Str. 414.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVI.

sazenice po stranách na 30 cm daleko od stěn. Země se musí kolem sazenic udupati, poněvadž v kyprém stanovišti ženou mnoho do dřeva. Z počátku musí se mnoho větrati i jinak je ošetřování stejné jako a jahodníku. V době květu se nestříká; po odkvětu stříká se zase pokud plody neuzrají. Ku rychlení berou se zdravé silné trsy se 3 —4 dobře vyvinutými pruty. Po vynesení se trsy vysadí na záhon Nejlepší odrůdy ku rychlení jsou: Malinník Hernhauský, červený chilský, Fastolff (odrůda červená) a červený antverpský. Pěstování malinníku ve velké m. Při vysazování malinového sadu sázíse sazenice v řadách 1.30 cm vzdálených, 1 m o sebe; půda se dříve na 1/% m hluboko zvorá. Ku pěstování ve velkém hodí se nejlépe hlavně červené odrůdy: Fastolff, chilská, ant- verpská. V Sev. Americe vysazuje se ve velkém hlavně odrůda „černé Ohio“, jejíž pěstování by i u nás bylo velmi uspokojivé. Malinník poskytuje za poměrů příznivých po 1/4 ha 1800 kg ovoce. Čítáme-li za 1 ko malin průměrně jen 40 h: činí hrubý výtěžek 720 K; po odrážce 1/2 na výlohy kulturní atd., zbyde 480 K čistého výtěžku. Avšak za poměrů příznivých může se zisk zdvojná- sobiti. Na 1/4 ha je třeba 1750 sazenic. Nejosvědčenější druhy. A) S plody červenými. »Malinník antverpský« má plody veliké, po- dlouhlé, tmavočervené, chuť sladkou a ko- řennou, zraje koncem června. Ovoce tabulové, ku výrobě šťávy a nakládání výtečné. »Malinník červený chilský« má plody veliké, tmavočervené, chuť sladkou a kořennou. Zraje v červnu a ovoce jest hledané pro tabuli. »Malinník Fastolf« má plody velmi veliké, purpurové, chuti sladké a příjemné. Ovoce uzrává od polovice června do polovice července. Výtečné ovoce pro trh a k přípravě vína. »Malinník Chafferův Colossal« má ovoce tmavě purpurově červené. Vzrůst je bujný, druh to velmi úrodný a co nejlépe k doporučení. »Herrnhausský červený ranný«, ovoce veli- kosti prostřední, kulaté, tmavočervené; chut sladká a příjemná. Jest to jeden z nejran- nějších a nejúrodnějších druhů. B) S plody žlutými. (U červenoplodných malin se vyskytující červíček se u malin žlutých neobjevuje). »Žlutý malinník antverpský«, ovoce velké, bledě zlatožluté, tvrdé, chuti výtečné. »Caroliné«, ovoce b rvy aranžové, chutné a trvanlivé; nejlepší žlutý druh. »Malinník Cooksonův« má plody veliké, po- dlouhlé, běložluté, chuť příjemnou. C) S plody černý mi. »Ohio« má ovoce obrovské, černé a jest neobyčejně úrodný a nejlepší pro trh hodí se výborně k pěstování ve velkém. Malinník dvakrát nesoucí. A) S plody červenými. »Malinnik červený Merveille« má ovoce mnohdy obrovské, kulaté, tmavočervené, chuti výtečné. Zraje po prvé v červnu, v zářía říjnu po druhé. Je úrodný, pro tabuli hledaný. B) S plod, žlutými. »Malinník žlutý Merveille« má plody pro- středně veliké, běložluté s jemnou dužninou. chuť sladká a příjemná. Uzrává jako druh červený, nese bohatě a tudíž se ku pěsto- vání ve velkém velmi doporučuje. oe

Jak zameziti časté rojení včel. Podává Al. Thuma v Chrudimi hceme-li míti ze včelaření užitku, ne- smíme příliš zatoužiti po rojích. Musím především dbáti, abychom měli ve včelníku jen silná včelstva, a ta docílíme, když rojen obmezíme. Včelaři podávají nám ze svých zku- šenosti ve směru tom následovní pokyny Především odporučuje se pořizovati si dosti prostranné úly, do kterýchž vejde se aspoř 30 neb 40 zámků, neb v menších úlech těžko jest rojení obmeziti. Starší včelaři mají úly 4—5patrové, ve kterých se včely zřídka ro- jívají; za to jsou silné a snesou hojnost medu. Včely touží stále po práci a mají li v úle dost prostory k stavbě plástů, nepomýšlí na rojení. Prospěšno jest dále, jsou-li v úle zřízeny dva letáky a sice jeden v plodišti nade dnem a druhý v medníku. V úlech takových jest vždy dosti čistého vzduchu, tak že včelám nenapadne tak brzy se rojiti; činívají tak jen v těsných úlech. Úly buďtež zbudovány z dvojitých stěn, mezi nimiž prostory vycpány jsou mechem neb řezankou. Úly ze slamě- ných desek jsou ještě výhodnější; Včely v takovýchto úlech dobře přezimují a v létě mají chlad, tak že se jim do rojení nechce. Dále rozšíříme hned z jara ponenáhlu plo- diště, dáváme do zadu prázdné plásty a teprv, když se už nemusíme obávati nahodilých mrazíků, dávejme po jednom prázdném plástu vždy mezi plásty plodové a když konečně nastane hojnější snůška, zavěsujme mezi plo- dové neb medové plásty umělé mezistěny to též jen po jedné. Tak zaměstknáme včely po celé léto. Mäjíť vždy touhu plásty do- stavovati a medem naplňovati, než se odhodlají k rojení a obyčejně je už k tomu pozdě; za to však přibývá v úle vždy více medu. Při hojné snůšce neškodí kladení plodu obmezovati. To děje se následovně: Ve dvoupatrovém úle vyhledáme královnu, dáme ji i s plástem medovým, na kterémž jsme ji nalezli do uchystaného úlku pleme- náčku a postavíme jej do stínu. V úle pak, z něhož jsme královnu vzali, vyndáme celou řadu plástů a položíme mezi obě patra mřížku Hannemannovu a plásty pak dáme na místo kde byly, načež vezmeme z plemenáčku plást s královnou a zavěsíme ji do dolního patra v úle Tak stalo se dolní patro plodištěm, horní medníkem a tím docílíme mnohem více medu a rojení zamezíme. Je li úl 3—4 patrový a mimo to medník, dají se v čas hojné snůšky všecky plodové plásty do medníku i se včelami na nich se- dícími, má-li totiž medník svůj zvláštní leták. Tento se pak do večera uzavře, aby včely nemohly ven vyletovati. Spojení s dolním patrem v plodišti zůstane prozatím uzavřeno. Královnu necháme v plodišti a pověsíme tam několik polorámků s umělými mezistěnami neb s prázdnými plásty. Staré včely lítají jen do plodiště a pracují jako nový roj. Mladé včely v medníku ošetřují plod a proto se jim musí v tu dobu poskytovati voda a roz- ředěný med, než navyknou si ven vyletovati. Založí pak též několik matečníků. Po 7 —8 dnech spojí se horní včely s dolními tak, že tvoří opět jediné včelstvo a nemají na ro- jení více pomyšlení. Konečně zdržíme včely od rojení, když hne v příhodný čas, tedy za hojné snůšky, po- užijeme medometu na vyprakování medu, když

