#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NAHODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
16. srpna 1904. Cislo 225.
#4
alto_textblock
#4
když byli mnoho zkusili a přežili. Ruský národ
citi carskou radost tak, jako svou vlastní, a tak
i carské hoře. Avšak zde nehovorí pouze cit,
nýbrž vědomi politického významu této události.
Každý otec, narodí-li se mu syn, má takový
pocit, jako by se jeho síly zdvojnásobily. Pro
hospodáře velikého mocnářství narození syna
následníka jest událostí ohromné důleži tosti.
U kolébky toholo dítěte stojí celá Rus, 140
millionů hlav. Před tímto robětem otevírá se
tajemné, veliké jeviště. Chlapec ten narodil se
v roce, kdy těžké zkoušce podrobena statečnost,
tvrdost a sebeobětavost ruského národa. Nikdy
snad Rus takové zkoušky neprožívala. Ale v den
jeho narození svitl na dálném Východě paprsek
naděje a k srdci ruskému promluvily nadlidské
podvihy obranců portarturských. V napřažení
svého velikého heroismu Rusko vítá následníka
trůnu, vítá ho s radostí a láskou a péčí jeho
rodičů bude svítiti mu jako vůdčí hvězda a vésti
ho ke skutkům slávy a štěstí Ruska. Kéž mu
Hospodin daruje šťastná léta a blahosloví ho na
veliký život ruského caral
»Rus« píše: V roce bouře objevilo se toto
dítě. Nepohoda míne, bouře utichne. Zahojí se
mravné i materialné rány, zadané Rusku jeho
nepřáteli, zjevnými i tajnými. Tvrdost i stateč-
nost ruského národa, jimž nic neodolá, vykují
pevný mír od břehů Tichého moře k Baltickému,
kde se leskne hrad Petrův, »stoje nezvratně
jako Rus« podle politické víry Puškinovy. Syn
cara, utvořivšího haagskou konferenci, vnuk cara
Mirotvorce, pravnuk cara Osvoboditele, kéž se
dočká, až dožije mužných let, šťastných pod-
mínek míru vnějšího i vnitřního!
#5
alto_textblock
#5
Korunovace krále Petra.
Ruským listům oznamují z Bělehradu, že
veřejné mínění v Srbsku nalehá na krále Petra,
aby odložil svou korunovaci na dobu po válce
rusko-japonské. Srbský národ žije s ruským
jedním srdcem a cíti svou povinností osvědčit
to. Není možná, aby Srbové oddávali se domá
címu veselí, dokud trvati bude krutý boj národa
ruského.
Srbové také sbírkami ve prospěch raně-
ných ruských vojínů osvědčují svou lásku Ru
sům. Dává každý, chudý jako bohatý. Malá
městečka posílají víc než 1000 fr., a každá
zásilka je provázena vlasteneckými projevy.
#6
alto_textblock
#6
Americko-inrecký spor uklizenI
Státní tajemník pro věci zahraničné Hay
ve Washingtonu prohlásil, že Porta ve všech
směrech povolila požadavkům americkým a že
tím jest spor obou států uklizen. Nepochyboval
jsme ovšem od počátku, že bude spor pokojnou
cestou vyrovnán. Amerika zabila ale tak říkaje
dvě mouchy najednou: vynutila na Portě uznání
svých požadavků, třeba zatím »na papíře«, a
na druhé straně pod vhodnou záminkou vsunula
loďstvo své pro všechen případ mezi Suez
Dardanelly1
#7
alto_textblock
#7
Akce Francie na prospěch Ruska.
Poprvé bude povolána vláda francouzská,
aby zasáhla činně do sporu japonsko-ruského
Jak nám sděluje telegram petrohradský, hrabě
Lamzdorf vyzval na příkaz cara ruského vy
slance v Paříži, aby jménem ruské vlády požádal
vládu francouzskou, by tato podala zástupeem
svým v Tokiu protest proti křiklavému porušení
neutrality Činou a proti porušení všeobecně
uznaných zásad mezinárodního práva, jež stalo
se přepadením »Rešitelného« v neutrálním pří
stavu čifském Japonci a passivním chováním se
Číňanů vůči tomuto násilí. Také ostatní vlády
byly Ruskem o tomto jeho kroku uvědoměny
Francie přejala, jak známo, od vypuknutí války
na žádost Ruska diplomatické zastupování zájmů
jeho v Tokiu. Vláda Combesova bude míti nyn
příležitost, aby energickým a opravdovým pro
vedením akce té vyvrátila pověsti, že se chová
k Rusku obojetně a že pokládá po shodě své
s Anglií a po sblížení svém s Německem for
málního spojence svého spíše za quantité ne
gligeable . ..
