#1
alto_textblock
#1
22. prosince 1901 Císlo 352
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
od 8—12. a od 2—6. hod. večer při elektrickém
osvětlení.
Stávky.
* Zo St. Etienne, 21. prosince. (C.-B.) V sou-
sedním Didieru uspořádalo včera večer asi 600
stávkujících tkalců pouliční demonstrace a vytloukli
okna v jedné tkalcovně.
#5
alto_textblock
#5
Věstnik spolkový.
Sokolský věstník.
#6
alto_textblock
#6
Ze sokolské župy Barákovy. Dnes o3
hod. odpol. koná se v tělocvičně karlínského »Sokolae
veřejná župní přednáška p. prof. Drtiny »O lásce
k bližnímu«, na kterou upozorňují se zejmena ve
škeré br. jednoty. Do přednášky mají vstup i nečle-
nové. Zvláštní pozvání br. jednotám rozesílana ne
budou. — Tělocvičná jednota »Soko!« v Hoři-
cích pořádá dnes u br. Sála vzdělávací večírel
o 7. hod. večer s pořadem: Recitace. »Sokol v man
želství a rodině« rozprava br. Al. Černého, uč. měšt
školy. Hosté vílání.
#7
alto_textblock
#7
Schůze.
Dne 22. prosince: Z Umělecké be-
sedy. Členové Umělecké besedy uetí pamálku mistra
Bohuslava Schnírcha dnes o 2. hod. odpolední hro
madnou návštěvou posmrtné výstavu v Rudolfinu
Výbor vyzývá proto k hojnému účastenství. — Mě
šťanská beseda v Praze žádá své pp. členy
by hojným počtem zúčastnili se pohřbu dvou dlouho
letých přispívajících členů, z nichž pohřeb Theo-
dora Frenzla, hospod. rady hr. Thuna, konáse
dnes o 1. hod. odpol. z kostela sv. Mikuláše na Mal
straně a pohřeb pana Ladislava Žemly, měst-
ského berního kontrolora, koná se dnes o 2. hod
odpol. z kostela u Karmelitánů na Malé straně. —
Malostranská beseda žádá pp. členy, aby se
hojně zúčastnili pohřbu býv. člena p. Lad. Žemly
městského úřadníka, který koná se o 2. hod. odpol
z kostela u Karmelitánů na hřbitov vyšehradský. —
První klub citeristů v Žižkově má o2.
hod. odpol. přípravnou zkoušku k sylvestrovskému
večírku v místnosti klubovní »U myslivce« v Pala-
ckého třídě. — Pravidelná týdenní schůze a cvičení
jest za příčinou vánočních svátků až v pátek dne
27. t. m. o 8. hod. večer.
#8
alto_textblock
#8
Ochotnická divadla.
V Dusíkově divadle v Čáslavi sehraje
se dnes v neděli dne 22. t. m. komická opereta od
Frant Suppěa: »Žádný muž a tolik děvčat«. Před
tím veselohra od F. F. Samberka: »Blázinec v prvním
poschodí.« Začátek v 7 hodin. Ceny míst obyčejné
Čistý výnos ve prospěch Ústřední Matice školské.
Předprodej vstupenek u p. J. Procházky, fotografa
v Čáslavi. Po divadle koncert v Čtenářské besedě. —
Spolek »Pokroke v Hlinsku pořádá ve
čtvrtek dne 26. t. m. na počest padesátých narozenin
Aloisa Jiráska v sále hostince p. Josefa Adámka di-
vadelní představení. Sehraje se Jiráskovo drama o 3
jednáních: »Olec«. Před představením přednáška
činnosti Al. Jiráska. Poukázky na sedadla lze obdr-
žeti u pokladníka spolku p. Frant. Kozla. Začátek
půl osmé hodině večer. — Jednota divadel-
ních ochotníků »Hanka« ve Dvoře Krá
lové sehraje dnes v neděli dne 22. t. m. původní
novinku Národního divadla: »Zlato« od Jos. Smahy
Začátek o půl osmé hodině večer. — Spolek di
vadelních ochotníků vlašimských se-
hraje dne 26. t. m. v 8 hod. več. k dobročinnému
účelu veselobru Jos. Jiř. Kolára: »Mravenci«. Zač.
v 8 hodin več.
#9
alto_textblock
#9
Zábavy.
Úřadnická beseda v Praze—VII.
Zemská jednota soukromých úřadníku
v království českém, odbor Praha—VII.
pořádají společně za spolupůsobení zpěváckého spolku
»Bendl« na Letné pro své členy a zvané hosty dne
31. prosince t. r. sylvestrovskou zábavu v sále ústřed-
ních jatek král. hlav. města Prahy. — »Sokole
žižkovský pořádá sylvestrovskou zábavu ve
vlastní tělocvičně, při níž účinkují sl. A. Šimůnkova,
p. K. Pešek, člen sboru Nár. divadla, p. J. Pehel,
kapelník, bři. K. Hyška a Ad. Novák, br. pěvecký
kroužek Sokola žižkovského, řízením sbormistra br.
