#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v neděli 3. května 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 122.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. list,
předpi lácí ve
v Praze v atminia
n rrt let
s drojí donánko
kek
nvt nas
n . 2 K n
eí
drojil náíi
e
no
#6
alto_textblock
#6
NARODNÍLIST
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodeji
eni čslo o zobš .
Ve alialkásh na venko
polo šerlo.
#9
alto_textblock
#9
.. . .
#10
alto_textblock
#10
:: . . . . i
#11
alto_textblock
#11
1nserád
plati se hotově zaple
Přodplaconí a inserty přijímá zdrainl-
strace v Mariansk lici e
tukirs espsdlo kkaneskojaa ae
Eakoply ae nernseejo
#12
alto_textblock
#12
Dnešní čísla pro Prahu je o 28 stranách.
#13
alto_textblock
#13
Co se to děje ve Vídni?
#14
alto_textblock
#14
Náhlé úmrtí německého ministra krajan
Peschky zjednává ministerskému předsedovi
bar. Beckovi potřebnou píď času, aby vyvázi
z tísně, do které jej přivedla zběsilost spo-
jených našich nepřátel svým terroristickým
zahrožováním, že ho porazí při předloze
zvýšení kontingentu zeměbrancův, nebude-i
jim po vůli v jejich zlobě a mstivosti proti
nám Čechům.
Posledního aprile podali mu matadoři
němečtí: Pacher. Chiari, Funke
Sylvester jménem svých klubů ve způ-
sobě pilného návrhu ultimatum, v němž po-
žadovali, aby
1. Ihned zrušena byla všechna »proti
zákonná« rozhodnutí vicepresidenta Rinesche
počtem šesti,
2. by tento úřadník soudcovský byl po-
hnán k zodpovědnosti, t. j. »massreglováne
3. aby byl obnoven »zákonný« sta
v poštovnictví v království českém,
4. aby přítrž se učinila »přehmatůme
dra. Žampacha,
5. aby byla odstraněna »česká vedlejšt
vláda« ! na poštovním ředitelství v Praze,
6. aby bylo zrušeno rozdělení poštovních
ambulancí ve vlacích do Čech jedoucích,
7. aby zase zjednán byl průchod »zá-
konným« předpisům o výhradné plat-
nosti vnitřní němčiny ve službě
poštovní.
8. aby byli potrestáni všichni, kdožji
porušili.
Jak se samo sebou rozumí, pan ministr
Beck bez meškání požádal rozzuřené milost-
pány, aby k němu vypravili poselstvo.
s nímž by rád vyjednával. I vypravili
k němu svého Pergelta, Pachra, Shreinera.
Prada, Rollera a Wolfa, kteří prý mu z
přítomnosti německých parlamentních mini-
strův (Derschatty. Marcheta a Peschky) po
dvě hodiny tak zatápěli, že to již dále ne-
šlo. Kromě výše ovedených policajtsko-
absolutistických postulátův chtěli na něm vy-
nutiti nad to ještě dvojí: Jednak aby jim
dal záruky, že i v budoucnosti čeští
úřadníci nesmějí již ve vnitřní sluzbě
užívati v Čechách češtiny, jednak aby Něm
cům sdělil již nyní důvěrně z ás a d
svého chystaného j azykového zák o na
aby věděli kolik uhodilo a zdali mají vládu
držet či potírat. —
Nuže, v první té tortuře pan baron
Beck — budiž to spravedlivě zaznamenáno
— ještě se úplně nepoddal, ačuž
dosti od své »střední linie« na útraty našeho
práva couval a slevoval. Dle zpráv něme-
ckých listů vyznívalo prý z chlácholi
vých jeho slov »dosti jasně«, že místo-
předseda c. k. vrchního soudu král. českého
p. Rinesch snevydá více již žádných
podobných rozkazů, jaké byl něme-
ckým soudcům udílel (aby přijímali a po
česku vyřizovali česká podání)« a tolikéž prj
z jeho slov mohlo se vyrozuměti, z
v politické správě Čech bud
vnitřní němčina znovu zave
dena! »Avšak ke zrušení oněch šesti
osočených rozhodnutí páně Rineschových
nechtěl se ministerský předseda u volit
a rovněž postrádali němečtí deputovaní
v jeho konejšivýcí projevech důležitý
moment záruky, že nebudou na bu
doucně Němci vydání rozmarům a chauvi
nismu českých úřadníků«
Odešli tudíz němečtí šlechetníci z prvn
konference rozmrzelí, neuspokojení a bulletin
jejich zněl: »Situace je vázná, ba kritická
#15
alto_textblock
#15
Avšak ve vyjednávání se bude po-
kračovat ještě večer a zejtra.
