ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cc524930-71e0-11dc-a2a3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NAHODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
16. srpna 1904. Cislo 225.
#4 alto_textblock #4
když byli mnoho zkusili a přežili. Ruský národ citi carskou radost tak, jako svou vlastní, a tak i carské hoře. Avšak zde nehovorí pouze cit, nýbrž vědomi politického významu této události. Každý otec, narodí-li se mu syn, má takový pocit, jako by se jeho síly zdvojnásobily. Pro hospodáře velikého mocnářství narození syna následníka jest událostí ohromné důleži tosti. U kolébky toholo dítěte stojí celá Rus, 140 millionů hlav. Před tímto robětem otevírá se tajemné, veliké jeviště. Chlapec ten narodil se v roce, kdy těžké zkoušce podrobena statečnost, tvrdost a sebeobětavost ruského národa. Nikdy snad Rus takové zkoušky neprožívala. Ale v den jeho narození svitl na dálném Východě paprsek naděje a k srdci ruskému promluvily nadlidské podvihy obranců portarturských. V napřažení svého velikého heroismu Rusko vítá následníka trůnu, vítá ho s radostí a láskou a péčí jeho rodičů bude svítiti mu jako vůdčí hvězda a vésti ho ke skutkům slávy a štěstí Ruska. Kéž mu Hospodin daruje šťastná léta a blahosloví ho na veliký život ruského caral »Rus« píše: V roce bouře objevilo se toto dítě. Nepohoda míne, bouře utichne. Zahojí se mravné i materialné rány, zadané Rusku jeho nepřáteli, zjevnými i tajnými. Tvrdost i stateč- nost ruského národa, jimž nic neodolá, vykují pevný mír od břehů Tichého moře k Baltickému, kde se leskne hrad Petrův, »stoje nezvratně jako Rus« podle politické víry Puškinovy. Syn cara, utvořivšího haagskou konferenci, vnuk cara Mirotvorce, pravnuk cara Osvoboditele, kéž se dočká, až dožije mužných let, šťastných pod- mínek míru vnějšího i vnitřního!
#5 alto_textblock #5
Korunovace krále Petra. Ruským listům oznamují z Bělehradu, že veřejné mínění v Srbsku nalehá na krále Petra, aby odložil svou korunovaci na dobu po válce rusko-japonské. Srbský národ žije s ruským jedním srdcem a cíti svou povinností osvědčit to. Není možná, aby Srbové oddávali se domá címu veselí, dokud trvati bude krutý boj národa ruského. Srbové také sbírkami ve prospěch raně- ných ruských vojínů osvědčují svou lásku Ru sům. Dává každý, chudý jako bohatý. Malá městečka posílají víc než 1000 fr., a každá zásilka je provázena vlasteneckými projevy.
#6 alto_textblock #6
Americko-inrecký spor uklizenI Státní tajemník pro věci zahraničné Hay ve Washingtonu prohlásil, že Porta ve všech směrech povolila požadavkům americkým a že tím jest spor obou států uklizen. Nepochyboval jsme ovšem od počátku, že bude spor pokojnou cestou vyrovnán. Amerika zabila ale tak říkaje dvě mouchy najednou: vynutila na Portě uznání svých požadavků, třeba zatím »na papíře«, a na druhé straně pod vhodnou záminkou vsunula loďstvo své pro všechen případ mezi Suez Dardanelly1
#7 alto_textblock #7
Akce Francie na prospěch Ruska. Poprvé bude povolána vláda francouzská, aby zasáhla činně do sporu japonsko-ruského Jak nám sděluje telegram petrohradský, hrabě Lamzdorf vyzval na příkaz cara ruského vy slance v Paříži, aby jménem ruské vlády požádal vládu francouzskou, by tato podala zástupeem svým v Tokiu protest proti křiklavému porušení neutrality Činou a proti porušení všeobecně uznaných zásad mezinárodního práva, jež stalo se přepadením »Rešitelného« v neutrálním pří stavu čifském Japonci a passivním chováním se Číňanů vůči tomuto násilí. Také ostatní vlády byly Ruskem o tomto jeho kroku uvědoměny Francie přejala, jak známo, od vypuknutí války na žádost Ruska diplomatické zastupování zájmů jeho v Tokiu. Vláda Combesova bude míti nyn příležitost, aby energickým a opravdovým pro vedením akce té vyvrátila pověsti, že se chová k Rusku obojetně a že pokládá po shodě své s Anglií a po sblížení svém s Německem for málního spojence svého spíše za quantité ne gligeable . .. Zároveň bylo uloženo ruskému vyslanci v Pekinu, aby činské vládě podal rovněž kate- gorický protest a aby ji upozernil na vážné následky, kteréž by porušení neutralily, jí při- puštěné, mohlo i pro ni míti. Čína zahrává s tu nebezpečně s ohněm. Neboť tím okamžikem, kdy by ruské voje překročily hranice její — do Pekinu maji Rusové blíž dnes než do Seulu — nezůstalo by jen na nich, neboť té chvile následovaly by jistě podobné akce od žárlivých Angličanů na Jancekianu a od Francouzů na jihu, o Némcích ani již nemluvě. Čína, sama nemajíc vojska, jež by se Japonsku vůbec jen z daleka rovnati mohlo, dává tak v šanc i samu celistvost svou.