Fr. Marka. Na uvílání nového roku půlnoční scéna.
V sále hudba p. J. Pehela, v »pekle« zvláštní pořad
za účinkování bratří Raků. Po vyčerpání pořadu ta-
neční vínek. Vstupné u pokladny za osobu 40 kr.,v
předprodeji 80 kr. Dne 8. února šibřinky, ráz Šu-
mava, 9. února dětský den, 11. února dozvuky.
Šylvestrovskou zábavu pořádá v dolním
sále žofínském kroužek česko-židovského dorostuv
Praze. Program, sestavený režisérem p. V. Steinem,
má 10 čísel dramatických, zpěvních, budebních, reci-
tačních a pod. Po programu taneční zábava. Bližsí
na programech. Vstupné za osobu 1 K. Reklamace
přijímá p. S. Schön v Praze, II., Krakovská ul. č. 25.
— Z Měšťanské besedy v Praze. Na den
sv. Štěpána odpoledne pořádá zábavní komise be-
sední dětskou zábavu. Chovanci městského sirotčince
arcivévodkyně Gisely sehrají paslýřskou hru, jejíž
nastudování a režii převzali sl. Adéla Wolfova a p.
Rudolí Kafka. Průvod na klavír a na harmonium
obstará autor hry řed. p. Zelinka s p. Sršněm, čle
nem orchestru Nár. divadla. K zábavě budou miti
přístup pouze dítky pp. členů v průvodu a při vchodu
bude přísná kontrola členských lístků. — V Ná-
rodním domě na Kr. Vinohradech jest
dnes pouze velký večerní koncert. Zač. o 7. hod.
Hudbu obstará kapela p. Pehela. — Vánočn
hry v Národním domě na Kr. Vinohra-
dech. Dnes v neděli o 3. hod. odpol. jest poslední
představení. Sedadla po 1 K a 60 h a místa k stání
po 40 h dostati lze u pokladny. — Na Střele-
ekém ostrově. Dnes v dolejším sále vojenský
koncert kapely pěš. pl. č. 91. Zač. o 5. hod. — Tě-
locvičný spolek paní a dívek praž
ských pořádá první dělskou zábavu v místnostech
Sokola pražského dne 26. ledna o 2. hod. odpolední
s velmi bohatým programem. V týž den o 8. hodině
večerní jest společenská zábava, spolkem pořádané
pro dospělé v těchže místnostech, správním výborem
Sokola pražského ochotně propůjčených.
#10
alto_textblock
#10
Menšinový věstník.
Rakouské poměry.
—ub.— Poukázali jsme již v tomto listu
na zdlouhavé vyřizování německých bezdůvod-
ných rekursů proti volhě českého okresního
zastupitelstva v Prachaticích.
Dne 12. prosince byla tomu již plná
tři léta, co zvoleno bylo nové české okresní
zastupitelstvo, ale do dnes zasedá zastupitelstvo
německé a není dle tváření se úřadů naděje.
že české zastupitelstvo tak brzo vládu svou
nastoupí, aby odčinilo křivdy, jichž se Němei
za svého panování dopouštěli na českém ven-
kovu Prachaticka.
Marné je zakročování českých poslanců,
jimž se sliby nedodržují, jakmile se má vyho-
věti přání Němců.
Dnešní poměry v okresním zastupitelstvu
prachatickém již křičí po nápravě. Je to pravé
monstrum naší samosprávy. Okresní starosta
renegát Záruba je zavřen pro zpronevěru v ža-
láři, tři členové zastupitelstva jsou mrtvi, a je
den (Klička z VI. Březí) jest již přes rok od
stěhován do Vídně. Ač tedy schází pět členo
okresního zastupitelstva, přece toto nerušeně
vládne dnes již plných devět let a bude
vládnouti ještě dále. Rádi bychom viděli, jak
rychle zasedlo by okresní zastupitelstvo něme-
cké, kdyby někde bylo zvoleno proti če-
skému.
Jakým způsobem chová se nynější německé
zastupitelstvo vidno z toho, že v několika dnech
konati se má schůze, v níž jednati se bude
o stavbě okresní nemocnice.
Jmenovati správu nemocnice a lékaře má
vti vyhraženo městu Prachaticům. Důvod je na
#11
alto_textblock
#11
snadě: český příští okresní výbor mohl by
k vůli většině obyvatelstva okresu dosaditi lékaře
Čecha, čemu musí býti zabráněno. V nemocnici
bude německý správce, německé ošetřovatelky,
jen aby němectví v Prachaticích dostalo se
posily. Čechové — jak se již dnes děje —
raději budou choditi do nemocnice ve Strako-
nicích a Volyni, než aby šli tam, kde jim nikdo
rozuměti nebude.
