#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 72
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 15. března 1900.
#4
alto_textblock
#4
osmihodinné střídy. Požadavek dělnictva, aby osmi-
hodinná střída byla zákonem zavedena, nebude po-
hříchu ve svém plném obsahu vyplněn, protože
následkem podivných poměrů v hornictví jsou stejně
znějící zákony pro všecky závody nemožny. Zvláště
menší podniky nemohly by následkem toho soutě-
žiti. Musily by proto činěny býti rozdíly a kdyby
dělníci položili takové požadavky, kteréž by vyho-
vovaly jednotlivým závodům, mohlo by býti docí-
leno dorozumění a shody. Ohledně vypracování zá-
kona podotknul ministr, že porada odborných znalců
poskytla mnoho materiálu, aby tedy dělníci osvěd-
čili nějakou trpělivost Vláda podá po Velikonocích
za všech okolností sněmovně poslanecké osnovu
zákona a vynaloží vše, aby vyhověno bylo — tuž-
bám dělnictva. Na konec vyslovil ministr domněnku,
že může ostatně zaručiti se, že na zákonité upra-
vení trvání střídy dojde již brzy.
Živnostenský výbor poslanecké sně-
movny konal dnes schůzi, v níž oznámil předseda
Zalli nger, že vláda přeje tomu, aby výbor živ-
nostenský prohlášen byl za stálý. Výbor panské
sněmovny postavil se proti tomu jen z pouhých
příčin formálních, ale jest naděje, že panská sně-
movna přistoupí dnes k usnesení výboru živno-
stenského. Ostatně nemá permanence výboru z
zasedání sněmů žádného významu praktického.
Předseda žádal členy výboru, aby v tomto smyslu
působili uspokojivě na súčastněné kruhy živno-
stenské, kdyby nedošlo na to, aby živnostenský
výbor byl prohlášen za permanentní. Mohlo by se
to státi aspoň v květnu nebo v červnu t. r., kdy
vláda chystá se podati objemnou osnovu zákona.
Podvýbor sociálně politického výboru
poslanecké sněmovny vídeňské usnesl se dle do-
slechu ve své, dnes dopoledne konané schůzi, na-
vrhnouti sociálně-politickému výboru, aby podána
byla osnova zákona, zavádějícího v hornictvu
práci devítihodinnou. Dodáno budiž k tomu, že
posl. dr. Fořt navrhl ve včerejší schůzi podvý-
boru zkrácení doby vůbec, pak rozmanité zkrácení
pracovní doby dle různých poměrů v jednotlivých
dolech a konečně dozor nad provedením přísluš-
ných ustanovení státními orgány.
Uherská sněmovna poslanecká konala
dnes schůzi, v níž posl. Rakovszky dotazoval se
ohledně ústředních voleb v liptovském komitátu.
Na to bylo pokračováno v debatě o rozpočtu mini-
sterstva orby, proti kterému se ujal slova poslanec
Szina.
Pryč od Říma = pryč od Rakouska:
Čteme v »Köln. Volks-Ztgu.« jak následuje: Z ka-
tolické strany bylo vždycky tvrzeno, že hnutí
»Pryč od Říma«, pěstované tak výdatně od Vše-
němců, má ráz a povahu revoluční, po-
něvadž jest jeho účelem, odtrhnouti rakouské ně-
mecké země od nynějšího státního svazku a připo-
jiti je k německé říši. Všechny popírací pokusy
panstva z Evangelického spolku a ze spolku Gu-
stava Adolfa tento záměř jen špatně zahalovaly.
Těchto dnů propůjčeno bylo mu však více než
dostatečného výrazu zarážející upřímnosti. Konal
totiž Evangelický spolek pro ochranu německo-
protestantských zájmů v Brunšviku, kdež má své
hlavní sídlo, dne 5. t. m valnou hromadu, ku které
dostavil se také známý superintendent Meyer ze
Cvikavy. Týž měl tam — jak praví »N. Br.
Nachr.« — nadmíru poutavou přednášku, kteráž došla
u velikých zástupů přítomných účastníků značného
všeobecného souhlasu a vrcholila v tom, že heslem
německo-rakouských protestantů jest: »Pryč od
Rakouska!« Z Říma vycházející církevní zá-
kony utlačují prý naše evangelické bratry, i jest
proto naší povinností jim pomoci. Vyžaduje toho
národní hnutí, stojíme před jitrem nové reformace.
