ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c9288560-75a2-11dc-962e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 59
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli 3. května 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 122.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. list, předpi lácí ve v Praze v atminia n rrt let s drojí donánko kek nvt nas n . 2 K n eí drojil náíi e no
#5 alto_textblock #5
kni
#6 alto_textblock #6
NARODNÍLIST
#7 alto_textblock #7
Y.
#8 alto_textblock #8
V drobném prodeji eni čslo o zobš . Ve alialkásh na venko polo šerlo.
#9 alto_textblock #9
.. . .
#10 alto_textblock #10
:: . . . . i
#11 alto_textblock #11
1nserád plati se hotově zaple Přodplaconí a inserty přijímá zdrainl- strace v Mariansk lici e tukirs espsdlo kkaneskojaa ae Eakoply ae nernseejo
#12 alto_textblock #12
Dnešní čísla pro Prahu je o 28 stranách.
#13 alto_textblock #13
Co se to děje ve Vídni?
#14 alto_textblock #14
Náhlé úmrtí německého ministra krajan Peschky zjednává ministerskému předsedovi bar. Beckovi potřebnou píď času, aby vyvázi z tísně, do které jej přivedla zběsilost spo- jených našich nepřátel svým terroristickým zahrožováním, že ho porazí při předloze zvýšení kontingentu zeměbrancův, nebude-i jim po vůli v jejich zlobě a mstivosti proti nám Čechům. Posledního aprile podali mu matadoři němečtí: Pacher. Chiari, Funke Sylvester jménem svých klubů ve způ- sobě pilného návrhu ultimatum, v němž po- žadovali, aby 1. Ihned zrušena byla všechna »proti zákonná« rozhodnutí vicepresidenta Rinesche počtem šesti, 2. by tento úřadník soudcovský byl po- hnán k zodpovědnosti, t. j. »massreglováne 3. aby byl obnoven »zákonný« sta v poštovnictví v království českém, 4. aby přítrž se učinila »přehmatůme dra. Žampacha, 5. aby byla odstraněna »česká vedlejšt vláda« ! na poštovním ředitelství v Praze, 6. aby bylo zrušeno rozdělení poštovních ambulancí ve vlacích do Čech jedoucích, 7. aby zase zjednán byl průchod »zá- konným« předpisům o výhradné plat- nosti vnitřní němčiny ve službě poštovní. 8. aby byli potrestáni všichni, kdožji porušili. Jak se samo sebou rozumí, pan ministr Beck bez meškání požádal rozzuřené milost- pány, aby k němu vypravili poselstvo. s nímž by rád vyjednával. I vypravili k němu svého Pergelta, Pachra, Shreinera. Prada, Rollera a Wolfa, kteří prý mu z přítomnosti německých parlamentních mini- strův (Derschatty. Marcheta a Peschky) po dvě hodiny tak zatápěli, že to již dále ne- šlo. Kromě výše ovedených policajtsko- absolutistických postulátův chtěli na něm vy- nutiti nad to ještě dvojí: Jednak aby jim dal záruky, že i v budoucnosti čeští úřadníci nesmějí již ve vnitřní sluzbě užívati v Čechách češtiny, jednak aby Něm cům sdělil již nyní důvěrně z ás a d svého chystaného j azykového zák o na aby věděli kolik uhodilo a zdali mají vládu držet či potírat. — Nuže, v první té tortuře pan baron Beck — budiž to spravedlivě zaznamenáno — ještě se úplně nepoddal, ačuž dosti od své »střední linie« na útraty našeho práva couval a slevoval. Dle zpráv něme- ckých listů vyznívalo prý z chlácholi vých jeho slov »dosti jasně«, že místo- předseda c. k. vrchního soudu král. českého p. Rinesch snevydá více již žádných podobných rozkazů, jaké byl něme- ckým soudcům udílel (aby přijímali a po česku vyřizovali česká podání)« a tolikéž prj z jeho slov mohlo se vyrozuměti, z v politické správě Čech bud vnitřní němčina znovu zave dena! »Avšak ke zrušení oněch šesti osočených rozhodnutí páně Rineschových nechtěl se ministerský předseda u volit a rovněž postrádali němečtí deputovaní v jeho konejšivýcí projevech důležitý moment záruky, že nebudou na bu doucně Němci vydání rozmarům a chauvi nismu českých úřadníků« Odešli tudíz němečtí šlechetníci z prvn konference rozmrzelí, neuspokojení a bulletin jejich zněl: »Situace je vázná, ba kritická
