#1
alto_textblock
#1
20. února 1901.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 51
#3
alto_textblock
#3
NÁROBNÍ LISTTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 5.
#5
alto_textblock
#5
Termínový obchod byl z prv
pevný, ke konci mdlý na menší záznamy cizin-
ské a předpovídané slabší mrazy. K večeru
znamenala: pšenice obchodní na duben k
7.46, mezinárodní obchodní pšenice na říjen
K 7.63, uherská obchodní pšenice na říjen
K 7.69lg, žito na duben K 7.28, na říjen
K 6.66, oves na duben K 6.27, kukuřice
na květen K 5.22, na červen K 5.35, řepka
na srpen K 12.70.
Sádlo po K 55, jiné zboží beze změny
Mráz.
ch. Z Pešti, 19. února, Mimořádná valná
hromada »Všeobecné uherské spo-
lečnosti na dolování uhlí« schválila
smlouvu s franko-ruským družstvem, zastou-
peným ženevskou firmou »L. Cheneviěre a sp.«,
v příčině emisse 4'sprocentních obligací obnosem
12 millionů franků k účelům zminěné společ-
nosti. Obligace mají býti do 41 let umořeny.
Družstvo převezme na určito 9 millionů franků
a vyhražuje převzíti po případě i zbylé 3 mill.
Iranků. V zastoupení družstva toho, jež získalo
také 21.000 akcií zmíněné společnusti, kteréž
dosud byly majetkem »Vídeňského bankovního
spolku« a »Uherské komerční banky«, zvoleni
byli do ředitelství společnosti Bisteghi z Vídně
a Renneville ze Ženevy.
a. Z Říma, 19. února. »Tribuna« —
list nyní oficiosní — tvrdí, že větší dovozz
Rakousko-Uherska dokazuje prý, že při obnově
smluv celních dlužno sazby změniti jedině prý
na prospěch Italie. List vidí ale v prohlásení
uherského ministra obchodu ze dne 13. t. m
předzvěsť obchodně politického konfliktu.
Z Paříže, 19. února. (C.-B.) Presiden
Loubet přijal včera v audienci na rozlou-
čenou rakouského generálního komisaře světové
výstavy odborného chéfa Exnera s přidě-
leným jemu úřadníkem konceptním. Slyšení
bylo velice srdečné. President vzpomenul velice
úspěšného a všeobecně vděčně uznávaného
účastenství Rakouska a pravil, že světová vý
stava nepopíratelně prospěla vzájemnému sbl
žení a zvýšení úcty.
Z Berlína, 19. února. (C.-B.) V dnešn
sehůzi dozorčí rady diskontní barnk
vratislavské bylo navrženo vyplácee
4 proc. dividendu. Hrubý zisk činí 5,445.241
mk., čistý 3,769.881 (naproti 6,767.263, resp
5,253.227 mk. loňským); 29.500 mk. přenese
se na účet pensijního fondu úřadnického
1 mill. mk. na účet cenných hodnot a spo-
lečných obchodů, ly mill. na běžný úče
a 122.881 na nový účet.
Z Brusselu, 19. února. (C.B.) Dle »3
de Bruxelles« Belgie vyjednává již několik mě-
síců o svolání nově cukerni konle
rence, ale setkává se s tuhým odporem,
zvláště Spojených obcí amerických. Ale proto
přece sluši očekávati brzké rozřešení této
otázky.
Z Petrohradu, 19. února. (C.-B.) P -
jednávajíce o tom, jak Rusko chystá se k ob-
chodním smlouvám, dovídá se »Obchodní
a průmyslový Věstník«, že Rusko sotva věnuje
věci menší pozornost než Némecko. Německý
kancléř hr. Bülow svou zprávou o zvýšení
ochranných cel sotva chtěl. v někom vzbuditi
domněnku, že Rusko přistoupí na smlouvu, jíž
by se uvalovalo na jeho plodiny ještě větší clo.
Kdyby Německo svůj záměr skutečně provedlo,
mohlo by to míli jen ten následek, že by se
rozmnožil odbyt Ruska ve státech, kde není
obilních cel. Rusko má ustavičně úplnou svo-
bodu v příštích mezinárodních poměrech a je
zcela přirozeno, že by musilo užiti podobných
opatření, kdyby někdo omezoval odbyt jeho
zboží. Dovoz cizího zboží do Ruska zmohl se
velice, zvláště za poslední doby. List podotýká.
že do Ruska valí se ohromné množství cizinců.
kam je lákají obchodní a průmyslové záleži
tosti, kdežto rušti příslušníci v cizině zřídka kd-
provozují obchod a průmysl.
Z Nového Yorku, 19. února. (»Times«.
Pokladní tajemník Gage vyjádřil se, že ne-
změní svou nynější hospodářskou poli-
tiku naproti Rusku. Ocelářství americk
není prý zničeno, neboť Rusko neobejde se prý
bez amerických strojův a samo zaplatí vyšší
ceny zboží, jež budou následkem zvýšených cel
#6
alto_textblock
#6
Národní hospodář.
