ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 bd1a1aa0-66c4-11dc-988f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
přítel, jemuž prý v příčině té také brzy potom do- psal, ale k dopisu nedostal odpovědi. A právě onto byl, jenž z místnosti poslední odcházel a jenž si prý při loučení nápadně počínal. Hradecký mladík skutečně skvosty ty odnesl. Rozjařen požitím lihovin a rozčilen mrzce prohý řenou nocí, neuvážil následků nejapného jednání provedl nesmyslný kousek. A také dopis od přítele z D., vybízejícího jej k navrácení odnesených před- mětů, obdržel. Ale šperků nevrátil, protože se s ám před sebou zastyděl, že se pro své jednání do duše pociťoval zničeným, bídným ... A divné myšlenky kolotaly mu rozpálenou lebí. Vyzývají jej k vrácení cenných předmětů, které si neprávem vzal, štítí se ho... ukazují na něho jako na zlosyna . .. ba budou před ním varovati ostatní společnost lid- skou... bouchnou za ním kriminálními vraty a na- posled bude si šeptat svět, aby to slyšel i ten, kdo o tom až do té chvíle nevěděl: »Vidíte ho, vidíte? To je ten vyškolený zloděj, ten nebezpečný zlo- děj, jenž krade lidem skvosty, před nímž se všecko třese — — —. A to všechno jest on! On, synek zámožných čestných lidí. Ne, ne! Měl těch hrozných myšlének dost dost a v duchu proklínal osudnou chvíli, kteráž vy- lákala jej v nešťastný den z městských zdí do osud ného zátiší, v němž tak bídně probil noc a nyní od pykává své příšerné dobrodružství strašnými výčit- kami týraného svědomí. Mladý muž rozhodl se pro plán zcela zvláštní Zajede do D., vyhledá kamaráda a vyzná se mu, že skvosty odnesl. Poví mu, že učinil tak z nejap- ného žertu, beze zlého úmyslu a že nechtěl nikomu na majetku uškoditi. Aby však v očích nikoho ne- platil za zloděje, oznámí příteli zároveň, že věci na cestě domů ztratil, protože byl pitkou schvácen v této chvíli že přichází nahradit plnou cenu všeho. Tím, jedině tím vše se napraví a nemilou historku na věky zase uspí čas. Šperky zatím zastaví v Praze a k obnosu na ně půjčenému přidá zbytek ceny, již určí mu d—ský přítel Ještě téhož dne odjížděl rozvažující mladík rych- líkem z Hradce do Prahy, kdež na skvosty obdrže v zastavárně 140 korun. Nejbližším vlakem ubíral se opět k domovu... Ale zde očekávalo jej překva- pení, jehož se ani ve snu nenadál a jež ho málem připraviti mohlo o rozum... Sluha s premovanou čepicí doručoval mu v předsíni úřadní obsílku k prvému výslechu u vyšetřujícího soudce — — pro zločin krádeže... A v přítomnosti sluhově meškal zničený otec, aby na synu zvěděl při prvém oslovení po návratu z pražské cesty, kde že jeho dítě kradlo, kdy že dostalo se na kluzkou cestu žití, při které že příležitosti stalo se sprostým zlodějem — — — Nezbývalo, nežli svěřit se otci se svatou prav- dou. Zoufalý hoch kajícně k činu se přiznal a ener- gický otec, vida nezbytí, neprodleně také zakročil. Sebral syna a odjel s ním bez meškání do D. Zde bylo s ním sděleno, že rodina poškozeného mladíka čítá si efektivní škodu obnosem 600 korun a že požaduje »jmenem vzniklých výloh« ještě náhradu dalších 80 korun. Otec hrade- ckého hocha zavázal se již také obnosy ty v prů- běhu 24 hodin nahraditi a vypravil se také domů pro peníze. Ale ke složení peněz nedošlo. U soudu totiž zvěděl otec, že nahražením škody udánlivé následků zavedeného šetření nijak neod- činí, ba, že se ani do té doby vůbec ještě neví jak na věc pohlížeti bude státní zastupitelství.
