ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 c1b4e3b0-681d-11dc-a3fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 8
#1 alto_textblock #1
vznese. Má tvar obrovského doutníku se zašpičatě- lým koncem. Na místě koše má jakýs druh bicyklo- vého sedla, jež připevněno na bambusové tyči, jejíž délka rovná se skorem délce balonu. Před větro- plavcem nalezají se dva petrolejové motory o desíti koňských silách. Napřed jest šroub, mající v prů- měru 12 stop, ze silného hedvábí na dřevěném rámu. Vzadu nalezá se kormidlo, rovněž zhotovenéz čínského hedvábí a rákosu, jež se poněkud podobá pětipaprskové hvězdě. Avšak ve chvíli, kdy měl po- kus počít, stala se nehoda. Kormidlo se poškodilo musilo býti odstraněno. Bylo by bývalo třeba dvou hodin, aby kormidlo mohlo býti spraveno. Proto od toho bylo upuštěno. Aby však četní diváci nebyli sklamáni, puštěn balon toliko upoutaný as do výše dvaceti metrů, aby se ukázalo, kterak stroj pracuje. Nejprve letěl balon po větru s velkou rychlostí, ale pak Santos-Dumont ve výši 70 stop přídu balonu otočil a letěl proti větru. To byl rozho- dující moment. Jako loď, plující na zad, když byla plula ku předu plnou parou, pohyboval se »Santos- Dumont č. 4« proti větru. Aěrostat postupoval sta- tečně proti proudu vzduchu a na obmezeném pro- storu docílil 4 míle za hodinu. As desetkráte opa- koval větroplavec tento manévr za hlučné pochvaly všech diváků. Pak nemohlo býti v pokusech bez kormidla dále pokračováno. Když sestoupil, bylo mu přítomnými větroplavci vřele gratulováno. Souhlasně potvrzováno, že může svůj balon pohybovati mo- torem. Otázka, jež tentokráte nemohla být rozhod- nuta jest, lze-li balon říditi též kormidlem. Druhý pokus podniknut bude v nejbližších dnech. Santos- Dumont jest mladý, bohatý Jihoameričan, jenž má pověsť velké neohroženosti. Několikráte již osvědčil se jako smělý větroplavec. Seděl neobyčejně chladno- krevně v sedle a dával zcela klidně své rozkazy. Podnikl již několik pokusů s říditelnými balony. Balon »č. 4« jest mnohem lehčí než balony, jichž užíval při dřívějších pokusech. = O Milanovi. Ruské časopisy přinášejí ná- sledující anekdotu: Když byl Milan ještě srbským knížetem v době před srbsko-tureckou válkou, mě rozmluvu s Kuršid pašou. — »Víš-li pak,« pohrozi mu paša, »že jest v mé moci usmrtit tě. Dámtě usmrtit.« — »To není žádná novina,« odpověděl klidně Milan, »ale tím ničeho nevyzískáš. Třicet šes tisíc mých krajanů dovedou mne zastat na mém místě a mezi nimi není nikoho, kdo by byl horší mne.« — Tenkrát se Milan posuzoval zcela správně ale při krvavém procesu Kneževičově naopak o sobě soudil, že jest nenahraditelný, nikoliv jako panovník srbský, ale jako generalissimus a »hrdina« sliv- nický. = Výlet na světovou výstavu. Z Paříže se oznamuje: Onehdy ráno oslovil hošík 11letý, bez klobouku a bos, policistu konajícího službu na jedné z ulic poblíž nábřeží a žádal jej, aby ho dovedl k »náčelníku policie«. Byv přiveden k policejnímu komisaři, vypravoval hošík: Jmenuji se Léon Schmidts. Moje matka bydlí v Brusselu. Poněvadžu nás doma všichni mluvili o výstavě, chtěl jsem ji také navštívit. Když matinka spala, vzal jsemjí z peněženky 60 franků, koupil si dýmku a tabák a pak jsem sedl do vlaku jedoucího do Paříže. Včera neměl jsem již jediného sou. Šel jsem spát pod most. Když jsem spal, ukradli mi střevíce a klobouk. Ne- jedl jsem již 24 hodiny. Umírám hlady.