#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY,
#3
alto_textblock
#3
24. listopadu 1904.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 325.
#5
alto_textblock
#5
ních referentů ve slezském zemském výboru, dra
Pohla a zemřelého posl. Swiežyho. To není argu
ment; stanovisko dra. Pohla nebylo všemi schvalo
váno. Dr. Pohil však také prohlásil, že vládní opa
tření všude obromilo. Mezi poslanci, kteří proti paral
lelkám rozhodně vystoupili, nejsou jen radikálové
nýbrž i velkostatkáři s hr. Larischem a kardinálem
Koppem v čele. Parallelek nebylo třeba a slezská
školní rada nebyla předem ani požádána za dobro-
zdání.
Ona přijala statut teprve po velkém nátlaku
s hůry. Zemský president prohlásil 8 měsíců před vy-
daným nařízením na sněmě, že vypsaný konkurs mě
dobrý výsledek a není třeba nijakého opatření. Bud
tehda president nemluvil pravdu, nebo ho vláda fa
lešně informovala. Český kurs již existoval, ale čeští
studenti jej boykotovali. (Odpor v pravo.) Sněm
slezský dbal vždy (?) potřeb slovanského obyvatel-
stva. Útrakvistická úprava škol bývá vždy počátkem
národnostních svárů. Vládní prohlášení, že bude po-
staráno, aby učitelské ústavy nebyly poslovanštěny.
nemůže upokojiti. Také společná správa školy není
ochranou proti tomuto nebezpečí. Němci chtějí učitele,
již by vychovávali jejich mládež v národním duchu.
Rečník líčí domnělé škody, jež mají v národním
směru německá města, kde se zřídí neněmecké školy.
při čemž je vyrušován výkřiky Čechův i Němeů.
Slovanské parallelky jsou zbytečny také z příčin
hospodářských a proto slezští Němci jsou rozhořčeni
jejich zřízením. Každý stát musí míti orgán doroz-
umění se a jim může býti v Rakousku pouze něm-
čina. O ní se musí starati stát a dle toho zaříditi
také ministerstvo vyučování. Slezští Němci musí žá-
dati, by se slovanské parallelky z Opavy a Těšín
odstranily, nemohouce dovoliti, aby jejich historická
města byla takovým způsobem poslovanštěna. (Hlučná
pochvala v levo.)
Poslanec dr. Pelelenz odmítá nájezdy na Poláky-
Přiznává, že pro školskou matici polskou sbíralo se
mimo Rakousko. Což by neměli miti zahraniční Polác
soucit se svými soukmenovci, již pro nouzi a chu-
dobu nemohou si zřídili školu? Brojí proti něme
ckému heslu o polském nebezpečí. Kde jsme svo-
bodní — praví — jsme dobrými poddanými. Dokázali
jsme ne jednou, že na blahu státu záleží nám více
nežena prospěchu vlastní země. Ji uložili jsme nej-
většloběti a hlasovali jsme i pracovali, aby Rakousko
bylo velkým a mocným. Naproti řečem o rušení ně-
mecké državy odkazuje na dějiny: nepodařilo se po-
němčiti Halič. Čechy. Moravu a Slezsko. Zjednejme
poměry, aby všechny národnosti mohly pracovati na
svých kulturních úkolech a Rakousko stane se státem
přítažným a Němci budou hráti v tomto šťastném
Rakonsku nejkrásnější úlohu, ba dosáhnou také ně-
mecké sprostředkovací řeči. Řečník odporuje tvrzení.
že polská mládež ve Slezsku vychovává se v nená-
visti k Němcům a na Albrechtovu poznámku prohla-
šuje, že haličtí Rusové požívají mnohem větších
práv než jiné menšiny ve smíšených zemích. Ha-
ličský sněm v posledním sněmovním zasedání učinil
Rusům nové ústupky a jeho přičiněním dosáhnou
svého cíle spíše, než hledajíce pomoci na iíšské radě
u stran, jež jsou zapřísáhlými nepřáteli Slovanstva
Němci, požívající všech práv a stěžující si na pře-
hmaty Slovanů, připomínají bajku o vlku a beránku.
Německým professorům, již šíří v Haliči německou
kulturu a vědu, nědělají se žádné překážky.
Přecházeje k politickým poměrům prohlašuje
řečník za bezpodstatny pessimistické úsudky Němeů
o budoucnosti Rakouska. Pokud bude dynastie v čele
říše správa bude přísně spravedliva, finance spořá-
dány a bude armáda, stát nebude blízký úpadku.
Nenávist a pronásledování jiných národností nen
nutným základem velikosti Němců v Rakousku.
Každá rakouská vláda má chránili velké zájmy všech
národností rakouských. Osud rakouska závisí na ně
meckých stranách a prolo je vyzývá k spravedlnosti
naproti ostatním národnostem, s nimiž jsou nuceni
žíti. Potom stane se parlament dělným a bude konati
svou práci ku prozpěchu celého státu. (Hlučná po-
chvala v pravo; řečníkovi gratulují.)
Posl Biankini líčí bídu v Dalmacii, jež rozmno
žila se letošním suchem. Vláda hoví si proto přece
ve své zločinné bezstarostnosti a nestará se o pomoc.
Řečník uvažuje o jazykové otázce v Dalmacii a při-
mlouvá se za její řešení kompromisem mezi Slovany
a Vlachy. Handlova afléra je důkazem šllené politiky.
již vláda ode dávna provozuje na jihu říše. Onou
afférou je vinen předseda ministerstva, protože udělal
dalmatským místodržitelem člověka, jenž zemi nezná
Poukazuje na jednohlasné odsouzení místodržitele
Handla dalmatským sněmem. Bylo na vládě, aby
buď rozpustila sněm nebo odstranila místodržitele.