Zároveň bylo uloženo ruskému vyslanci
v Pekinu, aby činské vládě podal rovněž kate-
gorický protest a aby ji upozernil na vážné
následky, kteréž by porušení neutralily, jí při-
puštěné, mohlo i pro ni míti. Čína zahrává s
tu nebezpečně s ohněm. Neboť tím okamžikem,
kdy by ruské voje překročily hranice její —
do Pekinu maji Rusové blíž dnes než do Seulu
— nezůstalo by jen na nich, neboť té chvile
následovaly by jistě podobné akce od žárlivých
Angličanů na Jancekianu a od Francouzů na
jihu, o Némcích ani již nemluvě. Čína, sama
nemajíc vojska, jež by se Japonsku vůbec jen
z daleka rovnati mohlo, dává tak v šanc i samu
celistvost svou.
#8
alto_textblock
#8
Mezinárodní sjezd socialistický v Amsterodamu.
Mezinárodní sjezd socialistický byl zahájen
v neděli v Amsterodamu i byl zvolen ihned za
předsedu jeho Van Kolt (Holanďan), za místo-
předsedy Japonee Seu Katayoma a Ru
Plechonov. Reťerovati o tomto sjezdu sociálně-
hospodářském náleží ovšem do rubriky jiné,
jestliže ale dovolujeme si výminečně zmínkuo
něm zde, jest příčinou toho právé účast Rusů
a Japonců — na poprv — na něm. Sotva že
toliž sjezd byl zahájen, povstal předseda pořa-
datelského výboru, aby zvláště okázale pozdravi
účast delegátů japonského a ruského, načežsi
oba tito »za hřímavého potlesku shromážděných«
— jak praví amsterodamská depeše — podal
ruce. Oba pak měly proslovy, v nichž se vyslo-
vují ostře proti rusko-japonské
válce; zástupci socialistické strany francouz-
ské podali resoluci, v níž se projevuje očekávání,
že socialisté jednotlivých zemí všemi prostředky
budou klásti odpor proti šíření a pokračování
války. Resoluce byla jednohlasně přijata. V kaž-
dém připadě měli socialisté japonští dříve ještě.
již před válkou dosti přiležitosti, by ve vlastní
zemi vyvoláním mocného hnutí hleděli válku
zameziti. O tom ale nebylo tehdy ničeho sly-
šeti, ba ani nic o velikých projevech, jimiž byl
by odsoudili přepadení ruského loďstva v Port
Arturu počátkem února, kterým vlastně k válce
podnět dán byl. Nyní, kdy již tisíce a tisíce
mrtvol kryje bojiště a kdy se jeví stále zřej-
mějším, že bez pomoci anglické Japonsko válku
tuto, třeba po krajním napjetí sil ruských pro-
hraje, jeví se ovšem vystoupení socialistů ja-
#9
alto_textblock
#9
ponských proti válce, vyvolané zvláště též za
rozšířením trhů japonských, z nichž by právě
socialistická strana pro případ vítězství japon-
ského byla prospěch měla -— hodně neupřímným.
Ruský zástupce na sjezdu amsterodamském byl
by dobře učinil, kdyby byl socialistům japonským
připomenul toto dvojí jejich stanovisko pře
válkou a po nynějším její vývoji. Není též po-
chyby o tom, že by japonská strana socialisti-
cká dokonalejší organisací svou a rozhodnějším
vystupováním ve vlastní zemi dělnictvu japon-
skému, jež mimo dělnictvo čínské jest snad
nejhůře placeným v celém světě, více pro-
spěla nežli parádním řečněním na dalekých
sjezdech, jež na bídné poměry japonského děl
nictva nebudou míti vliv ani — platonický.
O nebezpečí pak, které by z rapidního vývoje
Japonska a z jeho vítězství kynulo především
i dělníku evropskému, jeho nezdaru a jeho
zaměstnanosti, o tomto v pravdě i sociál
ním »žlutém nebezpečí« mohl se pak ruský
delegát poučit u soudruha svého německého
Bebela, který před několika lety v řeči své po
věděl o tom několik pěkných a varovných slov.
Ovšem tehdy se nemohlo tušiti, že by se mohl
někdy na toto jeho stanovisko odvolati nenávi
děné — Rusko.
#10
alto_textblock
#10
Anglická anexe v Americe.
Do Nov. Yorku došla zpráva, že anglický
křižák »Tribune« anektoval ostrovní skupinu
averskou, děla na břeh vysadil a vlajku loďstva
na nich vztýčil. Averské ostrovy leží v Antill-
ském moři. — Zpráva vzbudila v Nov. Yorku
značnou sensaci, protože anexe ta uvedla by
Anglii v konflikt nejen s Venezuelou, nýbrž také
se Spojenými státy, ačli by tyto chtěly vůč
ní Monrosovu zásadu uplatniti
#11
alto_textblock
#11
Slavnosti českého řemeslnietva
a živnostnictva v Praze.
