ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ca4ab6c0-8ff0-11dd-a9f2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
20. dubna 1913. číslo 107.
#4 alto_textblock #4
Odesse, Kazani. Z Petrohradu pojedou řečníci do míst, kde nemají řečníků vlastních. V čelo této agitace postavilo se mnoho poslanců hosudarstvenné dumy. Pro poslední „slovanský oběd“ v Petro- hradě došlo k svolání čestného soudu hosu- darstvenné dumy. Posl. Savenko, jeden z řeč- níků na tom banketu, obvínil posl. Vladimíra N. Lvova, že učinil min. předs. Kokovcovu nepravdivé udání, jakoby na banketu byly bývaly proneseny některé pobuřující řeči Všichni řečníci v listech dokazují, že v ře- čech jejich nic pobuřujícího nebylo. Za předsedu čestného soudu zvolen posl S. T. Varun-Sekret. Komitét pro pořádání „slovanských obě- dů“ v Petrohradě ovšem na sobě nechce ne- chati nárok, že svolával schůze buřičů. Proto uveřejňuje v listech, jak vznikl a pracoval. Organisátoři chtěli, aby na hostinách zastou- peny byly všechny strany, a proto mezí ni- mi vyhledávali muže, kterým slovanská my- šlenka není lhostejna. Tak byli získáni, že vstoupili do komitétu: M. M. Kovalevský, N. A. Chomjakov, A. I. Gučkov, V. A. Makla- kov, N. N. Lvov, Vladimír Nikolajevič Lvov, akademik V. M. Bechtěrev, hr. D. A. Olsuí- jev, M. P. Čubinský a j. Komitét se staral o řečníky, připravoval resoluce a telegramy. Řečníci se hojně přihlašovali, i po telegrafu, a vyjadřovali horoucí sympatie pro věc. Mezi nimi byl také Vladimír Nikolajevič Lvov, jenž se dostavil do komitétu, zúčastnil se redakce resoluce posledního banketu. V ko- mitétu navrhl některé změny resoluce, jež byly přijaty a resoluce předělána ve smyslu Vladimíra Nikolajeviče Lvova a při jeho úča- stenství. Není pravda, že se V. N. Lvov proti resoluci ohradil a s ní nesouhlasil. Z banketu odešel po přijetí resoluce. To vše mu nebrá- nilo, že po banketě šířil pověsti o buřičských a protidynastických řečech a nájezdech, tam učiněných. Pořadatelé prohlašují: Rozhodně tvrdíme před tváří všeho Ruska i Slovanstva což mohou potvrditi všichni ostatní účastníci že řeči všech řečníků na 4. banketě byly pro- niknuty horoucím ruským i slovanským vla- stenectvím: řečníci kritisovali protislovan- skou politiku vlády, ale úplně ji oddělovali od osoby mocnářovy. Komu a za jakým úče- lem bylo třeba v tuto osudnou chvíli v ději- nách Slovanstva oklevetit projevy sympati ruské společnosti k Slovanům, projevy plné vlastenecké čistoty, nemůžeme zjistiti, nema- jíce k tomu materiálné možnosti. Ale pomíje- jíce osobnou urážku, jež nám učiněna kleve- tou, hluboce litujeme, že všemu slovanskému hnutí v Rusku zasazena citelná rána, a vy- zýváme ruské obecenstvo, aby bez ohledu na klevety a překážky jako dosud všemi záko- nitými způsoby hájilo zájmy slovanského vě- domí Ruska. Řeči, pronesené na 3. a 4. slo- vanském banketě, budou vytištěny a dány do prodeje, aby se každý mohl přesvědčiti o po- vaze klevety. To již uznává i vláda, jež nebude překážeti pátému slovanské- mu banketu, svolanému na Boží hod veli- konoční.
#5 alto_textblock #5
Výstraha M. A. Suvorinu. „Golosu Moskvy“ oznamují ze spolehli- vého pramene, že „osobnost vládě blízká sou- kromě varovala vydavatele „Nového Vre- mene“ M. A. Suvorina, aby nedal ve svém listě psáti tak ostře proti ruské zahraničné politice, sice že zahraničný ministr požádá vládu, aby list i jej. M. A. Suvorina, jako zodpovědného redaktora pronásledovala po- kutami a jinými způsoby až do vyhoštění z Petrohradu.
#6 alto_textblock #6
Proti polskému jazyku.
