ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 7 c9394e40-75a2-11dc-a9cf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 7
ALTO TextBloky — 109
#1 alto_textblock #1
3. května 1908. Císlo 122.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍISTY
#3 alto_textblock #3
Strans 7.
#4 alto_textblock #4
ČESKA
#5 alto_textblock #5
K
#6 alto_textblock #6
RMYSLOVÁBANKA.
#7 alto_textblock #7
BSKRí
#8 alto_textblock #8
5000 kusů akcií
#9 alto_textblock #9
České
#10 alto_textblock #10
průmyslové banky
#11 alto_textblock #11
V Praze
#12 alto_textblock #12
(zvýšení akciového kapitálu z K 10,000.000.— na K 12,000.000.—)
#13 alto_textblock #13
prodosavadlní akeionáre po K A.- Po K nla Pro neakcionáre.
#14 alto_textblock #14
I. splátka K 100.— do 31. května 1908, „ 150.— „ 30. září 1908, II. „ 160.— resp. K 164.— do 31. prosince 1908. III. -
#15 alto_textblock #15
Sláky so zírokj do 31 rosince 1o08 4 1
#16 alto_textblock #16
Česká průmyslová banka.
#17 alto_textblock #17
Absolvent obch. akad
#18 alto_textblock #18
Cilský ledek evnějš
#19 alto_textblock #19
Opravdul
#20 alto_textblock #20
pomůže
#21 alto_textblock #21
Všechuy
#22 alto_textblock #22
LOSY
#23 alto_textblock #23
Trikot. rukávy
#24 alto_textblock #24
proti pakostnicí,
#25 alto_textblock #25
s vyznamenáním a majitel diplomu vysoké obchod, školy německé, 22 roky starý, vojen- ské povinnosti prostý, perfektní česko-něme- cký korrespondent a samostatný, bilancování schopný účetní, žádá p. t. pp. chefy o nějaké místo. Lask. nab. vyproš. si pod zn. „Spole- hlivost 145“ do adm. t. l. 8277
#26 alto_textblock #26
Ledek iíned k dodání nabízím pokud zásoba stačí v celých vagonech K 23.45, v menším množ- ství K 23-70 franko Děčin, tura 1 kilo za hotové s 1% srášky. Snížení ceny dle stavu trhu ledkového vyhraženo. 7904
#27 alto_textblock #27
MAURICE HALPHEN
#28 alto_textblock #28
v Praze, Hybernská ul. 5.
#29 alto_textblock #29
wáií
#30 alto_textblock #30
velkolepě
#31 alto_textblock #31
jako nedostižný
#32 alto_textblock #32
„smrtič
#33 alto_textblock #33
hmyzu“
#34 alto_textblock #34
také kdekoli jiade za- stavené, jakož i lhůtni listy kupuji za plnou cenu kurs. a prodá- vám na žádost tytéž losy v pohodlných lhi- tách a částkách zase zpět. Zakáz. poštou se nejpečlivéji vyřídí a dotazy též pisem- ně zodpovědí
#35 alto_textblock #35
Binokle
#36 alto_textblock #36
Sládek
#37 alto_textblock #37
Bankov. závod a smě nárna lg. S. Wel- nerv Praze,Ce- letná ul. 42. Vedle Prašné brány
#38 alto_textblock #38
8259
#39 alto_textblock #39
jež se hodí na každé rámě. jsou výtečně osvědčeny proti revmě, pakostnici a všem oznobeninám
#40 alto_textblock #40
Založeno 1852.
#41 alto_textblock #41
centovní, triedry všech vzorů, též pro divadlo. kodnky, dalekohledy, drobnohledy 50- až 1000kráh zvětlujíci, stereoskopy, teploměry a hustoměry, ane- roidy, pedometry, elektrické přístroje, katastrální míry a rýsovadla, telegrafy a jich součásti, brejle a skřin dodá nejlevněj oe dle předpisu c. k. oční kliniky
#42 alto_textblock #42
M. RUŽIČKA
#43 alto_textblock #43
dříve Durst, Praha-I., Ovocná 3.