(Ve dnech 13., 14. a 15. srpna)
Významné a representační slavnosti českého
řemeslnictva a živnostnictva byly v prázdnino
vých dnech událostí, jež Prahu a veškeré vrstvy
jejího obyvatelstva vyrušila z feriálního dolee
far niente. Třídenní okázalé festivity, koruno-
vané zdařilým a průběhem svým důstojným
sjezdem, ukázaly naší veřejnosti, jak početnou
jest tato kategorie důležitých činovníků v celém
našem životě a ve společenském a národnostním
zvláště. Rozumí se, že češti řemeslníci a živnost-
níci, vedle lesklé cetky slavnosti měli i seriosn
stavovské otázky na pořadu svého sjezdu. Kromě
toho měla slavnost i účel, posilniti hmotně my
šlenku, jež od několika let stala se ideálem če-
ského řemeslnictva a živnostnictva: zbudovati
vlastní dům. A zdá se, že účelu toho dosažen
v plné míře, jak ke spokojenosti pořadatelstva,
tak i těch, kdož měli na slavnosti účast. Úvodem
k nedělnímu a pondělnímu svátku českého ře-
meslnictva a živnostnietva byla zdařilá akademie
sobotni, o jejímž průběhu referovali jsme jižv
čisle nedělním. Významnou událostí byl ne-
#12
alto_textblock
#12
dělní
#13
alto_textblock
#13
sjezd na Žolině.
#14
alto_textblock
#14
Sjezd svolán byl „Zemskou jednotou ře-
meslnických a živnostenských společenstev v
král. českém“ do veliké dvorany žofínské a konal
se jako celá slavnost za protektorátu král. hlav.
města Prahy. Jako zástupci města přítomni byl
starosta dr. Vl. Srb, druhý náměstek pan
Seifert, dále ob. st. Prášek, J. Weiss,
ob. st. Chadima, m. r. Al. Vaníček, m.r.
Varvažovský, ob. st. A. Koubek, dále
poslanci říšští a zemští pp. red. Jos. Anýž,
Baxa, Březnovský, dr. Lad. Dvořák,
dr. Josef Herold (za Národní radu), K ar
bus, Kratochvíl, Jos. Krejčík (za ob-
chodní a živnostenskou komoru v Praze) a Jose
Sekol. Dále přítomni byli pp. J. Vorlíček
Fr. Oplt (za obchodní a živnostenskou komoru
v Praze), dr. Schuster (za technologické
museum), B. Rychlík a Karel Fišer (za
Průmyslovou jednotu), dále zem. posl. Jindřich
Ronz, Engelmann, dr. Ad. Otý s (za Kar-
lín), L. Weigner, inspektor technologického
musea, Josef Burger (Kladno), Alois Holu-
bička, místostarosta a zástupce živnostenskýeh
spolků z Moravy, Jul. Vlk, zást. živnostenského
komisaře, řed. Kafka z Prahy a j. v. Omluvil
se: místodržitel Karel hr. Coudenhove.
vl. r. Zerboni, posl. Karel Adámek, přís.
zem. výboru, posl. Němec a j. v.
Jednání sjezdové zahájil o půl jedenácte
hodině zemský poslanec a starosta Zemské jed-
noty p. Jirousek, uvítav jménem Zemské jednoty
shromážděné hosty. Zemská jednota živnost-
nictva pokládala za svou povinnost předeslati
slavnostem řemeslnicko - živnostenským sjezd
řemeslnický a živnostenský.
Za tím účelem obrátila se zvláště
na venkov. Řemeslnictvo a živnostnictvo venkov-
ské dostavilo se v počtu přehojném. Jest to dů-
kazem, že činnost i cíle Jednoty nalezly mezi
řemeslnictem a živnostnictvem venkovským ná-
ležitého pochopení. Venkovští kollegové vždy
obětavě spolupůsobí při povznesení a obrození
stavu živnostenského. Program sjezdu sámo
sobě znamená značný kus práce. Snad i nové
myšlenky přinese na povznesení stavu řemeslní-
ckého. Otázka tohoto stavu řešiti se musí způ-
sobem vážným, důstojným a rozhodným. Bude-ll
vůle naše pevná, tužby a přání naše odůvodněně,
zdar nás nemine. Řemeslnictvo dobře pocho-
pilo, že jen v silné organisaci možno s úspěchem
domáhati se požadavků. Jednota řemeslnická jest
střediskem řemeslnictva i živnostnictva z celého
království českého, jest organisaci silnou, tak že
možno prohlásiti, že jest nejmohutnější v celé
říši. Osmdesát tisíc českých řemeslníků
a živnostníků hlásí se mezi její členy. S tako-
výmto střediskem nutno vážně počitati. Jed-
nota naše veškeré požadavky své
postavila na programu národním.
