Strana 2. Číslo 276.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 8. října 1800.

spolky a školy, načež panstvo vrátilo se zase do zámku. — Když král s princem Albertem a jeho chotí v průvodu guidského pluku chtěl z bursy odjeti do zámku, pokusila se tlupa socialistů o to, aby vnikla do řady královských povozů, ale policie jim to zabrá- nila. Dva dělníci, kteří dovolávali se amnestie, byli zatčeni, hned však zase puštěni na svobodu. Mimo to bylo zatčeno ještě asi deset osob, jež nechtěly uposlech- nouti policie. — Členové magistrátu zůstali až do deváté hodiny večerní na radnici. Z osob, jež byly včera za- tčeny, byly ponechány ve vazbě jenom dvě. Zprávy, jež mluvily o jakémsi spiknutí, nebere nikdo již vážně. V Madridě bylo z nenadání suspendováno 21 členův tamní generální rady a všichni budou pohnáni před soud. Příčina tohoto opatření jest prozatím ne- známa. Suspendovaní generální radové byli nahražen členy šlechty, uměleckých a živnostnických kruhů potom zástupců bank a tisku. Volby do anglického parlamentu. Podle poslední došlé zprávy zvoleno bylo doposud 322 mi- nisterských přívrženců, 90 liberálů a 65 irských na- cionalistů. Herbert Gladstone promluvil v Aceringtonu velikou politickou řeč, ve kteréž pravil, že lord Salis- bury dle vší pravděpodobnosti odstoupí, a sice ještě před koncem tohoto roku. Chamberlain bude pak prý s to, aby diktoval své vlastní požadavky.

Zprávy církevní.

Církevní slavnost. Dnes je sv. Brigitty dcery vznešených rodičů z královského rodu švéd- ského. Do 4. roku byla němou, najednou pak na- byla řeči dokonale. V 10. roce měla vidění ve snách, kde Spasitel ukazoval svoje rány, jež stále do- stává od lidí přestupujících přikázání. Z posluš- nosti se provdala za knížete Ulfa a vychová- vala svých oam ditek zbožně. Po smrti manželově zaiožila klášter ve Vadsteně ve Švédsku pro 60 pa- nen dle řehole sv. Augustina. V Římě sloužila ne- mocným, putovala přes Sicilii do Jerusaléma a ze- mřela v 71 letech roku 1373 v Římě. Její tělo bylo po roce přeneseno do Švédska. Kromě toho oslavu- jeme památku sv. Simeona, jenž obětoval Spasitele ve chrámě jerusalémském. Úmrtí. Po krátké nemoci zaopatřen byv sv. svátostmi zemřel tu dne 6. října večer ctih. p. Fr. Me- thodius (Jaroslav Kubišta). Narozen 18. prosince r. 1866 ve Vídni, vstoupil do řádu »Bratří škol kře- sťanských« 16. listopadu r. 1889. Zasvětil se službě Boží věčnými sliby v r. 1898. Žil jakožto horlivý řeholník zcela svému povolání; působil nejprve v c. k. sirotčinci ve Vídni, potom v sirotčinci »Norbertinum« v Pressbaumu, posléze jakožto prokurátor ve »Svato- Václavském pensionátě« v Bubenči u Prahy. Tělesné pozůstatky jeho budou v pondělí dne 8. října 1900 o 4. hodině odpolední vykropeny a na místním hřbi- tově uloženy. R. i. p. Procesí. Včera odpoledne vyšlo procesí Svato- josefské Jednoty z bubenského kostela za vedení du- chovního do Lorety na král. Hradčanech. Procesí

