Strana 2. Číslo 107.

KATOLICKE LISTY.

Dne 20. dubna 1900.

Byť i slušelo připustiti, že není zcela možným návrhy striktní a přesně formulované již dnes činiti, měl by přece po náhledu výboru zem. obcí pražskou, od níž iniciativa vychází, podán býti úplnější obrazo tom, jakou vlastně formu má míti příští útvar spoje- ných obcí v různých oborech správy, aby jednání, k němuž se má přikročiti, mělo naději na výsledek. Výbor zem. nemůže zejména znovu nevytknouti, že najmě hlavní zásady, na nichž má spočívati nynější statut a volební řád, by měly obcí pražskou býti dány, aby obce, s nimiž jednati jest, měly substrát pro vyjadřování své. Výbor zem. nepokládá tedy zmíněné podání z dostatečný podklad pro to, aby jednání ve smyslu zmíněných usnesení bylo zahájeno a má za to, že po- dáním obce pražské nebyly vystiženy podmínky, za kterých výbor zem. přislíbil v řešení otázky již nyní činně zasáhnouti. Přes to však jest úmyslem výboru zem. akce ve věci té se uchopiti a súčastněné obce nyní již k je- dnání vyzvati, za kterýmž účelem zamýšlí výbor zem. předem svolati ke společné úradě zástupce obcí, jichž se věc týče. To se stane v době nejbližší. Zemský výbor plně uznává důležitost zdárného rozřešení této veledůležité otázky a očekává s plnou důvěrou, že při obmyšlených poradách najde se správní podklad, na jehož základě bude možno dospěti k vy- řízení otázky sloučení král. hlav. města Prahy s okol- ními obcemi ku spokojenosti všech, jichž se týče. Dále odpovídá nejv. maršálek zemský na dotaz posl. Sokola a soudr., co zemský výbor vy- konal ve příčině provedení loňského usnesení slav. sněmu týkajícího se změny disciplinárního řádu uči- telského. Ve 31. schůzi ze dne 13. května r. 1899 usnesl se slavný sněm na tom, postoupiti návrh posl. dra. Herolda a soudr. podaný r. 1892, pak návrh posl. dra. Sokola a soudr. podaný r. 1895 a ko- nečně petice osob učitelských, že jakmile dojde dobré zdání, za kteréž byla v této příčině vláda požádána, vezme zemský výbor změnu disciplinárních předpisů platných pro osoby učitelské v úvahu a neopomene o výsledku podati slav. sněmu zprávu s příslušnými návrhy. Žodpověděv ještě dotaz posl. dra. Dyka v zá- ležitosti osadou a katastrální obcí malonickou žáda- ného vyloučení z místní obce Lštění (okr. Horšův Týn) že bude o záležitosti této rozhodnuto na prohlášení se c. k. místodržitelství, úřadův katastrálních a soud- ních, přikazuje nejv. zemský maršálek bez prvního čtení příslušným komisím více návrhů. Po té se předčítá přípis presidia c. k. místo- držitelství pro král. české, v němž se sděluje, že zákon usnesený sněmem království českého ze dne 3. dubna t. r. v příčině prozatímního vybírání zemských přirážek v měsících dubnu, květnu a červnu, obdržel nejvyšší sankci. Místodržitel hr. Coudenhove odpovídá na dotaz posl. Bartáka ohledně účetních nepořádků při berním úřadu v Říčanech, že sice bylo zjištěno, že v dřívějších letech při jmenovaném berním úřadě se vyskytovaly případy nesprávného účtování, že nesprávnosti tyto byly však vždycky, když byly ob- jeveny, ihned opraveny. Dále odpověděl p. místodržitel na dotaz posl. dra. Slámy ohledně špatného stavu silnice ve- doucí od hostince »na špici« v Jaroměři k Josefovu a k nádraží josefovsko-jaroměřskému, že kdysi zřízena byla erárem vojenským k účelům vojenským, po delší dobu se jí však užívá k dopravě vůbec. Poněvadž jednání o převzetí této silnice do správy některého z činitelů na jejím udržení interessovaných, která již od r. 