#1
alto_textblock
#1
16. srpna 1904. Číslo 225
#2
alto_textblock
#2
NÁROPNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
třelec, jenž se někam vtírá, kam práva nemá. To je
také zajistě jedna z hlavních příčin, proč učitelstvo
nemůže (ne že by nechtělo) v národní práci tak spolu-
působil, jak by si přálo. Pracujeme, jak p. Bílek dobře
dí, na půdě chnivé, sopečné, kde zše stále vře a to
zvláště proti české škole a jejímu učiteli. Je s podive-
ním, že česká veřejnost tohoto kritického postavení
menšinového učitelstva dosud neocenila a nehledí mu
nijak přijíti vstříc. Jinak by jistě bylo učitelstvo čin-
nější, kdyby vědělo, že po určité době (třeba 10—20leté)
čeká naň lepši osud. Učiteli se dosud ani z daleka ne-
dostává té přízně našich samosprávných úřadů, které
stát benevolentně poskytuje na př. čelniclvu v okupo-
vaných zemích, jemuž se dvě tam ztrávená lěta počítají
za tři, a přece zajisté může tam žíti četník volněji než
včitel ve zněmčeném území, který musí miti stále n
paměti, že nekyne mu se žádné strany pomoci a že
tedy on, nechtěje nad svým osudem zoufali a nemaie
mocně prolekce, musí se vzdáti vší naděje, že by
jednou z toho kraje věčných třenic vyvázl. Tak tedy
chtě nechtě musí se spřáteliti s faktem tím a dle toho
: eít. Lehko se moralisuje těm, kdo hravě zasedli na
místa řídících učitelů, ale učitel, jehož osud je v rukou
Němců. ten se nemůže nikomu propůjčit za berana,
nechce-li pak za to pykat, třeba že věděl, že bude zase
na druhé straně svými sourodáky zrádcován. Divné
a smutné to zároveň, že učitel má býti hned zneuctí-
ván za to, opováží-li se po způsobu svých předáků
zajít si náhodou se svými soudruhy do německého ho-
stince. Škoda, že p. pisatel nevěnoval též několik řádek
ostatní české intelligenci; byl by tam musil prozraditi
jiné věci nežli o učitelstvu, jehož chování až na dva
nebo tři případy notorických alkoholiků a renegátství,
je celkem bezvadné. Ještě jednu poznámku k pracev-
nímu programu dovolím si uvésti. Není vinou neúspě-
chu českých menšin jeho učitelstvo, nýbrž bezprogra-
movost menšinové pohitiky. Jak ze zkušenosti vím, ne-
existuje vůbec ani přibližně určitý plán postupu; pra-
cuje se často bez zralé úvahy a dle toho jevi se i vý-
sledky. Předním cílem menšinové politiky mají být
zajistě školy všeho druhu, jimi dostává se mládeži i lidu
potřebného uvědomění a vzrůstá naděje na hospodář-
ské sesílení českého živlu ve zněmčeném územi. Ne-
třeba ani připomínati, že k tomu vedle knihoven i
přednášky přilehající k výchově rodinné, k životu ná-
rodohospodářskému a národnímu by vydatně působily.
Půda v území je k tomu vhodná, jest tam život spol-
kový vyvinutý, jen nejhůře je o vážné národní pracov-
níky. Neškodilo by k vůli vzpružení národní činnosti,
kdyby se v ohrožených místech každoročně prováděla
jakási revise národní práce a skutečné výsledky její
aby se veřejnosti předkládaly. Pak by se nejlépe vědělo,
kdo a jakým způsobem je národně agilní. To by byl
asi nejiepší dokument k posouzení národní činnosti
různých vychvalovaných kapacit. Český učitel ve
zněmčeném území.
— Návštěvou v česko-budějovické „Jihočeské Ve-
sně“. Na českém jihu zřídilo před rokem sdružení
obětavých paní budějovických první české dívči lyceum
v našem království. Tento svépomocný kulturní čin
stává se tím význačnějším, protože vyklíčil z půdy
podryté vléklým bojem národnostním, který klade tuhý
odpor nejosvícenějším snahám vývojovým. Za těchto
nepříznivých okolností ujalo se damské sdružení česko-
budějovické „Ludmila“ myšlenky, kterou vybočilo da-
leko z mezí chvalitebné prostřednosti, zakládajíc kul-
turní středlsko tak výjimečné hodnoty, jaké jest česká
střední škola pro dívky. V tom se jeví zřejmě mravní
převaha české neustupnosti, že na místě, kde kmenová
zášť nepřátelské strany tlumí všecko zdravé intelli-
gentní hnutí, měly zakladatelky na zřeteli nejen zá-
kladové vzdělání, ale vyšší zušlechtění dívek českých.
Na některých místech vytýká se podnikatelkám, že
v horlivosti své tvořivé lásky zašly příliš daleko za
meze uvažující opatrnosti. Jest pravda, že začaty témět
s prázdnýma rukama, ale většina novověkých zřízen
svépomocných, jež skvěle osvědčují svoji živolní
schopnost, vzešla z téže nedočkavosti srdce. Bylať ode
dávných věků ctností všech nadšených budovalel
a rozžehla více pochodní osvěty než váhavost jásno-
vidné rozumavosti. Družstvo schopně provedení my-
šlenky tak ideální bylo dojista podporováno při svém
konání silným instinktem praktického ztělesnění, jinak
by nebyla jejich myšlenka nikdy došla uskutečnění.
