Dne 20. dubna 1900.

KATOLIOKÉ LISTY

Číslo 107. Strana3.

zují k vlastní podstatě návrhu Wolfova, jejíž praktický význam označil dr. Schücker požadavkem na zavedení jednojazyčnosti úředníků zemských; leží v tom ne- bezpečí, že zahájeno by tím bylo dělení národnostní u ústředního samosprávného úřadu zemského, které zásadně musí býti odmítnuto, že čeští poslanci přejí tomu, aby byli němečtí úředníci ovšem při stejné kva- lifikaci a přípustné znalosti obou jazyků zemských jmenováni, ale že nemohou připustiti, aby se zem- skému výboru uložilo, by se postaral o to odstraniti snad překážku jejich jmenování, pokud týče se ne- znalosti češtiny, k čemu resoluční návrh Wolfův smě- řuje. Po dalších výkladech posl. Wolfa a Schüc- kera, po návrhu posl. Kaftana, který podal podobné resoluce, jako posl. Fořt, přimlouvaje se za odstranění některých nesrovnalostí při úřednictvu technickém a manipulačním, skončena debata gene- rální, zamítnut návrh posl. Wolfa blasy českých po- slanců lidových a velkostatkářských, při čemž posl. Wolf ohlásil za veškeré poslance německé votum mi- noritní a přijat návrh resoluční posl. Kaftana- Fořta, když byl referent Janda s ním projevil svůj souhlas. Komise pro záležitosti zemědělské ko- nala schůzi dne 19. dubna, ve které místopředseda posl. Jaroš rozdělil jednotlivé návrhy a petice. Petice rolnické školy v Plzni za úpravu služného učitelů na školách rolnických přidělena hr. Chot- kovi a rovněž petice za úpravu služného řiditele Treybala. Petice na změnu zákona o myslivosti posl. dru. Dykovi, petice za zřízení hospodyňské školy v Chrudimi posl. Kudrnkovi, za přiznání osob- ního přídavku p. Střebskému a p. Cicvárkovi hr. Chotkovi, petice ohledně zřízení lesnické školy posl. Steinerovi, petice na zřízení rolnických společenstev hr. Chotkovi, a taktéž petice za udě- lení osobních přídavků p. Treybalovi a Novákovi, pe- tice za udělování odměn při hubení hrabošů posl. Ku- drnkovi, zpráva o stavu hospodářských škol a ná- vrh p. Alblův posl. Horákovi, návrh posl. Do- ležala za změnu § 5. stanov zemského jubilejního fondu posl. Hyršovi, zpráva zemského výboru o úpravě vyšších hospodářských ústavů posl. Te- klému a úprava služebných poměrů učitelstva škol hospodyňských a mlékařských hr. Chotkovi. Posl. Teklý oznamuje, že se zprávou zemského výboru nesouhlasí a navrhuje, aby zpráva ta někomu jinému přidělena byla. Po delší výměně názorů, kteréž se súčastnili přís. zemského výboru hr. Schönborn, posl. Barták, Hyrš, princ Schwarzenberg, Jaroš, Teklý, Šteiner a dr. Dyk, návrh posl. Teklého přijat a zároveň se posl. Teklý zmocňuje, aby o zprávě zemského výboru vypracoval zprávu dle svých názorů. Příští schůze komise koná se dne 20. dubna o 9. hod. dop. Komise pro záležitosti okresní a obecní konala schůzi dne 19. dubna. Po rozdělení referátů projednána zpráva zemského výboru o úpravě chudin- ství v král. českém a ve smyslu zprávy o usnesení komise pro záležitosti okresní a obecní v předešlém zasedání sněmovním neprojednané, na jejímž základě založena je i tato zpráva zemského výboru, přijaty po obšírném odůvodnění zpravodaje posl. Schwar ze návrhy komise z předešlého zasedání doplněné zprávou zemského výboru. Základem nové úpravy chudinské má býti dle přijatých návrhů i na dále obec s pomocí a jistými úkoly okresů, země a po případě i zastupitelstev krajských — když by totiž na zřízení jejich došlo. Co se týče finanční stránky po některých pochybnostech, vyslovených posl. drem. Leitnerem a Posseltem a po vysvětlení zpravodaje přijata zásada, aby vedení rozpočtů, účtů a fondů chudinských oddělilo se od účtování obec- ního hospodářství a aby na potřeby chudinské usku- tečnila se samostatná daň chudinská, placená vhod- ným způsobem veškerými vrstvami obyvatelstva. Konečně k dalšímu uskutečnění věci byl přijat reso- luční návrh, kterým uložiti se má výboru zem. další vyšetření a zprávy. Po té posl. Brzorád podával zprávu v záležitosti úpravy poměrů úřednictva samo- správného. — Zpravodaj vysvětluje a podává dále k úvaze návrhy »Ústřední jednoty úřednictva samo- správného«, které domáhají se zároveň úpravy poměrů úředníků jak okresních tak i obecních. Proti návrhu zpravodaje, aby za základ jednání vzata byla před- loha zemského výboru, vyslovuje se dr. Funke, jenž se obává, že by předlohou tou obmezena byl autonomie okresů a zejména se vyslovuje proti usta- novování jisté kvalifikace služného a činí návrh na přechod k dennímu pořádku. Tento návrh se za- mítá, po debatě, jíž se súčastnili poslanci dr. Dvořák, Brzorád a Šulc a při- jímá se návrh zpravodaje. V dalším jednání doporu- čeny k příznivému vyřízení po návrhu posl. Pulce žádosti polit. obcí Skuhrova a Svinař za přidělení k obmyšlenému okresnímu soudu v Hostomicích. Dále po návrhu téhož zpravodaje vyřízeny příznivě žádosti král. hlav. města Prahy o přidělení ostrova Štvanice k obvodu města Prahy (od Karlína) a za výměnu