českém. (Výborně! Potlesk.) Základní my-
šlenkou naší jest, aby národ náš byl sil-
ným. (Výborně!) Zdravé smýšlení národní při-
mělo řemeslnictvo české k tomu, aby přinášelo
národu svému oběti, které i budoucně přinášet
bude. Tužbou naší jest, aby národ náš byl uvniti
i na venek silným. (Pochvala.) Síle kyne zdar
Nechceme tvořiti žádnou kastu v národě, nýbrž
hlásíme se k němu tak, jak jest celý a s níma
proň chceme vždy pracovati. Řemeslník a živ-
nostník český mnohdy zapomínal na sebe, ale
vždy měl na paměti eíl, aby národ český zcelený
čeliti mohl nepřátelům, neboť jen svorná práce
přinese kýženého ovoce. Tato snaha naše a obě-
tavost měla by nalézti vždy náležité pochopen
#15
alto_textblock
#15
v kruzích, kteréž o zákonodárství rozhodují, a
odtud by při vymahání našich požadavků a práv
mělo dostati se podpory nejvyšší. Mimo práce,
směřující pro všechen národ, máme také svoje
ideály, nemáně vznešené a cenné, jimž síly
svoje věnujeme.“
K této práci vítá řečník všechny účastníky
ze řad řemeslníků a živnostníků a přeje snahám
jejich plný zdar. Potom za hlučného potlesku
pochvalného provolávání celého shromáždění
vítá hosty, zejmena zástupce města Prahy, po-
slance dra. Herolda, Anýže a ostatní, jakož i de-
legáty korporací a společenstev venkovských.
Starosta města dr. Vl. Srb uvítán bouřiivým
potleskem, praví, že jest mu velkou ctí vítati
pozdraviti řemeslnický a živnostenský sjezd, kte-
rýž jest začátkem mohutných mani-
festací za požadavky řemeslníků
a živnostníků českých. V dalším uzná-
val význam a činnost společenstev a organisace
českého řemeslnictva, kteráž uvede jej na nové
dráhy, spějící ku povznesení a blahobytu jeho.
S povděkem vzpomíná, že řemeslnictvo nejen
dbá stavu svého, nýbrž i prospěchu ce-
lého národa. Uvádí s potěšením, že řemesl-
nictvo a živnostnictvo jest platným činitelem
v samosprávě, již hlasem i radou svoji pomáhá.
Jménem obce pražské vítá účastníky a přeje
sjezdu i slavnosti, jež si vytkly za účel zbudo-
vání velkého řemeslnického a živnostenského
domu, nejlepšího výslodku. (Výborně! Potlesk.)
Říšský a zemský poslanec p. Václav Břez-
novský ujal se slova ve jménu klubu poslaneů
národní strany svobodomyslné na radě říšské.
jenž přítomné poslance vyslal, aby vyslechli po-
žadavky a přání, zde pronesené, a by dle nieh
ve sborech zákonodárných jednati mohli. Neopo
mene tlumočiti projevy, na sjezdu učiněné a vít
všechny upřímným a řemeslnickým „Na zdar!“
(Výborně!)
Zemský poslanec p. Josef Krejčík promlu-
vil za obchodní a živnostonskou komoru v Praze.
Vyslovuje sympatie snahám řemeslnictva, vítá
že činnost jeho směřuje ke blahu národa a při
pomíná, že cesty, jež nastupuje, jsou správné
Bude-li národ hmolně zajištěn, všechny zájmy
jeho potkají se s úspěchem. K této práci přeje
plného zdaru. (Potlesk.)
Potom přikročeno k volbě předsednictva.
Po návrhu p. Rudovského zvoleni byl
pp.: posl. J. Jirousak za předsedu, za I.
místopředsedu Alois Holubička, místo-
předseda Ústředního spolku živnostníků mo-
ravských z Brna, za II. místopředsedu Jan My
kysa z Rychnova n. Kněžnou, zapisovateli pp.
Břehovský ze Smíchova a Fořt z Ouvnl
Zvolení funkce své přijali. Pan Alois Holu-
bička děkuje za poctu, volbou jemu projove
nou a sděluje pozdrav živnostnictva moravského
(Potlesk.)
Jednání sjezdové zahájeno bylo referáten
p. J. Kamelského, jenž promluvil
o významu řemeslnictva a živnostniciva pro
národ český.
