ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cc89c7e0-fd9b-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 7
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Číslo 72
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Dne 15. března 1900.
#4 alto_textblock #4
osmihodinné střídy. Požadavek dělnictva, aby osmi- hodinná střída byla zákonem zavedena, nebude po- hříchu ve svém plném obsahu vyplněn, protože následkem podivných poměrů v hornictví jsou stejně znějící zákony pro všecky závody nemožny. Zvláště menší podniky nemohly by následkem toho soutě- žiti. Musily by proto činěny býti rozdíly a kdyby dělníci položili takové požadavky, kteréž by vyho- vovaly jednotlivým závodům, mohlo by býti docí- leno dorozumění a shody. Ohledně vypracování zá- kona podotknul ministr, že porada odborných znalců poskytla mnoho materiálu, aby tedy dělníci osvěd- čili nějakou trpělivost Vláda podá po Velikonocích za všech okolností sněmovně poslanecké osnovu zákona a vynaloží vše, aby vyhověno bylo — tuž- bám dělnictva. Na konec vyslovil ministr domněnku, že může ostatně zaručiti se, že na zákonité upra- vení trvání střídy dojde již brzy. Živnostenský výbor poslanecké sně- movny konal dnes schůzi, v níž oznámil předseda Zalli nger, že vláda přeje tomu, aby výbor živ- nostenský prohlášen byl za stálý. Výbor panské sněmovny postavil se proti tomu jen z pouhých příčin formálních, ale jest naděje, že panská sně- movna přistoupí dnes k usnesení výboru živno- stenského. Ostatně nemá permanence výboru z zasedání sněmů žádného významu praktického. Předseda žádal členy výboru, aby v tomto smyslu působili uspokojivě na súčastněné kruhy živno- stenské, kdyby nedošlo na to, aby živnostenský výbor byl prohlášen za permanentní. Mohlo by se to státi aspoň v květnu nebo v červnu t. r., kdy vláda chystá se podati objemnou osnovu zákona. Podvýbor sociálně politického výboru poslanecké sněmovny vídeňské usnesl se dle do- slechu ve své, dnes dopoledne konané schůzi, na- vrhnouti sociálně-politickému výboru, aby podána byla osnova zákona, zavádějícího v hornictvu práci devítihodinnou. Dodáno budiž k tomu, že posl. dr. Fořt navrhl ve včerejší schůzi podvý- boru zkrácení doby vůbec, pak rozmanité zkrácení pracovní doby dle různých poměrů v jednotlivých dolech a konečně dozor nad provedením přísluš- ných ustanovení státními orgány. Uherská sněmovna poslanecká konala dnes schůzi, v níž posl. Rakovszky dotazoval se ohledně ústředních voleb v liptovském komitátu. Na to bylo pokračováno v debatě o rozpočtu mini- sterstva orby, proti kterému se ujal slova poslanec Szina. Pryč od Říma = pryč od Rakouska: Čteme v »Köln. Volks-Ztgu.« jak následuje: Z ka- tolické strany bylo vždycky tvrzeno, že hnutí »Pryč od Říma«, pěstované tak výdatně od Vše- němců, má ráz a povahu revoluční, po- něvadž jest jeho účelem, odtrhnouti rakouské ně- mecké země od nynějšího státního svazku a připo- jiti je k německé říši. Všechny popírací pokusy panstva z Evangelického spolku a ze spolku Gu- stava Adolfa tento záměř jen špatně zahalovaly. Těchto dnů propůjčeno bylo mu však více než dostatečného výrazu zarážející upřímnosti. Konal totiž Evangelický spolek pro ochranu německo- protestantských zájmů v Brunšviku, kdež má své hlavní sídlo, dne 5. t. m valnou hromadu, ku které dostavil se také známý superintendent Meyer ze Cvikavy. Týž měl tam — jak praví »N. Br. Nachr.« — nadmíru poutavou přednášku, kteráž došla u velikých zástupů přítomných účastníků značného všeobecného souhlasu a vrcholila v tom, že heslem německo-rakouských protestantů jest: »Pryč od Rakouska!