#8 alto_textblock #8
Mezinárodní sjezd socialistický v Amsterodamu. Mezinárodní sjezd socialistický byl zahájen v neděli v Amsterodamu i byl zvolen ihned za předsedu jeho Van Kolt (Holanďan), za místo- předsedy Japonee Seu Katayoma a Ru Plechonov. Reťerovati o tomto sjezdu sociálně- hospodářském náleží ovšem do rubriky jiné, jestliže ale dovolujeme si výminečně zmínkuo něm zde, jest příčinou toho právé účast Rusů a Japonců — na poprv — na něm. Sotva že toliž sjezd byl zahájen, povstal předseda pořa- datelského výboru, aby zvláště okázale pozdravi účast delegátů japonského a ruského, načežsi oba tito »za hřímavého potlesku shromážděných« — jak praví amsterodamská depeše — podal ruce. Oba pak měly proslovy, v nichž se vyslo- vují ostře proti rusko-japonské válce; zástupci socialistické strany francouz- ské podali resoluci, v níž se projevuje očekávání, že socialisté jednotlivých zemí všemi prostředky budou klásti odpor proti šíření a pokračování války. Resoluce byla jednohlasně přijata. V kaž- dém připadě měli socialisté japonští dříve ještě. již před válkou dosti přiležitosti, by ve vlastní zemi vyvoláním mocného hnutí hleděli válku zameziti. O tom ale nebylo tehdy ničeho sly- šeti, ba ani nic o velikých projevech, jimiž byl by odsoudili přepadení ruského loďstva v Port Arturu počátkem února, kterým vlastně k válce podnět dán byl. Nyní, kdy již tisíce a tisíce mrtvol kryje bojiště a kdy se jeví stále zřej- mějším, že bez pomoci anglické Japonsko válku tuto, třeba po krajním napjetí sil ruských pro- hraje, jeví se ovšem vystoupení socialistů ja-
#9 alto_textblock #9
ponských proti válce, vyvolané zvláště též za rozšířením trhů japonských, z nichž by právě socialistická strana pro případ vítězství japon- ského byla prospěch měla -— hodně neupřímným. Ruský zástupce na sjezdu amsterodamském byl by dobře učinil, kdyby byl socialistům japonským připomenul toto dvojí jejich stanovisko pře válkou a po nynějším její vývoji. Není též po- chyby o tom, že by japonská strana socialisti- cká dokonalejší organisací svou a rozhodnějším vystupováním ve vlastní zemi dělnictvu japon- skému, jež mimo dělnictvo čínské jest snad nejhůře placeným v celém světě, více pro- spěla nežli parádním řečněním na dalekých sjezdech, jež na bídné poměry japonského děl nictva nebudou míti vliv ani — platonický. O nebezpečí pak, které by z rapidního vývoje Japonska a z jeho vítězství kynulo především i dělníku evropskému, jeho nezdaru a jeho zaměstnanosti, o tomto v pravdě i sociál ním »žlutém nebezpečí« mohl se pak ruský delegát poučit u soudruha svého německého Bebela, který před několika lety v řeči své po věděl o tom několik pěkných a varovných slov. Ovšem tehdy se nemohlo tušiti, že by se mohl někdy na toto jeho stanovisko odvolati nenávi děné — Rusko.