#16
alto_textblock
#16
„Často jsme slýchali, že stav řemeslnický
a živnostenský jest jednim z nejdůležitějších
sloupů národa našeho. Obrazného tohoto rčen
používáme dosti často sami, cheeme-li pouká-
zati na význam stavu živnostenského v národě
než dosti často bývá také od jiných činitel
jako lichocení používáno, když měly jiné stav
pomoci živnostníků a řemeslníků zapotřebí. —
My dnes nechceme doslova rčení tofo opakovati,
my nechceme sami sobě lichotiti, my však
chceme při dnešní velmi závažné příležitosti
— kdy citime tu tepnu živnostníků trochu
bouřlivěji biti, kdy živnostnictvo se spojuje, aby
se jaksi veřejně pro své potřeby seskupilo —
v této době chceme jednak sami sobě ten pravý
význam českého řemeslnictva a živnostnictva
uvědomiti, jednak chceme o něm poučiti veřej-
nost, všechny stavy ostatní a všechny důležité
činitele v národě. — Takového, úplně střízli-
vého vylíčení významu tohoto stavu jest nevy-
hnutelně třeba, jednak, aby živnostníci sami
nabyli správného pojmu, jednak však, aby
ostatní, jsouce o významu jeho přesvědčivě po-
naučení, dovedli si uvědomiti také to, co oni
stavu našemu jsou povinni. V tomto směru jsou
značné stížnosti. Tak často se jedná, jakoby stav
živnostnictva byl na shasnutí, nebo jakoby pro
národ, stát, zemi a obec neznamenal ničeho.
A přece jest právě opak pravdou. Nechci se pro
krátkost času dotýkati historie, ale sluší s dů-
razem připomenouti, že již v dobách husit-
ských, právě v době válek, byli usazeni v Praze
a v jiných městech zámožní řemeslnici a živnost-
níci. Pak ovšem přišla doba zlá, jež národ náš
pokosila a takřka zničila. — Řemesla sice byla,
ale téměř úplně zněmčena, zvláště ve městech,
kde přece jenom bylo hlavní sídlo řemeslníků.
Až do počátků minulého století trvaly takové
poměry. Teprve v červáncích nové doby nastalo
probuzení národa. — Byla to doba, v ohledu
národním velice nešťastná, a tu se ukázalo pravé
srdce českých řemeslníků a živnostníků, kteři
po boku buditelů národa práce národní s láskou
se ujali. Tím vykonalo řemeslnictvo v národním
obrození veliký kus práce. Setřením německého
nátěru nebylo u nás vše skončeno, ano, naopak
tím právě dostavila se celá řada národních po-
třeb. Tím současně povstávaly hoje, nekonečné
a vysilující a oběti morálné a hmotné. Dlužno
uznati, že při všech sbírkách hlavním činitelem
bylo řemeslnictvo, živnostnictvo a dělnictvo. Stav
náš konal tedy svoji povinnost s obětavostía
koná a konati ji bude i nadále. (Výborně!) Řeč-
ník zmiňuje se dále o dřívějších společenstvech
t. zv. cechách a přechází k organisacím nověj
ším, kdy řemeslnictvo má již svůj pevný pro
gram. Řemeslnictvo počalo znenáhla upravovat
svá společenstva a zaváděti do nich činnost
v pravdě požehnanou. Přičiněním mužů probudi
lých přistoupeno ke všeobecné organisaci. Or
ganisace tato, „Zemská jednota řemeslnýcha
živnostenských společenstev v království če-
ském“, vzbudila pomocnou akci t. zv. maloživ-
nostenstva, technologické průmyslové museum,
instruktorát živnostenských společenstev a různé
jiné instituce. Stav řemeslnický tvořil od věků
v národě našem důležitou čásť občanstva, tvořil
jmenovitě zámožnou a representativní třidu oby-
vatelstva. Stav náš po probuzení vykonal ohrom-
ný kus práce. Vlastní letargií dostavil se úpadek
avšak dosti brzo v samotném stavu řemeslni-
ckém počalo se to pozorovati a dnes, dík organi-
saci, dokázali řemeslníci čeští, že jsou stavem
žijícím, jenž jde vstříc lepší budoucnosti. Dík
této organisaci, dokázali také, že země, stát a
jiní činitelé, uznávajíce význam tohoto stavu,
nesmi uzavírati se před povinností, aby ku po-
vznesení jeho věnována byla příslušná čásť po
#17
alto_textblock
#17
zornosti. Národní společnost naše a politické
strany rovněž uznávají, že k tomu, aby národ
byl silným, zapotřebí, aby silnými byly všechny
jeho třídy, zvláště v ohledu hospodářském.
V první řadě nutno se toho domáhati u stavu
řemeslnického a živnostenského, neboť tyto sta
vy s rolnictvem a dělnictvem tvoří nejmohut-
nější součást národa. Jest tedy nepochybným
zájmom celého národu, ba jeho existenční otáz-
kou, aby ani jediný z těchto stavů nebyl zničen,
neschudl, ba ani nebyl zdecimován. V národč
našem znamená pevný a zdatný
stav řemeslnický a živnostenský
také pevnost a zdatnost celého ná-
roda. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.)