#44 alto_textblock #44
Cenníky franko
#45 alto_textblock #45
K arnimu
#46 alto_textblock #46
čištěníy
#47 alto_textblock #47
v Rusku
#48 alto_textblock #48
s ročním příjmem 8 tisíe rublů (t. j. 10 tisíc zlatých) v místě smlouvou zajiště- ném, majitel realit, 29jetý. elegant. zevnějšku, mírne povahy, hodlající po 5letec trvale v Čechách se usí- dliti, přeje si tímto způsob. seznámiti se za účelem čestného sňatku s divkou z řádné rodiny, domácn vychovan, příjemného ze- vnějšku v stáří od 18—94 let, s věnem od 15 tisíe zlatých výše. Neanon. nab. vyprošují se pod šifrou „M. B. Kladno poste restante.
#49 alto_textblock #49
8244
#50 alto_textblock #50
Nejlena klobouky
#51 alto_textblock #51
má B. Ženišek u plynárn Žižkov, Karlova 23
#52 alto_textblock #52
8209
#53 alto_textblock #53
Rheumatismam
#54 alto_textblock #54
e
#55 alto_textblock #55
Kupuj však „pouze v láhvích
#56 alto_textblock #56
všude tam, kde jsou plakáty o Zacherlinu vyvěšeny.
#57 alto_textblock #57
čistě vlněné, let., k. K 3.30, čistě vln., zimní, k. K 3.70, z velbl. srsti, kus K 5.50. bobrové, lehoun., k. K 6.50.
#58 alto_textblock #58
Poloviční rukávy čistě vlněné, let., k. K 3.— čistě vln., zimní, k. K 3.30, z velbloudí srsti, k. K 5.—. Nohavíce proti pakostnlci kryjící celou nohu od kot- níku až přes kyčli: čistě vlněné, kus . K 5.50, bobrové, kus . . . . K 8.50. nabízí 8170 Ludvík Klepetář specialista s trikot. zbožím v Praze, Celetná ul. 20n.
#59 alto_textblock #59
První pražská klepárna a čistírna koberců, doposuo se nalézající v Helmových mlýnech, zřídila k vůli po- hodlí obecenstva sběrnu Na příkopě č. 14, ve droře v závodě perských koberců II. Zajíčkové a přijímá té opravy, mytí a čištění za mírný poplatek, zvláště př častém prášení značné slovy (paušál, odvoz a převe- zení zpět úplně zdarma. Telef. 3828.
#60 alto_textblock #60
Jčetní
#61 alto_textblock #61
a dnou trpicím sdělím rád bezplatně písemně, jak jsem byl ze své bolestné, tvrdo- šijné nemoci po krát- kém čase úplné vyléčen Karel Bader v Mnicho- vě, Kurfürstenstrasse 8034
#62 alto_textblock #62
40a.
#63 alto_textblock #63
1908!
#64 alto_textblock #64
o
#65 alto_textblock #65
Vsechny na odvod se vztahující, branných zákonů i předpisů se týkajíci záležitosti— mace — rekursy — okamžitě levně s oprávně na základě 25leté praxe majite- lovy jen v kanceláři
#66 alto_textblock #66
vojenske v
#67 alto_textblock #67
dvod! 1908
#68 alto_textblock #68
rekla
#69 alto_textblock #69
Neocenitelné pro cesty a výlete jsou mé nepromokao
#70 alto_textblock #70
Společníka
#71 alto_textblock #71
s kapitálem výše K 50.000, které se zajist přijme ihned ke zřízení továrny na kovov zboží a nástroje, při stávajících vlastních ob jektech v Praze, snaživý odborník a majitel velkoob chodu a reality. Značný úspěch zajištěn, neboť se bude vyráběti zboži, které nemá konkurence a jest velmí hledané. Ct. nabídky pod zu. „Spojenými slla- mi 1883“ na Haasensteina a Voglera 827 ako. spol., Praha, Ovocná ul. 2.
#72 alto_textblock #72
(tamtéž) s ročním příjmem 1500 rublů (2000 zlatých), byt atd. pohotové, brunet, 26- letý, sympatický, velké po- stavy, přeje si za příčinou sňatku seznámiti se s dív- kou spořádané české ro- diny, příjemného zevnějšku v stáří od 18—22let, s vě- nem od 6000 zl. Žert na- prosto vyloučen. Ct. ne- anonymní nabídky pod šifr „J. A. K. 26“ Kladno. poste restante. Dopisy lze zodpovědět během 3 neděl.