#10 alto_textblock #10
Anglická anexe v Americe. Do Nov. Yorku došla zpráva, že anglický křižák »Tribune« anektoval ostrovní skupinu averskou, děla na břeh vysadil a vlajku loďstva na nich vztýčil. Averské ostrovy leží v Antill- ském moři. — Zpráva vzbudila v Nov. Yorku značnou sensaci, protože anexe ta uvedla by Anglii v konflikt nejen s Venezuelou, nýbrž také se Spojenými státy, ačli by tyto chtěly vůč ní Monrosovu zásadu uplatniti
#11 alto_textblock #11
Slavnosti českého řemeslnietva a živnostnictva v Praze. (Ve dnech 13., 14. a 15. srpna) Významné a representační slavnosti českého řemeslnictva a živnostnictva byly v prázdnino vých dnech událostí, jež Prahu a veškeré vrstvy jejího obyvatelstva vyrušila z feriálního dolee far niente. Třídenní okázalé festivity, koruno- vané zdařilým a průběhem svým důstojným sjezdem, ukázaly naší veřejnosti, jak početnou jest tato kategorie důležitých činovníků v celém našem životě a ve společenském a národnostním zvláště. Rozumí se, že češti řemeslníci a živnost- níci, vedle lesklé cetky slavnosti měli i seriosn stavovské otázky na pořadu svého sjezdu. Kromě toho měla slavnost i účel, posilniti hmotně my šlenku, jež od několika let stala se ideálem če- ského řemeslnictva a živnostnictva: zbudovati vlastní dům. A zdá se, že účelu toho dosažen v plné míře, jak ke spokojenosti pořadatelstva, tak i těch, kdož měli na slavnosti účast. Úvodem k nedělnímu a pondělnímu svátku českého ře- meslnictva a živnostnietva byla zdařilá akademie sobotni, o jejímž průběhu referovali jsme jižv čisle nedělním. Významnou událostí byl ne-
#12 alto_textblock #12
dělní
#13 alto_textblock #13
sjezd na Žolině.
#14 alto_textblock #14
Sjezd svolán byl „Zemskou jednotou ře- meslnických a živnostenských společenstev v král. českém“ do veliké dvorany žofínské a konal se jako celá slavnost za protektorátu král. hlav. města Prahy. Jako zástupci města přítomni byl starosta dr. Vl. Srb, druhý náměstek pan Seifert, dále ob. st. Prášek, J. Weiss, ob. st. Chadima, m. r. Al. Vaníček, m.r. Varvažovský, ob. st. A. Koubek, dále poslanci říšští a zemští pp. red. Jos. Anýž, Baxa, Březnovský, dr. Lad. Dvořák, dr. Josef Herold (za Národní radu), K ar bus, Kratochvíl, Jos. Krejčík (za ob- chodní a živnostenskou komoru v Praze) a Jose Sekol. Dále přítomni byli pp. J. Vorlíček Fr. Oplt (za obchodní a živnostenskou komoru v Praze), dr. Schuster (za technologické museum), B. Rychlík a Karel Fišer (za Průmyslovou jednotu), dále zem. posl. Jindřich Ronz, Engelmann, dr. Ad. Otý s (za Kar- lín), L. Weigner, inspektor technologického musea, Josef Burger (Kladno), Alois Holu- bička, místostarosta a zástupce živnostenskýeh spolků z Moravy, Jul. Vlk, zást. živnostenského komisaře, řed. Kafka z Prahy a j. v. Omluvil se: místodržitel Karel hr. Coudenhove. vl. r. Zerboni, posl. Karel Adámek, přís. zem. výboru, posl. Němec a j. v. Jednání sjezdové zahájil o půl jedenácte hodině zemský poslanec a starosta Zemské jed- noty p. Jirousek, uvítav jménem Zemské jednoty shromážděné hosty. Zemská jednota živnost- nictva pokládala za svou povinnost předeslati slavnostem řemeslnicko - živnostenským sjezd řemeslnický a živnostenský. Za tím účelem obrátila se zvláště na venkov. Řemeslnictvo a živnostnictvo venkov- ské dostavilo se v počtu přehojném. Jest to dů- kazem, že činnost i cíle Jednoty nalezly mezi řemeslnictem a živnostnictvem venkovským ná- ležitého pochopení. Venkovští kollegové vždy obětavě spolupůsobí při povznesení a obrození stavu živnostenského. Program sjezdu sámo sobě znamená značný kus práce. Snad i nové myšlenky přinese na povznesení stavu řemeslní- ckého. Otázka tohoto stavu řešiti se musí způ- sobem vážným, důstojným a rozhodným. Bude-ll vůle naše pevná, tužby a přání naše odůvodněně, zdar nás nemine. Řemeslnictvo dobře pocho- pilo, že jen v