Dr. Körber ví, že Handel urazil veškeré obyvatelstvo
dalmatské, ale chce to »zatušovati«. Vláda vydala
výnos, jenž pohoršil obyvatelstvo ještě víc. Jak
dlouho bodlá otáleti s odstraněním Handla ze Zadru.
kde je jako nuceným pobytem? Chce snad novým
skandálům? Smutným poměrům v Dalmacii, ne-
důstojným civilisované země, musí se udělati přítrž.
Platnost zkoušek složených na záhřebské univer-
sitě, je pro Chorvaty malým drobečkem, neboť chtějí
úplnou reciprocitu záhřebské university. Oba výnosy
jsou nedostatečné, proto že chorvatští studenti musejo
odbývati rigorosa doposud německy a proto že ne-
dbá se na filosofická studia. Odmitá výčitku, že záhřeb
ská universita je méně cenná. Vyzývá vládu, aby na-
stoupila cestu spravedlnosti ke všem národům, jinai
dostaví se kalastrofa. (Pochvala.)
Posl. dr. Michejda obraceje se proti vývodům ně-
meckých řečníků, prohlašuje, že licha je výčitka, ž
Poláci ruší národní mír ve Slezsku. Chrání pouze
národní své zájmy. Vinnou slezskou nespokojenostíje
nesnášelivost, bezohledné národní sobectví a nesmírná
domýšlivost a panovačnost radikálních stran ně
meckých.
Uvažuje o školských poměrech ve Slezsku praví.
že tamější školství je zcela v německé moci, ač Če
chové a Poláci jsou ve většině. Na výčitku, že polšt
žáci vychovávají se v nenávisti k Rakousku, odpo-
vídá, že Slované byli dosud prosti výčitky proti-
dynastického smýšlení. Avšak k takové výčitce mají
nejmenší právo, kdo zrovna 18. srpna demonstrovali
proti vládnímu nařízení. (Demonstrační pochvala
v pravo.) O poslovaňování Slezska utrakvisováním
učitelského ústavu nelze mluviti. Vyvrací tvrzení, že
většina slezského sněmu neuznala potřebu parallel-
ních kursů, čla příslušné prohlášení Němců na
sněmě. Říká-li se, že parallelky měly se zřídit aspoň
v něsterém slovanském městě, odpovídá na to, že
na př. Těšín nikdy nebyl a nebude německým mě-
stem. Domnělé rozčilení v Těšíně nepozorovalo sea
protestní schůze byly navštíveny velmi slabě.
Polemisuje s Kaisrovými vývody. Ustavičným
poukazům Nemců na jejich državu nerozumí. My-
slí-li tím politickou moc, je tato výsledkem ne
spravedlivého volebního řádu a proto nepoctiva.
Kdyby neměla více platiti zásada, že všecky rakou-
ské národnosti jsou stejně oprávněny a všecky kmeny
mají stejné právo na ochranu a péči o svou národ-
nost, kdyby právo a právní vědomí nic neplatily.
bezpráví ustálilo se a úkolem vlády bylo chrániti
pouze neoprávněnou državu jednoho národního
kmene a ne blaho a zdar každého kmene: páni na
levici by měli pravdu, avšak potom přestali jsme
mluviti také my a neměli bychom s nimi více co mluviti.
(Hlučná pochvala v pravo.) Platí-li však zákl. státní
zákony a páni nepozbyli zcela právního vědomí.
musí nám z celého srdce přáti práva, jehož se nám
dostalo. Bylo by to jejich povinnosti. (Hlučná po
chvala v pravo.)
Rokování přerušuje se.
Posl. Fresl v dotazu k předsedoví vyzývá
vládu, by zakročila ve prospěch dělnictva ve Škodo-
vých závodech.
Posl. Walewski podal pilný návrh na usta-
novení pariamentní komise, jež by prozkoumala
nařknutí proti němu pronešena.
Návrh byl dostatečně podporován.
Konec schůze ve 3 hod. 45 min. odpol.; příšt
bude z ejtra.
*
#6
alto_textblock
#6
Posl. Formánek, König a Hovorka podali
na ministra vnitra tento dotaz
Následkem četných živelních pohrom, zejmena
velikého sucha v král. českém trpí obyvatelstvo
jest ohrožováno ve svém byti nouzí, místy i hladem
Podáno mnoho žádostí za pomoc u všech veřei-
ných činitelů, zejmena státu, který uložil šetření
povstalých škodách, by zjištěno bylo, kdy a kde třeba
podpory poskytnouti. Za stejným účelem vyšetřuji
škody zemědělská rada pro král. české, okresní i obec-
ní zastupitelstva, hosp. spolky i družstva a i farní
úřady, kterými zjištěno škod v král. českém přes
#7
alto_textblock
#7
200 millionů korun. Vláda, shledavši, že obnos tal
ohromný mohl býti přeceňován, nařídila další šetřen
hejtmanstvím, a sice četnictvem. Čelnicivo, které
musí sloužit všemu, jen ne hlavnímu účelu, bezpeč
nosti majelku, který bude v době nynější velmi ohro-
žován — šetří poměry poškozených velmi pochybnými
důvěrníky a podává zprávy hejtmanství, že prý škody
obyvatelstva nejsou tak veliké a že nebude podpory
třeba.