Zemědělská politika. *) B. V Tyrolsku
provedli si r. 1899 zákonem obmezení dělitel-
nosti selských dvorců a pokusili se o úpravu
zvláštního práva dědického na dvorcích těchto-
Tyrolský sněm byl si vědom, že krokem tímt
učiněn jen částečný náběh na poli zemědělského
zákonodárství, kterým má chráněn býti selský
stav střední, a proto pokoušel se i o řešení
otázky druhé, stejně důležité a snad pro při-
tomnou dobu nejaktuálnější: otázky úvěru
zemědělského. Ale zde octnul se pře
problémem speciálně moderním. Obmezení děli-
telnosti, zvláštní selské právo dědické — too
zásady, které potřebují jen moderní formulace
a přizpůsobení, věc sama novou není. Ale př
řešení otázky úvěrové zákonodárná odhodlanost
tyrolského sněmu se zastavila a uloženo zem-
skému výboru, aby podnikl důkladné šetření.
nebylo-li by záhodno vylknouti určitou mez
zadlužitelnosti a provésti akci oddlužovací.
Tyto rozpaky tyrolského zákonodárství ne
jsou mu k necti. Ono alespoň hledá si nové
dráhy, chce pomáhati; českému sněmu ani tato
možnost pracovní přána není. Nescházelo mu
podnětů a vůle a také viny na něm není.
Kdyby sněmu českému přáno bylo času ku prác
a kdyby národnostní nespravedlnost vídleňských
vlád sil mu nepodlamovala, kráčel by jistě v čele
zákonodárných pokusů zemědělských.
Ale abychom se vrátili k věci: v Tyrolsku
se tedy pokoušejí o úpravu zemědělského úvěru.
Pan posl. Grabmayr vystoupil s hotovým
projektem. Navrhuje vytčení meze
zadlužitelnosti a svedení nemo
vitostního úvěru zemědělského
výhradně do hypoteční banky.
Zákaz zadlužení odmítá a priori. Ukazuje správně
na to, že by to bylo ochromením zemědělské
výroby vzíti jí v době hospodářství úvěrového
možnost úvěru. Ona potřebuje ho stejně jak
jiné obory národohospodářské práce a jeho pů-
#7
alto_textblock
#7
*) Sr. Dr. Buchenberger: Bodenentschul
dung und Verschuldungsgrenze, v Schäfflově »Zeit
schriít I. g. Stw.«, stejnojmenný spisek C. v. G riab
mayra a Buchenbergrovo dílo »Agrarwesen
und Agrarpolitik«.
#8
alto_textblock
#8
sobení může zde býti stejně zúrodňující jako
jinde. Jde jen o to nalézti mez, do které by
bylo lze připustiti reální zatížení.
Pan posl. Grabmayr mez tuto vytýká sou
hlasně s § 230. vš. obč. zák., ona nemá po-
sunouti se za jistotu pupilární. Až
do této hranice statek zadlužiti lze, úvěr možno
však vzíti jen u hypotečního ústavu. Ú vi ěn
o sobní zůstane timto ustanovením nedotčen.
Ten může vlastník statku vyčerpati až na dno
a také exekuční právo z dluhů osobních na
statek nemovitý zůstane v platnosti. Zachován
volnosti úvěru osobního pokládá p. Grabmayr
za nutné. Jak ale uvésti v život ty to
reformy?
Pan Grabmayr cestu k tomu také navrhuje
Dvory, které by pod ustanovení zákona podob-
ného spadaly a které jsou vylčeny v zákonné
osnově z r. 1899, podiéhaly by mu postupně.
Při každé změně vlastnické, ať následkem práva
dědického, ať prodejem dobrovolným neb nu-
ceným, nabyl by zákon pro nového vlast-
níka platnosti. Poněvadž zde jde o určitou,
všeobecně známou kategorii dvorců, věděl by
kupec, jaká zvláštní ustanovení zde platí,
kdyby dědicové nebyli s to, aby ustanovením
zákonným vyhověli, lze snadno v povinném
prodeji východiska nalézti. A tak zevšeobecní
zákon v době jedné generace, aniž by způsobil
otřesy ve výrobě a úvéru zemědělském.
Pan Grabmayr jest si něklerých nedostatků
a příkrosti svého návrhu vědom. Ale »kdo chce
eíl, nesmí se lekati prostředků«. Dvě zásady
jsou mu směrodatny: nutnost udržet
kategorii středních statků sel-
ských a nepřesunovati umořován
dluhů zemědělských do oboru pu-
sobnosti státu a země. Sedlák s
zaplatiž dluhy své sám
Vývody páně Grabmayrovy nezůstaly nepo-
všimnuty. Známý německý agrární politik, mi
nistr Buchenberger, na ně reagoval
Ministr dr. Buchenberger otázkou touto již sám
dříve se obíral. Ve svých studiích pochopi
zkázu, která zemědělství hrezi z úža snéh
vzrůstu hypotekárního obtižen
půdy, které rok za rokem nabývá nebezpeč
nějšího rozsahu, a hledal rovněž cesty, vedoue
k obmezení zadlužitelnosti nemovitostí selských.