#7 alto_textblock #7
V hosudarstvenné radě jednalo se ve středuo městské samosprávě v království Polském. Osnova zákona projednává se již třetí rok, trvalo to dlou- ho, než ji vyřídila duma, potom ležela dlouhov hosudarstvenné radě a tam na začátku vítězné vál- ky jihoslovanské byla odkázána komisi, aby zá- kon, na který Poláci s napětím čekají, nestal se tak brzy skutkem. Konečně i komise vykonala své práce, seškrtala všechna zlepšení, která nový zá- kon o městské samosprávě měl vykazovat proti dosavadnímu samosprávnému zákonu z r. 1892. platnému ve vlastním Rusku. Komisi záleželo na tom, aby i v tom ohledu království Polské bylo „rovnoprávno“, ačkoli sama vláda uznává nedo- statečnost nynějšího zákona a pracuje o reformě městské samoprávy. Komise přijala za zá- klad zastaralý zákon z r. 1892, jenže vzhledem na místní poměry zavedla tři kurie: 1. pro ruské, 2. pro židovské a 3. pro ostatní obyvatelstvo. Ze strachu před demokratisací městského zastupitel- stva komise povýšila census nájemníků, sesílila dozor vládní v tom směru, že administrace má
#8 alto_textblock #8
právo přihlížet nejen k zákonnosti, nýbrž ik účelnosti usnesení se stanoviska státních záj- mů. Jazyková otázka byla řešena tak, že k ro- kování na radnici vedle povinného ruského při- pouští se i místní jazyky, ale předseda podle přá- ní má výklad, učiněný jiným jazykem, opakovati ruský. Ačkoli návrhy komise podslatně mění vlád- ni předlohu, vypracovanou ještě za Stolypina. vládní mluvčí prohlásil, že vláda přijímá návrh zvláštní komise. Za debaty v hosudarstvenné radě přišlo ostrým sporům o jazyk na radnicích. Členové pra- vice, Stišinskij. Hurko, byli proti připuštění pol- ského jazyka jako jazyka úřadního vedle ruského. „V Rusku jest jen jeden stát — stát ruský — mlu- vil Stišinskij — proto i v institucích zemskýcha městských, na roveň se státními, má býti připu- štěn jen státní jazyk ruský. Budou-li se konati porady také polsky, v jaké situaci budou městští radní Rusové?“ Podobně mluvil i vynikající účast- ník slovanských banketů petrohradských, Hurko. který prohlásil zásadu, že druhé jazyky kromě jazyka státního mohou býti připuštěny pouze soukromém životě, ale ne ve veřejných institucích. Polákům, dokud nebude to krajně autno, netřeba dělat žádných milostí, poněvadž Poláci jazyko- vými ústupky beztak se neuspokojí. Jsou to názory, které v době všeobecného rozmachu slovanské myšlenky, v době, kdy něme- cký kancléř tak jasně ukázal na německý cíl v boji proti Slovanstvu, v ústech ruských zdají se téměř nepochopitelnými. Ruští konservativci opětně do- kazují, že ve své strannické úzkoprsosti nic ze svých špatných zvyků nezapomněli o ničemu se nové historie nenaučili. Lidé takového smýšleni měli by mít aspoň tolik studu, aby nechodili na slovanské manifestace, poněvadž my ostatní Slo- vané musíme se zardívat hanbou, když čteme ře- či podobného rázu, jako byla řeč Hurkova, člena komitétu slovanských banketůl Oč výše se stano- viska slovanských a ruských zájmů stojí od- nvěď polského řečníka, Šebeky, když pravil: „Soudím, že není v zájmu Ruska, zvláště v této chvili, vytvořit takové existenční podmínky pro polské obyvatelstvo v kraji od věků polském, kte- ré by oddálily je od myšlenky, že jeho lepší bu- doucnost spočívá ve svazku se státem ruským. z nás, kteří hluboko věří v tuto ideu, považují za svou povinnost varovat hosudarstvennou radua prosit ji o pomoc při šíření této ideje v polském lidu. Má to velký význam zvláště se zřetelem na nynější politické události, které zachmuřily evrop- ský horizont. Hosudarstvenná rada nyní jedná o jednotli- vých paragrafech předlohy: doufejme, že snahy Stišinských a Hurků budou při té příležitosti zma- řeny.
