Ročník XXXIV.

V Chrudimi, dne 23. října 1908.

Číslo 3.

Hospodárski list. Ijifflík усношу rolnictyf, IwspoiáMéiii priyslo, tospoifttvl a samospiM S přílohou „Ôeslsá b.ospod.3m.é“.

Tyoházl každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K. púlletně 5 K a jest splatno a vjna- batelno v Chrudimi. —Na přílohu >Ceská hospodyně« předplácí se celoročně 5 K. — Účet poštovní spořitelny čís. 860.086.— Tědeokě články se honornjl 11—11 ■ za 1 stranu. — Rukopisy se nevracejí. — Inserty honorují se výhradně předem.

Majitel a redaktor Adolf Eckert, řjditel střední hospodářské školy v Chrudimi v. v. Výkonný redaktor Emil Černý, dipi, agronom, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovníci : K. Adámek, přís. výboru zem. v Hlinskc. — Dr. J.B. Lambì, c.k. dvor.radas předsedac.k.zkuš. komise hosp. učitel, v Praxe.— A. J. Benč, říd. učitel v Dlouhém na Mor. — B. Beniš, místopředseda hospod, spolku v Němčících. — Jan červinka, továrník hospodář, strojů v Praze. — F. Halia, odb. učitel zim. hospodář, školy v Čes. Brodě. — F. Hess, řiditel hosp. školy v Lounech. — J. Janák, rolník v Břesicfch n Letovic na Moravě. — V. Ježek, tajemník okres, zastupitelstva v Chrudimi. — L. Joaek, řiditel zim. hospodář, školy v Českém Brodě. — JUDr. J. Kožaný, professor král. ěes. hospodář, akademie v Táboře. — Inž. Jindř. Křivánek, ředitel lukař. s rolnické školy ve Vys. Mýtě. — A. Lenížková, koč. učitelka zeměd. rady v Lnži. — Lukáš F., učitel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, nájemce dvor? v Dobropůli u Cer. Kostelce. — Dr. J. Munzar. professor král. čes.hosp. akademie v Táboře. — J. A. Prokůpek, statkář na Kr. Vinohradech. — J. Staroštík, předšed» Sel. iednoty, statkář v Hunčovicích na Mor. — J. Střífeský. professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — B. Teplý, vrch. zahradník v Ascherslebenn. — M. Trachfová, řiditelka hospodyůské školy v Chrudimi. — R. Treybal, řiditel rol. školy v C. Budějovicích.— F. Udržal, poslanec říšský a statkář v Dol. Rovni. — J. Vaňha, řiditel zem. hosp. výzkum, stanice pro pěstění rostlin v Brně. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově

Obsah: Naše jubilejní výstava. — Sušení obilí a odpadků hospodářského průmyslu. — O jakého koně musíme usilovati? (E. černý.) — Nákladní vůz pro koně na 76 g užitkového břemene.­ — Nová obrovská jahoda „Královna Louisa“. — Jak podporuje Německo své drůbež- nictví. — Ještě srbská smlouva. (A. Simitsch.) — Význam odrůd. (J. Stříteský.) — Feuilleton: Zájezdy­ rolnictva východočeského na Moravu a do Slezska. (K. Adámek.) — Hubení ocúau na podzim.­ — Jubilejní výstava ovoce v Jičíně. — Drobnosti­ hospodářské. — Drobné zprávy. — Zvědy a odpovědi. — Záležitosti spolkové. — Literatura.­ — Zprávy tržní. — Uprázněná hospodářská místa. — Reklama. — Inserty.

Naše jubilejní výstava, pořádaná v památném roce šedesátiletého panovnického jubilea, byla v neděli dne 18. října slavnostním způsobem ukončena. Nebude nikdo popírati, že ukončená výstava­ vykonala své poslání; přispěla totiž к národohospodářskému rozvoji а к povznesení­ kulturních snah našeho národa. Především byla cizina, zejména země západní, upozorněna výstavou tou na naše snahy a na náš úkol. — Počíná se r,am již delší dobu uznávat! důležitost naší posice a dostavuje se zájem pro naše kulturní a hospodářské snahy. A výstava poskytla vhodnou příležitost, by se zájem ciziny o nás rozšířil a prohloubil. Na výstavu­ dostavilo se mnoho vynikajících cizinců,­ kteří utvoří si o snahách našich jasný úsudek — jasnější, než měli dosud. Co však zvláště na váhu padá: ^výstava vzbudila zejména živý zájem и všech národů­ slovanských a stala se dostaveníčkem národů těch v naší zlaté slovanské Praze“. Přijeli Slované z jihu i ze severovýchodu, což bude miti pro národ náš zajisté následky­ nedozírné. Slovanstvo poznalo na výstavě naši vyspělost a považovalo-li nás dosud za své učitele : bude tak tím více činili­ v budoucnosti. Naší snahou ovšem musí býti, abychom tomuto čestnému úkolu dostáli. Ze slovanských hostí přijelo nejvíce Poláků­ a z návštěvy tohoto nám nejbližšího národa slovanského těšíme se nejvíce. Návštěva­ ta přispěje zajisté značně к utužení­ přátelských svazků, což úkaz zvláště potěšitelný; vždyť uzavřenost polská byla dosud hlavní příčinou, že národové slo­

