti jen paragrafem 14., bojíc se, že by v parlamentě pro ně většiny nenašla — na všech stranách přímo hrozivý hospodářský a politický úpadek říše, který naplniti musí každého nej- vážnějšími obavami pro budouenost, komu na zachování její záleží. Boj proti vládě, která vším tím předovšímje vinna, jest vlasteneckou povinností. Čeští po- slanci rádí by přispěli k uzdravění neudržitel- ných těchto poměrů národním smírem v českých zemích. Český národ není smířlivý pouze slovy. nýbrž skutky: svými požadavky, poněvadž ne- chce žádných privilejí, žádného nadpráví, jen pectivé provedení rovnoprávnosti. Také češt poslanci projevili ochotu, jednat o krajském zří- zení, ale loyálně a otevřeně prohlašují předem. že nedopustí, aby zřízením krajským ztenčena byla jazyková práva národnostních menšinv celém království, jednomu nebo druhému ná- rodu přináležejících. Není to ani malicherný vzdor, ani neroz vážná umíněnost, která velí českým poslancům žádat bez ohledu na jednání o smír český, vni terní jazyk úřadní a universitu na Moravě — není to neoprávněné požadování jakéhosi prae- cipua, nýbrž přímo podmínka zdárného jednán o smír od národa k národu. Obě věci, jak vni terní jazyk doma, u sebe a nad to ještě v če- ských okresech, tak nadbytek universit Němci mají. Ze souboru otázek, které tvoří před mět jednání o smír v Čechách, dostalo se přízni vého vyřízení jedné z hlavních: zastoupení kurii velkostatkářské na sněmu českém, Něm- cům již jednostranně a bez náhrady. Němci tedy dávno jsou v držení většího praecipua, než ja kého kdy Čechové se domáhali a čeští poslanei nemohou dopustit, aby eventuální jednání o smír stěžováno bylo nerovnocenností obou kom- pasciscentů, poněvadž jen rovnoprávný s rovno- právným může uzavříti pevný, trvalý smír. Za- vedení vniterního jazyka úřadního, který skor po tři léta byl v úřadech v užíváni a osvědči se jako znamenitý prostředek ke zlepšení veřejne správy, stejně jako zřízení české university na Moravě jest povinností vlády. Vyplněním těchto dvou požadavků českého národa zjednána by byla nálada pro dohodu za podmínek vzájem- ného, pokojného spolužiti obou národů v če- ských zemích. Jest tedy nepopiratelno, že k do- sažení lepších poměrů v říši je především po- třebí energické a spravedlivé vlády, jest potřeb vlády, která by mluvila pravdu, jejíž slovům by mežno bylo věřit, vlády, která by chtěla za chrániti ne sebe, nýbrž stát před hrozicimi po hromami, vlády, která by plnění zákona a ko- nání spravedlnosti k národům nečinila závislým na povolení kterékoli politické strany, vlády která by nebála se uspořádaných poměrů parla mentních a nechtěla loviti jen v kalných vodách České poselstvo vždycky ochotno jest po- dati ruku ke spravedlivému spořádání politi- ckých poměrů v zemích českých a v parlamentu ale zároveň také odhodláno jest neustati v boj proti vládě, která vítězstvi německé obstrukce činiti chce trvalým a která plnění svých zákon- ných povinnosti odvislým činí na svolení něme- cké menšiny. Vládě, která konati bude právo spravedlnost, neohlížejíc se ani na pravo, ani na levo, vládě poctivé, pravdomluvné a spravedlivé žádnou českou stranou překážky činěny nebudou
#19 alto_textblock #19
Za říšskou radou.