#9 alto_textblock #9
špinavé prádlo v říšském sněmu německém a v pruské sněmovně. Rozpočtová debata v německém říšském sně- mu vynesla na povrch mnohé věci, velmi nepří- jemné oficiálním kruhům. Uvedena opět na pře- třes otázka přípuštění židů k hodnosti důstojnické, jak žádají liberálové, čemuž však se důstojnický sbor houževnatě vzpírá, mlu- vilo se zase jako každoročně o týrání vojáků a uváděny drastické případy, ba vysloveno přímo, že jistý počet poddůstojníků jsou sadisté, kteří by měli býti střeženi. Ministr vojenství generál Heeringen žádal při tom říšský sněm, aby nepral před cizinou špinavé prádlo armády. Ale špinavého prádla bylo vytaženo ještě ví- ce. Poslanec dr. Liebknecht podal velmi zajímavý materiál o rejdech interesentů na zbrojení. Předlo- žil dopis Německé továrny na zbraně a náboje. adresovaný jejímu francouzskému zástupci, v němž mu byl dán pokyn, aby dal, pokud možno, do „Fi- dara“ nepravdivé zprávy o francour ském zbrojení. Účelem toho bylo ovšem způ- sobiti na základě těchto nepravdivých zpráv v Ně- mecku náladu pro nové zbrojení. Ještě povážlivější bylo, co dr. Liebknecht odhalil o tajné berlínské agentuře fir- my Kruppovy, jejíž majitelé, jak známo, se tě- ší zvláštní přízní císaře Viléma. Tato agentura svá- děla systematicky vojenské zřízence ku prozrazo- vání vojenských tajemství. V čele této agentury stál bývalý ohněstrůjce Brand. Na oznámení posl. Liebknechta zakročil ministr vojenství a jak sám musil příznati, jde o jednoho subalterního úřadní- ka a několik šikovatelů, kteří byli vzati do vyše- třování. Ministr vojenství prohlásil, že neběželo prozrazení vojenských tajemství, nýbrž jen o poru- šení vojenské služební povinnosti a dosud prý ne- ní zjištěno, zdali a pokud je v této záležitosti zúčastněno ředitelství firmy Kruppovy. Ministr šl. Heeringen snažil se ostatně seslabiti útoky Lieb- knechtovy velkou chválou výkonů Kruppových zájmu německého dělostřelectva, ale sám konser- vativní šl. Putlitz musil doznati, že sociálně-de- mokratická odhalení jsou neobyčejně trapná. Nejchoulostivější prádlo však bylo namočeno v rozpočtové debatě poslanecké sněmovny pruské poznámkami o aféře zakoupení členstv pans ké sněmovny pruské. Dr. Liebknecht uvedl, že šl. Birkner dostal místo a hlas v panské sněmovně v uznání svého vlasteneckého smýšlení Dosud se myslilo, že toto vlastenecké smýšlení zá- leželo v darování statku vysoké osobnosti, již řeč- ník nechce jmenovati. Zatím se zvědělo, že nejde o darování, nýbrž o koupi. Je po ruce list, z něho vysvílá, že šl. Birknerovi bylo v kupní smlotě připověděno splnění jistých přání, takže udělení místa v panské sněmovně náleželo k podmínkám koupě. Tím je tedy dokázáno, že místo v panské sněmovně bylo koupeno. Řeč Liebknechtova byla provázena velkým nepokojem na pravici, předseda hrabě Schwerin- Löwitz žádal řečníka, aby jednání Jeho Ve- ličenstva císaře nekritisoval tako-
#10 alto_textblock #10
vým způsobem, jak učinil, třikráte jej vo- lal k pořádku a na konec mu bylo odňato slovo ...
#11 alto_textblock #11
Politická stávka v Belgií. Ježto včera připojili se ke stávce také sazeč a tiskaři, kteří jsou členy velkého typografického svazu bruselského, jsou všechny bruselské listy kromě několika klerikálních, které pracují s ne- členy svazu, nuceny přestati pravidelně vycházeti Stálý vzrůst stávky a podivuhodný klid i rozhod- nost stávkujících spolu s průběhem jednání ve sně- movně za posledních dnů, kde byl kabinet prudce napadán, neminuly se s účinkem, takže vláda Brocquevillova demonstruje formální demissi. Apel liberálního vůdce Wassona v páteční schůzi sně- movny, aby vláda přijala ruku, kterou jí oposice nabízí ke smíru a přeružením schůzí dala stranám příležitost k novému vyjednávání, neměl ovšem výsledku, neboť sociální demokraté odmítli toto přání, stejně jako klerikální většina, a příští schů- ze sněmovny stanovena na úterek. Liberálové dále navrhli, aby se sociální demo- kraté spokojili s dosazením komise, která by se zabývala nejprve reformou volebního systemu do obecních a provinciálních zastupitelstev s urče- ním, že výsledků má býti použito také pro volby do parlamentu, o čemž má země rozhodnouti v nej- bližších volbách. Tato formule by se srovnával s posledním prohlášením ministerského předsedy Záleží nyní na tom, bude-li prohlášení, které vláda v úterý v tomto směru učiní, uspokojivé, aby se socialisté odhodlali stávku ukončiti.
#12 alto_textblock #12
Z Bruselu, 19. dubna. (K. k.) V Gentu byl konstatován dnes dopoledne v přádelnách bavlny a lnu zřejmý přírostek pracujících. V Bruselu na- proti tomu přírostek tisíc stávkujících, kteří se hlavně rekrutují z výroby prádla a konfekce. V okolí Lutychu došlo prý k různým útokům na dělníky, ochotné ku prácí. Na kolejich jedné malodráhy nalezen trám, který mohl způsobiti neštěstí. Z Bruselu, 19. dubna. „Petit Bleu“ oznamuje že ministerstvo podalo dnes králi demisi, kter však vzhledem na nutné projednávání branného zákona nebyla přijata. Rozhodně jest však posta- vení ministerstva vážně otřeseno. Odpoledne ko- nala se ministerská rada, která schválila jednomyslně usmiřující deklaraci. Lež po- chybuje se, že extremně radikální frakce tuto de- klaraci přijme. Pak je ovšem ministerská krise nevyhnutelna.