Takto a nejinak čteme — dí vídeňský »Vat.« —
v nejrozšířenějším brunšvickém časopise. Možná,
že spolkoví bratři budou nyní láteřiti na nemotor-
nost onoho zpravodaje, kterýž jim zasmažil tuto
polévku, ale něco takového dá z prstu se vycucati
jen sotva. Bylo by velmi zajímavé, kdyby znění
této věty bylo přesně zjištěno. Potvrdí-li se však
tato zpráva, potom nechať panstvo již tak hrozně
se nerozčiluje, pošle-li rakouská vláda dobré přátely
ve slohu p. superintendenta Meyera co možná nej-
rychleji a jemně přes hranice, i kdyby byli jimi
protestantští duchovní z německé říše. Co však
říká k tomu vláda německé s Rakousko-Uherskem
spojené říše? — Ach, marná otázka, neboť pravé
odpovědi na ni od směrodatných německých kruhů
v říši dáno nebude, a sice z příčin, o nichž cvrli-
kají sice již vrabci na střeše, ale o nichž veřejně
se zmiňovati jest i v Rakousku nebezpečno.
Blýskavice kniturního boje ve Francii
pozorovati lze od známého přelíčení s Assumptio-
nisty, zvláště v některých sněmovních výborech.
Ve výboru pro vypracování zákona spolko-
vého připustil zpravodaj Trouillot, když byl ve-
hnán od odpůrců toho zákona do úzkých, že podle
#5
alto_textblock
#5
jeho náhledu musejí všecky neschválené řády,
protože mají své představené v Římě, t j. v ci-
zině, žádati za zmocnění ku své existenci. Prote-
stanté a židé nežijí prý v těchže poměrech jako
katolíci, kteří v případě zrušení konkordátu
neměli by prý žádného oprávnění k vykonávání
svého kultu. Proti tomuto výstřednímu výkladu
protestovali i sami radikálové s předsedou výboru
Sarrienem v čele, co zatím odpůrci novelly podali
ihned následující dodatek ironický: »Každé sdru-
žení mezi francouzskými katolíky potřebuje před-
chozího zmocnění.« Všichni také hlasovali pro
tento dodatek, ale radikálové jej za zveselené ná-
lady zamítli. V t. zv. »komisi biskupů«,
kteréž jest se raditi o nové předloze trestního zá-
kona proti biskupům, utrpí vláda dle všeho po-
rážku. Dokázal totiž předseda výboru, Renault-
Morliére, že vláda nemá dle zákona žádného práva,
zastavovati, třebas jen dočasně, plat biskupům.
Také člen výboru Delpech-Contaloup rázně se ozval
proti navrhovanému zákonu. Právo vydávati pa-
stýřské listy zaručeno jest biskupům zákonema
pro případ zneužití tohoto práva platí ve Francii
také zvláštní zákonité ustanovení. Nehledě k bi-
skupskému charakteru zůstávají však biskupové
rovnoprávnými občany jako všichni ostatní Fran-
couzové a požívají na základě toho také těchže
práv jako všichni ostatní občané. Nemůže jim tudíž
beze zřejmého porušení práva nikdo upírati právo,
jež mají všickni Francouzové, totiž posuzovatia
kritisovati skutky vládní. Výbor bude zítra ve své
poradě pokračovati a zvolí konečně dle vší pravdě-
podobnosti zpravodajem svým pro sněmovnu pana
Renault-Morliéra, jemuž uloží, aby podal návrh na
zamítnutí vládní předlohy.
Mezinárodní rozhodčí soud v Haagu.
Vláda nizozemská najala již velikou budovu, ve
kteréž budou umístěny stálé kanceláře mezinárod-
ního rozhodčího soudu.
Italská sněmovna konala dnes schůzi, již
vesměs vyplnili svými řečmi socialističtí poslanci
Turati, Arcoleo a Prupi, kteří odůvodňovali do-
datky, navržené k prvnímu článku známého zákona
dekretového.
Crispí onemocněl chřipkou, jež pozměnila se
v bronchitidu.
Královna Viktorie do Irska. Anglická
královna navštíví Irsko dne 4. dubna.
Anglická horní sněmovna schválila při
rokování o rozpočtu vojenském položku »Muž-
stva«.