#18
alto_textblock
#18
O cílech a povinnostech řemeslniciva
promluvil m. r. p. Alois Vaniček. Navázav na
slova předchozího řečníka, pravil, že bezděčně
vnucuje se otázka, zdali stav řemeslnický a živ-
nostenský zaujímá v národě a společnosti ono
místo, a má-li oné váhy, jež by odpovídala jehe
důležitosti a významu. Musí si dáti odpověďl, že
tomu tak není. Příčinou tohoto osudného doznání
jest, že především až do nedávna chybělo živ-
nostnictvu celkové, pevné a jednolité organisace
a že stav sám nejevil poznání, jak důležitým
faktorem organisace jest, jaká má práva a povin-
nosti. A přece musí býti prvním cílem řemesl
nictva, aby z jeho řad vyrostla mohutná organi-
sace, aby budila respekt a byla vyhlodávána.
Dále vedle této hlavní velké organisace jest za-
potřebi obrodu ve společenstvech, aby v nieh
totiž vážně projednávány byly otázky stavu živ-
nostenského a tím, aby úkoly společenstev se
skutečně plnily. V dalším mluví řečník o po-
vznesení stavovského vědomi. Utužení a dalš
rozvoj organisace není a nemá býti jediným ci-
lem, nýbrž ona má býti toliko prostředkem, po-
mocí jehož mají býti hájeny a dobývány zájmy
stavu. Poukazuje na skrovný počet zastoupen
stavu živnostenského ve sborech zákonodár-
ných, autonomních atd. a praví: Pak také bude
možno přistoupiti k řádněmu projednání zákona
živnostenského a to zákona zcela nového, ni-
koliv různými novelami příštipkovaného. České
živnostnictvo nežádá sobě nějakých zastaralých
cechovních řádů, které byly téměř v každém
městě jiné; ale žádá a to plnýn právem, aby,
když v zákoně jest zavedena zásoda, že jest
každý živnostník povinen podati průkaz způsobi-
losti, aby nebylo v zákoně dalších pak ustano-
vení, kterými by se zásada o průkazu způsobi-
losti obcházeti dala a tak, aby nebylo živnost-
nictvo živly nepovolanými poškozováno a ni-
čeno; neboť jsou to právě oni nepovolaní živ-
levé, kteří dobrou pověst řemesel ničí a již
mnohé přivedly k úpadku.
Živnostnictvo musí žádati, aby průkaz způ-
sobilosti byl žádán a předepsán způsobem ta-
kovým, by byl nucen podati jej každý, kdo hodlá
provozovati živnost řemeslnou a třeba to byla
i tak zvaná osobnost morální. (Výborně!)
Živnostnictvo žádá, aby, když sděláván
bude nový řád, byly veškeré závadně otázky
řešeny zákonem a když již není zde tolik dobré
vůle, aby vzhledem k velikým různostem v krá-
lovství a v zemích na radě říšské zastoupených
— zákonodárství živnostenské bylo přenecháno
sněmům zemským; aby nebyla vydávána prová-
aěcí nařízení ministerstvem vídeňským, nýbrž,
aby vydána byla nařízení takového druhu zákony
zemskými a řešena pro každou zemi dle jeji
potřeb. (Výborně!)
Řečník přistupuje potom k otázce starob-
ního pojišťování. Otázka tato vzbudila tolik růz-
ných názorů, splodila tolik různých návrhů, že
stala se tím splotitější a jediný dosud z celé
akce vyplývající prospěch jest ten, že pozvolna
sice, ale přece počíná se uplatňovati v kruzíeh
maloživnostnických názor, že i živnostník má
právo dožadovati se slušného opatření ve stáří.
Ale prozatím jest poznání a uznání toto pouze
platonické a tím arci není živnostníkům nikterak
spomoženo. Proto nutno soustřediti všech sil,
aby, až otázka tato bude projednávána, nevyšlo
živnostnictvo české na prázdno. Vedle pak těchto
nejpřednějších eílů a úkolů stavu živnosten-
ského, nutno, abychom se všichni svorně zasazo-
vali o vysoce důležitou organisaci a opravu živno-
stenského školství, které platně může podpořiti
slav náš v jeho zápase o existenci a práva jeho.
Řečník konči výzvou, aby v rozhodném oka-
mžiku stáli všichni řemeslnici a živnostníci za
svými požadavky jako jeden muž, pamětlivi
jsouce pravdy, že „svornost tvoří, ale
nesvár boří“. (Výborně! Dlouhotrvající po-
flesk.)
