#1
alto_textblock
#1
Ptrona 2
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
17. dubna 1913. Číslo 104.
#4
alto_textblock
#4
Pavel Mudroň nepřípuštěn k audíencí.
Hr. Khuen-Hédérváry prohlásil dne
24. března 1911 v uherské sněmovně, že uváží
rád všechny stesky do křivd, páchaných na
nemaďarských národnostech, budou-li mu
oznámeny. Proto slovenská národní strana
podala hr. Khuenovi již v červnu 1911 pa-
mětný spis, v němž byly vypsány křivdy, pá-
chané na Slovácích v oboru osvětovéma
školském a připojena prosba, aby křivdy ty
byly odčiněny. Hr. Khuen tehda slíbil, že se
tou otázkou bude zabývat, jakmile bude vy-
řízena vojenská předloha. Dříve však, než
odhlasovány vojenské zákony, hr. Khuen od-
stoupil a jeho místo zaujal dr. Lukács, jenž
slibil, že půjde ve šlépějích svého předchůdce.
Národní strana slovenská podala tedy dru.
Lukácsoví prosbu, aby vyřídil memorandum,
podané hr. Khuenovi. Dr. Lukács vůbec ne-
odpověděl. Strana se tedy rozhodla vyžádati
si slyšení u panovníka a prosit, aby zákon o
národnostech, již před 45 lety schválený, byl
konečně proveden a uveden v život. Z kabi-
netní kanceláře dostala však odpověď, že
audience má míti účel politický a pro-
to žadatelé jsou povinni ucházeti se o slyšení
prostřednictvím uherské vlády. Pavel Mu-
droň spolu s ostatními členy chystané depu-
tace obrátil se se žádostí k dru. Lukácsovi.
aby jim vymohl audienci. Z ministerstva byl
vyzváni, aby předložili prosbu, kterou chtěj
panovníkovi podati a seznam osob, které se
o slyšení ucházejí. Konečně dne 10. dubna.
r. obdržel Pavel Mudroň od turčanského žu-
pana vyřízení své žádosti. Bylo mu z mini
sterstva prostě oznámeno, že Jeho Veličen-
stvo není s to, aby jeho a společníky přijalo
ve slyšení. Zprávu o tom podává Pavel Mu-
draň veřejnosti v Národních Novinách ze dne
15. dubna.
#5
alto_textblock
#5
Za hranicemi.
#6
alto_textblock
#6
Unie mezi Srbskem a černou Horou.
Podle nejnovějších zpráv, které obdržel
záhřebský „Srbobran“ z Bělehradu i Cetyné.
je zcela jisto, že hned po uzavření míru s Tu-
reckem bude utvořena unie mezí Srbskema
Černou Horou. Unie bude společné vyřizo-
vati oběma záležitosti, jako je diplomacie.
vojsko a celnictví.
Že otázka srbsko-černohorské unie do-
zrála k uskutečnění, vidno z prohlášení černo-
horského ministra financí, jenž řekl v Běle-
hradě, že na Černé Hoře není nikoho, kdo by
se opovážil posťaviti hranici mezi Srbskema
Černou Horou. Dodal, že otázka nerozdílnosti
mezi Srbskem a Černou Horou je dnes mno-
hem vážnější, než otázka skaderská. A zdů-
raznil, že po válce oba srbské státy učíní
smlouvu o společenství zahraničné politiky.
vojenství a celnictví. S tím se na Cetyni po-
čítá jako s hotovou věcí.
#7
alto_textblock
#7
Černohorsko-albanská unie.
Podle tvrzení srbských listů srbsko-černohor-
ská státní uníe může se již považovati za hotovou
událost. Vedle toho se pracuje o unii mezi Albani
a Černou Horou. „Slavjanin“ se o tom dovídá z
Lješei
Všichni Albanci bez rozdilu vyznání, poku
nejsou cizími najatci, jednomyslně vyslovují přání.
aby na nový albanský trůn albanským národem
povolán byl černohorský král Nikola. Albanští
„barjaktaři“ konali o tom v Lješi ui
několik porad a jednohlasně se usne-
sli nabídnouti králi Nikolovi alban-
skou korunu. Za tím účelem už několíkrát bylo
na Cetyň vypraveno poselstvo.
Toto přání Albanců nepřekvapuje. Počátel
jeho dlužno hledati v dávné minulosti, neboť Al-
banci vždy, i za mnohých vojen s Černohorci, cho-
vali k Černohorcům hlubokou vážnost jako k ju-
nákům. Kromě junáctví Albanci, ať katolíci, ať pra-
voslavní nebo moslemové, žádné otnosti neuzná-
vají ani při mužích, ani při národech. A ko král
Nikolovi mají zvýšenou úctu pro jeho junáctví
pro jeho panovnický věhlas.
Evropa může na troskách evropského Turecka
zříditi autonomnou, či samostatnou Albanii, ale
musí také počítati s tím, že Albanci jsou od pří-
rody i vychováním samostatní muži, kteří si nedají
ani vnutit, ani vlichotit panovníka, kterého by s
sami nevybrali. A nevyberou si žádného, kterého
důkladně neznají, kterého si neváží a který je jim
duševním skladem cizí.
To jest asi překvapení, chystané pro Evropu.
o kterém napovídají dopisovatelé z Černé Hory.
#8
alto_textblock
#8
Ruská díplomacie a veřejnost.
