#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
20. února 1901.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 51.
#5
alto_textblock
#5
volverův a ručnic, házel lid se střech a oken
po četnicích květináči, železem a kameny.
V Granadě vniklo několik kulí do
dílen francouzských elektráren
Aliotových, při čemž jeden dělník
byl zabit. V den svatby princezny Asturské
vyšla většina novin s černým rámcem. Guverner
barcelonský oznamuje, že zatkl dva muže,
kteří na nárožích lepili revoluční plakáty a mime
to jiného muže, jmenem Bulu, jenž podněcova
ke vzpouře.
Nyní jest v městech španělských — mimo
Sevillu — klid.
#6
alto_textblock
#6
VIII. mezinárodní sjezd proti alkoho-
lismu ve Vídni 190l.
(Předběžné roztřídění látky, o níž jednáno bude. )
I. Projevy alkoholismu. Prvý den
1. Alkoholismus se stanoviska lékařského: a) Účir
alkoholu, b) Onemocnění z alkoholu Dědičnost ne-
duživosti alkoholem způsobené. Druhý den: 2. Alkoho-
lismus se stanoviska sociálního: a) Příčiny, způsol
života, pracovní doba, počet výčepníků atd. b) Ná-
sledky: Závady v pokroku, vzdělání i v pokroku
sociálním, kriminalila.
II. Omezení alkoholismu. Třelí den
1. Veřejnými prostředky. Zdanění i zákonné omezen
výčepu. Asyly píjáků. Vyučování a vzdělávání. Čtvrlý
den: 2. Dobrovolná součinnost. Ruch ve spolcích
různá sdružení různým vrstvám společenským. Sdru-
žení dělnická, sdružení žáků. Spolčování a družení
se bez piti alkoholu. Závody i podniky, z nichž pit
alkoholu vyloučeno.
Pravidla sjezdu. 1. Účelem sjozdu jes
projednávati vzájemným volným rozhovorem — př
čemž nejpřísnější nestrannost v ohledu politickém
i náboženském se zachová, projevy alkoholismu i pro-
středky, nutné k jeho omezení, a tím podepříti bo
proti al koholismu. Přístup ke sjezdu se všemi právy
mají i zastanci mírného užití alkoholu, jakož i ob-
hájci úplné zdrželivosti.
2. Každý člen zaplatí předem 6 K, načež mu
vydán bude lístek členský s jeho jmenem. Tímto na-
bude oprávnění k činné účasti při jednáních i k ode-
brání všech tiskopisů sjezdem vydaných.
3. Úřadní delegáti vlád i veřejných svézákonných
obcí stávají se členy sjezdu se všemi právy, ale ne-
jsou povinni lístek členský zaplatiti.
4. Mimo lístky členské vydány budou (po koruně)
vstupenky pro posluchače, znějící jich jmeny. Tyto
oprávňují ke vstupu do místností posluchačstvu
určených při jednání sjezdu
5. Členové sjezdu se žádají, aby před zahájením
jeho odebrali sobě určené tiskopisy v kanceláři sjezdu.
prokazujíce se členským lístkem, jakož i aby se za-
psali v listinu presenční. V listinu tuto nutno při-
pojili adresu trvalou vedle adresy bydliště ve Vídni.
6. Sjezd si zvolí v první schůzi svůj výbor.
7. Sdělení oficiálná činěna budou organisačním
komitétem a výborem sjezdu po příkladu předcho-
zích sjezdů v řečech německé, francouzské i anglické.
8. Zprávy i přednášky možno na sjezdu míti
řečí německou, francouzskou, anglickou i vlaskou.
totéž plati o debatách. Výbor zůstavuje si právo pře-
kladu přednášek cizojazyčných do němčiny.
9. Organisační komitét i výbor sjezdu předloží
v zasedáních veškera došlá písemná sdělení. Jes
oprávněn nepojati do zprávy o sjezdu spisy přilis
objemné aneb jichž obsah se z úloh sjezdu vymyká.
Rozhoduje o otázce, zda některý spis celý nebo čá-
stečně v zasedáních čten býti má.
Vznikla li pochybnost o vhodnosti kteréhosi čtení.
rozhoduje sjezd prostou většinou hlasů.
10. Organisační komilět jest oprávněn pozvati
ke sjezdu zpravodaje jistých themat.
11. Kdož zamýští přednášeti nebo písemné sdě-
lení sjezdu podati, račiž oznámiti to nejpozději do
1. hřezna 1901 organisačnímu komitétu a zaslati
krátký obsah přednášky nebo sdělení ne delší dvou
tiskových osmerkových stran do téže doby jednateli
odboru přednášek.
Nebylo-li těchto dvou podmínek dbáno, jest orga-
nisační komitét práv odmítnouti přednášky i sdělení
12. Obsah přednášek i sdělení (cizojazyčných,
též v němčině) bude vytištěn a před zahájením jed-
nání členům doručen.