« Z Říma vycházející církevní zá- kony utlačují prý naše evangelické bratry, i jest proto naší povinností jim pomoci. Vyžaduje toho národní hnutí, stojíme před jitrem nové reformace. Takto a nejinak čteme — dí vídeňský »Vat.« — v nejrozšířenějším brunšvickém časopise. Možná, že spolkoví bratři budou nyní láteřiti na nemotor- nost onoho zpravodaje, kterýž jim zasmažil tuto polévku, ale něco takového dá z prstu se vycucati jen sotva. Bylo by velmi zajímavé, kdyby znění této věty bylo přesně zjištěno. Potvrdí-li se však tato zpráva, potom nechať panstvo již tak hrozně se nerozčiluje, pošle-li rakouská vláda dobré přátely ve slohu p. superintendenta Meyera co možná nej- rychleji a jemně přes hranice, i kdyby byli jimi protestantští duchovní z německé říše. Co však říká k tomu vláda německé s Rakousko-Uherskem spojené říše? — Ach, marná otázka, neboť pravé odpovědi na ni od směrodatných německých kruhů v říši dáno nebude, a sice z příčin, o nichž cvrli- kají sice již vrabci na střeše, ale o nichž veřejně se zmiňovati jest i v Rakousku nebezpečno. Blýskavice kniturního boje ve Francii pozorovati lze od známého přelíčení s Assumptio- nisty, zvláště v některých sněmovních výborech. Ve výboru pro vypracování zákona spolko- vého připustil zpravodaj Trouillot, když byl ve- hnán od odpůrců toho zákona do úzkých, že podle
#5 alto_textblock #5
jeho náhledu musejí všecky neschválené řády, protože mají své představené v Římě, t j. v ci- zině, žádati za zmocnění ku své existenci. Prote- stanté a židé nežijí prý v těchže poměrech jako katolíci, kteří v případě zrušení konkordátu neměli by prý žádného oprávnění k vykonávání svého kultu. Proti tomuto výstřednímu výkladu protestovali i sami radikálové s předsedou výboru Sarrienem v čele, co zatím odpůrci novelly podali ihned následující dodatek ironický: »Každé sdru- žení mezi francouzskými katolíky potřebuje před- chozího zmocnění.« Všichni také hlasovali pro tento dodatek, ale radikálové jej za zveselené ná- lady zamítli. V t. zv. »komisi biskupů«, kteréž jest se raditi o nové předloze trestního zá- kona proti biskupům, utrpí vláda dle všeho po- rážku. Dokázal totiž předseda výboru, Renault- Morliére, že vláda nemá dle zákona žádného práva, zastavovati, třebas jen dočasně, plat biskupům. Také člen výboru Delpech-Contaloup rázně se ozval proti navrhovanému zákonu. Právo vydávati pa- stýřské listy zaručeno jest biskupům zákonema pro případ zneužití tohoto práva platí ve Francii také zvláštní zákonité ustanovení. Nehledě k bi- skupskému charakteru zůstávají však biskupové rovnoprávnými občany jako všichni ostatní Fran- couzové a požívají na základě toho také těchže práv jako všichni ostatní občané. Nemůže jim tudíž beze zřejmého porušení práva nikdo upírati právo, jež mají všickni Francouzové, totiž posuzovatia kritisovati skutky vládní. Výbor bude zítra ve své poradě pokračovati a zvolí konečně dle vší pravdě- podobnosti zpravodajem svým pro sněmovnu pana Renault-Morliéra, jemuž uloží, aby podal návrh na zamítnutí vládní předlohy. Mezinárodní rozhodčí soud v Haagu. Vláda nizozemská najala již velikou budovu, ve kteréž budou umístěny stálé kanceláře mezinárod- ního rozhodčího soudu. Italská sněmovna konala dnes schůzi, již vesměs vyplnili svými řečmi socialističtí poslanci Turati, Arcoleo a Prupi, kteří odůvodňovali do- datky, navržené k prvnímu článku známého zákona dekretového. Crispí onemocněl chřipkou, jež pozměnila se v bronchitidu. Královna Viktorie do Irska. Anglická královna navštíví Irsko dne 4. dubna. Anglická horní sněmovna