silné organisaci možno s úspěchem domáhati se požadavků. Jednota řemeslnická jest střediskem řemeslnictva i živnostnictva z celého království českého, jest organisaci silnou, tak že možno prohlásiti, že jest nejmohutnější v celé říši. Osmdesát tisíc českých řemeslníků a živnostníků hlásí se mezi její členy. S tako- výmto střediskem nutno vážně počitati. Jed- nota naše veškeré požadavky své postavila na programu národním. českém. (Výborně! Potlesk.) Základní my- šlenkou naší jest, aby národ náš byl sil- ným. (Výborně!) Zdravé smýšlení národní při- mělo řemeslnictvo české k tomu, aby přinášelo národu svému oběti, které i budoucně přinášet bude. Tužbou naší jest, aby národ náš byl uvniti i na venek silným. (Pochvala.) Síle kyne zdar Nechceme tvořiti žádnou kastu v národě, nýbrž hlásíme se k němu tak, jak jest celý a s níma proň chceme vždy pracovati. Řemeslník a živ- nostník český mnohdy zapomínal na sebe, ale vždy měl na paměti eíl, aby národ český zcelený čeliti mohl nepřátelům, neboť jen svorná práce přinese kýženého ovoce. Tato snaha naše a obě- tavost měla by nalézti vždy náležité pochopen
#15 alto_textblock #15
v kruzích, kteréž o zákonodárství rozhodují, a odtud by při vymahání našich požadavků a práv mělo dostati se podpory nejvyšší. Mimo práce, směřující pro všechen národ, máme také svoje ideály, nemáně vznešené a cenné, jimž síly svoje věnujeme.“ K této práci vítá řečník všechny účastníky ze řad řemeslníků a živnostníků a přeje snahám jejich plný zdar. Potom za hlučného potlesku pochvalného provolávání celého shromáždění vítá hosty, zejmena zástupce města Prahy, po- slance dra. Herolda, Anýže a ostatní, jakož i de- legáty korporací a společenstev venkovských. Starosta města dr. Vl. Srb uvítán bouřiivým potleskem, praví, že jest mu velkou ctí vítati pozdraviti řemeslnický a živnostenský sjezd, kte- rýž jest začátkem mohutných mani- festací za požadavky řemeslníků a živnostníků českých. V dalším uzná- val význam a činnost společenstev a organisace českého řemeslnictva, kteráž uvede jej na nové dráhy, spějící ku povznesení a blahobytu jeho. S povděkem vzpomíná, že řemeslnictvo nejen dbá stavu svého, nýbrž i prospěchu ce- lého národa. Uvádí s potěšením, že řemesl- nictvo a živnostnictvo jest platným činitelem v samosprávě, již hlasem i radou svoji pomáhá. Jménem obce pražské vítá účastníky a přeje sjezdu i slavnosti, jež si vytkly za účel zbudo- vání velkého řemeslnického a živnostenského domu, nejlepšího výslodku. (Výborně! Potlesk.) Říšský a zemský poslanec p. Václav Břez- novský ujal se slova ve jménu klubu poslaneů národní strany svobodomyslné na radě říšské. jenž přítomné poslance vyslal, aby vyslechli po- žadavky a přání, zde pronesené, a by dle nieh ve sborech zákonodárných jednati mohli. Neopo mene tlumočiti projevy, na sjezdu učiněné a vít všechny upřímným a řemeslnickým „Na zdar!“ (Výborně!) Zemský poslanec p. Josef Krejčík promlu- vil za obchodní a živnostonskou komoru v Praze. Vyslovuje sympatie snahám řemeslnictva, vítá že činnost jeho směřuje ke blahu národa a při pomíná, že cesty, jež nastupuje, jsou správné Bude-li národ hmolně zajištěn, všechny zájmy jeho potkají se s úspěchem. K této práci přeje plného zdaru. (Potlesk.) Potom přikročeno k volbě předsednictva. Po návrhu p. Rudovského zvoleni byl pp.: posl. J. Jirousak za předsedu, za I. místopředsedu Alois Holubička, místo- předseda Ústředního spolku živnostníků mo- ravských z Brna, za II. místopředsedu Jan My kysa z Rychnova n. Kněžnou, zapisovateli pp. Břehovský ze Smíchova a Fořt z Ouvnl Zvolení funkce své přijali. Pan Alois Holu- bička děkuje za poctu, volbou jemu projove nou a sděluje pozdrav živnostnictva moravského (Potlesk.) Jednání sjezdové zahájeno bylo referáten p. J. Kamelského, jenž promluvil o významu řemeslnictva a živnostniciva pro národ český.