Anglická dolní sněmovna konala včera
schůzi, jež stane se v letopisech anglických na
vždy památnou. Předčítalť v ní lord Salisbury
poselství, jež dne 5. t. m. zaslali mu presidenti
Steijn a Krüger z Bloemfonteinu. Protože
včerejší telegram oznámil nám jen stručný obsah
této pamětihodné listiny, na kterouž bude asi při
vyjednávání anglicko-boerského míru zhusta se od-
voláváno, budiž zde uvedena doslovně. Zní: »Krev
a slzy tisíců, kteří trpěli válkou a vyhlídka na
mravní a hospodářskou zkázu, která hrozí nyní
jižní Africe, ukládá oběma válčícím stranám, tázati
se bez vášně a před tváří trojjediného Boha, zač
bojují a ospravedlňuje cíl některé z nich strašnou
bídu a pustošení. Vzhledem k tomu a vůči tvrze-
ním několika anglických státníků, že válka počala
a byla vedena se zřejmým úmyslem podkopati
autoritu královny v jižní Africe a dosaditi správu
neodvislou od anglické vlády, pokládáme za svou
povinnost prohlásiti slavně, že válka byla podnik-
nuta jakožto opatření obranné na ochranu ohrožené
neodvislosti republik, a že se v ní pokračovalo,
aby nepopíratelná neodvislost obou republik jakožto
svrchovaných a neodvislých států obhájena a do-
saženo bylo ujištění, že poddaným královny, kteří
přidali se ve válce k nám, nebude ublíženo.
Za těchto podmínek jsme nyní jako již dříve
prodchnuti přáním, aby mír byl obnoven. Je-li
však anglická vláda odhodlána zničiti neodvislost
republik, nezbývá našemu národu nic než setrvati
až do konce na započaté dráze přes převahu an-
glické říše s důvěrou. že Bůh nás neopustí. Otá-
leli jsme s tímto prohlášením, obávajíce se, dokud
byli jsme ve výhodě a zaujímali jsme postavení
v anglických osadách, že takovým prohlášením
dotkneme se citu anglického národa pro čest. Ale
nyní, když vážnost anglické říše jest zabezpečena
tím, že jeden náš voj byl zajat, že jsme nuceni
vykliditi jiná svá postavení, jest tato obtíž odstra-
něna. Proto můžeme uvědomiti anglickou vládu a
anglický národ, za jakých podmínek jsme ochotni
uzavříti mír.«
Odpověď, jakou dala anglická vláda na toto
prohlášení presidentů obou jihoafrických států,
předčítal Balfour. Vláda anglická poukazuje
v ní na zbrojení, jež trvalo v Transvaalsku již po
plných sedm let a dokazuje, že směřovalo k ny-
nější válce. Dále poukazuje vláda anglická na po-
#6
alto_textblock
#6
tupné prý ultimatum, jímž válka byla bezodkladně
zahájena a konečně na vpád vojska transvaalského
i oranžského státu do území anglického. Vzhledem
k pohromě, jaká způsobena byla v území královny
anglické vpádem obou republik, žádnou vyzýva-
vostí (!!) nevyvolaným, není prý anglická
vláda s to odpověděti jinak, leč sdě-
lením, že není nijak ochotna přizna ti
Transvaalu a oranžskému svobod-
nému státu neodvislost. Odpověď tato
byla všemi stranami sněmovny přijata s hlučnou
pochdalou.
Při druhém čtení osnovy zákona o válečné
půjčce protestoval Labouchére proti telegramu,
jejž zaslal Salisbury presidentům boerských repu-
blik a prohlásil jej za chybu a zločin. Stejně
protestoval i Wilfried Lawson. Oba arciť marně,
neboť předloha o válečné půjčce schválena byla
268 proti 21 hlasům.
Velevyslauci v Cařihradě podali, jak zná-
mo, Portě stížnost v záležitosti tříprocetního zvý-
šení cel. Porta prohlásila nyní, že lituje, že místní
časopisy o tom se rozepsaly. Zamýšlí sice po-
dobné zvýšení cel, ale vynasnaží se, aby dříve do-
rozuměla se o tom s velmocemi.
Sněmovna representantů ve Washing-
toně schválila 166 proti 120 hlasům zprávu výbo-
rovou, týkající se zákona finančního.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy církevní.
