ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c1adb7c0-681d-11dc-b6bb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
1900.
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v adminisuraci na iněsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 p
#3 alto_textblock #3
NARU
#4 alto_textblock #4
V Praze, ve středu dne 26. září.
#5 alto_textblock #5
Nl
#6 alto_textblock #6
I1
#7 alto_textblock #7
K číslu 266. Čisle v Praze za 29 a na venkově za 3h
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakco a expedice.
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Návrh s dvěma tvářemi. Z Vídně, 26. září. Nejmenovaný do- savadní poslanec navrhuje v »Deutsches Volksblattu«, aby se na řeč hr. Appo- nyiho, která zajisté nebyla promluvena bez dorozumění s Kolomanem Széllem, dala náležitá odpověď rako uským parlamentem a to činem. Nechat prý se vyloučí předem vyrovnací předlohy z obstrukce a vyřídí. Voličové nechať k tomu přímo budoucí po- slance vyzvou. Naskytovaly by se pak možnosti dvě: předně že by se poslanecká sněmovna konsolidovala, t. j. rozestoupila ve většinu a menšinu, pak že by se votem ví- deňského parlamentu odvrátila maďarská ku- ratela nad Předlitavskem. Haličský zemský sněm. Z Vídně, 26. září. Ze Lvova ozna- mují sem, že podle tamějších zpráv halič- ský sněm sejdese v polovici října, aby vyřídil pilné některé záležitosti. Protože je pravdě nepodobno, že sejde se sněm toliko haličský, možno předpoklá- dati, potvrdí-li se toto sdělení, že sejdou se také sněmy ostatní. Daleké plány. Z Vídně, 26. září. Myšlenka, kterou vyslovil napřed hr. Dzieduszycki vůči redaktorovi »Pester Lloydu«, aby se u rči- tým předlohám stanovila lhůta ke projednání sněmovnou poslaneckou, spojená s ideou, aby se propůjčila panské sněmovně mimořádná moc, jakou mívají v některých zemích sněmovny, kde druhé není, propaguje se nyní se z nám- kou levice. Tato prozrazuje, že plán vylíhl se ve hnojišti bývalé německé obstrukce. »Deut- sche Correspondenz«, tady v úkrytu živořící, dovídá se prý od osoby, jež zná
#10 alto_textblock #10
zámysly na místech rozhodujících, že v láda nechce vyčkati, podaříli se če- skou obstrukci zlomiti čili nic. Bude-li obnovena, potom prý proti obstrukci poslanecké sněmovny postaví vláda totéž — potom prý vystoupí s obstrukcí svou. Zvláštním rozhodnutím ko- runy budou prý vládní předlohy, které se týkají důležitých a pravidelných potřeb státu, dodány sněmovně poslanecké tak, že záro- veň bude určen termín, do kte- rého je musí vyříditi. avr Neučiní-li tak, potom prý se bude »sup- ponovati«, že jsou přijaty, a předlohy ty nabudou provisorní platnosti zákonné, na- byvše dříve souhlasu sněmovny panské a sankce koruny. Nevyřídí-li sněmovna budget a finanční zákon v době sobě dané, potom prý zmocněna bude pan- ská sněmovna, aby projednala rozpočet a berně se potom budou moci vybírati na zá- kladě provisorního finančního zákona, pan- skou sněmovnou přijatého, Provisor- ního rázu pozbyla by předloha také, jakmile by sněmovna poslanecká mě- síc po svém sestoupení je zamítla. Ovšem prý takový projekt může provésti jenom vláda, v jejímž čele by se nalezala rázná osoba, sálající moc. Takové osobě, která by věděla, kam míří, by se prý potom povedlo praktické rozřešení otázky jazyka úřadního bez obtíží. Dokud prý vyjde na jevo ze součtu lidu, že je uzavřené německé území, toto zůsta- ne jednojazyčným. Z konečného tohoto sdělení vychází na jevo, čeho si na německé straně přejí instalace nového násilného systému s panem hr. Stürkghem v čele.