Když se3Číňan ožení, opět dostane jiné jméno, když vstoupí do služby, nabude opět nového jména, když jde do jiné služby, opět, rovněž po smrti. Děvčata nazývají »ranním smíchem, »jablkovým květem«, když se vdají, nazývají je »jasmínem«, »rozkvetlou růží«a podobnými názvy. Jako jsou Číňané původními v ce- lém svém životě, jsou jimi také v této věci. ** Počet řečí na světě. Dle Hübnerových statistických tabulek jest na celém světě 1064 řečí. Německy mluví prý 65 milionů lidí, anglicky 100, francouzsky 45, italsky 27, španělsky 50, portugal- sky 23. rusky 70 milionů. Řečí indických Hindů mluví 120, čínsky pak 400 mil. lidí. ** Ministr Vlasics obhájcem židovských studentů. Maďarský ministr vyučování Vlasics zru- šil výnos universitního senátu peštského, kterým byli tři židé Weiter, Detsy a Silberstein z pešťské univer- sity pro nestoudnou židovskou propagandu vyloučeni. Ministr Vlasics nařídil nové vyšetřování. Zatím mohou jmenovaní tři židé dáti se zapsati a studovati neru- šeně dál. Ubohá Maďarie! ** Jak chce židovka zbohatnouti. Veliká vídeňská židovka »Neue Freie Presse« přinesla tyto dny inserát následujícího obsahu: »Vzdělaná slečna (rozumí se židovka. Pozn. red.), která míní přestou- piti na katolickou víru, hledá distingovanou urozenou kmotru. Dopisy se vyžadují pod chiffrou »víra 92 do administrace tohoto listu.« — Nejspíš spekuluje prohnaná ždovka na kněžnu Metternichovou. Všecko je židům jen obchod. Jom Kippur v Judapešti. Vídeňské anti- semitské listy přinášejí nyní dopisy o dojmu židov- ského dlouhého dne v Pešti. Toho dne ukazuje židov- stvo svoji moc na venek. V Pešti jest nyní každý druhý člověk žid. Mimo četné synagogy, které ne- mohly obrovské množství židů pojmouti, bylo zřízeno

súčastnil se značný počet zbožného obecenstva. Ná- vrat byl po 6. hodině večer. Angličtí poutníci do Říma. K oslavě sva- tého roku vypraví se v nejbližších dnech 1000 angli- ckých římských katolíků na pouť do Říma. Vévoda z Norfolku projevuje poutníkům přípisem svoje poli- tování, že nemůže se vypraviti s nimi, doufá však, že přijede do Říma s katolickou jednotou na počátku ledna. »Dovolte,« píše, »abych Vám a všem, kdo budou s Vámi, projevil nejsrdečnější přání. Potěšte sv. Otce opětovným ujištěním, neochvějnou věrností láskou a oddaností anglických katolíků. Doufám, že mne nezapomenete u dvora apoštolského. Ničení katolických missií v Číně. Vídeň- ský »Vaterland« uveřejnil v nedělním čísle dopis missionáře v U-pe-ce ze dne 27. července. Ačkoliv spojenecké vojsko jest několik měsíců v Číně, přece po celé zemi provádí se bestiální vraždění katolíků a ničení kostelů měrou nejrozsáhlejší. Jmenovaný do- pis františkána Casagrandeho jest přímo hrozný. Až krev v žilách stydne, čeho lůza v Číně je schopna. Asi za rok nebo za dva přinesou jistě »Katholische Missionen« celkovou zprávu o vraždění křesťanů v Číně r. 1900. Bude to nejstrašlivější vraždění, jaké nebylo ani za císaře Nerona.

Zprávy denní. Za příčinou Nejvyšších jmenin Jeho Veličenstva císaře a krále súčastnil se včera o půl 11. hodině dopolední Spolek hradčanských střelců slavnostních služeb Božích v chrámě sv. Nor- berta na Strahově a Hradčanská domobrana služeb Božích v chrámě v Loretě. Prvý s korouhví a hudbou a v kroji, členové druhého spolku v občanském oděvu. * Pomník prof. dra. E. Alberta. Dne 26. září skonal náhle a neočekávaně rodák žamberecký věrný syn vlasti, učenec světoznámý a dobrodinec dvorní rada Albert. Městská rada v Žamberku usnesla se proto postaviti Albertovi důstojný pomník v Žam- berku, který by skrovným způsobem hlásal potom- kům slávu muže, který život svůj obětoval vědě, Bohu a vlasti. Příspěvky přijímá městská rada v Žamberku. * Presidia městské rady pražské došsl následující telegram ze dne 6. října: »Zgromadzeni na bankiecie w kole literackiem zasylaja gorace po- dziekowanie reprezentantom Pragi za przybijcie na uroczystošé nowego teatru narodowego. Udzial wasz w tej uroczystosci jest nowym dowodem lacznosci dwoch pobratymezych narodów. Jozef Weresczyúski. prezes. Štanislaw Schnuerr, Peplowski sekretarz. * Otevření vojenské školy lékařské. Píše se nám: V sobotu, dne 6. t. m. konala se ve Vídni v budově bývalé akademie Josefinské tichá slavnost otevření applikační školy pro vojenské lékaře. V poslední době se o stavu vojenských lékařů mnoho mluvilo a psalo. Jak vojsko řadové, tak i zeměbrana pociťují jich nedostatek, a proto byla Mhinisterstva nucena vypsati pro mediky a lékaře nová stipendia. Zároveň počíná se uznávati potřeba, aby zjednána byla vojenským lékařům příležitost nabýti co nej-

