#1
alto_textblock
#1
1900.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v adminisuraci
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 16. listopadu.
#8
alto_textblock
#8
K číslu 317.
Číclo v Praze za 26
a na venkově za 3t
#9
alto_textblock
#9
Předplacent
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
President Fr. Jansa do vý-
služby-
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 16. listopadu. President
vrchního soudu v král. českém pan
Frant. Jansa po nátlaku, vytrvale
ministrem spravedlnosti baronem
Spensem vykonávaném, podal žá-
dost o pensionování. Nástupcem
jeho stane prý se rozhodný něme-
cký stranník, který má živlu ně-
meckému v českém soudnictví zjed-
nati také postavení, po jakém baží
nezřízená touha levice. V Praze
má nastati arci persekuce proti
všemu českému.
(Pozn. red. Na stolci presidenta vrch-
ního soudu v Praze nesmí tudíž, podle hlavy
pana ministra, seděti Čech, třeba tak po-
volný k poukazům vídeňským, jakým byl
president Jansa. To jest jednání vlády, jez
se nazývá »objektivní a neutrální«. Však
čeští poslanci najdou příležitost, aby toto
jednání vlády, jež odporuje všemu právu,
po zásluze posoudili a odsoudili. Co ve věci
té učinil ministr dr. Rezek — tážeme se
udiveně ? 11)
#12
alto_textblock
#12
těchto 17volitelů vzali jim tentokráte němečtí
nacionálové. Do volební komise povoláni byli
fabrikanti sami, a to tak, že každý
továrník byl v oné sekci, ve které při-
jíti musili jeho dělníci k volbě.
z
Nedosti toho.
Dali se v této sekci, ve které úřadovali,
sami kandidovati. »Arbeiterzeitung« je vy-
počítává a dodává: Všichni byli proslaveni
svým rozhodným němectvím a bez-
mezným vykořistováním českých dělníků.
Dělníci, neumějící ani slova německého, byli
vláčeni v ekypážích fabrikantu
k volbě, aby před očima svých
pánů hlasovali německo- naci-
onálně. Tak byla zachráněna vznešená
myšlénka německái
Z říšského sněmu německého.
Z Berlína, 16. listopadu. Kancléř hr.
Bülow prohlásí vzhledem na dotaz, který
učinili sociální demokraté ve příčině
známých 12.000 marek, že tou dobou
odpověděti nemůže, poněvadž vládě v první
řadě záleží na projednání předloh,
které se týkají Číny. Sociální demo-
kraté navrhnou změnu ústavy v ten
rozum, aby kancléř byl parla-
mentu zodpověden také za ony činy
a projevy mocnářovy, které nejsou jím
podepsány.
#13
alto_textblock
#13
se široce a dlouze o dobytí ztraceného před
léty mandátu ve městské skupině svato-
hypolitské.
Hrdina, který tento čin chce vykonati,
je starostou ve Sv. Hypolitě a jmenuje se
V ö1kl, veliký liberál a pokrokovec, který
však, bude-li zvolen, chce vstoupiti do strany
— německo- nacionální, a jenom kdyby
mu prý byla pouta klubovní tuze těsná, při-
dati se ke straně jiné.
Prof. Marchel hodlá se vydati na
výpravu k vinařům městské skupiny baden-
ské, aby jí dobyl nazpět pro liberály. Za-
stupoval ji dříve již několik let.
#14
alto_textblock
#14
Carova nemoc.
#15
alto_textblock
#15
Z Paříže, 16. listopadu. Z Petrohradu
došly včera příznivé zprávy o stavu
carově. Ministerstvo zahraničních záležitostí
dostalo sdělení, podle kterého se stav cara
Mikuláše II. zlepšil. V Paříži mešká velký
kníže Alexěj a velký kníže Vladimír se svou
chotí Marií Pavlovnou, dcerou Helenou a
dvěma syny. Z okolí velkého knížete se pro-
slýchá, že stav carův podle posledních tele-
gramů nedává příčiny k žádným váž-
ným obavám.
#16
alto_textblock
#16
Telegrafcké zprávy.
#17
alto_textblock
#17
Sociální demokraté a němečtí
radikálové.
