Příloha k číslu 277. ročníku IV. roku 1900.

Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátk vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h Telefen redakce č. 1126.

KAl

UcKt

Lle

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně. . . . . 2.80 K 8.40 čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. 8.— čtvrtletně ... K 9.— celoročně... . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.. . . K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- lie, Belgie a Anglie: čtyrtletně . .. K 13.20 celoročně . .. K 52.80 Telef. administrace 1126.

Slunce vychází v 6 hodin 12 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 23 minuty večer.

Pondělí: Sv. Brigity, vdovy.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Všech Svatých na hradě od 4.—8. t. m.

Světová velmoc v rukou židovských.

Důležitost veřejného tisku, zvaného ne neprávem sedmou světovou velmocí, nikdo tak bystře nevystihl, jako právě židé. A proto také záhy snažili se o to, aby podmanivše si tisk, ovládali takto celý svět. Když si židé roku 1860 zřizovali v Paříži mezi- národní sdružení židovstva »Alliance israélite«, pravili v provolání ku zřízení tohoto, dnes tak ohromně roz- větveného spolku mimo jiné: »Chopme se všech pro- středků! Naše moc jest veliká, naučme se ji ovládati. Není dalek den, kdy všecko bohatství světa patřiti bude výhradně židům.« Pokud se tato chlubná slova do dneška osvěd- čila, ukazuje přítomnost. Že veřejný tisk, noviny, jsou význačným elemen- tem moci té které strany, neupře nikdo. A proto také židé snažili se o to, získati do svých služeb světové noviny a poněvadž k vydávání takovýchto novin je potřebí mnoho peněz, vidíme nejčetnější noviny v rukou židovských. Pomocí ohromného bohatství, jež nemá v celých dějinách lidstva cosi podobného, zmocnili se tiskua pomocí tohoto svého tisku stanoví běh světa. Zakladatel židovské internacionály, Disraeli, dal židům povel, aby se zmocnili tisku, novin, řka: »Ti- skem můžeme udělati právo neprávem, hanbu ctí, ti- skem můžeme otřásati trůny a rozváděti rodiny. Mu žeme pochovati všechnu víru v to, čeho si dosud nepřátelé vážili; můžeme zničiti úvěr a rozpoutati vášně, způsobiti válku a mír slavným učiniti i zha- nobiti. Kdo má tisk, má ucho národa!« Tomu povelu židé na celém světě dobře poroz- uměli a okkupujíce neivětší světové noviny, nepohrdli ani týdenníky a měsíčníky, Ktere jim vst zích výtečné prokazovaly služby. Abychom si mohli učiniti správný úsudek o roz- voji židovského tisku, uvedeme tuto některá stati- stická data. Akciový kapítál vídeňské »Neue Freie Presse- činí 3,200.000 kor. Ve správní radě vedou hlavní slovo židé Werthner, Bacher, Benedikt a Stein. Z r. 1895 vynesla »N. Fr. Pr.« čistého užitku 694.142 korun. Hrubý příjem činil asi 2.5 mil. kor. V re- dakci sedělo tehdy 18 hlavních redaktorů židů (nyní jest jich více), mimo to má list množství dobře pla- cených židovských dopisovatelů po celém světě. Nejmocnějším pánem byl ještě před krátkým časem žid redaktor Benedikt, který poroučel i finan- čním ministrům. Celá akce na zavedení zlaté měny pocházela u nás od Rothschilda a komandantem byl redaktor »N. Fr. Pr.« žid Benedikt. Ve »Fremdenblattu« sedí 14 židovských redak-