pozemků mezi Prahou a Smíchovem. Vyloučení obce Horní Radouně od okresu kamenického a přidělení k Jindřichovu Hradci odloženo k dalšímu ještě je- dnání v komisi.

Zprávy politické. V Praze, 19. dubna. Francouzský kabinet vydal se zahájením světové výstavy v Paříži novým útokům veliké části časopisectva, nespokojeného s jeho akcemi. Opposiční tisk ukul si ostré zbraně proti vládě zvláště z řečí, jež v sobotu promluvili ministerský předseda Wal- deck- Rousseau a ministr obchodu Mille- rand. V »Gaulois« rozvádí L. Desmoulins zvláště slova »spravedlnost, laskavost a altruismus«, kteráž opakovala se v řečích obou ministrů. »Kterak lze — píše — bráti do opravdy altruismus min. Mille- randa, téhož Milleranda, jenž je členem vlády, jenž nezná ani lásky k blížnímu, ani laskavosti, ani spra- vedlnosti, že na Veliký pátek, zamítajíc staré podání, zapověděla loďstvu, spustiti na znamení smutku vlajku do polou stožárů; jež v sobotu předvelikonoční vyzdobiti dala všecky veřejné budovy pro světskou slavnost; jež předkládá osnovy zákonů proti řehol- níkům a také proti farnímu duchovenstvu, zákonů, jejichž schválení mělo by v zápětí jednoduše zavření kostelů; jež přimlouvá se dále za jiné osnovy zá- konů, mající za účel obmezení svobody, hlavně svo- body vyučování?« Ku podivu jest, že také »Aurore« nejeví veliké spokojenosti. Doplňuje totiž vládní pro- gram tímto požadavkem: »Amnestie pro mladíky, od- souzené pro vydrancování kostela Saint-Joseph a ká- znice pro Merciera.« Ministerská krise ve Španělsku. Z Ma- dridu se oznamuje, že ministerstvo Silvelovo podalo královně vladafce svou demisi a tato že ji přijala. Silvela předložil pak královně vladařce seznam no- vých ministrů, dle níž budou v novém kabinetu za- sedati: Silvela, jako ministerský předseda a ministr námořnietva, markýz Aguliar Campa jako min. zahra- ničních záležitostí, Villaverde jako min. financí, Dato jako min. vnitra, gen. Azcurraga jako min války, Garcia Alix jako min. vyučování, Gasset jako ministr pracía markýz Vodillo jako min. spravedlnosti. Večer byli noví ministři vzati do přísahy. Italie a Amerika. »Morning Post« oznamuje z Washingtonu ze včerejška: Na hrozbu, že Italové, kteří se účastní dělnických nepokojů na řece Crotonu a přišli do Ameriky za poslední rok, budou posláni zpět do Italie, podal italský velevyslanec státnímu departementu energický protest. Dle instrukcí, které ho dnes došly od jeho vlády, prohlásil dále, že jednání zamýšlené proti italským dělníkům jest nezákonné a odporuje smlouvě mezi Italií a Amerikou uzavřené. Nepokoje v Albánsku. Dle cařihradských zpráv byly příčinou vyslání tureckého vojska do Sko- pije opětovně ohlášené nepokoje mezi Arnauty v Se- nici a Ipeku, jež měly za následek zavření bazaru. Klid byl již obnoven a sice aniž by bylo došlo ku srážce s vojskem, které prý už bylo odvoláno. Porta a velmoci. V záležitosti zamýšleného zvýšení cla v Turecku konala se včera schůze vele- vyslanců v Cařihradě. Dnes bude Portě podána spo- lečná protestní nota. Válka jihoafrická a volba presidenta Severoamerických spojených států. Podta- jemník severoamerického oddělení míru W ebster Davis, jenž jako soukromník