schválila při rokování o rozpočtu vojenském položku »Muž- stva«. Anglická dolní sněmovna konala včera schůzi, jež stane se v letopisech anglických na vždy památnou. Předčítalť v ní lord Salisbury poselství, jež dne 5. t. m. zaslali mu presidenti Steijn a Krüger z Bloemfonteinu. Protože včerejší telegram oznámil nám jen stručný obsah této pamětihodné listiny, na kterouž bude asi při vyjednávání anglicko-boerského míru zhusta se od- voláváno, budiž zde uvedena doslovně. Zní: »Krev a slzy tisíců, kteří trpěli válkou a vyhlídka na mravní a hospodářskou zkázu, která hrozí nyní jižní Africe, ukládá oběma válčícím stranám, tázati se bez vášně a před tváří trojjediného Boha, zač bojují a ospravedlňuje cíl některé z nich strašnou bídu a pustošení. Vzhledem k tomu a vůči tvrze- ním několika anglických státníků, že válka počala a byla vedena se zřejmým úmyslem podkopati autoritu královny v jižní Africe a dosaditi správu neodvislou od anglické vlády, pokládáme za svou povinnost prohlásiti slavně, že válka byla podnik- nuta jakožto opatření obranné na ochranu ohrožené neodvislosti republik, a že se v ní pokračovalo, aby nepopíratelná neodvislost obou republik jakožto svrchovaných a neodvislých států obhájena a do- saženo bylo ujištění, že poddaným královny, kteří přidali se ve válce k nám, nebude ublíženo. Za těchto podmínek jsme nyní jako již dříve prodchnuti přáním, aby mír byl obnoven. Je-li však anglická vláda odhodlána zničiti neodvislost republik, nezbývá našemu národu nic než setrvati až do konce na započaté dráze přes převahu an- glické říše s důvěrou. že Bůh nás neopustí. Otá- leli jsme s tímto prohlášením, obávajíce se, dokud byli jsme ve výhodě a zaujímali jsme postavení v anglických osadách, že takovým prohlášením dotkneme se citu anglického národa pro čest. Ale nyní, když vážnost anglické říše jest zabezpečena tím, že jeden náš voj byl zajat, že jsme nuceni vykliditi jiná svá postavení, jest tato obtíž odstra- něna. Proto můžeme uvědomiti anglickou vládu a anglický národ, za jakých podmínek jsme ochotni uzavříti mír.« Odpověď, jakou dala anglická vláda na toto prohlášení presidentů obou jihoafrických států, předčítal Balfour. Vláda anglická poukazuje v ní na zbrojení, jež trvalo v Transvaalsku již po plných sedm let a dokazuje, že směřovalo k ny- nější válce. Dále poukazuje vláda anglická na po-
#6 alto_textblock #6
tupné prý ultimatum, jímž válka byla bezodkladně zahájena a konečně na vpád vojska transvaalského i oranžského státu do území anglického. Vzhledem k pohromě, jaká způsobena byla v území královny anglické vpádem obou republik, žádnou vyzýva- vostí (!!) nevyvolaným, není prý anglická vláda s to odpověděti jinak, leč sdě- lením, že není nijak ochotna přizna ti Transvaalu a oranžskému svobod- nému státu neodvislost. Odpověď tato byla všemi stranami sněmovny přijata s hlučnou pochdalou. Při druhém čtení osnovy zákona o válečné půjčce protestoval Labouchére proti telegramu, jejž zaslal Salisbury presidentům boerských repu- blik a prohlásil jej za chybu a zločin. Stejně protestoval i Wilfried Lawson. Oba arciť marně, neboť předloha o válečné půjčce schválena byla 268 proti 21 hlasům. Velevyslauci v Cařihradě podali, jak zná- mo, Portě stížnost v záležitosti tříprocetního zvý- šení cel. Porta prohlásila nyní, že lituje, že místní časopisy o tom se rozepsaly. Zamýšlí sice po- dobné zvýšení cel, ale vynasnaží se, aby dříve do- rozuměla se o tom s velmocemi. Sněmovna representantů ve Washing- toně schválila 166 proti 120 hlasům zprávu výbo- rovou, týkající se zákona finančního.