Obecná nespokojenost, s kterou se potkává
zahraniční politika Šazonova v ruské veřejnosti.
pohnula patrně vládní kruhy k úvahám, jak by
získaly veřejnost. Oficiální orgán „Rossija v člán-
ku z péra Šyromjatníkova dokazuje, že ruská dl-
plomacie musí více si všímat také ruského veřej-
ného mínění a častěji zpravovat je o průběhu me-
zinárodních záležitostí. Ruská zahraniční politika
však halí se vždy v kancelářské tajemství a za
celý XIX. věk zahraniční ministerstvo vydalo jen
jednu knihu diplomatických dokumentů, a to ještě
o afganské otázce. Ruská veřejnost je nucena
čerpat své zprávy z novin, kde fakta jsou často
objasněna stranicky, a proto nelze prý se divit,
jestliže zle informovaná veřejnost nechápe záměrů
zahraniční politiky a jestliže nespokojenost roste.
až dochází k velikým manifestacím proti oficiální
politice. Výklad Syromjatníkova je správný; široké
kruhy chtějí být zpraveny o cílech zahraniční po-
litiky, chtějí přirozeně nejen sledovat, ale také
kontrolovat zahraniční politiku, a marné je odvo-
lávání se na praerogativy panovnické, kde jdeo
životné zájmy a národní instinkt, hluboko koře-
nící v davu. Tyto projevy národního cítění pod-
ceňovat se nesmějí a rozumný politik snaží se je
získat pro sebe; ruská diplomacie tuto agitaci ve
vlastní věci zanedbávala, a proto ocitla se v tak
ostrém sporu s cítěním veřejnosti, třeba že ve sku-
tečnosti ruská diplomacie v nynější válce přes své
veliké chyby, nevyšla bez jistých úspěchů.
#9
alto_textblock
#9
Politícká stávka v Belgii.
První dny stávky nejeví ovšem ještě váž-
ných účinků na veřejný život v zemi, ale je již
viděti ohromný rozsah stávky a stávkujících stá-
le přibývá. Je vysvětlitelno, že všechno ke stáv-
ce odhodlané dělnictvo nezastavilo práci hned
první den, neboť stávka nesměřuje proti zaměst-
navatelům, nýbrž je čistě politická I má proto za-
potřebí podporu veřejného mínění, a dělníci tudíi
nechtěli opustiti dílny náhle, nýbrž namnoze ještě
dodělávají započatou práci, v několika dnech
však počet stávkářů ještě značně vzroste.
Je viděti také, že stávka je velmi dobře o
ganisována a že vedení přičiňuje se všemožně
aby měla klidný průběh. V lidových domech byl
zrušen prodej vína a piva jako nápojů příliš roz-
něcujících a prodává se jen káva a limonáda. Pro-
dávají se také komunistické polévky po 12 centi-
niech a příští týden budou poree rozdávány zdar
#10
alto_textblock
#10
mg. Dělníci, kteří přícházelí do organísací pro
stávkové legitimace, jsou vyzývání, aby zůstall
doma a nesrocovali se na ulicích. Aby se dělni-
ctvo, zahálce nezvyklé, něčím zabavilo, pořádá se
pro ně celá řada koncertů a divadelních i kine-
matografických představení.
Újišťuje se, že do pátku bude ochromen nejen
veškerý železářský průmysl, nýbrž i ruch v pří-
stavu antverpském. Ka vzrůstu stávky přímo na-
pomáhá i štvavý způsob panní klerikálních listů,
které stávku sesměšňují a prohlašují za nezdaře-
V senátě byl v úterý mínisterský předseda de
Brocgueville liberálními řečníky ostře poháněn k
zodpovědnosti pro chování vlády vůči stávce. Bylo
mu vytknuto, že, když sociálně demokratická stra-
na vzhledem k rozhovoru ministerského předsedy
se starosty velkých měst se usnesla upustiti o
stávky, takže vláda se již nenalézala pod ná-
tlakem hrozby, měl povinnost vyjíti vstříc opráv-
něným požadavkům a odvrátiti od země pohromu
dlouhé stávky půl milionu dělníků.
Ministerský předseda odpověděl velmi přikře
že neporušil slovo, neboť prý starostům nic urči-
tého neslibil. Nemůže prý však nyní více o tom
říci, nýbrž zjista pravdu v pozdější vhodně době.
Obžaloba vlády se strany liberálních sená-
torů dochází v zemí velkého ohlasu.
.
#11
alto_textblock
#11
nou.
#12
alto_textblock
#12
Z Bruselu, 16. dubna. Stávkové hnutí se šíří
V Lutychu stoupl počet stávkujících ze 30.000 n
63.000, ve Verviersu z 11.000 na 19.000. Dosud
byl zachován všude vzorný pořádel.
M. Z Bruselu, 16. dubna. [Zvl. fel. »N. L
Obecná stávka bude prý ve třech dnech ukon-
čena. Ani socialističtí vůdcové nedonfají v po-
volnost vlády.
Z Bruselu, 16. dubna. Stávka, která se ší
stále víc a více, změnila také značně vzezření
ulice. Obchody jsou prázdné, zrovna tak divadla
a biografy. Po 25 let nebylo nikdy tak málo ztrže-
no u pokladny bruselské opery, jako právě nyní
Ač nebyly oznámeny žádně nepokoje odnikud
obávají se lidé opouštěli večer svoje byty. Dosa-
vadní ztráty obchodníků jsou obrovské. Jistý vel-
koprůmyslník převzal nabídku, zaopatřiti 15.000
dělnických dětí. Zrovna tak pečuje městská obec
bruselská o opatření tisíců a tisíců dělnických děti
Četní zaměstnavatelé darovali dělníkům plnou tý.
denní mzdu. Vláda se obává výtržností, jakmile
stávkové fondy budou vyčerpány.