Vzhledem k tomu, že četnictvo nedovede posou-
diti nedostatek a nouzi obyvatelstva, ač možno ka-
ždému se o tom přesvědčiti, táží se podepsaní:
Jsou V. Ex. jako zástupci vlády poměry ty známy
a jsou-li, chce V. Ex. příčinili se, aby šetření škod
vykonané zemědělskou radou a samosprávnými sbory
bylo také, třebas i po vykonané revisi znalci, země-
panskými úřady respektováno a na pochybné referáty
četnictva okresním hejtmanstvím nebralo se zřetele?
#8
alto_textblock
#8
Z výborů parlamentních.
Z Vídně, 23. listopadu. (C.-B.)
Zdravotní výbor konal dnes schůzi, n
níž měl býti podán referát o pracích odboru, zvole-
ného pro opravu zákona o lékárnictví. Poně-
vadž referent Piepes-Poratynski zemřel, bylo přeru-
šeno jednání.
Posl. Berger navrhl, aby z předlohy vládní
vypustil se § 11. jednající o taxách koncesních
o pojišťování starobním a aby z této části utvořen
byl zvláštní zákon, protože není naděje, že by celá
předloha projednána býti mohla. Návrh tento od-
kázán byl subkomitétu do něhož vyslán nyní i posl.
dr. Stoj a n.
#9
alto_textblock
#9
Immunitní výbor po příslušných referátech
o záležitostech posl. Herzoga, Fresla, Fijak
a Breitera usnesl se navrhnouti sněmovně, aby
žádostem za jich vydání vyhověla.
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 23. listopadu.
Protirakouské projevy v Italii.
Projevy irredentistické v Italii neustávají
Předevčírem v Římě na Piezze Colonne zano-
tovala hudba vojenská na žádost obecen-
stva protihymnu Garibaldiovu. Zástupy volaly
při tom: »Sláva Tridentu a Terstu!« Vysla-
nectvo i konsulát rakouský neustále se střeží.
Také z jiných měst italských oznamují se nově
projevy.
Katolický protestní tábor v Neapoli, na
němž i kardinál Prisco byl zastoupen, vyzval
všechny katolické studenty v Italii, aby vstoupili
do jednoty Danteovy (na podporu italského
školství v cizině).
Římská »Stampa« prohlašuje, že vláda ital-
ská neučinila ve Vídni sice officiální, ale za to
přece aspoň důvěrné přálelské kroky na ochranu
Italů v Rakousku. Körber mluvil prý pak po
dojmem jejich.
V »Corriere della Sera« popírá
universitní professor inšprucký Galonte, že by
Tyrolsku severně od Brixenu hrozilo poitalštění.
Ovšem prý ale střízlivý a pilný Ital tridentský
leckde přirozeně nastupuje na místo německého
sedláka tyrolského, jenž, jak dí Galonte, jest
liný a prodlužený alkoholik.
#11
alto_textblock
#11
Socialisté pro tajné fondy disposiční.
Značná část francouzských socialistův, ve-
dená dílem mírným Jaurěsem, dílem »rozhodným«
Gerauli-Richardem, uchystala včera morálnějším
živlům politického světa divné divadlo. Jen
proto, aby zachránila Combesa, jenž dokonce
ani dělnickým zájmům neslouží, odkládaje v té
příčině všecky reformy obratně ad calendas graeea
a kterýž má teď se stranou tou vlastně jen jedinou
snahu společnou, odluku státu od církve —
nic víc, již by ale také jiný m.-p. za dnešní
situace provedl — odhlasovala mu nejen jako
součásť celého rozpočtu, ač již i to jí na mezi-
národním sjezdu v Amsterodamě ostře vytýkáno
bylo, nýbrž i speciálně a výslovně i tajne
fondy disposiční, pravou neřesť na moder-
ním zřízení státním, kterýchž, jak známo, používá
k podplácení žurnálův, k výchově vládních rep-
tílů, k získávání špiclův atd. Revolucionář-
ský socialista Gérault-Richard odůvodňoval hla-
sování to dokonce tím, že Combes nepoužije
fondů těch proti socialistům. Ne jen že Gérault
žádné nemá pro to záruky, jelikož správa fondu
jest tajná a nejen že neví, zdaž zejtra neb po-
zejtří nebude již u vesla jiný muž nežli Combes,
jemuž fondy jednou povolené k disposici zů-
stanou, jest skutečně tato dnešní morálka jeho
přímo velkolepá: použivání disposi čníh
fondu jest mizerným prostředkem politickým,
jak jindy pan Gérault sám hlásal, ale kdyžtě
nebude ho používáno proti nám dí dnes, tož
nebudiž takové neušlechtilosti a korupci dále
překáženo, ba budiž sehválena i našimi
hlasy! I sám vůdce jedné skupiny radikální
Doumer prohlásil, že komise sama, skládající
se u veliké většině z radikálů a socialistů, stejně
protiklerikálních jako pan Gérault, škrtla aspoň
200.000 franků z tajných fondů těch a Doumer
sám označil fondy ty nikoli jako prostředek
bezpečnostní, nýbrž jako fond k placení a
zjednávání všelikých přátelských službiček a na-
zval tento úvěr přímo položkou korupěn
— ale vše marno, značná část socialistů sl
za Jaurěsem a »revolucionářem« Géraultem
Richardem, jak ukázal telegraficky již sdělený
výsledek hlasování. Pan Combes tedy, jehož
celá politika, jak včera rovněž rad. Doumer děl,
jest v tom, udržeti se za každou cenu v mini-
sterském křesle, byl opět jednou zaehráněn, ale
za to pochovány byly zásady francouzské
socialistické strany. Ovšem družina socialistů,
kupící se kol Milleranda a i někteří jiní pro
fond disposiční aspoň nehlasovali, ano Dejenntem
škrtnutí celého tohoto »budgetu korupce, ne-
srovnatelného s pravým republikánským smý-
šlením«, jak se jeden řečník vyjádřil, navrhli.