Co je platno, že většina českého oby-
vatelstva konečně se domohla spravedlivého za-
stoupení v okresu, že dobyla okresního výboru,
když německý výbor klidně úřaduje dál?
Zdá se opravdu, jako by u nás vešker
právo mizelo, jakmile jedná se o spravedlivost
vůči českému živlu.
V Manetíně byly v březnu r. 1900 konány
volby okresního zastupitelstva, při nichž Čechové
dobyli plného vítězství. Ale český okresní výbor
dosud nezasedá, agendu okresní vede dále člo-
věk naprosto nezpůsobilý, renegát, jehož celou
kvalifikací k tak zodpovědnému úřadu jsou tři
třídy německé obecné školy a marně jest domá-
hání se toho, by konečně mohl se český okresní
výbor ustaviti a jmenovati řádného, schopného
a dobře kvalifikovaného tajemnika okresního
jehož je chudému Manetinsku třeba jako soli
aby konečně i tam zavládl nějaký ruch ku po-
vznesení okresu.
V okresu krumlovském má 7900 Němeů
ve venkovských obeích 33 volitele okresního za-
stupitelstva a 10.300 Čechů jenom 32 volitele
Tak i zde viděti je snahu, udržeti nespravedli
vou nadvládu německou!
Herbať zabezpečil uměle v celé řadě okresů
Němeům většinu v okresních zastupitelstvech
a tím i vládu v okresech.
A dnes, když po dlouhých a těžkých bojích
Čechové domáhají se spravedlivé a přirozené
většiny, když dnes sami mají převzíti další ve-
dení okresů většinou českých, tedy jako v Pra-
chaticích a Manetině uměle udržuje se další
panování Němců za vlády, která s takovým bom-
bastem o sobě do světa rozhlašuje, že jest ne-
stranná.
Na Prachaticku v obeích zavládá již veliké
nespokojenost, která je zajisté přirozená.
Proti všemu právu dále zasedající okresní
výbor německý zamítá veškeré české požadavky
a přímo posměšně uvádí nové německé pod-
niky v život na účet českého poplatnictva.
Na Prachaticku chystají se veřejně, pro
testní schůze proti tomuto tureckému hospoda-
ření a bude-li nutno, dovedou Čechové tamní
sáhnouti k prostředkům, jež konečně i ve Vídni
snad dojdou povšimnutí. Co neďovede celá
česká delegace vymoci, vynutí si občané sami
— a to cestou zákonal
České obyvatelstvo okresu neuznává dnes
již stávajícího okresního zastupitelstva za svou
korporaci a dle toho se také zařídi!
#12
alto_textblock
#12
Diaetetická cena ryb.
Vánoční kapitola.
Sestavil dr. D. Paný rek.
Také medicina má mnoho časových themat
a zvláště vánoční doba přináší lékaři celou řadu
námětů k populárnímu zpracování. Vezměme
jen nejobyčejnější štédrovečerní pokrm — rybu
Co ta může člověku natropiti nepříjemnosti.
Nemyslím ani kostičky, které často »uváznouv
krku« t. j. zabodnou se na př. do pravé neb
levé mandle. Jako všech potravin, zmocnila se
i ryby lidská šalba — i vydává staré, napolo
shnilé maso rybí za čerstvé, nemocné za zdravé,
jen aby docílila co největšího zisku, třebas na
újmu lidského zdraví.
Proto jeví se mi stať o diaetelickém významu
rybího masa nejen časovou, ale i velice důle-
žitou. Nepamatuji se, že by v naší literatuře
bylo o věci na základě nejnovějších výzkumů
referováno.
Tu bylo by na místě pojednati především
o spotřebě ryb. Ale o předmětu tom podal jsem
zprávu v letošním ročníku »Zemského rybář-
ského věstniku«. Možno tedy vpadnouti »in
medias res«.
Kdežto se v ohledu anatomickém liší rybí
maso od masa ssavců velice nepatrně (maso to
jako svalstvo, pohybu samovolnému sloužící,
skládá se z tak zv. vláken svalových, tato jsou
pak ve snopce uspořádána a vazivem v celku
udržována), liší se v ohledu lučebním jak od
mas ssavců a ptáků, tak i jednotlivé druhy ryb
mezi sebou někdy dosti značně. Bohužel, jsou
ohledu kvantitativním lučební rozbory naše dosti
neúplné.
Poučná je přehledná tabulka, ve které jsou
seřaděny údaje Koeniga a Popova.
Dusí-
Extr.