#73 alto_textblock #73
Anna Mottlová
#74 alto_textblock #74
konšené s dle
#75 alto_textblock #75
z roku 1878, v Praze, Celetná ul. číslo 10—l., přijme dámy na byt a cele zaopatření.
#76 alto_textblock #76
739
#77 alto_textblock #77
JANOUŠKOVCE,
#78 alto_textblock #78
V neděli dopoledne i ve svátek též otevřeno.
#79 alto_textblock #79
pouze
#80 alto_textblock #80
zon
#81 alto_textblock #81
Praha, II., Eliščina třída čís. 1080, se vypracují! !
#82 alto_textblock #82
Majitel sloužil nepřetržitě 19 let při c. a k. vojsku, aktivně od roku 1878 až do roku 1897 s byl za výborné služby své písemně dekretem pochválen a opustil aktivní službu vojen- skou jen za příčinou choroby. — Janouškovec nemá nikde filiálky. Letošní kon- 8282 tingent nováčků o 4.490 zvýšenl
#83 alto_textblock #83
bývalého dlouholetého doplňova- cího důstojníka u 28. pěšího plu- -. . . - ku v Praze. - . . . -
#84 alto_textblock #84
Ve všední dny od 8 do 12 a od 2 do 6 hod.
#85 alto_textblock #85
Gramolon
#86 alto_textblock #86
ono
#87 alto_textblock #87
Jaruškovy Besedy zdarma. v
#88 alto_textblock #88
límce s kapucí
#89 alto_textblock #89
pro pány, dámy a dítky, dobré, moderní, lovné- H. Vopálka, v Praze, na Perštýně.
#90 alto_textblock #90
Skolou hrozného utrpení.
#91 alto_textblock #91
Májový románek ze života mladé dámy.
#92 alto_textblock #92
„Slečno, hněváte se na mne?“ Trpký, skoro bolestný úsměv zkřivil krásná její ústa, jež zůstala však bez odpovědi — Jak ráda byla by sdělila pravdu muži, jejž pova žovala za jedině hodna své důvěry, jejž klamati byl jí za těžko — Mobla-liž však projeviti mu příčinu svého při tomného stavu duševního? Lehký mráček na bílém jejím čele, jež prosvitalo zdobou bohatého, nádhernými vlnami k oválné v pravdě klasické tváři splývajícího vlasu, znamenal vni- terný zápas její: přes to zvítězil hlas vrozené její upřímne povahy a ten jí kázal odepřiti odpověď, když nebylo jí možno odkrýti před mužem miloraným tajemství. jež po celou dobu májové slavnosti dnešní pečlivě. s přemaháním, s pocity nanejvýše mučivými snažila se zastříti, až konečně znavena přemaháním, vysílena marným bojem, viděla se nucena složiti všecky zbraně zevních svých půvabů, rozkošných úsměvů, čtverači- vých pohledů, strhnouti masku přetvářky, již položila zl na tvář z popudů nejušlechtilejších, a přioděla vše- cku vnitiní trýzeň svou jediným zbývajícím čestným prostředkem: mlčením ke všem jeho dotazům, jeho pokusům, dopiditi se původu zjevného jejího rozladění neho smutku. „Ublížil jsem Vám?- „Ne — neublížil!“ povzdychla. „Néco se přihodilo,“ pravil s výčitkou, „skoro m připadá, že jest Vám přítomnost moje — na obtíž!“ „Vykládáte si moje chování — Nedořekla — — odvrátila kvapně tvář, jejíž do konalé rysy jevily prudkou změnu, jakési ztrnutí kře- čovitě belestné — neodvrátila ji však tak rychle, by nepostřehl náhlou tu zsinalost růžové pleti, trhavj záchvěv rtů v odpovědi ještě pootevřených — — Zmaten jsa tím objevem, bezděčné upjal zraky své ne hemživé množství účastníků a účastnic rušné slavno- sti, prochvívané ševelem hovorů a smíchu, jasem pa- prsků slunečních, jež pronikajíce mladou zelení a bě- lostnými květy stromů, zapřádaly obraz malebně pe- strého veselí nejradostnějším, v pravdě májovým kouzlem — — Jedva dospěly oči jeho, bystré jako (u všech mla- dých mužů, v nichž láska ke krásnému stvoření pro- vázena jest jako slunce stinem, pocity žárlivosti, když pocitiv sám ve svém nitru cosi jako palčivou křeč stanul prostřed chůze, zadrkotal zuby v jakéms zimničném záchvatu a vyjekl pak, nejsa sobě ani vě- dom dosahu svých slov, pronesených s nevšedn p něho příkrostí: „Nač tyhle komedie! Nejsem kluk, abych se da ťakto vodit za nos!“
#93 alto_textblock #93
—
#94 alto_textblock #94
„Jaké ko
#95 alto_textblock #95
„Co pravite?“ vyhrkla uraženě.
