ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 cc5a2a50-7191-11dc-8c65-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 268. ze dne 2. října 1903.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= Zhoubný výbuch dynamitu. Z Pešti se ozna muje: Statkář Ondřej Belle z obce Dubové u Aradu počal minulého týdne sklízet na svých polích kukuřici a onehdy odpoledne odebrali se čeledínové a skorem všechna děvčata z Dubové za ves, aby kukuřici z pa- lic vytloukali. K těmto obžinkám objednal Belle ci- kánskou hudbu. Několik hochů rozdělalo oheň, aby si pekli kukuřici. Jeden z hochů, Jiří Truskan, chlu- bil se potají svým soudruhům, že jeho otec přinesl domů velmi mnoho dynamitu z lomu, kde pracuje. Děti připadly na nešťastnou myšlenku, pobavit se střelbou. Pohnuly mladého Truskana, aby ukradl otci pět dynamitových patron, jež nepozorovaně najednou hodily do ohně. Ihned nastal obrovský výbuch, jenž celé okolí zahalil oblakem dýmu. Všech pět dětí, jež stály u ohně, bylo roztrháno na kusy, tak že kusy jejich mrtvol musily být sesbírány. Z dělníků bylo deset raněno těžce. Stav některých jest beznadějný. = Svatba s revolverem. Přítel našeho listu píše nám z Athen. V Řecku není zvláštností, že milovník svou nevěstu unese, nechtějí-li její rodiče svoliti ke sňatku, nebo nechce-li se muž, je-li vdaná, dáti s ní rozvésti, by se mohla za svého milovníka vdáti. Pa- nujíť v Recku orientálské zvyky a přečasto rodiče vdají dceru za muže, aniž dbají, hodí-li se k ní, nebo cítí-li k němu náklonnost a nezřídka i protí její vůli. Následkem toho jsou rozvody na denním pořádku a řecká pravoslavná církev nestaví jim v cestu veli- kých překážek. Jest v té příčině velmi svobodomyslná a shovívavá a dovolí i muži, má-li peníze, zbaviti se své ženy, když se jí nabažil, aniž by měl k tomu právo a aniž by mu zavdala příčinu. Přísnější jsou však obyčeje, týkající se zasnoubení. Ty vyžadují ve mnohých krajinách, by milovník dostál svému slovu, nechce-li propadnouti pomstě. Tak před krátkým ča- sem zasnoubil se v Tyrnově jakýs bohatý jinochs chudou dívkou. Když měli slaviti svatbu, rozmyslil si to a zřekl se ji; vymlouvaje se, že jeho rodičové se protiví tomuto sňatku. Příbuzní dívky neuznali však výmluvy této a rozhodli se přinutiti jej ke sňatku. K účelu tomu získali dva přátele, kteří pozvali ženicha k hostině do sousední vesnice. Když byli v nejlepším rozmaru vstoupili dva příbuzní dívčiny de hostince a s revolvery v ruce vyzvali nevěrného ženicha, by šel s nimi. Ženich zastrašen podrobil se jejich rozkazu a kráčel za ochrany dvou revolverů k ruské kapli, kde jej očekávala jeho nevěsta a pop se dvěma věnci, který oba milence ke společné pouti na tomto světě spojil a požehnal jim. Při tom byli oba přátelé, kteří ženicha pozvali svědky a ženich, smířiv se s příbuznými své nevěsty, vrátil se s ženou do Tyrnova, kde je jeho rodiče s radosti uvitali, jelikož viděli, že nemohou na věci ničeho změniti, nechtějí-li, by jejich syn pro- padl pomstě. = Zločinné náklonnosti u dítěte. Před policejní soud v Middlesbroughu byla těchto dnů pohnána de- vítiletá dívka neobýčejně něžného vzezření, jež nyní již po třetí přilákala k sobě malé hochy a strčila je do řeky. Jen pouhou náhodou byli hošíci zachránění. Dívka byla již po prvém pokusu potrestána, ale jedva že po deseti dnech opustila vazbu, učinila nový pokus, utopiti druhého hošíka. Přiznala se k tomu před soudem s úsměvem a udala, že zápas jejích obětí ve vodě činil ji potěšení. Lékaři neshledali na
