Dne 7. října 1900.

KATOLICK LIETY.

Číslo 275, Strana3.

Arnaut potvrdil pak vývody Clarkovy telegramy a dopisy, jejichž originály předložil shromážděným. Pod- nikla totiž bernská vláda několik neděl před vypuk- nutím nepřátelství u vlády anglické a transvaalské určité kroky, aby obě přiměla k tomu, aby celý jejich spor byl rozhodnut smírčím soudcem. A jak zněla odpověď presidenta Krügra: »Jsem každého oka- mžiku hotov, přijati smírčí soud,« odpověděl lord Ro- lisbury na boerský návrh následujícími ladnými slovy: »Vláda Jejího Veličenstva není s to, aby na základětoho, jak dnes mají se věci, vstoupila s Vámi ve spojení.« Veliké pohnutí vyvolaly také vývody Clarkovy, vajakém poměru nalézala še svoboda cizinců v Trans- vaalsku ku svobodě cizínců v Anglicku. Jak známo, zavdalo podnět k jihoafrickým zápletkám domněl bezprávné postavení cizinců v jižní Africe. Nyní dr. Clark sdělil, že každý cizinec nabýval po dvou letech aktivního volebního práva do dolní sněmovny, po6 letech pak do senátu. V Anglicku nabývá cizinec volebního práva teprve po 6 letech a do dolní sně- movny vůbec nikdy. odti v bae Lord Roberts odměněn bude prý za své, v jižní Africe prokázané hrdinství hraběcím titulem, značným peněžitým darem a podvazkovým řádem. Spravedlivé dějiny přisoudí mu jednou — provaz. Bruselští socialisté chystají se zítra o slav- nostech, pořádaných na počest právě vykonaného sňatku korunních manželů, uspořádati veliký projev na prspěch politické amnestie a všeobecného hlasovacího práva. Pring Albert a jeho choť, obklopeni jsouce zá- stupci úřadů, představí se toho dne obyvatelstvu hlav- ního města a nechají, stojíce na veřejném schodišti bursy, defilovati kolem sebe veliký slavnostní průvod, sestávající téměř ze 400 spolků a více než 10.000 školních dítek. Sociálně-demokratický list »Le Peuple« podotýká k této připravované demonstraci výslovně, že nebude míti žádného protidynastického rázu. Ne- jedná se o nepřátelský projev proti princi a proti jeho mladistvé choti, neboť belgičtí dělníci nechtějí prý po- rušiti pohostinství, jež tak hluboko je zakořeněno v jejich tradicích. Budou slovy: »Amnestie a vše- obecné hlasovací právo!« dovolávati se prý jen spra- vedlnosti. Norská sněmovna (sthorting), kteráž byla právě znovuzvolena, sestoupí se v Kristianii dne 10 t. m. Nedávné volby volitelů měly, jak zajisté jest ještě v čerstvé paměti, následující výsledek: radikální levice 77, konservativní a umírnění 37 míst. Mezitím byly skončeny také volby poslanců samých, při nichž došlo na velikou změnu osob. Z bývalých poslanců bylo zvoleno pouze 46; ostatních 68 poslanců sestává z mužův úplně nových. Je dosti možno, že tito no- váčkové žádati budou za změnu v politice unie, vztažně za změnu kabinetu, poněvadž ti nejrozhodnější radi- lové nejsou spokojeni s ministerstvem Steenovýma se stanoviskem opatrnosti, na něž postavilo se v otázce, týkající se unie. Vláda prohlašuje zatím již ve svých orgánech, že nevidí ve výsledku nových voleb žád- ného důvodu pro své odstoupení.