Vytčení meze zadlužitelnosti i jemu zdálo se
býti počátkem lepších dob. Ale při určení.
jakou mez ta býti má, stanul nerozhodnut.
ba seznal, že všeobecného pravidla o nejvyšš
míře zadlužitelnosti určiti nelze.
A tak, obíraje se návrhem Grabmayrovým,
jemuž neupírá dobrě vůle, projevil právě v tomto
směru vážné pochybnosti. Bude přece jen vždy
záležeti na osobních vlastnostech toho, kdo úvěr
bere, a jeho poměrech hospodářských. Úvěr
může býti právě tak oživujícím jako záhubným.
Ale jak tedy určiti onu mez? Buchenberger
sám nejvýše připustil by, aby zadlužení dovo-
leno bylo do té výše, by úrok a amorti-
sace nepřesahovaly obnos prů
měrné renty pachtovní, takže by dlužník
v nejhorším případě byl v hospodářském posta-
vení pachtýře.
K jině mezi dopracoval se Schäffle
který žádá, aby v každém případu zbylo dluž-
níku po zaplacení úroků a nákladů hospodaření
tolik, kolik potřebuje k živobytí stavu svému
přiměřenému, včítaje v to i pojistné všeho
druhu a umořovací kvotu rozpočtenou na umo-
ření dluhu během jedné generace. Jak patrno,
rozcházejí se mínění thenrie značně. Jest to
důsledkem toho, že jde o to, aby v hospo-
dářskou organisaci, která předpokládá hospo-
dářskou svobodu, vštípeny byly kroky vedonei
k postupnému vyloučení svobody této. Jsou to
počátky konce éry liberalismu, které v jiných
oborech ostře pronikají, které však nikde ne-
znamenají tak zásadný obrat v celém systému
společenském, jako právě u zemědělství. Zde
má býti rázem rozhodnuto, zda má učiněn býti
konec dosavadním liberalistickým zřízením
zda má nastoupena býli cesta opáčná. V zá-
konodárství dělnickém jest věc daléko snazší.
Zde se obratem ruky platný řád nemění. Ale
u zemědělství půjde ruku v ruce s otázkou
úpravy úvěrové otázka práva dědického, děli-
telnosti a povinné organisace stavovské (jak po
úvěrné stránce, tak po stránce, abych tak řekl.
hospodářsko-obchodní).
Odtud a právě odtud námitky Buchen-
bergrovy, které se obracejí ostatně také prot
monopolisaci úvěru zemědělského v jediné by-
poteční bance (B. nejvýše připouští místo
hypoteční banky nu cené úvěrové spo-
lečenstvo zemiědělstva) a proti ne-
obmezené volnosti osobního úvěru, v čemz
správně zří při možnosti exekuce pro dluhy
osobní na statek nemovitý negaci obmezení za-
dlužitelnosti. Neb je-li osobní úvěr volný, na-
stane jen ta změna, že knihovně bude mez
úvěrová dodržena, ve skutečnosti bude však
zachován — a snad i zhoršen — stav
dnešní!
Jak patrno, zasahují problémy politiky
zemědělské hluboko, hlouběji než agitnce, která
tak ráda vše řeší, i jen chápe. Ony vtisknou
celému řádu společenskému nový ráz. Ale
právě proto tím více stoupá u nich momen
zodpovědnosti. Léta dlouhé práce při-
nesou jasno do problémů těch. Budou svedeny
o ně boje a zápasy dalekosáhlé. Proto tím tí-
nivěji doléhá na ty, kdož chápou význam země-
dělství pro národ, povinnost hledat
v daných poměrech cestu rychlé
plo mos ci.
Stesky do úvěru zemědělského jsou jiste
více než oprávněny. Rostou každým rokem.
A kdo jest zasvěcen v život našeho rolnictva
ví, že jest sice dosti lehkomyslnosti v hledán
půjček, ale že tato lehkomyslnost převahy nemá
Při převodech — ať dědictvím ať odstupem do-
savadního vlastníka, při sňatcích bývá úvěr nej
častěji hledán, a poslední nepříznivá léta tot
hledání značně sesílila. Když tedy již zatížení
zde jest, nutno především o to usilovati, aby
úvěr existentní byl zlaciněn a pozvolné,
hospodářské situaci odpovídající a jí se) řídleí
umoření půjček umožňováno. Úvěr
jest tím dražší, čím knihovní pojištění jest zad-
nější. Začastě i v zadních hypotekách jest dost
jistoty, ale pod 6 na ně dlužník peněz nedo
stane a mnohdy platí i více.
Není vzáeností, že na jednom statku po-
jistěny jsou peníze celé řady peněžních ústavů
a za nimi jednotliveů. Peníze lyto, samy o sohě
#9
alto_textblock
#9
Půjčka m. Ústi n. L. r. 1898
» Č. Budějovie 1893
» » Plzně r. 1885
„ » Teplice r. 1887
„
Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
o
„, , ,
„ , „ ,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. ú
» , » mel. úpisy
, „ , , želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská drába . .
Em. 1871
dto.
dto., 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1859
dlo.