#18
alto_textblock
#18
Z Vídně, 16. listopadu. »Arbeite
zeitung« pokračuje v odhaleníc
o násilnostech německo-nacio-
nálních továrníků severomorav
ských, provedených při volbách voli-
telů na českých sociálně-demokratických
dělnících.
Z Nového Jičína speciálně ozna
muje: Při minulých volbách v r. 1897 měli
socíální demokraté z 23 volitelů 17. Všech
#19
alto_textblock
#19
»Revindikace« německých liberálů.
Z Vídně, 16. listopadu. Kdykoli jsou
v Dolních Rakousích vypsány volby.
buďsi do obecních rad, buďsi na sněm zem-
ský, buďsi na říšskou radu, z německého
tábora staroliberálního se ozývá refrain
»Dobýti naz pět!« Tím je míněna revin-
dikace starých posic. Tato parola se hlásá
nyní opět. Prý s nadějí! »Neue Freie
Presse« alespoň na místě, které je jindy
věnováno zuřivému ničení Čechů, rozepisuje
#20
alto_textblock
#20
Z Berlína, 15. listopadu (C.-B.) Říš-
ského sněmu došel návrh poslance
Bargmanna na zrušení divadelní
censury. Dle tohoto návrhu má se na
ustanovení živnostenského řádu, že podniky
divadelní vázány jsou na koncessi, zavěsiti
dodatek, že pro jednotlivá předsta-
vení, produkce zpěvní, deklamační před-
nášky a osobní produkce není potřebí před-
chozího dovolení. Totéž má platit pro hry
a produkce, kteréž nepořádají se spůsobem
živnostenským.
#21
alto_textblock
#21
FEUILLETON.
#22
alto_textblock
#22
Na Triglav-
Vzpomínka dra. Karla Veselíka.
V červenci dojeli jsme přes Št. Hradee,
Maribor a Celji do Lublaně a odtud k čaro-
krásnému Bledskému jezeru. Byl příjemný pod-
večer, když jsem z gostilny Petrneljovy konal
výpravu po vhodném bytu, jejž se mi podařilo
dostati ve dvou pokojích villy Pretnarovy. Od-
tud, druhého dne, maje spánek neklidný, mrá-
kotami ranními obzíral jsem krajinu z okna :v
nejbližším okolí vždy ostřeji vystupoval z příkré
stěny jezení hrad bledský a v pozadí znenáhla
nabývala určitějších kontur statná skupina Tri-
glavská. Patřím udiveně na bujnou nádheru pa-
prsků slunečních, rozestřených po velebném te-
meni a touha mne pojala, vystoupiti do těch
výšin ozářených a ohlednouti se v tajuplném
území Triglavu. Než souhlasem všech mých
průvodců knižních jevil se podnik ten velmi ne-
bezpečným.
V den sv. Anny zúčastnili jsme se slav-
nostního zasvěcení České chaty pod štítem Grin
tovce v Alpách Saviňských. Tu seznámili jsme
se s nadšeným milcem Alp slovanských, drem.
Karlem Chodounským ml., jenž nám vylíčil ny-
nější výstup na Triglav sic obtížným, nikol
však nebezpečným, za to velmi zajímavým.
Bylo rozhodnuto. Vykonavše nutné přípravy, jako
okování bot, opatření žoku na záda, holí a p.
vyjeli jsme v druhé polovině srpna ještě se sl.
H., učitelkou ze Ž, dráhou do Mojstrany, kde
jsme v gostilně Šmercově přenocovali a po-
třebný proviant si zjednali. Nemalé podivení
jsme vzbudili, že hodláme se vydati na Triglav
bez vodnika (vůdce).
Časně z rána chutě jsme kráčeli dvě ho-
diny lesem, až jsme přišli ku třem obrovským
vratům pevnosti krále horstva Julského. Dle ná-
#23
alto_textblock
#23
vodu zesnulého drahého přítele prošli jsme bra-
nou prostřední, údolím Kotu a k 9. hodině do-
cházeli jsme sporých výběžků zarostlých mís
v haldách srouceného kamení. Místečko s alp-
skou křovinou, kamením do kola hrazenou,
zvalo nás k odpočinku. Bylo nám, jako bychom
byli vstoupili do předsíně kamenné strážnice
Zlatoroga, jenž dle krásné slovinské báje vůd-
cem byl družiny bílých kamzíků, strážců dobro-
činných bílých vil, které byly pravým požehná-
ním chudobných obyvatelů v údolích triglav-
ských. Vzpomněli jsme si proslulého župnika
(faráře) »Triglavského« Jakuba Aljaže z Dovlje
pod Triglavem, s nímž jsme se seznámili za
jízdy z Kráni do Jezerska k památnému ote-
vření naší České chaty, kterou také sám za-
1o
světil.