Z Bruselu, 16. dubna. Stávka nabývá víc
více půdy a dotýká se již silně také soukromého
průmyslu. Pánští i dámští krejčí, zedníci, knih-
tiskaři a brusiči démuntů dosud se straní hnutí
Několik liberálních velkoprůmyslníků podporuje
hnutí hojnými podporami peněžitými. Známý ma-
jitel heren Margt platí stávkovému komitétu týdně
100.000 fr. Dosavadní škoda páčí se již na mnoho
milionů. Ministerská rada zabývá se otázkou, zda
a pokud za nynějších poměrů cesta krále Alberla
do Gontu k zahájení tamní světové výstavy 26
t. m. bude možná
Z Bruselu, 16. dubna. (K. k.) V lutyšském okre-
se konstatuje se dnes další rozmnožení stávkují-
cích. Také v Houy hnutí přibývá. V Antverpách
odhaduje se počet stávkujících na 15.000 až 17.000
v přístavu se však pracuje, také několik lodí od-
plulo. V La Louvire jezdí od dopoledne pouliční
dráhy, ale jen do 6 hodin večer. Nádraží a mosty
ve středu průmyslového okrsku jsou střeženy voj-
skem a četnictvem.
Z Bruselu, 16. dubna. (K. k.) Dle zpráv do-
šlých odpoledne nezměnila se situace v Borina-
3i. Jen u několika malých průmyslových podniků
lze zaznamenati malý přírůstek pracujících. Ze
Charleroi sdělují, že tam stávkuje o 4000 mužů
více než před tím. Stávkuje 34.500 horníků, 23.500
kovodělníků, 6200 sklářských dělníků a 4400 děl-
níků různých průmyslů. Z Lalouvieru se sdě-
luje, že dnes odpoledne z 51.500 mužů pracuje jen
5000 dělníků, kteří udržují prácí v dolech a továr-
nách. V okresu bylo zjištěno 5 případů, v nichž
dělníci ochotní ku práci byli obtěžováni. Některé
večerníky udávají celkový počet stávkujících na
více než 300.000.
Ve sněmovně navrhl posl. Lorand refe-
rendum o tom, je-li na místě zahájení ústavní revise.
Liberální poslanec Hymans prohlásil, že poli-
tika ministerstva postrádá upřímnosti, neboť mi-
nisterský předseda vzbudil naděje, jež nesměl nebo
nechtěl splniti. Také van der Velde konsta-
toval opět, že při odročení usnesení o všeobecné
stávce v únoru byly zejména starostům velikých
měst ministerským předsedou učiněny naděje na
dohodu. Ministerský předseda prohlásil, že otázk
komunálních a provinciálních voleb bude zkou-
mána. Neřekl však ničeho o všeobecných volbách.
Naznačil konečně ve své řeči, že nastane-lí v zemi
opět klid, bude lze ještě přikročiti ku projednán
ústavních otázek.
#13
alto_textblock
#13
Italové v Tripolsku.
#14
alto_textblock
#14
Beduinské kmeny v Cyrenaice kladou ital-
skému vojsku houževnatý odpor a odmítly veškere
vyjednávání s dobyvateli. Nalázá se mezi nimi
také dvacet tureckých důstojníků a asi sto ture-
ckých vojáků, kteří odepřeli vrátiti se do Turecka
pročež je turecká vláda dala vyloučiti z armády.
Nyní zahájil italský velitel postup proti náhorním
rovinám, které ovládají Benghazi a Dernu. Dl-
víse, složená vělšinou z alpských střelců a horské-
ho dělostřelectva, vedená generálem Tassonim, by-
la vyloděna před Tolmettou, kterou obsadila,
bude dále postupovati k výšinám, aby se zmocnila
posice Mergu, vzdálené asi 30 km od pobřeží
ovládající středisko karavanních cest z Benghaei
do Derny.
#15
alto_textblock
#15
Kríse v Turecku.
#16
alto_textblock
#16
Cařihradský dopisovatel „New-York Heraldu
sděluje, že někteří důstojníci pluků, stojícíchu
Čataldže, sepsali oběžník, adresovaný sultánovia
Mahmudu Šefketu pašovi, v němž se žádá neod-
kladné odstoupení kabinetu. Velkovezír, když pře-
četl oběžník, svolal schůzi předáků mladoturecké
strany, jež se konala ve Skutari v Asii. Bylo na
ní rozhodnuto sestaviti koaliční kabinet, v němž
by bylo několik členů oposice. Tak bylo nabídnut
portefeuille také Lufti Fikrimu bejovi, jednomu
z největších odpůrců Mladoturků, ale odmítl roz-
hodně tuto nabídku. Veškeré úsilí, vynaložené vel-
kovezírem, aby získal vůdce oposice, bylo marno.
pročež se Mahmud Šefket paša odebral k sultá-
novi a prohlásil mu, že dle jeho mínění je nutno
aby odstoupil.
Sultán se velmi rozzlobil a vyčetl velkovezí-
rovi: „Vy jste zodpovědným za nynější situaci; vy
jste skoro zničil zemi; vy iste uvalil hanbu na celý
režim a nyní chcete odstoupitil Zařiďte se, jal
budete chtíti. Nikdo nechce nyní přijati vaše místo
Nabídnul jsem je Hakkimu pašovi, Kiamilu pažovi
a Mahmudu pašovi, ale všichni odmítli, a nedivím
se tomu. Nařizuji vám, abyste setrval ve svém úřa-
dě až do té doby, kdy naleznu vhodného nástupce
po vás. Kdybyste měl i pozbýti života, musíte
setrvati na svém místě.“
Vojenský guvernér cařihradský, plukovníl
Džemal paša, odebral se k Čataldži, aby podrobně
vyšetřil stížnosti důstojníků, kteří podepsali oběž-
ník. Všeobecně se soudí, že nebude možno dosáh-
nouti smíru mezi Mladoturky a oposící.
#17
alto_textblock
#17
Ze strany.