Nuže v této delší poradě, dle dneš-
ních zpráv německých, baron Beck jiz
velice změknul a Němcům na
újmu naši tak dalece vyšel vstříe.
že dnešní »Bohemie« jedním okem sice po-
vinně slzí nad mrtvolou Peschkovou, al
druhým již vesele vzírá blahému
pro Němce obratu vstříc, dávajíe
na srozuměnou, že nebezpečí vážne
krise již skoro šťastně minuloa
ze mezi Němci a ministerským
předsedou dojde již nepochybně ke
smíru na naše útraty. Důkazem nej-
patrnějším pro taký obrat jest již, že všechny
německé strany již nabízejí ministru
Beckovi své kandidáty na osiřelé
křeslo německého ministra krajana v jeho
kabinetě, čehož by přece ve stavu příkře
válečném nečinily. — Beck by rád posadii
v křeslo to znovu Prada; avšak ně-
mečtí agrárníci chtějí pověstného dra.
Schreinera (l), radikálové Pachra,
němečtí liberálové Pergelta.
V nekrologu, věnovaném Peschkovi,
praví pak dnešní »Bohemie« již nepokrytě
»Bude-li krise uklizena na pro-
spěch Němcův, pak k tomu nejvíce
přispěl muž, jejž kryje dnes rubáš. Ministn
Peschka až do posledních chvil svého živola
kladl baronu Beckovi velmi živy
odpor, sahaje ku prostředkům
silným když toho byla potřeba. Sensační
článek proti piklům odborného chefa dra.
Žampacha a proti počešťovac
práci u pošty pocházel z jeho péra-
Ještě den před svojí smrtí napsal pro » Neu
Freie Presse« článek: »Německý spor jazy-
kový a jeho nebezpečí pro celý stát«
V článku tom žádal Peschka, aby předseda
vrchního soudu Wessely co nejrychleji
se z dovolené své vrátil na své místo, i po-
žadoval garancie pro to, že se podobné
české (l) útoky proti Němcům (!), jaké se
udály (2!) poslední dobou, vícekrát opa-
kovati nebudou — jinak že se podě-
kuje ze svého ministerstva krajanského.
Článek ten zvláště přispěl k tomu, že
jak Němci tak i protivníci jejich nabyli pře-
svědčení o opravdovosti krise. Peschka
pracoval lépe po taji, než veřejně. « —
A tohoto potájného tedy nejkru-
tejšího nepřítele národa naše ho,
nazývá vůdce českých agrárníků, česky
ministr krajan pan Prašek — »svým
o sobním přítelem« »a to ode dávna!e
O sobní přátelství zname ná naprostou dů-
věrnost. —
»Náhlým úmrtím Peschkovým nastala
ve vývoji krise krátká pausa« — pokračuje
»Bohemie« dále, »avšak že se ve s vaz ech
německých, ba i v ostatních kruzích
politických dnes již nevěří ve smr-
telný obrat krise, zřejmo ze starosti
o následníka Peschkova, což dokazuje,
že potrvání parlamentní vlády
jest zajištěno.«
»Ministerský předseda svob. p. Beck
také dnes (1. května) opětovai něme-
ckým poslancům svůj slib, ž
učiní vše, co se jen učiniti dá,
aby Němce ne pouze pro tu chvíli,
alébrž i pro budoucnost upoko-
jil. Zprávy o náladě ze všech mini-
sterstev znějí souhlasně, že se věří
v brzké a positivní obnoven
činnosti parlamentu, ano panuje
mínění, že krise jest zažehnána
Dr. Fiedler musí nyní sebe sam
vyvrátiti, musí sám působit na šetření
německé sluzební řeči při poš-
#16
alto_textblock
#16
Itách, musí tak učiniti, nechce-li se octnouti
v nejpříkřejším protivenství se všem i ostat
ními ministry. (I s Práškem?)
