ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cb1e2410-681e-11dc-9adf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
1900.
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v adminisuraci na měsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80
#3 alto_textblock #3
NA
#4 alto_textblock #4
V Praze, v pátek dne 16. listopadu.
#5 alto_textblock #5
UN
#6 alto_textblock #6
p
#7 alto_textblock #7
l.
#8 alto_textblock #8
K číslu 317. Číclo v Praze za 26 a na venkově za 3t
#9 alto_textblock #9
Předplacent a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#10 alto_textblock #10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ President Fr. Jansa do vý- služby-
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 16. listopadu. President vrchního soudu v král. českém pan Frant. Jansa po nátlaku, vytrvale ministrem spravedlnosti baronem Spensem vykonávaném, podal žá- dost o pensionování. Nástupcem jeho stane prý se rozhodný něme- cký stranník, který má živlu ně- meckému v českém soudnictví zjed- nati také postavení, po jakém baží nezřízená touha levice. V Praze má nastati arci persekuce proti všemu českému. (Pozn. red. Na stolci presidenta vrch- ního soudu v Praze nesmí tudíž, podle hlavy pana ministra, seděti Čech, třeba tak po- volný k poukazům vídeňským, jakým byl president Jansa. To jest jednání vlády, jez se nazývá »objektivní a neutrální«. Však čeští poslanci najdou příležitost, aby toto jednání vlády, jež odporuje všemu právu, po zásluze posoudili a odsoudili. Co ve věci té učinil ministr dr. Rezek — tážeme se udiveně ? 11)
#12 alto_textblock #12
těchto 17volitelů vzali jim tentokráte němečtí nacionálové. Do volební komise povoláni byli fabrikanti sami, a to tak, že každý továrník byl v oné sekci, ve které při- jíti musili jeho dělníci k volbě. z Nedosti toho. Dali se v této sekci, ve které úřadovali, sami kandidovati. »Arbeiterzeitung« je vy- počítává a dodává: Všichni byli proslaveni svým rozhodným němectvím a bez- mezným vykořistováním českých dělníků. Dělníci, neumějící ani slova německého, byli vláčeni v ekypážích fabrikantu k volbě, aby před očima svých pánů hlasovali německo- naci- onálně. Tak byla zachráněna vznešená myšlénka německái Z říšského sněmu německého. Z Berlína, 16. listopadu. Kancléř hr. Bülow prohlásí vzhledem na dotaz, který učinili sociální demokraté ve příčině známých 12.000 marek, že tou dobou odpověděti nemůže, poněvadž vládě v první řadě záleží na projednání předloh, které se týkají Číny. Sociální demo- kraté navrhnou změnu ústavy v ten rozum, aby kancléř byl parla- mentu zodpověden také za ony činy a projevy mocnářovy, které nejsou jím podepsány.
#13 alto_textblock #13
se široce a dlouze o dobytí ztraceného před léty mandátu ve městské skupině svato- hypolitské. Hrdina, který tento čin chce vykonati, je starostou ve Sv. Hypolitě a jmenuje se V ö1kl, veliký liberál a pokrokovec, který však, bude-li zvolen, chce vstoupiti do strany — německo- nacionální, a jenom kdyby mu prý byla pouta klubovní tuze těsná, při- dati se ke straně jiné. Prof. Marchel hodlá se vydati na výpravu k vinařům městské skupiny baden- ské, aby jí dobyl nazpět pro liberály. Za- stupoval ji dříve již několik let.
#14 alto_textblock #14
Carova nemoc.
#15 alto_textblock #15
Z Paříže, 16. listopadu. Z Petrohradu došly včera příznivé zprávy o stavu carově. Ministerstvo zahraničních záležitostí dostalo sdělení, podle kterého se stav cara Mikuláše II. zlepšil. V Paříži mešká velký kníže Alexěj a velký kníže Vladimír se svou chotí Marií Pavlovnou, dcerou Helenou a dvěma syny. Z okolí velkého knížete se pro- slýchá, že stav carův podle posledních tele- gramů nedává příčiny k žádným váž- ným obavám.
#16 alto_textblock #16
Telegrafcké zprávy.