#16 alto_textblock #16
„Často jsme slýchali, že stav řemeslnický a živnostenský jest jednim z nejdůležitějších sloupů národa našeho. Obrazného tohoto rčen používáme dosti často sami, cheeme-li pouká- zati na význam stavu živnostenského v národě než dosti často bývá také od jiných činitel jako lichocení používáno, když měly jiné stav pomoci živnostníků a řemeslníků zapotřebí. — My dnes nechceme doslova rčení tofo opakovati, my nechceme sami sobě lichotiti, my však chceme při dnešní velmi závažné příležitosti — kdy citime tu tepnu živnostníků trochu bouřlivěji biti, kdy živnostnictvo se spojuje, aby se jaksi veřejně pro své potřeby seskupilo — v této době chceme jednak sami sobě ten pravý význam českého řemeslnictva a živnostnictva uvědomiti, jednak chceme o něm poučiti veřej- nost, všechny stavy ostatní a všechny důležité činitele v národě. — Takového, úplně střízli- vého vylíčení významu tohoto stavu jest nevy- hnutelně třeba, jednak, aby živnostníci sami nabyli správného pojmu, jednak však, aby ostatní, jsouce o významu jeho přesvědčivě po- naučení, dovedli si uvědomiti také to, co oni stavu našemu jsou povinni. V tomto směru jsou značné stížnosti. Tak často se jedná, jakoby stav živnostnictva byl na shasnutí, nebo jakoby pro národ, stát, zemi a obec neznamenal ničeho. A přece jest právě opak pravdou. Nechci se pro krátkost času dotýkati historie, ale sluší s dů- razem připomenouti, že již v dobách husit- ských, právě v době válek, byli usazeni v Praze a v jiných městech zámožní řemeslnici a živnost- níci. Pak ovšem přišla doba zlá, jež národ náš pokosila a takřka zničila. — Řemesla sice byla, ale téměř úplně zněmčena, zvláště ve městech, kde přece jenom bylo hlavní sídlo řemeslníků. Až do počátků minulého století trvaly takové poměry. Teprve v červáncích nové doby nastalo probuzení národa. — Byla to doba, v ohledu národním velice nešťastná, a tu se ukázalo pravé srdce českých řemeslníků a živnostníků, kteři po boku buditelů národa práce národní s láskou se ujali. Tím vykonalo řemeslnictvo v národním obrození veliký kus práce. Setřením německého nátěru nebylo u nás vše skončeno, ano, naopak tím právě dostavila se celá řada národních po- třeb. Tím současně povstávaly hoje, nekonečné a vysilující a oběti morálné a hmotné. Dlužno uznati, že při všech sbírkách hlavním činitelem bylo řemeslnictvo, živnostnictvo a dělnictvo. Stav náš konal tedy svoji povinnost s obětavostía koná a konati ji bude i nadále. (Výborně!) Řeč- ník zmiňuje se dále o dřívějších společenstvech t. zv. cechách a přechází k organisacím nověj ším, kdy řemeslnictvo má již svůj pevný pro gram. Řemeslnictvo počalo znenáhla upravovat svá společenstva a zaváděti do nich činnost v pravdě požehnanou. Přičiněním mužů probudi lých přistoupeno ke všeobecné organisaci. Or ganisace tato, „Zemská jednota řemeslnýcha živnostenských společenstev v království če- ském“, vzbudila pomocnou akci t. zv. maloživ- nostenstva, technologické průmyslové museum, instruktorát živnostenských společenstev a různé jiné instituce. Stav řemeslnický tvořil od věků v národě našem důležitou čásť občanstva, tvořil jmenovitě zámožnou a representativní třidu oby- vatelstva. Stav náš po probuzení vykonal ohrom- ný kus práce. Vlastní letargií dostavil se úpadek avšak dosti brzo v samotném stavu řemeslni- ckém počalo se to pozorovati a dnes, dík organi- saci, dokázali řemeslníci čeští, že jsou stavem žijícím, jenž jde vstříc lepší budoucnosti. Dík této organisaci, dokázali také, že země, stát a jiní činitelé, uznávajíce význam tohoto stavu, nesmi uzavírati se před povinností, aby ku po- vznesení jeho věnována byla příslušná čásť po
#17 alto_textblock #17
zornosti. Národní společnost naše a politické strany rovněž uznávají, že k tomu, aby národ byl silným, zapotřebí, aby silnými byly všechny jeho třídy, zvláště v ohledu hospodářském. V první řadě nutno se toho domáhati u stavu řemeslnického a živnostenského, neboť tyto sta vy s rolnictvem a dělnictvem tvoří nejmohut- nější součást národa. Jest tedy nepochybným zájmom celého národu, ba jeho existenční otáz- kou, aby ani jediný z těchto stavů nebyl zničen, neschudl, ba ani nebyl zdecimován. V národč našem znamená pevný a zdatný stav řemeslnický a živnostenský také pevnost a zdatnost celého ná- roda. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.)
