#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 106
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 19. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
k vyřízení velikých hospodářských oprav dříve,
než Mladočeši budou spokojeni? Pokus tento by
se ztroskotal, ježto Mladočeši už žádnou vládní
předlohu z obstrukce nevypustí. Lze tedy považo-
vati za jisté, že předloží vláda říšské radě ihned
po jejím opětném zahájení vlastní návrh na vy-
rovnání a že na osudu této předlohy záviseti bude
také osud parlamentu a celé nynější ústavy. Jiné
cesty ke skutečnému nějakému postupu už není.
Očekávaná vládní předloha způsobí asi Němcům
větší zklamání, než jejich odpůrcům.«
Mladočeská obstrukce. Z Vídně se ozna-
muje, že posl. dr. Engl zamýšlí odstoupiti, jestliže
v klubu mladočeském zvítězí směr, jenž hlásá ob-
strukci i proti hospodářským předlohám vlády.
Bukovinští říšští poslanci, kterýchž jest
celkem 11, sestoupí se prý v poslanecké sněmovně
ve zláštní klub.
Baron Banfly v nemilosti. Z Pešti se
oznamuje, že uherský nejvyšší hofmistr bar. Banffy
bude v nejbližších dnech povolán do Vídně, aby
z úst císaře vyslechl nejvyšší nespokojenost s agi-
tacemi proti ministerskému předsedovi Szellovi.
Bude to míti ovšem za následek jeho odstoupení.
Nástupcem jeho stane prý se hr. Alexandr Ka-
rolyi.
Schůze císařů v Berlíně jest pořád ještě
osou, kolem níž točí se přerůzné politické kombi-
nace. Jsouce takřka výhradně domněnkami horečné
žurnalistické obrazotvornosti, postrádají venkoncem
všeho věcného podkladu, a proto jich ani neza-
znamenáváme. Podotýkáme pouze, že v posledních
hodinách opakuje se s houževnatostí vždy větší a
větší pověst, že dostaví se k berlínským slav-
nostem, pořádaným u příležitosti prohlášení korun-
ního německého prince za plnoletého také člen
italského královského rodu, a sice princ Nea-
polský.
Rumunští královští manželé a pak prine
následník a princ Karel odcestovali se svými dru-
žinami včera večer přes Pešť a Rjeku do Opatije.
P. Auracher u vévody bádenského. »Po-
mysleme si jen kapucína na Sandu nebo na Plät-
tigu!« Od úzkostního tohoto stesku uplynulo skoro
půl století. Pronesl jej (katolický) vrchní purkmistr
světových lázní Baden-Badenu, von Gönner,
t. j. předseda druhé sněmovny. A kapucíni stali
se od té doby nejen schopnými pro salony pro
obě ta výletní místa v okolí Baden Baden, nýbrž
pro velkovévodský dvůr. P. Bruno
Auracher, provinciál bavorské kapucínské pro-
vincie a dojista jeden z nejchvalněji známých ře-
holníků v Německu, přijel sotva do Karlsruhe,
aby konal tam pro muže a jinochy náboženské
přednášky a již mu oznámeno bylo z úřadu dvor-
ního maršála, že velkovévoda si přeje, jej při-
jmouti. Přod šesti roky ještě byla by mu nejspíše
oznámila policie, že vystoupiti na kazatelnu zna-
#5
alto_textblock
#5
věku! Stonal však mnohem déle, od semináře, nej-
méně šestnáct roků po dvanáctiletých studiích.
Nepoznal ani světa, měl pouze svoje myšlénky,
svět vysnělý. Nerad jsem mu připomínal rodištěa
známé, ale přece jsme přišli k těm věcem. Posléz
Citta nic už jiného nečekal, než smrt. Byl na ní
připraven.
»Až to přijde k srdci, skončím,« řekl už před
čtyřmi roky v mužném svém věku.
Každý téměř nemocný má aspoň naději, že se
vystůně, Citta mnoho let čekal smrt, která jej jedině
mohla vysvoboditi ze života, lze-li takové živoření
nazvati ještě životem. Ono patření na hodiny, jak
ten čas pomalu ubíhá, ono čekání na sluhu, až člo-
věku pomůže k těm nejobyčejnějším a nejnutnějším
výkonům, bylo velice trudným a smutným ži-
vořením.