#19
alto_textblock
#19
O povinnostech autonomie k řemeslnictvua
živnostnictvu
#20
alto_textblock
#20
promluvil p. Jan Šafr. Týž uvedl: „Když pro
jednával zemský sněm království českého zá
kony samosprávné o okresních a obecních zastu-
pitelstvech, tu zajisté nebylo u nás v Čechách
člověka, česky mluvícího a česky cíticího, aby
nebyl potěšen, neboť zřízení samesprávné po
stránce všeobecně národní a po stránce národo-
hospodářské znamenalo valné sesílení našev
král. českém. Ač činnost nových těchto samo-
správných orgánů, totiž obor jejich působnosti
nebyl příliš veliký a za éry ministerstev německé
levice býval ještě značně obmezován, přece byla
jenom čmnost ta dosti významnou jak po stránce
kulturní, humanní, národohospodářské i komuni-
kační. Mnohý snad bude namitati, že o kulturní
potřeby obyvatelstva starati se nebylo povinnost
těchto samosprávných úřadů, nýbrž že to bylo
v prvé řadě povinností státu, v druhé řadě země,
což ovšem jest pravdou. Avšak stát tuto povin-
nost nekonal a kdyby se bylo čekalo, až povin-
nosti této učiní zadost, byli bychom zůstali v
kulturním pokroku za svými německými krajany
daleko pozadu. Zejmena na poli národohospo-
dářském znamenalo by to zmenšení schopnosti
soutěžiti s nimi.
S povděkem proto budiž dnes konstatováno,
ke eti všem oněm sborům samosprávným, které
hleděly odčiniti macešskou nelásku státu, ze-
jmena zřizováním nevyhnutelně potřebných
středních škol, neboť o německé obyvatelstvo
bylo se strany státu, pokud se týče jeho kultur-
ních potřeb, všemožně postaráno. Však boj na
šich národních odpůrců se stále a stále pro
hluboval a jest dosti na podiv, že za tak nepřízni
vých okolností nezůstáváme za nimi pozadu.
V tomto boji byli jsme slabší Němců, neboť pod-
porují samosprávné úřady jejich i němečti kapi-
talisté. Z peněz německé samosprávy Čech ne-
dostane ani haléře a jde tu o sumy velmi značné.
Tak v roce 1902 vynesly obecní přirážky
19,202.614 K, okresní 13,345.417 K. Z těch
peněz však český živnostník nedostal pražádného
#21
alto_textblock
#21
výdělku. Naproti tomu s žalosti uvěsti musíme,
že česká zastupitelstva v nynější době, kdy prot
českému člověku tak urputně od Němců se vy-
stupuje, z peněz svých hojného výdělkr dopřá-
vají německým podnikatelům, tak že tu přicház.
o výdělek nejen český podnikatel, nýbrž i děl-
ník. Pak si stěžujme do české podnikavosti.
Nemáme-li pro ni práci, planá chvála jí nepo-
může. Vláda rakouská z prací, v Čechác' zadá-
vaných, 80% poskytuje Němcům, 207% Č-
chům, kdežto zemský výbor v tomto směru dbt
úzkostlivě rovnoprávnosti. Za těchto poměrů
každý Čech a zejmena samospráva naše pod-
porovati musí naše podnikatele. Všeobecného od-
souzení zaslouží zastupitelstva, jež zadávaji
práce, placené z kapes českých poplatníků, pod-
nikatelům německým. Nejvyšším přáním našim
jest, aby král. Praha stála v popředí měst, jek
by se řídila slovy Palackého „Svůj k svémul“
(Výborně!)
Nelze nám zazlívati, že takové požadavky
klademe samosprávným sborům. Vždyť často-
kráte sbory tyto potřeby naše přehlížejí. Toh
nadále trpěti nelze. Jsou zastupitelstva, kteri
odpírají příspěvky na vydržování pokračovacíeh
škol, na speciální pak potřeby naše v rozpočtech
jejich nikterak není pamatováno. A přece živ-
nostnictvo platí velké přirážky a dodává značný
počet voličů. Přes to řídkým zjevem jest, ab
na kandidátních listinách objevilo se jméno ře-
meslníka. Stát v sociálním zákonodárství, v po-
jišťování nemocenském a úrazném uložil nám
velká břemena, která sňal z okresů a obcí. Tu
pak povinností jest sborů těchto starati se o roz-
květ živnostnictva, neboť přispění tomuto stavu
znamená prospěti celému národu. (Výborně!
Potlesk.)
Po těchto referátech navrhl p. Uršulák
resoluci tohoto znění:
„My, na sjezdu řemeslnictva a živnostnictv
českého v Praze, dne 14. srpna 1904 kona-
ném, shromáždění řemeslníci a živnostnici,
prohlašujeme, že vzhledem k velikému vý-
znamu sborů autonomních po stránce ná-
rodní, hospodářské, humanní i osvětové, t-
váme na tom, aby v nich řemeslnietvo a ži-
nostnictvo přiměřeného zastoupení nalezlu.