Kulturní předbojnice budějovické znaly patrně příliš
dobře uvědomělé sebezapření přispívajících vrstev.
počítaly na součinnost celého českého jihu, jehož me-
tropoli povznášejí k nebývalé vyspělosti organisační
na poli českého školství. Lyceum budějovické docelue
skupinu vzdělávacích ústavů: školy mateřské, pokra-
čovací, obchodní a průmyslové pro dívky, které se ško-
lou kuchařskou a kursy pro dívky dělně, částečně
činnost uvedenými, částečně ustavujícími se, slouží
účelům dívčí výchovy a osamostatnění žen, odkáza-
ných na své nadání. Je to šestitřídní střední škola, jejtž
učební základnou je osnova školy reální. Poskytule
vzdělání důkladnější než škola měšťanská, zejmena
vzhledem k výchově esthetické, jazykům a literatu-
rám cizím. Ačkoli po stránce ideální tříbí a projemňuje
divčího ducha, je nieméně důležitým činitelem na poii
praktickém jako ústav přípravní, jednak ke studi im
universitním, jednak k dosažení způsobilosti učitelské
pro školy obecné a měšťanské. V Německu, kde důle-
zitost divčích lycel byla záhy dle zásluhy oceněna,
množí se tyto ústavy den za dnem. V Rakousku je
jich dvanáct. U nás v Čechách získaly si pěmecká
lycea v Praze a Plzni rychle půdy. Školní zprávy těchto
ústavů vykazují, jak rychle sloupaly cifry žačekv
prvních létech školské činnosti. Ale budějovická „Ve-
sna“ neomezuje se jedině na program vyučovací, jako
shora jmenované ústavy, ona eleduje cíle výchovné,
pečuje mateřsky o své chovanky, kterým v pensionátě,
zřízeném výhradně pro žačky lycea, poskytuje všecky
výhody láskyplného vedení a moudrého dozoru. Měla
jsem příležitost prohlédnouti si osobně místnosti a
vnitřní zařízení pensionátu, klerý leni obývalo as dva-
cet chovanek. Zaujtmá dvě poschodí prostorného domu,
zakoupeného pro „Vesnu“ v předměstské třídě, prolo-
žené zahradami. Světlé, vzdušně schodiště vede k chod-
bě pečlivě uzavřeně průvanu. Vchází se z ní do jídelny
vkusně, ně prostě upravené, kde uvítá vás na hlavní
stěně krásný obraz Kalvodův. Marně hledali byste tu
kasárnických ložnic, s úzkou uličkou mezi řadami
lůžek. Dle příkladu „Vesny“ brněnské jsou chovanky
ubytovány po čtyřech, na nejvýše po šesti v pokojích,
jichž moderní a zároveň rodinné zařízení uchovává
ráz domácí útulnosti. Tyto obývací pokoje slouží dív-
kám zároveň za ložnice. Od světlých stěn měkce se
odráží úhledný nábytek pošumavský ve všech tónech
bledých zelení a modří, všady vábí vás k oknům vy-
hlídka na nízké zelené chlumy,, celým domem se nese
vůně zahrad a čistého, předhorského vzduchu. Nemoc-
nici byla vyhražena největší a nejvzdušnější síň, plná
oken. Tato místnost se svojí objemnou domácí lékái-
nou, svými čisťounkými lůžky sama by stačila na dů-
kaz, jak mateřsky si vedly zakládající paní. Jen aby
choré měly dosti ticha, dosti slunce, aby okřály po-
hledem na zelený pruh lesa na obzoru. Ústav má
knihovnu, hudební síň, umývárnu s koupelnou a hřišlě
v zahradě za domem. O zdravý tělesný vývoj chovanek
a jich pohodlí je tu tak obezřetně postaráno, že měsíční
poplalek 50 korun za byt a stravování při tak vzor-
ném vedení je nepoměrně malý, povážíme-li, jaké vý-
hody poskyluje ústav svým svěřenkám. Věříme, že
český jih bude vděčen za ústav tak dokonale založený.
že nebude osvícenější rodiny, která by ze zpátečni cké
a nevlastenecké nedůvěry k podniku českému svěřila
své dcery pensionátům zahraničným, jako se stávalo
za dob neuvědomělosti národní a kulturní, tím méně,
ježto střídavou konversací, která je v penslonátě za-
vedena, opakovacími hodinami a theoretickým vyučo-
váním v lyceu každá chovanka může si osvojiti mo-
derní jazyky tak dokonale, jako v kterémkoli něme-
ckém ústavě. Zakládající družstvo budějovické „Vesny
očekává žeň své práce. Mluví k nám ze všech úhlo
výstavného stánku, který postavilo našim dívkám
Budovali jsme pro vás a čekáme. Posvěťte dílo našl
lásky důvěrou. Dejte mu život a trvání. Uchovejte je
pro sebe, nedejte mu upadnouti do rukou nám ne-
přátelských. — Pošlele nám své dcerky! — Vrátíme
vám je zkrásněné úsilím svého nadšení, zlaskavěl
společnou modlitbou srdce o zdar a rozkvět věci české.
Otilie Fišerovn
— Vy stěhovalci. V sobotu a v neděli ubfralo
z Podolí 40 osob do Ameriky.