#15 alto_textblock #15
Avšak ve vyjednávání se bude po- kračovat ještě večer a zejtra. Nuže v této delší poradě, dle dneš- ních zpráv německých, baron Beck jiz velice změknul a Němcům na újmu naši tak dalece vyšel vstříe. že dnešní »Bohemie« jedním okem sice po- vinně slzí nad mrtvolou Peschkovou, al druhým již vesele vzírá blahému pro Němce obratu vstříc, dávajíe na srozuměnou, že nebezpečí vážne krise již skoro šťastně minuloa ze mezi Němci a ministerským předsedou dojde již nepochybně ke smíru na naše útraty. Důkazem nej- patrnějším pro taký obrat jest již, že všechny německé strany již nabízejí ministru Beckovi své kandidáty na osiřelé křeslo německého ministra krajana v jeho kabinetě, čehož by přece ve stavu příkře válečném nečinily. — Beck by rád posadii v křeslo to znovu Prada; avšak ně- mečtí agrárníci chtějí pověstného dra. Schreinera (l), radikálové Pachra, němečtí liberálové Pergelta. V nekrologu, věnovaném Peschkovi, praví pak dnešní »Bohemie« již nepokrytě »Bude-li krise uklizena na pro- spěch Němcův, pak k tomu nejvíce přispěl muž, jejž kryje dnes rubáš. Ministn Peschka až do posledních chvil svého živola kladl baronu Beckovi velmi živy odpor, sahaje ku prostředkům silným když toho byla potřeba. Sensační článek proti piklům odborného chefa dra. Žampacha a proti počešťovac práci u pošty pocházel z jeho péra- Ještě den před svojí smrtí napsal pro » Neu Freie Presse« článek: »Německý spor jazy- kový a jeho nebezpečí pro celý stát« V článku tom žádal Peschka, aby předseda vrchního soudu Wessely co nejrychleji se z dovolené své vrátil na své místo, i po- žadoval garancie pro to, že se podobné české (l) útoky proti Němcům (!), jaké se udály (2!) poslední dobou, vícekrát opa- kovati nebudou — jinak že se podě- kuje ze svého ministerstva krajanského. Článek ten zvláště přispěl k tomu, že jak Němci tak i protivníci jejich nabyli pře- svědčení o opravdovosti krise. Peschka pracoval lépe po taji, než veřejně. « — A tohoto potájného tedy nejkru- tejšího nepřítele národa naše ho, nazývá vůdce českých agrárníků, česky ministr krajan pan Prašek — »svým o sobním přítelem« »a to ode dávna!e O sobní přátelství zname ná naprostou dů- věrnost. — »Náhlým úmrtím Peschkovým nastala ve vývoji krise krátká pausa« — pokračuje »Bohemie« dále, »avšak že se ve s vaz ech německých, ba i v ostatních kruzích politických dnes již nevěří ve smr- telný obrat krise, zřejmo ze starosti o následníka Peschkova, což dokazuje, že potrvání parlamentní vlády jest zajištěno.« »Ministerský předseda svob. p. Beck také dnes (1. května) opětovai něme- ckým poslancům svůj slib, ž učiní vše, co se jen učiniti dá, aby Němce ne pouze pro tu chvíli, alébrž i pro budoucnost upoko- jil. Zprávy o náladě ze všech mini- sterstev znějí souhlasně, že se věří v brzké a positivní obnoven činnosti parlamentu, ano panuje mínění, že krise jest zažehnána Dr. Fiedler musí nyní sebe sam vyvrátiti, musí sám působit na šetření německé sluzební řeči při poš-
#16 alto_textblock #16
Itách, musí tak učiniti, nechce-li se octnouti v nejpříkřejším protivenství se všem i ostat ními ministry. (I s Práškem?) V době co nejkratší dojde také vicepresident Rinesch ku poznání,ž právo německých soudcův stoj nad ním a že prokázal svým českým sou- rodákům špatnou službu, neboť následk jeho jednání mnohem spíše Němcům prospějou nez Čechům. Poved o u- zejtřejší vyjednávání k úspěchu Němcův, tak že bude lze opět předvídat klidné spolupracování koalovaných ministrů. bude olázka následnictví Peseh- kova ihned rozřešena.« — A vůči témto impertinentním ví tězným fanfárám z tábora německého. které kleštěmi sevrou každé srdce české — z vládního tábora českého z Vídně — ani hlasu odporu zmužilého! Co se to děje? A kam to s námi spěje?
