#1
alto_textblock
#1
Číslo 72.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 15. března 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce, administrace
expedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—III.
Nefrankované dopisy s
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8
Telefon redakce č. 1126.
#5
alto_textblock
#5
KAIULICKt LI
#6
alto_textblock
#6
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu
měsíčně. . . ..
2.80
čtvrtletně . ..
8.40
celoročně . . ..
K 38.60
Pro tuzemsko
oštou:
3.—
měsíčně. . . ..
čtvrtletně ... K 9.—
celoročně.... K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Némecka a Srbska:
čtvrtletně . .. K 12.—
celoročně.. .. K 48.—
po Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
gle, Anglie a Ruska:
čtvrtletně ... K 13.20
celoročně .. . K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#7
alto_textblock
#7
Slunce vychází v 6 hodin 17 minut ráno.
Slunce zapadá v 6 hodin 3 minuty odpol.
#8
alto_textblock
#8
Čtvrtek:
#9
alto_textblock
#9
Sv. Longinus, b. a m. — Sv. Zachariáš.
#10
alto_textblock
#10
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
V c. k. dv. kapli na hradě Praž. od 12.—16. t.m.
#11
alto_textblock
#11
Bilance stávky.
#12
alto_textblock
#12
Máme na zřeteli tři hlavní činitele veliké
stávky: uhlokopy, uhlobarony a vládu.
Bilance všech tří je negativní a nejhorší ze
všech je bilance vlády, jež v boji tom morálně na
prosto pohořela. Největší škodu hmoťnou mají
ovšem ubozí uhlokopové, kteří byli aranžéry stávky
naprosto zklamáni. Malovali jim stkvělé vítězství,
úplnou kapituaci uhlobaronů, slibovali jim, že se
jich vláda ujmouti musí, kteráž prý bude říšskou
radou donucena, aby v jejich prospěch zakročila.
Vláda sice hned na počátku zakročila, ale vojskem.
Již to bylo pro stávkující nedobrým znamením.
Vláda ovšem dopřála uhlokopům volnost shromáž-
ďování. Přijížděli řečníci z Prahy i odjinud, kteříž
nepřestávali a do dneška nepřestávají dělníky uji-
šťovati, že jejich požadavkům vyhověti se musí a
ne-li dříve, tož nejdéle při novém zasedání říšské
rady, na níž socialističtí poslanci hřímati budou do
uhlobaronů a do vlády nejprudšími blesky; a zatím
vyhlídky stávkujících utvařovaly se vždy hůře, až
konečně byl pronešen slib, že o požadavcích uhlo-
kopů bude — opět uvažovati se při no-
vém období říšské rady — možná prý až
někdy po Velikonocích a možná že ještě později.
Ustanovený komitét nemohl prý býti s vyřízením
té otázky hotov.
Mezitím pořádali stávkující každého týdne ně-
kolik schůzí a táborů, v nichž řečnili mužové a
ženy, konečně vyrukoval na stávkové bojiště slavný
profesor Masařík a výsledek byl tentýž, t. j. žádný.
Stávka trvá již skoro dva měsíce, na tisíce
rodin uhlokopů je vydáno na pospas nejhorší bídě
a pořád žádný úspěch. Došlo až na říšskou radu,
v níž Daszyňski se svými společníky vyrukoval
s nejhrubší střelbou, jíž neušetřil ani člena panující
rodiny, a pořád nic.
Letošní stávkou bylo uvrženo do veliké bídy
na statisíce dělníků, kteříž z továren musili býti
propuštěni pro nedostatek uhlí a kromě toho strá-
dají jiné statisíce rodin tím způsobem, že z vyha-
slých krbů zeje na ně zima a hlad. A tu ovšem
každý by se byl nadál, že nevýslovná bída tisíců
rodin konečně přece pohne uhlobarony k nějakým
ústupkům. Vyslali sice své delegáty k poradám,
o nichž vědělo se napřed, že nepovedou k cíli,
protože obě zápolící strany hned předem stavěly
se na stanovisko justamentu: jednak úplné kapi-
tulace a jednak povolení všech požadavků. Roli
při tom nejžalostnější hráli vládní sprostředko-
vatelé, kteří nabízeli své dobré služby, jež ale od
uhlobaronů byly co nejzdvořileji odmítnuty.
Z toho všeho lze poznati, že bilance stávku-
jících je co nejsmutnější. Na sta, ba na tisíce ro-
din stávkujících bude asi na vždy hmotně zničeno.
Mnohé z nich nevrátí se nikdy více ku svému
předešlému výdělku. Na tisíce jiných zakrvácelo
se hmotně na několik let, nežli se jim podaří vy-
baviti se z dluhů,
Strůjcové stávky sami nenadáli se výsledků
takových. Po mnohých letech budou ještě lidé
trpce vzpomínati, kterak byli socialistickými vůdci
oblouzeni a do stávky nejosudnější vehnáni. Byly
v dělnictvu vzbuzovány naděje nejrůžovější, mezi
nimiž i ta, že bohaté uhelné doly v Čechách a na
Moravě budou sestátněny, anebo též sezemštěny.