V době co nejkratší dojde také
vicepresident Rinesch ku poznání,ž
právo německých soudcův stoj
nad ním a že prokázal svým českým sou-
rodákům špatnou službu, neboť následk
jeho jednání mnohem spíše Němcům
prospějou nez Čechům. Poved o u-
zejtřejší vyjednávání k úspěchu
Němcův, tak že bude lze opět předvídat
klidné spolupracování koalovaných ministrů.
bude olázka následnictví Peseh-
kova ihned rozřešena.« —
A vůči témto impertinentním ví
tězným fanfárám z tábora německého.
které kleštěmi sevrou každé srdce české —
z vládního tábora českého z Vídně —
ani hlasu odporu zmužilého! Co se to
děje? A kam to s námi spěje?
#17
alto_textblock
#17
Politické zprávy domácí.
#18
alto_textblock
#18
V Praze, 2. května. (Úradnický ka-
binet?) V posledních dnech vnitřní situnces
zhoršila tak, že bar. Beck si vyžádal u velkých
politiekých stran do úterka přesnou odpověd,
jaké stanovisko zaujmou k vládním předlohám,
nacházejícím se právě na jednacím pořadu.
Kdyby se situace v nejbližších dnech nezměnila
pro vládu příznivě, pohrozil, že nebude váhati
a vyvodí t. zv. důsledky. Včerejším náhlým
úmrtím min. Peschky situace se ještě o poznánt
zhoršila, poněvadž bude třeba uprázdněné místo
německého ministra krajana obsaditi novou oso-
bou a kandidátů, příslušníků různých něma-
ckých stran, vyskytlo se hned v prvý den tolik,
že by jich stačilo aspoň na pět kabinetů.
Jest pochopitelno, že se v politických kru-
zích uvažuje, jaké následky by mohla mii
krise, kdyby vskutku v ministerstvě nastala. Jde
o to, vystřídal-li by vládu Beckovu opět parla-
mentní kabinet koaličný, nobo feudálně-klerikál-
ný, anebo konečně opět kabinct úřadnický, opí-
rající se o § 14. Překvapuje nás zpráva kra-
kovské „N. Ref.“, dle které posl. dr. Kr a m ál
v rozmluvě s některými poslanci se vyslovil, že
Čechové ničeho by nenamítali pro-
tikabinetu úřadnickému. Tvrzení dra.
Kramáře, podáno-li v krakovském listě správně,
nesrovnává so s pravdou. Máme námitky proti
každému úřadnickému kabinetu, poněvadž ra-
kouská byrokracie jost dosud převážnou většinou
německá a vždy bude nadržovati Němeům na
úkor ostntních národů, zejména nás Čechů. Ale
jest možno, že Národní klub souhlasí s drem
Kramářem a pak by se, jak dále píše „N. R.-
bar. Beck mohl rozhodnouti brzy: Osudy ko-
aličné vlády leží v rukou každé jednotlivé ko-
alované strany a stačí odstoupení jedné z nich
aby se rozbila celá koalice. Nějaká jiná koalice.
ve které by nebyli zastoupení všichni tři hlavn
národové, německý, český a polský, jest v Ra-
kousku nemožna. Neskončí-li nynější vyjedná-
vání bar. Becka se stranami příznivě pro vládu.
pak bude jen výběr mezi kabinetem úřadnickým
s § 14. a kabinetem feudálně - klerikálným,
o nichž těžko tíci, který by byl horši.