1869 se vedla, zůstala bezvýslednými, bylo nyní říšským ministerstvem války prohlášeno, že erár vojenský, jenž nemá žádného zájmu na této silnici, nebude jí více vydržovati a že nařídil okr. hejtman- ství ve Dvoře Králové, aby o této otázce s urychle- ním vydalo rozhodnutí a na dotaz posl. Ira ohledně rozšíření nedělního klidu na veškeré obchody v celých Čechách, že přičiní se o to ve všech mě- stech, kde tomu poměry jen poněkud dovolí. Na dotaz posl. Anýže po důvodech, pro které vláda nedoporučila k Nejv. potvrzení osnovu zákona, týkajícího se změny §. 26. z. z. ze dne 13. května r. 1894. č. 36. z. z., odpovídá p. místodržitel, že zástupce, vyslaný jím do školské komise, neučinil žádného prohlášení, jež by souhlasilo se zněním zmí- něné osnovy zákona. Ve příčině příští úpravy po- stupu při přiznávání zvýšení služného učitelům na školách obecených sdělil přípisem ze dne 29. ledna t. r. s presidiem sl. sněmu názor ministerstva kultu a vyučování, jenž intencím sl. sněmu vstříc vychází. Na dotaz posl. dra. Krajníka, ohledně ne- pořádků a zpronevěření při spoři- telně prachatické odpovídá p. místodržitel, že městská obec Prachatice dle stanov spořitelny a zá- vazků na se vzatých veškerým značným jměním svým a veškerými příjmy za spořitelnu prachatickou ručía že proto obava, že by snad některý ze vkladatelů zmíněného ústavu ku škodě přišel, jest vyloučena.

Zpronevěřen byl dvojitým vyplácením vkladů obnos asi 38.000 zl. V příčině upravení poměrů spořitelny pracha- tické takto v nepořádek uvedených a ku zabezpečení vkladatelů učiním neprodleně potřebná a vhodná opa- tření a vyjednávám v tomto směru již s městskou obcí Prachaticemi. Dále odpověděl místodržitel na dotaz posl. dra. Slámy, načež čten byl návrh posl. Nowaka a soudr. na podporu obcí, jež byly poškozeny sesou- váním se půdy v okresu děčínském. Posl. dr. Russ a soudr. podali návrh na změnu zákona o vybírání hudebného. Dotazovali se místodržitele poslanci: dr. Jan Dvořák a soudr. ohledně vážného ohrožení chovu a vývozu domácího dobytka; posl. Aigner pova- žuje-li za možné, aby stát mohl existovati bez státní řeči; posl. Dostál ohledně sporu, který vedou o domovskou příslušnost obce Obědovice (hejtmanství Král. Hradec) a Hejšt (hejt. Nový Bydžov); posl. dr. Scholiner a soudr. ohledně zemské záruky pro tak zv. šumavskou spojovací dráhu domažlicko-ta- chovskou. Přechází se k jednacímu pořád ku. Prvým předmětem jest pokračování v prvním čtení návrhu posl. inž. Kaftana a soudr. na vy- dání zákona o prodeji uhlí v království českém dobytého. Sněmova pokračuje pak v jednání o návrhu po- slance Kaftana v příčině pozemštění obchodu uhlím. Posl. dr. Baxa praví, že otázka uhelná nedočká se ve sněmu věcného rozřešení. Návrhy odůvodňují se v prvním čtení, aby u voličů vzbudilo se zdání, že se něco děje. Ale jsme si toho dobře vědomi, že se zde s námi hraje komedie. Obíraje se pak návrhem posl. Kaftana řečník praví: Náš antisemitismus není ničím jiným než snahou po hospodářské emancipaci našeho státu. Všude vliv židovstva se vzmáhá na úkor spravedlnosti. Kdykoliv se jedná o českou věc, ministerstvo nečiní nic, kdy- koliv se jedná o židy, jest samá ochota. Vystupovati proti vlivu židů jest nejen právem, ale i povinností. Nezakročí-li se v otázce uhelné rázně, vláda proti židům ničeho nepodnikne, zejména když mezi majiteli dolů jsou také členové císařské rodiny. Nikde neuká- zala se neschopnost politického úřednictva tak jako v této otázce: Naši političtí úředníci