torů, v »Presse« 15, v »Extrablattu« 16, v » Neues Wiener Tagblattu« 20, ve »Wiener Tagblattu« 12a v »Deutsche Zeitungu« 6 židů. Ostatní světové no- viny patří vesměs židům. »Berliner Tagblatt«, »Frank- furter Zeitung«, »Figaro«, »Journal de Debats« a »Times«. Taktéž světové korrespondenění kanceláře, které zásobují veškeré listy zprávami telegrafickými (za drahé peníze ovšem), jsou majetkem židů, jako: »Agence Havas«, »Daily Telegraf«, »Reuterova kancelář«, jejichž majitelé jsou ohromnými millienáři. Korrespondenční kancelář ve Vídni jest obsa- zena valnou částí židy. Tato kancelář vynáší ročně 160.000 K. Majitelem mezinárodní kanceláře insertní je ber- línský žid Rudolf Mosse, zároveň majitel »Berlinen Tagblattu«. U nás v Praze jsou výhradně židovské listy »Prager Tagblatt«, »Bohemia«, »Montagsblatt« Schmelkesův »Deutsches Abendblatt« a last, not least — »Právo Lidu« a také »Čas«. Jak přátelsky se k nám dotčený tisk chová, jest s dostatek známo. »Neue Freie Presse« vychrlí za jediný rok na slovanský lid více zášti než celý talmud. Poněvadž Německo je nám nejblíže a také odtud hojně časopisů k nám do Rakouska vůbec a do Čech rozesílá, uvádíme tuto čelnější noviny v Berlíně, jež jsou majetkem židů, Jsou to: »Berl. Börsencourier«, »Berl. Tagblatt a Zeitung«, »Vossische Ztg.«, »Neuest Nachrichten«, »Neue Börsenztg.«, »Das kleine Jour- nal«, »National Ztg.«, »Norddeutsche allgem. Ztg.«, »Berl. Volksztg.«, »Montagsblatt«, »Freisinige Ztg.«, »Reichsfreund«, »Reichsblatt«, »Berl. Presse«, »Volks- blatt«, »Kladeradatsch«, »Bazar«,»Post«, »Täglich a počet výtisků jejich iní kažöděníne stlrš čidovská Vedle toho jsou následující přední listy německé v rukou židů, jako: »Frankfurter Ztg.«, »Reform« v Hamburku, »Breslauer Ztg.«, »Kasseler Tagblatt«, »Münchener Neueste Nachrichten«, »Frankfurter Bör- senztg.« a celá řada ještě jiných listů menších. V poslední době zakoupili židé mnoho listů ve Francii. Jak to vypadá s vídeňskými listy, dovede po- souditi každý poněkud věci znalý a soudný čtenář z našich kaváren.

—j.

Zprávy politické.

V Praze, 8. října.

Společné ministerské konference. Před- seda uherského ministerstva přijel včera ráno z Pešti do Vídně, načež dopoledne konána byla společná

konference, kteréž předsedal ministr zahraničních zá- ležitostí hr. Goluchowski. Proslýchá se, že hlavním předmětem konferenčních rokování byla otázka, týka- jící se bosenské železnice. V zásadních hlavních otáz- kách bylo docíleno již mezi oběma vládami dohodnutí, ale spadající sem technické otázky vyjednávání vy- hraženy byly oběma ministrům obchodu a oběma mi- nistrům železničním. Důvěrníci německé radikální strany na Moravě konali včera v Olomouci poradu, jíž účastnil se také posl. Wolf. Výsledek byl, že dů- věrníci dohodli se o kandidátech, jež postaví německá radikální strana na Moravě o nastávajících volbách říšských. Šach v Pešti. Perský šach přijel včera odpo- ledne incognito z Bělehradu do Pešti. Na nádraží do- stavil se se strany uherských státních drah a se strany policie vrchní městský hejtman Raduay. Sach odjede odtud v pátek přes Rusko do svého domova. Srbští královští manželé budou nyní trvale sídleti v Bělehradě. Při sobotní slavnostní hostině vyměnili král Alexander a perský šach přípitky. Šach připil v perské řeči blahu a štěstí srbských královských manželů. Přenocovav v srbském dvorním vlaku, šach včera ráno odjel. Rumunský král Karel přijal včera v po- ledne na zámku Peleši italské zvláštní poselstvo, kte- réž mu oznámilo úředně, že král Viktor Emanuel do- sedl na trůn. Po slyšení konána byla slavnostní ho- stina, při kteréž král připil na zdraví a blaho krále italského a královské rodiny, jakož také za zdar ital- ského národa. Černohorská vláda, jdoue za přáním, aby udržány byly pořádek a dobré sousedské poměry aTureckem, imenovala generála Matinoviče vrchním Ruský ministr osvěty považuje za nutné, aby zavedena byla ruská vyučovací řeč pro všecky předměty učebné s výminkou vyučování nábožen- ského ve všech arménských církevních školách. Za- vedení ruského vyučovacího jazyka má býti pozne- náhla provedeno během dvou roků. Francouzský ministr obchodu Mille- rand přijel včera v poledne do Arrasu na prohlídku tamní uhelné pánve. Ministr byl vítán od obecenstva voláním: »Sláva republice! Ať žije Millerand! A žije socialismus !« Ovace v Bruselu. Včera kolem druhé hodiny odpolední opustili princ Albert a jeho choť v prů- vodu krále Leopolda zámek a jeli pak za veli- kých ovací, přinášených jim od velikých zástupů lidu, do radnice, kdež je uvítal purkmistr. Odtud odebralo se panstvo do bursy, kdež pak před ním defilovaly

Ze světa.