#13 alto_textblock #13
J. E. posl. dr. Fořt o poměrech
#14 alto_textblock #14
na sněmu království Českého
#15 alto_textblock #15
(Dokončení)
#16 alto_textblock #16
Řečník líčí na to podstatu onoho tak zva- ného „posledního pokusu“, jejž chystá před- seda ministerský, zamýšleje vstoupiti ve styl se zástupci poslaneckých svazů sněmovních. českého i německého. Dle doslechu jedná prý se o to, aby umožněno bylo jakés „předchozí“ zasedání sněmu, v němž by se vyřídilo roz- počtové provisorium, pivní dávka, zvýšen přirážek, indemnita a drahotní jen přídavek učitelstvu a za to by se se strany české po- volily anticipando jisté koncese v oboru zem- ského zřízení. Řečník vzpomíná podstatya průběhu celého dosavadního smiřování od podzimku r. 1911, rozbírá obsah pověstného junktim, jež při sdělení pracovního programu mezi zřízením zemským a otázkou jazykovou bylo stanoveno, líčí podstatu dohody, jež v pří- čině zemského zřízení po dlouhé námaze 19 července loňského roku byla docílena a do- vozuje, že Němci to jsou, kteří dotče- ného junktim dosud nedodrželi V otázce jazykové leží dnes ohnisko celé krise. Řečník za obecného souhlasu poslu- chačstva rozbírá důvody, pro které jest nemy- slitelno, aby se strany české od zása- dy rovnoprávnosti bylo upuště- no, menšiny byly obětovány a Čech ve vlastní domovíně stlačen byl na stupeň ži- vlu druhořadého. Vláda sama to byla, která známými činy Hochenburgrovými navalila největší překážky do cesty. Stěžejný bo krise leží dnes tedy v otázce, co platí v Rakousku víc: zda jasné znění zákona či čirá zvůle něme- ckých soudců, vypuzujících če- štinu z třetiny země, posloucha- jících v tom rozkazu německéh Volksratu a podporovaných sa- mým ministrem Hochenburgremz Jest tedy nemyslitelno, že by Češi od junktim mohli upustiti a dávati ze zemského zřízení Němcům nějaké zálohy, neboť každým ta- kovýmto činem by se odstraněn anarchie ve věcech jazykových oddálilo a každý, byť i částečný úspěch obstrukce, byl by jen pre- mií a povzbuzením k dalšímu je- ště úpornějšímu její pokračová- níl (Všeobecný souhlas.)
#17 alto_textblock #17
Podav resumé svých, půl druhé hodiny trvajících vývodů, končí řečník as těmito slo- vy: Poměry jsou vysoce vážné. Čeští po slanci vykonali, co bylo v jejich silách a co bylo jejich povinností. Nyní nechať tedy ko- nečně chopí se slova vláda. Povinností její jest setrvat na půdě ústavní a zdržeti se vše- ho, co by značilo, že celý kabinet jes vlastně solidárním s obstruke sněmovní. Nejbližší dnové ukáží, jak vláda povinnosti své dostojí a čeští poslanci zařídí dle toho své kroky. Nechci v té příčině pro- rokovat pranic. Pouze jedné tužbě chci dáti výraz, vroucí to tužbě, aby rozvaděné, stran- nickou vášní roztříštěné a tedy seslabené šiky české v nynější těžké době aspoň v jed- nom pojítku se sešly a aby pojítkem tím bylo probuzené české svědomí z něhož by vytryskl povel: všichní češt mužové na palubu ke společné obran proti úhonám ohrozujícím nikoli strany, nýbrž celek národa! (Výborně! Bouřlivý všeobecný potlesk a pochvala.)
#18 alto_textblock #18
Veřejná schůze voličů v Lysé
#19 alto_textblock #19
nad Labem.
#20 alto_textblock #20
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
#21 alto_textblock #21
V pátek dne 18. t. m. konala se v Lysé n. Lab veřejná schůze voličská, na níž promluvi o finančních předlohách poslanec XXI. volební sku- piny Dr. Tobolka. Schůze, která konala se ve velkém sále hotel „U nádraží“, byla neobyčejně četně navštíven stoupenci všech politických stran a celý její rá dosvědčil, že úroveň politických schůzí a politi- ckého vzdělání se stále víc a více v Čechách zlep- šuje. Schůzi zahájil jménem svolavatelů p. H er- mann, který dal zvoliti předsedníctvo, v něm se nalézali stoupenci všech velkých politických stran českých. V předsednictvu zasedali pp. Kare Novotný, Cuc, Hermann, jako zapisovate p. Bendl.