#17 alto_textblock #17
Sociální demokraté a němečtí radikálové.
#18 alto_textblock #18
Z Vídně, 16. listopadu. »Arbeite zeitung« pokračuje v odhaleníc o násilnostech německo-nacio- nálních továrníků severomorav ských, provedených při volbách voli- telů na českých sociálně-demokratických dělnících. Z Nového Jičína speciálně ozna muje: Při minulých volbách v r. 1897 měli socíální demokraté z 23 volitelů 17. Všech
#19 alto_textblock #19
»Revindikace« německých liberálů. Z Vídně, 16. listopadu. Kdykoli jsou v Dolních Rakousích vypsány volby. buďsi do obecních rad, buďsi na sněm zem- ský, buďsi na říšskou radu, z německého tábora staroliberálního se ozývá refrain »Dobýti naz pět!« Tím je míněna revin- dikace starých posic. Tato parola se hlásá nyní opět. Prý s nadějí! »Neue Freie Presse« alespoň na místě, které je jindy věnováno zuřivému ničení Čechů, rozepisuje
#20 alto_textblock #20
Z Berlína, 15. listopadu (C.-B.) Říš- ského sněmu došel návrh poslance Bargmanna na zrušení divadelní censury. Dle tohoto návrhu má se na ustanovení živnostenského řádu, že podniky divadelní vázány jsou na koncessi, zavěsiti dodatek, že pro jednotlivá předsta- vení, produkce zpěvní, deklamační před- nášky a osobní produkce není potřebí před- chozího dovolení. Totéž má platit pro hry a produkce, kteréž nepořádají se spůsobem živnostenským.
#21 alto_textblock #21
FEUILLETON.
#22 alto_textblock #22
Na Triglav- Vzpomínka dra. Karla Veselíka. V červenci dojeli jsme přes Št. Hradee, Maribor a Celji do Lublaně a odtud k čaro- krásnému Bledskému jezeru. Byl příjemný pod- večer, když jsem z gostilny Petrneljovy konal výpravu po vhodném bytu, jejž se mi podařilo dostati ve dvou pokojích villy Pretnarovy. Od- tud, druhého dne, maje spánek neklidný, mrá- kotami ranními obzíral jsem krajinu z okna :v nejbližším okolí vždy ostřeji vystupoval z příkré stěny jezení hrad bledský a v pozadí znenáhla nabývala určitějších kontur statná skupina Tri- glavská. Patřím udiveně na bujnou nádheru pa- prsků slunečních, rozestřených po velebném te- meni a touha mne pojala, vystoupiti do těch výšin ozářených a ohlednouti se v tajuplném území Triglavu. Než souhlasem všech mých průvodců knižních jevil se podnik ten velmi ne- bezpečným. V den sv. Anny zúčastnili jsme se slav- nostního zasvěcení České chaty pod štítem Grin tovce v Alpách Saviňských. Tu seznámili jsme se s nadšeným milcem Alp slovanských, drem. Karlem Chodounským ml., jenž nám vylíčil ny- nější výstup na Triglav sic obtížným, nikol však nebezpečným, za to velmi zajímavým. Bylo rozhodnuto. Vykonavše nutné přípravy, jako okování bot, opatření žoku na záda, holí a p. vyjeli jsme v druhé polovině srpna ještě se sl. H., učitelkou ze Ž, dráhou do Mojstrany, kde jsme v gostilně Šmercově přenocovali a po- třebný proviant si zjednali. Nemalé podivení jsme vzbudili, že hodláme se vydati na Triglav bez vodnika (vůdce). Časně z rána chutě jsme kráčeli dvě ho- diny lesem, až jsme přišli ku třem obrovským vratům pevnosti krále horstva Julského. Dle ná-
#23 alto_textblock #23
vodu zesnulého drahého přítele prošli jsme bra- nou prostřední, údolím Kotu a k 9. hodině do- cházeli jsme sporých výběžků zarostlých mís v haldách srouceného kamení. Místečko s alp- skou křovinou, kamením do kola hrazenou, zvalo nás k odpočinku. Bylo nám, jako bychom byli vstoupili do předsíně kamenné strážnice Zlatoroga, jenž dle krásné slovinské báje vůd- cem byl družiny bílých kamzíků, strážců dobro- činných bílých vil, které byly pravým požehná- ním chudobných obyvatelů v údolích triglav- ských. Vzpomněli jsme si proslulého župnika (faráře) »Triglavského« Jakuba Aljaže z Dovlje pod Triglavem, s nímž jsme se seznámili za jízdy z Kráni do Jezerska k památnému ote- vření naší České chaty, kterou také sám za- 1o světil. Ctihodný vlastimil slovinský několikerou návštěvou do roka vzdává svůj hold horskému králi, na jehož hrdé témě vstavil korunu želez- nou za pomoci slovinského alpského družstv v podobě železného stanu zvýší 1.9 m. S mla- distvým zanícením recitoval nám tehdy úvodní znělku z Baumbachovy překrásné básně »Zlato- »Má píseň, Triglave, dnes zvučí tobě, tři mocné hlavy vzdorně zvedáš výš — jak bůh, jenž jméno v dálné dal ti době — a na nich sněžných diademů tíž.« (Přel. A. Heyduk.)