Je však známo, že v zemích nejpokročilejšícha
nejsvobodnějších, jako v Anglii a v Americe, o ně-
čem podobném vůbec se ani nemluví. Nevíme, co
by se návrhu tomuto řeklo, kdyby se s ním někdo
vytasil v bílém domě severních amerických států.
Návrhem takovým byly by otřeseny všecky zá-
klady majetnictví a všemohoucnost státu z dob
pohanských byla by opět zavedena. Víme, kam se
došlo se sezemštěním církevních statků v Rakou-
sku, v Italii a jinde. Sezemštění byl by jen jiný
druh konfiskace, bylo by tolik, jako vyhánění
zlého ducha socialismu internacionálního Belzebu-
bem socialismu státního.
Avšak ani bilance uhlobaronů není závidění
hodna. Slaví sice vítězství hmotné, avšak u veřej-
ném mínění poklesli velmi hluboko, z čehož oni
#13
alto_textblock
#13
ovšem prozatím mnoho si dělati nebudou. Avšak
vláda kdyby jen upřímně chtěla, mohla by jim to
vítězství opepřiti způsobem jiným, znesnadňováním
bezmezného vykořisťování dolů, uložením vývoz-
ního cla a pod. I když stávka bude nadobro zlo-
mena, bude úlohou sněmů zemských a též sněmu
říšského, aby mzda uhlokopů stála v poměru
k zisku uhlobaronů na základě těch kterých míst-
ních poměrů. Nejen Čechy, nýbrž skoro celá
střední Evropa byla touto velikou stávkou otře-
sena až do základů. Musí tedy zákonodárstvem
nalezena býti cesta k uklizení sporů, které každým
rokem mohou povážlivě ohrožovati nejen veřejný
klid, ale i existence milionů.
Konečně bilance státních orgánů v této stávce
je — co nejmírněji řečeno — nesmírně chudičká,
velice žalostná, kterou její autorita nezíská toho
nejmenšího.
Zájmy říše vyžadují nutně, aby stávky ja-
kéhokoliv druhu byly vyrovnávány smírně.
Stát má při všech stávkách dělati spravedli-
vého rozhodčího.
Dnes se zakončí stávka jedna a zítra vypukne
stávka nová a tak do nekonečna.
Zájmy státu vyžadují, aby konečně nalezen
byl klíč k řešení stávek všech. Ponechávati to
jen tak na Zdařbůh, musilo by i státu konečně
státi se osudným.
#14
alto_textblock
#14
Z říšské rady.
Z Vídně, 14. března. (Tel.)
#15
alto_textblock
#15
(Panská sněmevna)
Předseda kníže Windischgrätz zahájil schůzi
ve 12. hodin 30 minut v poledne za přítomnosti
všech ministrů.
Po přečtení došlých spisů navrhl baron Wal-
terskirchen, aby ve smyslu § 38. j. ř. předloha
o odvodu bez přikázání do výboru ihned byla pro-
jednána v plenu. Návrh byl jednohlasně přijat.
Dr. Unger podal zprávu o ternu návrhů na
obsazení místa náhradníka v c. k. říšském soudu.
K 3. bodu denního pořádku: Zpráva národo-
hospodářské komise o usnešení sněmovny poslanců
ze dne 20. prosince 1899, stran platnosti zákona ze
dne 30. července 1867 v. ř. z. č. 104. pro všecký
návrhy a předlohy přikázané živnostenskému vý-
boru poslanecké sněmovny, jež se týkají změn, nebo
nové úpravy živnostenských předpisů — ujal se
slova ministr spravedlnosti baron Call a prohlásil,
že osnova zákona o podomním obchodě jest hotovaa
bude již v nejbližších dnech předložena poslanecké
sněmovně k zákonnému projednání. Ač u přítomného
případu nevysvítá potřeba, aby výbor prohlášen byl
za permamentní, jest přece prohlášení permanence
praktické a účelné.
Dvorní rada Czihlarz navrhuje jménem náro-
dohospodářského výboru, aby se na výše vzpomenuté
usnesení poslanecké sněmovny přistoupilo. Návrh se
přijímá.
Baron Walterskirchen podává zprávu o před-
loze odvodní.
Kníže Schönburg vysvětluje neúčastenství ra-
kouské společnosti Červeného kříže ve válce jiho-
africké relativně malými jeho prostředky. Obrovské
vydání, jež by vyžadovalo vyslání jen jedné kolony
přes moře, nestojí prý v žádném poměru k tomu, co
by kolona tato mohla vykonati.
Řečník považuje za nerozumné, aby se naše r-
lativně malé prostředky tímto velikým vydáním zatě-
žovalo. Porovnávati nás s oněmi mocemi, které vy-
slaly svoje výpravy do Afriky, není správno, nebot
my nemáme žádných koloniálních zájmů, jež bychom
tam zastupovali, čímž nechci říci, že mocnosti tyto
tak jen z koloniálních zájmů činily. Ale u nás tato
příčina právě odpadá. Kdyby se prostě řeklo, aby-
chom tuto akci podporovali jen penězi nebo perso-
nálem, nebylo by malými prostředky nic pomoženo a
velikých peněžitých prostředků mají obě válčící
strany více než my, personál pak v dobách míru ne-
máme po ruce.