#18
alto_textblock
#18
Organisační komise pro Prahu a okolí koná
schůzi praesidiální v pátek 18. t. m. o 6. hodině
večer v sekretariatu strany. Program: 1. Reorga-
nisace pražských organisačních obvodů. 2. Sta-
novení referentů. 3. Žáležitosti tiskové.
Červený Kostelec. Ve čtvrtek 17. dubna člen-
ská schůze místní organisnce národní strany
svobodomyslné s přednáškou pana V. Fikra
z Náchoda.
Čáslav. Živnostenský odbor při míst.
org. ustaven byl ve schůzi 12. t. m. v místnostec
Čtenářské besedy. Schůzi zahájil předseda místní
organisace starosta města p. dr Zimmer, jenž
uvítav přítomné, představil tajem, živnost. odbor
nár. strany svobodomyslné red. J. K amelského.
který v delší přednašce promluvil o živnostnictvu
v nár. straně svobodomyslné a o významu
#19
alto_textblock
#19
úkolech živn. odborů strany. Na to po krátkých
vývodech pana starosty bylo ustavení odboru při
místní organisaci jednomy slně usneseno a k návrhu
tříčlenné komise vykonány volby a zvolenii před-
sedou p. Joz. Lobeč, místopředsedou p. Bedř.
Grund, do výboru pp.: Ad. Číhal, Jos. Do-
ležal, Frant. Dvořák, Jindř. Levý, Josei
Kalaš, Rud. Kratochvíl, Frant. Petr. Josef
Šťovíček, Vojt. Vančura a Frant. Voslař.
Všichni zvolení volbu přijali, načež schůze do-
slovem pana starosty skončena.
#20
alto_textblock
#20
Denní zprávy.
#21
alto_textblock
#21
— „O pracích na sněmu král. Českého
promluví na veřejné schůzi, pořádané
místní organisací národní strany svobodomysl-
né v Žižkově J. E. JUDr. Josef Fořt
ministr m. sl. a zemský poslanec, dnes ve
čtvrtek o 8. hod. več. v sále restaurace
„Bezovky“ v žižkově.
— Zajímavý příspěvek ke slezským po-
měrům. Počátkem tohoto školního roku bylo
v obvodu c. k. okresní školní rady těšínské
obsazeno několik učitelských míst na pol-
ských školách. Když nově ustanovení učitelé
měli skládati služební přísahu, prohlásili tři
z nich, že chtějí přísahati polsky. Tuto, jinde
dozajista samozřejmou věc, nechtěl připustiti
okresní hejtman těšínský dr. Stromenger jako
předseda okresní školní rady a když učitelé
setrvali na svém, poslal je domů bez přísahy.
Samo sebou se pak rozumí, že využito všech
postranních vlivů za tím účelem, aby všichní
tři „provinilci“ si dali říci a přísahalí něme-
cky. Dva podlehli, třetí však zůstal si důsled-
ným a tak přísahal teprve v těchto dnech
— polsky. Německý tisk ovšem nad touto
„opovážlivosti“ polského učitele láteří a čte
levity také okresnímu hejtmanovi, poněvadž
prý připustil toto zkracování německé državy
ve Slezsku! Čerti vědí, co všechno již není
německou državou! Již i služební přísahyl
Možná dost, že v nejbližších dnech budeme
míti možnost zaznamenati nějaký křiklavý
protipolský čín těšínského okresního hejt-
mana, neboť tomuto jistě půjde o to, aby
„stát udržující Němce“ opět usmířil. Přípa
je charakteristický zejména proto, že se udál
v obvodu okresního hejtmanství, jež vedle
77.147 Poláků a 6204 Čechů má jen 17.045
Němeů.
— Ohrožené dívčí školství. Denník „Čas“
po něm „České Slovo“ bouří veřejnost proti nebez-
počí, hrozícímu školství dívčímu a zvláště střední
škole spolku „Minerva“. „Času“ nelřeba se diviti
jsouť školy ty v převážném vlivu lidí jemu blíz-
kých, avšak „České Slovo“ papouškuje totéž jen
ze slepého radikalismu. Dle přesných informací má
se věc takto: Městské zastupitelstvo, umožnivš
vznik dívčího gymnasia spolku „Minerva“ věnová-
ním místností, nábytku, otopu, světla atd., podpo-
rovalo po celých dvacet let ústav ten blahovolně.
nežádajíc zastoupení v jeho správě, ježto chovalo
plnou důvěru ve správu spolkovou. Avšak po vpá-
du ohráněnců „Času“ do spolku „Minerva“ v roce
1909 a násl. přinesly známé bouřlivé valné hroma-
dy do spolku tolik třenic s pozadím politickým
sociálním, že jimi ohrožen byl celý ústav, nebot
ovládnuvši různými praktikami frakce realistická.
odpudila členstvo a znechutila součinnost širší ve-
řejnosti, zasevši zároveň neshodu do učitelského
sboru. Nyní odhodlala se rada městská učiniti po-
řádek ve správě ústavu, pro který tolik obětí při-
nesla. Když totiž nový výbor „Minervy“, ocitnuv
se se svým hospodářstvím ve finanční tísni, dikto-
val si prostě vydatné subvence města, položil
městské zastupitelstvo požadavek, aby prve vy-
maněn byl ústav ze spolkových třenic tím, že by
pro jeho správu zřízeno bylo samostatné ku-
ratorium, neodvislé od spolku s náležitým zastou-
pením města, opolku a odborníků. Za normálních
poměrů podal by zajisté spolek s radostí ruku mě-
stu k eílí zabezpečení ústavu, avšak výbor „Mi-
nervy stálými průtahy a vytáčkami přes dvě léta
vzpíral se přání obce, nabízeje kuratorium ve všech
směrech odvislé od spolku „Minerva“, aby nepo-
zbyl své samovlády, a když městská rada trvaln
na svém požadavku v zájmu samotného ústavu.
zahrnul ji spolek nejhrubšími urážkami na valně
hromadě, takže rada městská přerušila s ním další
jednání, uvažujíc o tom, jak zachrániti ústav „Mi-
nervin“ po případě i přes odpor spolku samotného.