mi asi zbývá, jen ještě den, a pak propadnu se v náruč smrti, — on mohl snadno ten bídný život si rázem ukrátiti, ale neudělal to — on bojoval do posledního okamžiku — a to se nazývá heroismem. Kterak trapná musila pro něho býti myšlénka:s ji- ným pomáhám, sám sobě pomoci nemohu, jiným dávám život, sám sobě si ho dáti nemohu. V čem pozůstávalo tajemství jeho heroismu? Škoda, že heroům druhu tohoto málo kdy zbývá času, aby napsati mohli, co je udržovalo při tom bídném životě. Co je nejhorší bída při zdravém těle naproti pocitu, býti pánem sice značného jmění, ale rakovitého těla ? Oba: Albert i Michl byli by se studentstvu za- vděčili, kdyby byli po sobě zanechali zápisky, kterak se pracuje a kterak se trpí, kterak se vydobývá stkvělejší postavení, světová sláva. Zajisté že ne v noční kavárně, v hádání se s osudem, jenž brání pojmouti tu z nejmilejších a to hned, jak si za- manou. Tajemství velikosti je pracovati v ma- lém — blahoslavený muž,zkterý byl věrným v mále, který každou minutu využíval. Tajemství velikáš- ství je zvedati balvany a pak vedle nich sklesnouti. Nejvýmluvnější řečí při pohřbu Alberta a Michla byly modlitby a slzy prostého lidu, jehož byli do- vommn onla brodinci. Věru, že by ten osudný pathos distance sebe- vraždou měl výhradně býti ponechán defraudan- tům, pankráckým rytířům, vodnatým mozkům, ale nikoliv aby praktikován byl od mužů vědy při zdra- vém těle. Právě co toto dopisují, čtu, že ve Vídni student na universitě čtením Nietzchových spisů upadl v utkvě- lou myšlénku, že je nadčlověkem. Kritiky pří- padnějsí jeho spisů nemůže býti. Nietzchova filosofie bude zalidňovati — blázince.