#17 alto_textblock #17
Politické zprávy domácí.
#18 alto_textblock #18
V Praze, 2. května. (Úradnický ka- binet?) V posledních dnech vnitřní situnces zhoršila tak, že bar. Beck si vyžádal u velkých politiekých stran do úterka přesnou odpověd, jaké stanovisko zaujmou k vládním předlohám, nacházejícím se právě na jednacím pořadu. Kdyby se situace v nejbližších dnech nezměnila pro vládu příznivě, pohrozil, že nebude váhati a vyvodí t. zv. důsledky. Včerejším náhlým úmrtím min. Peschky situace se ještě o poznánt zhoršila, poněvadž bude třeba uprázdněné místo německého ministra krajana obsaditi novou oso- bou a kandidátů, příslušníků různých něma- ckých stran, vyskytlo se hned v prvý den tolik, že by jich stačilo aspoň na pět kabinetů. Jest pochopitelno, že se v politických kru- zích uvažuje, jaké následky by mohla mii krise, kdyby vskutku v ministerstvě nastala. Jde o to, vystřídal-li by vládu Beckovu opět parla- mentní kabinet koaličný, nobo feudálně-klerikál- ný, anebo konečně opět kabinct úřadnický, opí- rající se o § 14. Překvapuje nás zpráva kra- kovské „N. Ref.“, dle které posl. dr. Kr a m ál v rozmluvě s některými poslanci se vyslovil, že Čechové ničeho by nenamítali pro- tikabinetu úřadnickému. Tvrzení dra. Kramáře, podáno-li v krakovském listě správně, nesrovnává so s pravdou. Máme námitky proti každému úřadnickému kabinetu, poněvadž ra- kouská byrokracie jost dosud převážnou většinou německá a vždy bude nadržovati Němeům na úkor ostntních národů, zejména nás Čechů. Ale jest možno, že Národní klub souhlasí s drem Kramářem a pak by se, jak dále píše „N. R.- bar. Beck mohl rozhodnouti brzy: Osudy ko- aličné vlády leží v rukou každé jednotlivé ko- alované strany a stačí odstoupení jedné z nich aby se rozbila celá koalice. Nějaká jiná koalice. ve které by nebyli zastoupení všichni tři hlavn národové, německý, český a polský, jest v Ra- kousku nemožna. Neskončí-li nynější vyjedná- vání bar. Becka se stranami příznivě pro vládu. pak bude jen výběr mezi kabinetem úřadnickým s § 14. a kabinetem feudálně - klerikálným, o nichž těžko tíci, který by byl horši. Ze Záhřeba, 30. dubna. (A ten tát n chorvatskou universitu.) Akademický senát záhřebské university obdržel tčchto dno dekret, kterým se řádný profesor a známý ko- aličný poslanec dr. Šurmi n dává na trvaly odpočinek. Důvody se v dekretu neuvádějí. Prof Šurmin jest človék v nejlepších le- tech, je známý odborník a pilný pracovník n literárním poli. Ovšem je důvod, který však neni v dekretu zaznamenán. Prof Š rmin je politický odpůrce dnešního násilného režímu bs- rona Raucha! V dekretu se jenom praví : »Jeh Velič. král ráčil milostivé dovoliti, abyste byl definitivně pensionován.« Proč? o tom s
#19 alto_textblock #19
z dekretu nedozvíte. Rauchova vláda naprosto si netroufá vystoupiti na světlo, před veřejnos s důvody, na základě kterých J. V. pensiono- vání dovolilo. Tim se před veřejností jenom stvrzuje, co tvrdí chorv.-srbská koalice, že ba Rauch lže a denuncuje. Akademický sonát dosůd ještě nijak ne- zakročil proti tomuto atentátu na nejvyšší chor- vatskou kulturní instituci. Známo je jenom tolik, že rektor M a u ro vi č resignuje na svoj- hodnost. Energicky odpovědělo však veškoré chor- vatské a srbské studentstvo. Velice četně na- vštívená studentská schůze rozhodla, že veškeré studentstvo zahájí stávku, a že se žádný toho semestru nedá zapsati do záhřebské universitv Béhem dnešního dne vyzvednuto více než 300 vysvědčení na odchodnou- Připad Š irminův nemá však býti ojedi- nělý. Baron Ranch vyhrožuje v madarskýchl- stech, že týž osud očekává universitní profesory Vrbaniče, Šišiče, Bauera, Manojloviče atd. Ma- nojlovič má býti dokonce úplně propuštén ze služby a to jenom proto, že podepsal znám projev srbské samostatné strany. V Chorvatsku jsme už tak daleko, že se poctivý člověk nesmí bránit nařkne li ho kdo, že je velezrádcem antidynastau !! Dlouho-li může potrvati taková tyranie v civilisované a kulturní Evropě?