vanští dávno již nebojovali v jednotném šiku proti společnému nepříteli! Výstava přispěla nemálo také k našemu dalšímu hospodářskému vývoji. Dostavilo se к nám ohromné množství obchodníků z ciziny, kteří jevili zájem pro český výrobek a chtějí výrobky naše v jich vlastech rozšiřovali. Navázáno bylo hojně styků a na nás jest, bychom styky ty — zejména mezi národy slovanskými — šířili! Intere senti odnesli si z výstavy dále ěetné poučné poznatky a povzbuzující podněty. Výstava ukázala také nám samým náš pokrok, dala podnět к naší nové podnikavosti­ a posílila nás к další práci. Výstava ukázala nám též, že jsme za poslední­ 20letí v oboru průmyslu učinili ohromný pokrok a vznítila v nás následkem toho naději, že boje, který nám právě politickou­ situací nastává, nemusíme se báti. Z četných stran oznamuje se boykot našich průmyslových výrobků — nuže, při naší vyspělosti se ho nemusíme báti, v uvážení, že slovanské země evropské otevrou se odbytu našich výrobků průmyslových. Výstavou zvítězila tenkráte Praha nad Vídni. Známo, že se Vídeň sama chystala к pořádání jubilejní výstavy — avšak Praha ji předešla! — Výstava dá též podnět ku zřízeni českého­ průmyslového musea / Na výstavě bylo mnoho předmětů, které — dle náhledu nejlepších odborníků — mají zůstali zachovány jako studijní pomůcka­ pro pokolení příští. A rozptýlení předmětů těch zamezí se tím, že zřídí se technické museum, které předměty ty zachová.­ Tím jest české technické museum zajištěno — ano museum to stane se dříve skutkem, než ono ve Vídni! Zakladatelé musea vídeňského chtěli celou řadu předmětů­ vystavených pro své museum opatřili­ — bylo však příkazem všech, by nedovolili­ cenné předměty ty do Vídně zavléci. V jednom směru výstava snad úkol svůj nevyplnila — ovšem nikoliv naší vinou — měla býti obrazem „míru a závoděni obou národností vlasť naši obývajících“. Jak dalece­ úkol ten vyplnila — a pakli nikoliv, kdo toho příčinou — ponecháme к rozhodnutí­ veřejnosti. — Tolik však jisto :

výstava dokázala, že národ náš co do pokroku­ a vyspělosti jest úplně stejnocenný národu druhému 1 Z uvedeného vidno, že výstava úkol svůj plné vykonala. Toliko nám líto, že zemědělství na výstavě zastoupeno nebylo ; bylo by nemálo přispělo к lesku výstavy. V posledním 20letí pořádali jsme 3 veliké­ výstavy: r. 1891 jubilejní, národopisnou­ — a letos opět jubilejní. A bude zajisté celá česká veřejnost souhlasili­ : aby nejdéle v 5 letech následovala ■»výstava celého českého národa která bude zajisté velkolepá, která teprv plně otevře našim výrobkům brány do světa slovanského­ a která před celým vzdělaným světem­ podá obraz o naší vyspělosti a naší kultuře. Budiž tento návrh náš uvážen. Sušení obilí a odpadků hospodářského­ průmyslu. následujícím chceme naše čtenáře seznámili se sušením polních plodin, odpadků zemědělských a průmyslo- \tT vých, v naději, že se doporučené у sušárny brzo rozšíří. I. Stroje na čištěni a sušeni obili. Jak název prozrazuje, koná se v stroji tom najednou dvojí práce — sušení a čištění zrna. Musí-li se obilí pro deště za vlhka mlátili a zavlhlé na sýpku ukládali: mele se jen z těžká a kazí se; proto se musí několik % vlhkosti uměle odstranili, by se obilí nekazilo a snadněji mlelo. Dosud provádělo se sušení tak, že se obilí obracelo na silném větru neb ve velkých podnicích sušilo se v t. zv. kolonách, kde se v tenké vrstvě vysadilo účinkům proudu vzduchu. Tím se sice obilí na povrchu trochu osušilo, ale zrno uvnitř vrstev zůstávalo vlhkým. Pak vyžadovalo postavení kolon mnoho místa ve více poschodích, zahřívání vzduchu pak vyžadovalo mnoho páry a konečně prohánění­ vzduchu obilím žádalo mnoho síly. Jiná nevýhoda spočívala v tom, že se horký vzduch na cestě к sušené plodině silně ochlazoval a tím se plného využitko- vání tepla nedocílilo. Proto přikročilo se k přímému, sušeni párou, t. j. plodina dávala se do parních pří-