Co mu zůstalo ještě z pozemského života, bylo
kouření — jediná potěcha — k němuž mu pomáhali
dobrodinci. Byl jsem u něho před jeho svátkem
a viděl jsem, že dostal vázaným doutníky. Poslední
dobu snad mu nebylo ani toho popřáno.
Nikdo snad tolik nepročetl a tak neznal české
písemnictví, jako Citta. Četl stále, četl mnoho.
Nic jiného mu nezbývalo. Tělo jeho odumíralo, duch
pracoval.
Nejednou jsem si na něj vzpomněl, když mně
něco scházelo, nemohl li jsem pro nepohodu nebo
nemoc z domu.
Což Citta? Osm roků nebyl ze světnice, ač žil
v hlučném městě. Jedno okno, jimž viděti kus nebe,
tikající hodiny na stěně, stolek, nesnesitelné ložea
čtyři stěny. V tom stráviti tolik roků s jistou smrtí,
až to přijde k srdci, při pouhých vzpomínkách na
minulost. To byl za živa hrob místa života, práce,
splnění nadějí a snah, místo oněch přání, jež mu
rodáci prorokovali před lety.
Smrt byla Cittovi vykoupením ze strastného ži-
vota, v němž jedinou byla kotvou víra a důvěra
v lepší život po bolestech pozemských.
#6
alto_textblock
#6
menalo by pro něj nejméně 14denní vězení. Také
ke dvoru nebyl by býval P. Auracher pozván, ný-
brž byl by spíše poslán na státní útraty přes hra-
nice »postrkem«, kdyby katolíci nebyli byli se po-
starali o sněmovní nenárodně-liberální většinu,
kteráž onen zákon změnila, bylo by tomu tak ještě
dnes a liberalismus býval by zůstal ušetřen rozči-
lujícího divadla, že jeden z nejohnivějších a nej-
dovednějších řečníků řádu kapucínského byl v ko-
mnatách velkovévody a také v komnatách velko-
vévodkyně. »Freib. Bote« poznamenává k této ča-
sově dějinné rozmluvě: »Pokud se proslýchá,
trvalo slyšení u velkovévody dosti dlouho a P.
Auracher měl tudíž dosti příležitosti, aby se dů-
kladně vyslovil. Jeť, jak známo, zvykem našeho
zeměpána, že při podobných příležitostech raději
poslouchá, nežli mluví. P. Bruno ujistil asi země-
pána poznovu, že řeholníci neruší konfesionálního
pokoje, nýbrž že snaží se, přidržovati katolický lid
k plnění jeho povinností k Bohu, církvi, vlastia
zeměpánu. Velkovévoda mohl by tak arciť věděti
již z vlastní zkušenosti, neboť po povalení baden-
ské revoluce a po návratu z jeho útěku do ciziny
do Karlsruhe neměli zde nic pilnějšího, nežli po-
volati do Badenska Jesuity, aby tam konali
missie. Nejsme tak optimičtí, abychom od tohoto
slyšení očekávali bezprostřední výsledek pro naši
církevní politiku. Byli bychom prozatím spoko-
jeni, kdyby P. Brunonovi se podařilo, rozptýliti
svým dostavením a svými slovy všeliké předsudky
proti řeholím.«
Španělský finanční ministr pracuje o sta-
tutu, týkajícím se konverse státních dluhů. Jak-
mile bude výsledek konverse znám, zabývati se
bude ministr ohlášenou již výpůjčkou.
Spor Turecka se Spojenými státy. Protože
sultán nesplnil dosud svého slibu, daného již před
16 měsíci, že zaplatí na odškodnou americkým
missionářům, kteří přišli za zmatků v Armenii
o svůj majetek, obnášející 19.000 dollarů, jsou
diplomatinké poměry mezi Severoamerickými spo-
jenými státy a Tureckem velice napjaty. Poněvadž
diplomacie, jak se zdá, všecky pomocné prostředky
již vyčerpala, dojde možná konečně na to, že státní
tajemník Hay vrátí tureckému vyslanci jeho prů-
vodní listy.
V Afganistanu rozmahá se podle všeho ve-
liká nespokojenost, namířená proti britské vládě.