#24 alto_textblock #24
rog«:
#25 alto_textblock #25
Čile brali jsme se dále, nedbajíce počína- jících nesnází na stezce kamenité. DosuJ jsme se s nikým nesetkali, až nás došel starý pasák se stádem hnědých, jako kamzičích koz. Když jsme pak o polednách odpočívali, přes pole sněhové přešel k nám, usedl a rozhovořil se — bývalý voják, nyní sedmdesátník; upozornil nás také, bychom byli opatrni, že nahoře se roz- zuřil ostrý vítr s vánicí sněhovou. Brzy jsme se o tom přesvědčili. Bylo nám napjati všech sil, abychom přelezli všechna příkrá místa mezi balvany, dostupná jen pomocí zaražených želez,
#26 alto_textblock #26
zejmena nad dolem »Pekel«. Vítr nám sice příliš neubližoval, za to přecházeli jsme z jednoho sněhového pole do jiného; hodně znaveni jsouce, došli jsme chaty Deschmannovy (2323 m). Tam dleli již se svými vůdci dvě partie turistů, kteří odtud z rána na vrchol hodlali vystoupiti. My chtěli však ještě doraziti do hostinné chaty slovinského alpského družstva na sedle Kredarici (2515 m.), i vyšli jsme po krátkém občerstvení. Všichni vyhlíželi za námi, zvědavi jsouce, jak se nám povede, neb musili jsme přes dlouhé pole zledovělého sněhu, jež po- kryla čerstvá vrstva sněhová. Šli jsme statečně, až na místě zvláště kluzkém jsme vyklouzli, načež vůdce z chaty si pospíšil a pomohl nám z místa nebezpečného; sl. H. dovedl pak až na Kredarici. Zasloužené pochvaly za vytrvalé a jisté stoupání došla od vůdce má dcera, což jí také v zápisníku našem pověřil. Nyní jsme si nále- žitě pohověli, hospodář chaty a hospodyně po slovansku opatřili nás vším, abychom se zota- vili. Noc byla krutá, vichr lomcoval chatou, teploměr klesl na 3 stupně zimy. Když ráno z trojí přikrývky jsme se vybavili, tušili jsme hned, že za nepřestávajícího vichru na blízký vrchol (2864 m.) se nedostaneme, v čem nám jak hospodář přisvědčil, taki vůdcové dvou spo- lečností, které zatím sem namáhavě došly. V brzký obrat bouřivé povětrnosti nebylo naděje a tak rozhodli jsme se všichni k se- stupu. My dali se sami stezkou vedoucí k údolí Kermy, která dle doznání vůdcův byla prosta sněhu. Sestup byl stále velmi srázný, obtížný, avšak byli jsme již zkušenější i obratnější. Abychom ještě toho dne naší milé společnosti na Bledu mohli dáti zprávu o šťastném návratu, vyslali jsme, vstupujíce do údolí, dceru mou, by stihla v Mojstraně večerní vlak, což se jí snadno podařilo. Nás starší dovezl vlak ranní k jezeru Bledskému.