#4 alto_textblock #4
dívce nijakých příznaků choromyslnosti a domnívají se, že tu jde o zděděnou náklonnost ke zločinům. = Odsouzeni k smrti. Z Nového Yorku se ozna- muje: Nepodaří-li se advokátům již v poslední chvíli nalézti důvod, na jehož základě možno podati odvo- lání ke spolkovému soudu, budou tři bratři Van Wormerovi v Kinderhooku, Columbia county, stát New-York, popraveni na elektrické židli. Jsou to Burton, Willis a Frederick Van Wormerovi, ve věku 22, 24 a 26 let stáří, kteří minulé středy večer za- vraždili svého strýce Fetra A. Hallenbuka. Tito mla- díci spolu se svým bratrancem Harveyem Brucem. jenž jako korunní svědek vyvázl s doživotním ža- lářem, přijeli v povoze na farmu svého strýce, s nímž byli po delší dobu v nevoli. Nedaleko domu začer- nili si tváře, obrátili kabáty a i jinak se opatřili, aby nebyli k poznání. Pak zavolali 70letého starce ke dveřím a po krátké hádce jali se na něj střífet z revolverů. Později se ještě chlubili svým činem, že »starému dali co proto« atd. Státnímu zástupci bylo snadno usvědčit všechny tři z úkladné vraždy, na niž ustanoven trest smrti; záležitost tato způso bila značnou sensaci, jednak pro mladý věk obžalo- vaných a pak proto, že faktum současné popravy tř bratří jest svého druhu jediné. = Tajemná rodinná historie. Z Paříže se ozna- muje: Před několika dny zemřel velmi bohatý markýz de Corgeat na svém zámku Noiron-su-Běze v Bur gundsku za okolností velmi podezřelých. Soud zahájil vyšetřování velmi opatrně, jež, jak se zdá, minulos výsledkem, neboť z Dijonu nařízeny různé domovní prohlídky a různé osoby dány pod dozor. Bylot zjištěno, že markýz de Corgeat projevil v poslední době úmysl prodat svůj zamek, zpeněžit všechno svoje jmění a přestěhovat se k bratru do Dijonu. Pátráno tudíž mezi osobami v okolí markýzově po někom, jenž by tím býval poškozen a sebrán dosta- tečný materiál proti osobě, jež v nejbližší době bude zatčena. Očekává se sensační rodinný proces, nebot tu jde o příbuzného markýzova, jenž jest v podezření že s několika jinými, kdož doufali dědit po marký zovi, způsobil násilnou smrť pana de Corgeat. = »Mungo, kouřit!« Mr. Ira Tripp, bohatý penn- sylvanský majitel uhelných dolů, jemuž jest přes osmdesát let, byl až do svého šedesátého roku ná ruživým kuřákem doutníků, kouřil po celý den nej- silnější a nejdražší havanské doutníky, až zdraví jeho tou měrou bylo otřeseno, že mu lékaři prohlásili, že se musí buď vzdát kouření anebo rozloučit se se svě- tem. Tripp poslechl, ale poněvadž nechtěl postrádat oblíbeného dýmu, najal si mladého černocha, jenž po celý den, nechať jeho pán jde kamkoli, nesmí se od něho hnout a stále musí před ním kouřit. Jediná úloha černochova, jenž musí ovšem mít železné zdraví, jest vykouřiti denně několik tuctů doutníků a dým jejich foukat svému pánu do tváře. — Rozumí se, že černoch nekouří pětikrejcarová kuba.