Ze Záhřeba, 30. dubna. (A ten tát n
chorvatskou universitu.) Akademický
senát záhřebské university obdržel tčchto dno
dekret, kterým se řádný profesor a známý ko-
aličný poslanec dr. Šurmi n dává na trvaly
odpočinek. Důvody se v dekretu neuvádějí.
Prof Šurmin jest človék v nejlepších le-
tech, je známý odborník a pilný pracovník n
literárním poli. Ovšem je důvod, který však
neni v dekretu zaznamenán. Prof Š rmin je
politický odpůrce dnešního násilného režímu bs-
rona Raucha! V dekretu se jenom praví : »Jeh
Velič. král ráčil milostivé dovoliti, abyste
byl definitivně pensionován.« Proč? o tom s
#19
alto_textblock
#19
z dekretu nedozvíte. Rauchova vláda naprosto
si netroufá vystoupiti na světlo, před veřejnos
s důvody, na základě kterých J. V. pensiono-
vání dovolilo. Tim se před veřejností jenom
stvrzuje, co tvrdí chorv.-srbská koalice, že ba
Rauch lže a denuncuje.
Akademický sonát dosůd ještě nijak ne-
zakročil proti tomuto atentátu na nejvyšší chor-
vatskou kulturní instituci. Známo je jenom
tolik, že rektor M a u ro vi č resignuje na svoj-
hodnost.
Energicky odpovědělo však veškoré chor-
vatské a srbské studentstvo. Velice četně na-
vštívená studentská schůze rozhodla, že veškeré
studentstvo zahájí stávku, a že se žádný toho
semestru nedá zapsati do záhřebské universitv
Béhem dnešního dne vyzvednuto více než 300
vysvědčení na odchodnou-
Připad Š irminův nemá však býti ojedi-
nělý. Baron Ranch vyhrožuje v madarskýchl-
stech, že týž osud očekává universitní profesory
Vrbaniče, Šišiče, Bauera, Manojloviče atd. Ma-
nojlovič má býti dokonce úplně propuštén ze
služby a to jenom proto, že podepsal znám
projev srbské samostatné strany. V Chorvatsku
jsme už tak daleko, že se poctivý člověk nesmí
bránit nařkne li ho kdo, že je velezrádcem
antidynastau !! Dlouho-li může potrvati taková
tyranie v civilisované a kulturní Evropě?
#20
alto_textblock
#20
Volební nepokoje na Martinique.
Guvernér v Martinique sdělil osadnímu
úřadu, že starosta ve Fort de France
za bitek, strhnuvšich se v roze-
chvěné náladě volební, usmrcen
byl výtřelem z revolveru. Byla uči-
něna všecka opatření nutná na obnovu po-
#21
alto_textblock
#21
řádku.
#25
alto_textblock
#25
Atentát na — pomník Bismarkův.
Na pomník Bismarkův v Gosla-
ru byl včera spáchán dynamitový
atentát. Podstavec pomníku a noha sochy
byly poškozeny. Pachatelé nejsou ještě vypá-
#26
alto_textblock
#26
tráni
#27
alto_textblock
#27
Bitka mezi Maročany a Španěly.
Lod „Benisicar“, plující do Restingy pro-
dat tam zboží španělským vojínům, byla za-
držena maurskými strážníky celními, kteří žá-
dali, aby zapravili celní poplatek. „Benisicar“
odepřel zaplatiti elo. Strhla se hádka, do které
se vmísili španělští a šerifští vojácí, kteříž pak
vystřelili na španělské vojíny. Tito odpov ě-
děli střelbou, usmrtili tři šerifské
vojíny a čtyři z rani l i. Příhoda ta udála
se na území španělském.
#28
alto_textblock
#28
Z dolní sněmovny anglické.
Státní tajemník Grey prohlásil, že smlouva
o ostrovech Aalandských z r. 1856 nen dotčena
smlouvou o moři Baltickém. Sassoni, kons., se
tázal, zdali Porta může čásť zvýšených celních
příjmů jejich účelu odníti a použiti k utvoření
kilometrové záruky, o ktorou nyní Německo usi-
luje za účelem prodloužení dráhy bagdadské.
