Str. 410.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVI

Do naší říše bylo lněné příze: vývoz většío přivezeno vyvezeno vq v o 7.900 51.900 59.800 1891 7.300 1898 74.400 67.100 lněných tkanin 1.700 1891 22.800 21.100 1898 0.700 23.800 23. 100 V 1. 1891—98 bylo lněné příze a pláten d rakousko-uherské řiše průměrně ročně přivezeno 8500 q v ceně 1 731.000 zl., vývoz činil 91.900 q 11,929.000 zl. Lněného zboží vůbec bylo do naší říše: přivezeno vyvezeno za zl. za zl. 1896 9.962 4383 992 106.529 30,92 .258 1900 8.487 4,063361 116.219 34 231. 225 Do naší říše bylo bavlněné příze: přivezeno vyvezeno přív. byl větší — v 1000a výv byl větší — 1891-98 ročně 109.8 21.5 + 88 3 1898 76.4 218 + 54.6 bavlněných tkanin: 1891-98 ročně 12.1 31.6 19.5 1898 11.6 35.9 24.3 příze jutové : 1891-98 ročně 35.4 + 33 5 1.92 1898 27.4 28 + 24.6 jutového zboží: 1891-98 ročně 1.5 13.3 — 11.8 1898 1.3 8.5 72 Vzbuzují se obavy, že by po zavedení cel na len, jutu, bavlnu a j. suroviny přádelnictví, přistoupily státy, z nichž tyto suroviny privážíme k odvetě. Do Rakouska se přiváží bavlna: ze Spoj Obcí as 50%, z Vých. Indie 18%, Ně- mecka 19% Egypta 7% a Anglje 29) Juty přivážíme: z Vých. Indie 92 z Německa 7%. Lnu přívážíme: z Rusi 59%, z Německa 40% a z Belgie 0 9 Obavy, že by odvetou těchto státu na- šemu průmyslu mohly vzniknouti těžké škody, jsou předpojaté. Naše tržba se Spoj. Obcemi jest pasivní V r. 1897 jsme z tohoto soustáti přivezli zboží za 129.4 mil. K a vývoz náš na trhy tamnější činil pouze 33.6 mil. K; z toho připadala čtvrtina na plátna, ač se z nich platí ve Spoj. Obcích clo 60% jich ceny. Spoj. Obce pak samy vybírají clo ze lnu. Tržba rakousko-uherské říše se Spoj. Obcemi byla pasivní o 95.8 mil. K. Z Rus jsme přivezli 1897 zboží za 112.4 mil. K (lnu 12.4 mil. K,*) vajec za 15 mil. K obilí za 30.4 mil. K) a na Rus jsme vy- vezli za 51.8 mil. zboží (výrobků železných za 6.6 mil. K, výrobků ze dřeva za 14 mil. K). byla tedy naše tržba s Rusí pasivnt o 60.6 mil. K. — Z Východní Indie jsme přivezli zboží za 83.2 mil. K (bavlny za 22 mil. K, juty za 12.8 mil. K, kávy za 7.6 mil. K, rýže za 11.8 mil. K), náš vý- voz do V. Indie nedostupuje ani 20 mil. K jest tedy také naše tržba s Vých. Indii pasivní asi o 60 mil. K. — Z V. Britanie při- vážíme zboží a drahých kovů za 208 mil. K (drahých kovů za 70 mil. K) a náš vývoz do Vel. Britanie činí 141.4 mil. K (vajec za 9 mil. K, skla za 6 mil. K, zboží dře- věného za 5.6 mil. K, koženého za 21.4 mil. K, krátkého za 8.8 mil. K). Při této důležitosti rakouských trhů pro anglický průmysl není obavy na odvetu V. Britanie proti zavedení cel na přediva v naší říši. Tržba naší říše s Německem byla dosud ) Z Rusi bylo vyveženo lnu lněného semena r. 1880 1,573.100 3,653 000 1890 1,989.100 3,988.000,