Zprávy církevní-

Církevní slavnost. Dnes koná církev sv. památku nejsv. růžence, kterémuž jest zasvěcen celý měsíc říjen k uctění Panny Marie. — Na dnešní den připadá svátek sv. Justiny, dcery křesťan- ského vladaře Vitaliana v Pataviu, nar. v 1. století. Vyznala víru křesťanskou před pohanským vladařem Maximinem a nechtěla obětovati modlám, a byla proto popravena. Nad hrobem jejím v Padově zbudován byl r. 450 chrám a později Benediktinský klášter. Nový nádherný chrám sv. Justiny o osmi kopulích byl v Padově vystsvěn r. 1521. Tamtéž se uctívají dosud ostatky sv. Justiny, která jest patronkou města. Dvě části hlavy dostal roku 1353 a 1355 chrám sv. Víta v Praze. Zprávy římské. Mezi četnými poutními vlaky zaznamenati dlužno vídeňský a linecký, v němž jsou mimo jiné ndp. biskup linecký dr. Doppelbauer, kn. Clary, kanovník dr. Schöpfleitner a jiní. Také známý posl. P. Ambrož Opitz odebral se do Říma. Nový klášter. Dnes bude ve Favoritech ve Vídni položen základní kámen k nové kapli sv. apo- štolů a klášteru tovaryšstva božského Spasitele, již staví spolek sv. apoštolů za protektorátu hraběnky Louisy Fünfkirchenové. Svěcení vykoná pre- lát dr. Horný. Nový generál řádu cisterciáků. Dne 2. října zvolen za generála řádu cisterciáckého A ma- deus de Bie, opat v Bornhenu v Belgii, naro- zený r. 1844, za generálního prokuratora pak JUDra. P. Placida Magnatensi, převora v Cortoně, nar. r. 1866. Jmenování. Dp. František Jirkovský kaplan v Kladně, jmenován byl c. k. vojenským ka- planem v Inšpruku v Tyrolsku. Osobní věstník duchovenský z diecése budějovické. Ustanoveni byli dpp.: Jan Kotlín, kooperátor v Třeboni, za faráře ve Věžné. Jiří Neubauer, kaplan v Záblatí, za administrátora interk. v Cudrovicích. František Humpál, kaplan v Blovicích, za interk. administrátora tamtéž. Jan Praschl, II. kaplan ve Vimperce, za I. kaplana tam- též. Václav Ždychynec, kaplan ve Zbytinech, za II. kaplana ve Vimperce. Jan Rytíř, výpomocný ka- plan v Kremži, za fundačního kaplana tamtéž. Matěj Hozman, kooperátor v Albrechtci, za kaplana ve Zby- tinech. Hynek Beránek, novosvěcenec, za vypomoc- ného kaplana ve Švihově. František Hnídek, výpom. kaplan v Domažlicích, za praefekta svatováclavského konviktu v Praze. Jan Kubašta, novosvěcenec, za vý- pomocného kaplana v Domažlicích. Ferdinand Mathe, novosvěcenec, za výpom. kaplana v Záblatí. Josef Vaněk, novosvěcenec, za II. kaplana v Sušici. Ant. Weninger, novosvěcenec, za kaplana v Horách Ka- šperských. Josef Winzig, novosvěcenec, za výpomoc- ného kaplana v Kremži. — V Pánu zesnul vsdp. msgr. Tomáš Sladovník, protonotář apoštolský, dom. prelát a tajný komoří Jeho Svatosti, min. rada, rytíř řádu železné koruny III. tř., č. kons. rada, ředitel c. k, polní konsistorní kanceláře na odpoč. Dp. Jak. Sedláček, biskupský notář a farář v Seči. — Kon- kurs se vypisuje na faru v Seči, patronátu J. Excell. Karla hrab. Schönborna, do 15. listopadu; v Cudro- vicích, patronátu J. J. kníž. A. J. ze Schwarzen- bergu do 2. listopadu; na učitelské místo morálky na bisk. bohosl. učilišti v Č. Budějovicích. Zkouška konkursní koná se 14. a 15. listopadu. Osobní věstník duchovenský z diecése litoměřické. Dp. kaplan Bendel v Hrádku byl jmenován kaplanem v Liberci. Na jeho místo byl dosazen dp. Josef Zmitko, kaplan v Louce. Osobní věstník duchovenský z arcidie- cése olomoucké. Jmenováni byli dpp.: Jan Žá- ček, farář ve Hvozdně, farářem v Derfli, Jan Maš- talíř, administrátor tamtéž kooperátorem na témže místě, Fr. Kunčar, kooperátor v Kašavě, administrá- torem ve Hvozdně, Jos. Rypar, kooperátor ve Wie- senbergu, administrátorem tamtéž, Václav Němec, osobní kooperátor v Hrozové, kooperátorem v Krum- perku, Fr. Rosík, deficient, proz. katechetou na c. k. gymnasium v Prostějově, Fr. Blaha, deficient v Jaro- šově, kooperátorem v Mor. Ostravě, Fr. Batěk, defi- cient v Těšeticích, kooperátorem ve Veliké Bystřici, Petr Blašánek, kooperátor ve Vel. Bystřici, kapla- nem v Petrovicích, Jaroslav Pištěcký, deficient, osob- ním kooperátorem ve Slavičíně. Dp. P. Vojt. Štěpán, Tov. nejsy. Vykupitele, byl zmocněn pravomocí do Červenky. Nejstarší znázornění svaté zpovědi. Nej- starší umělecké znázornění svátosti pokání je ve staré kapli dómu v Řezně. Jest to kamenná deska, na které jsou vytesané postavy. Práca ta pochází z jede- náctého století. Jedna postava jest kněz kanovník, oděná komží a pláštíkem z kožešiny. Sedí na nízké stolici a drží si k pravému uchu větší šátek. Před ní klečí šlechtic bohatých vlasů. Má to býti vévoda Theodor, kterak se sv. Rupertu zpovídá. Četná umě-

lecká díla znázorňující sv. zpověď pocházejí ze 14.a 15. století. Katolické missie. Msgr. Baumgarten měl na sjezdě katolických učenců přednášku o mis- siích, v níž podal jejich přehled a dokazoval jich dů- ležitost a vypočetl, že dosud bylo na katolické missie sebráno půl druhé miliardy marek v 19. století. Pro- testantské missie vydaly mnohem více, ale nedopra- covaly se tak utěšených výsledků, jako katolické, které všude prospívaly.