#20 alto_textblock #20
Máme psáti již dnes nekrolog odročené radě říšské, odročené prý až do pozdního podzimu? Probírámeli se hlasy z německého tábora, ne-
#21 alto_textblock #21
nalezáme než vynuceně skuhravé a plačtivé nářky, upomínající na řemeslné účastnice každého pohřbu, kteréž tentokráte jen tím se odlišují, že o zdánlivé či skutečné mrtvole ne- dovedou pověděti ani jedinou opravdovou zá- sluhu z její činnosti. Horší účasti se ani nemohla odročená rada říšská dočkati. Odročení jej stalo se způsobem tak pokořujícím, že již tatc forma sama o sobě každému hlásá, jak málo- mocným a bezvýznamným sborem se stala kor porace, jež nese pyšný název parlamentu ra- kouského. A může-li co ještě zvýšiti toto po- znání, jest to naprostá lhostejnost, s nižl oby vatelstvo událost tuto přijalo. Výkonný výbor sdružených stran něme- ckých pociťuje patrně trpké výčitky svědomí, že takovýto stav jest přímým násled- kem vítězné německé obstrukee, jež vynutila si na vládě pokoření bývalé většiny sněmovny, jež zpupně jí diktovala porušení rov- ného práva národa a jazyka českého a vložila na vládu jho svého protizákonného vela. Vý- konný výbor německý s hrůzou postihuje, že zbujnělý nájezd německý na samy základy ústavnosti byl zároveň smrtící ranou, ústrojí par- lamentnímu zasazenou, jež ochromila všecky jeho tvůrčí síly, a učinila z něho mrzáka, jemuž skutečná smrť stane se vitaným osvobozením. Proto přeplněno jest osvědčení výkonného výboru německého jednak dlouhou řadou uji- štění, jaká měli němečtí poslanci dobrá přání nikoliv snad napraviti bezpráví, na právech na- šeho národa spáchané, ale zachovati a podržeti nezkrácenou kořisť, již svou obstrukcise zmocnili. Ovšem této vlastní příčiny úpadku parla- mentu se nedotýkají ani slovem, za to po způ- sebu všech postižených při činu neostýchají se volati, že my zlí Čechové jsme vinni, že Něme nejsou s to jak náleží ztráviti uchvácené sousto. tak že i s říšskou radou se octli v bezútěšném stavu. Německý výkonný výbor nedovede ukázat ani na jediný opravdový skutek, jímž by byl přispěli němečtí poslanci k opravdovému sbl žení, a jak vypadala jejich dobrá vůle při smiřo- vacích pokusech polských, o tom jsme tyto dny podali doklad citátem oněch zvrácených informací a překroucených fakt jež dodali polským časopisům ja- kožto domnělý obraz poměrů če- sko-německýcihl Osvědčení poslanců českých, v čele listu našeho dnes uveřejněné, všestranně vyličuje pravý stav poměrů vídoňských, a proto se tuto omezíme na ony dalši části projevu německého výkonného výboru, jež prozrazují německé obavy do budouenosti Pritom nemůžeme ne- konstatovati, že vedle „Vaterl.“, jak jsme jit včera zaznamonali, i „Reichswehr“ poukazuje na neupřimnost německé omluvy úplného fiaska činnosti rady říšské, vytýkaje, že „byli Če- chové německou obstrukcí poško- zeni ve své národní državě. Stejně neupřímně, jako v části, nám Če- chům věnované, vede si projev německého vý- konného výboru i ve svém dalším obsahu. Tváří se, jakoby Němeům zvláště na tom záleželo, aby způsobem parlamentním konečně se vyřídile rakousko-uherské vyrovnání a obchodní smlouvy s cizinou, při čemž chtějí vzbuditi zdání, že jsou proti tomu, aby se užilo čl. 14. pro vyřízen těchto záležitosti. Ale nehledě k tomu, že Němci svého času svou obstrukcí zmařili sami parlamentní vyřizen jejich, ani za své nynější výsadní a vládou hýčkané posice nikdy žádná jejich strana ne- učinila nijakého závazného prohlášení, že bude úmluvy ony hájiti a zastávati. A i v nynějším svém prohlášení výkonný výbor německý obratně
#22 alto_textblock #22