Nebýti tohoto fragmentu a guesdistů, bylo by
lze říci, že socialistická strana francouzská
rychleji, nežli vyšinula se k vrcholi, sesmekne
se po ploše šikmé, na kteréž se byla, díky
svodům Combesovým, ocitla. Ovšem není věcí
jiných živlů s osudem jejím hlavu si lámati.
Jak ministerstvo ostatně za podporu socia-
listických hlasů ve sněmovně dělnicivu samému
odplácí, ukazuje dnešní depeše pařížská. Ministr
námořnictva Pelletan propustil v arsenálu lorient-
ském 6 dělníků, kteří zdráhali se ujmouti se
práce za dřívějších podmínek. Rozhodnutí
ministrovo způsobilo mezi dělníky arsenálů ve
válečných přístavech Lorientu, Brestu a Toulonu
veliké rozčilení. Dělníci arsenálu lorientského
pořádali schůzi, v níž agitovali pro všeobecnou
stávku.
Oproti tomu věnuje ministerstvo celou ener-
gii na obranu těch důstojníků, kteří ministru
#12
alto_textblock
#12
Andréovi prokazovali denunciantské služby proti
vlastním soudruhům. Jeden jen příklad: Sám
vojenský guvernér pařížský Laeroix navehl, aby
dva tací důstojníci-denuncinnti byli postaven
před soud disciplinární, tedy pro nečestnos
svého jedání. Nový ministr vojenství Bertau
to odepřel a spokojil se pouhým — přesaze-
ním důstojníků. Zůstanou tedy zachování vojsku
dva důstojníci, nečestné akce se dopustivší
(jinak by se diseiplinárnímu soudu nevyhýbali,
ano byl by jim samým vítán). Systém však,
kterýž příjímá beztrestně, ano souhlasně mez
své zbraně prostředky nejnižšího druhu,
jakými jsou fondy úplatné a denunciace, zahubí
se sám nezdravotou a neupřímností svou,
třeba by jeho program byl nejpokrokovější. Kdo
se sníží k prostředkům, vlastní povahu snižu-
jícím, nemůže býti věru upřímně a opravdové
oddán snaze po reformách ideálních: tomu
mohou býti tyto jen záminkou a zástěrou pro
jiné mety, pro jiné nižší a hmotnější cile, nežli
jakýmž jest osvěta a pokrok skutečný. Roz-
voj duševní může býti vybojován jen svobodou
svědomí.
#13
alto_textblock
#13
Anglická loď bembardována Angličany.
»Lloyd Weckly News« oznamují velezají-
mavou historku o osudu, kterýž stihl připluvsí
právě do Londýna loď britskou »Granye«,a
kterýž dokazuje zvláště též, jak nepochopitelné
a snadno na moři možné jsou příhody, jakou
byl případ hullský, pro nějž anglická veřejnost
tolik hluku natropila. Při tom pro Angličany
nelze uvésti za omluvu ani obavu před ne-
přátelskými úklady, jakouž musilo se loďstv
ruské především říditi. »Granye« plul ve středu
odpoledne z Grangemouthu do Londýna. Když
se oetl u ostrova Indohestu v zátoce forthské
stal se náhle terčem šesti projektilů dělových;
z nichž tři byly by se staly málem lodi ne-
bezpečny. Jeden z nich minul jen o maličkost
velký stožár a dopadl o 200 m. dále, druhý
zasvištěl nad můstkem velitelským těsně nad
hlavami důstojníkův, třetí zasáhl loď a rozbiv
jeden přístroj lodní na palubě odrazil sea
dopadl do moře. Projektily měly asi 4 palce
v průměru. Část měděného obalu třetí střely
zůstala na palubě. Hned po prvém výstřelu
kapitán nařídil, aby signál náležitý byl nepřetržitě
neznámému »odpůrci« dáván; střelba trvala ale
ještě i pak půl minuty. Vzduch byl mlhavý.
takže na míli daleko nebylo viděti, ale nebe
samo bylo jasné a moře klidně. Loď nebylo
viděti v nejbližším okolí, mlhy prostém, žádnou,
ale kapitán soudí sám, že zvolila si loď jeho
za terč válečná loď britská, jež se v zátoce —
evičila ve střelbě.
#14
alto_textblock
#14
Likvidace svatováclavské záložny
#15
alto_textblock
#15
usnesena.
#16
alto_textblock
#16
Všera o 5. hod. odpolední konala se mimořádná
valná hromada sv.-václavské záložny ve slavnostn
síni domu, kdysi této záložně náležejícího. Účastenství
bylo velmi nepatrné. Kdežto ještě na minulou řádnou
valnou hromadu přišlo 253 členů, dostavilo se na
včerejší schůzi 45 členů osobně a 2 dali se zastupo-
vati plnomocenstvím. Jen tak, že se mohla schůze
konat, neboť dle stanov je valná hromada způsobilá
k usnášení, když je přílomno 40 členů. Slarosta zá-
ložny, farář p. dr. Vondruška zahájil schůzi v pří-
tomnosti notáře p. dra. Zahradníka a oznámil, že
mimořádná valná hromada byla svolána způsonem,
stanovami předepsaným. Potom zapisovatel p. dr.
