#1
alto_textblock
#1
1900.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v adminisuraci
na iněsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 p
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve středu dne 26. září.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 266.
Čisle v Praze za 29
a na venkově za 3h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakco
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Návrh s dvěma tvářemi.
Z Vídně, 26. září. Nejmenovaný do-
savadní poslanec navrhuje v »Deutsches
Volksblattu«, aby se na řeč hr. Appo-
nyiho, která zajisté nebyla promluvena
bez dorozumění s Kolomanem Széllem,
dala náležitá odpověď rako uským
parlamentem a to činem. Nechat
prý se vyloučí předem vyrovnací
předlohy z obstrukce a vyřídí.
Voličové nechať k tomu přímo budoucí po-
slance vyzvou. Naskytovaly by se pak
možnosti dvě: předně že by se poslanecká
sněmovna konsolidovala, t. j. rozestoupila ve
většinu a menšinu, pak že by se votem ví-
deňského parlamentu odvrátila maďarská ku-
ratela nad Předlitavskem.
Haličský zemský sněm.
Z Vídně, 26. září. Ze Lvova ozna-
mují sem, že podle tamějších zpráv halič-
ský sněm sejdese v polovici
října, aby vyřídil pilné některé záležitosti.
Protože je pravdě nepodobno, že sejde se
sněm toliko haličský, možno předpoklá-
dati, potvrdí-li se toto sdělení, že sejdou se
také sněmy ostatní.
Daleké plány.
Z Vídně, 26. září. Myšlenka, kterou
vyslovil napřed hr. Dzieduszycki vůči
redaktorovi »Pester Lloydu«, aby se u rči-
tým předlohám stanovila lhůta
ke projednání sněmovnou poslaneckou,
spojená s ideou, aby se propůjčila panské
sněmovně mimořádná moc, jakou
mívají v některých zemích sněmovny, kde
druhé není, propaguje se nyní se z nám-
kou levice.
Tato prozrazuje, že plán vylíhl se ve
hnojišti bývalé německé obstrukce. »Deut-
sche Correspondenz«, tady v úkrytu
živořící, dovídá se prý od osoby, jež zná
#10
alto_textblock
#10
zámysly na místech rozhodujících, že v láda
nechce vyčkati, podaříli se če-
skou obstrukci zlomiti čili nic.
Bude-li obnovena, potom prý proti obstrukci
poslanecké sněmovny postaví vláda totéž —
potom prý vystoupí s obstrukcí
svou. Zvláštním rozhodnutím ko-
runy budou prý vládní předlohy, které se
týkají důležitých a pravidelných potřeb státu,
dodány sněmovně poslanecké tak, že záro-
veň bude určen termín, do kte-
rého je musí vyříditi.
avr
Neučiní-li tak, potom prý se bude »sup-
ponovati«, že jsou přijaty, a předlohy ty
nabudou provisorní platnosti zákonné, na-
byvše dříve souhlasu sněmovny
panské a sankce koruny. Nevyřídí-li
sněmovna budget a finanční zákon v době
sobě dané, potom prý zmocněna bude pan-
ská sněmovna, aby projednala rozpočet a
berně se potom budou moci vybírati na zá-
kladě provisorního finančního zákona, pan-
skou sněmovnou přijatého, Provisor-
ního rázu pozbyla by předloha
také, jakmile by sněmovna poslanecká mě-
síc po svém sestoupení je zamítla.
Ovšem prý takový projekt může provésti
jenom vláda, v jejímž čele by se nalezala
rázná osoba, sálající moc.
Takové osobě, která by věděla, kam
míří, by se prý potom povedlo praktické
rozřešení otázky jazyka úřadního bez obtíží.
Dokud prý vyjde na jevo ze součtu lidu, že
je uzavřené německé území, toto zůsta-
ne jednojazyčným.
Z konečného tohoto sdělení vychází na
jevo, čeho si na německé straně přejí
instalace nového násilného systému s panem
hr. Stürkghem v čele.
#11
alto_textblock
#11
Hlas z Tyrol.