— Z Husiuce. Zdejší místní odbor Nárední
jednoly pošumavské uspořádal dne 7. t. m. za laska-
věho účinkování ielních hostí zde dilcích akademii
jež byia uměleckým požitkem prvního řádu, jakéhož
u nás doma se nám ještě nikdy nedostalo. Z účin
kujících umělkyň dlužno jmenovati žákyně prof. Šev-
číka, sestry Janet P., Patience, Mand a Miran Loca-
sovy, které brilanině přednesly Smetanovo kvartello
E moll a Drořákovo krartetlo Fdur, pak slečny
Mabel Jenkinsovu a Edith D Wardovu, z nichž pr
#5
alto_textblock
#5
vější bezvadně přednesla I. a II. větu z Vieuxtemp-
sova koncerlu D-moll, romanci z II. koncertu Wie
nawského, uherský tanec Brahmsův a Bachovu
»Arii«, obě dohromady pak Godardovo duetto »Půl-
noc«. — Ukázku Pivodových českoslovanských písní
podala krásným přednesem písniček »Proč jsi k nám
nepřišeu . . . « a »A já vždycky proč . . . « operní
pěvkyně paní A. a její choť, taktéž operní pěvec
zapěl mohutným svým hlasem arii kardinála Bro-
gního z Halévyho »Židovky«. Doprovod na piano
obstaraly taktěž s nevšední ochotou známá vírtuoska
sl. L. Vojáčkova a prof. hudby z Lomu v Bulharsku,
sl. Amalie Šrámkova, Bezručovu »Maryčku Magdo-
novu«, pak »70.000 je nás před Těšínem« a Macha-
rovu »Matku Husovu« recitoval melodickým svým
hlasem pan B. Baťha. »Husinec v roce 2000« na-
kreslil nám ve své hnmoristicko satyrické přednášee
p. Břet. Jedlička Brodský. Účinkujícím poděkoval
vzletnými slovy starosta odboru p. Tom š Šobr.
damám byly místo obvyklých kytic podány skvostne
platinotypicky provedené obrazy Husince, zhotovené
a uměleckém atelieru Ant. Wildta v Č. Budějovicích.
a příslušným věnováním opatřené. Vybraného obe-
censtva sešlo se z Husince, okolí, Prachatic, Bavo-
rova, Vl. Březí a i z Písku tolik, že prostorný sál
Obecního hostince i veškeré místnosti přiléhající
byly přeplněny-
— Z Karlovýc! Varů. Jako oba dřívější, tak
i třetí koncert, uspořádaný „Slovanskou Besedou-
v Karlových Varech dne 7. t. m., stál na dokonalé výši
umělecké a byl zároveň potěšitelným zjevem prave
slovanské vzájemnosti. Ruský pěvec p. Rězunov
známý též pražskému obecenstvu, vystupováním na
našem Národním divadle r. 1899, meškaje nyní v Kar-
lových Varech navšlivil jednoho večera zcela ne-
očekávaně „Slovanskou besedu“ a krásným zapěním
několika písní za dobrotivého spoluúčinkování rovněž
do Besedy zavítavšího p. prol. Kurze, přítomné členy
i návštěvníky co nejvřeleji potěšil, podav tím i vý-
borný příklad, kterak i jiní vynikající hosté-umělci
zejmena čeští, měli by na vlasteneckou povinnost —
nezapomínati. V součinnosti s p. Rězuno
vem a výtečným houslistou p. Buchtelem uspo-
řádán pak shora dotčený koncert veřejný, k jehož
znamenitému zdaru přispěli ještě Rus p. Protoďá-
konov a Čech p. Pospíšil. Obsažný program byl
rozšířen dalšími čísly, která jmenovaní umělci
vzhledem k neuluchající pochvale obecenstva přidá-
vali. Hned prvním vystoupením (klavírní sólo) podařilo
se p. Pospíšilovi vzbuditi největší pozornosta
připraviti náladu, jež číslo za číslem se stupňovala.
P. Rězunov mohutným svým tenorem obecenstve
uchvátil. Stejného úspěchu pak došla znamenitá umě-
lecká vytříbenost hudebního poněti i podání čísel, před-
nesených panem Buchtelem, zvuků jeho přela-
hodně znějících houslí zajisté nikdo z přítomných ne-
zapomene. Výborným uspořádáním programu samého
zájem obecenstva stále vzrůstal. Vrcholu pak dostoupil
při Paganiniových „Variacích“, kde pan professor
Buchtele, osvědčiv se již dříve pravým umělcem
nejsolidnějšího zrna, ukázal se též jako dokonalý mistr
houslové techniky — dále při srdcejímavém dvoizpěvu
pp. Rězunova i Protoďákonova (Grodský:
„Noc pominula“), kde i krásný, vytříbený hlas po-
slednějšího došel plné platnosti — a konečně při Ber-
censi z Godavovy opery „Jocelin“ pro zpěv, housle
a piano, kde pp. Rězunov, prof. Buchtele a Po-
spíšil spolupůsobili skutečně vzorně. Litovati sluši,
že ani tento podnik besední nedošel zvláště mezi če-
skými hosty lázeňskými takové pozornosti, jaké
zasluhoval. Jest sice pravda, že hodina odpolední nent
pro pořádání koncertů v místnosti uzavřené nejvhod-
nější, ale když tak mnoho právě v českých kruzích
mluví se o potřebě representativníhovystu-
pování v Karlových Varech, nemusila by
snad oběť nedělní odpolední procházky některými pány
ceněna býti tak vysoko, že následkem toho dosti značný
počet sedadel zůstal neobsazen. Inu, jsme zde, bohužel
až příliš často pamatováni na slova evangelia: „Mnoho
povolaných, ale málo vyvolených.
— Karlovy Vary chystají se velkolepě na císaře
Od nádraží až do čtvrti Westend stojí na sta stožárů
prapory se připevňují, kolonády zahalují se ve slav-
nostní úbor, jakož i v zeleň, propletenou černožlutým
prapory s různými emblemy. Městská rada rozesilá
vstupenky do kolonády vřídelní, kdež o 9. hodině dop
dne 17. t. m. bude slavnostní přijelí. Krásně dekorován
jest „Curhaus“ a „Glaspalast“. Na špalíru zúčastní
se přes 10.000 uniformovaných lidí. Cizí houfně při-
jíždějí. Všechny byty jsou již téměř zadány. Za po-
všimnutí stojí, že již dne 11. srpna byly prodávány
pohlednice, jak císař přijímá různé celebrity — tedy
něco, zajisté dosud bezpříkladného — plných sedm
dní napřed! Dnes sem přijel místodržitel, zejtra bude
slavnostní schůze výboru slavnostního. Dekorace jsou
dosud výhradně černožluté, po zemských barvách ani
—
Loulková divadla. V národním tontko-
vém divadle Klubu vlasteneckých přatel dra.