#18 alto_textblock #18
O cílech a povinnostech řemeslniciva promluvil m. r. p. Alois Vaniček. Navázav na slova předchozího řečníka, pravil, že bezděčně vnucuje se otázka, zdali stav řemeslnický a živ- nostenský zaujímá v národě a společnosti ono místo, a má-li oné váhy, jež by odpovídala jehe důležitosti a významu. Musí si dáti odpověďl, že tomu tak není. Příčinou tohoto osudného doznání jest, že především až do nedávna chybělo živ- nostnictvu celkové, pevné a jednolité organisace a že stav sám nejevil poznání, jak důležitým faktorem organisace jest, jaká má práva a povin- nosti. A přece musí býti prvním cílem řemesl nictva, aby z jeho řad vyrostla mohutná organi- sace, aby budila respekt a byla vyhlodávána. Dále vedle této hlavní velké organisace jest za- potřebi obrodu ve společenstvech, aby v nieh totiž vážně projednávány byly otázky stavu živ- nostenského a tím, aby úkoly společenstev se skutečně plnily. V dalším mluví řečník o po- vznesení stavovského vědomi. Utužení a dalš rozvoj organisace není a nemá býti jediným ci- lem, nýbrž ona má býti toliko prostředkem, po- mocí jehož mají býti hájeny a dobývány zájmy stavu. Poukazuje na skrovný počet zastoupen stavu živnostenského ve sborech zákonodár- ných, autonomních atd. a praví: Pak také bude možno přistoupiti k řádněmu projednání zákona živnostenského a to zákona zcela nového, ni- koliv různými novelami příštipkovaného. České živnostnictvo nežádá sobě nějakých zastaralých cechovních řádů, které byly téměř v každém městě jiné; ale žádá a to plnýn právem, aby, když v zákoně jest zavedena zásoda, že jest každý živnostník povinen podati průkaz způsobi- losti, aby nebylo v zákoně dalších pak ustano- vení, kterými by se zásada o průkazu způsobi- losti obcházeti dala a tak, aby nebylo živnost- nictvo živly nepovolanými poškozováno a ni- čeno; neboť jsou to právě oni nepovolaní živ- levé, kteří dobrou pověst řemesel ničí a již mnohé přivedly k úpadku. Živnostnictvo musí žádati, aby průkaz způ- sobilosti byl žádán a předepsán způsobem ta- kovým, by byl nucen podati jej každý, kdo hodlá provozovati živnost řemeslnou a třeba to byla i tak zvaná osobnost morální. (Výborně!) Živnostnictvo žádá, aby, když sděláván bude nový řád, byly veškeré závadně otázky řešeny zákonem a když již není zde tolik dobré vůle, aby vzhledem k velikým různostem v krá- lovství a v zemích na radě říšské zastoupených — zákonodárství živnostenské bylo přenecháno sněmům zemským; aby nebyla vydávána prová- aěcí nařízení ministerstvem vídeňským, nýbrž, aby vydána byla nařízení takového druhu zákony zemskými a řešena pro každou zemi dle jeji potřeb. (Výborně!) Řečník přistupuje potom k otázce starob- ního pojišťování. Otázka tato vzbudila tolik růz- ných názorů, splodila tolik různých návrhů, že stala se tím splotitější a jediný dosud z celé akce vyplývající prospěch jest ten, že pozvolna sice, ale přece počíná se uplatňovati v kruzíeh maloživnostnických názor, že i živnostník má právo dožadovati se slušného opatření ve stáří. Ale prozatím jest poznání a uznání toto pouze platonické a tím arci není živnostníkům nikterak spomoženo. Proto nutno soustřediti všech sil, aby, až otázka tato bude projednávána, nevyšlo živnostnictvo české na prázdno. Vedle pak těchto nejpřednějších eílů a úkolů stavu živnosten- ského, nutno, abychom se všichni svorně zasazo- vali o vysoce důležitou organisaci a opravu živno- stenského školství, které platně může podpořiti slav náš v jeho zápase o existenci a práva jeho. Řečník konči výzvou, aby v rozhodném oka- mžiku stáli všichni řemeslnici a živnostníci za svými požadavky jako jeden muž, pamětlivi jsouce pravdy, že „svornost tvoří, ale nesvár boří“. (Výborně! Dlouhotrvající po- flesk.)