Ctihodný vlastimil slovinský několikerou
návštěvou do roka vzdává svůj hold horskému
králi, na jehož hrdé témě vstavil korunu želez-
nou za pomoci slovinského alpského družstv
v podobě železného stanu zvýší 1.9 m. S mla-
distvým zanícením recitoval nám tehdy úvodní
znělku z Baumbachovy překrásné básně »Zlato-
»Má píseň, Triglave, dnes zvučí tobě,
tři mocné hlavy vzdorně zvedáš výš —
jak bůh, jenž jméno v dálné dal ti době —
a na nich sněžných diademů tíž.«
(Přel. A. Heyduk.)
#24
alto_textblock
#24
rog«:
#25
alto_textblock
#25
Čile brali jsme se dále, nedbajíce počína-
jících nesnází na stezce kamenité. DosuJ jsme
se s nikým nesetkali, až nás došel starý pasák
se stádem hnědých, jako kamzičích koz. Když
jsme pak o polednách odpočívali, přes pole
sněhové přešel k nám, usedl a rozhovořil se —
bývalý voják, nyní sedmdesátník; upozornil nás
také, bychom byli opatrni, že nahoře se roz-
zuřil ostrý vítr s vánicí sněhovou. Brzy jsme
se o tom přesvědčili. Bylo nám napjati všech
sil, abychom přelezli všechna příkrá místa mezi
balvany, dostupná jen pomocí zaražených želez,
#26
alto_textblock
#26
zejmena nad dolem »Pekel«. Vítr nám sice příliš
neubližoval, za to přecházeli jsme z jednoho
sněhového pole do jiného; hodně znaveni jsouce,
došli jsme chaty Deschmannovy (2323 m). Tam
dleli již se svými vůdci dvě partie turistů, kteří
odtud z rána na vrchol hodlali vystoupiti.
My chtěli však ještě doraziti do hostinné
chaty slovinského alpského družstva na sedle
Kredarici (2515 m.), i vyšli jsme po krátkém
občerstvení. Všichni vyhlíželi za námi, zvědavi
jsouce, jak se nám povede, neb musili jsme
přes dlouhé pole zledovělého sněhu, jež po-
kryla čerstvá vrstva sněhová. Šli jsme statečně,
až na místě zvláště kluzkém jsme vyklouzli,
načež vůdce z chaty si pospíšil a pomohl nám
z místa nebezpečného; sl. H. dovedl pak až na
Kredarici.
Zasloužené pochvaly za vytrvalé a jisté
stoupání došla od vůdce má dcera, což jí také
v zápisníku našem pověřil. Nyní jsme si nále-
žitě pohověli, hospodář chaty a hospodyně po
slovansku opatřili nás vším, abychom se zota-
vili. Noc byla krutá, vichr lomcoval chatou,
teploměr klesl na 3 stupně zimy. Když ráno
z trojí přikrývky jsme se vybavili, tušili jsme
hned, že za nepřestávajícího vichru na blízký
vrchol (2864 m.) se nedostaneme, v čem nám
jak hospodář přisvědčil, taki vůdcové dvou spo-
lečností, které zatím sem namáhavě došly.
V brzký obrat bouřivé povětrnosti nebylo
naděje a tak rozhodli jsme se všichni k se-
stupu. My dali se sami stezkou vedoucí k údolí
Kermy, která dle doznání vůdcův byla prosta
sněhu. Sestup byl stále velmi srázný, obtížný,
avšak byli jsme již zkušenější i obratnější.
Abychom ještě toho dne naší milé společnosti
na Bledu mohli dáti zprávu o šťastném návratu,
vyslali jsme, vstupujíce do údolí, dceru mou,
by stihla v Mojstraně večerní vlak, což se jí
snadno podařilo. Nás starší dovezl vlak ranní
k jezeru Bledskému.