#22 alto_textblock #22
Posl. dr. Tobolka,
#23 alto_textblock #23
uvítán byv potleskem, započal svůj výklad o fi- nančních předlohách, spočívající na bohatém stati- stickém materialu. Ukázal, jak před rokem 189 vydání státu stoupala neúměrně proti příjmům, jal stát se zadlužil a jak nepatrné byly nové příjmy které od r. 1896 byly mu poskytnuty. Dotkl se otáz- ky, zda jest v zájmu samého státu, aby na mysl měl sanaci zemských financí, které právě tak,a snad větší měrou nežli finance státní, potřebuj sanace. Zvláště na zemích koruny České ukázal jak potřeby těchto zemí od r. 1905 počínaje stou- pají, nejvíce na Moravě, pak ve Slezsku a nejméně v Čechách, kde okolnost tato vysvětlitelna jest tím že rozpočty, které se sestavovaly, byly rozpočty obstrukční. Velké deficity, když by se nejednalo ani o úpra- vu platá učitelských, zemí koruny České daly by se odstraniti zvýšením zemských přirážek jen velice těžko, poněvadž na Moravě musila by přirážka ze 67% stoupnouti až na 120% a v Čechách pak b při hladovém rozpočtu obstrukčním stoupla o 34 Vláda na sanace financí státních pomýšlela jižr 1908. První lidový parlament neprovedl žádnou fi- nanční reformu. Teprve druhá lidová sněmovna pu- stila se do řešení otázek finančních. Donutila k tomu jednak nouze zemských financí, jednak od- hlasování služební pragmatiky pro státní zaměst- nance. Velký finanční plán nová sněmovna neře- šila a neřeší, nýbrž jen ve smyslu návrhu posl Steinwendra z prosince r. 1912 malý finanční plán a to osobní daň z příjmů, daň tantiemovou, daň kořalky a otázku údělů zemím, k čemuž výbor fi- nanční sám přidal předlohy o dani totalisa terské a o daní ze šumivých vín. Posl. dr. Tobolka probral předlohu o dan z kořalky, ukázal na její ustanovení a zmínil s o výnosu této daně lihové pro země, zvláště pak pro království České. Upozornil zvláště na to, ž tím, že úděly se nebudou činiti jen dle konsumu nýbrž částečně i dle klíče obyvatelstva, královstv České est ve velké výhodě. Bohužel tento klič pr Moravu a Slezsko nepřinese takovýchto výsledká jako pro Čechy. Při této příležitosti řečník pojednal o údělu osobní daně z příjmu, a na konkretních případec naznačil výhody i nevýhody, jaké předloha o osobn dani z příjmu přinese proti zákonu z 25. říjne 1896. Snaha poslanců proti stanovisku vládnímu které hájilo jen zájem fisku dňového, byla, aby těm, kdož jsou daňově povinní a náležejí k nej
#24 alto_textblock #24
nižším stupňům daňovým, byly poskytnuty při i zení ukládacím a trestním různé výhody a úlevy a dále aby poplatníci proti přehmatům finančnícl úřadů byli náležitě chráněni. Osobní daň z příjmů v novém zákoně neopu stila sociální hlediska v otázce finanční a stíhán ty, kdo jsou finančně slabší, nýbrž ty, kdo jsou finančně silni. Až do příjmů 10.000 K nebude sazba berní vůbec zvýšena, nýbrž zůstane při sazbác stávajících. Řečník probral řadu úlev, které se po- skytují poplatníkům s více dětmi, zmínil se o při- rážce staromládenecké a opatřeních na její zmi- nění, dotkl se otázky daně prostého minima a kon- statoval, že se žádné strany nebylo ve finančním výboru navrhováno, aby daňové minimum obnášel 2400 K, nýbrž návrh nejpříznivější tomuto přání zněl na 2000 K. Řečník vysvětluje si snahy. pro zvýšení dan prostého minima tím, že naše drobné živnostnictv a obchodnictvo nalézá se v opravdové hospodářské krisi, a že přirozeně žádá si úlevy daňové. Dle ná- zoru řečníka však zvýšení daně prostého minima nepřineslo by to ovoce, které živnostnictvo žádá Řečník tuto otázku náležitým způsobem rozebral. Posl. dr. Tobolka promluvil dále o dávc z tantiem a žhavé otázce nahlížení do knih obchod- ních. Upozornil, že tato poslední věc nebyla nějaké překvapení, nýbrž už dříve byla ohlašována vládou Návrh, jak vláda ve své předloze náhled do kni původně si představovala, jest naprosto nepřijatel- ný, a vším právem příslušné kruhy proti této styli- saci vládní předlohy se postavily. Výbor návr