Jan Zavadil přečetl zápis o řádné valné hromadě
sv.václavské záložny ze dne 25. února 1903. Tenkrák
bylo sděleno, že schodek záložny obnáší 8,066. 335 K
3 hal. a konstatováno, že repartice po 300 K na každý
členský podíl byla jednohlasně usnesena. Čtení
zápisu, že probošt Karlach s polěšením konstatoval,
že po usnesení repartice je opatřena rovnováha a že
konkurs je odvrácen — bylo provázeno hlučnou ve-
selostí a různými poznámkami. — Zápis byl bez de-
baty schválen a k verifikaci zápisu o dnešní schůzi
požádal starosta pány Rubeše, Matyáše a Slavíčka.
Na to promluvil starosta záložny p. dr. Von-
druška o nynější situaci záložny sv.-václavské
Slyšeli jste, s jak velikým schodkem začali jsme čin-
nost před 2 roky. Obnášel přes 8 millionů korun, ale
on se ještě zvýšil tím, že na třech domech záložny
ztratili jsme přes půl millionu korun, dále že jsme
z aktiv vyloučili četné položky, které byly v knihách
zapsány dvakráte (hypotekární půjčky postoupené),
dále byly odepsány nedobytné pohledávky, takže
mohu konstatovat, že schodek sv.-václavské
záložny obnášel plných deset millionu
korun. Passiva záložny obnášela přes 16 mill. kor.
Poněvadž znalci soudní připočítali v nejnovější bilanci
také úroky za dva roky v obnosu 200.000 korun, nutno
také nám počítati úroky z celých 16 mill. K, které
by dosáhly výše 900.000 K, takže právem možno po-
čítati, že by passiva činila 17 mill. K. Úsilovnou prací
podařilo se nám scnodek snížit tak, že všecka passiva
obnášejí pouze půltřetího millionu korun. Představte
si, že to vyžadovalo ohromné práce. Pracovali jsme
v zájmu vkladatelů i členů, neboť v případě konkursu
vkladatelé byli by nedostali ani 25% a členstvo bylo
by zničeno. Když jsme se tedy bránili konkursu,
učinili jsme to ve prospěch vkladatelů, aby dostali
více a i ve prospěch členů, aby před katastrofou byli
zachráněni. Kdyby se byly repartice za všechny podíly
složily, jak se očekávalo, mohli jsme vás pozvati
k valné hromadě a říci vám: dnes se definitivně roze-
jdeme! Mnoho členů dosud nezaplatilo repartice. Kdo
je zapsán v matrice, ať se neklame, že nebude musi
platit. Nestači pouhé popírání členství, když všechny
doklady o jeho členství jsou po ruce. Kdyby dne
členové zaplatili, věrte, že by to trápení všech členů
bylo u konce. Jsou to opravdová muka pro členy.
Mnozí za ty dva roky sestárli více, než jiní za dese
let. Také na vkladatele nutno se obrátit. Když uváží.
že by v řízením konkursním nedostali daleko tak
značnou kvotu, mohli by nám jít také vstříc. Při té
příležitosti musím vzpomenouti také toho, že se kně-
žím činí výtka, že ze svých vkladů neslevili. Ale to
není pravda. Všichni kněží slevili 50%, na opětné
vyzvání slevili dalších 25%, ano i dalších slev po-
skytli. Konstatuji obětavost duchovenstva, které jde
vstříc, aby sanace byla provedena. Konstatuji dále, ž
volili jsme všechny možné cesty, abychom záložnu
zachránili. Snížili jsme schodek bez přispění fondů
a bez úroků ze státního vkladu. Dnes nevidíme pro
členstvo i vkladatele prospěšnějšího kroku, než když
vám navrhneme klidnou likvidaci za účelem rozejití
se společenstva. Pracovali jsme s láskou a ochotou
k vám a buďte ujištěni, že byli bychom pro vás
životy obětovali, kdybychom vás z tohoto soužení vy-
koupili. Přimlouvám se, aby valná hromada usnesla
se na zavedení klidné likvidace. (Souhlas.)
K dolazu jednoho člena, co znamená likvidace
vysvětluje předseda, že záložna zrealisuje své jmění.
sestaví pak rozvahu a schodek rozvrhne se na člen-
stvo. Na členstvo bude se počítat asi 1/2 mill. korun.
Další výklad podával člen výboru p. dr. Jan Za-
vadil. Pravil, že záložně hrozí buď konkurs nebo
konkursní likvidace a to je situace nebezpečná, po-
něvadž v případě konkursu odpadnou veškeré slevy
i fondy. V klidné likvidaci nemůže se postupovati
ihned proti členům, nýbrž teprve tehdy, až je zjištěn
jejich uhražovací nárok. Počet členů záložny se tenčí
a nebylo by to spravedlivé, aby jen někteři byli po-
vinni platit. Proto se staráme, aby nám členové ne-
utekli a tomu zabráníme usnesením likvidace.
P. Dlouhý-Pokorný vzpomenuí toho, že
četní členové v roce 1902 dali výpověď a za ty že
mají nyní ostatní trpět. Bylo by záhodno, aby se uve-
řejnila jména těch členů, kterí dosud repartice ne-
#17
alto_textblock
#17
složili.
#18
alto_textblock
#18
Předseda p. dr. Vondruška odpovídal, že
klamný je názor, jakoby povinností placení byli zb-
veni ti členové, kteří dali v roce 1902 výpověď. i
dle zákona ještě dva roky jsou v ručení a proto jsme
svolali tuto valnou hromadu ještě v listopadu, apy
neunikli ze závazku a z rukojemství. Ostatně je malý
počet těch, kteří v roce 1902 dali výpověd.