Státní tajemník Grey odpověděl, že všech příjmů,
plynoucích ze zvýšených cel, má býti rozhodně
použito pro rozpočet makedonský. Porta nemá
tudíž na vůli, části těchto příjmů použiti jinak.
Na to pokračuje se v rozpravě o zákoné
ve příčině hostinců.
#29
alto_textblock
#29
-vič.
#30
alto_textblock
#30
Politické zprávy zahraničné.
#31
alto_textblock
#31
V Praze, 2. kvělns.
Polští poslanci hosudarstvenné dumy.
»Rač« zaznamenává pověsti, že polští po-
slanci hosudarstvenné dumy i hosudarstvenného
sovětu hodlají složiti mandáty. Nespokojenost
jejich roste každým dnem. Příčinou jest, jak se
duma zachovala při projektu zákona o učitel-
ských seminářích. Poláci se přesvědčili, že maji
odpůrce nejen na pravici, nýbrž ani na střed
počítati nelnohou. Polští poslancí jsou rozmrzeni
a jestliže ještě mandáty podržují, je to pouze
náslédkem obav, že by po ních přisli do dumy
představitelé reakčných polských stran, jež v
nyní jsou dosti silny, neboť nynější poslanei
nejsou si jisti, majíli za sebou doma jeste
věišinu veřejného minění. Všichni tedy mandáto
se nevzdají, ale jednotlivci bezpochyby tak
učiní, ostatní pak bezpochyby se slijou s ruskou
levicí, s níž o tom Poláci už dříve vyjednávali;
ale tehdy nedošlo k dohodě proto, že. Poláci
ukázalí se v otázce sgrárné mnohem. konserva-
tivnějšími Rusd.
#32
alto_textblock
#32
Nopokoje v Indočině.
Ministerstvu osad byl guvernérem indočin-
ským sdělen případ, přihodivší se v území bat-
tambanském. Tlupa ozbrojených lupičů pře-
padla tam karavanu se zbožíma
zničila telegrafní trati. Za účelem
obnovení pořádku bylo tam vysláno vojsko. Ně-
kolik lupičů padlo a několik bylo raněno. Tlupa
patrně se rozprchla. Francouzi nemají ztrát.
Avitace vyšla od siamských nespokojenců, kteř
se chovají k francouzské okupaci nepřátelsky.
#33
alto_textblock
#33
Noviny smějí psáti proti panovníku v Persli.
Teheránský list »Musavat« přinesl nedávno
článek, v němž vytkl šachu prostopášný
život sonkromý. Proti redaktoru podána
žalobu, ale novinář nastoupil důkaz pravdy
o tvrzenich svých Šach na to ž alobu od-
vol al, a noviny vycházejí nerušené dál.
#34
alto_textblock
#34
Moskevská povoden.
#35
alto_textblock
#35
Voda opadla, ulice se čistí. Zapla vena byla
pětina Moskvy, t. j. asi 4 mil. čiv. sáhů. Po-
škozeno 3000 budov, 25 000 bytů, 50. 000
obyv., z nich 35 000 chudých. Škoda, kterou
utrpělo mésto Moskva, páčí se na 20,000 00
rublů. Ještě více povodeň řádila v krajich ser-
puchovském, kolomenském, bronnickém a zveni-
gorodském. V Orle zatopeno 900 domů, v Sm-
tensku 350 domů.
#36
alto_textblock
#36
Konflikt mazi vn a Ruskom vyrovnán.
Mezi Vatikánom a Ruskem vznikl konflikt,
poněvadž Rusko sesadilo členy kapituly vilen-
ské a biskupa tamního Roopa poslalo do vy-
hnanství do severních krajů, a protože Valiká
nechtěl na místě jeho nikoho jiného jmenovati,
Nyní byl konfl kt vyrovnán, Vatikán rozhodl se
jmenování to provésti a jmenoval bl skupa Plo-
ckého-Onukovského katoliekým metropolitou
#37
alto_textblock
#37
Nepokoje v asijském Tarecku.