1871
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha .
dlo.
lit. B.
dlo.
Em. 1874
Česká eskompiní banka ..
» banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní chanka . . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
. . . .
Ústeckosteplická dráha . . ..
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
,
. (lil. B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdiandova severní dráha .
Rakouská sev. západní dráha
dto.
(lit. B.)
Pražskoduchicovská dráha.
Pražská sp. par. po Vllavě a Lab
Jiho sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojnv
v Kolině . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. bank
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
. . . ..
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železařská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„akc. spol. řetěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
#10
alto_textblock
#10
již dražší, opatřeny bývají nad to pravidelně
drahými sprostředkovateli, a právě tato des-
organisace zemědělského úvěru
jest jednou z jeho nejhoršleh
stránek. Tedy předovším svěpomocná
organisace úvěrovál Není tak těžkou,
jak by se zdálo. Rolnictvo má většinu
v celé řadě peněžních ústavů ven-
kovských a nelze ho sprostiti té viny, že
právě této organisace samo nedbá. Vždyť máme
do dnes na Podřipsku knihovně zjištěné 129
dluhy knihovní a v okresním městě jest ústa
peněžní nalézající se de faeto v rukou rolnických
Ovšem, zde musí každý sám v prvé řadě pra-
covati. To jest pro nune to hlavní!
Právě tak jako se vyvíjí utěšený ruch
organisační při zakládání skladišť — právě tak
musí rolnictvo upraviti si své postavení úvěrové.
Práce bude snazší, než se zdá! A bude, rozumi
se samo sebou, povinností země i státu, aby
tuto akci podporovaly!
A touto skolou života a práce dopracuje se
zemědělstvo k řešení velkých, dalekosáhlých
problémů svého stavu. Jiné cesty není a nebude
#11
alto_textblock
#11
Hospodářské přednášky, pořádané českým
odborem rady zemědělské pro království české, konat
bude v měsíci březnu 1901 kočovný učitel rady
zemědělské p. Richard Purghart. 3. dop. Blatná
3. odp. Bělčice, 10. dop. Ml. Vožico, 10. odp. Ml
Vožice, 17. dop. Lukavec, 17. odp. Pacov, 23. a 24
Cuclav nad Orlici, 25. Česká Třebová, 31. dop. Hlu
boká, 231. odp. Kostelec.
Orédit Lyonnais snížil u veškerých svých
kasovních papírů (dépůts d'argent) od 20. ledna 1901
platnou míru úrokovou o 1/290.
Semenářský závod V. Petzolda v Praze,
v Havířské ul. č. 394, vydal právě bohatý cenní
semen, který interessentům doporučujeme.
Daň ze saccharinu v Němeoku. »Berlínský
Tageblatt« oznamuje, že pruské státní ministerstv
bude se v nejbližších dnech zabývati osnovou zá-
kona o dani ze saecharinu, vypracovanou v říšském
pokladním úřadě.
Dražba v zastavárně První všeobecné zá
ložny v Žižkově koná se v domě čís. 219 v Husově
třídě dne 6. a 7. března vždy mezi 2. a 6. hodinou
odpoledne.
Insolvence. Spolek věřitelů ku ochraně pohle
dávek při insolvencích v Praze oznamuje následujíe
insolvence: Šimek a Knapp, prot. firma v Praze
Železná ulice, Anna Svamberová, obchodnie
v Libni, Emilie Richtrová, obchodnice ve Varns-
dorfn.
Konkurs prohlášen byl včera zemským souden
v Praze na jmění Leopolda Kociána, neprot. ob-
chodníka se smíšeným zbožím v Bubenči č. 77. Kon-
kursní komisař rada p. dr. Pradl, správce p. dr. Aloi
Koldínský, advokát na Smichově. Schůze věřítelů
1. března, přihlášky do 22. března, stání likvidační
2. dubna.
#12
alto_textblock
#12
Hanky, záložny a spořitelny.
Zemská banka království českého vyplá-
ceti počne dnem 23. února 1901 kupon čís. 9 želez-
ničních úpisů beze vší srážky dnem 1. března t. r
splatný u pokladny své v Praze, ve Vídni pak u c. k.
priv. rakouského úvěrního ústavu. u Vídeňské ban-
kovní jednoty a u tamější filiálky Živnostenské banky
pro Čechy a Moravu.
#13
alto_textblock
#13
Trhy peněžní
#14
alto_textblock
#14
Bursa.
V Praze, 19. února. (Pův. zpr. »N. L.e)
Na dnešní burse nebyl žádný obchod a podá-
váno pouze, za akcie: Živnostenské banky
K 266.—, České banky Union K 259.—, České
společnosti pro průmysl cukerní K 211.—, Po-
dolské cementárny K 145.—. Ostatní papíry
zůstaly nepovšímnuty. Orílciální záznamy znějí
#15
alto_textblock
#15
Z Vídně, 19. února. (Telefonogram »Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Vídeňský i pešťský
trh zabýval se dnes politickými starostmi. Zde
byl obchod váznoucí a smýšlení mdlé pro ne-
vyjasněnou situnci vnitropolitickou. V Berlíně
nepříznivě působila činská otázka. Na zdejší
burse zlaciněly skoro všechny papíry, někter
dosti značně. Příznivé posuzování bilance kre-
ditního ústavu nemělo dnes žádného účinku.