Dokladem toho je telegram, jejž přinášejí včerejší
»Times« ve svém druhém vydání z Labory a jenž
zní: »Civil and Military Gazette« uveřejňuje list
afghanského emira svému důvěrnému sluhovi. Emir
stěžuje si v listě tom, že nyní, když Afghanistan
na všech stranách ocitá se v tísni, anglická vláda
nejeví oň, jak se zdá, pražádný zájem a zůstává
stranou. Po každé, kdy emir při ruském útoku
dal podnět k protitlaku, zůstal bez odpovědi in-
dické vlády, leda že mu byl učiněn návrh, aby
Afganistan svolil ku stavbě železnic a telegrafních
tratí. To je však nemožno, poněvadž by se z toho
stal prostředek ke zkáze Afganistanu. Emir končí:
Přese všecky tyto starosti osvědčoval jsem se 21
let jako pevný spojenec britské vlády, nyní však
musím indické vládě říci, že teď je čas ku činům,
ne k řečem.
V Marokku způsobilo veliké rozhořčení, že
Francouzové obsadili Tuat a Iglis. Do Tan-
geru vyslán byl na rychlo vojenský úředník, aby
podal proti tomu formální protest. Jest obava, že
důležitý obchod s Tafilletem bude převeden na
úkor Marokka do Alžírska.
Povštalci v Columbii utrpěli ve dvou ve-
likých bitvách, svedených u Matumunda a Pra-
dery krvavé porážky. Ztratili veliké množství
mrtvých, raněných a zajatých.
#7
alto_textblock
#7
Ze sněmovních komisí.
#8
alto_textblock
#8
Rozpočtová komise konala schůzi dne 18.
dubna, ve které posl dr. Schücker referuje
o kapitole 1 Zemský sněm a přijímají se položky 1.
(diety 236 poslanců 206.400 K) a 2. (cestovné ven-
kovských poslanců 8000 K). Posl. Kaftan doža-
duje se opětně toho, aby ve zprávě se vším důrazem
byla položena váha na to, aby sněmu byl ponechán
dostatek času k projednání prací sněmovních. Dále
navrhuje opětování resoluce, aby zemským poslancům
poskytnuto bylo takové snížení na drahách, jakého
požívají poslanci říšští. Po debatě, již se súčastnili
posl. dr. Schücker, Wolf, hr. Zedwitza
Kaftan, přijata resoluce posl. Kaftana s do-
datkem posl. Wolfa, aby, kdyby nebylo lze docíliti
snížení jízdného v tom objemu jako u poslanců říš-
ských, aspoň snížení takově platilo pro dobu sněmo-
vání na 8 dnů před počátkem a 8 dnů po ukončení
jeho, ale aby vymohlo se u všech drah v království
českém. Posl. dr. Schücker referuje pak o po-
ložce 3. (plat těsnopiscům 17.500 K). Po stížnostech
pronesených posl. drem. Schüc kerem, Wol-
#9
alto_textblock
#9
fem a drem. Podlipným ohledně stenogramů,
jejich neúplnosti a nedostatečnosti a ohledně nevhod-
ného výběru některých sil stenografických, které se
pro potřebu sněmovní neosvědčují, po výkladech pří-
sedícího zemského výboru dra. Pražáka a po dal-
ších vývodech posl. hr. Deyma a Jandy přijat
návrh posl. dra. Schückera a Wolfa, aby
zemský výbor dbal o to, aby pečlivěji přihlíželo se
k vyhotovování správných stenografických protokolů
a příště aby se postaral o úplně spolehlivé burenu
stenografické, které by bylo s to všem požadavkům
vyhověti. Posl. dr. Podlipný projevuje přání
ohledně včasného dodávání posledních protokolů ste-
nografických. Dále referuje posl. dr. Schücker
o položce 4. (náklad na tisk 109 000 kor.) a po de-
batě, ve které promluvili posl. dr. Eppinger, přís.
zemského výboru dr. Pražák, posl. Kaftana
dr. Pippich, poukazujíce k potřebě náležitého kon
trolování sněmovních předloh, zejména při osnovách
zákonů co do správnosti a úplnosti textu, přijata tato
položka. Při položce 5. (náklad na sněmovní kan-
celář 26 702 kor.) navrhl posl. Wolf zrušení po-
ložky 2800 kor. na sněmovní korrespondenci, pří-
padně snížení její na 1400 kor., proti čemuž se pro-
hlásili posl. dr. Pippich, Janda a referent dr.
Schücker. Návrh Wolfův zamítnut. Referent dr.
Schüeker navrhuje pak poskytnutí příspěvků na
topení po 100 kor. pro sluhy při sněmu zaměstnané,
kterýžto návrh po výkladu přís. zemského výboru
dra. Pražáka a po vývodech posl. Wolf a, dra.