Dle zpráv sem došlých bylo pozorovali, z
též v okoli Saučbulaku a Miandovahu (pobliže
Tabrisu) se znovu objevují nepokoje Kurdů.
a
#38
alto_textblock
#38
ruským.
#39
alto_textblock
#39
Loyální projevy v Portugalsku.
Ve včerejší zahajovací schůzi první sně-
movny pronesl předseda proslov, v němž velebi
oběti atentátu ze dne 1. února, zvláště krále
Karlosa. Byla zvolena komise, záležející ze 12
pairů, která vysloví králi a královně vdove
Amalii soustrast sněmovny
#40
alto_textblock
#40
FEUILLETON
#41
alto_textblock
#41
Bezmocné se potácí od nezdaru k ne-
#42
alto_textblock
#42
zdaru.
#43
alto_textblock
#43
— Nu a není snad zásada správna ? Na všech
polích kulturného díla — smír ! Zájem všelid-
#44
alto_textblock
#44
v Praze, 2. května.
#45
alto_textblock
#45
ský
#46
alto_textblock
#46
5—. (Kronika.) Cyklus slovanskýchi b
byl na obzoru! Aspoň prý polská společnos
z Krakova přijede. Tedy zase slovanský vzduc
nás ověje! Patříme k sobě, máme se sbližo
vat, poznávat, pracovat spolu. Jsou chvile, kdy
to uznáváme, toužíme a voláme po sobě. Však
pohřichu, zatím jen chyíle] Jindy po celou
dobu na sebe nevzpomenem.
Chtěli jsme vlastně do Vídně, ale nepustil
nás tam, zavřeli před námi dvéře! A tak nás
popadl vztek. Najednou jsme se rozpomenuli
svého slovanského úkolu l
— Není-li nám dopuštěno, ucházet seo
uznání na cyklu vídeňském, dobrá, uspořádám
si cyklus domá! A slovanský k tomu! . ..
Pouhý záchvat chvilel
Polrpíme si na záchvaty
Všechen náš »kulturný proces« má pr
zatím ráz záchvatů. Nepostupujeme důsledně
krok za krokem, vedeni duchem idey, ale pře-
necháváme vše popudu okamžité nálady. Chvile
zrodí heslo a dáváme se unášet heslem
Je-li to postup silné bytosti, vědomés
svého úkolu?
— Čiré barbarství přihlásilo se ve Vídni
ke slovu! Divoši nechtěji nie slyšet o klidu
zbraní na ušlechtilém poli uměleckém! . ..
Tak ulevujeme svému žalu.
Jednou volá tak po »klidu zbraní« na svém
»poli« umění, jindy věda, jindy jiný obor práce
a zájmu. Každý co chvili hotov, za zády veli-
kého zájmu, o nějž jde zápas, uzavřit svo
drobný osobní smír s táborem odpůrců. A kde
každý obor o svá uimě si uzavírá svůj »osobnt
smír« s protějším táborem, jaký může být vý
sledek pro veliký — celek?
#47
alto_textblock
#47
Zajisté správná zásada, pokud zájmem vlast-
ního kulturního celku je — opatřen, zabezpe-
čen a povinnost k němu vykonánal
Ale jak daleko máme ještě k tomu spoř-
danému stavu věcll
Ruku ke smíru nabízet na všech možných
»polích« jsme hotovi stále a ustavičně — pře-
často arci nám s druhé strany po smiřlivé
ruce klepnou! — ale starost o službu velikéh
zájmu? Tu přenecháváme okamžitým záchva
tům, popudům chvile a heslům, jaké právě —
o
#48
alto_textblock
#48
vltr přivěje
#50
alto_textblock
#50
Do Vídně sice už nepůjdeme, ale mr
nás to velice.
— Vídeň, ah to by bylo něco, něco ! Ta vydá
Vzpomeňte jen na výpravu před patnáct
lety ! ..