86 modliteben v soukromých domech. Nebude trvati ani 100 let a Maďaři budou úplně udušeni židy, kteří se neobyčejně množí. Totéž se děje ve Vídni. V Leopoldově jest nyní přes 40.000 židů. I zde je každý druhý člověk žid. Na dlouhý den bylo zde v soukromých domech najato 36 židovských modli- teben. Podivno jest, že naše, židům stranící listy, »Čas« a »Právo Lidu« se tomuto židovskému »po- božnůstkářství« neposmívají, ale za to na každého katolíka, který jde do kostela, kamenem házejí. Má to dojista svoji příčinu. ** Nejdelší dráha na světě. Severoamerický kongres, který sejde se tohoto roku v Mexiku, bude se raditi také o předloze, aby se vystavěia všeame- rická dráha. Ta by byla 10.220 mil dlouhá, tedy dvakráte tak dlouhá jako je trať z Nového Yorku do Buenos-Ayres a stála by 200 mil. dolarů. V jedno- tlivých státech, kterými bude dráha projížděti, jsou již ustanoveny stavební výbory k poradě o stavbě této velikolepé železnice. * Počet železničních neštěstí v severní Americe. Roku 1899 událo se na drahách severo- amerických 51.743 nehod, z nichž bylo 7123 při kterých zahynuly lidské životy. Ze zřízenců bylo 2210 usmrceno a 34.923 zraněno. Z cestujícího obe- censtva bylo 1155 osob usmrceno a 16.663 zraněno. ** Počty. 30,000.000 osob opustilo v posled- ním století Evropu, aby si hledalo štěstí v jiných dílech světa. — Londýn spotřebuje ročně 500,000.000 ústřic, t j. 10 tuctů pro jednotlivce. — Ve druhé polovině našeho století vydaly národové evropští 66,000.000 K na své státní dluhy. — Čínské dítě učí se ve 3 letech abecedě a za 3 měsíce zná 1000 písmen. — První psací stroj patentován r. 1714. — Anzlie spotřebuje denně více než 600.000 liber čaje.