stylisace vládní o náhledu do knih také zamítl, místo něho přijata stylisace jiná, která, pokud s týče českých stran, podporována byla na základě dohody mezi členy všech českých stran ve finač- ním výboru. Řečník na příkla dech pak probírá, jak dle návrhu výboru finančního nahlížení do kni bude vypadati, a zmiňuje se obšírně o ukládacím a trestním řízení v této otázce. Na to obrátil se posl. dr. Tobolka k amne- stii, která má býti udělena, a která má se vzta- hovati na všechny daně, jichž základem jest při- znání poplatníkovo. V další části svých vývodů rozebral přepy- chové daně a sice daň ze šumivých vín a poplatky totalisaterů a bookmakrů, a zakončil referát svůj celkovou charakteristikou finančních předloh, uzná- vaje, že předloby ty nijak nevystupují nepřátelsky proti těm, kdož jsou finančně slabi, nýbrž zatě- žují jen finančně silné a ty, kteří mohou si pře- pych dovoliti. Přijetí předloh považuje za možné jedině v tom případě, jestliže na elaborátu finančního vý- boru ničeho podstatného nebude měněno, a jestliže budou dodrženy všechny ty úmluvy členů pracovních stran, které se týkají údělů zemím. Kdyby stupnice sazby berní při příjmech do 10.000 K měla býtiv neprospěch finančně slabých zvýšena, nebo kdyby otázka nahlížení do knih měla se změniti v plenu sněmovny ve smyslu původních návrhů vládních nebo kdyby podíly zemí byly vázány usnesením zákonodárství zemského o sproštění přirážek, čímž vzhledem k obstrukci německé v Čechách bylo by nepřátelsky vystoupeno proti království Českému. v tom případě strana, k níž řečník náleží, nemohla by pracovati, aby finanční předlohy byly uzákoněny Ráz finančních předloh, jak dnes vyhlížejí, má ráz nouzových předloh pro sanaci zemských financí pro sanaci neutěšených postupových a finančních poměrů státního úřednictva a zřízenectva a z těch- to důvodů strana řečníkova jest pro uskutečnění těchto předloh. Řečník byl odměněn bouřlivým potleskem, na- čež rozvinula se debata, jíž súčastnili se páni Hel- ler a Cuc, kteří navazujíce na poslední slova řeč- níkova, promluvili o neutěšených poměrech želez- ničního zřízenectva. Schůze, která trvala 1/43. hodiny, byla doslo- vem předsedy p. Novotného za povznesené ná- lady skončena.
#25 alto_textblock #25
Ze strany.
#26 alto_textblock #26
Finanční odbor strany konal v pátek dne 18. t. m. řádnou svoji schůzi za předsednictví místo- předsedy p. inž. B. Bečky. Vzaty na vědomí do- šlé dopisy a schváleny a poukázány různé účty. Finanční referát obecního staršího p. Pinze po podrobné debatě schválen a p. referentu projeveny srdečné díky. Dále vzaty na vědomí písemné zprá- vy z Prahy IV. a V. Konečně učiněna usnesení ve příčině „Zábavné a poučné přílohy“ a prove- dena některá vnitřní opatření správní. Příští schůze dne 2. května t. r. Studentská organisace má členskou schů- zi v úterý 22. dubna o 6. hod. več. v sekretariátu strany (Marianská ul. 3. II. posch.]. Referuje kol.
#27 alto_textblock #27
(Aj Petri.) Vyšel jsem před slunce vý- chodem z bílého řeckého paláce u moře do te- plé noci, jejíž hvězdy bledly. V temnu chvěla se již nad mléčně modrou hladinou stříbrná zář, a v růžových kobercích pelargonií zučely ještě tisíce cikád, slabounce, jako ze sna, vy- sokou notou a závratným souzvukem, jako by na spící zemi oznívala harmonie sfér. První racek zakřikl nad vodou zajíkavými, jásavý- mi vzlyky, a příboj moře za skalisky rozšuměl se, probuzen, naléhavými nárazy. V stříbřitém šeru štíhlé cypřiše, černé voskovice, sestupo- valy řadou po stupních podél vinice, v níž stá nepohnutě Tatar s puškou v ruce. Vlažný vzduch dýchal těžkou vůni tuberos, opozděný květ magnolie voněl slabounkým dechem duž- natých, bílých lupenů z houští tuhého listía z košatých pinií, jak ze storamenných svícnů linul ostrý zápach pryskyřice. Stoupal jsem spícími parky do příkrého úbočí, školkami nízkých jabloní s obrovskými jablky v gázových obalech, přes smutný pa- louk se žlutým křížem, nící