#11 alto_textblock #11
Hlas z Tyrol. Z Inšpruku, 26. září. Také orgán tyrolské skupiny katolické strany lidové, inšprucké »Tiroler Stimmen« rozhodně
#12 alto_textblock #12
odsuzují projev dra. Ebenhocha ve pří- čině odtržení se strany od Čechů a při- pojení se jejího k německému spoluručenství. List přimlouvá se za to, aby si strana zachovala svobodua volnost a teprve po volbách aby zaujala postavení, které jí vykazuje náboženství a její politický a hospodářský program. Nej- bližším cílem strany musí prý zůstati: za- brániti liberálnímu strannickému regimuv Rakousku, a to německo-liberálnímu stejně jako slovansko-liberálnímu anebo, co také je možno, slovansko-německo-liberálnímu. Na svobodě. Z Bělehradu, 26. září. Amnestovaní vězňové, zejmena plukovník Nikoliča advokát Živkovič byli na přístavišti hlučně pozdraveni obyvatelstvem. Lid pro- volával jim bouřlivě »Živili !« K volbám v Anglii. s Z Londýna, 26. září. (»Neue Freie Presse«.) Liberální listy vyslovují se o čá- kách liberální strany při nastávají- cích volbách velice nadějně. »Daily News«, hlavní orgán její, praví: Minu- lého úterka nikdo ničeho pro naši stranu nedoufal, ani hlavní její náhončí Herbert Gladstone. Nyní se situace rozhodně po- lepšila, V táboře konservativním je velká sklíčenost následkem rostoucího sanguinismu v řadách liberálních. Volební zápas bude krátký, ale prudký. Dojde k zápolení a ministerstvo bude zajisté vylá- káno z hradeb. »Daily Chronicle« píše: Liberální voličové zhosťují se své ospalosti, do které byli ukolébáni od r. 1895. Všude jeví se nadšení jako v době, kdy Gladstone vedl liberály k vítězství. »Westminster Gazette« vysvě- tluje procitnutí liberálů nerozmyslným výro- kem Chamberlainovým, že dvě tře- tiny liberálních státníků v dolní sněmovně
#13 alto_textblock #13
FEUILLETON.
#14 alto_textblock #14
Babi léto. Pohádka pro zamilované. Napsal Catulle Menděs. Přel. Mína S uková.
#15 alto_textblock #15
I.
#16 alto_textblock #16
Je zde na světě štěstí? Někteří říkají, že jest, mnozí tvrdí, že není. Malá Acidalie, jež byla dcerkou drvoštěpa, slyšela, že skutečně je štěstí na světě. Ale neznala, kde by je nalezla; jistě nebylo na pěšinách divokého lesa, po nichž chodila často ve společnosti otcově, sehnutá pod otýpkami roští, bosé nohy o trní a kamení si rozdírajíc. Nevěděla také v čem pozůstává, ani jak vypadá, třeba že tajný jakýsi cit jí radil, aby věřila, že podobá se hezkému mladému muži, jehož pohled je velmi sebevědomý, úsměv velmi sladký a který jest oblečen jako nějaký prine v šat z růžového nebo modrého atlasu, protká- vaného zlatem nebo stříbrem. »Což,« řekla si jednoho letního jitra, když byla usedla na pokraji jedné z lesních cest, »jsem snad opravdu odsouzena nepoznati štěstí? Bylo mi přece již předešlého měsíce šestnáct let; neukáže-li se záhy, nebude mne již ani chtíti, budu zatím starou pannou.« Žal její byl tak zoufalý, že i oblázky na silnici jím byly dojaty; to ostatně dosti zřídka se stává, nebot oblázky jsou obyčejně málo soucitny; jsou spíše vždy ve špatné míře, ježto se jim chodí usta- vičně po hlavách, aniž si ony mohou na to stěžovat. Malá Acidalie neustávala ve svém nářku. Na štěstí právě nedaleko ní chystala se jedna dobrá víla předsedati svatbě svatojanských mu- šek. Když byl obřad skončen, obrátila se k dceři drvoštěpově a řekla jí: »Ale, maličká, nezoufej tak příliš. Štěstí není nikdy tak blízké jak
#17 alto_textblock #17
v okamžiku, když soudíme, že je hodně daleko. Podívej se jen na druhou stránu cesty. Vidíš toho mladého lovce, který, usmívaje se, spí pod velkým rozkvetlým keřem růžovým? Jest to sy- novec králův; ač tě nikdy neviděl, zdá se mu o tobě ve snu. Jdi rychle přes cestu a usedni vedle něho. Až se probudí, ovine ti své rámě kolem krku a doprovodí tě do svého paláce, v němž budeš tou nejšťastnější princeznou.« Po té dobrá víla zmizela. Acidalie z počátku sebou ani nepohnula; byla u vytržení. Ne, ne, nikdy nebyla by si po- myslila, že může býti na světě něco tak krás- ného, jako byl ten mladý lovec, dřímající pod kvetoucími větvemi. Při myšlence, že ji obejme. že ji odvede s sebou, omdlévala radostí. Leč nevěnovala těm příjemným myšlenkám než oka- mžik a povykasavši svou barchetovou sukni, aby mohla rychleji utíkati, rozběhla se za štěstím, které ji očekávalo na druhé straně II.