Jméno ryby
Vody katých Tuků látek bez Po-
látek
dusíku pel
64.29 21.60 12.72 — 1.39
Losos
Úhoř říční
57.42 12.83 28.77 0.53 0.85
71.45 18.46 9.09 — 1.00
Úhoř mořský
74.64 14.55 9.03 — 1.78
Slaneček
72.80 16.81 8.13 3.25
Ouklej
Makrela
71.20 19.36 8.08 — 1.36
Kambala podja-
75.24 18.53 5.16 — 1.06
zyčná (Heilbutt)
70.44 18.76 9.45 — 1.35
Placka
Otmerus eperla-
nus var. spirin-
chus (Popov) 79.01 13.86 4.31 — 2.96
To jsou vesměs ryby tučné, některé velm
tučné (na př. úhoř říční a losos).
Co se týče ryb s masem málo tučným, po-
dány tyto rozbory:
#13
alto_textblock
#13
Dusí-
Extr.
Vody katých Tuků látek bez Po-
látek dusíku pela
79.63 18.42 0.53 0.46 0 9
76.97 21.86 109 — 1.33
Sled
82.20 16 23 0 33 — 1.36
Okoun
79.48 18.53 0.70 — 1.29
Platejs drsný
(Kliesche)
78. 35 18.71 1.93 — 1.01
Jazíz či mořský
jazyk
86.14 11.94 0.25 0.45 1.22
Rýnok (Raja
77.67 19.51 0.91 — 1.11
spuria)
Řízek
77.69 17.37 2.68 — 3.44
Platejs bradavič-
natý (Flunder)
84 00 14.03 0.69 — 1.28
77.51 19.18 2.10 — 1.2
Pstruh
78.59 18 08 0.90 — 1.43
Jesefer
Celkem lze prohlásiti rybí maso za
velmi výživné, neboť obsahuje do-
#14
alto_textblock
#14
Jmeno ryby
#15
alto_textblock
#15
Štika
#16
alto_textblock
#16
Kapr
#17
alto_textblock
#17
sti bílkovin a tuků. Chová dále dosti
vody a tuků není poměrně mnoho, ve kteréžto
příčině zasluhuje rybí maso přednost před ma-
sem ssavců. Co se tuků týká, jsou buďto te-
kuté (při 22 stup. C.), na př. u úhoře, slanečka,
lososa, nebo polotekutě (u štiky, kapra) nebo
skupenství pevného (u parmy, mořského jazyka)
Co se týká bílkovin a látek klihotvorných,
zkoumal ryby Kostyčev a sestavil je v pře-
hlednou tabulku, jak následuje. (Vyjímám jen
ryby u nás známější)
Jmeno
ryby
#18
alto_textblock
#18
z ji
#19
alto_textblock
#19
1
Candát . . 79.87 3 28 3.55 12.10 0. 20 100
Kapr . . . 79.89 3.92 2.84 10.79 1.42 1.14
Štika . . . 80.70 3.14 3 32 11.23 0.33 1 18
Losos . . . 62.02 2.70 5.08 12.98 14.82 1.30
Pstruh . . 75.35 3.11 1.71 16.01 2.49 1.33
Zajímavo je srovnati výpočty jeho s udá
ním Almena, který našel u lososa 70.33 vody
2.15 extraktivních látek, 1.50 klihu, 14.41 bíl-
kovin, 10.12 tuků, 1.49 popela — to jsou roz
dily dosti značné.
Rybl maso, jak patrno, poskytuje poměrně
dosti mnoho látek extraktivních a klihotvorných.
Látky ty dávají až jednu třetinu dusíkatých lá-
tek v rybě obsažených. To dlužno míti na zře-
teli, když oceňujeme hodnotu rybího masa,
zvláště jeho výživnost. Tím se vysvětluje, proč
rybí pokrmy jsou málo syty pro člověka.
Ruský lékař Smolenskij, z jehož vý-
borné studie »Rybí maso s hlediska hygieni-
ckého« hořejší údaje vyňaty, soud svůj uzavírá
v ten smysl, že přes tuto malou sytost
rybího masa máme přece v rybách dobrou po-
travinu pro láci jich. To ovšem neplatí o našich
krajích, kde jsou ryby přes hojnost řek a ryb-
níků, rybami bohatých, dosti drahé.
Mirale-Uffelmann ve své knize
»O výživě zdravého a chorého člověka« vy-
jadřují se o rybách takto: »Při větší láci jest
rybí maso sotva méně živno, nežli hovězí nebo
telecí.«
Fermi ve své stati »Hygienický význam
rozpustnosti potravin« (Giornale della reale societa
italiana d'igiene, 1897, settembre) poukazuje
hlavně na téžší stravitelnost rybiho masa.
Posuzujíce živnost rybího masa nesmíme
pouštěti se zřetele, že mnohé součásti těla ry-
bího jsou k požívání nezpůsobilé (některé útroby,
kosti, ploutve). U úhoře říčního je to podle
údaje Payenova 24.11 procent veškeré váhy.
u kapra 37.15 procent, podle Altwater a u
štiky 427 proc. a u okouna dokonce 62 7 proe.
veškeré váhy ryby.