#5 alto_textblock #5
Zemřelí v Praze. Dne 26. září 1903: Valentova Rozalie, dcera malíře pokojů, 11/2 roku, 395—II. Vlach Jindřich. úřadník dráhy, 41 rok, 1014—II. Zichova Julie, žákyně průmyslové školy, 20 roků, 303—III. Ševčík Jan, býv. hostinský, 49 roků, 513—III. Stoulilova Božena, dcera zahradnického pomocníka, 6 měsíců, 94—IV. Mülle- rová Marie, manželka dělníka, 52 roky, 127—VII Mynářová Ludmila, manželka dělníka 35 r., 150—VII
#6 alto_textblock #6
Šimáčkova Magdalena, služka, 60 roků, 472—VII Ponhausová Josefa, vdova po obchodníku, 76 roků, 188—IV. — Ve všeobecné nemocnici: Planin- grová Kateřina, vdova, 51 r. Wagnerova Anna, služka, 39 roků. — U Alžbětinek: Kauferšteinová Marie, vdova po nádenníku, 58 roků. Dne 27. září 1903: Hassmann Antonín, ho- stinský, 64 roky, 1129—II. Kulhánek Jan, býv. sluha, 68 roků, 491—II. Vecková Anna, manželka obuvníka, 64 roky, 1495—II. — Ve všeobecné nemoc- nici: Petrášková Barbora, manželka obuvníka, 28r. Veselý Jan, zřízenec dráhy, 61 rok. Dvořáková Anna 33 roky. Homolka Josef, 53 roky.
#7 alto_textblock #7
Král.české zem. divadlo v Praze.
#8 alto_textblock #8
Národní divadlo.
#9 alto_textblock #9
291. hra v předpl. (3. čtvrtka.) Sen noci svatojanské. Hra o pěti dějstvích. Anglicky napsal William Shakespeare. Přeložil V. J. Sládek. Hudbu složil Felix Mendelssohn-Bartholdy. Režisér Jar. Kvapil. Dirigent Moric Anger. OSOBY: Theseus, vévoda athénský, K. Želenský. Egeus, otec Hermiin, Prav. Řada. Lysander, Deme- trius, nápadníci Hermiini, Fr. Matějovský, Em. Focht. Philostrates, pořadatel zábav u Thesea, Jos. Havel- ský. Kdoulička, tesař, Al. Sedláček. Švihlík, truhlář, R. Inneman. Klubko, tkadlec, K. Mušek. Piskálek, spravovač měchů, Jindř. Mošna. Čenich, kotlář, Flor. Steinsberg. Hladomor, krejčí, Rud. Kavka. Hippolyta, královna Amazonek, nevěsta Theseova, Ludm. Dan- zerová. Hermie, dceř Egeova, milující Lysandra, A. Červená. Helena, milující Demetria, Leop. Dostalova. Oberon, král Elfů, L. Matějovská. Titanie, královna Elfů, Isa Grégrova. Puck, čili Šotek, dobrá kopa, M. Hübnerová. Elf. R. Kolárová. Elfa, Vil. Hájková. Jiná Elfa, K. Fabiánová. Hrachový květ, Pavučinka, Molík, Hořčičné semínko. Elfové, E. Kalinova, Ž. Bouškova, A. Polívkova, A. Vnukova. Jiní Elfové a Elfy v prů- vodu svého krále a královny. Družina Theseovaa Hippolytina. OSOBY V MEZIHŘE: Pyramus, K. Mušek. Thisbe, Jindř. Mošna. Zeď, Florent. Steinsberg. Měsíčné svě- tlo, R. Kafka. Lev, R. Inneman. Dějištěm Athénya blízký les. Po čtvrtém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 3/410. hod.
#10 alto_textblock #10
V pátek 2. října.
#11 alto_textblock #11
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
#12 alto_textblock #12
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V pátek 2. října. Začátek o 7. hod. Po páté: Paragrafy na střeše.
#13 alto_textblock #13
Aréna na Smíchově (bliže Palackeh mostu). Začátek o 7. hod.
#14 alto_textblock #14
V pátek 2. října.
#15 alto_textblock #15
Novinka. Kráska z Nového Yorku.