#18 alto_textblock #18
cesty.
#19 alto_textblock #19
Bohužel, nebyly v tom lese jenom víly dobré, ale byly tam i víly zlé. Podobal se ten les tak trochu lidskému životu, kde také zlo sídlí vedle dobra. Tak tedy jedna zlá víla, která chystala se předsedati rozvodu motýla s jeho ženou, obrátila se k dívčině a velitelským po- suňkem ruky ji zastavila. »Nedoufej, « řekla jí velmi rozezleně, »že to jen tak lehce půjde. Jakže? Dostačilo by učiniti jen několik kroků, aby se dosáhlo štěstí? Aj, to by bylo cosi no- vého, nevídaného ! Pak věru nebylo by nic pří- jemnějšího nad život lidský! Nedopustím, aby tomu tak bylo. Co tebe, maličká, se týká, věz, že nejsi ještě u konce svých starostí; nebudeš ani dnes ani zejtra tou nejšťastnější princeznou v paláci králova synovce.« »Ach, paní, jste opravdu tak zlá? Jakou nepříjemnost může vám působiti uspokojení
#20 alto_textblock #20
chudé dívky, jako jsem já? Ostatně nemusím se vás báti. Dobrá víla radila mi, abych přešla přes cestu a žádná moc mne nezadrží,: abych tak učinila.« »Nemůže se ovšem víla protiviti vůli víly jiné. Leč ta, která tě béře v ochranu, zapomněla ve spěchu svého slitování určiti způsob, jímž se dostaneš na druhou stranu cesty. Nuže, po- spěš si, běž, co můžeš; dříve však podívej se nahoru, hodně vysoko, na to babí léto, jemné, chvějící se, téměř neviditelné, které táhne se od dubu k jilmu; po něm musíš jíti, chceš-li přejíti na druhou stranu cesty.« A domluvivši, zlá víla zmizela s chechtotem, který vyplašil všechna hnízda v lese; i švitoření pěnice s čer- nou hlavičkou umlklo pojednou jako ustává bublání praménku v zamrzlé kapce vody.
#21 alto_textblock #21
III.
#22 alto_textblock #22
Z počátku nechtěla Acidalie svému neštěstí uvěřiti. Znovu se rozběhla! Marný pokus. Ta- jemná moc držela ji na této straně cesty. Ne- mohla učiniti jediného kroku ku předu; ne- mohla ani ruky vztáhnouti po štěstí, které v snu se usmívalo, tak blízko, pod keřem růžo- vým. Dala se tedy do pláče. Jak? Byla to pra- vda? Nebude seděti vedle lovce v okamžiku, v němž tento se probudí? Neodvede ji, aby ji učinil svou ženou, do nádherného paláce krá- lovského? Pozvedla slzami zrosené oči k babímu létu, jež táhlo se od vrcholku dubu k nejvyšší větvi jilmu. Běda! Bylo tak jemné, tak křehké, při- pravené odlétnouti při nejslabším vánku. Stří- zliček byl, by je přetrhl hnutím svého křídla, motýl byl by musil býti hodně lehkým, aby mohl na ně usednouti a nepřetrhl je. Kdyby Acidalie vylezla na strom a špičkou nožky po kusila se snad dotknouti se té třaslavé nitky, spadla by na kamení a srazila vaz; našli by ji