#2 alto_textblock #2
Jeť dle našich zákonů jen tehda možno vyhnouti se trestnímu stíhání pro zločin ze ziskuchtivosti spá- chaný, byla-li vzniklá škoda nahražena účinnou litostí před podáním trestního oznámení. Zde však již oznámení se stalo a vyšetřování s mladým mu- žem již bylo zavedeno. A podle výše označené škody určuje se i kompetence soudních instancí. Kdyby v tomto případě byla škoda skutečně obná- šela 600 korun, ocitl se žalovaný před lavicemi po- rotců. Ale právě v tom byl háček. Státnímu zastupitelství nezdál se nárok poškoze) ných oprávněným i učiněn návrh na výslech odbor- ných znalců, kteříž pak ku všeobecnému překvapení ocenili šperky na nejvyšší obnos 214 korun. Tím arci přestala zde příslušnost soudců lidových a mladý provinilec ocitl se před čtyřčlen- ným senátem, aby se ze zločinu krádeže skvost zodpovídal zkoušeným soudcům. Přelíčení, jak již označeno, konalo se v těchto dnech. Předsedal mu president pan Kvěch, veřej ným žalobcem byl státní zástupce pan Matouš obhájení žalovaného jinocha převzal pan sekretái Scheidler z Prahy. Obviněný setrval na původním tvrzení, uváděje že v nešťastné chvíli jednal z pouhého žertu, jehož nevčasnosti a nemístnosti stal se nepředvídanou obětí. Vřelou řeč promluvil za svého klienta obbájce pan Scheidler. Dokazoval, že tu není ani motivu ze ziskuchtivosti, ani zlého úmyslu a že skutečně šlo jen o nejapné zažertování; obhájce poukazoval k pečlivému vychování, kteréž synu věnovati se snaži! ubohý otec, promluvil o blahých poměrech majetkových, v nichž rodina obviněného žije a ko- nečně ujal se cti a dobrého jmena otcova, jenž tak bolestně trpí za neprozřetelnost synovu. K závěru svých vývodů žádal obhajce, aby klient jeho žaloby byl sproštěn aneb alespoň jen k mírnému trestu od- souzen. Senát po dlouhé poradě uznal žalovaného vin- ným ve směru žalobního děje a rozsudek zněl na čtyři měsíce prostého žaláře .. Rozsudek způsobil ve veřejnosti nemalé vzrušení. Mladý muž, zničený nyní nejen útrapami duševní rozervanosti, ale i připravený o kariéra budoucnosti, jež se na něho z počátku tak blaženě usmívala, s trpkou zkušeností vstoupí asi do arény příštího
#3 alto_textblock #3
žití . .
#4 alto_textblock #4
Zúřadních zpráv. Osobní z Moravy. Zatímní finanční konci pisté Karel Wagner, Frt. Sobotka, Karel Vi- lím a Jaroslav Pokorný, dále konceptní prakti- kanti Jan Šabacký, Václav Poustka, Josef Wurm a Karel Jeb jmenováni byli od finančního ředitelstva zemského pro markrabství moravské sku- tečnými koncipisty v X. třídě. Věstník vojenský. Stav železniční ho a telegr. pluku rozmnožuje se od 1. ledna 1901 o 4 nadporučíky, 5 šikovatelů, 8 četařů a 4 dů- stojnické sluhy, dále pak o 5 četařů a 5 desátníků (při současném zmenšení stavu o 5 nadzákopníkůa 5 podzákopníků) a konečně o 5 dělmistrů. Dělmistři ti přidělí se plukovnímu štábu bez vřadění do jisté pořadové třídy gážistů a dostanou výstroj jako děl- mistři technického vojen. komitétu. Z obrany zemské. Okres. šiko vateli od 1. října 1900 jmenováni byli zatímní okres. šiko-
#5 alto_textblock #5
vatelé Frant. Novotný od brněnského 14., Karel Havel a Karel Maurer od čáslavského 12. pěšího pluku zemské obrany. Na odpočinek dává se od 1. února setník 1. třídy na dovolené od pražského 8. pluku Vinc. Weltzl v Praze. Přespolni pošta zavedena bude od 21. t. m. v obvodu poštov. úřadu v Červených Pečkách v okresu kolínském a od 21. ledna v Libouchci po případě v Ústí nad Labem. Misto skutečného učitele kreslení jako předmětu hlavního obsadí se od nového škol. roku na českém státním gymnasiu v Plzní. Žádosti svědčící ministerstvu vyučování též s uvedením nároku co do let suplentských do 28. února školní radě zemské pro království české v Praze.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze. Dne 8. ledna 1901: Musílková Františka. soukromnice, 60 roků, 857—I. Komedova Johanna, dcera řeznického pomocníka, 11 měsíců, 123—VI. Hoffmann Jindřich, knoflikář, 60 roků, 1640—II. Ha- mousova Marie, dcera uzenářského pomocníka, 23/4 r. 552—II. Poppe Josef, rukavičkář, 47 roků, 555—II. Macáková Barbora, vdova po tesaři, 77 r., 1873—-II. — Ve všeobecné nemocnici: Peková Ro- salie, manželka topiče, 35 roků. Průchová Anna, vdova po zahradníku, 83 roky. Unruhova Emilie, dcera pilnikáře, 12 roků. Pošvova Anna, dcera ko- váře, 5 měsíců. — U milosrdných sestera Hablíková Magdalena, vdova po inkasistovi, 78 roků. Javorová Kateřina, nádennice, 65 roků.