vrbou a trsy roz- třepených papyrusů, podél houští durmanů,v němž na bledězelených lodyhách vísely velké květy jak útlé, voskové svítilny, v těžkých oblacích jedovaté vůně, až ke kamenné fontá- ně pod košatým stromem, jíž končí pás tro- pických parků, vykouzlených na mořském po- břeží mezi Alupkou a Jaltou, nejjižnější hra- nou Krymu. Stezka přetíná silnici a mizí v kamenitém hloží, posetém kameny s tureckými nápisy barevným emailem. Vchod k tomuto tatarské- mu hřbitovu hlídají dva náhrobky a půlkruh cypřiší kolem kamenného stolu, na němž se před pohřbem ukládá mrtvý. Toto žalostné rumiště smrti nemá ohrady, rozbíhá se až do tabákových pelí, plných ruděfialových květů, nad nimiž se již rozsvěcuje den. Mezi koru- nami dvou osamělých dubů svitá v dáli jasná
#28 alto_textblock #28
zoře nad ostrým minaretem bílé mešity, ob- klopené plochými stříškami tatarských dom- ků — Hluboké rozervané koryto vyschlé bystři- ny, přetrhlo pochod k čahírám, zahradám nac Koreizem, hustě zarostlým lískami, ořechya gdoulovými keří, osypanými žlutě sivými plo- dy. Ze suchých sosnových plotů trčí občas tyč s bílou volskou lebkou na zažehnání nemocía na větvi ořechu visí roztrhaný kabát na po- strach zlodějům. Jdu podél praménku, jehož drahocenná voda stéká upraveným korýtkem dolů do vsi. podél kamenných zdí tabákových polí, po pa- stviskách mezi řídkými sosnami, až k mohut- nému pruhu sosnového pralesa, jenž dělí ta- tarskou ves od skalních stěn a travnatých hřbetů Jaily, vyvrcholené Aj Petrim. Hluboko za mnou, nad mořem, prýštíz obzoru růžové paprsky, prosakují hustými ko- runami sosen a zlatí tuhé chomáčky dlouhého. tenkého jehličí, a vrhají se na bílou stěnu za černými lesy, jichž ostrý vrchol rozeklaným zubem vyčnívá z obloukovitého massivu Aj Pe- tri na zjasnělém, bledém nebí. Čistým vzdu- chem praskají na pastviskách první rány lov- ců křepelek a duní táhlou ozvěnou v širém pralese až po skalní stěny. Den se rozhořel. zlaté skvrny světla tančí po hladké mrti ry- šavého jehličí a po rozpukané, suché kůře ob- rostlých kmenů. Vypráhlý les dýchá hořce pryskyřicí, prýštící hustou pěnou z jehličných stětek; žhavý vzduch se tetelí, šustivá kůra tichounce praská, a nehybnými větvemi pro- padá chvílemi rozpukaná šiška na půdu vy- schlou na troud. Cesta ztrácí se v kluzkém jehličí a v hro- madách šišek stále stoupajíc nehybným, hor- ským lesem, až pod mohutný zub, jímž počíná skalní stěna. Uzounká serpentina vybíhá po drobných pahrbcích sprahlou travou do řidší-
#29 alto_textblock #29
ho lesa nad útesem, a zarývá se do příkré široké úžlabiny za kolmou stěnou hory, špl- hajíc podél pokraje volnými křivkami v hru- bém štěrku k plání na hřbetu Jaily. Lesní pod- rost zmizel, i obrovské sosny, a z kamenité stráně rostou osamělé, nízké borovice, skřive- né, s rozeklanými, řídkými korunami, jako by je byl prudký vichr rozšlehal jedním směrem. Vroubí hranu kolmé stěny, spadající do sosno- vého pralesa a skrz uzlovité pletivo nahých větví s řídkými chumáčky zježených jehlic leskne se na obzoru pruh jasného moře, hořící zlatými odlesky stoupajícího slunce. Jako na japonských barevných dřevorytech rýsují se nehybné, skřivené sněti v žhavé záři, rozlité po modré pláni v pozadí, a za nimi vyrůstají v bílém oparu ostré, rozeklané hroty zubaté. drolící se skalní stěny. Stezka blíží se k tomu roztřepenému okraji, mizí poslední strůmek přitištěný plazivými větvemi k skalním balva- nům, a v úzkých štěrbinách mezi útesy mi- hají se pohledy do dálky na zářící hladinu, na drobounká předhoří, posetá v závratné hlou- bi pod nohami světlými poli a hromádkami vesnic. Stěna, jež se zdála být ze zdola hlad- ká, je plna strmých, rozrytých žlebů, protína- ných travnatými římsami, a korunovaných hřebenem zježených skal, nad něž vystupuji rozvrácené zuby vrcholu Aj Petri. Je rozeklán ve dvě mocné špice, jedna. zasazená v kolmé stěně, trčí hrotitými útesy. druhá, ještě nerozpadlá, vyčnívá jako plochý ohromný balvan zubatým okrajem nad pro- past. Stezka odbíhá od tříště rozdrcených skal okraji srázu na širou, kruhovitou pláň, výstup z lesního pásma se za mnou zavírá, pohled do hloubi u moře mízí — vystupuji do skalního kruhu, na hřbet Jaily, nejjižnější cip krymské stepi. Prostřed nesmírného kruhu se zdvíženým okrajem leží v suché, travnaté pláni obrovská