„

aktivní. R. 1897 činil náš přívoz z Némecka 605 mil. K, náš vývoz do Německa 8264 mil. K, aktiva 221.4 mil. K. Zavedení cla na přediva dotklo by se pouze přívozu lnu a bavlny z Německa do naší říše. Len se přiváží téměř z polovice nezpracovaný a přívozu tohoto lnu by mohly býti po- skytnuty úlevy celní v tržbě pomezní. Bavlna pak není domácí plodinou Némecka a proto by se obmezení jejího přívozu clem do Rakouska nedotklo německého země- dělství ale toliko německého obchodu,a proto nejsou oprávněné obavy, že by z této příčiny Německo přistoupilo ku pronikavým odvetným opatřením proti Rakousku. Obavy, že by zdražením lnu také lněná příze a plátno tak byly zdraženy, že by naše domácí závody nemohly s cizímí konkurovati, a že za těch poměrů nezbytný úpadek našich přádelen, jediných to spo- třebovatelů našeho lnu, měl v zápětí ne- odvratnou zkázu našeho lnářství: vyvolaly akci ku zavedení premií na vývoz příze pláten a j., jimiž by bylo usnadněno i po takovém zdražení domácího lnu vyvážení oněch výrobků na cizí trhy. Zavedení těchto premií vývozních ujímá se zvláště německé oddělení zemědělské rady pro království České a j. a trvá na tom, že jimi musí býti domácímu textil- nímu průmyslu nahraženo zavedeným clem na len způsobené zvýšení ceny domácího lnu. Zavádění těchto premií jest v době kdy se úsilovně naléhá na zrušení vý- vozních premií cukerních, a vzhledem k na- šemu dosud velkému vývozu lněné příze plátna v důslednostech svých různé. Není zajisté pochyby, že se vývozními premiemi podporuje nepřirozený vývoj jimi chráněného odvětví vývozného prů- myslu a že jich zrušením zpravidla v ta- kovém odvětví nastupuje krise. Není také pochyby, že by po zavedení takových premií byla také naše lněná příze a plátno — jako cukr — v cizině levnější nežli na našich domácích trzích a že by nastalým zdražením lněného plátna naše domácí spotřeba ještě více klesla.- Nejsme přátely nepřirozeného podně- cování výroby umělými prostředky; avšak musíme uznati, že by při zavedení cel na cizí len sotva bylo lze odmítnouti zave- dení premií na vývoz lněné příze a pláten bez nichž by sotva bylo možno našim zá- vodům dosavádní cizé trhy zachovati Ku zvelébení lnářství jest potřebí také zlevnění nákladů dopravních při lnu, aby mohl býti zvláště surový len do vzdálených závodů ku racionelnímu zpracování dovážen Na říšské radě navrhl posl. Heimrich dne 12. února 1901, aby byla vláda vy- zvána, aby se ujala zavedení levných sazeb při dopravování lnu na státních a soukro- mých drahách a aby se postarala o po- řízení zvláštních vozů k této dopravě. Oprávněnými jsou též návrhy, aby bylo za- vedeno přesné označování ikanin lněných a jich padělání aby bylo přísně stíhán a trestáno. Opatření taková jsou tak odů- vodněna, jako povinné označování umělých vín, umělého másla (margarinu) a j., jimž jest netoliko nesolidní konkurence zame- zována, ale také konsument před podvo- dem chráněn. Taková opatření by velice přispěla ku konsolidování trhu plátnema

také k rozšíření odbytu tkanin lněných- Veškeré toto podnikání na povznesení lnařství bylo by však marným bez současné horlivé svépomocné součinnosti rolnictva Lnářství jest lze zvelebiti dokonalým vzděláváním a přiměřeným hnojením půdy, vclbou dobrého semene a racionalním zpra- cováváním sklizeného Inu. Také v tržbé lněným semenem provádějí se na škodu rolnictva rafinované podvody, proti nimž musí rolnictvo vyhledávati ochrany spolehlivým zkoušením kupova- ných semen: Zkoušky takové provádl, vr. 1894 založená zkušební stanice v Trut- nové, Jakož i rolnicko-lučební stanice při zemědelské radě království Českého. Odborné vzdělání rolnictva jest také hlavní pružinou rozkvětu lnařství. Na hospodářských školách vůbec musí býti zvlaštní péče věnována lnářství. Na odborných školách rolnicko lnářských by měli býti také vychováváni praktičtí lnáři, kteří by ve spolcích hospodářských rol- nictvo o racionelném pěstování lnu po- učovali a při zakládání závodu ku řádnému zpracování lnu radou pomáhali. K usnadnéní návštěvy našich lnářských škol v Humpolci a Trutnově zřídila vláda při každém tomto ústavě 10 stipendií po 200 K. Návštěva těchto škol není však dosud valná; rolnicko-lnářská škola v Humpolci čítá ve školním r. 1900-1901 v I. třídě 8 a v II třídě 11 žáků; lnářská škola v Trutnově čítá v I. třídě 10 a II. třídě 11 žáků. Český odbor zemědělské rady pro král. České pořádá také roku 1901 za spolu- působení učitelů rolnicko - lnářské školy humpolecké učebný běh pro pěstování a zpracování lnu. Český odbor rady zemědělské rozděluje dále chudým rolníkům lněné semeno (r. 1900 rozdáno 60 tunek), dává subvence na zařízování vzorných sušáren na len aj. Tyto podpory dosud valného úspěchu nemely. Nejkřiklavějším toho dokladem jest neúspěch zavádění močení lnu teplou vodou v Křinově, jež bylo podniknuto ve- likými naklady za vydatné podpory země. Rolníci v okolí Křinova zpeněžují svůj surový len lépe v sousedním Německu, než v tomto závodu, kterýž roku 1899 mohl následkem toho jen 500 q surového lnu koupiti. Závod se proto nevyplácí a nemůže ani své náklady správní uhražovati. Ku zvelebení lnářství valně přispěje společenstevní organisace rolnictva ku spo- lečnému nakupování semena a mrvy (kai- nitu, draselných solí a j.), jakož i ku spo- lečnému zpracovávání a prodávání lnu. Na říšské radě navrhl posl. Heimrich. aby byla vláda vyzvána, aby pečovala o usnadnění přívozu kainitu ze Stassfurtu a draselných solí z Haliče. Čím krušnějšími jsou poměry našeho rolnictva v horách, tím důležitějším úkolem zemědělské politiky jest, aby se vší opravdo- vostí bylo konečně přistoupeno k soustav- nému řešení otázky lnářské. Nalehavá toho potřeba i tím nepopíratelným faktem jest doložena, že se tomuto nejvíce strádajícímu rolnictvu za len nedostalo a také nedo- stane náhrady zavedením pěstování jiné. alespoň přibližně stejně výnosné plodiny.