se vyhýbá každému závaznému slovu. Nejde tedy německému výkonnému výboru ani nyní o to, aby opravdově se podjal akce proti čl. 14. a umožnil soustředění v šech parlament ních sil k tomuto úkolu. On chce prostě učiniii nahoru dobrý dojem, a nechce před svými volič vzíti na sebe ani stín odpovědnosti. Stejně neupřímné jest místo německého projevu, kdež mluví se o možnosti mimořádných opatření „vně rámce ústavy“, t. j. o ab- solutišmu. Pravíť: „Musíme v této vážné hodině nezastřeně připustiti, nepodaří-li se brzy posta- viti opět náš veřejný život na zdravé základy zabezpečiti pravidelnou činnost parlamentu, že stále se šířící mínění, že bude ozdravení našich státních zmatků možné jedině prostředky, kteréž leží mimo parlament a ústavu. vzroste na nebozpočnou a neodolatelnou moc. jež se konečně může státi i rozhodujícím pr vývoj událostí. Němci tedy jsou si toho jasně vědomi, jake neústavní následky bude míti jejich neústupnost jejich tvrdošijné držení neoprávněné kořisti, je- jich vyvyšování se nad ostatní národy a jejich práva, oni vědí dále, že to způsobí další sesílen druhé poloviny soustátí, že to bude míti za ná- sledek použití čl. 14. i pro vyrovnání s Uhram i pro úpravu obchodních smluv s cizinou, to vše Němci dobře vědí, ale přece neostýchají se tvrditi — oni že nemají na takovémto smutném vývoji nijaké viny. Kdo nemůže neviděti, že jeho nájezdn práva ostatních národů dovedl k takovýmto kon cům, ten nesmí deklamovati o své dobré vůli ten píše obžalobu na sebe sama, ten prostě hlásá: já stavím se nad zájmy celku, nad zájen státu, já nemám nijakého smyslu pro živo opravdu ústavní, já jsem sám vtělený absolu tism, a já podnikám vše, aby éra absolutismu aby opatření, „ležící mimo ústavu a parla ment“, se stala nezbytnými a nevyhnutelnými Ne, páni Němci, tentokráte připadne a ji připadl úkol hrobařů ústavnosti jen a jedině vám samotným
#23 alto_textblock #23
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 11. května. K volbě předsedy Spojených států. Demokratická strana Unie jest ještě dalek vší sjednocenosti v příčině kandidáta pro listo padovou volbu Unie. Ač — jak se zdá — vět šina delegátů strany přeje kandidatuře Pastre rově, pokračuje vydavatel Hearst úsilně v kan didaluře své. Bryan ho nyní podporuje zcela nepokrytě. Hearstova matka věnovala znovu i mil), doll. pro volební fond synův. Jest možno. že při této nesmiřitelné téměř soupeřivosti obou soků těchto na konec bude, aby uniklo se boj tak vášnivému, kandidatura Clevelandova. Také ta neměla by ale proti Rooseveltovi valných čak, zvláště když Cleveland v posledních letecl svého presidentství velmi na dřívější své popu- laritě byl pozbyl.
#24 alto_textblock #24
Anglický postup proti Lhasse. Postup anglické výpravy tibetské proti hlav nímu městu Lhasse, jest dle »Daily Mailu« věc rozhodnutou. Připravy k tomu se již konají. Angličané odůvodňují to houževnatým odporen Tibeťanů proti všelikému vyjednávání. V pravdě ale rozhodnutí anglické vyplynulo z nepřízni vých pro Rusy události ve východní Asii.
#25 alto_textblock #25
K povstání hererskému. Generál Trotha odebere se do jižní Afriky se štábem velice rozsáhlým. Přidělen mu bude
#26 alto_textblock #26
i geograf, professor Richthofen. Jak veliký bude Trothův štáb, vysvítá z toho, že pro něj určeno jest 300 koní. Okázalejší a parádnější bude tedy nyní německá výprava, zda ale vílěznější, ilužno ještě velice pochybovat
#27 alto_textblock #27
Papež Loubetovi. Pařížská »Patrie« otiskuje list papeže Pia X. presidentu Loubetovi. List datován jest ze dne 28. m. m. Papež projevuje v dopisu trpkost, kterouž vzbudíla v něm ná- vštěva Loubetova v Římě a žádá na konec pře- sidenta, jejž zove mnohomilovaným synem, by užil vlivu svého k zachování starých smluv mezi Francif a Vatikánem. List jest spolupode- psán tajemníkem papežské stolice Merrým del Val. Vládní listy francouzské označují list ten jakožto apokryf! Podle římského sdělení berlínského »Local- Anz.« konalo se ve Vatikánu shromáždění z předsednictví Rampollova, jehož se zúčastni kardinálové Vincenta, Serafino Vanutelli, Oreglia, Steinhuber, Satolli, Vives, Taliani, Agliardi, Ferrata, Cavagnis i Merry del Val. Shromáždění zabývalo se otázkou zachování neb zrušení nynějšího poměru ke Francii. Má se učiniti po- slední pokus, by se dospělo k nějakému modu
#28 alto_textblock #28
vivendi.