Teprve před samým sklonkem bursy se smý-
šlení poněkud zlepšilo, poněvadž v Berlíně s
na uzavření velikého amerického ocelového
trustu situace poněkud zlepšila. Původní ztráty
však nebylo možno odčiniti. Hodnoty šraňkovn
setrvaly v úplné stagnaci, takže kursy jsou po-
#17
alto_textblock
#17
31
#20
alto_textblock
#20
peníne
#21
alto_textblock
#21
96.—
#22
alto_textblock
#22
—.—
91.50
94.—
91.—
102.25
96 25
90.—
98.—
#23
alto_textblock
#23
94.—
#24
alto_textblock
#24
94.—
#25
alto_textblock
#25
94 25
99.—
#26
alto_textblock
#26
100.—
#27
alto_textblock
#27
101.50
101.50
101.50
—.—
#28
alto_textblock
#28
—.—
—.—
#29
alto_textblock
#29
90.25
107. 80
107. 80
127.—
#30
alto_textblock
#30
259. —
#31
alto_textblock
#31
350.—
#32
alto_textblock
#32
6675.—
#33
alto_textblock
#33
266.—
314
430.—
3120
1112
#34
alto_textblock
#34
632
469.—
489.——
182.—
#35
alto_textblock
#35
—.—
#36
alto_textblock
#36
145.—
211.—
—.—
#37
alto_textblock
#37
.—
#38
alto_textblock
#38
—.
#39
alto_textblock
#39
1540
#40
alto_textblock
#40
—.—
#41
alto_textblock
#41
—.—
#42
alto_textblock
#42
—.—
#43
alto_textblock
#43
zkol
#44
alto_textblock
#44
96.50
#45
alto_textblock
#45
91.—
#46
alto_textblock
#46
93.—
#47
alto_textblock
#47
95.—
#48
alto_textblock
#48
92.—
#49
alto_textblock
#49
103.25
97.
#50
alto_textblock
#50
92.—
#51
alto_textblock
#51
99.—
#52
alto_textblock
#52
95.—
#53
alto_textblock
#53
95.—
#54
alto_textblock
#54
95.25
#55
alto_textblock
#55
99.50
#56
alto_textblock
#56
—.—
#57
alto_textblock
#57
.—
#58
alto_textblock
#58
102.50
102.50
96 50
#59
alto_textblock
#59
102.50
#60
alto_textblock
#60
—.—
#61
alto_textblock
#61
91 25
108 . 60
108.60
#62
alto_textblock
#62
128
#63
alto_textblock
#63
260.—
#64
alto_textblock
#64
—.—
360.—
678.—
#65
alto_textblock
#65
268.—
3154
434.—
3125
1115
—
#66
alto_textblock
#66
6330
470.——
4481.—
#67
alto_textblock
#67
183.—
#68
alto_textblock
#68
—.—
#69
alto_textblock
#69
—.—
#70
alto_textblock
#70
—.—
#71
alto_textblock
#71
170.—
#72
alto_textblock
#72
213.—
#73
alto_textblock
#73
—.—
#74
alto_textblock
#74
—.—
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
—.—
#77
alto_textblock
#77
1550
#79
alto_textblock
#79
—.—
#80
alto_textblock
#80
—.—
#81
alto_textblock
#81
klidné.
#82
alto_textblock
#82
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
delší Ihůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 k
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůty . . .
Londýn šek a kr. lh. za 10 1. st.
delší lhůty . . . .
Nový York za 10 doll. . .
Ilalie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty . . .
Petrohrad a ruská města šeka
kr. lh. za 100 rublů . .
„ delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
» delší lhůty .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
», delší thůty
Švýcary žek a kr. lh. . . .
„
delší lhůty . . . .
#83
alto_textblock
#83
Rakouské kreditky
. . . .
Diskonto . . . . . . . . .
Německá banka . . . . . .
Obchodní společnost . . . .
Drážďanská banka . . . . .
Španělské exterieury . . ..
Bochumské ocelárny . . ..
Lauřina hut
. . .
Dostmund Union lit. C. . ..
Harpenské uhil. doly . . ..
Gelsenkirchenské uhl. doly ..
Hibernia . . . . . . . . .
Consolidace. . . . . . ..
Dannenbaum . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . ..
Hamb. amer. dopravní spol. .
Kanada. . . . . . . .
Transvaal . . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
#84
alto_textblock
#84
nejvíce nominální. Ukládací trh za velice ti-
chého obchodu chabější. Z bankovních na-
posledy kreditky, anglobanka, bankverein, dolno-
rakouské eskomptní a rakouskosuherská banka
zlaciněly. Dražší byly bodenkreditky, länder-
banky a uherské kreditky. Z dopravních státní,
oboje severozápadní, vídeňské městské a paro-
plavební zlaciěly. Na trhu průmyslovém
alpinky, rýmavsko-muráňské, tabákové, haličské
petrolejové lacinější. Dražší byly mostecké
uhelné, uherské všeobecné uhelné, rosické.