Paříka a Třebenicka v zahradním sále alěšťanského
pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes
6. hod. več. »Princezna Pampeliška«.
— Z lanové dráhy na Petřín. Vozy lanové dráby
jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v re-
stauraci na Nebozízku až do 11. hod. več.
— »U Holubů« na Smichově je dnes koncer
kapely Kovaříkovy při volném vstupu.
— Přesídlení. Stavitel pan František Tichn
přeložil počínaje dnem 14. t. m. svoji stavilelskou
kancelář do Konviktské ulice na Starém městě
č p. 264 v I. patře.
#6
alto_textblock
#6
památky.
#8
alto_textblock
#8
Různé zprávy.
= Mezinárodní VI. zeologický sjezd zahájen byl
jak se odlamtud telegrafuje, v Bernu.
= Požáry v Uhrách. Z Pešti se telegrafuje, že
v Heno-Fölvě shořelo dnes 35 obydelných domů
i s vedlejšími budovami a zásoban i obill.
= Neštěsti na moři. Z Queenstownu se telegra-
fuje: Čtverostěžník »Lord Carron« přibyl sem dnes
těžce poškozený. Srazilť se s lodí »Inverkipem«a
tato se potopila. Jen dva muží posádky se zachránili.
dvacet jich ptonulo.
= Zemělřesení na Samosu. Dle depeše atbénské
opětné otřesy země na ostrovu Samosu způsobily
mnobo škod, pobořivše ve vsích četné domy.
#9
alto_textblock
#9
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes večer
zahájí se v Národním divadle cyklus českých
oper. do něhož zařaděno je lentokráte dvacet prací,
největší to dosud počet původních oper, v souvislosti
provozovaných; k prvnímu tomuto večeru zvolena
e slavnostní opera Bedřicha Smetany »Libuše
s pí. Maturovou v partii titulní, damami Klánovoua
Slavikovou a pp. Benoním, Klimentem. Plakem,
Šírem a Pellertem v hlavních partiích. P'ředslavení.
jež říditi bude poprvé po své dovolené chef opery
p. Karel Kovařovic, připadá 1. čtvrice předplatitelo.
Zejta je slavnostní představení na počest natozenin
J. V. císaře a krále Františka Josela I; určena jest
k němu premiéra anglické veselohry »Schovan-
ka« od Madelainy Lucelty Ryleyové Hlavní role hrejí
dámy Gtěgrova a Benoniová a sp.: Vávra, Inneman
a Matějovský; režii má p. Mušek, jenž hru z angli
ckého přeložil. Před tím sebrána bude rakouská
lymna v instrumentaci Fibichově. Ve čtvrtek bude
druhé předslavení cyklu českých oper. o němž pro-
vedena bude Dvořákova opera »Čerta
Káča«, v jejíž titolní ženské roli vystoupí jako
host člen městského divadla norimberského pi. Anna
Veverk vá-Kelinerova. V pátek vystoupí pohostinsku
její choť. pan Karel Veverka, taktéž člen tamější
onery, a zpívati bude partii kardinala v Halévyově
„Židovces. Na sobotu určena je třelí opera
cyklu, Smetanovi »Braniboři v Čechách
K dnešuímu představení »Libuše« prodávají se pro-
gramy s obsahem opery po 20 hal. již u denní po-
kladny a večer u billetátů: tamtéž možno koupiti
i brožuro, vydanou k letošr ímu cyklu a obsahující
pojednání o skladatelích, jich dílech a obsahu všech
20 oper, jež budou provedeny; brožura, mající účei
informační, stojí pouze 90 hal. Slečna Slavíkova, jež
měla včera zpívati partii Mařenky v »Prodané ne-
věstě«, ochuravěla; místo ní zpívala slč. Kubatova,
meškající — ač na dovolené — náhodou právě
v Praze.
+ Lidově divadlo »Urania« v Praze—VII. Jake
42. hra děln ctva strány soc. dem. v Praze-VII. hraje
se dnes se svolením sptávy Náro dního divadla drama
#10
alto_textblock
#10
»Maryša«. Napsali Al. a V. Mrštík. Režiser v
Spurný. Titulní úlohu hraje pí. Košnerová, ostatní
hlavní úlohy jsou v rukách dam: Pražské, Vejvo-
dové, Spurné, Bermanové, Kovářové a pp. Lach-
mana, Počepického, Pražského, Spurného, Chalupníka.
Začátek o 3/48. hod. več. Ceny míst poloviční. Po
divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra
hraje se po druhé původní novinka: »Lidé a lidičky«.
Veselohra o 3 jedn. Napsal dr. Janke- Dvorský.
+ Z kanceláře zmíchovského divadla. Dne
opakuje se Hauptmannovo proslulé drama „Tkalci“
s celou činohrou smíchovského divadla. Úspěch nedělní
premiéry tohoto díla byl skutečně ojedinělý a účinku-
jicím dostávalo se bouřlivých ovací i po samotném
představení.