(Výborně!) Žádáme, aby veškeré práce pr
potřeby země, okresů i obci, zejmena ony.
jež z prostředků zemských, okresních neh
obeeních jsou pořizovány, zadávány byly to-
liko průmyslníkům, řemeslníkům, živnostn-
kům a obchodníkům domácím, tedy českým,
při čemž samosprávní sborové řiďlež se heslem
„Svůj k svému“ a očekáváme, že se stran
sborů autonomních, jakož i se strany jieh
úřadů a orgánů dostane se vždy a všude
podpory všem podnikům živnostenským, jak
humanním, tak kulturním a vychovávacím,
jakož i oněm, k hmotnému i morálnímu po-
vznesení stavu řemeslnického a živnostenskéh
se nesoucím. (Výborně!)
Prohlašujeme, že trváme na tom, aby ře-
meslnictvu českému dostalo se patřičného za-
stoupení ve sborech zákonodárných. Prohla-
šujeme, že kdokoliv ucházeti se bude v ohledu
jakémkoliv o podporu stavu našeho, musí na-
vzájem nejen projeviti a osvědčiti ochotu,
nýbrž také prokázati způsobilost svou k hájeni
stavu našeho a jeho potřeb. (Tak jest.) Pro-
hlašujeme dále, že trváme na tom, aby sdělán
byl za součinnosti a souhlasu stavu řemesl-
ného a živnostenského nový živnostenský řád.
aby zákonodárství živnostenské přiděleno bylo
sněmům království a zemí na říšské radě za-
stoupených a pokud se tak nestane, by pro-
váděcí nařízení k zákonům živnostenským vy-
dávána nebyla říšskými ministerstvy, nýbrž
aby, řešena jsouc pro každou zemi dle jejích
zvláštních poměrů a potřeb, vydávána byla
zákony zemským., taktéž za součinnosti a
souhlasu stavu řemeslného a živnostenského.
Prohlašujeme, že ve věci starobního a invalid-
ního pojištění řemeslnictva a živnostnictva
trváme na tom, aby pojištění toto provedeno
bylo v rámci autonomie zemské za hmotného
přispění státu a to současně s uzákoněním
starobního a invalidního pojištění dělnictva.
Konečně prohlašujeme, že cítíme potřebu
toho, aby řemeslnictvo a živnostnictvo české
v království českém celkově, pevně a jedno-
litě se organisovalo a to sdružením všech če-
ských živnostenských společenstov v zem-
ské jednotě řemeslnických a živ-
nostenských společenstev v krá-
lovství českém, kterouž za jednotnou
organisaci všeho českého řemeslnictva a živ-
nostnictva z království českého uznáváme, aby
tato nabyla nejen ještě větší vliv tím, že zani
státi bude všechen řemeslný a živnostenský
stav český z království českého, nýbrž i po-
třebných prostředků k dalšímu vyvíjení osvěd-
čené již účelné a mnohostranné činnosti je
pro veškeron stav náš tak veledůležité.
Prohlašujeme dále, že tuto jednotnou orga-
nisaci svou — Zemskou jednotu ře-
meslnických a živnostenských
společenstev v království če-
ském — svěřujíce jí zastoupení stavu na-
šeho v každém ohledu, zmocňujeme, aby, v-
užitkujíc významu českého řemeslnictva
živnostnictva v národě českém, zahájilaa
provedla dle potřeby a uznání svého všechm
účelné kroky, jimiž bude lze dosáhnouti ello.
směřujících k opětnému hmotnému i mrav-
nímu povznesení stavu řemeslného a živno
stenského v království českém a jimiž bud
stavu tomu nápomocnou při plnění povinnost
jeho. Žádáme a zmocňujeme jmenovanou
Zemskou jednotu, aby zařídila a provedla dl
potřeby a uznání svého všechny kroky, čelici
k tomu, aby autonomie a sbory zákonodárn
povinnosti své vůči řemeslnictvu a živnostni
ctvu českému nejen uznaly, ale také konaly
a proto přikazujeme jí resoluci tuto, aby se
dle ní řídila a aby k dosažení a uhájení shor
uvedeného potřebné účelné kroky na přísluš-
ných místech zařídila a provedla.“
Resoluce tato přijata po debatě, které
se zúčastnili pp. Brábek z Poděbrad, D vo-
řák z Pacova, jenž žádal, aby úrazová poji-
šťovna od malých řemeslníků, kteři na strojíeh
pracují, nežádala příspěvky za všecky dělníky
a dny pracovní, poněvadž v dílnách takových
praeuje obyčejně jediný dělník u stroje tak
umístěného, že ostatní neohrožuje a to je ně-
kolik dnů za měsíe.
Dále promluvili pp. Kunz z Mladé Bol-
slavi, Hlaváček z Ml. Boleslavi a Cib u
z Poděbrad. Po nich ještě promluvil pan
Anděl, delegát zemské jednoty živnostenských
společenstev na Moravě. Vyřizuje pozdrav 36. 000