cestoval po Trans- vaalsku, navštívil ihned po svém návratu presidenta Mac Kinleye, jenž většinou děkuje za svou volbu ne- obyčejně čilé činnosti Davisově, aby mu pověděl, že nabyl v Transvaalsku přesvědčení, že Spojené státy mají povinnost, aby válce učinili konec. Poněvadž však president jest jiného mínění a nemá pro Boery žádných sympatií vůbec, nezbývá jemu — Davisovi — nic jiného, než aby úřad svůj složil. Mac Kinley přijal demisi Davisovu. Tento zahájí nyní, nepotřebuje míti žádného ohledu, po celé Americe zvláštní vý- pravu, kteráž má za účel, zakročení Ameriky. A po- něvadž Američané smýšlí ve své většině s Boery přátelsky, může míti agitace. Davisova za následek, že rozkotá své vlastní dílo — volbu Mac Kinleyovu — protože rovná půdu protikandidátům Kinleyovým. Uplynouť arciť ještě tři čtvrti roku do volby presi- dentovy a do té doby bude válka bohdá skončena. Ale jest přece možno, že Mac Kinley, bude-li mu vůle národa nedvojsmyslně oznámena, on pak budeli na opětnou svou volbu spoléhati, přistoupí přece jen zavčas k žádanému zakročení. Důrazně líčí Davis své dojmy, kterých nabyl v jižní Africe. — »Přišel jsem — praví — bez předsudku, viděl jsem obě ar- mády a také mnoho boerského lidu. Co jsem viděl, přesvědčilo mne o tom, že věc Boerův je spravedliva a že zde obě nejmenší republiky na světě bojují proti největší říši na světě za svou svobodu a za svůj do- mov. Všechno boerské obyvatelstvo, i se ženamia dětmi, není větší nežli obyvatelstvo ve Washingtoně, a přece má tento národ dosti zmužilosti, aby v boji, jakým nemohou se vykázati dějiny světa, čelil říši,

již obývá 400 milionů lidí. Když jsem odjížděl z Pre- torie, shromáždilo se přes 2000 mužů a žen, většinou len, jejichž otcové, mužové a synové vytáhli do boje, na nádraží, aby mně dali s Bohem a plačky ještě jednou mne prosili, abych po svém návratu všecko, co jest v mé síle, vynaložil, jen abych americký ná- rod zpravil o pravé situaci věci a uvědomil jej, jak hanebně jsou Boerové pomlouváni od Angliča- nův. Kdybych jako svobodný Američan zůstal k těmto prosbám hluch, mučilo by mne mé svědomí a tru- chlící oči tohoto týraného národa, nad kterýž Bůh nestvořil zdatnějšíhoa ušlechtilejšího, pronásledovaly by mne až do konce mého života. Jsem proto odhodlán pomoci boerskému lidu s vynaložením všech svých skrovných sil. Věc jeho jest věcí spravedlivou a vzpomínaje na minulost amerického národa, jemuž stejný boj bylo bojovati, myslím, že Boerové zvítězí. Musíme dáti věděti Anglicku a světu, že sympatie amerického národa nepatří Anglicku, nýbrž Boerům a že věc Boerův jest věcí lidskostia civilis ace. Měli bychom zahřmíti na svět, že ta- ková neblahá válka musí býti ukončena, a sice ihned.« Hnutí v Číně. Z Pekingu oznamuje se, že tam byl vydán edikt, kterým se místokrálové a guvernéři upozorňují, na ozbrojené čety, jež obecný lid utvořil za účelem sebeobrany. V ediktu tomto nařizuje se místokrálům i guvernérům, aby vydali proklamace, jimiž se tyto ozbrojené čety vyzývají, aby se zdržely každého nepřátelství proti domorodým křesťanům,a kdyby se čety tyto přes to nepřátelných skutků do- pustily, aby se proti nim přísně zakročilo.