Tento kritický stav ústavu přinutil konečně i ro-
díče žaček „Minervy“ ke svépomoci, neboť dali
podnět k založení nového spolku „Světlá“, který
nabídl obci zřízení reálného gymnasia s kursy vy-
chovatelskými, hospodyňskými a jazykovými po-
mocí samostatného kuratoria, jak si toho obec pře-
je, aby žačky „Minervy“ pro případ katastrofy to-
hoto ústavu měly kde dostudovati. Tohoto podnětu
použito bylo v měst. zastupitelstvu k nátlaku na
výbor „Minervy“, aby upustil od svého odporu
proti konsolidací ústavu Mínervina dle návrhu
městského zastupitelstva, které projevilo ochotu
zabezpečiti konsolidovaný takto ústav všestranně
po stránce hmotné a příjati dokonce i učitelstvo
ústavu do měst. pensijního fondu. Spolku „Světlá“
vyhýbaly se většinou vedoucí vrstvy i těch žen-
ských organisací, které jsou v oposici proti vý-
boru „Minervy“, z pouhé obavy před veřejnými-
toky, takže členové spolku „Světlá“ vskutku jen
pro dobro věci se obětovali. A očekávané účinky
se dostavily. Členové výboru „Minervy“ o překot
obíhají členy měst. zastupitelstva, projevujíce ocho-
tu přístoupíti na všecky návrhy města. Avšak na
spolek „Světlá“ sesypal se přirozeně hněv se všec
stran. „Čas“, aniž by věcně mohl něco vylknouti
křičel, že by „vstávaly vlasy nad pletivem intrik
pomluv a klepů proti „Minervě“ a že „ lidé s ne-
valnou minulostí a všelijak osobně neuspokojen
a řízením „Minervy“ budují ústav konkurenční
podkop pod „Minervu“ atd.; ženské spolky, které
prve účast ve „Světlé“ z pouhých obay odpíraly
nyní když pouhá existence téhož spolku způsobila
příznivý obrat v „Minervě“, vystupují z řevnivost
proti „Světlé“, které prý obec dala na nový ústav
šedesát tisíc (1) a J. a za nimi „České Slovo“ kárá
školní referát, že z nějaké zvůle vytasil se s ná-
vrhy na zřízení nové střední ikoly, která má po-
zřítí jednu stávající střední školu“ a diví se, že n
obec má se uvaliti za nynější finanční físně nové
břímě, Zatím nejedná se o níc jiného, než pouze
o to, že ústav Mínervin, má-lí se udržetí, potřebuje
nezbytně další vydatně pomoci města a že městské
zastupitelstvo, dříve než pomoc tu poskytne, žádá
kategoricky konsolidaci tohoto ústavu pomocí sa-
mostataěho kurstoria s náležitým svým vli-
vem, ať za součinností „Minervy“ či též „Světlé
a že odmílá všecky podpory pouhým spolkům t
„Světlé“ neb „Minervě“, ochotno jsouc bez jaké-
#22
alto_textblock
#22
hokoli rozmnožování stávajících úsťavů podepřít
finančně jedině střední ústav dívčí, který bude po-
mocí tohoto kuratoria řádně konsolidován, aby as-
poň jedna střední škola dívčí náležitě byla zabez-
pečena. Tyto infence městského zastupitelstva sle-
dovati musí a sleduje též referát školní a jest pro-
to nanejvýš nespravedlivá výtka hrubého porušení
jeho úřadních povinnosti pouze snad z „nějaké zvů-
le“. Zdá se, že toto úsilí městského zastupitelstva
korunováno bude nyní přece jen na všeobecný pro-
spěch žádoucím zdarem.
— Národnostní cítění umělcovo nemá býti ni-
kterak dotčeno faktem, že umění samo o sobě jes
mezinárodní. To je fakt samozřejmý a daný kaž-
dému člověku-umělci sám sebou, pokud chces
znchovati cenu celého muže v pravém a dobrém
smyslu slova. O tomto thematu uvažovatí jest vhod-
no i včasno po přečtení interviewu, uveřejněného
ve vídeňském časopise „Illustriertes Wíe-
ner Extrablatt“ ze 13. t. m., kde tenorisla
pan Karal Burrizn (dle vídeňského pravopisu)
vykládá příčiny, proč chce také vídeňskou dvorní
operu zařaditi do seznamu divadel, jež zrychla
opustil. Pan Burrian stěžuje si dam, že vídeňské obe-
censtvo jest proti němu zaujato patrně z důvodů
národnostních a hrozí mu prý, že „bude se svým
krajanem Smetanou usyčen“. Na tyto nepřátelské
projevy renguje pan Burrian tím, že se staví do posy
známého „lva“ ze „Snu noci svatojanské“, jen
ubezpečuje, že není žádným Ivem atd. Zpěvák, jenž
z pražského českého obecenstva dělal sí suverenně
své „aprile“, před vídeňským publikem je značně
krotší a hledí si je získatí prohlášením (doslovně
překládáme): „Nemohu těmto národnostním pro-
jevům rozuměti, ježto jsem přece uměl-
cem německé výchovy...“ Pan Burrian po
tomto umělecko-národním eredu projevuje domně-
ní, že snad nejsou to přece jen národnostní po-
hnutky, jež mu činí ve Vídni obtiže a končí tento
odstavec svého projevu: „... Byl jsem někdy ná-
rodnostním chauvinistou? Chtěl jsem z dvor-
ní opery udělati české královstvírr
Vidno, že se p. Burrian dobře přizpůsobil vídeň-
ské duší, dovede-li užívati takových „schneidi
schlágrů“. Dále p. Burrian slibuje, že se „ještě
jednou pokusí... za všech okolnosti zpívati Da-
libora.“ Sotva se najde vážný člověk, jenž by
v tomto ohlašovaném hrdinství viděl nějakou úslu-
hu české věci, Smetana a jeho „Dalibor“ byli na
scéně dvorní opery ve Vídni dříve než pan Burrian
Své vývody uzavírá pan Burrlan takto: „Myslil
jsem, že — účinkují-li jini umělei, kteří nejsou Ra-
kušany, ve Vídni bez závady — bude mně, Je nž
jsem dobrým Rakušanem, přiznáno opráv-
nění vystupovati na dvorní opeře.“ Tím nový
portrét p. Burriana je dokreslen: rodem Čech.