#29 alto_textblock #29
Všestudentská slavnost v květnu 1904.
#30 alto_textblock #30
Dnes ve čtvrtek koná se o 10. hod. plenární schůze zábavního odboru (všech tří sekcí) v Kle- mentinu č. II. Na úterní schůzi zvolen byl slavnostní ubylovach odbor, v němž zasedají koll. MUDr. Kafka, Bukovský inž. Švágr, Dobruský, A. Hrabák, Korselt, Paul, Mar- Pštross, Setunský, Slaré, Šejd a E. Veselý. Výbor tento vyzývá všechny, kdož ovládají ně- který cízí jazyk, aby laskavě nabídli svých služeb a znalostí pro slavnostní dny ku provádění, informaci a tlumočnictví cizích hostí, kteří do Prahy zavítají, a oznámili to ústřední kanceláři „u Choděrů“ Dále appeliuje výbor na české obyvatelstvo Prahy, aby poskytováním noclehů a pohostění usnadnilo práci a starosti s ubytováním Přihlášky s udáním bližších disposic nechť zaslány jsou rovněž do ústřední kanceláře. Některé přední rodiny samy se již přihlásilya vezmou si na starost mnoho studentů, kteří se slav- ností zůčastní jako hosté. Akademikové francouzští ubytováni budou v hotelu „U saského dvora“ „Ubytovací odbor“ bude mítí schůzi v pátek dne 13. května o 5. hodině odpol. „u Choděrů“ v kance- láři slavnosti. Vzhledém k mnoha žádostem, s různých stran projeveným, bude nutno změniti disposice v příčině manifestační schůze všestudentské, proponované na nedělní dopoledne dne 29. května. Schůze tato bud se patrně konati již den před lím, t. j. v sobotu a to o 2. hod. odpol. v Národním domě, poněvadž by v neděli nebylo lze, v případě, že by se schůze pro- dloužila, dodržeti stanovenou časnou hodinu k seřazení odpoledního průvodu. V neděli konány budou schůze důvěrné a odbo rové, případně projektovaný sjezd okrašlovacích spol- ků a lázeňských sdružení, čímž vším by mohla býti rušena jednotnost schůze všestudentské, jež musí býti jednostejným manifestačním projevem českého stu- dentstva a veřejnosti pro nezbytné kulturní požadavky celého národa. Tato schůze bude stěžejným bodem vážné části slavnosti a pořadatelstvo doufá pevně, že nebude ru- šena žádným projevem, jenž by mohl býti důstojnému významu jejímu na úkor Schůze zúčastní se všichni hosté a deputace, aby tak svou přítomností projevili solidaritu se spravedli- vými nášimi požadávký Informační článek o letošní všestudentské slav- nosti bude rozeslán všem čelným listům zahraničním Slavnostní představení „Jana Husa v Národním divadle, při němž účinkovati bude vý- hradně naše čacké studentstvo, budí i mimo Prahu všeobecný zájem, jak z přečetných přihlášek jesk zřejmo. Toto úchvatné drama Tylovo, stíženo dřív po 30 let kletbou censury, uvedeno bude 28. května našim studentstvem poprvé na scénu Národního di-
#31 alto_textblock #31
FEUILLETON.