Z Inšpruku, 26. září. Také orgán
tyrolské skupiny katolické strany lidové,
inšprucké »Tiroler Stimmen« rozhodně
#12
alto_textblock
#12
odsuzují projev dra. Ebenhocha ve pří-
čině odtržení se strany od Čechů a při-
pojení se jejího k německému
spoluručenství. List přimlouvá se za
to, aby si strana zachovala svobodua
volnost a teprve po volbách aby zaujala
postavení, které jí vykazuje náboženství a
její politický a hospodářský program. Nej-
bližším cílem strany musí prý zůstati: za-
brániti liberálnímu strannickému regimuv
Rakousku, a to německo-liberálnímu stejně
jako slovansko-liberálnímu anebo, co také
je možno, slovansko-německo-liberálnímu.
Na svobodě.
Z Bělehradu, 26. září. Amnestovaní
vězňové, zejmena plukovník Nikoliča
advokát Živkovič byli na přístavišti
hlučně pozdraveni obyvatelstvem. Lid pro-
volával jim bouřlivě »Živili !«
K volbám v Anglii. s
Z Londýna, 26. září. (»Neue Freie
Presse«.) Liberální listy vyslovují se o čá-
kách liberální strany při nastávají-
cích volbách velice nadějně. »Daily
News«, hlavní orgán její, praví: Minu-
lého úterka nikdo ničeho pro naši stranu
nedoufal, ani hlavní její náhončí Herbert
Gladstone. Nyní se situace rozhodně po-
lepšila, V táboře konservativním je velká
sklíčenost následkem rostoucího sanguinismu
v řadách liberálních. Volební zápas
bude krátký, ale prudký. Dojde
k zápolení a ministerstvo bude zajisté vylá-
káno z hradeb.
»Daily Chronicle« píše: Liberální
voličové zhosťují se své ospalosti, do které
byli ukolébáni od r. 1895. Všude jeví se
nadšení jako v době, kdy Gladstone
vedl liberály k vítězství.
»Westminster Gazette« vysvě-
tluje procitnutí liberálů nerozmyslným výro-
kem Chamberlainovým, že dvě tře-
tiny liberálních státníků v dolní sněmovně
#13
alto_textblock
#13
FEUILLETON.
#14
alto_textblock
#14
Babi léto.
Pohádka pro zamilované.
Napsal Catulle Menděs. Přel. Mína S uková.
#15
alto_textblock
#15
I.
#16
alto_textblock
#16
Je zde na světě štěstí? Někteří říkají, že
jest, mnozí tvrdí, že není. Malá Acidalie, jež
byla dcerkou drvoštěpa, slyšela, že skutečně je
štěstí na světě. Ale neznala, kde by je nalezla;
jistě nebylo na pěšinách divokého lesa, po nichž
chodila často ve společnosti otcově, sehnutá pod
otýpkami roští, bosé nohy o trní a kamení si
rozdírajíc.
Nevěděla také v čem pozůstává, ani jak
vypadá, třeba že tajný jakýsi cit jí radil, aby
věřila, že podobá se hezkému mladému muži,
jehož pohled je velmi sebevědomý, úsměv velmi
sladký a který jest oblečen jako nějaký prine
v šat z růžového nebo modrého atlasu, protká-
vaného zlatem nebo stříbrem.
»Což,« řekla si jednoho letního jitra, když
byla usedla na pokraji jedné z lesních cest,
»jsem snad opravdu odsouzena nepoznati štěstí?
Bylo mi přece již předešlého měsíce šestnáct
let; neukáže-li se záhy, nebude mne již ani
chtíti, budu zatím starou pannou.« Žal její byl
tak zoufalý, že i oblázky na silnici jím byly
dojaty; to ostatně dosti zřídka se stává, nebot
oblázky jsou obyčejně málo soucitny; jsou spíše
vždy ve špatné míře, ježto se jim chodí usta-
vičně po hlavách, aniž si ony mohou na to
stěžovat.
Malá Acidalie neustávala ve svém nářku.
Na štěstí právě nedaleko ní chystala se jedna
dobrá víla předsedati svatbě svatojanských mu-
šek. Když byl obřad skončen, obrátila se k dceři
drvoštěpově a řekla jí: »Ale, maličká, nezoufej
tak příliš. Štěstí není nikdy tak blízké jak
#17
alto_textblock
#17
v okamžiku, když soudíme, že je hodně daleko.