Podle Schmidta připadá na odpadky
v procentech dle váhy:
Šupiny Útroby Kostia
ploutve
Kapr . . . 4.60 4.60 14. 80
Candát . . 1.62 4.15 12.22
Skladba rybího musa, jeho chuť a živnost
závisí na mnohých činitelích, které jsou nám
posud málo známy. Maso rybí bezprostředně
před třením bývá nejehutnější a nejtučnější,
kdežto po tření jest velmi vodnaté, chová málo
tuků a má špatnou chuť. Kastrací ryb předejde
se tato změna. Také se nepozorují tyto změny
u ryb neplodných nebo ještě pohlavně nedo-
spělých.
Také výživa ryb má vliv na skladbu
chuť jejich masa. Norové rozeznávají jesetry
dle chuti jich masa na ryby, které se dle jich
mínění živí sledi, na ryby, jež se živí makre-
lami atd. 5)
Důležito je dále ústředí, ve kterém ryby
žijí. Z ryb mořských nejlepší chuť mají ony.
které byly chyceny ve velkých hloubkácha
poblíže skalnatých břehů; ryby v zálivech
s malým prouďěním bývají málo chutny. Ze
sladkovodních ryb jsou nejlepší ty, které žijí
v hlubokých jezerech s čistou vodou a písčitým
nebo kamenitým dnem, nejhorší jsou ryby
z vod mělkých se dnem bahnitým. Ryby z vod.
odpadky znečistěných, dají se napraviti, drží-l
se nějaký čas ve vodách čistých, pohybujícíeh
se a se dnem písčitým.
Také závisí hodnota rybího masa na
roční době a na velikosti ryby.
Nejlepší je rybí maso asi uprostřed mezi dvěma
periodami tření. Ryby jsou tučné, maso je tužší.
Čím blíže tření, tím je tuku méně, maso je
měkčí, kůže vypadá špinavou.
#20
alto_textblock
#20
Doposud obírali jsme se živností, stra-
vitelnosti a chutností ryb. I ryba tíže stra-
vitelná, málo živná a nepříliš lákavou chuti se
vyznačující, může se k výživě člověka hoditi.
neboť není zdraví škodliva. Hygienik, posuzu-
jící, pokud je pokrm přípustný k výživě člověka.
má na mysli vedle nahoře uvedených okolností.
jež jsou podřízeny, zvlástě kriteria tato
není-li ryba jedovatá a není-li nemocná.
Co se jedovatých ryb týče, bylo zjištěno.
že otravy rybami vznikají:
I. z ryb, majících jedovaté žlázy,
II. z ryb, jichž některé orgány vždy by
vají jedovaty,
III. z ryb, jež samy sebou jsou nejedovaty
a hojně i beze škody se požívají, které však
a) jen v některých částech těla svého, n
př. ve vajíčkách, za jistých dob obsahují
škodlivinu, kdežto ostatní »maso« je neškodné
b) ve všech částech těla bez zřejmých
změn, nakládané nebo konservované jedovate
působí.
Jed je buďlo v těle praeformován nebo p
smrti zvířele rozkladem bílkoviny vzniká, ale
nijakými zevními známkami se neopovídá.7)
Co se týče ryb nemocných, jsou naše
vědomosti o tomto důležitém předmětě velmi
kusé. Vedle chorob sporadicky se objevujících
vyskytují se i epidemie mezi rybami.
V letech 1867 a 1868 byla pozorována
zvláštní nemoc na tyfus upomínající mezi
okouny ženevského jezera, které podlehly tisíce
ryb. V krvi postižených zvířat nalezaly se ne-
hybné bakterie, 6 mikromillimetrů dlouhé. Časté
jsou zhoubné epidemie mezi lososy, pstruhy
#21
alto_textblock
#21
) Srovnej moji orientační stat: »O rybách je
dovatých«. Zemský rybářský věstník, 1900.
1) Živí li se pstruzí delší dobu masem teplokrev
ných zvířat, ztrácejí svoje chutné, jadrné, aromatické
maso, které nabývá barvy špinavě bílé a chuti, upo-
mínající na lososy, k moři táhnoucí. Kovový lesk
šupin stává se mdlým a charakteristické tečky mizejí
Kapři krmení lupiny ztráceji kovový lesk, nabývaj
barvy mosazně zelené a chuti horší.
#22
alto_textblock
#22
kapry. Zvláštní plísně (Saprolegnia ferox, Mucor
mucedo) šíří se po těle chorých, nakažených
zvířat v podobě jemného bílého hlenu. R. 1888
vypukla v jistém rybářství jihoněmeckém těžká
choroba, když bylo do dvou jezírek puštěno
na 150 pstruhů, kteří byli před tím v řece
velmi znečištěné držáni. Brzy potom jevila se
v obou jezírkáců veliká úmrtnost ryb. Tyto
ztrácely na některých místech šupiny; zde pak
tvořily se nádorky vyplněné hnisem, které
prasknuvše, měníly se ve vřídky pištělovité.