#20 alto_textblock #20
Volební nepokoje na Martinique. Guvernér v Martinique sdělil osadnímu úřadu, že starosta ve Fort de France za bitek, strhnuvšich se v roze- chvěné náladě volební, usmrcen byl výtřelem z revolveru. Byla uči- něna všecka opatření nutná na obnovu po-
#21 alto_textblock #21
řádku.
#22 alto_textblock #22
.
#23 alto_textblock #23
.
#24 alto_textblock #24
„
#25 alto_textblock #25
Atentát na — pomník Bismarkův. Na pomník Bismarkův v Gosla- ru byl včera spáchán dynamitový atentát. Podstavec pomníku a noha sochy byly poškozeny. Pachatelé nejsou ještě vypá-
#26 alto_textblock #26
tráni
#27 alto_textblock #27
Bitka mezi Maročany a Španěly. Lod „Benisicar“, plující do Restingy pro- dat tam zboží španělským vojínům, byla za- držena maurskými strážníky celními, kteří žá- dali, aby zapravili celní poplatek. „Benisicar“ odepřel zaplatiti elo. Strhla se hádka, do které se vmísili španělští a šerifští vojácí, kteříž pak vystřelili na španělské vojíny. Tito odpov ě- děli střelbou, usmrtili tři šerifské vojíny a čtyři z rani l i. Příhoda ta udála se na území španělském.
#28 alto_textblock #28
Z dolní sněmovny anglické. Státní tajemník Grey prohlásil, že smlouva o ostrovech Aalandských z r. 1856 nen dotčena smlouvou o moři Baltickém. Sassoni, kons., se tázal, zdali Porta může čásť zvýšených celních příjmů jejich účelu odníti a použiti k utvoření kilometrové záruky, o ktorou nyní Německo usi- luje za účelem prodloužení dráhy bagdadské. Státní tajemník Grey odpověděl, že všech příjmů, plynoucích ze zvýšených cel, má býti rozhodně použito pro rozpočet makedonský. Porta nemá tudíž na vůli, části těchto příjmů použiti jinak. Na to pokračuje se v rozpravě o zákoné ve příčině hostinců.
#29 alto_textblock #29
-vič.
#30 alto_textblock #30
Politické zprávy zahraničné.
#31 alto_textblock #31
V Praze, 2. kvělns. Polští poslanci hosudarstvenné dumy. »Rač« zaznamenává pověsti, že polští po- slanci hosudarstvenné dumy i hosudarstvenného sovětu hodlají složiti mandáty. Nespokojenost jejich roste každým dnem. Příčinou jest, jak se duma zachovala při projektu zákona o učitel- ských seminářích. Poláci se přesvědčili, že maji odpůrce nejen na pravici, nýbrž ani na střed počítati nelnohou. Polští poslancí jsou rozmrzeni a jestliže ještě mandáty podržují, je to pouze náslédkem obav, že by po ních přisli do dumy představitelé reakčných polských stran, jež v nyní jsou dosti silny, neboť nynější poslanei nejsou si jisti, majíli za sebou doma jeste věišinu veřejného minění. Všichni tedy mandáto se nevzdají, ale jednotlivci bezpochyby tak učiní, ostatní pak bezpochyby se slijou s ruskou levicí, s níž o tom Poláci už dříve vyjednávali; ale tehdy nedošlo k dohodě proto, že. Poláci ukázalí se v otázce sgrárné mnohem. konserva- tivnějšími Rusd.
#32 alto_textblock #32
Nopokoje v Indočině. Ministerstvu osad byl guvernérem indočin- ským sdělen případ, přihodivší se v území bat- tambanském. Tlupa ozbrojených lupičů pře- padla tam karavanu se zbožíma zničila telegrafní trati. Za účelem obnovení pořádku bylo tam vysláno vojsko. Ně- kolik lupičů padlo a několik bylo raněno. Tlupa patrně se rozprchla. Francouzi nemají ztrát. Avitace vyšla od siamských nespokojenců, kteř se chovají k francouzské okupaci nepřátelsky.