#19 alto_textblock #19
O povinnostech autonomie k řemeslnictvua živnostnictvu
#20 alto_textblock #20
promluvil p. Jan Šafr. Týž uvedl: „Když pro jednával zemský sněm království českého zá kony samosprávné o okresních a obecních zastu- pitelstvech, tu zajisté nebylo u nás v Čechách člověka, česky mluvícího a česky cíticího, aby nebyl potěšen, neboť zřízení samesprávné po stránce všeobecně národní a po stránce národo- hospodářské znamenalo valné sesílení našev král. českém. Ač činnost nových těchto samo- správných orgánů, totiž obor jejich působnosti nebyl příliš veliký a za éry ministerstev německé levice býval ještě značně obmezován, přece byla jenom čmnost ta dosti významnou jak po stránce kulturní, humanní, národohospodářské i komuni- kační. Mnohý snad bude namitati, že o kulturní potřeby obyvatelstva starati se nebylo povinnost těchto samosprávných úřadů, nýbrž že to bylo v prvé řadě povinností státu, v druhé řadě země, což ovšem jest pravdou. Avšak stát tuto povin- nost nekonal a kdyby se bylo čekalo, až povin- nosti této učiní zadost, byli bychom zůstali v kulturním pokroku za svými německými krajany daleko pozadu. Zejmena na poli národohospo- dářském znamenalo by to zmenšení schopnosti soutěžiti s nimi. S povděkem proto budiž dnes konstatováno, ke eti všem oněm sborům samosprávným, které hleděly odčiniti macešskou nelásku státu, ze- jmena zřizováním nevyhnutelně potřebných středních škol, neboť o německé obyvatelstvo bylo se strany státu, pokud se týče jeho kultur- ních potřeb, všemožně postaráno. Však boj na šich národních odpůrců se stále a stále pro hluboval a jest dosti na podiv, že za tak nepřízni vých okolností nezůstáváme za nimi pozadu. V tomto boji byli jsme slabší Němců, neboť pod- porují samosprávné úřady jejich i němečti kapi- talisté. Z peněz německé samosprávy Čech ne- dostane ani haléře a jde tu o sumy velmi značné. Tak v roce 1902 vynesly obecní přirážky 19,202.614 K, okresní 13,345.417 K. Z těch peněz však český živnostník nedostal pražádného
#21 alto_textblock #21
výdělku. Naproti tomu s žalosti uvěsti musíme, že česká zastupitelstva v nynější době, kdy prot českému člověku tak urputně od Němců se vy- stupuje, z peněz svých hojného výdělkr dopřá- vají německým podnikatelům, tak že tu přicház. o výdělek nejen český podnikatel, nýbrž i děl- ník. Pak si stěžujme do české podnikavosti. Nemáme-li pro ni práci, planá chvála jí nepo- může. Vláda rakouská z prací, v Čechác' zadá- vaných, 80% poskytuje Němcům, 207% Č- chům, kdežto zemský výbor v tomto směru dbt úzkostlivě rovnoprávnosti. Za těchto poměrů každý Čech a zejmena samospráva naše pod- porovati musí naše podnikatele. Všeobecného od- souzení zaslouží zastupitelstva, jež zadávaji práce, placené z kapes českých poplatníků, pod- nikatelům německým. Nejvyšším přáním našim jest, aby král. Praha stála v popředí měst, jek by se řídila slovy Palackého „Svůj k svémul“ (Výborně!) Nelze nám zazlívati, že takové požadavky klademe samosprávným sborům. Vždyť často- kráte sbory tyto potřeby naše přehlížejí. Toh nadále trpěti nelze. Jsou zastupitelstva, kteri odpírají příspěvky na vydržování pokračovacíeh škol, na speciální pak potřeby naše v rozpočtech jejich nikterak není pamatováno. A přece živ- nostnictvo platí velké přirážky a dodává značný počet voličů. Přes to řídkým zjevem jest, ab na kandidátních listinách objevilo se jméno ře- meslníka. Stát v sociálním zákonodárství, v po- jišťování nemocenském a úrazném uložil nám velká břemena, která sňal z okresů a obcí. Tu pak povinností jest sborů těchto starati se o roz- květ živnostnictva, neboť přispění tomuto stavu znamená prospěti celému národu. (Výborně! Potlesk.) Po těchto referátech navrhl p. Uršulák resoluci tohoto znění: „My, na sjezdu řemeslnictva a živnostnictv českého v Praze, dne 14. srpna 1904 kona- ném, shromáždění řemeslníci a živnostnici, prohlašujeme, že vzhledem k velikému vý- znamu sborů autonomních po stránce ná- rodní, hospodářské, humanní i osvětové, t- váme na tom, aby v nich řemeslnietvo a ži- nostnictvo