Pan P. Slavík doporučoval, aby členstvo zá-
ložny bylo k placení repartice donuceno a aby uveřej
něna byla jména těch advokátů, kteří hnali záložnu
do konkursu.
Předseda p. dr. Vondruška doporučuje mír-
nější poslup a sice, aby advokáti byli požádáni, aby
věc záložny nehnali do krajnosti a nezvětšovali scho-
dek. Dále doporučuje, aby valná hromada projevila
přání, aby všechny kruhy sanační se spojily v jeden
celek a trpící členstvo aby vybavily z trápení. Pocho-
puje rozhořčení proti advokátům ale omlouvá je tím,
že mnohdy strana advokála nutí ke krajním prostřed-
kům.
Jistý člen navrhoval, aby se podnikly opětné kro-
ky u vysokého kleru ve prospěch sanace.
Pan P. Dlouhý-Pokorný vzpomíná toho, že
za dávných dob biskupové prodávali kostelní poklady.
když byla nouze, neboť bylo psáno, že majetek církve
je majetek chudých. Stát má všechny cílkevní po-
klady sepsány do posledního kalicha a všechny ty
záznamy jsou pro případ mobilisace. Myslím, když
jsou poklady určeny pro mobilisaci, že se jich může
použit také pro sanaci! (Hlučný souhlas.) Když je to
majetek chudých, nechť se čásť těch pokladů prodá
a z výtěžku ať se zaplatí repartice za chudé členy
sv.-václavské záložny.
Starosta p. dr. Vondruška odpovídá, že Bude
hledět návrhy ty uplatnit.
Pan Svatoň promluvil na adresu těch členů.
kteří nejsou přítomni, a žádá je, aby pochopili ne-
bezpečnost situace a skládali repartici. Dále žádá zá-
ložnu „Důvěru“, aby výdatněji hleděla pomáhati, rov-
něž i Zemskou banku; na vkladatele záložny sv.-vá
clavské appelluje, aby slevili a právní zástupce všech
stran žádá, aby šli záložně vstříc a nedělali v ničem
překážky.
Když se nikdo již o slovo nehlásil, dal předseda
p. dr. Vondruška hlasovati o návrhu výboru
„Valná hromada usnáší se na zavedení řádné likvi-
dace za účelem rozchodu společenstva.
Návrh tento byl jednohlasně přijat; což
opačnou zkouškou hlasování zjištěno,
Schůze potom skončena
O rozchodu společenstva sv.-václavské záložny
mluví také společenská smlouva, kde čte se pod čl. 13.
„O rozchodu společenstva platí ustanovení zák.z
dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. Nebylo-li třeba sáhnouti
na základní jmění, anebo, nebylo-li zcela vyčerpáno.
rozhodne poslední valná schůze o tom, k jakému účelu
se na základě této smlouvy jmění společenstva vy-
naložiti má; kdyby takového usnesení nebylo, přísluší
arcibiskupovi pražskému ve srozumění s biskupy če-
skými právo jmění společenstva určiti k účelům po-
dobným, jež sledovala záložna. Jestliže záložna př
svém rozchodu bude mít nemovitosti, přináleží arci-
biskupovi pražskému právo, koupiti je za cenu, kterou
záložna za ně dala, k účelu, jemuž valná hromada
neb On sám zbývající jmění společenstva věnuje,
pokud to nepřckáží úplnému splnění povinností zá-
#19
alto_textblock
#19
ložny.“
#20
alto_textblock
#20
Denni zprávy.
#21
alto_textblock
#21
—
»Bohemia« se spouští. Proti našemu
včerejšímu článku o poměrech v Inšpruku, ve
Vídni a v Praze v oboru školském, a našemu
zvolání z důsledků vídeňských a inšpruckýcha
Pryč s německými školami z Prahy, z Karlína,
Smíchova, Vinohradů a Žižkova, nesmí-li býti
ve Vídni ani jediná česká škola a boří-li Němci
Inšpruku školy zemské menšiny — napsala »Bohe-
mia« včera večer článek, který zasluhuje především
v jedné věci opravu. List synů Bohumila Háze
tvrdí totiž, že stavíme pražské němectví do jedné
řady s vlašstvím v Inšpruku a češstvím ve
Vídni. Ani ve snu nám nepřipadlo prokázati
tuto čest pražskému t. zv. němectví (» Dojčtum«)
zejmena bychom si nikdy nedovolili klásti vý-
znam pražských Němců na roveň významu vl-
deňských Čechů a to nejenom proto, že vídeň-
ských Čechů jest půl millionu a pražských
Němeů i se židy 17.000. Vzhledem k tomu, že
národnost česká ve Vídni zůstávala zachována
národu českému teprve až potom, kdy Vídeň
pozbyla schopnosti požírati a assimilovati český
přírostek svého obyvatelstva z Čech a Moravy,
jest »urdeutsch« německé obyvatelstvo Vídně
z nesmírné své části národní smíšeninou, kon-
glomerátem německé a české krve. Vídeň mu-
sila se Čechy po staletí zasytiti, než zůstala
se strnulým požerákem státi před zachova-
ným půlmillionem, který jest ve své etnogra-
fické čistoté národně mnohem ryzejší než ostatní
míšenina, ve Vídni »usedlá«. Že česká půl-
millionová menšina vídeňská, stále vzrůstajíeí
má jinou budouenost, než každým sčítáním po
deselitisících schnoucí pražská halůzka německá,
je asi nepopíratelno. Nehledě ani k tomu, že
pražské »němectví« ani němectvím není, nebot
kromě státních gažistů není v Praze takřka
čistokrevného Němce. Jakou souvislost má toto
němectvo se »slavnými tradicemi dějin českých
a pražských«, je známo. Pokládá si je za ta-
kovou čest, že když list náš počal před časem
uveřejňovati seznam předáků a úhlavních před-
stavitelů »produktivního« hospodářského něme-
ckého občanstva v Praze, vymohli si konfiskaci.