Podívej se jen na druhou stránu cesty. Vidíš
toho mladého lovce, který, usmívaje se, spí pod
velkým rozkvetlým keřem růžovým? Jest to sy-
novec králův; ač tě nikdy neviděl, zdá se mu
o tobě ve snu. Jdi rychle přes cestu a usedni
vedle něho. Až se probudí, ovine ti své rámě
kolem krku a doprovodí tě do svého paláce,
v němž budeš tou nejšťastnější princeznou.« Po
té dobrá víla zmizela.
Acidalie z počátku sebou ani nepohnula;
byla u vytržení. Ne, ne, nikdy nebyla by si po-
myslila, že může býti na světě něco tak krás-
ného, jako byl ten mladý lovec, dřímající pod
kvetoucími větvemi. Při myšlence, že ji obejme.
že ji odvede s sebou, omdlévala radostí. Leč
nevěnovala těm příjemným myšlenkám než oka-
mžik a povykasavši svou barchetovou sukni,
aby mohla rychleji utíkati, rozběhla se za
štěstím, které ji očekávalo na druhé straně
II.
#18
alto_textblock
#18
cesty.
#19
alto_textblock
#19
Bohužel, nebyly v tom lese jenom víly
dobré, ale byly tam i víly zlé. Podobal se ten
les tak trochu lidskému životu, kde také zlo
sídlí vedle dobra. Tak tedy jedna zlá víla, která
chystala se předsedati rozvodu motýla s jeho
ženou, obrátila se k dívčině a velitelským po-
suňkem ruky ji zastavila. »Nedoufej, « řekla jí
velmi rozezleně, »že to jen tak lehce půjde.
Jakže? Dostačilo by učiniti jen několik kroků,
aby se dosáhlo štěstí? Aj, to by bylo cosi no-
vého, nevídaného ! Pak věru nebylo by nic pří-
jemnějšího nad život lidský! Nedopustím, aby
tomu tak bylo. Co tebe, maličká, se týká, věz,
že nejsi ještě u konce svých starostí; nebudeš
ani dnes ani zejtra tou nejšťastnější princeznou
v paláci králova synovce.«
»Ach, paní, jste opravdu tak zlá? Jakou
nepříjemnost může vám působiti uspokojení
#20
alto_textblock
#20
chudé dívky, jako jsem já? Ostatně nemusím
se vás báti. Dobrá víla radila mi, abych přešla
přes cestu a žádná moc mne nezadrží,: abych
tak učinila.«
»Nemůže se ovšem víla protiviti vůli víly
jiné. Leč ta, která tě béře v ochranu, zapomněla
ve spěchu svého slitování určiti způsob, jímž
se dostaneš na druhou stranu cesty. Nuže, po-
spěš si, běž, co můžeš; dříve však podívej se
nahoru, hodně vysoko, na to babí léto, jemné,
chvějící se, téměř neviditelné, které táhne se
od dubu k jilmu; po něm musíš jíti, chceš-li
přejíti na druhou stranu cesty.« A domluvivši,
zlá víla zmizela s chechtotem, který vyplašil
všechna hnízda v lese; i švitoření pěnice s čer-
nou hlavičkou umlklo pojednou jako ustává
bublání praménku v zamrzlé kapce vody.
#21
alto_textblock
#21
III.
#22
alto_textblock
#22
Z počátku nechtěla Acidalie svému neštěstí
uvěřiti. Znovu se rozběhla! Marný pokus. Ta-
jemná moc držela ji na této straně cesty. Ne-
mohla učiniti jediného kroku ku předu; ne-
mohla ani ruky vztáhnouti po štěstí, které v
snu se usmívalo, tak blízko, pod keřem růžo-
vým. Dala se tedy do pláče. Jak? Byla to pra-
vda? Nebude seděti vedle lovce v okamžiku,
v němž tento se probudí? Neodvede ji, aby ji
učinil svou ženou, do nádherného paláce krá-
lovského?
Pozvedla slzami zrosené oči k babímu létu,
jež táhlo se od vrcholku dubu k nejvyšší větvi
jilmu. Běda! Bylo tak jemné, tak křehké, při-
pravené odlétnouti při nejslabším vánku. Stří-
zliček byl, by je přetrhl hnutím svého křídla,
motýl byl by musil býti hodně lehkým, aby
mohl na ně usednouti a nepřetrhl je. Kdyby
Acidalie vylezla na strom a špičkou nožky po
kusila se snad dotknouti se té třaslavé nitky,
spadla by na kamení a srazila vaz; našli by ji