uměleckou výchovou Němec, dle hlasu srdce
dobrý Rakušan, a oficielně saský státn
občan. Opravdu se pan Burrian snaží co nej-
více, aby dobře a poctivě česky cítící člověk pře-
stal tohoto umělce reklamovati pro obohacení če-
ského kulturního života.
— Z Českého učení pro vědy politické. Dnes
ve čtvrtek, přednáší vrch. inženýr Fr. Menel
„O mostech“, a provází svou přednášku světelný-
mi obrazy. — V pátek přednáší ředítel plynárny
inž. V. Vaigl: „O plynárnách“.
— Subvencování melioračních podníků v krá
Českém. Ve včerejší schůzi zem. výboru referoval
zpravodaj prof. dr. Werunsky o subvencování me-
lioračních podníků a vodovodů v král. Českém.
Dosud dr. Werunsky zpravidla vysvětloval, že při
těchto subvencích se nejedná o výplatu zemského
příspövku subvenčního, nýbrž o zásadní svolení
k zemské subvencí, což stačí, aby se podniku ta-
kovému dostalo subvence státní. — Ve včerejší
schůzi zem. výboru rozpředla se o zmínčném re-
ferátě dra. Werunského živá debata, ve které se
hlavně řešila otázka, může-li země v nynější své
krisi finanční dále zabezpečovati meliorační sub-
vence, Posléze bylo usneseno, by všechny záleži-
tosti, týkající se těchto subvenci, byly odkázány
sněmu s příslušnými návrhy zemského výboru.
— Hospodářské školství v zemském výboru
král. Českého. Po návrhu přís. Adámka byla ve
včerejší schůzi zemského výboru vyřízena zpráva
o kočovných přednáškách při letní hospodyňské
škole v Hlinsku. — Provedeno osvobození žáků
střední hosp. školy v Roudníci od školného. —
Schváleno provedení různých úprav při zimní
hosp. škole v Litomyšli. — Vyřízeny žádosti, tý-
kající se koupě pozemků při zimní hosp. škole
v Benešově.
— živnostenské záležitosti v zemském výboru
král. Českého. Po referátě přís. Adámka byla ve
včerejší schůzi zem. výboru na vědomi vzata zprá-
va o postupu adaptace řemeslnické zkoly v Líto-
myšli. — Vyřízeno 18 žádostí o podporování od-
borných přednášek a kursů.
— Humanitní péče zem. výboru král. Českého.
Dle návrhu přís. Adámka povolil včera zemský
výbor ze zemského fondu sirotčího podpory z1
sirofkovi. — Vyřízeno 14 odvolání ve věcech chu-
dinských. — Přijaty návrhy technického oddělení
týkající se stavby chorobince v Nepomuku.
— Pensijní fond Spolku českých žurnalistů
jehož úkolem jest poskytovati oporu ve stáří a ln-
validitě těm, kteří celý život svůj zasvětili umor-
nému, zdraví, tělo i ducha nezřídka předčasně
rušícímu bojí za zájmy a práva národa, konál včera
ve středu dne 16. dubna t. r. výroční valnou hro-
madu za třicátý rok své blahodárné činnosti. Val-
nou hromadu zahájil a řídil předseda pan Emil
Bretter. Výroční zpráva, obsahující přehled veške-
ré spolkové činnosti v uplynulém roce jubilejním.
konstatuje, že výsledky hospodářství toho roku
byly příznivé. Stav členstva obnáší nyni 23 čeka-
telů pense a 17 pensistů, bylo pak v uplynulém
roce na pensích vyplaceno celkem 20.207.52 hal.
Bolestná ztráta stihla fond i celé novinářstvo če-
ské v uplynulém roce úmrtím dlouholefých členů
J. Kořána, Josefa Anýže, J. V. Sládka a Al. Ka-
lendy, jichž památka zůstane vždy v čestné upo-
mínce. Za zakládajícího člena přistoupil p. dvorní
rada Jos. Kalousek; nejmenovaný ústav pak věno-
vál fondu za příležitostí jeho jubilen 500 K. bylo
by si přáti, aby pěkné tyto příklady v české ve-
řejnosti našly hojného následování. Zprávy výroční
byly jednomyslně schváleny a po návrhu revisorů
a přečtení zprávy úřad. opráv. revidenta p. Karl
Zindla o provedené revisi, uděleno výboru absolu-
torium. Při volbách potom předsevzatých zvoleni
opětně jednomyslně: předsedou Emil Bretter, čle-
ny výboru: Bohdanecký Ed., člen red. Nár. Listů
Cejnek Rajmund, chefredaktor „Union“. Kalaš Jos.