Předloha se na to přijímá ve 2. a 3. čtení.
#16
alto_textblock
#16
Za náhradelky u c. k. říšského saudu jsou na-
vrženi: dr. Edmund Bernatzky, dr. Ant. Mengera
dr. Emil Schrutka z Rechtenstammu.
Tím jest denní pořádek vyřízen.
Příští schůze v pátek, dne 16. března ve 12.
hod. Na denním pořádku čtení došlých spisů, zpráva
rozpočtové komise o zákonu na změnu ustanovení
o důchodkové dani, volba 20 členů a 10 náhradníků
do delegací.
Konec schůze ve 2 hodiny.
Mezi došlými spisy nalézá se přípis ministra
předsedy, kterým se žádá o provedení voleb do
delegací.
#17
alto_textblock
#17
Zprávy politické.
#18
alto_textblock
#18
V Praze, 14. března.
#19
alto_textblock
#19
K situaci. Vládní listy jsou radostí jako
u vytržení, že podařilo se včera vyříditi a schvá-
liti předlohu, týkající se odvodu branců. Stalo se
to od r. 1896 parlamentárně usnešením zákonem
poprvé. Že zásluhou a obětavostí poslancův če-
ských, o tom vládní listy nezmiňují se ani slovem.
Zdá se tudíž, že čeští lidoví poslanci podali důkaz
své smířlivosti marně i tentokrát.
Nezklame-li dosud učiněný rozpočet, bude ny-
nější parlamentární období ukončeno již příští
pátek. Že za tu dobu již nic vážného nevyřídí,
leží na bíledni. Kromě několik bezvýznamných
zpráv některých výborů snad ještě jen volby do
delegací. Zástupci německých levičáckých stran
prohlásili, že jsou ochotni, vykonati tyto volby,
ale jenom pod tou podmínkou, zaváže-li se vláda,
že říšská rada sestoupí se opětně nejpozději dne
10. května a vyřídí-li pak m. j. zvláště také před-
lohu, týkající se zrušení mýt. Panská sně-
movna, která zasedá dnes, bude zasedati také
v pátek, aby vyřídila hlavně zákon, týkající se-
odvodu nováčkův, ale na nějakou větší politickou
debatu v tomto období v ní asi již nedojde.
V česko- německých dorozumívacích
konferencích bude dle souhlasných zpráv přece
jen pokračováno. Včera aspoň konáno bylo v té
příčině mezi českými a německými poslanci z Čech
zvláštní vyjednávání. Podle poslední zprávy svolá
vláda příští schůzi těchto konferencí již na pondělí
a sice do Vídně. Bude-li pak česko-německá kon-
ference pokračovati ve svých poradách i za zase-
dání sněmu království českého v Praze, čili nic,
je dosud nerozhodnuto. Že Čechové poznovu obe-
šlou tuto konferenci, o tom arciť pochybovati ne-
lze, protože nikdy nemají potřebí, vyhýbati se kon-
ferencím, směřujícím ku smírnému vyřízení obtížné
otázky jazykové. Němci za to, zdá se, vyhnuli by
se novým konferencím rádi a sice hlavně z toho
důvodu, aby před korunou mohli se odvolávati na
nesmířlivost českých poslanců. Jinak aspoň nelze
si vysvětliti jejich zbytečné úsilí, s jakým ústy po-
slanců dra. Pergelta a Pradea opověděli na říšské
radě při rokování o vládním prohlášení, že budou
se domáhati uzákonění státní němčiny. Chtěli tím
patrně odvrátiti české poslance od všelikých dal-
ších konferencí z úmyslu již výše naznačeného, ale
jako již tolikráte, zklamali se ve své naději po-
znovu.
Sněmy království a zemí na říšské
radě zastoupených sestoupí se podle disposicí
dosud učiněných kolem 26. t. m. Zasedání jejich
bude tentokráte delší, než obyčejně, poněvadž ne-
hledě k tomu, že nebyly od nich schváleny dosud
na tento rok vypočtené zemské přirážky, čeká jich
ještě celá řada předloh, žádajících za bezodkladné
vyřízení nutných a naléhavých potřeb zemských.
Platí to zejména o sněmu království českého, kte-
rýž byl již po leta od vídeňských vlád zanedbáván,
takže ani z daleka nemohl vyhověti úkolu, zem-
ským zákonodárstvím mu vyměřenému. Doufejme,
že stane se v tom ohledu žádoucí náprava aspoň
letos.
Ministr orby o stávce uhlokopů. »Oster.
Volksztg.« uveřejňuje dnes rozmluvu s ministrem
orby, baronem Giovanellim, týkající se stávky uhlo-
kopů. Ministr prohlásil, že není žádným odpůrcem