A vzpomínáme, jak hlučné bylo tehdy če-
ské vílězství! A jak potom jmenu české opery
otevřel se všechen svět
— Jenom ve Vídní prorazit ! Na tom všeck
záleží !
Představujeme si. A jsme přesvědčeni,
kdyby bylo na jubilejní cyklus došlo, že bychom
byli tentokrát zvítézili zrovna tak hlučně, jak
r. 1893 na výstavě. A jmeno české činobry
že by bylo dnes letělo světem, jako tehdy jmenc
české opery.
Tuze lehce si představujeme, že to chod
s takovým »vítězstvem«.
— Nu a konečně, proč pak ne? Pr
by neměla česká výprava letos dopadnout zrovna
tak dobře jako výprava před patnácti lety?
Inu, božínku, proč ! Protože — proto
#51
alto_textblock
#51
Snad proto, že jsou ptičíny vécí a událostí, ktere
zůstávají oku nezasvěcenému přečasto skrytr
Anebo proto, že svět a život přece jen není hol
kladkostroj a podruhé, že věci z pravidla už ji
nak dopadají než dopadly poprvé.
— A bližší důvody?
Také blíže ku připadu možno promluvit.
Věci naší opery vůbec stojí jinak, než věci či-
nohry. Naše umění hudby, sběhem okolností,je
dnes dál, než naše umění slova. Nikoliv naší vi-
nou. Véci umění tak už závisí na okolnostech.
V umění národa jako v dějich přírody všecko
je vývoj. A ten vymahá svého času i vzduchu
Umění hudby vyvíjelo se v Čechách nerušené
v době nejhlubšího úpadku národa. S uměním
slova stálo to jinsk. Jeho vývoj byl na stoleti
přerušen. A století strávené za rohem vývoje,
možno-li jen tak skokem dohnat?
— Subtilnosti! O ty je zbytečno se b-
#52
alto_textblock
#52
dat l..
#53
alto_textblock
#53
— Možno i bez subtilností! A velmi krátce
Možno říci, že vůbec je všecko pouhá legenda.
A v legendách, jak víte, vypravují se věci docela
jinak, než jak se mají či měly ve skutečnosti.
Možno říci, že vítězství české opery před patnáct
lety na vídeňské výstavé divadelní hredobylo vo
bec žádné naše — umění.
— Směsno! A kdo pak tedy vítězstv
— Jiný činitel
— Který pak ? Tuze žá dostivl
Velmi důležitý činitel ! A l sezbytný všemu
vítězení ! Přízeň — okolností ! Saoda zájmů ! Ne-
jen naše věc měla tehdy potřebu proraziti, al
také ostatní činitelé zúčastněníj všechen podnik,
celý aparát a rozhodující jeho činitelé, mocní
a vlivuplní, měli tehdy svrchovaný zájem, aby v-
stava dobyla úspěchu. A co možná skvělého
A čím s které strany úspěcb byl méně očeká-
ván, tím byl pro výstavu skvělejší a hlučnější.
A tak přišlo české vítězství podniku v ýstav nl nu.
#54
alto_textblock
#54
doby! ?.
#55
alto_textblock
#55
jeho pořadatelstvu a celé Vídnu velmi vnod
Zájmy byly shodny ! A dříve, než Čechové při
šli, měli už půdu urovnánu, veřejnost byla pře-
dem získána, nálada upravena . . . Tu se pak
snadno — vítězíl
— Jestli tak snadno, proč pak tehdy ne-
zvítězili Maďaři nebo Španělé, nebo Berliňáci?
Proč právě Čechová ?
Pravda. Čechové měli, co přinášeli ! Ale
co přinášeli, bylo neseno vlídnými okolnostmi
Jen přízeň okolností rozhodla ! Umění s a m
nedovede vítěziti. Aspoň ne rázně a hlučně !