Vedle toho pozorovány byly u ryb těch výlevy
krve v podkožní tkani a žábrech. Ryby hynuly
vesměs asi po třech nedělích. Onemocněly jen
ony ryby, které se stýkaly s rybami nové vpu-
štěnými. Bakteriologicky nalezeny zárodky po
dobné bacillům tyfu. R. 1894 vyskytla se v Pe-
trohradě v jednom bassinu, kde již 10 let ryby
byly chovány, nemoc infekční, podminěná bak-
teriemi.
Soudí se, že ryby trpi dvojím způsobem
chorob nakažlivých, jako lidé, infekčními,
kde do těla vniknou zárodky nákazy a úžasn
se rozmnoživše, chorobu, po případě smrt při
vodí, a infekčními otravami, kde chorobu
vyvozuje jed, vyráběný mikroorganismy do
těla vniklými.
Další příčinou chorob rybích jsou c i zo-
pasníci. Dále jsou již známy my xos po-
ridie z třídy Sporozol, které epidemické
onemocnění ryb způsobují. Cizopasníci ti byl
nalezeni v kůži ve svalech, žábrech a jinde
Pozorováni u parmy, u štik, okounů a jiných
ryb sladkovodních a mořských.
Pro člověka je důležité poznání, že ryby
ohrožují člověka parasitem, škulovcem (Bothrio-
cephalus latus). Tento v mladém stavu byl dosud
zjištěn ve štikách, okounech, sivenech, pstruzích,
marenách a jiných rybách. Braun dokázal
pokusem, jemuž se tři studenti podrobili, že
běží skutečně o škulovce širokohlavého. U štik
bývají uhry v útrobách a ve svalech trupu nebo
jen ve svalech anebo konečně jen v útrobách.
Jak se škulovec do těla ryby dostane, bylo
také zjištěno.5) Vajíčko škulovce přijde do vody,
kdež se přemění po několika nedělích, ba
měsících v kulovitý zárodek, který je řasinkam
a šesti háčky opatřen. Tento pluje nějaký čas
ve vodě volně, až se mu podaří do rybys
dostati.
Mladá stadia vývoje i některých jiných
tasemnic přicházejí někdy v rybách. V tresce
vyskytují se někdy četné malé měchýřky, jako
v uhrovitém mase vepřovém. V měchýřeích
obsaženy jsou zárodky tasemnic, Tetrarhyn-
chus, 3.5 mm. dlouhé, 1.5 mm. široké. Ve
střevě lososa žije Bothriocephalu s pro-
boscideus, v různých rybách kaprovitých
Caryophyllaeus mutabilis.
Aby se zjistil škulovec, třeba maso dobře
pouhým okem a lupou ohledati. Jsoutě zárodky
cizopasníka bílé a průsvilným masem lze je př
jisté pozornosti viděti.
Sporozoa a plísně poznáme dle skvrn, změny
barvy, puchýřku a jiných nápadných změn,
které vyvolávaji.
Také motolice nalezeny v rybách, štice
maraeně a jiných, jak ve svalstvu tak i v útro-
bách, ale zdá se, že přiliš neškodí rybám na
životě. Distomum volvens a Distomum annuli-
gerum obývají v hojném množství čočku rybíh
oka. Holosteum culicula žije v kůži ploutví
Pouzdra, ve kterých je parasit uzavřen, jsou
zbarvena černě a ryba vyhliží pak jako inkou-
stem postříkána.
V játrech rybářského obyvatelstva Pomořan
(v okolí Heydenkrugu) nalezen a popsán v loni
cizopasník Distomum felinum, který i v kočkách
žije. Zjištěno, že i kočky bývají týmiž rybam
krmeny, které požívají lidé syrové. Povážlivje
cizopasník ten pro člověka z té příčiny, že vy
vozuje v játrech rakovinu, jak dokázal A sko-
nary. 9)
Vedle toho vyskytují se ve střevě ryb
sladkovodních rozmanité druhy vrtějšů, zvláště
asi 1—2 em. dlouhý Echinorrhy nchu
proteus.
Vedle těchto chorob vyskytují se u ry
ještě všeliké choroby sporadické. O jich pod-
statě příčinách a průběhu nevíme vědeckého
nic. Zjevy ty jsou jen rybářům známy, bez-
významnými (vědecky) jmény označovány i nelze
tu nic spolehlivého pověděti.
#23
alto_textblock
#23
To vše musí míti hygienik na mysli, uva-
žuje-li význam ryby jakožto potraviny.