« — Na policii podnikavého klučíka nakrmili a poslali jej domů. = Pižmový skot ve Švédsku. Ze Štok- holmu se oznamuje: Polární výpravě Kolthoffově jež se těchto dnů vrátila, podařilo se po několika marných pokusech chytit v Gronsku dvě telata piž- mového skotu, býčka a jalovici, a dopravit je živé a v nejlepším zdraví do Švédska. Prozatím jsou zví- řata chována na jakémsi statku blíže Bodenu v se- verním Švédsku. Až si poněkud zvyknou na podnebí budou puštěni na svobodu v hornatých krajinách severního Švédska, kdež, jak se zdá, přírodní poměry jsou příznivy jich rozmnožování. Skot pižmový je dle studií a výzkumů konservatora Kolthoffa zvíře tak neobyčejně cenné, že jeho převedení do sever- ního Švédska znamenalo by značný hospodářský zisk. Naproti tvrzení starších zoologů ujišťuje pan Kolthoff, že maso tohoto skotu jest nejen jedlé, nýbrž i velice chutné a poněvadž tento arktický skot dosahuje váhy až 700 kilogramů, jest již tato vlastnost sama o sobě značně důležita. Hlavní cena tohoto skotu však záleží v husté, tmavohnědé vlně zvířete, neobyčejně silného vlákna. Množství vlny z jediného pižmového skota vydá prý tolik, jako vlna z 20 ovcí. Pan Kolthoff jest přesvědčen, že zvíře rychle se množící bude moci zdomácněti také v jižnějších končinách Švědska. = Požár poštovní budovy. Z Londýna se oznamuje: Požárem, jenž vypukl ve středu odpo- ledne v hlavní poštovní budově v Manchestru, bylo město na několik hodin odloučeno od veškerého te- legrafního a telefonního spojení. Požár vypukl v nej- hořejším patře budovy, jež slouží toliko telegrafnímu úřadu. Několik dělníků nahražovalo tu galvanické baterie bateriemi akumulátorovými. Práce byla skorem skončena, když vybuchla lihová lampa a tím se vzňala skříň, kterou probíhá několik set drátů, oba- lených guttaperchou. Oheň šířil se s velkou rychlostí, ale 600 osob, zaměstnaných v nejhořejším patře, mezi nimi 400 telegrafistek, mělo ještě dosti času, zachrániti se. Hasičský sbor zřízenců hlavního po- štovního úřadu ihned zahájil svou činnost, nemohl však ničeho pořídit. Teprve městský hasičský sbor, dostavivší se na místo, uhasil požár ve dvou hodi- nách. Nejhořejší patro bylo úplně zničeno a v do- lejším patře, kde se nalezá úřad telefonní, musila býti služba prozatím zastavena. Dva hasiči zraněni byli kusy železa a skla, spadnuvšími se střechy. Telegrafní správa ovšem hleděla co možná rychle obnoviti aspoň některé z přerušených tratí a o 5. hod. již se podařilo spojiti opět telegrafní úřad bursy s Londýnem. Později obnoveno spojení časopisů s Londýnem, avšak soukromé depeše z Londýna byly ve středu a ještě ve čtvrtek telegrafovány do Liver- poolu a odtamtud dopravovány do Manchestru vlaky. Již roku 1880 vypukl na telegrafním úřadě v Man
#2 alto_textblock #2
chestru zcela podobným způsobem požár, kdy rovněž vzňala se skříň, kterou procházely telegrafní dráty. = Velké neštěstí událo se těchto dnů Gronsfeldu u Maastrichtu. Když o 5. hodině odpol. vlak z Lige přejížděl silníci za stanicí Gronsfeldem. hrál si na koleji as tříletý hošík železničního hlí- dače. Rodiče, spatřivše nebezpečí, v němž se děcko nalezalo, spěchali zachrániti je, ale zaplatili svuj pokus životem. Vlak zachytil rodiče i děcko a oka- mžitě je usmrtil.