** Znamení doby. Dolnorakouský zemský soud odsoudil na delší dobu do káznice mladiky Leo- polda Svobodu a Tašnera pro spáchaná četná násilná smilstva. Zločiny ty mezi mládeží neustále se množí. To by mělo pobádat naše liberální učitelstvo, aby uvažovalo, kam nynější liberální školství vede. Ben náboženství nutně každý člověk zvrhne se v bestii. ** Divoký konkurenění boj židovských velkobazarů v Berlíně. Jak jsme již v našem listě oznámili, otevřel žid Tietz v Berlíně v Lipské ulici obrovský bazar, ve které je zaměstnáno 250 pro- davačů obého pohlaví. Hned vedle jest jiný obrovský bazar žida Wertheima. Tento žid, chtěje svého soupeře udolati, ohlásil veliký výprodej za báječně levné ceny. Na to odpověděl žid Tietz nalepenými obrovskými pestrými plakáty, že on bude dále prodávati za ta- kové ceny, jaké dává bazar wertheimský ve výprodeji. Žid Wertheim přikoupil si na rychlo sousední dům za půl milionu marek, aby mohl sklady své rozšířitia s Tietzem konkurovati. V téže Lipské třídě je třetí obrovský židovský bazar firmy Jendorf a spol. Dosud bylo zvykem, že obchodníci kupovali zboží od velko- obchodníků. Bazary však kupují přímo z továrena to hned ohromné masy. Zároveň mají tyto bazary vlastní továrny. Budou-li tyto bazary dále růsti, pak musí v Berlíně během několika let každý obchodník zavříti obchod a přihlásiti se do služby jako příručí

— Než byl závod otevřen, sezval do těchto bazarů. žid Tietz celou řadu obecních starších Berlína, pak poslance, řiditele bank a členy obchodní komory k sou- kromé prohlídce závodu, spojené s velikou tabulí. Pan- stvo prohlídku závodu odložilo až po tabuli. Jak si páni při obědě počínall, popisuje odborný list » Der Confectionär«. List píše: »Při této hestině mohl Zola konati nejlepší studie. Dva páni chopili se celého pouzdra, naplněného drahými havanah a uschovali po- díly v kabátě. Jiní hosté pili šampaňské z pivních sklenic a schovávali láhve plné šampaňského do ka- bátu. Jeden pán pustil se do celé krabice kaviáru vážící půl třetí libry, snědl ji a nevěděl, co jedl. Jiný popadl celého bažanta a zabalil si jej do ubrousku. Za krátko byl celý bufet, který stál prý na 60 fisíc marek jako vymeten. Dvorní dodavatel Hefler pravil: »Ti páni si vedou zde, jakoby nebyli 2 měsíce jedli. To je věru znamenitá fotografie nynější nóbl spole- čnosti. A pak nemají židovští milionáři pohrdati kře- sťanskými otroky. Berlínská policie proti židovským hrám. Do Berlína přišla jistá herecká společnost ze Lvova a počala tu k obveselení berlínských Hebrejců hráti kusy v židovském jargonu, takže jim nikdo jiný nerozuměl, než ten, kdo jest židovského maušlování mocen. Berlínská policie zakázala hebrejským těmto umělcům hráti kus »Žertva Israele«. ** Výstava korrespondenčních lístků- Těchto dnů koná se právě výstava korrespondenčních

lístků v Paříži, kde jest vystaveno 150.000 rozlič- ných druhů z celého světa. Z Evropy bylo zasláno tam na 35.000 lístků. Od zavedení jich Německo vydalo 88 mil. lístků, což vyneslo užitku na 7,500.000. franků, Rakousko-Uhersko 31 mil. lístků s čistým užitkem vládě 1,250.000 fr., osoby soukromé vyzí- skaly 1,800.000 franků. Z Vlach vypraveno bylo 27 mil. lístků, které přinesly vládě 3,200.000 fr., Švýcarsko 22 mil. lístků s 2,300.000 fr. zisku, An- glie 14 mil. s 1,250.000 fr. zisku pro erár, 1,400.000 franků pro kupce, Belgie 12 mil. lístků, zisk eráru 1,500.000 fr., kupců 1,400.000 fr., Rusko 12 mil., zisk eráru 1.2 mil. fr., kupců 1,800.000 fr., Francie pouze 8 mil., zisk eráru 800.000 fr., kupců 680.000 franků. * Dar Sienkiewiczovi. Do 25. září sebralo se na darech 70.315 rublů za příčinou jubilea slav- ného spisovatele Sienkiewicze, jak na schůzi výborové ve Varšavě za předsednictví knížete biskupa Ruszkie- wicze oznámeno bylo. Z toho vydáno bylo dosud 51.249 rublů na zakoupení velkostatku Oblagorky. ** žena rabínem. Peštský »Lloyd« ozna- muje, že židovská náboženská obec v San Francisku zvolila si za rabína ženu Rachel Frankovu. * Čínská osobní jména. Zajímava jsou jména osobní u Číňanů. Do 4. roku dítky vůbec ne- mají jména. Ve 4. roce pak dostane číslo, kterým se od ostatních liší. Když jde v 6. roce do školy, ob- drží druhé jméno, jako: Černý inkoust, krasopis, atd.