13. Celkem bude osm veřejných zasedání. Jen
v případě nutnosti zřídí se zvláštní konference o otáz-
kách, nemajících všeobecné zajímavosti.
14. Přednášky mohou trvati 20 minut, účast při
debatě omezena jest 10 minutami. Není lze více než
dvakráte mluviti k témuž předmětu bez souhlasu
celého shromáždění.
15. Účastníci debaty nechť odevzdají po skon-
čené schůzi jednateli vlastní referát. Pominutím to-
hoto pozbude se nárok, aby uveřejněn byl tento od-
díl ve zprávě. Výbor jest práv uveřejniti debaty
v plném znění aneb zkrácené.
16. Sjezd hledí vyhnouti se nátlaku na menšiny
z té příčiny nebudou činěny o materiálných otáz
kách resoluce. O formálných věcech se hlasuje pro-
stou většinou hlasů.
17. V poslední schůzi rozhodne se sjezd o době
i místě příštího sjezdu.
#7
alto_textblock
#7
Blížíme se končině světla. Rychlost mezi
48. a 50, stupněm. Pocit světla, chvění, sdělujíeí
znaky smyslu zrakovému, jest obsaženo v úzkých
mezích od 460 billionů (světlo červené) asi do
760 billionů (světlo fialové), méně než 1 stupeň.
Opouštějíce končinu viditelnosti, vstupujeme do
sféry zjevů, která smyslům našim a prostředkům
badání je opět krajinou neznámou. Koná fnnkce,
jež prozatím začínáme tušiti. Jest pravdě po-
dobno, že jednou objeveny budou Roentgenovy
paprsky mezi 58. a 61. stupněm, tam, kde jsou
záchvěvy od 288 tisíc billionů do dvou trillionů
za vteřinu, aneb i více. Vidíme, kterak v sestav
vibrací jest několik velikých mezer či krajin ne-
známých, o nichž nevíme naprosto ničeho. Kdož
by mohl říci, že toto chvění nemá důležité úlohy
ve všeobecném hospodářství všehomíra? Konečně
není-li záchvěvů ještě rychlejších nad ty, u nichž
přestává řada předešlá?
Moudrost vědecká záleží tedy v tom, za-
chovávati zdrželivost ve všem usuzovýní i po-
pírání. Máme právo býti skromnými.
Jest ještě množství fakt nevysvětlených, jež
náležejí vesměs do říše neznámého. Telepathie
čili cítění na dálku, zjevování se, projevy umí
rajíeích, vidění ve snách, v somnambulismu, bez
pomoci očí, poznávání neviděných krajin, měst
předmětů, předvídání a věštění událostí, viděn
do budoucna, výstrahy, předtuchy, některé ne-
obyčejně případy magnetické, nevědomé výpovědi,
jisté nevysvětlené zvuky, vznášení a vzlétání od
porující zákonům tíže, pohyby a přelety před-
mětů bez dotyku, účinky podobné zhmotnění sil
i drahně jiných úkazů, nyní nevysvětlitelných
zasluhují naší zvědavosti a vědecké pozornosti.
Buďmež přesvědčeni, že vše, co můžeme
pozorovati a studovati, jest přirozeno. Všecko
jest v přírodě, neznámé jako známé. Zoveme
často nadpřirozeným, co jest divné, neobyčejné.
nevysvětlené. Neznámo, měli bychom říkati
prostě.
— Já, abych uvěřil takovým nemožnostem
Nikdy! Spolehám jen v zákony přirody aty
jsou známy
Kdož tak se chvástají, podobají se oněm
prostomyslným zeměpiscům, kteří na svých ma-
pách připisovali vedle sloupů Herakleových
(úžina gibraltarská) poznámku: »Hic deficit orbise,
zde přestává okršlek zemský, netušíce, že v onom
prostoru neznámém a prázdném skryto je dva-
krát tolik zemí, než jich ti dobři geografové
Č1
#8
alto_textblock
#8
znali . ..
#9
alto_textblock
#9
Denní zprávy.
— Sedmnáctý říjen 1899. Dnes m
býti v cislajtánském parlamentě rozhodnuto, co
na dále má se v tomto státě díti. Má-lise
chorý a na smrt seslabený dále vléci s tíhou
neblahých poměrů, jež mu zlý osud a vlastní
vina naložily na bedra, nebo mádli ji setřásti
osvěžení hledati u jiných pramenů, než jsou ty,
jimiž dosud se napájel. Jako bývá z pravidla,
jest předmětem vlastního sporu věc poměrně ne-
patrná, nicméně obě strany jsou si toho vě-
domy, že přes svou nepatrnost určovati bude
způsob, jakým bude rozřešen směr příštích
událostí v této říši. Národu českému byl ve
příčině rovného práva učiněn po více než
37letém boji malý ústupek jazykovými naříze-
ními Badenovými a po nich Gautschovými.