+ Smíchovské divadlo. V posledních dnech třet
zajímavý večer: Premiéra Šmahovy „Paní Berouško-
vé“, pak Schäfferův pokus české satiry, a nyní Haupt-
mannovi „Tkalci“. Posudek o dramatě samém, silném
svou smělou koncepcí a prostředky bezohlednými, ne-
náleží sem. Zde budiž jen konstatován výsledek diva-
delní energie; při bouřlivém potlesku přišlo po dlou-
hých létech zákazu poprvé na pražské jeviště proslul
dílo sociální bídy, práce to mladého tehdy modernisty
Gerh. Hauptmanna, známého našemu obecenstvu ji
„Osamělými dušemi“, „Haničkou“ i „Potopeným zvo-
nem“, a představení jeho při všech oblížích bylo téměi
bezvadné. Družina umělecká, upozornivší obecně na
sebe před léty výborným provedením Šimáčkových
naturalistických dramat, jest dosud na svém místě
ničeho neztratila fraškovitým repertoirem, soustavně
poslední čas pěstovaným. Pp. Lier, Charvát, Táborský
Pulda, Kubíkové, pí. Hesová, Táborská, slouží svoil
hrou ke cti divadlu velkého města, kamž po případě
vésti lze i cizince; též scény komparsové vzbudily
dokonalou illusi i v d'vadlu, kde vše, tradice, okoli
i obecenstvo žádá kategoricky repertoiru lehčího.
Chlěla-li správa divadla okázati večerem tím, že divadle
dovede provésti i dramata vážná a přísná, nelze jí ubrá-
nili výtky, že častěji neposkytuje silám svým příleži-
tosti k uplalnění se; má-li však večerem tím zahájena
býti nová fáse našeho, po zemském nejstaršího divadla,
jako svého času „Mládím“, pak vítáme ji vřele, nebo
jím rozpomněla se svých úkolů vážných a večer ae-
dělní, ačkoliv hráno bylo jako při každém, přísnějším
nebo pochmurnějším dramatě, při domě poloprázdném
M.
budiž jí připočten k dobrému.
+ Pištěkovo lidové dívadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny „Monika“, tragédie o 3 jedn. Napsal J. J. Kolár
Se slečnou Vedralovou v úloze Ltulní. Zejtra je lidove
představení za poloviční ceny po třetí „Čert a Káča“
Ve čtvrtek vystoupí o benefičním večeru p. Zdeňky
Bullantové pan Miloš Nový, režisér městského
divadla v Plzni. Hráti bude úlohu Chlestakova v Go
golově „Revisoru, kterou čítá ke svým nejlepším rolím
#11
alto_textblock
#11
Ze soudní síně.
#12
alto_textblock
#12
Ze soudů cizích.
Obdržel milosť. Pozoruhodnou zprávičku přiná-
šejí nedělní vídeňské noviny. Loni v říjnu ocitl se
před tamější porotou 43lelý tehdá polomek vzneše
ného rodu bavorského, spříbuzněného nad to s ně
kulika domy panovnickými, říšský baron František
Josef z Lerchenfeld-Allannu, jako obžalovaný ze
zločinu podvodu Baronu Lerchenfeldovi dostalo s
vychování, přiměřeného kavalírskému jeho původu —
kmotrem při křtu byl mu císař — a bydlel po od-
bytém kursu vojenském ve Vídni jako host v paláei
arcivévody Ludvíka Viktora. Mladý kavalír však
klesal po stránce mravní se stupně k stupní a ne-
štítil se na konec Istivě vylákati na chudě pradleně
na svém sluhovi a jiných chuďasech jejich těžce na
střádané úspory. 24 řijna 1903 odsouzen byl za t
porotou na 15 měsícův a odbyl sobě právě 9 a půl
měsíce z tohoto trestu. Zbytek byl mu v sobotu
císařovým rozhodnutím prominut.
#13
alto_textblock
#13
Věstník zivnostenský a dělnický.
#14
alto_textblock
#14
* Z Vidně, 15. srpna. (C.-B) Včera byl zahájen
druhý rakouský sjezd kovářský. Delegál
ze všech čůstí říše, jakož i z Německa se dostavíli
Císaři do lšiu poslán byl holdovací tele gramn. Včera
a dnes konalo še rokování. Odpoledne byti delegáii
přijati na radnini.
* Ženský odbor Českoslovanské obchodnické ba
sedy pořádá dnes 16. srpna o půl 9. hod. večerní
mistnostech Českoslovanské obchodnické besedyv
Jerusalemské ulici, čís. 7 debatní večírek sthe
matem »Úkoly odborné organisace a Žen
ského odboru Českoslovanské obcho-
nické besedy zvláště«. Zajímavý a vysoe
důležitý tento rozhovor shromáždí zajisté všechny
členky i členy. Přístup k tomuto večírku mají všechiny
členky a členové Č. O. B.
* Mistrovský kurs krejčovský v Strakonicích
Dne 18. července zahájen byl kurs krejčovský za při
tomnosti zástupců obce, okresu a místních společenstev
Statosta pan Hišman vřelými slovy uvítal pří
tomné a poukázal na význam a prospéch uspořáda
ného kursu. Dne 20. t. m končí kurs svou činnos
veřejnou výslavou prací účastníků, jichž bylo celkem
24. Na kursu probrány byly tylo předměty: 1. Před
stava o braní míry. 2. Sdělení o způsobu střihu
3. Změny pro různé tvary těla. 4. Zobrazení nepra
videlného vzrůstu. 5. O zpracování oděvu. 6. Úsporn
stříhání z látky. Co do střihu sama probrány nejdů-
ležitější druhy oděvu, jako: občanský, úřadní, ce
stovní, sportovní, knéžský, vojenský, spolkovýa
dětský. Mimo jiné přednášel na kursu adj. technologi-
ckého musea pan Rubert Urban o zbožíznalství
rozbor látek, posuzování vlny, bavlny, hedvabí
umělé vlny a umělého hedvábí, o stálosti - abarvení
umělém čistění skvmn. Rozbor stroje šicího a návod.
jak odstranili vady při šití vzniklé, obesiala firma
Singer Co. Kurs řídil odborný učitel techn. prům
musea pan Josef Jermář.
#15
alto_textblock
#15
Stávky.