člen red. „Nár. Listů“, Kummer Josef, člen red
„Unlon“. Arnolď Müller, člen red. „Nár. Polítiky“
Weinerek V., přednosta českého odd. c. k. kor.
kaneeláře; náhradníky zvoleni: Herrman Ignát.
Kufíner Joseí a Major Ant. Revisory: Vrtěl Jan
a Vejvara Josef, náhrad. revisorem Gabr. Moudrý.
Do poroty vylosování za členy pp.! Čapeke K. M.-
Čupr Karel, Kuffner Hanuš, Moudrý Gabriel, Müllen
Arnold, Novák J. dr. a Tůma Karel. Za náhrad-
níky: Bort Rudolf, Cejnek Rajmund, Herrman Ign.
Hübner Václav, Kádner Karel, Kronbauer R. J. dr.
Kvapil Jaroslav, Šubert F. A. a Weinerek Vladimír.
Zápisné ponecháno v posavadní výší 360 K. Potom
projednáván návrh, podaný redaktorem K. M. Čap-
kem a soudr., aměřující k tomu, aby pracováno
bylo k takové změně stanov, která by — zacho-
vávajíc práva dosud nabytá a vyhovujíc zákonitým
normám — na základě závazného účastenství všech
#23
alto_textblock
#23
českých dennikářů zabezpečovala všem skutečným
českým žurnalistům, kteří nepožívají státní gáže,
kromě svého povolání nenacházejí se v žádném
jiném pensijním zajištění, vyjma literárního, aniž
jsou samostatnými podníkateli, výslužné v dosa-
žitelné a gáži přiměřené výši. Po debatě, jíž se
zúčastnili všichni přítomní a v níž panem předse-
dou konstatováno, že výbor projednal již návrh
stanov na účelné sloučení obou fondů spolkových
(mužského a vdovského), bylo usneseno uložiti no-
vému výboru, aby s navrhovatelem redaktorem
K. M. Čapkem projednal formální stránku, načež
záležitost předložena bude mimořádné valné hro-
madě, jež za účelem projednání změny stanov bud
svolána. Rovněž podnět, učiněný během debaty
red. G. Moudrým, v příčině nadlepšení sazebních
pensí prostřednictvím fondu cís. Františka Josefa,
přikázán novému výboru a valná hromada skon-
čena. -
— Schůze městského zastupitelstva ve Vršovi-
cích koná se v pátek 18. dubna o 5. hod. odpol,
v zasedací síni městské radnice. Na pořadu m. j
rozhodnutí o nabídkách na provedení regulace po-
toka Botiče, shybky ve třídě krále Jiřího a železo-
betonové vrchní koustrukce mostní, dále žádost
místní školní rady za povolení nákladu do 450.000
korun na stavbu školní budovy pro obecné školy
III. obvodu a návrh na povolení nákladu 9500 K
na dlažbu části Krokovy ulice.
— Z činnosti slezského okresního hejtmana.
(Pův. zpr. „N. L.“.) Nebylo svého času žádným
tajemstvím, že nynější rada zemské vlády opavské
Werlik byl poslán do Frýštátu jako okresní hejt-
man za tím účelem, aby toto okresní hejtmanství
očistil od českého živlu. Werlik toto svoje poslání
plnil zcela svědomitě, a v pravém slova smyslu
šlapal zákon všude tam, kde mluvil na prospěch
Čechů. Konečně bylo zjevno, že Werlik jako okres-
ní hejtman Čechy na Frýštátsku nezdolal, naopak,
že se zde stal nemožným i byl nahražen nynějším
rytířem Jaxou-Bobowským. Ten nějaký čas choval
se k nám slušně, avšak od té doby, co loni veliká
část německých a polských obcí jmenovala ho
svým čestným občanem, uznal za potřebné jíti ve
šlépějích svého předchůdce a podlamovati českou
posíci všude tam, kde jest to jen trochu možné.
A tak počato opět s dosazováním renegátských
učitelů na školy v ohrožených obcích a se vše-
možným fedrováním jednak německých, jednak
polských proudů proti nám. To bylo zřejmo pří
posledních obecních volbách v Záblatí. Porembě,
Dombrové a zejména pak v Rychvaldě, kde okres-
ní hejtman, jsa přítomen jako vládní komisař, trpěl
přímo skandální znásilňování českých voličů.I
Petřvald se těší prazvlášiní pozornosti rytíře Jaxy-
Bobowského, Před časem se zde zúčastnil rene-
gátského plesu a k právě se konajícím obecním
volbám poslal, z opatrnosti, aby nenarazil sám,
zeměpanské komisaře, kteří se chovali tak, jakoby
zastupovali věc místních renegátů a ruku v ruce
s nimi jdoucích závodů. Není divu, že slezští Če-
chové považují míru protičeských činů rytíře Jaxy-
Bobowského za naplněnu a že žádají, aby tento
úřadník byl nahražen silou jinou, objektivnější. Če-
chové na Frýštálsku v dosavadním okresním hejt-
manovi nevidí více muže, jenž má chrániti zákon,
ale svého opovědného nepřitele. Poněvadž hnutí
proti rytíři Jaxovi-Bobowskému v tomto politi-
ckém okresu jest všeobecné, lze důvodně míti za
to, že i na kompetentních místech uzná se potřeba
jeho odstranění
— Přednášky. Z Umělecké besedy
Výtvarný odbor koná 19. dubna poslední před-
nášku v cyklu »V boji o národsí přednáší Fr-
Tučný »O individualismu« o 1/28. hod, večerní
v »Merkuru« [Mikulášská tř.). — Z výboru pro
lidové přednášky českých vysokých
škol pražských. Ass. uměl. prům. musea dr
Zdeněk Wirth koná dnes ve čtvrtek o 1/28. hod
več. v posluchárně přírodověd. ústavu c. k. české
univ. v Praze-II., Karlovo nám. č. 21 Kaulichův
dům (ve dvoře) v šestipřednáškovém kursu »Vývoj
architektury v Čechách se zvláštním zřetelem
k pražským památkám (se svět. obrazy) III. před-
nošku. — O skautingu přednáší prof. A. B
Svojsik v neděli 20. ďubna v elektrotechnickém
sále české techniky o 10. hod. dopol. a dopro-
vodem 220 světel. obrazů ve prospěch Akadem
domu v Praze. Vstupné 60 h, studenti 30 h. Před-
prodej vstupenek u knihkupců: dr. Fr. Bačkova
ský v Žitné ul., O. Souček na Riegr. nábřeží,
Al. Srdce ve Spálené ul. a Grosman č Svoboda
na Ferdinandově tř. Studentské vstupenky v se-
kretariatu Akad. domu [Spálená ul. 20). — Péčí
Filantropieké družiny býv. žákyň vyšší
divčí školy přednáší cestovatel p. MUDr. Boh.