Pippicha a dra. Eppingera byl referentem
ponechán k projednání kap. 2. (zemské správy). Ku
referátu dra. Schückera o pol. 5. (zachování sně-
movny a vedlejších místností 5120 kor.) navrhuje
posl. dr. Záhoř, aby na rozšíření dalších hygieni-
ckých opatření, zejména řádné ventilace couloirů byla
zařaděna do rozpočtu položka 1000 kor. Poslanec
Kaftan vytýkaje opět všeliké nedostatky nyněj-
šího umístění sněmu a kanceláří zemských opakuje
resoluci opětně sněmem přijatou, aby zemskému vý-
boru se vším důrazem bylo uloženo, by o stavbě
nové účelné budovy sněmovní a k tomu cíli o zí-
skání vhodného místa stavebního šetření konal a o tom
zprávu s návrhem podal. Přísedící zemského výboru
prof. dr. Pražák líčí obtíže, jež ve směru tom s
naskytují a uvádí, že zemský výbor nemůže vystou-
piti s určitým návrhem. Posl. Materna dožaduje
se konečného řešení této důležité otázky, poukazuje
k různým možnostem, jak by bylo lze opatřiti vhodné
místo stavební a přimlouvá se za to, aby použitím
domů sněmovních k vlastním účelům obytným pro-
spělo se zájmům Malé Strany. Posl. dr. Pod-
lipný a dr. Pippich hájí resolucí posl. Kaf-
tana, prvý s poukazem k nynějším vadám zdravotním
a bezpečnostním, druhý s poukazem k nezbytné již
potřebě reformy volebního řádu a rozmnožení počtu
poslanců, pak k otázce náležitého umístění zem-
ského archivu, lituje zároveň, že zemský výbor, ač
mu to sněmem bylo uloženo, nepodal ve věci té vůbec
žádné ani negativné zprávy a žádné konkretní úvahy
finanční. Ref. dr. Schücker vyslovuje se proti
resoluci Kaftanově. Posl. Kaftan polemisuje s vý-
vody přís. zemského výboru prof. dra. Pražáka a pro-
jevuje své politování, že zemský výbor touto tak dů-
ležitou věcí vůbec se nezabýval. Potom přijat návrh
posl. dra. Záhoře na zařadění položky 1000 K do
rozpočtu a návrh posl. Kaftana většinou hlasů
českých poslanců lidových a velkoststkářských proti
hlasům německým, při čemž posl. Wolf žádá, aby
se zjistilo, že poslanci němečtí hlasují proti požadavku
projevenému resolucí Kaftanovou. Posl. Janda před-
náší pak o kap. 2.: Zemská správa, a sděluje zprávu
zemského výboru o revisi platů úředníků a služebníků
zemských. Referent odůvodňuje celou tuto úpravua
tím nastalou potřebu vložiti do rozpočtu řadu nových
položek. Posl. dr. Podlipný žádá formální postup
takový, aby nejprve byly projednány zásady a konečné
návrhy zemského výboru ohledně této úpravy a pak
teprve, aby se přikročilo k projednání rozpočtového
ukrytí. Po debatě, jíž se účastnili posl. Kaftan,
Wolf, dr. Schücker a Janda, přijat návrh
posl. Kaftana referentem akceptovaný, aby se pro-
jednal prozatím věcný náklad zemské správy lit. Ca
podle návrhu referenta přijaty pak položky tohoto ti-
tulu 1—8. Ref. Janda pojednává o loňské resoluci
ohledně 20 proc. daně z příjmu z ekvivalentů za ad-
minikulární důchodky a posl. dr. Schücker po-
nechává si návrh v ohledu tom k projednání úhrady.
Po té přijata k návrhu referentově také úhrada kap.
2. tit. 1. Příspěvky, tit. 2. Aktivní úroky, tit. 3.
Užitek z nemovitosti, tit. 4. Výtěžek z vydávání zem-
ského zákonníka, tit. 5. Ekvivalenty, tit. 6. Hudebné,
tit. 7. Rozličné příjmy. Posl. Kaftan dotazuje se
přís. zemského výboru prof. dra. Pražáka ohledně
výplat kupních cen za domy zemí koupené, o kteréž
věci přísedící podává vysvětlení. Posl. dr. Pod-
lipný dotazuje se pak ohledně vydávání zemského
zákonníka a smluvného poměru s místodržitelstvím
v příčině té a dožaduje se toho, aby tato záležitost