Jestli prý která, tedy prý tato pražská německá
država má nárok na uznání a ochranu, píše
»Bohemia«. Miní-li tím německé školy obecné
i měšťanské v Praze a předměstích, ze 40 proc.
(sčítáním doznaných) navštěvované če-
skými dětmi, jest tato država největší
hanbou poměrů ve státě panujících a také není.
upřímně řečeno, žádnou etí české Prahy, která
jest nucena (?) tomuto zbídačelému svému ně-
mecivu nejen vydržovati zbytečné školy, nýbrz
i dodávati do nich tolik českých děti, kolik
nutno, aby školy obstály, zatím co Vídeň nemá
pro svých 20.000 českých dětí ani jediné třídy
— Hnutí panceltické. Stále větší pozornos
budí hnutí celtické. J. G. Prud'homme věnoval
panceltismu zajímavou studii v »Revue Bleue«.
Hnutí celtické zabírá tři milliony obyvatel v Bre-
taňsku a Velké Britanii. Podle Sébillota bylo
roku 1896 Celtů: 1,340.000 v Bretania
a 2,589.000 v Anglii. Panceltismus má vzdá-
lený původ, neboť sahá do dávnověké minulosti.
kdy ostatní moderní národy byly v stavu ještě
počátečním, do XI. století. Nynější hnutí celti-
cké má ráz mírumilovný, literární a je velmi
daleko od panceltismu Griffitha of Cynau, jenž
pomocí irského loďstva zahnal usurpatora země
waleské. Po vílězství svolal Griffith sjezd
»Eisteddfod«, kde írští bardové mělí přední
místo. Moderní sjezdy celtické konají se na
upomínku této předzimé slavnosti. Dlouhose
udržoval celtický jazyk v Anglii a nyní obno-
vuje se, nastává znovuzrození celtické, podobné
znovuzrození českému, jak to napsala v »Lu-
míru« ušlechtilá anglická spisovatelka hraběnka
of Cromartie, nadšená přítelkyně celtického hnutí
i věci Irčanů a národů potlačených. Nynější
panceltismus vznikl z alliance, uzavřené roku
1837 Breloňci a Gally a o 30 let později na
panbretoňském sjezdu v Saint- Briencu. V Irsku
#22
alto_textblock
#22
vzmáhá se též velice hnutí eeltické, rovněž v
Skotsku a Walesku. Roku 1901 konal s
v Dublíně sjezd panceltický za účastenství zá-
stupců Celtů bretoňských, irských, skotských,
waleských a j. Vynikajícími pracovníky sjezdu
byli: lord Castletown, markýz d' Estourbeillon,
Moore, hrabě Plunkett, arcidruid waleský aj.
Podobný sjezd konán byl roku 1904 v Carnar-
vonu za malebných slavností národních, při
nichž bylo bardy předneseno mnoho písni a ro-
mancí gallských. Kongres měl různé sekce:
moderní řeči, kostýmů a folkloru, hudby a filo-
logie atd. Manifestace panceltické neohrožují
nijak mír Anglie ani Francie, mají ráz platoni-
cký a jsou ovládány především citem úcty k
starým památkám a jazykům.
— Val. Prinsep. Jeden z nejznámějších
anglických maliřů Mr. Valentin Cameron Prisep
R. A. zemřel v Londýně. Pan Prinsep uveřejnil
v umělecké revui »Magazine of art« článek,
v němž velmi zábavně líčil dojmy své loňské
návštěvy v Čechách a projevoval sympatie če-
skému životu národnímu i kulturnímu. Ztrácíme
v něm dobrého přítele anglického. Val. Prinsep
byl zajímavý muž všestranné činnosti. Zemfel
náhle u věku 65 let. Vyníkl jako malíř, novel-
lista, dramatický spisovatel, kritik a estetik.
Velcí mistři prerafaelistické skupiny byli jeho
učiteli i přáteli. Žil v intimnosti Wattsa, Burne-
Jonesa, Whistlisa, Leightona, Morsisa, o nichž
uměl tak zajímavě vyprávěti. Watts zavedl Prin-
sepa na dráhu uměleckou. Rossetli a Burne-
Jones měli velký vliv na jeho mládí. S Whisterem
byl dlouhá léta dobrým přítelem. Val. Prinsep
patřil mezi klidné a distingované malíře akade-
mického stylu. Byl též professorem na královské
akademii umění v Londýně a vydal své před-
nášky o umění ve dvou krásných knihách.
Z jeho maleb, hlavně historického rázu jsou
nejznámější »Bianca Capella«, »Leonora di Man-
tua«, »Císař Theofilus« a některé genry z Italie.
R. 1876 podnikl cestu do Indie, kde namaloval
velký, officiální obraz »Prohlášení královny Vik-
torie za císařovnu indickou«. Jako spisovatel
vydal Prinsep: »Cisařská Indie, z denníku uměl-
cova« a povídku »Virginii«, různá pojednánl
umělecká a divadelní hry »Bratranec Dick«
»M. le Duc«.