#16
alto_textblock
#16
* Z Vídně, 15. srpna. (C -B.) Včerejší schůze
stávkujících dělníků skladišť usuesla se v úlerý opě
práci zahájili.
Z Pešti, 15. srpna. (C. B.) »Uher. tel. kanceláře
sděluje: Včerejší schůze mlynářských dělníků usnesla
se selrvati na požadavcích. Většina přimlouvala se
za slávku, ale vůdcům podařilo se shromáždění uko
nejšiti. Uenešeno povoliti, jak přítomní delegáti jieh
žádali, majitelům parních mlýnů Bdenní ihotu, aby
požadavky dělníků znovu prozkoumali.
#17
alto_textblock
#17
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Velké mezinárodní závody alhletické pořáda
včera (15. t. m.) A. K. Bivoj v Žižkové za velké ná-
vštěvy obecenstva a četného účastenství členů
klubů v Č. A. S. sdružených. Výsledky byly ná-
sledující:
I. Vzpírání těžké váhy (do 80 kg tělesné váhy)
70 kg tahem a 80 kg nadhozem. 1. B. Frolík, 2. Ve-
selý, 3. L. Ballé (Bivoj).
II. Mistrovství Čech do tělesné váhy 70k
1, F. Frolík, 2. Rossa, 3. Hloušek (Bivoj).
III. Mistrovství Čech pro klubové liojice do tě
lesné váhy 80 kg. 1. Mužstvo klubu »Bivoj«. L
Ballé, R. Frolík a B. Veselý.
1V. Mistrovství Čech pro klubové t ojice do 7
kg tělesné váhy. 1. Mužstvo klubu »Bivoj«. Frant
Frolik, Rossa, Trnka. 2. Mužstvo klubu Nusle, 3.
Mužstvo klubu Libeň.
V. Těžká váha do 80 kg. Startuje jen M. Císa
(Meteor), který postaví český rekord 140 kg nadho
zem. Tahem zvedl 110 kg.
VI. Vzpírání na výdrž pro všecky třídy. 1. Ci
bulka. 2. Veselý (Bivojy
VII. Vzpírání juniorů na výdrž do tělesné váhy
70 kg. 1. Hloušek (Bivoj). 2. Hon (Bivoj). 3. Šeda
(Nusin
VIII. Řecko-římský zápas tělesné váhy, přea
80 kg. 1. Jíša (Libeň) 2. Frelík (Bivoj). 3. J. Ševčík
(Libeň). Do 7. kg télesné váhy. 1. Frolík (Bivoj)
2. Kadner. 3. Štruss (Nusle)
#18
alto_textblock
#18
Menšinový věstník.
Z Národníjednoty severočeské
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
16. srpna přesně o 6. hod. večer v místnostech jed
noty ve Spálené ulici č. 26, II. poschodí.
#19
alto_textblock
#19
Věstník spolkový.
#20
alto_textblock
#20
Slavnosti.
Sdružené místní spolky v Č. Kru
mlově uspořádají ve dnech 20. a 21. srpna národní
slavnost. V sobotu dne 20. srpna o 8. hod. več. po
řádán bude koncert, při němž účinkují slečny
E. Suchánkova, virtuoska na klavír, M. Drahorádova
koncertní pěvkyně z Prahy. E. Rentzova a sbo
damský z Č. Krumlova. Řídí a doprovází p. Frant
Vránek. V neděli dne 21. srpna o 31/4 hod. odpol
koná se lidová zábava na verandě a ve všech míst
nostech hotelu »u růže«, při níž koncertuje hudb
knížecích schwarzenberských granátníků. Na pro
gramu jest buffet, tombola, koufení a střelba o ceny.
foutkové divadlo, vykládání karet. Veškerý čistý
výnos určen jest na vánoční nadilku české školní
mládeže.
#21
alto_textblock
#21
První sjezd českých měst a mě-
steček moravských v Napajedlách
(Pavodní zpráva »Nár. Listůe.
V Napajedlách, 15. srpna.
#22
alto_textblock
#22
U příležitosti otevření nové radnice uspo-
řádán byl v Napajedlech první sjezd českých
měst a městeček na Moravě. Sjezd po výtce pra-
covní, který má býti základnou pro další práci
za rozvojem naši ubohé a tolik osekané samo-
správy. Sjezd rozpočtěn jest na dva dny, dne
14. a 15. t. m. a spojen jest s retrospek-
tivní výstavou českých měst a městeček
moravských, která umistěna jest v nové radnici.
Uplynulý první den slavností napajedlskýeh
byl celým svým průběhem programem důstoj-
ným. Město naše tonulo v záplavě praporů če
ských a slovanských barev. Jen některé domy
těch, kteří nepřáli si stavby nové radnice, zu
staly neozdobeny.
Slavnost sama začala dle obvyklého zde
způsobu mší ve farním chrámu sv. Bartoloměje,
načež průvod účastníků, mezi nimiž byl nepře-
hledný zástup representantů českých města
městeček moravských, ubíral se před novou
radnici.
Tam po zapění slavnostního sboru odevzdal
stavítel radnice p. Sehleps klíče její staro-
stovi města, p. Čejkovi, který uvítal četné
hosty i domácí účastníky. Následovalo vysvě-
cení radnice, chorál „Svatý Václave!“ načež
promluvil prof. V. Prasek o významu retro-
spektivní výstavy českých měst a městeček mo-
ravských. Akcentoval, že Morava, chudá na sta-
vitelské památky, jest bohatou na písemnosti, ze-
jmena desky zemské, vytkl, že na Moravě ne-
máme českého hlavního města, českého stře-
diska a proto myšlenky, uspořádati sjezd samo-
správný a retrospektivní výstavu z oboru samo-
správy uchopila se Napajedla, jedno z nejmlad-
ších měst moravských. Vytkl dále kulturní snahy
našich měst a pravil, že Napajedla postavením
nové radnice vyslovila se proti stodolovému
slohu, v němž nyní ponejvíce provádějí a stav
se obecní budovy.