#96 alto_textblock #96
medie Vzchopila se náhle — vlastně chtěla se vzchopiti aby ztrestala výbuch jeho přísným pohledem — v tom však za náhlého toho pohybu slabé zaúpění vydralo se jí z úst, zspotácela se — jen tak, žeji zachytil rukou — — „Doveďte mne, prosím, k mafince,“ vypravila z sebe stěží a dala se víc dovléci než dovéstí k verandě pod jejíž střechou bavila se společnost usedlejších vý- letníků, nestarajících se při chutném zákusku, kávě a pěnivém moku o radosti a starosti veselící se mládeže Dostáv takto rytířské povinnosti, bled, s výrazem ledového chladu se poroučel, vyhýbaje se všem dalším vysvětlivkám.
#97 alto_textblock #97
V pondělí po rozkošné májové zábavě v zeleném — rozkošné pro všecky ostatní — Miluše Bobá- čkovic, hrdinka včerejšího výjevu, který neušel, jak už bývá, tak zcela pozorností očí, jimž zřídka zůstavé co utajeno, seděla doma, uslzená, čtouc polo nahlas rtoma chvějícíma se psaní s podpisem doktora Břeti- slava Stránského. Znělo takto:
#98 alto_textblock #98
Velevážená slečno!
#99 alto_textblock #99
Myslím, že jest zcela zbytečno, bych Vám dopo drobna vysvětloval, proč jsem včera bez omluv, jež diktuje tak zvaný takt společenský, odešel ze spole nosti, v níž jsem byl nucen hráti — nevlastn vinou — úlohu rytíře smutné postavy. Nečiním Vám velevážená slečno, z toho výčitky. Jsouť okolnosti, je skytají mladé svobodné dámě práva, jehož dotý kati se, nepřísluší muži dobře vychovanému a taktéi — svobodnému Obracejíc zraky své k fešnému nadporučíku ne- mohla jste ovšem z příčin možnosti čistě fysické míti náležitého zřetele ke svému včerejšímu průvodci, je- hož přítomnost za takovýchto závidění hodných okolností musila Vám býti arci — obtížnou. Dokázav včerejším svým odchodem, že umím si vážiti oprávněných podle všeho starších zt- vazků, rozhodl jsem se, nerušiti také nadále poměr, v němž hrál bych úlohu — trpěného třetího — — Poroučí se Vám atd. atd.“
#100 alto_textblock #100
Miluše Boháčkovic čtla dopiz ten, jejž napsal dok- tor Stránský, zjevně za nejprudšího hnutí své mysli vlastně již po třetí — — Napřed ani véřiti nechtěla, že pochází od něho -. Zírala naň očima planoucíma rozhorlením . . . Pak ale, uvažujíc všecky okolnosti předcházející, nezadržela proudu slz, který odpovídal bolesti z urážky, nitro její rozrývající . .. Konečně však, po dalším marném uvažování, vzchopila se a zvolala: „Blázen! . . Blázen!“
#101 alto_textblock #101
V pocity pokoření mísily se také jiné pocity které pro divku milující a milovanou nejsou prosty jakéhosi půvabu: vyplývajíť z vědomí jakési zadvlády síly, moci, jež jsou údělem vítězné krásy, takové jež stranu podrobenou svádí až k výbuchům nepří četné žárlivosti — „Blázen!“ opakovala s úsměvem, zroseným vláhou dobrého, citlivého srdce. Procházejíc se po pokoji, smála se, majíc pře očima vlastní příčinu dějství, jehož tragi ko- mickému pozadí veselá dívčí mysl nemohla ode- příti ocenění výlevy vracejícího se humoru — „Blázen! . .. Ale ne — nesmím mu ublížovat vždyť jest tak roztomilý, takový upřímný, švarný hoch — — A konečně —- Další vlákno a pletivo úvah a pomyslů navzájen si odporujících přerušila v tom návštěva Milušiny dobré přítelkyně, jež přicházela dnes