— Městským radám v pražských před-
městích. V měsících listopadu a prosinci pro-
jednává se v pražských předměstích obecní roz-
počet. Nás zajímá v rozpočtu položka, jež vě-
nována je školství. Povíme, proč. Němci ne-
ustále hlásají do světa, že jsou u nás utisko-
vání. Jak toto »utiskování« ve skutečnosti vy-
padá, vysvítá nejlépe z položek, jež pražská
předměsti: Král. Vinohrady, Žižkov, Karlín
Smíchov věnují na školství české a německé.
Bohužel, nemůžeme si učiniti o tom jasného
obrazu, protože v rozpočtu na školství české a
německé jsou položky prostě konstatovány.
Chceme-li vědět, jak to »utiskování« Němeů
v pražských předměstích vypadá, je nutno, by
sděleno bylo s českou veřejnosti, kolik děti če-
ských a německých bylo v letošním škol
ním roku 1904—05 zapsáno, dále jaký je ny-
nější stav obyvatelstva v jednotlivých předmě-
stích dle národností, t. j. kolik je Čechů, kolik
Němců. Z těchto dat vyvineme další a ukážeme,
jak vypadá to »utiskování« ve světle pravdy.
Král. hl. město Praha oznámilo již v denních
listech výsledek letošního zápisu do škol če-
ských a německých. Doufejme, že učiní tak
pražská předměstí.
— Český národní dům v Těšíně. Češ
v Těšíně pokoušeli se uvésti záležitost zřízení
českého spolkového domu v Těšíně do proud,
konečně nastoupili správnou cestu, která se po-
sud všude osvědčila. Zřídili družstvo na zá-
kladě čisté obchodně-peněžním a není pochyby,
že touto cestou nejdříve dojdou k cíli. Česká
veřejnost jistě bude v tomto snažení těšínské
Čechy podporovati. Čechové těšínští nebudou
zřizovati luxusní representační dům, nýbrž ta-
kový jen, který vzhledem na další vývoj jich
jest nutným. Bude třeba též zříditi českou
školu, ovšem zase ve vlastním domě. Již nyní,
v třetím roce trvání, český jazykový kurs, udr-
žovaný péčí a nákladem Matice Osvěly Lidové
v Těšíně, navštěvuje přes 60 dětí. Rodiče žá-
dají celou školu českou, tomu ale nelze na ten
čas vyhověti, leč s přispěním veškeré české
veřejnosti. Do jaké výše peněžní potřeba Čechů
těšínských vzroste, bude s naší veřejností brzy
sděleno družstvem českého národního domu
v Téšíně. Pokládáme za svoji povinnost dopo-
ručiti snahy a podniky Čechů těšínských oběta-
vosti našich vlasteneckých kruhů.
— Osobní. Academy of Natural Sciences ve
Filadefii zvolila p. prof. dra. F. Vejdovského.
v ocenění jeho děl vědeckých, svým členem. — Nově
zvolení starostové okresních zastupitelstev libocho-
vického rolník Antonín Žák v Libochovicích
benešovského rolník Karel Loula v Dnespe-
kách byli od císaře potvrzeni.
— Promoce. Pan Vladimír Jeřábek z Uh.
Hradiště byl dne 22. listopadu o půl 12. hod. dopo-
lední na vysokém učení pražském veřejně prohlášen
za doktora práv.
— Rodinné zprávy. Slečna Milada Ry bova.
dcera našeho kollegy pana posl, dra. Viléma Ryby,
slaviti bude dnes manželský sňatek s panem Janem
Dědečkem, učitelem na Smíchově, o 11. hod. do-
polední v basilice sv. Václava na Smíchově.
— Úmrtí. Rodinu zemského poslance a býv. ná-
městka starostova, pana inž. Eust. Neuberta, stihla
bolestná rána. Matka pana inženýra, která před ně-
kolika dny do Prahy návštévou zavítala, aby v ro-
dinném kruhu se potěšila, roznemohla se a po čtyř-
denní nemoci zesnula. Pro svou milou a bodrou po-
vahu známa byla zvěčnělá paní -- vdova po ma-
jiteli realit a někdejším dlouholetém okresním sta-
rostovi v Ledči nad Sáz. — v šírém tamějším okol
a požívala všeobecné vážnosti. Česť její památce
Tělesná schránka zvěčnělé paní bude dnes převe-
zena do Ledče a zejtra o 9. hod. dopol. na tamějším
břbitově pochována. — V Jilovém zemřel dne 17
t. m. ve věku 64 let pan Jan Faukner, majite
realit, býv. člen městské rady a výboru Občanské
záložny. Pohřben byl v sobotu dne 19. t. m. o 3. bo-
dině odpol. na místním hřbitově.
— Jubileum. V sobotu dne 26. listopadu t.
slaviti budou inženýři vzájemně pojišťovací banky
»Slavie« v Praze pp. Richard Kusýn, Jaroslav
Matouš a František Bien jubileum své 25leté
záslužné činnosti likvidatorské. Jubilanti těší se vše-
obecné oblibě a plnému zdraví, takže budou moci
ještě dlouhá léta vespolek zdárně působiti na pro-
spěch banky »Slavie«,
— Ruský ministr vyučováni a sokolství. Píše s
nám z Kyjeva: V tomto měsíci zavítal do Kyjeva
ministr vyučování Glazov společně s knížetem Goli-
cynem a členy »učeného komitétu« petrohradského
ministerstva. Přímo z nádraží ministr odjel s dru-
žinou do prvého gymnasia a navštívil jeho třídy
vyučování. Přišel i do tělocvičny na hodinu bratra
Frant. Brabce, dřívějšího cvičitele »Sokola« vino-
bradského. Právě cvičila pátá třída. Ministr pravil:
»Tak ukažte něco hezkého!« Žáci cvičili společa