Schodnica a uherské cukerní. Devise a valuty
bez značnějších změn. Na trhu eskomptním pe-
níze poněkud dražší.
První hankovní 311/16—33 proc.
Z Vídně, 19. února. (Závěrečné úřadn
bursy.)
duchcov. podmok. —.—
Únorová renta . 98.35
Ivovskočernovická 541.—
společná » květ. 98.40
» » stříb. 98.15
rakouský Lloyd . 827.—
rak, severezáp. dr. 469.—
rakouská » zlatá 118.10
480.—
» » kor.
98.15
polabská dráha
182.—
pražsko duchcov.
uherská zlatá 118.10
669.—
» kor.
93.25
spol. st. dr. rak.-ub.
182.—
jižní dráha .
106.50
státní losy 1854
267.—
silniční dr. lit. A.
» » 1860
» » B.
286.—
137.50
po 500 zl. .
433.—
alpská montan. sp.
po 100 zl..
168.25
—.—
severočeská uhlář.
státní losy 1864
203.25
1540.—
141.40
pražská želez. sp.
losy tisské . ..
392.—
rým.- muráň. spol.
473.50
» úvěrního úst.
295.—
turscká tabák. rež.
391.—
vídeň. 1. komun.
280.—
110.—
rak. zbrojovka.
turecké losy .
—.—
západočeská ubl.
272.—
b. anglo-rakouská
467.—
150.—
vídeň. stavební sp.
vídeň. b. jednota
887.—
r. úst. prol úv poz.
peštská vagonka
—.—
669.50
mostecká uhl. sp.
rak. úvěrní ústav
Schodnica . . . 1420 —
uh. úvěrní banka 682.—
devisa německá . 117.45
b. pro země rak. 412.—
» londýnská 240 65
vídeňská unionka 537.—
» pařížská . 95 4
česká b. Union
» curyšská . 95 10
Zivnost. banka . 265.50
19.10
buštěhradská A . 3120.—
dvacelifrank
marka papirová . 117.45
B . 1112.—
rubl
» . 253.00
dunaj. paroplaveb. 769.—
Rskontní sazby 334, 41 procent.
Obchodni klid jakoži zprávy čínské
působily tisnivé. Konee byl pevnější na
Berlín.
x. Z Vídně, 19. února. (Telef. »N. L.«)
(Večerní bursa.) Kreditky 669.75 (po —.—)
uherské kreditky 683.—, anglobanka 273.—
bankovní jednota 469.—, unionka 538.—
länderbanba 412.50, státní dráha 669.—, jižní
dráha 106.75, polabská dráha 480.—, severo-
západní dráha 469.—, turecké tabákové 295.50.
rýmavsko-muráňské 474.50, alpinky 434.—
(po —.—), květnová renta 98.40, uherská ko-
runová 93.25, turecké losy 110.25, markyza
hotové 117.48, na ultimo 117.53. Smýšlen
#85
alto_textblock
#85
Devisy.
#86
alto_textblock
#86
Berlínská bursa, 19. února. (Zvl
telefonogr. »Nár. Listů«.) Také dnes zahájen
byl obchod smýšlením vyčkávacím. V průběhu
podrobeno bylo kursovní niveau dosti četným
variacím, jež řídily se dle toho, jaké zprávy
nošly. Lepšení se anglického trhu železářského
jakož i zpráva, že trust amerických oceláren
jest prý uskutečněn, daly podnět k stoupání.
jež však brzo vystřídáno bylo volným a mírným
klesáním, poněvadž říšská banka nesnížila sazbu
bankovní. Na konec pak byla zase nálada lepš
a vysloveny naděje, že banka anglická sníží ve
čtvrtek míru úrokovou. Na trhu báňském ne-
účinkovaly pranic podrobnosti semestrálního vý-
kazu Lauřiny huti. Obchod v papírech železár
ských a uhlářských nebyl velký, přece však
vykazují oboje mírné zlepšení. Také podrobnosti
bilance rak. úvěrního ústavu zůstaly tentokráte
bez značnějšího vlivu; na začátku byly papíry
bankovní klidné, na konec pak slabší a konč
vesměs kursy o něco nižšími. Na kasovním
trhu byla nálada dosti dobrá, kursovní nivenu
o něco vyšší. Větší obchod byl na trhu do-
pravním, kde stály v popředí dráhy švýcarské
zvláště dráha transvaalská, jež o 4.75%%, podražilat
za důvod toho uváděly se lepší zprávy z bo
jiště afrického, zejmena že prý Dewett jest
zajat. Švýcarské dráhy znamenají: gotthardská
170.40, Union 100.75, severovýchodní 114 . 90
Jura 101.60. Paroplavební, státní dráha a dráhy
americké nižší. Na trhu ukládneím španělské
exterieury na klidnější zprávy z Madridu dražší,
turecké losy a půjčky argentinské realisovány
následkem čehož klesly prvnější o 1.5 proe.