#7 alto_textblock #7
Zprávy církevní. Investitura a installace. V neoěli byl v Olomouci v kapli paláce arcibiskupského J. kn. M. ndp. knížetem-arcibiskupem za přítomnosti celé kapi- toly a sboru vikářského vsdp. Ignát Haas investo- ván jakožto pátý infulovaný prelát na dómě (custos) a předevčírem byl vsdp. dómským děkanem v metrop. chrámu Páně installován. Osobní věstník duchovenský z arcidie- cése olomoucké. Dp. Jan Kouřil, kooperátor ve Zdounkách byl presentován na faru v Celechovicích. Administrátorem v Hradčovicích byl jmenován tamní nadační kaplan vp. František Mikolájek. P. Didon zemřel. Některé noviny přinášejí zprávu, že známý dominikán P. Didon zemřel náhle v Toulosu. Duchovní evičení. Na c. k. českém ústavu ku vzdělání učitelek v Praze konána ve dnech 9. až 11. března velikonoční duchovní cvičení. Promluvy k chovankám s nevšední ochotou převzal vzácný pří- tel ústavu vdp. Josef Havránek, c. k. profesor, jenž nadšeně a dojemné v srdce chovanek vštěpoval vážné a vznešené pravdy naší sv. víry, maje stále na zře- teli budoucí povolání vděčných posluchaček. V první řeči své poukázal vdp. exercitátor ku potřebě nábo- ženství, jež jest požadavkem rozumu, základem spo- lečnosti lidské a útěchou ve strastech života. Thema druhé řeči: Nevěra, její příčiny a následky. Příčiny nevěry jsou: nevědomost zavinilá, nespořádanost srdce a nedostatek milosti Boží. Nevěra činí člověka nebez- pečným, špatným a nešťastným. Návrat k Bohu ve svátosti pokání, o němž mistrným způsobem pojednáno se stanoviska apologetického. Toť obsah řeči třetí. Důstojná to zajisté příprava k sv. zpovědi!. Veliko- noční sv. přijímání bylo v neděli, 11. března. Mši svatou, při níž chovanky IV. ročníku zapěly Pietovu mši in honorem SS. Sacramenti, složil J. M. ndp. pre- lát mnsgr. dr. Frant. Krásl, jenž chovankám také Tělo Páně podal. Byly to dny pravých duchovních radostí, a důstojné chování žaček ústavu při posvát- ných úkonech zajisté vděčnou odměnou těm, kdoo posvátných těch dnech byli jim vzácnými rádcia vůdci. Kéž dojem, jejž duchovní cvičení zanechala v srdci chovanek, jest trvalým Hudba chrámová. V chrámu Páně sv. Cy- rilla a Methoděje v Karlíně provedeny budou v ne- děli, dne 18. března t. r. o 9. hodině dopolední tyto skladby: Mše »Quarta« op. 22. pro smíšený sbor capella od F. Ž. Skuherského, Graduale »Exsurge domine« z a-mol a Offertorium »Justitise domini« z e-mol od O. Horníka »O salutaris hostia« z G-dur od J. Singenbergra, »Pange lingua« z E-dur odJ. C. Sychry. Po mši »Sláva Tobé« op. 15. č. 2. z C-dur od Fr. Picky. Missie. Zásluhou dp. faráře Františka Pavlíčka byly v Cerhovicích konány od 4.—11. března vítané sv. missle dp. P. Frant. Zimmerkaclem. Toho důka- zem byl naplněný kostel po celý čas sv. missie, ač ze začátku byla dosti veliká zima. Značný je počet těch, kteří přistoupili k stolu Páně, mezi nimiž i vši- ckni pp. učitelé celé osady, čímž dali krásný příklad k následování. Celá slavnost skončila za krásného počasí svěcením kamenného missijního kříže, čehož se účastnily veliké zástupy zbožného lidu jak domácího, tak i z okolních osad. Řečtí katolíci v Římě. Kromě slezských a francouzských poutníků přijal papež Lev XIII. 9. t. m. 500 řeckých katolíků, kteří podali pamětní spis, aby jim bylo dovoleno užívati maďarského jazyka v litur- gických úkonech. Papež vypadá zdravě a přijal všecky