nemohou se ani stínem rovnati úředníkům v Němcích a ve Francii. Když vláda nepřeje si rozřešení uhelné otázky, pak všechno to, oč se jedná, jest vlastně jen akademi- ckým jednáním. Nad překážkami provedení návrhu Kaftanova pozastavovati se ani nemůžeme. Sněm má říci, co o té věci soudí. Veřejný zájem vyžaduje toho, aby předměty veřejné potřeby jako uhlí nenechávaly se v rukou jednotlivců Méla by býti vydána novela zákona, která by stihala jako přečin veškeré lichva- ření s takovými věcmi jako uhlí. Při uvažování ná- vrhu Kaftanova sněm bude musit si povšímnouti také zájmů hornictva, které při poslední stávce cho- valo se způsobem takřka vzorným. Jednání těžařůa orgánů vlády jistě nezabránilo výtržnostem, nýbrž rozvaha hornictva. Sněm měl by pronésti rozhodné slovo ve prospěch požadavků hornictva, zejména aby byla zkrácena pracovní doba, zavedena minimální mzda a zlepšena. Jest věcí celé společnosti lidské, aby poměry hornictva byly zlepšeny a povinnosti zá- konodárného sboru, aby k tomu přispěl. V této věci bude se moci tím spíše vyhověti, poněvadž nebude se jednati o žádný finanční efekt. Řečník přimlouvá se za návrh posl. Kaftana. Posl. dr. Klouček (proti) prohlašuje, že sou- hlasí s návrhem posl. Kaftana. Sněm král. českého jest kompetentní k pozemštění uhelných dolů, což vy- svítá již z článku 12. st z. z. ze dne 21. prosince 1867. Vyzývání vysoké vlády, aby něco učinila, ne- bylo by asi důstojno sněmu. Stačil by krátký zákon o 2 článcích, aby uhelné doly byly vyvlastněny. Do- volávání se pomoci státní, bylo by naprosto zbytečné. Ukázalo se to na říšské radě, ačkoliv všecky strany byly v té příčině jedné mysli. V tomto okamžiku se nejedná o politickou, nýbrž o hospodářskou akci. Ale němečtí poslanci jsou proti tomu. Posl. Strache na- zval návrh posl. Kaftana »verwenzelung«. Co by Němci řekli, kdybychom o jejich návrzích mluvili jako o »vermichelung«? To dokazuje, že Němci ne- chtějí míti s námi nic společného ani ve věcech ho- spodářských. Není vhodno mluviti při této příležitosti o antisemitismu, poněvadž také jiní nás vydírají. Řeč- ník doporučuje návrh posl. Kaftan. Posl. Hořica stěžuje si na jednací řád, jenž je morovou ranou pro sněm, načež polemisuje s posl. Strachem. O verwenzlování nelze mluviti, neboť od roku 1527 Němci rozmožili se na 37 proc. všeho obyvatelstva v zemi. Hájiti kapitál není potřebí. Ka- pitál hájí se sám. Ale majitelé dolů před 30 lety ne- měli kapitálu. Ryt. Guttman neměl před 30 lety ani sto tisíc a má ke 30 až 50 milionům. Za to zahy- nulo v dolech 3000 životů hornických, 3000 horníků stalo se k práci neschopno a ostatní trou bídu do

dneška. Pražská železářská společnost vyplácela v po- sledních 5 letech neslýchané dividendy, kdežto bohaté království české udělalo 21 mil. dluhů. I v okolí Teplic lidé naříkají, že za jistou dobu nastane tam poušť. Vláda má prý hospodářský program, ale za- chovala se v této otázce tak netečně jako na vyrov- nacích konferencích. Řečník nesouhlasí s poslancem drem. Fořtem, aby stát svými doly donutil soukromé majitele, aby ceny uhlí snížili. Posl. dr. Žalud má za to, že předmět, o němž návrh posl. Kaftana jedná, s denního pořádku ne- zmizí. Zde se mluvilo o uhelné lichvě, kterou zatra- cuji jako každý z vás. Ale věc ta byla uvedena v souvislost s antisemitickou otázkou. Rečník doka- zuje, že obchodníci s uhlím, vyjímaje některé, jako Weimanna a j, jsou vůči dolům malomocní. Že děl- nictvo má na zdražení uhlí nejmenší vinu, o tom