přiměřeného zastoupení nalezlu. (Výborně!) Žádáme, aby veškeré práce pr potřeby země, okresů i obci, zejmena ony. jež z prostředků zemských, okresních neh obeeních jsou pořizovány, zadávány byly to- liko průmyslníkům, řemeslníkům, živnostn- kům a obchodníkům domácím, tedy českým, při čemž samosprávní sborové řiďlež se heslem „Svůj k svému“ a očekáváme, že se stran sborů autonomních, jakož i se strany jieh úřadů a orgánů dostane se vždy a všude podpory všem podnikům živnostenským, jak humanním, tak kulturním a vychovávacím, jakož i oněm, k hmotnému i morálnímu po- vznesení stavu řemeslnického a živnostenskéh se nesoucím. (Výborně!) Prohlašujeme, že trváme na tom, aby ře- meslnictvu českému dostalo se patřičného za- stoupení ve sborech zákonodárných. Prohla- šujeme, že kdokoliv ucházeti se bude v ohledu jakémkoliv o podporu stavu našeho, musí na- vzájem nejen projeviti a osvědčiti ochotu, nýbrž také prokázati způsobilost svou k hájeni stavu našeho a jeho potřeb. (Tak jest.) Pro- hlašujeme dále, že trváme na tom, aby sdělán byl za součinnosti a souhlasu stavu řemesl- ného a živnostenského nový živnostenský řád. aby zákonodárství živnostenské přiděleno bylo sněmům království a zemí na říšské radě za- stoupených a pokud se tak nestane, by pro- váděcí nařízení k zákonům živnostenským vy- dávána nebyla říšskými ministerstvy, nýbrž aby, řešena jsouc pro každou zemi dle jejích zvláštních poměrů a potřeb, vydávána byla zákony zemským., taktéž za součinnosti a souhlasu stavu řemeslného a živnostenského. Prohlašujeme, že ve věci starobního a invalid- ního pojištění řemeslnictva a živnostnictva trváme na tom, aby pojištění toto provedeno bylo v rámci autonomie zemské za hmotného přispění státu a to současně s uzákoněním starobního a invalidního pojištění dělnictva. Konečně prohlašujeme, že cítíme potřebu toho, aby řemeslnictvo a živnostnictvo české v království českém celkově, pevně a jedno- litě se organisovalo a to sdružením všech če- ských živnostenských společenstov v zem- ské jednotě řemeslnických a živ- nostenských společenstev v krá- lovství českém, kterouž za jednotnou organisaci všeho českého řemeslnictva a živ- nostnictva z království českého uznáváme, aby tato nabyla nejen ještě větší vliv tím, že zani státi bude všechen řemeslný a živnostenský stav český z království českého, nýbrž i po- třebných prostředků k dalšímu vyvíjení osvěd- čené již účelné a mnohostranné činnosti je pro veškeron stav náš tak veledůležité. Prohlašujeme dále, že tuto jednotnou orga- nisaci svou — Zemskou jednotu ře- meslnických a živnostenských společenstev v království če- ském — svěřujíce jí zastoupení stavu na- šeho v každém ohledu, zmocňujeme, aby, v- užitkujíc významu českého řemeslnictva živnostnictva v národě českém, zahájilaa provedla dle potřeby a uznání svého všechm účelné kroky, jimiž bude lze dosáhnouti ello. směřujících k opětnému hmotnému i mrav- nímu povznesení stavu řemeslného a živno stenského v království českém a jimiž bud stavu tomu nápomocnou při plnění povinnost jeho. Žádáme a zmocňujeme jmenovanou Zemskou jednotu, aby zařídila a provedla dl potřeby a uznání svého všechny kroky, čelici k tomu, aby autonomie a sbory zákonodárn povinnosti své vůči řemeslnictvu a živnostni ctvu českému nejen uznaly, ale také konaly a proto přikazujeme jí resoluci tuto, aby se dle ní řídila a aby k dosažení a uhájení shor uvedeného potřebné účelné kroky na přísluš- ných místech zařídila a provedla.“ Resoluce tato přijata po debatě, které se zúčastnili pp. Brábek z Poděbrad, D vo- řák z Pacova, jenž žádal, aby úrazová poji- šťovna od malých řemeslníků, kteři na strojíeh pracují, nežádala příspěvky za všecky dělníky a dny pracovní, poněvadž v dílnách takových praeuje obyčejně jediný dělník u stroje tak umístěného, že ostatní neohrožuje a to je ně- kolik dnů za měsíe. Dále promluvili pp. Kunz z Mladé Bol- slavi, Hlaváček z Ml. Boleslavi a Cib u z Poděbrad. Po nich ještě promluvil pan Anděl, delegát zemské jednoty živnostenských společenstev na Moravě. Vyřizuje pozdrav 36. 000