#7 alto_textblock #7
Příznivcům našim
#8 alto_textblock #8
Tělocvičná jednota »Sokol« v Mor. Ostravě, na- byvši v posledních letech značného rozkvětu, zabývá se již po delší dobu zřízením vlastní tělocvičny. Nynější tělocvičné místnosti jsou úplně nevyho- vující a zabraňují následkem toho dalšímu vzrůstua pokroku jejímu. Sbírky pořádané ve prospěch fondu ku vystavění tělocvičny dostoupily té výše, že za- koupeno býti mohlo stavební místo nyní v ceně asi 15.000 K a získáno 4000 K stavebního fondu, takže se již vážně pomýšleti může na zřízení tělocvičny. Za tím účelem utvořen spolek »Družstvo pro zřízenítělocvičny protělocvič- nou jednotu »Sokol« v Mor. Ostravě«, jehož majetkem tělocvična bude a jehož povinností bude pečovati o brzké provedení stavby tělocvičny. Členem může se státi každý, a to buď zakláda- jícím nebo přispívajícím. Zakládajícím členem stane se ten, kdo nejméně 100 K najednou nebo během roku složí. Kdo složí nejméně 200 K, zaznamenán bude ku vděčné paměti na pamětní desce v budově jako zakladatel. Přispívajícím členem se stane každý, kdo ročně platí příspěvek 2 k. Dovolujeme si Vás zváti, byste se stal členem družstva utvořeného a tím nám přispěl k uskutečnění úkolu našeho. Ustavující schůze koná se v neděli, dne 13. ledna 1901 v Palackého dvoraně v Národním domě v Mor. Ostravě o 3. hod. odpol. Veškeré peněžité příspěvky zasílány buďtež na bratra Robrrta Bíhala, učitele v Polské Ostravě.
#9 alto_textblock #9
Na zdar Výbor tělocvičné jednoty »Sokols v Mor. Ostravě.
#10 alto_textblock #10
—
#11 alto_textblock #11
34—
#12 alto_textblock #12
35 -
#13 alto_textblock #13
A vzdaloval se, kývaje na nás blahosklonně, jakoby nám dokazoval svou přízeň. — Udatný vojín! zachechtal se Lev, vystrkujez křoví svou potutelnou tvář. — Nedělej hlouposti, Lve! zavolal jsem na něho. Rychle odtáhl hlavu a zmízel v zelení. — Co budeme dělati? ptal se mne Vasa. — Očekávati nepřítele. — A bude to trvati dlouho? — Nevím, možná, že sem vůbec nepůjde. — A proč nás sem tedy postavili? — K vůli opatrnosti. — Saša jest, jak se zdá, zkušený vojín ! pravil Vasa, usmívaje se roztržitě. — Chcete, já vám budu tykati a vy mně také? zeptal jsem se ho pojednou, nechápaje sám, jak mně to vyklouzlo. — Děkuji vám, chci . . . díky, opakoval a začer- venal se. — Chtěl bys býti v opravdové bitvě, Vaso? zeptal jsem se ho rychle, aby rozmluva neuvázla na tom »díky«. — V bitvě? opakoval Vasa, usedaje do trávy. Nel Rány, krev, řežou ruce a nohy, promluvil pomalu a celé jeho tělo se zachvělo, jakoby viděl zároveň všechny hrůzy války před sebou. Nejlépe jest, když zabijí člo- věka najednou. — Lépe, když nezabijí a ty zvítězíš. — To ví bůh! odpověděl tiše, pozvedl rychle hlavu a podíval se s úsměvem na mne. Lev právě vystrčil opět hlavu z křoví. — Boro! Boro! volal na mne tlumeně, dávaje mně rukou znamení.
#14 alto_textblock #14
— Podívej se sem! Několik kroků od jeho úkrytu, vytažena polovičně na břeh, ležela loď s osmi vesly, v které někdy večer Foma Bogdanovič vozíval své hosty po jezeře. Byla za- jisté vytažena k vůli správce, poněvadž vedrem pukala,a na slunci prokukovaly velké štěrbiny. — Já tam vlezu, pravil Lev a běžel k lodi. — Polezeš tam a upadneš! volal jsem na něho. Ale Lev již přistrčil k lodi jakýsi špalek, povalující se na břehu, postavil ho, vylezl naň, přidržel se oběma rukama okraje a octl se v lodi. — Jak výborně odtud vidím! křičel z lodi, nyní jich nepropustím! ani za nevím co. Dostal jsem se do níl obrátil se ke mně, skákaje po lavičkách a troubě do hrsti nějaký pochod. Mohl jsem ho přemluviti, aby vylezl z lodi, ale nezáleželo mně nyní na něm. Myslel jsem na svého no- vého druha. Jeho úsměv mne neoklamal. Porozuměl jsem, že v posledních jeho slovech se skrývala duševní těžko- myslnost. Nezakusil jsem dosud žádného hoře, a bylo mně za těžko pochopovati u jiného neustálý, nepomíjející zármutek. Co jest to za podivného chlapce ! pravil jsem sám k sobě, což by chtěl odpočívati v dusné, těsné rakvi, pod těžkou zemí, zachvěl jsem se mimovolně při této my- šlence, — což není lépe žíti, dýchati volný vzduch? Rozhledl jsem se kolem sebe. Den byl velmi jasný, nebe tmavomodré! Lesknoucí se kapky, stopy to noční bouře, chvěly se na svěžích listech . . . Vzduchem se nesla vůně kozího pysku a akacií . . — Podívej se Vaso, jak jest zde pěkně! pravil jsem, blíže se k němu.