#30 alto_textblock #30
holá plotna, jako okrouhlý stůl pravěkých obrů, a na okrají pláně ve splývavé dálce su- nou se po zelenavých terasách jako pohyblivé skvrny drobounká stáda žlutých a černýcl ovcí, pod tmavomodrým nebem chvěje se drs- ný křik neviditelných pastýřů, jako slabounk ozvěna. Nehybný svět, od věků trvající, již v do- bě, kdy místo kolmé stěny nad mořem svažo- val se Aj Petri, stejně jako horstvo nad Jaltou ku břehu řetězem předhoří, nerozpadlých tříšť skalních balvanů. Daleká perspektiva ploché kotliny nezměnila se od dob pravěké- ho člověka, jenž sem někdy zabloudil ze svých skalních doupat na severu. Vystoupil-li zvě- davý řecký osadník — dávno po tom, kdy po- prvé řecká loď s Jasonovou výpravou plul podél břehů do Kolchidy pro zlaté rouno, — od břehu po úbočích Jaily, nalezl tu týž ti- chý, pustý svět, jako pozlěji pastevci stád bos- porských králů; bouře, stěhování národů pře- létly tudy beze stopy, a ani Janovští vývozní- ci, stavící po břehu svoje tvrze, ani hordy Vachčisarajských chánů, hledající od severu cestu k moři, neusídlili se na těchto vypráh- lých pastviskách, prorytých hlubokými, sněž- nými jamami, kde se od věků toulají jen ovč stáda. Pouť touto horskou plání, již oko v záři- vém slunci tak snadno přehlédá, vleče se ne- unavně, ale čím blíže středu, tím nesmírnějš je vznešená poušť, tím mohutněji vystupuj kruhovitě obrysy její okrajů, tím volněji je ní člověku. žádná ozvěna z nynějšího světa ne- zapadá do té tiché samoty, jen nad roztříště- nými obrysy vrcholu vystřikují do modra žha- vé odlesky neviditelného slunce, skrytého tam kdesi v hloubi na jihu nad mořem. Steska k vrcholným skalám zabíhá z trav- naté stepi, šířící se k severu v nekonečnou ro- vinu, do hladkých balvanů a stoupá bukovým
#31 alto_textblock #31
houštím na hřbet rozlehlé plotny, vyčnělé z pláně nad propast; obchází kruhovitou, vy- schlou jimku, jíž z jara sníh a voda prodírají se do skalní hmoty, a končí v balvanech, za- chycených nad okrajem srázu. Strmé, ostré pilíře sestupují od nich po skalní ploše do kol- mé stěny, jejich ryhami prodírá se uzlovitá kleč, a mezí ostrými okraji skal rozvírají se úchvatné pohledy do hlubiny. Pod stěnou, jež zmizela očím, vlní se z pruhem lesů rozkošné zelené svahy, proseté drobnými vrcholky předhoří, temněmodré zá- toky s tenkými jazyky pobřeží rýsují od vý- chodu k západu klikatou křivkou, od nemo- torného hřbetu medvědí hory Aju Dagh, z Gurzufem, až po hrubé skalisko Košku v moři za Alukpou. Nad zátokami nasypány hromád- ky domků Jalty, Massandry, Koreizu, Mischo- ru, Alupky, v tmavých plochách zeleně svítí světlé zámky, massivní čtverec Livadie, bílé sfingy na řeckém paláci v Barbo, něžné kraj- ky světlých zdí maurského Djulberu, a šedé vížky zámku Voroncových noří se z hustého podrostu tropických palem, štíhlých cypříší a rozháraných kédrů. Nad pruhem parků a pa- láců stoupají z geometrických obrazců pol drobné vesnice se štíhlými minarety, a tmavý pruh sosnového pralesa vroubí ten pozemský ráj pod holým hřebenem Jaily. V té hluboké, daleké perspektivě září ce- lý ten obraz, zalitý sluncem, jako ve snu, kte- rý lehce mění ty drobounké obrysy lidských sídel a přelétá v okamžiku staletí, jež se do- tkla toho pruhu země, rozhlodané mořem, roz- ryté přívaly bystřin, rozpukané žárem jižního slunce a zarůstané hustým kobercem jižní kvě- teny. Co znamenají ty bílé skvrny nádher- ných zámků, drobounké tyčinky staletých cy- příší, pásky tamaryškových a dubových hájů. čtverečky polí a chomáčky vesnic, pohyblivé tečky parníků v tom závratném pohledu do