#16 alto_textblock #16
na Král. Pištěkovo lidové divadlo vnohracech. V pátek 2. října. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny Drahomira aneb: Zavraždění sv. Václava
#17 alto_textblock #17
24
#18 alto_textblock #18
21
#19 alto_textblock #19
rovnou pěšinou, pozvolna zarůstající bylinami. Dívku pou- talo okolí. Oddychla prudce a z hluboka, chtěla prohléd- nout každou větévku, letět za každým ptákem neb motý- lem a všechno zobjímat. Avšak slečna Valentina byla chladna. Stoupala drobnými kroky s brejlemi na nosea tiskla ke svým zvadlým prsům anglickou grammatiku. »Dověděla jste se dnes ze zeměpisu, kde leží Ca- nossa,« pravila slečna Valentina k Andělce, »a teď máte příležitost dovědět se, proč Jindřich IV. musil odprosit Řehoře VII. Přečtěte si o tom v dějinách Řehoře VII., zvaného též Hildebrand, v oddile Německo a Italie.« Vyzvání, aby četla na takovémto místě, popudilo Andělku. Chtěla vzdychnout, ale sebrala se a pravila zlo- myslně: »Budete se, slečno, učit v zahradě ... anglicky ?« »Anor« »Také já se budu učit anglicky ?« »Nejprve musíte dokonale poznat jazyk francouzský a německý.« »Ach!... A když již, prosím, slečno, budu znát francouzsky, německy a anglicky, co budu pak dělat?« »Budete moci číst knihy v těchto jazycích.« »A když všechny přečtu?« Slečna Valentina pohlédla na vrchol topolu a pokr čila rameny. »Život lidský,« odpověděla, »nevystačí na přečtení tisíciny knih, jaké obsahuje jediná literatura. A což dokonce, mluvíme-li o těch nejbohatších.« Andělku v tu chvíli sklíčila nevýslovná tesknota. »Více nic, jen učit se a číst!...« zašeptala bez-
#20 alto_textblock #20
»Což pak oni dovedou, což pak vědí!« stěžovala si chorá. »Léčí mne již tři léta bez nejmenšího výsledku. Ráda bych jim dala výpověď a léčila se sama, jen až mne Jeníček zaveze k Chalubinskému. O cítím, že on by mi pomohl... Ale Jeníček na to nemyslí, doma bývá málokdy; když chci jeti, vymlouvá se, že jeho zájmy v té chvíli toho nedovolují — všecko končí obětmi. Angé- lique, chasse ce chien 1), jest nezpůsobný.« Hanebně zkompromitovaný Karušek odsouzen do vyhnanství a přijal svůj osud s resignací, povýšenou nade všecku chválu. To však mu nikterak nevadilo, že chvíli později počal skučet a škrábat na dvéře a pozdějí honit vážně si vykračující kohouty. Andělka zatím usadila pohodlněji Jožu, jenž se počal hrbit, přinesla matce teplý šál a učitelce knížku. Pak odběhla, aby obstarala mleko pro Jožu a objednala kotletku pro matku, zatknula si do vlasů kvítek a vrátila se do skleněného altánu se statnou, silně rostlou klíčnicí paní Kiwalskou. Byla to dáma značně pokročilých prostředních let, oděná ve vlněnou sukni s pruhy barvy pivoňkové a černé. Upjatý živůtek svátečních jejich šatů šťastně uplat- ňoval bohatství jejího poprsí. Klíčnice uctivě se poklonila velitelce, při čemž se ozvalo šoupání po podlaze a pokynula hlavou vycho- vatelce, jež na ni nehleděla. Slečna Valentina nedovedla snést klíčnice od té doby, kdy jdouc jednou mimo ku- chyni, zaslechla klíčnici, kterak vykládala, že jí, slečně Valentině, je svrchovaně třeba muže. »Jakže, milá Kiwalská, vrátila jsi se již z města? A co tam slyšet?... Pomohl ti lékař od bolení zubů?.. .«
#21 alto_textblock #21
děčně.
#22 alto_textblock #22
1) Andělko, vyžeň toho psa. Andělka.
#23 alto_textblock #23
6