lepšího vzdělání vědeckého i praktického. Za tím účelem bude zeměbrana vysílati své lékaře na uni- versitní kursy doktorské, ministerstvo války pak zaří- dilo k tomu cíli zmíněnou applikační školu. Otevření její konalo se za účastenství J. Excel. podmaršálka svob. pána ze Schönaichů, přednosty vojenského sboru lékařského svob. pána Nagye z Roth- kreuzů, generálního štábního lékaře dra. Uriela a velikého počtu štábních i plukovních lékařů. Pří- tomni byli též všichni lékařští aspiranti, kteří budou frequentanty nové školy. První ujal se slova pod- maršálek ze Schönaichů; vyloživ účel, za kterým se škola zřizuje, promluvil případně o důležitosti stavu lékařského, který vždy má míti na paměti slova Spasitelova: »Cokoli učiníte jednomu z mých bratří nejmenších, mně jste učinili.« Na to přednášel řiditel nové školy vrchní štábní lékař prof. Kratschm er o dějinách Josefinské akademie a vyložil obšírně nový učební rozvrh. Přednášeti se bude: Vojenská hygiena a farmakopoea, válečná chirurgie, psychiatrie, organisace vojska, sanity, nauka o terrainu, admini- strativní služba. Vedle toho budou praktické kursy téměř ze všech oborů lékařství. Do této applikační školy vstupuje 28 doktorů, aspirantů vojenského lé- kařství. Mezi nimi jsou 4 Češi. Starosta dr. Srb ve Vídni. Na zpáteční cestě ze Lvova zajel starosta p. dr. Srb s náměst- kem p. Voitlem a posl. Březnovskýma podal v kanceláři Jeho Ex. ministra krajana dra. Rezka seznam všech požadavků města Prahy k brzkému vyřízení. V ministerstvu vyučování jednal o stavbu budov pro akademické gymnasium, staro- městskou reálku a malířskou akademii. V ministerstvu vnitra žádal dr. Srb od dra. Körbra jistotu, že bude po- volena půjčka 61/2, případně 10 mil. K, že bude osvobo- zena od kolků a poplatků a přiznána jí populární jistota. Také prodloužena bude platnost zákona asa- načního a expropriačního. Dr. Körber prohlásil, že vláda učiní vše k zvelebení Prahy. * Opět protestantská snášelivost. Píše se nám: V Soběhradech u Benešova působí na jedno- třídní evang. reformované škole p. R. — takto vla- stenec. A ten takto vlastenec vybíral na den sv. Vá- clava dopoledne u silnice, vedoucí ze Soběhrad do Benešova, brambory, ku pohoršení nejen katolíků, ale i — evangelíků. Když páni, kteří stojí v čele, nešetří náboženských citů lidu katolického, kterak ho mají še- třiti ti, kterým oni jsou vychovateli? Zmíněný pán, otázán byv jistou dámou, proč tak činí, odbyl ji hu- ronským smíchem. Inu, opět krásný obrázek snášeli- vosti protestantské, kterou oni tak rádi se honosí. Ale podotýkáme tolik, že podobné jednání uráží city ka- tolíků. * K smíchu i k pláči. Píše se nám: V pátek přišel syn rozhodného sociálního demokrata chalupníka P. z Chl. pozdě do školy v L. Učitel se ho tázal, proč tak pozdě do školy přichází. »Tatínek, se s maminkou prali, a my chtěli se sestrou vědět, jak to dopadne,« odvětil nadějný dvanáctiletý žák. Učitel, který se v první chvíli nemohl zdržeti smíchu vyšel ven, a (byl to p. řídící) šel do druhé třídy, kdež byla sestra onoho »nadějného« chlapce, a ptal se i tam děvčete, proč přišla s bratrem pozdě do školy, mysle, zda-li hoch nelže. Děvče odpovědělo: »Tatínek přišel ráno z hospody, a začali se s ma- mínkou práti, a Pepík nechtěl dříve jíti, až kdo vy- hraje.« — Na to učitel pokáral, poučil dítky a ode- šel, umíniv si, že otci P. pošle domluvu. Řádné po- měry rodinné sociálních demokratů. * Veliký oheň ve Dvorcích. Včera o 8. hodině večerní vzňala se z neznámé příčiny stodola, náležející k usedlosti p. Josefa Šťastného ve Dvor- cích a úplně lehla popelem. S ní padlo dravému živlu za oběť množství tam nashromážděného obilí, hospodářské nářadí, mláticí stroj, větrník a řezačka a j. v. K ohni přikvapili záhy hasičské sbory s Po- dola, Horní a Dolní Krče, Bráníka, Nuslí, Král. Vi- nohradů, jakož i hasičský ebor pražský, který se více hašení nesúčastnil. Úsilí jich podařilo se zhoubný živel o půl 10. hod. večerní potlačiti. Škoda činí asi 7000 K, pojištěny jest pouze na 3000 K pojištěn. K výjevu tomuto ovšem sběhlo se množství lidí, kteří z trestuhodné zlomyslnosti, jak tomu často na Žižkově bývá, zaujali stanovisko proti policejní stráži. Matěj Plachý, 25letý kamenický pomocník a Fr. Hrdlička, obchodní sluha, popouzeli při tom lid proti stráži, pročež byli zatčeni. * K záležitosti konopišťské. Státní zastu- pitelství v Táboře podalo žalobu na Reinholda Fritsche pro zločin podvodu, protože dne 23. pro- since minulého roku u okresního soudu v Benešově neprávě svědčil ve věci Josefa Tandlera, který ozná- mil četnictvu, že dne 1. listopadu neznámí pachatelé vytloukli okna konopišťského zámku a Fritsche stloukli. Fritsch tuto výpověď u soudu potvrdil. * Výtržnost na ulici. O půl noci na dnešek dostal se v Lípové ulici obchodní sluha Jos. Černý z domu čís. 473 s posluhou »Expressu« Václavem Černým z domu č. 179-V. do hádky a rvačky, při