mimo očekávání jevíc na všem vzezření neobyčejnou živost a zvěda- vost — — „Včera jste tak pojednou odešli,“ začala přítel kyně, ještě udýchaná, „ani jste nepočkali na ohňo- stroj — — To jste přišli o to nejlepší, Miluše: T ti byla švanda! Tančili jsme, zpívali, Klomínek před- nášel humoristický výstup — — Ten ti, holka vypa- dal! Ne — — A propos! Copak to bylo včera s Stránským?!. .. Odešel prý celý vyjevený — —“ Miluše poslouchala družku s výrazem dobromysln ironie. Pak ji, nemohouc odolati komické stránce všeho toho roztodivného pletiva příčin, důsledků fantastických pomyslů osob „nezúčastněných“, vzala pod paží a svěřovala jí šeptmo (stále ještě z obavy — nyní ovšem zcela bezdůvodné — aby ji „někdo jiný“ neslyšel) hrozné své tajemství, které zavinil mimo jiné odchod Stránského a mělo za následek „dramatické zauzlení“ děje obsažným jeho dopisem. Přítelkyně byla u vytržení . ..
#102 alto_textblock #102
Překvapením, veselím a také trochu přirozenou přátelskou — škodolibostí! Bylať Miluše taková kra- savice, jež zastiňovala všecky své družky a jíž bylo možno dopřáti takovouto — aféru! Pak ale zvítězilo dobré srdce: „Bloudku“, zvolala přítelkyně, „takhle se trá- pit a mučit! Takhle si zkazit nejkrásnějši zá- bavu! Ne — děvče! Tohle kdyby se dověděly Fanda a Mařka! Bez toho se trápí k smrti, že na tobě, tvé postavě, tvé chůzi, tvém držení těla, nemohou vysta- viti té nejmenší chybičky! Hned by roznesly po světě jak jsi ješitná a co zkusíš pro svou ješitnost — — Víš co? Hned se ustrojíš a hajdy se mnou!. . . Ne- máš-li dosti peněz pro ten okamžik, ráda ti vypo- mohu .. Ostatně jsou ceny v závodě, v němž kryji své potřeby, jak se říká, tuze přiměřeny a přesvědčím tě aspoň, že budeš u domácího podniku k spokojenosti a ochotně obsloužena — — Ne, takhle se mučit, když je člověk v Praze! Jsi ty ale podivín. Milušei
#103 alto_textblock #103
Netrvalo dlouho a obě dívky vydaly se na cestu Miluše s tobolkou, kterou dobrá matinka ochotně obo hatila lesklou, zlatou dvacetikorunou.
#104 alto_textblock #104
Minnul týden. Rozkošné jarní odpoledne shromáždilo veselou společnost výletníků v nejluznějším zátiší pražského venkova. V proudivém a hemživém zástupu pestrého davu nejlepších přátel a známých, ve velkém kruhu rodin spřízněnýeh dávnými styky, pohybuje se také Miluše Boháčkovic, nádherná zjevem, záříci krásou radostí uvolněného mládí . .. Obklopena rojem družek a mladých pánů, vznáší se jako bohyné z hudby a tance, sledována pohledy obdivu i závisti Půvabný, vzdušný oděv prozrazuje zrakům steré před- nosti ušlechtilé její krásy; svůdnost zjevu doplňuje dvojice rozkožných nožek, vězících v útlých, přilé havých, hnědých botičkách, k nimž mimoděk upirá s nejeden pohled, snažící se marně býti diskretním Jeden hlas šířil se vlnkou šepotu přítomnou společ ností, že jest Miluše živouci zjev Dlany, bohyně n odolatelné, vítězné krásy, jemuž rozkošné hnědé bo tičky přidávají kouzla neodolatelného — — Řekl si to v duchu několikráte také přítomný doktor Stránský, stopující z úkrytu špatně voleného zrakoma dychtivýma skvostnou divčinu . . . Nešťastný doktor Stránský] Všecek zkormoucený a schliplý, se zjevnými příznaky vytrpěných muk stál v