Zprávy denní. * V akademii hr. Straky oslaveny byly Nejvyšší jmeniny a zároveň 70. narozeniny J. Vel. císaře a krále dne 4. října 1900 zvláště slavnostním způsobem. V kapli ústavu slouženy byly slavné služby Boží za přítomnosti c. k. dvor. rady v. výsl. P. Rob. Riedla v zastoupení kuratoria, zástupců pro- fesorského sboru soukr. gymnasia se správcem ředi- telství c. k. školním radou Fr. Patočkou v čele, aka- demických učitelů, všech funkcionářů ústavu a ně- kterých příslušníků chovanců. Po »Te Deum« a po zapění cís. hymny shromáždil se celý ústav v aule, kdež před okrášleným obrazem Jeho Veličenstva je- den z chovanců VIII. třídy měl promluvu o Jeho Veličenstvu, jakožto ochranci a podporovateli školství, věd a umění, a jiný chovanec recitoval slavnostní báseň. Po té přednesli chovanci za řízení akadem. učitele hudby prof. J. Kličky jím složené orchestrální variace na císařskou hymnu. Dojemná slavnost za- končena byla případným proslovem ředitele akademie JUDra. Josefa Trakala k chovancům o zvláštním vý- rnamu dne a provoláním »Slávy« Jeho Veličenstvu císaři a králi. Budova ústavu ozdobena byla prapory, ve vestibulu právě zasazená deska pamětní s Nej- vyšší odpovědí na holdovací telegram kuratoria při slavnostním otevření akademie r. 1897, jakož i bron- zový jubilejní medailon s podobiznou Jeho Veličen- stva (věnovaný ústavu firmou J. B Pichl) byly bo- hatě ozdobeny. * Vlastenecký dar. Ze spolehlivého pramene nás dochází zpráva, že vsdp. kanovník Dr. Karlach věnoval na dostavění chrámu vyšehradského značný obnos čtyřiceti tisíc korun. — Ministerstvo kultua vyučování povolilo k tomutéž účelu subvenci šedesáti tisíc korun. * Nenahraditelná škoda vzešla by veškerému našemu národu, kdyby Ústřední Matice školská právě v nynějším okamžiku nebyla ode všech přátel po- kroku našeho národa podporována tak, jak toho vy- žadují její lidumilné a obranné úkoly. Nepřátelé naši dobře postřehli význam Ústřední Matice školskéa její činnosti, i usuzují zajisté správně: jsou-li snahy naše opravdovy, že láska a přízeň naše ke školám a opatrovnám matičním by neměla ochabovati, a na- opak, jestliže příjmy Ústřední Matice školské nejsou takové, aby hradila se z nich veškerá její vydání, která činí nyní na 600.000 K ročně, usuzují z toho odpůrcové naši, že národ náš opouští idee, za které posud houževnatě bojoval, a životní jeho potřeby, a to i nejnutnější, že stávají se nám lhostejnými,a hned upozorňují mocné tohoto světa, aby z toho vy- vodili důsledky pro celé naše národní žití nepříznivé. Proto třeba napjati všecky síly a podporovati Matici. * Zmínka o našem spisevateli vete- ránu. Náš populární spisovatel veterán František Pravda nám píše: Dobrý přítel H. píše o mých pří- spěvcích do starých katolických kalendářů. S tím jsem spekojen a z toho se těším. Avšak překvapil mne konec čili doslov jeho pojednání, jenž zní: »A je nám — venkovskému kněžstvu — s velikým po- divením, že tento veterán katolických spisovatelů do- posud nebyl doporučen sv. Otci k vyznamenání. « To mne zarazilo — až polekalo. Dobrý přítel H. zná moji povahu, ví, že netoužím po žádném vyzname- nání, že nepřeceňuji svých zásluh, nemám se za hodna ovací a oslav, nenávidím jich, bráním se jim a že tím již často nevoli svých příznivců jsem si způsobil a že i na něho jsem se zlobil, když mi jich přál a mik nim nadháněl, proto se chci ospravedl- uiti, abych nebyl pomluven a zahanben. Jsa vděčen dobrému příteli H. a všem jiným přátelům svým za dobrou vůli jejich, rozhodně a upřímně děkuje za ka- ždé doporučení František Pravda. V Hrádku u Su- šice, dne 5. října 1900. — PS. František Pravda nevidí, nemůže čísti ani psáti a dává si předčítatia za sebe psáti. * Hlasy časopisecké. Katolický list »0l- mützer Zeitung« vrací se v právě vyšlém čísle k na- šemu úvodníku svatováclavskému, a praví mezi jiným: »Katolické Listy« v Praze jsou to, které prohlašují heslo, že příští volby do říšské rady musí býti ko- nány ve znamení katolické víry, a že banální frase již nestačí. Stanovisko k volbám říšským je v Če- chách rovněž takové, jako na eminentně katolické Moravě: mají býti zvoleni poslanci, kterým nábožen- ství jest věcí hlavní.« Také »Čas« a jiné listy naše výlučně katolické stanovisko dle úvodníku zmíněného