#3 alto_textblock #3
Prof. dr. Edvard Albert
#4 alto_textblock #4
mrtevz
#5 alto_textblock #5
Ze Žamberku, 26. září. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Dnes v noci zemřel zde na svém letním sídle raněn byv mrtvicí, zdejší rodák, professor lékař- ské fakulty vídeňské university dvorní rada dr. Edvard Albert. Zpráva tato způsobí v kruzích českého lé- kařstva, ba v celém lékařském světě veliký smutek a trapnou sensaci. Však nejenomv těchto kruzích, také v táboře ostatní české in- telligence a neméně i ve vlasteneckém obe- censtvu našem vyslechnuta bude truchlivá ta zvěst s pocitem hlubokého bolu. Zemřelť muž, kterýmž se český národ před celým vzdělaným světem může honosit, učenec prvního řádu, lékar daleko široko slavený, učitel výtečný, snad svého druhu jediný, muž obsáhlého, všestranného vědění, i vzdělání člověk velkého ducha a ryzí, čacké povahy. Skvělá obec jeho žáků, z nichž mnozí sami již slavnými učenci nebo odborníky jsou, truchlí nad odchodem svého mistra a nesčetné množství těch, kdož professora Edvarda Alberta seznali jako operatéra, lékaře i vůbec jako člověka, želi truchlivě jeho skonu a bude dlouho, dlouho vzpomínati jeho vzác- ných vlastností a jeho skvělé osobnosti. Česta sláva jeho jmenu !
#6 alto_textblock #6
Narodil se 20. ledna 1841 v Žamberku z rodičů chudých. Studoval gymnasium v Rych- nově a v Hradci Králové, lékařství ve Vídni. R. 1867 byv na doktora lékařství promovován vstoupil do nemocniče ve Vídni jako sekundární lékař, avšak už téhož roku přijat byl do ope- ratérského ústavu při universitě vídeňské. R. 1869 stal se assistentem při klinice bar. Dumreichera. R. 1872 habílitoval se na universitě vídeňské pro veškerou chirurgii. R. 1873 jmenován řád. profes- sorem chirurgie a ředitelem chirurgické kliniky na universitě inšprucké. R. 1874 byla mu na- bídnuta stolice chirurgie na universitě luttišské v Belgii, které nepřijal. R. 1881 jmenován prof chirurgie, ředitelem I. chirurg. kliniky a opera- térského ústavu na universitě vídeňské, kdež posud účinkoval, přednášeje před posluchač- stvem až 500 hlav silným, v němž bývají stu- dující a lékařové ze všech dílů světa. R. 1886 povolán byl jako řádný člen do nejvyšší zdra- votní rady říšské a v prosinci r. 1887 jmenován dvorním radou. Albert odkryl v anatomii některé zvláštnosti pochev šlachových na těle lidském, popsal mikroskopickou strukturu vaků tíhových a bádal v oboru pathologie expe- rimentální o horečce. V oboru fysiologie vyšetřil některé poměry teploty zvířecí, ale hlavně pra- coval v oboru mechaniky kloubů; v tomto ohledu byl prvým, kterému se podařilo změřiti prosto- rové exkurse hlavních kloubů těla lidského a gra- ficky je znázorniti. Albert též měřil prvý na člověku živoucím tlak tepenní pomocí tak zv. kymografla. V chirurgii byl prvým, který podal nauku vědeckou o kýle zanícené; prvým, který pozoroval a popsal kysty praelacrymální, bolestivý papillom regionis foliatae na jazyku a zvláště farmu skoliosy. V ohledu operativním byl prvým, který provedl transplantaci nervu na člověku ; do praxe chirurgické uvedl operace zvláštní, jím vymyšlené, t. zv. arthrodese. Mimo to jest předním pěstitelem gastrostomie a vysokého řezu při kameni měchýřovém a resekcí nervo- vých, ve kterémž oboru udal některé nové me- thody. — Albert patří k prvním a nejhorlivěj- ším zastavatelům a šířitelům léčení antisepti- ckého, které v Inšpruce už r. 1875 zavedl a všestranně pěstuje, poslední doby obzvláště vzhledem k chirurgii válečné. Albert též pilně zanášel se dějinami chirurgie a vydal vedle ji- ných monografií z tohoto oboru i jedno dílo slo- vutného Petra Franca, chirurga z XVI. věku, kteréž dílo se nalézalo v jediném toliko exem- pláři v knihovně university vídeňské. Mimo to sepsal: Handbuch der Chírurgie. 4 svažky
#7 alto_textblock #7
(do tisku se chystá vydání 4.); Vorlesurigen über die Diagnostik der chirurgischen Krank- heiten (též 4. vydání). Obě tato díla jsou pře- ložena i do jazyků cizích. Beiträge zur Ge- schichte der Chirurgie; Beiträge zur opera- tiven Chirurgie; Jan Dominik Larrey (v Ottově Sbírce přednášek a rozprav 1886). Mimo to uveřejnil přečetná pojednáni v »Medicinische Jahrbücher«, v »Innsbrucker Berichte«, v lékař- ských časopisech vídeňských, v »Archivu für Geschichte der Medicin«, v »Časopise českých lékařů«, v »Osvětě«, v »Květech« a ve »Slov- níku naučném«.