Soukromý diskont nižší 34 proe.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
#87
alto_textblock
#87
Z kasovních papírů: Concordia 249.75
Eschweiler 201.—, Geisweider 170.—, Hoch.
dahl 144.50, Kalovické 192 50, Wilhelm 163.50.
Phönix 150.40, Rh. Stahl 160.50, Schalker Gr-
326.—, Westfalia 184.—, Orenstein 159.25.
Rh. Metall 121.—, Hasper 164.—, Donner-
mark 194.25, Huldschinský 116.—, Valean
#88
alto_textblock
#88
eníze
#89
alto_textblock
#89
199.10
#91
alto_textblock
#91
—.—
#92
alto_textblock
#92
117.42
117.60
240.65.
240.70
#93
alto_textblock
#93
90.25
#95
alto_textblock
#95
95.37
#96
alto_textblock
#96
95.20
—.—
—.—
#97
alto_textblock
#97
Začátek
#98
alto_textblock
#98
211.25
185 50
206.60
153.70
149.75
72.—
178.25
197 50
77.10
167.60
123.—
179.—
305.25
—
116.10
129.40
87.25
200..25
114.—
#99
alto_textblock
#99
Zboží
#100
alto_textblock
#100
199.30
—.—
#101
alto_textblock
#101
117.60
118.—
240. 85
241 —
#102
alto_textblock
#102
90.45
—
#103
alto_textblock
#103
95.50
#104
alto_textblock
#104
95.35
—
—.—
#105
alto_textblock
#105
Kone
#106
alto_textblock
#106
210.75
185.—
206.25
153.12
149.50
72 12
178.50
198.50
77. —
168.—
1744.—
180.—
306.50
#107
alto_textblock
#107
116.87
129-60
87.50
204.25
114.—
#108
alto_textblock
#108
19410, Bismark 226.25, Caro 107.40, Hoesch
157 90, Georg Marie 113.50, Königsborn 151. 50,
Boesperde 113.—, Nordstern 204..60, Stadt-
berger 174.—, Kölner Bgw. 315.—
Dodatečná bursa. Z Berlína, 19. února.
— hod. — minut. (C.B) Státní dráha 143.25. jížn
dráha 25.25, darmštadtská banka 134.—, národní
banka 128.10, dortmundské 153.40, buštěhradská B.
—.—, Northern 86.90, středomořské 99.30, meri-
dional 135.—, gotthardská 170.—, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 11490, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, italská 96.30. Za hotovét
Lauřina huť 198.40, dortmundské 77.—, bochumské
178.40, gelsenkirchenské 173.75, Hibernia 179.75,
harpenské 168.—, Consolidace 306.50. — Kolísavé.
Z Paříže, 19. února. (Tlgr. závěrečné kursy.)
Bpct. umořitelná renta —.—, Bpct. renta 102 30,
Bt/zpct. renta 102.95, italská renta 95.85, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.—,
lambardy —.—, turecké losy 117.75, směnky na
Londýn 25.231/2, rakouská zlatá renta 101.20. uher-
ská zlatá renta 99.17, otomanská banka 553.—
tabáková režie 321.— Smýšlení upevněno.
Z Frankfartu, 19. února. (Tigr. závěrečná
kursy.) Úvěrní akcie 211.30, akcie společn. státní
dráhy 143 30, papírová renta 98.40, stříbrná renta
98.35, zlatá renta 100.30, uherská zlatá renta 99.35,
uherská korunová renta 94.10, lombardy 25.440.
Smýšlení klidné.
#109
alto_textblock
#109
Trhy na zbotl.
Bursa plodinová.
x. V Praze, 19. února. (Pův. zpráva »Nár.
Listů«.) Na dnešní burse byly obraty ve pšenici
a v žitě skrovné, poněvadž byli mlynáři jen
skrovně zastoupeni. Pšenice zlaciněla o 5 h.
Česká pšenice znamenala K 8.45 až K 8.85,
uherská K 8.60 až K 8.95, ale v této nedošlo
k závěrům. Nové žito české znamenalo z Prahy
K 8.65 až K 8.90, staré K 8 40 až K 8 60,
uherské K 7.45 až K 8.— z vídeňského skla-
diště. Po ječmeni byla dobrá poptávka pro spo-
třebu. Jemné druhy byly upevněny, skrovnější
o 5—10 h zlaciněly. Z Prahy placen K 7.80
až 8.75. Jinak byl placen z Poděbrad K 7.85,
z Kouřimi K 7.95 až K 8.10, z Měšic K 8.15,
z Nymburka K 7.80, z Peček K 7.25, z Čá-
slavi K 7.85, z Chlumce K 7.55, z Kolina
K 7.70 až K 8.10, z Roztok K 8.55, z Bene-
šova K 7.80 až K 7.85, z Tábora K 7.90
K 8.10. Čilý obchod při zvýšených cenách byl
s pícninami. Ceny ovsa podražily opětně o 5h.