Pan Jančík z Kojetína žádal za opravu
obecních řádů a úpravu platů samosprávného
úřadnictva, načež starosta města p. Čejka pro-
hlásil výstavu za zahájenou.
Z poslanců byli při slavnostním aktu pří
tomni dr. Perek, Skála, Kancnýř,
Samohýl, Reichstädter, Rozkošný.
Svozil a dr. Žáček, který zároveň zastu-
poval zemský výbor moravský. Vláda zastoupena
byla místodržitelským radou p. Svitavským
z Brna.
Po skončení tohoto aktu konal se v místno-
stech Čtenářského spolku banket, při kterém pro-
neseny byly dva přípitky. Starosta města p. Čejk
připil panovníku, místodržitelský rada p. Svi-
tavský obei Napajedlám.
Odpoledne o 4. hodině zahájen byl za četně
účasti pracovní sjezd starostou městap.
Čejkou. Do představenstva zvoleni pánové: Po-
vondra z Kroměříže předsedou, Fialka, starosta
z Frenštátu a dr. Pluhař z Marianských Hor jeho
náměstky a odborný učitel Hýža z Napajedel za-
pusovatelem. Před zahájením rokování uvítal sjez
jménem výkonného výboru strany lidové posl. dr.
Terek z Prostějova, který za bouřlivého souhlasu
ukázal k tomu, že samospráva na Moravě proto
tak pomalu se vyvíjela, že zemský vý b o
moravský místo o ni staral se víc
o germanisaci země. Jménem zemského
výboru vítal sjezd posl. dr. Žáček a přál si
prohloubení našich samosprávných snah.
Potom měl první český starosta města Hra-
nic p. dr. Šromota přednášku o kulturníeh
úkolech českých obeí na Moravě. Přednáška
byla pěkná formou, bohatá obsahem a vytkla
četně body, kde naše obce k volání po kulturn
práci jsou hluchými. Byla také odměněna hojným
petleskem.
Pan dr. Zapletal z Napajedel podal ná-
vrh na ustanovení stálého sjez dovéh
výboru českých měst a městelčl ek
moravských, který by provedl usnesení tohoto
sjezdu a vykonal přípravy ke sjezdu příštímu,
dále aby na pořad příštího sjezdu dáno bylo ro-
kování o změně obecního volebníh
řádu na Moravě, k vypracování příslušných
návrhů by zvolen byl šestičlenný komitét a ko-
nečně návrh, aby zvolen byl zvláštní šestičlenný
výbor, který by vypracoval návrh na organi-
saci českých měst a městeček m -
ravských.
P. Kitrich ze Staréhe Jičina přál si, by p
provádění těchto návrhů jakož i vůbec při všech
akcích na povznesení samosprávy brán byl zřete
také na venkovské obce.
Návrhy tyto byly přijaty. Potom ustavily
se sekce: I. O smírčích soudech na Moravě
II. O vydání chudinského zákona pro Moravu
III. O povznesení finančních poměrů obcf mo
ravských, načež byl pracovní sjezd ukončen.
Mezi tím rozproudila se v obecní zabrad
animovaná lidová slavnost, která trvali
až do pozdního večera.
Dnes právě rokují sekce. Po 3. hod. odpol
bude plenární schůze sjezdu, o kter
podáme zprávu zejíra.
Ještě několik slov o budově nové radnice
Vystavěna jest ve slohu české renesance podle
návrhu architekta p. Dominika Feye z Uher
Hradišlě stavitelem p. Schlepsem nákladem asi
140.000 K. Venek působí pěkným dojmema
liší se od obvyklých staveb našich radnie
pestrostí slohu. Vnitřek není posud hotov. Z něh
nejnádhernější části jest zasedaci síň se třemi
skleněnými dveřmi, vedoucími na balkon a
ozdobenými malbami na skle, které představuj
znaky zemí koruny české, práci to firmy Ška
dovy z Brna.
#23
alto_textblock
#23
Stěny jsou posud bílé bez maleb, které
tam teprve budou provedeny. Na chodbě nalézá
se socha sv. Jiří od Frant. Uprky, na věži
číselník, provedený dle malby Kelerovy ra-
kovnickou šamotkou, hodiny pak od firmy
Hainzovy z Prahy. Barevná okna v budově jsou
darem architekta p. Sedláčka z Hluboké,
rodáka napajedelského.
Netřeba ani připomínati, že ke slavnosti
došla celá řada telegrafických a písemných pro-
jevů blahopřejných.
Retrospektivní výstava umíst-
něna jest ve všech místnostech nové radnice,
vyjímaje zasedací síň a dva pokoje vedlejšl.
V ní vystavují česká města a městečka na Mo-
ravě své památky, jako: stará práva městská,
věci cechovní, listiny různého druhu, památní
knihy, starožitnosti církevní, majestáty cisařské,
staré obrazy měst atd. Výstava jest pěkně uspo-
řádána a zásluha o ni náleží p. prof. Pra-
sko vi.
#24
alto_textblock
#24
Balkán.
#25
alto_textblock
#25
Telegramy.
Z Cařihradu, 14. srpna. (C.-B.) U Selce
v bitoljském vílajetu sveden byl boj s 25člennou
četou. Poručik a četník jeden byli zabiti; ná-
čelník čety a jeden její člen zraněni. Ostatní
členové čety uprchli.