#33 alto_textblock #33
Noviny smějí psáti proti panovníku v Persli. Teheránský list »Musavat« přinesl nedávno článek, v němž vytkl šachu prostopášný život sonkromý. Proti redaktoru podána žalobu, ale novinář nastoupil důkaz pravdy o tvrzenich svých Šach na to ž alobu od- vol al, a noviny vycházejí nerušené dál.
#34 alto_textblock #34
Moskevská povoden.
#35 alto_textblock #35
Voda opadla, ulice se čistí. Zapla vena byla pětina Moskvy, t. j. asi 4 mil. čiv. sáhů. Po- škozeno 3000 budov, 25 000 bytů, 50. 000 obyv., z nich 35 000 chudých. Škoda, kterou utrpělo mésto Moskva, páčí se na 20,000 00 rublů. Ještě více povodeň řádila v krajich ser- puchovském, kolomenském, bronnickém a zveni- gorodském. V Orle zatopeno 900 domů, v Sm- tensku 350 domů.
#36 alto_textblock #36
Konflikt mazi vn a Ruskom vyrovnán. Mezi Vatikánom a Ruskem vznikl konflikt, poněvadž Rusko sesadilo členy kapituly vilen- ské a biskupa tamního Roopa poslalo do vy- hnanství do severních krajů, a protože Valiká nechtěl na místě jeho nikoho jiného jmenovati, Nyní byl konfl kt vyrovnán, Vatikán rozhodl se jmenování to provésti a jmenoval bl skupa Plo- ckého-Onukovského katoliekým metropolitou
#37 alto_textblock #37
Nepokoje v asijském Tarecku. Dle zpráv sem došlých bylo pozorovali, z též v okoli Saučbulaku a Miandovahu (pobliže Tabrisu) se znovu objevují nepokoje Kurdů. a
#38 alto_textblock #38
ruským.
#39 alto_textblock #39
Loyální projevy v Portugalsku. Ve včerejší zahajovací schůzi první sně- movny pronesl předseda proslov, v němž velebi oběti atentátu ze dne 1. února, zvláště krále Karlosa. Byla zvolena komise, záležející ze 12 pairů, která vysloví králi a královně vdove Amalii soustrast sněmovny
#40 alto_textblock #40
FEUILLETON
#41 alto_textblock #41
Bezmocné se potácí od nezdaru k ne-
#42 alto_textblock #42
zdaru.
#43 alto_textblock #43
— Nu a není snad zásada správna ? Na všech polích kulturného díla — smír ! Zájem všelid-
#44 alto_textblock #44
v Praze, 2. května.
#45 alto_textblock #45
ský
#46 alto_textblock #46
5—. (Kronika.) Cyklus slovanskýchi b byl na obzoru! Aspoň prý polská společnos z Krakova přijede. Tedy zase slovanský vzduc nás ověje! Patříme k sobě, máme se sbližo vat, poznávat, pracovat spolu. Jsou chvile, kdy to uznáváme, toužíme a voláme po sobě. Však pohřichu, zatím jen chyíle] Jindy po celou dobu na sebe nevzpomenem. Chtěli jsme vlastně do Vídně, ale nepustil nás tam, zavřeli před námi dvéře! A tak nás popadl vztek. Najednou jsme se rozpomenuli svého slovanského úkolu l — Není-li nám dopuštěno, ucházet seo uznání na cyklu vídeňském, dobrá, uspořádám si cyklus domá! A slovanský k tomu! . .. Pouhý záchvat chvilel Polrpíme si na záchvaty Všechen náš »kulturný proces« má pr zatím ráz záchvatů. Nepostupujeme důsledně krok za krokem, vedeni duchem idey, ale pře- necháváme vše popudu okamžité nálady. Chvile zrodí heslo a dáváme se unášet heslem Je-li to postup silné bytosti, vědomés svého úkolu? — Čiré barbarství přihlásilo se ve Vídni ke slovu! Divoši nechtěji nie slyšet o klidu zbraní na ušlechtilém poli uměleckém! . .. Tak ulevujeme svému žalu. Jednou volá tak po »klidu zbraní« na svém »poli« umění, jindy věda, jindy jiný obor práce a zájmu. Každý co chvili hotov, za zády veli- kého zájmu, o nějž jde zápas, uzavřit svo drobný osobní smír s táborem odpůrců. A kde každý obor o svá uimě si uzavírá svůj »osobnt smír« s protějším táborem, jaký může být vý sledek pro veliký — celek?