#32 alto_textblock #32
a. Manýrou Nerudovskou.*) V Praze, dne .. . . 1894 Už jsem z toho zoufalý — — — Od Nového roku hledám a hledám, jednoho krámu zlatnického, jednoho výkladu galanter ního, jednoho závodu ozdobnického jsem nevy- nechal, Prahu jsem prochodil ve všech osmi čtvrtích, prolezl všechna její předměstí, byl jsem až i v Dejvicích — běhám a běhám, div si nohy neuběhám, poptávám se až do vysílení výřeč- nosti, a nic — nikde nic! A přece . .. Já vím: Nevyjadřuji se dost jasně, ba vy- jadřuji se dokonce i záhadně, ale to vše jen ná- sledkem té zoufalé únavy. Ostatně můj čtenái mne chápe, můj čtenář není člověk zanedba- ného vychování, jemuž bych musil po příslo- večné lopatě... Můj čtenář — jak přisadím péro k papíru — už si řekne: „Aha! Teď to přijde...!“ — Co přijde: — No: To — tento — — o tom — o těch — — — ano; O těch plivátkách . .. Věc, uznaně potřebná, ale toho názvu Toho názvu!! — Dnes jsme přece již z litera- tury nejvíce naturalistické venku, člověk při pejmenováni věcíi mimoděk vzpomeno na účel,a ten — jen si to povězme upřímně! — není ale docela nie pěkný.. Dobře jste děli! Nelíbí se mi taky, nelibí. ač nejsem povahami docela nic příbuzen ruso- vlasé miss, tolik rozněžnělé, že omdlévá už př pouhém zaslechnutí slova „koleno“ nebo „ko- šilo“. — Plivátko! — Ohavné slovo, opravdu! Ne- užívejme ho, když uráží naši krasochuť! Opatřme si náhradu! Nelze-li z pramene domácího, roz- množmež své bohatství jazykové výpůjčkou z ci- ziny! Ono sice u souseda „nechvalno iskat pravdu“, ale podle nauk práva mezinárodního dnes nelze se obejíti beze vzájemných styků s cizinou, sprostředkujících výměnu statkův, nejen hmotných, ale i kulturních; jsou přím nutností diktovány.
#33 alto_textblock #33
*) Ze soutěže feuilletono.
#34 alto_textblock #34
Skytá-li se nám tedy cizina celým bohat stvím svých terminů ku použití, terminů vybrou- šenějších, pružnějších a vždycky než ty - které naše lahodnějších, kdykoli by se hlásilov češtině to - ono slovo výrazné, věc příliš přesně a nepochybně označující: Pryč s níml Zní beztoho vždy takovým nelibým zvukem, že jiného nezaslouži. Nahraďme a nahražujme, do- kud síly stačí! Pro nějaké to „plivátko“ čert národ nevezme. Jak mluvíme, je věci jedině našt a našeho svědomí; nikdo není nucen nám roz- uměti, nerozumi-li však, ať neříká, že mluvíme volapůkem a ne češtinou, a sám tak nedokazuje že nemá o našem moderním vývoji ani potuchy že je nevzdělaný blb, rozumite!. A protože je vyznamenání takovým titulem příliš vzáeno, aby každý z nás prostičkých, ma- lých lidí českého světa, mohl a směl na ně činiti nároky — „A víte: S něčím takovým nám ne- přicházejte; my jsme demokraté, a co je to ta- kový „komerční“ — „eisařský“ — „vládní“ rada? Co? Prázdný, neživný titul. Na nás může působit teprve rada „dvorní nebo „tajný“ l Snad jste pochopili!!“ — budeme přesné a srozumitelné domácí výrazy nahražovat, trvale a s píli následováníhodnou nahražovát cizími a néně srozumitelnými. Od čeho pak jsou slov- níky?! A knihkupei a nakladatelé chtějí taky denně popít nějakou plzeňskou, v létě se koupat v mořských lázních a v masopustě tancovat!! Pryč tedy s domácím naším „plivátkem“! Fran- couzové říkají „erachoir“, nad Francouze vezdy ještě vynikavější Němci mají „Spucknapí“ Angličané „spitting-box“, Vlaši „sputtaechiera“ a ve své kultuře zvláště rázovitý národ Pražanů „špukastle My, jako váleční spojenci, přidržíme se Francouzů. Ve spojených armádách je jednoty řeči nezbytně třeba; jen se podívejme do Uher A potom taky k vůli důslednosti; už jsme od Francouzů leccos pochytili k zastření svých ná- rodně jazykových bodrostí. Mluvíme o „cul de Paris“ bez jakéhokoli uzardění, jež by jistě za- lilo něhou svou hebké líčko našich krasavie kdyby měly po česku dobře říci — tento — — no, no: vždyť já už se pamatuji! — hovoříme za rozkošnietví hostiny právě při dessertu o „pot de chambre“ stejně klidně jako o vin-