Investitura a installace. V neoěli byl
v Olomouci v kapli paláce arcibiskupského J. kn. M.
ndp. knížetem-arcibiskupem za přítomnosti celé kapi-
toly a sboru vikářského vsdp. Ignát Haas investo-
ván jakožto pátý infulovaný prelát na dómě (custos)
a předevčírem byl vsdp. dómským děkanem v metrop.
chrámu Páně installován.
Osobní věstník duchovenský z arcidie-
cése olomoucké. Dp. Jan Kouřil, kooperátor ve
Zdounkách byl presentován na faru v Celechovicích.
Administrátorem v Hradčovicích byl jmenován tamní
nadační kaplan vp. František Mikolájek.
P. Didon zemřel. Některé noviny přinášejí
zprávu, že známý dominikán P. Didon zemřel náhle
v Toulosu.
Duchovní evičení. Na c. k. českém ústavu
ku vzdělání učitelek v Praze konána ve dnech 9. až
11. března velikonoční duchovní cvičení. Promluvy
k chovankám s nevšední ochotou převzal vzácný pří-
tel ústavu vdp. Josef Havránek, c. k. profesor, jenž
nadšeně a dojemné v srdce chovanek vštěpoval vážné
a vznešené pravdy naší sv. víry, maje stále na zře-
teli budoucí povolání vděčných posluchaček. V první
řeči své poukázal vdp. exercitátor ku potřebě nábo-
ženství, jež jest požadavkem rozumu, základem spo-
lečnosti lidské a útěchou ve strastech života. Thema
druhé řeči: Nevěra, její příčiny a následky. Příčiny
nevěry jsou: nevědomost zavinilá, nespořádanost srdce
a nedostatek milosti Boží. Nevěra činí člověka nebez-
pečným, špatným a nešťastným. Návrat k Bohu ve
svátosti pokání, o němž mistrným způsobem pojednáno
se stanoviska apologetického. Toť obsah řeči třetí.
Důstojná to zajisté příprava k sv. zpovědi!. Veliko-
noční sv. přijímání bylo v neděli, 11. března. Mši
svatou, při níž chovanky IV. ročníku zapěly Pietovu
mši in honorem SS. Sacramenti, složil J. M. ndp. pre-
lát mnsgr. dr. Frant. Krásl, jenž chovankám také
Tělo Páně podal. Byly to dny pravých duchovních
radostí, a důstojné chování žaček ústavu při posvát-
ných úkonech zajisté vděčnou odměnou těm, kdoo
posvátných těch dnech byli jim vzácnými rádcia
vůdci. Kéž dojem, jejž duchovní cvičení zanechala
v srdci chovanek, jest trvalým
Hudba chrámová. V chrámu Páně sv. Cy-
rilla a Methoděje v Karlíně provedeny budou v ne-
děli, dne 18. března t. r. o 9. hodině dopolední tyto
skladby: Mše »Quarta« op. 22. pro smíšený sbor
capella od F. Ž. Skuherského, Graduale »Exsurge
domine« z a-mol a Offertorium »Justitise domini«
z e-mol od O. Horníka »O salutaris hostia« z G-dur
od J. Singenbergra, »Pange lingua« z E-dur odJ.
C. Sychry. Po mši »Sláva Tobé« op. 15. č. 2.
z C-dur od Fr. Picky.
Missie. Zásluhou dp. faráře Františka Pavlíčka
byly v Cerhovicích konány od 4.—11. března vítané
sv. missle dp. P. Frant. Zimmerkaclem. Toho důka-
zem byl naplněný kostel po celý čas sv. missie, ač
ze začátku byla dosti veliká zima. Značný je počet
těch, kteří přistoupili k stolu Páně, mezi nimiž i vši-
ckni pp. učitelé celé osady, čímž dali krásný příklad
k následování. Celá slavnost skončila za krásného
počasí svěcením kamenného missijního kříže, čehož se
účastnily veliké zástupy zbožného lidu jak domácího,
tak i z okolních osad.
Řečtí katolíci v Římě. Kromě slezských a
francouzských poutníků přijal papež Lev XIII. 9. t. m.
500 řeckých katolíků, kteří podali pamětní spis, aby
jim bylo dovoleno užívati maďarského jazyka v litur-
gických úkonech. Papež vypadá zdravě a přijal všecky