#47 alto_textblock #47
Zajisté správná zásada, pokud zájmem vlast- ního kulturního celku je — opatřen, zabezpe- čen a povinnost k němu vykonánal Ale jak daleko máme ještě k tomu spoř- danému stavu věcll Ruku ke smíru nabízet na všech možných »polích« jsme hotovi stále a ustavičně — pře- často arci nám s druhé strany po smiřlivé ruce klepnou! — ale starost o službu velikéh zájmu? Tu přenecháváme okamžitým záchva tům, popudům chvile a heslům, jaké právě — o
#48 alto_textblock #48
vltr přivěje
#49 alto_textblock #49
.
#50 alto_textblock #50
Do Vídně sice už nepůjdeme, ale mr nás to velice. — Vídeň, ah to by bylo něco, něco ! Ta vydá Vzpomeňte jen na výpravu před patnáct lety ! .. A vzpomínáme, jak hlučné bylo tehdy če- ské vílězství! A jak potom jmenu české opery otevřel se všechen svět — Jenom ve Vídní prorazit ! Na tom všeck záleží ! Představujeme si. A jsme přesvědčeni, kdyby bylo na jubilejní cyklus došlo, že bychom byli tentokrát zvítézili zrovna tak hlučně, jak r. 1893 na výstavě. A jmeno české činobry že by bylo dnes letělo světem, jako tehdy jmenc české opery. Tuze lehce si představujeme, že to chod s takovým »vítězstvem«. — Nu a konečně, proč pak ne? Pr by neměla česká výprava letos dopadnout zrovna tak dobře jako výprava před patnácti lety? Inu, božínku, proč ! Protože — proto
#51 alto_textblock #51
Snad proto, že jsou ptičíny vécí a událostí, ktere zůstávají oku nezasvěcenému přečasto skrytr Anebo proto, že svět a život přece jen není hol kladkostroj a podruhé, že věci z pravidla už ji nak dopadají než dopadly poprvé. — A bližší důvody? Také blíže ku připadu možno promluvit. Věci naší opery vůbec stojí jinak, než věci či- nohry. Naše umění hudby, sběhem okolností,je dnes dál, než naše umění slova. Nikoliv naší vi- nou. Véci umění tak už závisí na okolnostech. V umění národa jako v dějich přírody všecko je vývoj. A ten vymahá svého času i vzduchu Umění hudby vyvíjelo se v Čechách nerušené v době nejhlubšího úpadku národa. S uměním slova stálo to jinsk. Jeho vývoj byl na stoleti přerušen. A století strávené za rohem vývoje, možno-li jen tak skokem dohnat? — Subtilnosti! O ty je zbytečno se b-
#52 alto_textblock #52
dat l..
#53 alto_textblock #53
— Možno i bez subtilností! A velmi krátce Možno říci, že vůbec je všecko pouhá legenda. A v legendách, jak víte, vypravují se věci docela jinak, než jak se mají či měly ve skutečnosti. Možno říci, že vítězství české opery před patnáct lety na vídeňské výstavé divadelní hredobylo vo bec žádné naše — umění. — Směsno! A kdo pak tedy vítězstv — Jiný činitel — Který pak ? Tuze žá dostivl Velmi důležitý činitel ! A l sezbytný všemu vítězení ! Přízeň — okolností ! Saoda zájmů ! Ne- jen naše věc měla tehdy potřebu proraziti, al také ostatní činitelé zúčastněníj všechen podnik, celý aparát a rozhodující jeho činitelé, mocní a vlivuplní, měli tehdy svrchovaný zájem, aby v- stava dobyla úspěchu. A co možná skvělého A čím s které strany úspěcb byl méně očeká- ván, tím byl pro výstavu skvělejší a hlučnější. A tak přišlo české vítězství podniku v ýstav nl nu.
#54 alto_textblock #54
doby! ?.