#35 alto_textblock #35
ném poháru umělecky provedeném, staré české práce sklářské — navykneme si bez potíže i na „erachoir“ místo „plivát — —“ Opravdu: Převaluje se mi teď to slovo na jazyku jako nemaštěný škubánek. Ovšem teprve od vydání povědomého magistrátního zákazu. Ejhle, moc zákonů, toho posvátného výronu vůle vyšší, velebnější, vůle dokonalé! Tady člověk teprve cíti, jak jest malým, bezmocným, nicot- ným! Otcové města kážou, a národu se chce na- jednou tolik plivat, ale tolik...! A — neplivne — neplivne, třeba věděl, že magistrát tu byl jen ubohým nástrojem, řízeným skrytou rukou, třeba znal, že pravým strůjeem je naše — uctivé se třikrát ukloňte! Tak, zcela dobře! — je naše nejmilostivější vláda, jíž časté projevy všeobecné naší spokojenosti s jejími úmysly i skutky v télo formě počaly už nudit — veřejně neplivne. Skomplotovanému s ni panu městskému fysikovi všechna čest; úklad se mu povedl do- konale. Tak dlouho jej mouchy zlobily, tak dlouho je měl v hlavě, tak dlouho bojoval proti jejich zhoubné činnosti, roznášející otravu tuber- kulosních bacillů do všech stran, až mu vláda pomohla zvítězit, nad námi zvítězit. A to je pak český člověk, to je pak Mladočech, to je svobodomyslník! Smlouvá se s vládou prot svým!! Fuj!!! — Přestali jsme mu tedy na ráz plivat; když nepliváme, nebudou mouchy kašlat a když nebudou mouchy kašlat, konec sprostřed- kovávání tuberkulosní nákazy — lidstvo je za chráněno. Zrovna v době, kdy se pánům bakteriologům tak znamenitě začíná dařit pěsto- vání bacilla, kdy si jej vychovávají ke klassické dokonalosti! Co teď? Dalo to takovou práci, než jsme potvůrku objevili, s když ji jednou máme, příslušník vlastního stavu našeho nám ji za- bíjí!... Nedenuncuji, jen zdvořile upozorňuji. že by se věci měla ujmouti medicinská fakulta. Je to na úkor vědě naší i dobré národn pověsti ve světě, který z takového vražděn bacillů snadno může pak nabyti víry, že opravdu ty Němce na paprice si připravujeme k večeři,a je to na úkor existenci vědy samy: lidé, když ten zákaz teď bacillům vzal tipec, nebudou už ochotni úbytěmi stonat, kdo pak by se opo- vážil?! Zákon je zákon, byť byste — podle mí- nění pana dvorního rady ryt. Randy — leckdy
#36 alto_textblock #36
ho nesměli na zlaté vážky brát, a český člověl od jakživa byl vždy strážcem jeho žárlivým. Krásná povaha, jen co je pravda! „Dá vejte císaři, což cisařovo!!“... Ale přece jsem nespokojen, přece mi sedá na jazyk interpellace „Nejsem — jářku — v ústavním státě? Ne- máme základními zákony zaručenu volnos projevu?? A neznamená ten magistrátní výnos vydaný ku popudu vládnímu, obmezení našich občanských práv???... Bude směti nadále na- šinec ve chvíli radostného rozčilení, když něce nového — slyšite přece pořád, že se nám chy- stají novými smiřovačkami navléci trvanlivějš- chomout než je dosavadní! — když něco no- vého, silného až do křečovitého semknutí srdce a potěšitelného až do krvavého rozežhiavěí mozku nás dojde z Vídně, bude směti obrátit se