#8 alto_textblock #8
Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str. 129—132. — Dr. Russ zaslal starostovi karlovar- skému přípis, v němž nalezají se následující charakteristická místa: »Političtí moji přátelé i já s povděkem můžeme pohlížeti na minulost, ve které ani jediný zlozvuk, ani jediné nedo- rozumění neporušily vzájemný náš, po desítiletí trvající poměr. Však nejsem s to po třicetiletém parlamentárním působení novým volebním zá- pasům se podrobiti a sice z té příčiny, že zá- pasy ty nabývají často forem, jimž nemohu ani zabrániti, ani jich sám použiti a jež nazval onehdy jistý štyrský list hnusem v našich vo- lebních bojích, v nichž zpravidla pomíjí se ohledů, jež ve společenských stycích mají plat- nost zákona.« — Potud starý vůdce německých liberálů. Odchází tedy také on. A nedivíme se tomu. Nevyhání jej snad surovost volebního boje, který přes krocení německého souručen- stva vzplane letos snad u větší míře, než kdy- koliv jindy, nýbrž i vědomí, že mezi nynější veličiny nepatří. Ten, kdo stavěl se po bok Ple- nerovi, Wofrovi, Scharschmiedovi atd. . . . ne- snese vůdcovství páně ... Funkova. Pověstné »Slowo polskie« se svým panem Ruttowským přineslo těchto dnů o stycích polsko-českých perfidii, která jako by pro listy národu našemu nepřátelské, necht již vycházejí v Praze nebo ve Vídni, byla ob- jednána. Nepovšimli jsme si surového útoku, kterýž ostatně tomu nasvědčuje, že nepřátelé národa českého mezi Poláky jsou nejen vzteklí naši odprůrci, nýbrž i ignoranti. Poněvadž ale, jak jsme již naznačili, infamie ta koluje nyní veřejným tiskem, chceme ji po zasluze odbýti. »Volební provolání mladočeské »frakce« — píše »Slovo Polskie« — je nejenom zjevným vypo- vězením války Němcům, nýbrž celé říši. Čechové chtějí tři nejbohatší provincie Rakouska a sice Čechy, Moravu a Slezsko, s 80.000 čtv. kilo- metry a s obyvatelstvem 9 millionů od říše od- trhnout a zříditi ze zemí těch českou satrapii v níž by 3 millionu Čechů vládlo - nad 13 millionu moravských Slovanů, 34 millionu Němců a nad kmillionem Poláků. Ve Slezsku má býti 250.000 Poláků, 280.000 Němců znásilněno od 129.000 Čechů. Pomocí českého státního práva, přes něž dějiny dávno již překročily k dennímu pořádku, má býti celá říše podrobena hegemonii české.« — Kdyby napsal něco podobného Němec, omluvili bychom to. Boj je boj a těžko za věc nespravedlivou bojovati zbraní poctivou. Však toto pro Poláky napsal Polák, tedy Slovan a tu s největším mravním odporem odvrací se český člověk od takového individua. Již to perfidní oddělování Čechů v království od moravských Čechů, jež nazývá docela po způsobu úhlavních našich nepřátel smoravskými Slovany«, charakterisuje tohoto publicistického otrapu, který vypůjčovati si musí »vtip« svůj proti nám ze zbrojnice úhlavních našich nepřátel, aby zakryl določi kaž- dému poctivci bijící pravdu, že v zemích koruny české žije dvě třetiny Čechů, naproti jedné tře- tině Němců a že tedy Čechové ti, kterým ani ve snu nenapadá zřizovati »satrapie«, mají ná- roky na totéž národní právo, jako německá menšina. Českému obecenstvu ale netřeba se rozčilovati. Kdo dnes, kdy v Poznaňsku polský lid katansky se ubíjí, má odvahu stavěti se po bok Němci naproti Slovanu, není Polák, nýbrž — lotr, aneb agent vídeňských židů, kteří zkrachovaným haličským naftářům půjčují pe- níze a za to z nich dělají náhončí Němectv ve slovanské zemi. — Matičná škola v Janoušově — ja- kožto jediná škola obecná na severu Moravy »Ústř. Maticí školskou« vydržovaná, přesídl v příštím školním roce do vlastní budovy. Sbírky na stavbu této nejohroženější školy severomo-