#55 alto_textblock #55
jeho pořadatelstvu a celé Vídnu velmi vnod Zájmy byly shodny ! A dříve, než Čechové při šli, měli už půdu urovnánu, veřejnost byla pře- dem získána, nálada upravena . . . Tu se pak snadno — vítězíl — Jestli tak snadno, proč pak tehdy ne- zvítězili Maďaři nebo Španělé, nebo Berliňáci? Proč právě Čechová ? Pravda. Čechové měli, co přinášeli ! Ale co přinášeli, bylo neseno vlídnými okolnostmi Jen přízeň okolností rozhodla ! Umění s a m nedovede vítěziti. Aspoň ne rázně a hlučně ! Sami jsme o tom nabyli citelných zkuše- ností. Dávno před výslavou provozovány ve Vídn i po jiných velkých městech německých české opery a nejvážnější hudební skladby! Ale vý- sledek byl pokaždé mdlý, bezvýznamný, ne docela trapný a kormutlivý. Totéž velké umění, které na výslavě slavně vítězilo, před tím za okolností méně vlídných, ponecháno samno sobe. smutně podléhalo. A tak se můžeme jen těšit, že s jubilej ního cyklu sešlo. Zevní okolnosti, na kterých všecko záleží, nebyly tentokrát výpravě níkterak příznivy. Zůstaneme doma, přijdeme o trochu příjemného rozčilení zápasu, ale zůstaneme ušetření sklamáním, jakému jinak nepochybně nebyli bychom — usi
#56 alto_textblock #56
.
#57 alto_textblock #57
Za to přijdou Slované do Prahy! Krakovské divadlo už se zamluvilo. Máme se nač těšit! Škoda, že druzí pozvaní, v rychlosti shonu, nemohli než odříci. Arci, nestačí jen cyklus uspořádat, pozvat hosty a téšit se milé návštěvě ! Pouhá návštěva slovanská nesmí nám být účelem, ale má být prostředkem — k cíli. A cíl je známý. Mlu- víme o něm stále: ne pouze »návštěvy«, ale trvalý styk! Co možná — jednotu ! A kde má nastat trvalý styk, je nutno, aby první návatěvě
#58 alto_textblock #58
Studentské Majales. (Na Zofině 2. a 3. květ na.y Slavnost jara, květů, obrozené přírody, buja- rého mládí. Studentské Majales jsou teď vždy první slavností, která láká Pražany ven pod šíré nebe, do rozkošných zátiší Žfina k příjemné zábavě spole- čenské, která ohlašuje zahájení nové salsony. Maja- les jsou svátky mladých. Všechen mladý svět praž- mohly následovat — další. Jinými slovy, třeba první návštěvu nejen způsobit, ale i zabezpečit jí úspěch. A zabezpečit, znamená — připravit Krakovští se zamluvili na osm představení. Je-liž tuké vše vykonáno, aby osm polských před- stavení mohlo mít očekávaný úspěch? Po- řádat cyklus zavazuje, jak viděl,k jistým povin- nostem. Za úspěch umělecký nebo mravní, jak chcete, ručí si hosté konečně sami. Ale hmolný úspěch na příklad? Není li, povinností pořa- datele jej zaručit? Kdyby návštěva slovanského umění hlučně zabájená hmotně úraz utrpěla, pochopite, že by to byla zlá předehra pro styky další. Smutný postup za vlastním — cíleml Polský umělecký ústav byl hotov a při- praven rozjot se do Vidně. A když z Vidně sešlo, je hotov zajet si do Prahy. Stačí li pře- sunout jen koleje a co bylo určeno pro Vídeň, obrátit do Prahy? Vídeň má svoje tisíce slo- vanského, dlouhým postem národně uměleckého požitku vyhladovělého obecenstva. Slovanský živel ve Vídni jistě konal svoje přípravy, aby hmotný úspěch slovanského eyklu zajistil. Co vykonáno v té věci u nás v Praze? Je tu konečně jistý tlum divadelního obe- censtva, které se dá přivábit vším, co mu je. nové a nézvyklé! Je i dost obecenstva, které snad s patra a beze vší přípravy dovede se za- ujmouti i pro slovanská představení! Ale kolik je toho obecenstva zvědavců? Kolik domů do- vede vyplnit? Dva, tři? Či pět? Či osm ? Všecko, jak vidět, na přípravě by sešlo! Je li hmotný úspěch slovanského cyklu opravdu zabezpečen, sláva pořadatelstvu Není li, pak by snad bylo lépe — počkat! Obstarat dříve, co třeba, aby mohl být na konec prohlášen sťastným zvolený prostředek — k ao- likému cíli!
#59 alto_textblock #59
—