Ryby přicházeji do obchodu buďto živé
nebo mrtvé a sice čerstvé nebo konservované
O rybích konservách naskytne se snad jindy
příležitost promluviti. Co se ryb živých týče
mohou býti člověku nebezpečny, jsou-li jedo-
vaté neb infekčními chorobami stížené. O tom
byla řeč výše. Jsou-li na jich těle neobvyklé
skyrny, puchýřky, vředy, jsou-li na žábrech
odchylné zjevy, pohybuje-li se ryba proti sv
přirozenosti lenivě nebo leží-li nehybně, je-
břicho její vydmutě, je podezřelá. Některé ryby
jeví na povrchu těla vředy, které pocházejí o
kousnuti vodních brouků, kteří se vrhají jen
na nemocné ryby. Takové nehodí se za pokrm.
U čerstvých usmrcených ryb je kůže
lesklá a šupiny těžko se seškrabují, žábry jsou
živě červené, oči průhledné a vyčnívající, maso
pevné, tuhě a pružné, tak že stopy po vtlačení
prstů brzy mízejí. Víčka žáberní jsou uza-
vřena. Na šupinách a na ploutvích nesmí být
modravý hlen. Vezme-li čerstvou mrtvou rybu
do ruky, neprohne se. Ve vodě klesne ke
dnu 5)
Ryby, které nejsou čerstvy, které byly před
delší dobou z vody vytaženy a lekly, mají
žábry temné, barvy žlutavé nebo šedočervenavé
a nepříjemně zapáchají. Špinavě zahnědlá te-
kutina z nich vystupuje. Oči jsou vpadlé
okolí jich červenavé, rohovka nelesklá, kalná,
neprosvitná. Položíme-li takovou ry bu
na dlaň, prohne se, tak že ocas klesne
více méně dolů. Maso je zvadlé a není pružné.
Zápach jeho je nepříjemný a barva odchylná.
břicho nadmuté a zamodralé. Kůže je suchá
nebo hlenem pokrytá, někdy s modrými nebo
zelenavými skvrnami. Takové ryby neklesají
ve vodě ke dnu. Aby se žábrám dodalo site
červené barvy, napouštějí se krví neb anilino
#24
alto_textblock
#24
) Srovnej Prof. dr. G. Schneidemüh!: D
animalischen Nahrungsmitfel. Urban Schwarzen-
berg. Z díla toho vyňaty hořejší údaje.
) Viz »Centralblatt für Bakteriologie, Parasiten
kunde und Infectionskrankheilen« (Band 28., 16
) Viz Schneidemůhl, str. 247.
#25
alto_textblock
#25
vou barvou. Podvod ten odkryjeme, opláchne-
me-li žábry vodou, která krev nebo barvivo od-
plaví. Anilinová barviva dávají kromě toho
zvláštní odstín, kterého žábry čerstvé nemívají
Nastala-li již hniloba, mají ryby barvu
velmi bledou, maso jejich je zvadlé, břicho na-
modralé a povrch těla pokryt je zelenavou, ma-
zlavou, slizovilou a ošklivě zapáchající hmotou
Maso zapáchá velmi značně, zvláště u ryb moř-
ských. Aby se hniloba zakryla, provádějí pro-
davači s rybami hníjíeími manipulace takovélo:
ryba se dobře opláchne silným proudem vody,
žábry se obarví udaným způsobem, oči se vy-
jmou a ryba se položí na krátký čas k ledu.
Při bedlivém ohledání podaří se však podvod
takový odhaliti. Scházejí li rybě oči, je to vždy
podezřelý příznak.
Maso rybí rozkládá se vůbec rychleji, nežl
maso jiných zviřat. Mnohé hnije již po něko-
lika hodinách, zvláště neusmrtí-li se hned
dlouho se mučí nebo zhynula-li ryba smrtí přiro-
zenou. Objevilo li se na trhu velké množství
kaprů, parem nebo bělie, třeba na to pomýšleti,
nebyly-li otráveny chebulí nebo nebyly-li omrá-
čeny explosí dynamitu. Ryby takto chycené vy
značují se nápadně velikým břichem, jsou bledé,
měkké a brzy hnijí.
Staří, za čerstvé vydávaní sledi poznají s
dle toho, že mají oko neprůhledné.
V rybářských časopisech jest uloženo mnoho
více méně důležitého materiálu, ale zprávy ty
dlužno bráti s reservou, neboť příslušníci tohot
cechu nebývají zoology ani lékaři a tak všelicos
tvrdí, co není jisté.
Co tu uvedeno, prošlo přísnou vědeckou
kontrolou a lze ty údaje bráti opravdově.
Při vší té šalbě lidské, která ze ziskucht-
vosti kupujícím vnutí nejednou pokrm nezdravý.
nedivil bych se, kdyby některému čtenáři této
stati štědrovečerní ryba letos tak nechutnala,
jako jiná léta.