obličejem k modrému Dunaji a — podle jiho českého — „z gruntu“ plic a celým prou dem — — —?... Já nejsem revolucionář, já neštvu, abyste se vzbouřili a vzali staroměst- skou radnici útokem — bůh uchovej, abych snad chtěl vidět, jak po Staroměstském rynku. tam, kde tekla nejšlechetnější česká horká krev z trupů, porubaných mečem Mydlářovým, teče syrovátka — bůh uchovej, abych se chtěl do- čkat, jak v ústředí, kde před popravovaným právem a jeho hrdými zastanci bledly líce chvěly se údy vítězův, babsky se klepají znova poražení potomci, plačtivě škemrajíce: „Po- níženě prosíme za odpuštěni, my už to viekrát neuděláme, my už opravdu víckrát tím směrem k Dunají si neodplivnem!...“ Je dost toho je- jich žebrání u vídeňských dveří ministerských kanceláří, tak dost, že by člověk s tou chutís odpliv', kdyby jen měl hned při ruce crachoir Bohužel — teď jsem u té své počátečn zoufalosti; vidíte, že nepromluvím slova na darmo a bezúčelně! — bohužel: Nebude an zejtra, aby mohl každý jedinec nositi svůj cra- choir s sebou. Doma, ano, doma máme v každén pokoji po kousku toho druhu nábytečku v nej dojemnějším provedení, právě takového, jal nařízeno: z kovu, o dvou dílech, naplněného desinfekčním roztokom a snadno vyplachovatel ného; zasazen však jest v bohatě řezaný, polo- vypouklými reliefy ozdobený podstavec z pali
#37 alto_textblock #37
sandru, z ebenu nebo dřeva pernambukového, ale s sebou. .. Ovšem, doporučuje se užívati kapesníků a pláten, zvláště pro výkony toho druhu určených a přizpůsobených, ale doporučuje se současné taky, aby byly chovány s nejvyšší pečlivostí, nejlépe — spalovány. Pan dr. Záhoř je lidumilný pán! Ví, jak je mezi tkalci zle! Čtyř- až. šesti- členná rodina pilnou prací od časných hodin ran- ních do hluboké noci v dusných světničkách s vytráveným vzduchem, věčně setmělýcha páchnoueích potem bídy a zemdlenosti, vydě- lává si týdně průměrně čtyři až šest korun. Zvýšenou spotřebou plátěných výrobků zvýšila by se výroba, a tkaleům by se pomohlo — my- slite? Ale což kdyby se jim nepomohlo, což kdyby se tím pomohlo jen kapsám židovských faktorův a pruských fabrikantů? Bída nezná odporu; tkadlec, vyssávaný dnes podnikatelem a vydělávající někdy týdně sotva šedešát až osmdesát haléřův, o tom zisku ze zvýšené spo- třeby nezví a bude nad stavem své tuberkůlosní tělo těžce skláněti za starých výdělkových pod- mínek dál. A s druhé strany: Jsme my takoví kavalíři, abychom mehli kapesníky po jednom jedinkém upotřebení házet do pece? A my bychomje tam házeli, jistě házeli, protože jsme národ hotubičí, a holubice je pták čistotný, a protože by strach před infekcí nedovolil, abychom takto jednou upotřebených po vyprání užili. Takový tuberkulosní tkadlec si to bude moci dovolit; což pak dnes stojí tucet kapesníků! Hned dvou tuctů si denně popřeje... Z čehož násle- Poprvé, že neumíme spořit, a podruhé že jsme duševně neteční, že nemáme v sobě za haléř vynalezavého ducha, který by ve služ- bách právě té spořivosti věci se chopil a v život uvedl předmět, nezbytně potřebný, ve formě snad vkusné, lahodivé, třeba i skvostné a lu- xusní, co do podstaty však trvalý — hlavní podmínka! Jednomu jedinému z těch několika set našich klenotníků, bijouteristův a ozdobníků nenapadne vyrobit erachoir, který bychom mohli brát s sebou do společnosti a na procházky, který by si mohli dvě milující se sestry půjčovat podobně, jako si dosud půjčují navzájem spo-
#38 alto_textblock #38
duje — — —?