není pochybnosti. Ve stávce měla vláda zakročiti proti dolům ener- gicky. Měla zakázati vývoz za hranice s práva nouze. Vytýkal-li posl. Gebler, že židé klaní se zlatému te- leti, ať si připomene, že přišel Mojžíš s deskami úmluvy a v rozhorlení roztříštil je o skálu. To měla udělati vláda. To jest odpověď na zlaté tele. Řečník odmítá útoky činěné jednotlivými řečníky na židy, jež obviňují se dokonce z rituální vraždy a praví: U nás se viní židé paušálně ze všeho. Je-li uhlí dražší, je tím vinen žid. Je-li dražší průmyslový vý- robek, je tím vinen žid a když rolník nehospodařía zadluží se, je tím vinen zase žid. Když vypukne mor, říká se, že židé otrávili studny a když se ztratí dívka, vykonali židé na ni rituelní vraždu. Posl. Březnovský: Naposled jest Hilsner ne- vinen? Posl. dr. Žalud: Já ho nehájím a přál bych mu dříve šibenici, nežli mu ji snad přejete vy, proto že se štítí práce. Není však ještě dokázáno, ž to učinil. Posl. dr. Scharf: Anebo proč to učinil! Posl. dr. Žalud: Pan Gebler vypočetl celou řadu dobrých vlastností židů. Kdyby národ český držel tak pohromadě jako se židům vytýká, bylo by dobře. Co jest příčinou antisemitismu? Snad nábo- ženství? Posl. Březnovský: To nikoliv! Posl. dr. Žalud: Věřím! Rád bych také věděl, v čem se liší víra židovskáod křesťanské? Posl. Březnovský: Že jsme trochu hodnější. (Veselost.) Posl. dr. Žalud: V naší morálce není ničeho, co by se příčilo učení křesťanskému. Znám také rozkřičený talmud. Studoval jsem ho. Talmud jest jen encyklopedie přednášek, které byly na vysokých ško- lách židovských pořádány. Jsou však jistí lidé, kteří se neostýchají do talmudu vnášeti a v něm hledati nekalé a nectné zákony a předpisy. Posl. Březnovský: To by bylo nejlépe dáti talmud přeložiti. Posl. dr. Žalud: To se také děje. V Berlíně vychází věrný překlad. Příčina antisemitismu neleží ani v otázce národní, ani v plemenné, ani v hospo- dářské, nýbrž v tom, že antisemitismus jest heslem populárním. Pro pokročilou dobu přistupuje nejv. zemský maršálek k ukončení schůze. Posl. Albl podává návrh na podporu obcí v okresu žateckém, jež utrpěly škody posouváním se půdy a posl. Kutscher týž návrh ohledně poško- zených obcí na Litoměřicku. Posl. Jaroš a soudr. podávají návrh na vyslání státní komise na vyšetření škod poslední povodní v Polabí způsobených. Posl. Sacher podává návrh na potírání uhelné lichvy a posl. dr. Jan Dvořák a soudr. na urychlení regulace Labe a jeho přítoků. Příští schůze koná se 20. dubna o 11. hod. dopol. Konec schůze o 3. hod. 40 min. odpol.

Rozpočtová komise konala schůzi dne 19. dubna. Posl. Janda pokračuje ve svém referátu o zprávě zemského výboru ohledně úpravy platů úředníků a služebníků zemských a dožaduje se roz- hodnutí komise, má-li se provésti debata generální, nebo máli s vstoupiti hned v debatu speciální, a po- slanec Wolf stěžuje si, že mezi úřednictvem a slu- žebnictvem je nepoměrně málo Němců, a navrhuje, aby zemský výbor se postaral o to, aby byli jmeno- váni němečtí úředníci a služebníci zemští v poměru početním k národnosti německé. Posl. dr. Fořt vy- vozuje, že nelze připustiti nějaké roztříďování úřed- nictva podle národnosti. Dr. Schücker hájí návrh Wolfův s poukazem, že by stačila znalost jednoho ja- zyka zemského pro úřednictvo zemské, že by mohlo se provésti rozdělení referátů podle jazyku podání nebo povahy věci, a tak že by se odpomohlo nedo- statku německých úředníků při zem. výboru. Posl. dr. Podlipný, dr. Pippich a Kafta n pouka-