Klusáček »Cestou z Kahýry do Luxoru, Karnaku
a Assuanu« se 120 světelnými obrazy, ve prospěch
sirotčinců Filanthropické družiny v sobotu dne
19. t. m. o 1/25. hod. odpol. v sále měšťanské
školy ve Vladislavově ul. Výbor prosí své pří-
znivce k hojné návštěvě. Vstupenky po 1 K, 20k
a 20 h lze zakoupiti v ústavě Filanthropické
družiny v Praze-II., Podskalské nábřeží u želez«
ničního mostu a u firmy Tereza Švecová v Mya
slíkově ulici. — V Jednotě učitelek m ae
teřských škol král. hl. města Prahy
bude přednášeti pí. Tereza Turnerová, spisova-
telka a redaktorka »O Tereze Novákové« one
19. dubna v 7 hodin večer v mateřské škole
u sv. Vojtěcha, II., v Pštrossově ul. — V Žen-
ském klubu českém přednáší v pátek
18. dubna o 148. hod. pí. Aťa Martenová: »Císa-
řovny-spisovatelky v Byzancii.« Příspěvek člena
10 b, nečlena 20 h. — »Záchrana«, ústřední
sdružení ženské pro mládež v Praze, pořádá dne
22. dubna o 5. hod. odp. členskou schůzi s před-
náškou pí. Záhořové-Némcové »Po stopách velké
pracovnice Marie Stejskalové« ve škole sv. Jiljí
Kurs pro pěstování květin v do
mácnostech sestávající ze 6 přednášek za-
hájen bude v úterý dne 22. dubna. Přihlášky
přijímá Svaz Okrašlovací v Praze 459—1., Malě
nám., Richtrův dům, I. p.
— Ze spolku architektů a inženýrů v králov-
ství Českém. Zítra v pátek koná se pravidelná tý-
denní schůze přednášková o půl 8. hod. večer ve
velkém sále Měšťanské besedy pražské. Předná-
šeti bude p. inž. Karel Špaček, c. k. profeson
české vysoké školy technické: „Zpráva o ex-
kursích posluchačů: Věci železniční“. Přednáška
provázena bude promítanými obrazy. Hosté vítáni
— Za prodloužení tratí elektrických drah z Po-
dolí na Pankrác. (Z Pankráce.) Důvěrnický
sbor místní organisace národní strany svobodomy-
slné v poslední své schůzi jednal o výsledku depu-
tace, jež vyslána byla organisací ke správě elek-
trických podniků král. hlav. města Prahy se žá-
dostí, aby v době pokud možno nejbližší zříze-
no bylo prodloužení trati elektrické
dráhy z Podolí na Pankrác. Deputace va-
dena byla p. Josefem Veselíkem, starostou města
Nuslí a p. Vilémem Pokorným, náměstkem staro-
sty a předsedou organisace. Špatné zprávy, jež
deputace přinesla, byly předmětem dlouhé debaty,
v níž jednotliví řečníci po právu kritisovali příkr
chování a slanovisko správy podniků vůči opráv-
něnému požadavku obyvatelstva Pankráce. Vždyí
toto prodloužení trati, jež svého času byla ochotna
správa provésti, měří pouze několik set metrůa
příslušný náklad svojí nepatrností nepadal by na
váhu při několika milionovém rozpočtu elektria
ckých drah na nové trati, jež mají spojiti obce da-
leko vzdálenější a počtem obyvatelstva menší. Je
věru nepochopitelný lento odpor, který jest těžce
nesen příslušníky organisace, vůči skromnému po-
žadavku, když na druhé straně nebylo litováno mi-
licnových nákladů na vystavění tratí do obcí da-
leko za Prahou položených [Stražnice, Střešovice)
a když Paukrác není vzdálena od středu Prahy ani
půl hodiny cesty. Zdržován jest touto nepřízní
správy rozvoj Pankráce, jež má podmínky velicu
příznivé pro svoji krásnou a zdravou polohu a ješ
k svému vzrůstu a vývoji potřebuje výhodného spo-
jení se středem Prahy. Důvěrnický sbor organisace
rozhodl se jednomyslně věstí akci na získání to-
hoto potřebného spojení se vším důrazem až do doe
sažení podloužení trati podolské, kteréž jest život-
ní podmínkou zdárného rozkvětu důležité části mě-
sta Nuslí.
— Protialkoholová manifestace. Velkou proti-
alkoholní manifestací pořádá školský odbor Če-
skoslovanského abstinentního svazu v neděli dne
27. dubna t. r. o půl 10. hod. dopolední ve fysi-