Placen byl oves na krmení K 6.85 až K 7.05,
k setí K 7.25 až K 7.40, kukuřice na dodání
z Vídně K 6.—, vikav z Prahy K 8.75 a
9.—. Také po otrubách byla lepší poptávkaa
znamenaly pšeničné K 11.10 až K 11 20, žitn
K 12.— až K 12.10.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 76—80 kg K 8.45 až K 8.85,
uhersků 76 až 81 kg K 8 60 až K 8.95, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — až
— kg K 0.— až K 0.—. česká stará jakost
— kg až — kg K —.— až K —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K —.— až K —.—; žito české
jakosti 72 až 74 kg K 8.70 až 8.85, uherské ja-
kosti až 74 kg K 0.— až K 8.80, rakouské ja-
kosti — až — kg K 0.— až —.—, vadné — až
— kg K —.— až K —.—; ječmen výběr
K 8.75 až 0.—, první jakosti K 8.50 až K 0.—
střední K 8.— až K 8.15, merkantilní K 7.80 až
K 7.90, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 7.— nž 7.95, rychlík
K 7.15 až 0.—, merkantilní K 6.80 až 6.90, oves
k setí K 0.— až K 7.25, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 0.— až 0.—, ciquantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová kukuřice K 6.775 až 6.80, cinquant.
1900 K 7.75 až 0.—; vikev česká K 8.85 až 9.—
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0 0.—
pohanka K —.— až —.—, proso K —.— a
K —.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramo
transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.50 až K 29 50
č. 1 K 27.— až K 28.—, č. 2 K 26.— až 26.50, č. 212
—.— až K —.—, č. 3 K 25.— až 25.50, č. 4 K 23.—
až 23.50, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50 a
20.—, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 13.50 až K 14.—
Žitná mouka č. 1. K 24.— až 25 —, č. II. K 23.—
až 24.—, č. IIl. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14.— ž
— Pšenčné otruby jemné K 11.10 až
K 11.20, hrubě K 11.10 až 11.20, otruby žitné K
12.— až K 12 10, krupice K 29.— až 30.—, zadíina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.e
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklize
1900 zimní K —.— až —.—, mák modrý český
K 24.— až K 25.—, modrý ruský K 23.— až 24—,
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —. -
kmín český K —.—— až K —.—, holandský K 40 50
až K 41.—, baličský K —. nž K —.—, jetei
bílý K 85.— až 70.—, červený K 48.—až K 56.—
konopná semena uherská K —.— až K —.—,ha-
ličska K —.— až K —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito (azole
k vaření K 9.50 až K 10.75, ke krmení K 0.— až
0.—, hoby K 0— až 0—, hrach Viktoria K 14.—
až 14.50, k vaření žlutý K 10.— už K 11.50, k vatení
zelený K 12.50 až K 13.50, ke krmení K 0.— a
0.—, čočka K 12 — až 16.50.
Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.50 až K 21.50 rýžový K 30.— až K 32.—,
bramborový K 8.80 až K 11.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švastky če-
ské K 12.50 až K 15.—, bosenské 110/120 až 80/85
K 16.50 až K 1975, srbské K —.— až K —.
vešně K 48.— až K 50.—, třešně K 30.— až K
32.—, hrušky K 12 — až K 26.—, křížaly K 8.—
až K 0.—.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito
sádlo uherské K 60.— až K 61.50, sádio americké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito
seno lisovaně K 3.90 až K 4.30, nelisované K 4.—
až 4.60, cizé K 3.75 až 4.—; sláma cepy miscená
K 3.80 až K 4.—, ke krmení K 2.50 až 3.—,
ke stlaní K 2.50 až 3.—, cizá K 2.30 až 2.50.
Kvasuice a výpalky. Ceny za 50 kg:
Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
K —.— nž K —.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech
K 8.40 až K 8.50
Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 2.30 až K 2.40, k jidlu cizl K —.— až K —.—
k pálení lihu K 1.75 až K 1.95
#110
alto_textblock
#110
Obili.
#111
alto_textblock
#111
M. Z Vídně, 19. února. (Telefonogram
»Nár. Listů«.) Plodánová bursa. Za mi-
nimálního obchodu ceny effektivního zboží úplně
nezměněny. Na trhu terminovém mrazivým po-
čusím smýšlení pevné. Později obchod ochrabl,
kursy pak nepatrně se zhorsily. Prodávána pše-
nice na jaro 7.771%, 7.77, žito na juro 7.75,
7.74, kukuřice na květen-červen 5.57, 5 56.
kukuřice na červenec srpen 5.68, oves na jaro
7.68. Odpoledne nepříznivě působily chabé zá-
znamy zahraniční. Naposledy zůstaly v platnosti
nejnižší dnešní záznamy: pšenice na jaro 7.72,
7.73, pšenice na květen-červen 7 82, 7.83, žito
na jaro 7.70, 7.71, kukuřice na květen-červen
5.52, 5.53, oves na jaro 6.65, 6.66.
Z Vídně, 19. února. (Telegram.) Pšenice na
jaro K 7.76 až 7.77, pšenice na květen-červen K 7. 86
až 7.87, pšenice na podzim K 7.94 až 7.96, žito na
jaro K 7.74 až 7.75, žito na podzim K 704 a