zášeří křovin. obklopujících rejdiště velké letní restaurace, hryza se chvílemi ve rty, vzdychaje a proklinaje svou horko- krernost. Očí jeho sršely zhoubné blesky, kdykoli postřehly toho neb onoho muže, blížícího se Miluši s uctivým obdivem a se snahou, pověděti ji něco zvláště pěkného .. . Občas pátral také, marně ovšem objeví li se na kolbišti příšera jeho obraznosti, pří čina jeho žárlení — — A jak už na tom světě bývá, shledal posléz k svému zahanbení, že provedí — toť vlastní jeho výraz — velkou oslovinu, uraziv zbožňování hodnou divku takovým siláckým dopisemí
#105 alto_textblock #105
v
#106 alto_textblock #106
*
#107 alto_textblock #107
Po roce — V domácnosti dvou mladých manželů — „Ne, nepřesvědčíš mne, Miluše, že jsi neměla tehdy nějaké své tajemství — — Takhle nechová se prece dáma u přítomnosti svého ženicha! Cosi tě tehdy trápilo . . . Byla jsi celá vyměněná, celá ne- šťastná! Odpovídala jsi mně mrzutě, s nevolí — od- bývala jsi mne jako lokaje. A pak — to náhlé tvé zděšení, ten výraz hrůzy —- „Hrůzy?“ podotkla ironicky mladistvá cho doktora Štránského, jež byla zatím naslouchala s úsměvem netajené svévole. „Hrůzy — dokoncel Možná, že jsem měla jakézi vidění, jako proslulá kdysi nevěsta z Lammermooru —
#108 alto_textblock #108
„Vždyeky mne odbýváš takovými vytáčkami Odpusť, ale mohla bys míti přece více šetrností ke svému muži — —- „Panu profe soru !“ Pomlěka . . . Doktor Stránský zasmušil se a při- stoupil k oknu, jehož polozastřenými tabulemi po hlížel kamsi do prázdna — — Panička, krásná jako dříve, v nejedné příčino snad ještě vábnější, vytratila se za jeho zády a zmi- zela v sousední místnosti. Po chvilce se vrátila, nesouc v ruce nevelký předmět v papírovém obalu . .. Uvítal ji dlouhým, nevysvětlitelným pohledem. „Zde máš moje tajemství!“ pravila suše a podala muži balíček. Rozbalil papír a vytřeštil oči: „Cože — botky?- „Ano, botky! Příčina nevýslovné me trýzně za onoho, panu profesorovi tak dobře po- vědomého jarního výletu . . . Copak neznáte, vašnosti. pocity kruté trýzné, které vzbuzuje obuv špatne ušitá — — p- „Tedy — botičky — —“ „Ano, tlačily, svíraly mne, že jsem byla blízk mdlobě — — Kdybys mne tehdy nebyl k matince odvedl, byla bych, myslím, trýznivými pocity zšílela.“ „Ty — s tvýma nožkama — —- Zapýřila se zlehka: „Nu, ano, ale — botky podle staré mody! Dlouhé špičky — kroucené vysoké pod- patky — a noha jako v ohni — — „A od těch dob už tě nikdy netlačily?“ „Ne, netlačily. Nenosím jich od onoho pro mne strastiplného odpoledne . . . Nosím nadále jenom botky hygienického tvaru zlepšeného, zdokonaleného přesně dle Yvonny“, botky, jež vyrábí a pro- dává jediná firma na světě, nedostižná ve svém oboru, ryze česká firma Šlemrova, velkovýroba světoznámé skutečské obuvi, jejíž rozsáhlý sklad o třech odděle- ních, mužském, damském a dětském nachází s v Praze, v Jindřišské ulici, č. 17.- „Ani nevíš,“ vyhrkl doktor Stránský, „jak mi tehdy druhé neděle po naší „aféře“ ty tvé nové hnědé botičky „přesně dle Yvonny“ uča- rovaly !“ „Jen ty botičky?“ usmála se panička. „Nu — snad i to, co v nich vězelo,“ odtušil doktor a přivinul k sobě náruživé rozkošnou paní Jan Seidl. Miluši.
#109 alto_textblock #109
—0