Z Athén, 15. srpna. (C.-B.) Jak se listu
»Neon Asti« telegrafuje, dojde co nevidět na
vzbouření okršku vadenského. 450 povstaleů
jest prý už shromážděno. Vůdcem hnutí toho,
jež bylo prý Sarafovem podníceno, jest Rober
#26
alto_textblock
#26
Kičov.
#27
alto_textblock
#27
Válka rusko-japonská.
#28
alto_textblock
#28
Skrydlov a Kamimura.
#29
alto_textblock
#29
Japonský admirál Kamimura, dosud tolik
nezdary stihaný, oznámil do Tokia, že na seve
od ostrova Cusimy v Korejském průplavu potkal
vladivostocké loďstvo a svedl s ním vltěznou
bitvu, ve které byl potopen ruský křižák »Rju-
rik«, a druhé dva křížáky, které spolu s »Rju-
rikem« tvořily celé vladivostocké loďstvo, za-
chránily se sice, ale byly silně porouchány.
Ztráty Kamimurovy malé.
Zpráva Kamimurova je poněkud příliš la-
konícká a potřebuje nevyhnutelně doplnění.
Bude-li doplněna ve prospěch Kamimurův, štěst
pro něj, neboť jeho jméno v této válce nejvíe
utrpělo na dobrém zvuku. Nejen o jeho schop
nosti, nýbrž i o jeho osobní statečnosti bylo
velmi pochybováno a myslilo se, že jenom tento
nedostatek dosud jej zachovává živa; nebol
statečnější vojevůdce japonský dávno by byl na
sobě vykonal harakiri.
Jinak je si třeba připamatovati, že vladi-
vostocké loďstvo bylo dosud Japonsku nepřítelem
nejen vítězným, nýbrž přímo hrozným. Ono.
početně tak slabé, dokázalo, že celé Japonsk
naplněno jest panikou, jež zvláště jeho pobřežná
místa zachvátila. Všude se obávají jeho přepadů.
obchodní lodi neodvažují se již na moře az
ciziny odpírají zasílati do Japonska tovary, led
na rísiko objednavatelů a za hotové zaplacen
zlatem.
Další zprávy o úspěchu Kamimurově nás
poučí, pokud Japonsko může doufati, že je Ka-
mimura osvobodil od loďstva Skrydlova.
Ruské obžaloby Japonců-
Japonci zahájili válku úkladnou lstí a roz-
bojnickým přepadením, jehož hanebnosť dosu
nesmazali. Tato vlastnosť jejich vystoupila nynl
opět v případě »Rěšitelného«. Minonoska tato
vplula do neutrálného přístavu a byla již od-
zbrojena, když ji Japonci přepadli a odvlekli
do Čifu.
Ruské listy obviňují Japonce z nového.
těžkého přestoupení mezinárodního práva. »Ruse
píše: Japonci pokáleli vlajku svého válečného
loďstva novým cejehem hanby. Jako mořští lou-
pežníci, jako piráti divokého, barbarského národa
pošlapali všecky zásady, na kterých stojí vzá-
jemné styky civilisovaných národů. Porušili ne-
utralitu Číny a zadali urážku i všem těm ná-
rodům, jejichž válečné lodi nacházely se v Čtu
v okamžiku hanebného attentátu. Výmluva ja-
ponského konsula, že japonské minonosky ne-
věděly o odzbrojení »Rěšitelného«, nemá žádné
ceny. Kdyby to i pravda bylo, Japonci přece
neměli žádného práva vykonati přepadnutí v ne-
utrálném přístavě. Měli se obrátiti na činského
admirála a žádati, aby »Rěšitelný« byl odstraněn,
a potom by se byli dověděli, že ruský mino-
nosec jest už odzbrojen a tudy nedolknutelný.
Rusko nebude otáleti s protestem proli
tomu, že Japonci opětně porušili pravidla čestné
války. Skutek tento, dovozuje »Rus«, jest ještě
horší, než věrolomné napadnutí na »Varjaga«a
»Korejce«, jež událo se v bezbranné Korei.
Ale v Čifu činský admirál vyzval »Růšitelný«,
aby se dal odzbrojiti a když se to stalo, přešla
zodpovědnosť za vše dalši na Čínu.
#30
alto_textblock
#30
Portarturské loďstvo.
Všecky zprávy potvrzují fakt, že se port-
arturskému loďstvu podařilo vyplouti z přistavu
a probiti se loďstvem nepřátelským. Nestalo se
to bez boje, bez napjetí všech sil a beze ztrát,
ale hlavního účelu je dosaženo. Nechť nyní
Togo vpluje do přístavu portarturského a vydá
se za terč bombardementu ruských pevností
Toho se Togo bude chrániti a než by vlezl do
pasti, raději ve své úřadní zprávě rozhlašu je,
že přístav portarturský ještě není volný a že
ruské lodi »patrně« se do něho vrátily.
Při výpadu portarturského loďstva se uká-
zalo, že loďsivo Togovo již je slabši. Silu ja-
ponskou tvořily: tři křižáky I. ř. a 8 malých
křižáků se 17 minonoskami. Ruské loďstvo pak
mělo 16 velkých korábů, mezi nimi 6 pancéř-
níků I. ř. Proto Japonci mohli ruskému loďstvu
způsobiti některé ztrátý minami, ale porazili je
nebyli s to. Že »Askold« a »Novik« zajeli do
Ciňdaa, jest nepochybným znamením, že ruské
loďstvo minulo Šantunský průliv a vyplulo na
oceán.
Nyní je důležito, aby portarturské loďstvo
šťastně a brzy přirazilo k vladivostockému.
Podle některých zpráv bylo již viděno v Ja-
ponském moři, na západ od ostrova Kiu Siu.
V Berlíně jsou přesvědčeni, že spojení
obojího loďstva ruského jest už faktem, jenž
by ovšem odporoval zprávě Kamimurově tak,
jak ona jemu.