netrpíme v úle trubčí plásty, když k doplnění používáme umělých mezistěn a konečně, když nechováme rojivé včely a necháme si jen včely domácí. gNoviny národohospodářské. Pěstování sladového jeěmene v Uhrách péčí vlády se stále zdokonaluje a šíří. Mini- sterstvo orby přikázalo svým kočovným uči- telům zemědělským, aby pobádali zvláště menší rolnictvo k horlivějšímu pěstování ječ- mene. Současně povolil ministr orby 10.000 K na kupování dobrého ječmene k setí, kteréž semeno bude rolníkům prostřednictvím hospo- dářských spolků rozdává no Nová ela na přívoz eukru a vývoz uhlí zavádí Anglie hlavně z finačních příčin, aby mohla uhražovati náklady válečných výpraa proti Burům a Číňanům. Jihoafrická válkv pohltila dosud asi 760 mil. lib. sterl., čtyři- kráte tolik, co stála výprava Anglie proti Rusi v Krimské válce. Dovozné elo z eukru přijala anglická sně- movna poslanců 30. dubna t. r. většinou 251 proti 148 hlasům. Clo toto bude činiti 4 šil. 2 pen. (as 5 K) za q rafinády a sestupně ze surového cukru od 4 šil. 2 pen za q suroviny 98° polarisace až na 2 šil. (as 2.40 K) za q 76° polarisace. Clo z melasy i ze syrobu má býti stanoveno na 2 šil. za q a z glykosy na 20 pencí za q. Výnos daně z cukru odhadnut jest na 5,100.000 lib. sterl. Z Rak. -uherské říše bylo v r. 1900 vyve- zeno 6,674.267 q, z toho do Anglie 3,319.897 v ceně asi 95 mil. K, Vývozní daň z uhlí, zaváděná v Anglii, vynese asi 11 mil. lib. sterl. (1 šil. z tuny uhlí). Z Anglie se vyváží ročně 46 mil. tun uhlí, z toho 88% do Evropy. Národní diuh Anglie činí 688 mil. lib. sterl. řádná vydání vzrostla na 187 mil. lib. sterl., příjmy činí 132 mil. lib. sterl. Schodek má býti uhrazen clem na vývoz uhlí, na přívoz cukru aj. Rusko hrozí Německu, že po zvýšení obilních cel zvýší poplatek za potvrzování průvodních listů ze 4.90 mark na 7 rub. 5° kop. a daň z hlavy na Rusi přebývajících Němců, že zvýší na 15 rub., jakož i že uvalí clo na vývoz dříví. Krise hospodařska na Rusi vzbuzuje velkou pozornost na světových trzích. Ruský trh trpí velkou záplavou zbožím a nebývalou tísní peněžní. V uplynulých 12 měsících utrpěly nejčelnějši agrární banky při svých akciích ztráty 70 rub., obchodní banky ztratily při akcii až 328 rub. Podíly průmyslových zá- vodů kovových klesly skorem veskrz o 50 %, mnohé z nich — a sice ty nejčelnější — klesly na 15—20% svého loňského kursu. Dva z nej- větších závodů „Fönix“ a ocelárny na Volze likvidovaly. Největších ztrát utrpěly společ- nosti belgické. Jejich urálské závody, které ještě koncem r. 1899 znamenaly se na 750 rublů za akcii, likvidovaly, oděské závody pro zpracování kovů ze 230 na 3 ), viborské závody ze 130 na 17, franko-ruské z 85 na 20, proslavené vysoké pece tulanské ze 585 na 112 a velkolepé lodénice v Nikolajevu za- žily toho, že jejich akcie klesly ze 1490 na 233. Oehrana proti krupobití střelbou z hmo- ždířů. V r. 1896 vinaři ve Styrsku počali stříleti z hmoždířů proti hrozivým mrakům a to s velice příznivým výsledkem; v tom roce v oněch krajinách vůbec nepotlouklo. Také v Krajiné byly zakládány střelnice proti