Zprávy denní.

* Česká pouť do Říma. Ze Štýrského Hradce, 19. dubna. (Zvl. tel. »Katol. Listů«.) Dnes ráno sešli se čeští poutníci o 8. hodině ranní v kostele sv. Karla ve Vídni, kde vsdp. kanovník Burian sloužil mši sv. a měl kázání. O 1 hod. odpol. odjel poutní vlak z Vídně a přijel o 7. hod. večer šťastně do Štýrského Hradce. * Vyznamenání řiditelky dívčí školy v klá- šteře uršulinském matky Marie Kristiny zlatým zá- služným křížem s korunou. Byla to včera dojemná slavnost v klášteře tom. Působení ctihodných dcer sv. Uršuly je nejen v Praze, ale i v celých Čechách co nejchvalněji známo. Při vší nepřízni času a snad právě pro nepřízeň tu, každým novým rokem plní se prostory kláštera toho nejen žákyněmi a chovankami z Čech, alei ze zemí jiných. Majíť Uršulinky svou staletými zkuše- nostmi osvědčenou methodu nejen vyučovací, alei vychovávací, jejíž předním účelem je praktický život. Škola a pensionát Uršulinek nalézá se již celé čtvrtstoletí pod vedením velebné matky M arie Kristiny, rozené Kvasničkové z Prahy, která již přes 40 roků členem řádu toho jest. Je to pravá matka nejen všech žaček, ale i svých mladších spolusester. Dnes ovšem nalézá se již na prahu sta- roby, avšak na její tvářích a v celém její chování doposud není toho znáti. Mluví a pohybuje se s či- lostí a hbitostí mladice. Včera tedy byl její velice čestný den, ale nejen její, nýbrž celého řádu. Již o půl 9. hodině ranní, kdy ndp. prelátem Horn- steinerem byla sloužena mše sv., bylo v uršulinském chrámě shromážděno mnoho vynikajících osobností, z nichž tuto kromě ndp. celebranta uvádíme: pana bar. dra. Riegra, vsdp. preláta Scharworta, círk. škol- dozorce vdp. Honejska, pp. inspektory Gill- hofera (německých škol), dra. Kavku (českých škol), prof. dra. Elbla a dra. Erndla. Pak magistrátního radu pana Reicherta v zastoupení p. starosty dra. Srba. Dále pp. dra. Popela, Tangla, vikáře z Chvá- lenic, Štolovského, faráře od sv. Petra, dra. Skaličku, dvorního rady Otta, dvorního rady Lakarta, dp. P. Zimu z Emaus, dp. P. T. Škrdle, inženýra Figara, Hněvkovského, Kreidla, Dantzera, rektora Weiledera, prof. Steckera kromě mnoha ještě jiných známých a ctitelů vel. matky Marie Kristiny. Nalé- zali se též mezi přítomnými i její příbuzní z Prahy. Panu celebrantovi assistovali vdpp. Plzák a dr. Petr. Slavnostní odevzdání kříže započato bylo zpěvem a blahopřáním chovanek v obou jazycích, načež vsdp. prelát Hornsteiner ve svém gratulačním oslovení slovy výmluvnými a zároveň srdečnými v krátkosti uvedl dějiny uršulinského řádu a jeho počátky v Čechách. Stejně vřele a výmluvně ctěnou oslavenku oslovil p. okresní inspektor Gillhofer, načež p. rada Reichert jí se srdečným blahopřáním odevzdal zlatý záslužný kříž s korunou. Nyní pozvedla se ctěná oslavenka, aby všem děkovala. Z počátku nemohla vnitřním pohnutím nalézti dosti vhodných slov, avšak poznenáhla se to v ní rozproudilo a řeč jí plynula z úst hbitě. Tu přítomní hosté měli příležitost poznati její bohaté nadání prodchnuté pravou nábožností. Chvilkami za- třpytla se jí v oku slza, ale i přes to řinulo se jí to z úst tolik vroucně, upřímně a dojemně, že nezůstalo ani jedno oko u posluchačů suché. Jaká to mila