Sami jsme o tom nabyli citelných zkuše-
ností. Dávno před výslavou provozovány ve Vídn
i po jiných velkých městech německých české
opery a nejvážnější hudební skladby! Ale vý-
sledek byl pokaždé mdlý, bezvýznamný, ne
docela trapný a kormutlivý. Totéž velké umění,
které na výslavě slavně vítězilo, před tím za
okolností méně vlídných, ponecháno samno sobe.
smutně podléhalo.
A tak se můžeme jen těšit, že s jubilej
ního cyklu sešlo. Zevní okolnosti, na kterých
všecko záleží, nebyly tentokrát výpravě níkterak
příznivy. Zůstaneme doma, přijdeme o trochu
příjemného rozčilení zápasu, ale zůstaneme
ušetření sklamáním, jakému jinak nepochybně
nebyli bychom — usi
#57
alto_textblock
#57
Za to přijdou Slované do Prahy!
Krakovské divadlo už se zamluvilo. Máme
se nač těšit! Škoda, že druzí pozvaní, v rychlosti
shonu, nemohli než odříci.
Arci, nestačí jen cyklus uspořádat, pozvat
hosty a téšit se milé návštěvě ! Pouhá návštěva
slovanská nesmí nám být účelem, ale má být
prostředkem — k cíli. A cíl je známý. Mlu-
víme o něm stále: ne pouze »návštěvy«, ale
trvalý styk! Co možná — jednotu ! A kde má
nastat trvalý styk, je nutno, aby první návatěvě
#58
alto_textblock
#58
Studentské Majales.
(Na Zofině 2. a 3. květ na.y
Slavnost jara, květů, obrozené přírody, buja-
rého mládí. Studentské Majales jsou teď vždy první
slavností, která láká Pražany ven pod šíré nebe, do
rozkošných zátiší Žfina k příjemné zábavě spole-
čenské, která ohlašuje zahájení nové salsony. Maja-
les jsou svátky mladých. Všechen mladý svět praž-
mohly následovat — další. Jinými slovy, třeba
první návštěvu nejen způsobit, ale i zabezpečit
jí úspěch. A zabezpečit, znamená — připravit
Krakovští se zamluvili na osm představení.
Je-liž tuké vše vykonáno, aby osm polských před-
stavení mohlo mít očekávaný úspěch? Po-
řádat cyklus zavazuje, jak viděl,k jistým povin-
nostem. Za úspěch umělecký nebo mravní, jak
chcete, ručí si hosté konečně sami. Ale hmolný
úspěch na příklad? Není li, povinností pořa-
datele jej zaručit?
Kdyby návštěva slovanského umění hlučně
zabájená hmotně úraz utrpěla, pochopite, že by
to byla zlá předehra pro styky další. Smutný
postup za vlastním — cíleml
Polský umělecký ústav byl hotov a při-
praven rozjot se do Vidně. A když z Vidně
sešlo, je hotov zajet si do Prahy. Stačí li pře-
sunout jen koleje a co bylo určeno pro Vídeň,
obrátit do Prahy? Vídeň má svoje tisíce slo-
vanského, dlouhým postem národně uměleckého
požitku vyhladovělého obecenstva. Slovanský
živel ve Vídni jistě konal svoje přípravy, aby
hmotný úspěch slovanského eyklu zajistil.
Co vykonáno v té věci u nás v Praze?
Je tu konečně jistý tlum divadelního obe-
censtva, které se dá přivábit vším, co mu je.
nové a nézvyklé! Je i dost obecenstva, které
snad s patra a beze vší přípravy dovede se za-
ujmouti i pro slovanská představení! Ale kolik
je toho obecenstva zvědavců? Kolik domů do-
vede vyplnit? Dva, tři? Či pět? Či osm ?
Všecko, jak vidět, na přípravě by sešlo!
Je li hmotný úspěch slovanského cyklu
opravdu zabezpečen, sláva pořadatelstvu
Není li, pak by snad bylo lépe — počkat!
Obstarat dříve, co třeba, aby mohl být na konec
prohlášen sťastným zvolený prostředek — k ao-
likému cíli!