To jest odium každého poznání.
#26
alto_textblock
#26
Válka jihoafrická.
Telegramy.
Z Londýna, 21. prosince. (C.-B) »Daily
Newa« oznamují ze Standertonu ze dne 18.
t. m.: Pět Burů, kteří měli u sebe nepochybně
zprávy od Bothy, překročilo v sobotu v noci
řeku Vaal směrem k jihu. Devet soustředil své
vojsko v okoli Vieksburgu. Neočekává se tudlž,
že chtěl by se vzdáti.
Z Londýna, 21. prosince. (C.-B.) »Timese
oznamují z Nového Yorku: Z Nového Orleunsu
bylo posláno do jižní Afriky v době od 1. října
1899 až do 30. listopadu 1901 75 991 konía
143.050 mezků v hodnotě 13,483.052 dollarů.
Z Paříže, 21. prosince. (C.-B.) Zdejš
vydání »Novoyorského Heraldu« uveřejňuje roz-
mluvu svého dopisovatele s burským delegátem
Volmaransem, té doby v Utrechtu. Volmarans
pravil o řeči Roseberyově, že burští delegáti
byli by šťastni, kdyby vláda anglická a vlády
jihoafrických republik mohly se dorozumět.
Kdyby Anglie poslala povolané zástupce do Hol-
landska a oznámila delegátům své podmínky,
které mohly by sloužiti za základ jednání o mír,
delegáti by je rádi vyslechli. Tím způsobem
mohlo by se snad učiniti přítrž vojně.
Z Londýna, 21. prosince. »Reut. kanc.
oznamuje ze Standertonu ze 17. t. m.: Pře
nedávnem zajat byl plukovníkem Alempyem oddi
Burů, kterémuž velel Volmarans. V oddílu onom
bylo též mužstvo a dělostřelci z Middelburgu.
Mezi zajatými jest také major státního dělo-
střelectva Pretori us.
#27
alto_textblock
#27
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#28
alto_textblock
#28
K situaci.
Z Vídně, 21. prosince. Ve vniterní
politice zahostil se nyní úplný klid.
Myslí se, že potrvá přes celé svátky, třeba
nikoliv přes celou vánoční a novoroční
prázdeň, jakkoliv vláda se oddává naději,
že při zasedání sněmů zemských,
z kterých sejde se jen část, nedojde k žádným
intermezzům. Je-li očekávání takové dů-
vodným, musí býti vyčkáno, na všechen
způsob však lze naditi se s celon určitostí,
že po Novém roce nastanou chvíle pro
veškerý parlament a politickou situaci tohoto
státu rozhodující. Soudíme, že se o tom
ve Vídni neklamou.
#29
alto_textblock
#29
Ministerská rada.
Z Vídné, 21. prosince. Dnes odpoledne
konala se ministerská rada. Trvala však
necelou hodinu. Jak se ujišťuje, týkala se
toliko aktuálních záležitostí administrativních.
Těšínští Poláci.
R. Z Těšína, 21. prosince. (»Nová
Reforma«.) Polský spolek školní »Matěz
školná« usnesl se na valné schůzi založiti
zde počátkem školního roku 1902—1903
polský učitelský seminář. Na účel
ten má spolek již k disposici 109.000 K.
#30
alto_textblock
#30
Audience.
Z Vídně, 21. prosince. Ministr vo-
jenství Krieghammer a ministr země-
brany Welsersheim byli dnes přijati
císařem ve zvláštním slyšení.
Dodávky obuvi pro vojsko.
Z Vídně, 21. prosince. V minister-
stvu obchodu konala se dnes o polednách
schůze komise pro rozdělení obuv
dodávané vojsku. Zastoupeny byly
obchodní komory. Pražská posl. Březnov-
ským. Zadávalo se 25 procent obuvi, po-
třebné pro rok příští. Všichni zástupci po-
ukazovali k tomu, že živnostníci jsou šika-
nováni, odvádějíce hotové své výrobky. Posl.
Březnovský zejmena vytkl to pokud se týče
Prahy, žádaje, by se komise na novo
usnesla, by ministerstvo vojenství se vy-
zvalo, by pro příště živnostníkům při
dělilo 50 proc. všech dodávek místo 25 proc.
dosavadních. Zástupce obchodní komory
brněnské posl. dr. Lecher prohlásil, ž
patrně vojenská komise chikanuje při odvá-
dění obuvi živnostníky z té příčiny, by ne-
musila vyhověti návrhu posl. Březnovského.
Ke všeobecnému překvapení přihlásil se ke
slovu zástupce obchodní komory vídeňské
B. Süss, který prohlásil, že vojenská správa
vlastně přináší oběť, zadávajíc živnostníkům
25 procent, neboť tito nejsou prý způsobilí,
by mohli co do práce konkurrovati s to-
várníkv.