Němcům ničím témito nařízeními neublíženo
kdybychom dnes vypsali cenu, aby
se hlásil kdo, jemuž jazykovým
nařízeními bylo formálně nebo
materiálně ukřivděno, jsme pře-
svědčeni, že by se nepřihlásii
nikdo. Nemohl by se přihlá st it
Však Němci dobře pochopili, co znamená zave-
dení vnitřního jazy ka českého
do úřadů. Pochopili, že je to mocn
závora ku další germanisa ci.
Jazyk, jímž mluví úřad uvnitř svých zdí, jímž
mluví s úřadem jiným, jímž vyřizují se inti-
mity kancelářův, stává se tím jazykem státním
a není pouhým majetkem individua, k němuž
ve vlastním jeho jazyku sníží se stát jen proto.
poněvadž by jinak s ním se nedorozuměl. Užíváním
jazyka uvnitř úřadů povznáší se týž a povznáší
se zároveň ten, kdo ho užívá. To Němci věděli
a proto jejich obstrukce. Oni chtějí germani
sovati, nám národnost a jazyk svůj vnucovati,
To, dle jejich přesvědčení, jest jejich déjinným
posláním v této monarchii. A to byla vlastní
příčina obstrukce. Dne 17. října 1899 byla ja-
zyková nařízení zrušena a tím odstraněna pře-
kážka další gormanisace a dráha pro Němee
uvolněna. Skutkem dne 17. října vy-
dán byl národ český Vídni na
novo na pospas germanisace a tato
rozhodujícími činiteli v této
říši sankeionována. To je význam
skutku ze dne 17. října 1899. To, co bude
předmětem jednání snad v dnešní schůzi a co
znovu otřese vetehou budovou tohoto státu
v základech, jest nezbytným důsledkem skutku,
kterým stát autoritu svou obětoval vášnivému
německému vzteku. Z toho stanoviska sluší
pojímati otázku, mají-li býti přijímány české
dotazy či ne. Co se stane a jak rozhodne se za
jisté eventnality česká delegace, nevíme. Ale jsme
přesvědčeni, že hájiti bude každou píď českého
práva do posledního vzdechu i kdyby zůstala
sama. Který z národů neněmeckých
tak málo cti má, že by snesl toto
nové kopnuti německé nemotorné
boty, nechť schýlí šij a dá si na
ni navléci jho německé nadvlády.
Zástupci národa českého řídice se ne vášní, ani
ne uraženým citem, nýbrž u pevném vědomí
poctivého práva, zachovají se tak, jak toho vy-
žadovati bude čest i prospěch české věci.
— Ztracený syn v domě oteckém
V salonech německé strany pokrokové letos
zvlášť okázale slaveny masopustní ostatky. Zabi
ne pouze skopec, zabito i tele a byl by býval
zabit i tučný vepř, kdyby se tomu starotesta-
mentární v Palestýně a za dob Mojžíšových
velmi moudré příkazy, kterýchž straně pokro-
kové k vůli několika jejím členům dbáti sluší
nepříčily. Vrátil se v lůno strany té více již,
než ze tři čtvrtin ztracený syn a hospodář mí
větší z něho radost, než ze všech ostatních
věrných a spolehlivých. Dr. Pergelt liberálem
tedy zůstane. Byl již na skoku vypřáhnout, ba
ještě víc: on de fakto již vypřáhnul. Byl již
ve svém okresu a tam od nejčelnějších voličův
a důvěrníků vymohl si svolení, aby přesloupit
mohl k nacionálům, však v poslední době po-
dařilo se neobyčejné výmluvnosti páně Funkově
vyvrtat mu díru do těla — pardon přiměti ho,
aby zůstal kde byl a kde se mu, přihlížeje
k okolnostem, dosti dobře vedlo. Malinkou
branku ponechal si ovšem při tom otevřenou.
Prohlásil totiž, že zůstane strané pokrokové
věrným i na dále tak, jak jí věrným
byl i v nejsmutnějších jejích dobách, ovšem
jen potud, pokud nezpronevěří se svému národ-
nímu poslání. V tom to tedy vězelo. Což nejsou
dr. Funke, Schücker, Siegmund atd. dosti ná-
rodními? Je známo, že do strany pokrokové
přihlásili se tentokráte též stoupenci tak zvané
skupiny Mauthnerovy, tedy Němci na vlas jako
ti ostatní, kteří ale jako fabrikanti a velko-
obchodníci těžce nesou následky nynějších
rozháraných poměrů i vedeni snahou po ná-
rodním smíru několikrát v tomto směru učinil
projev. A ti patrně pánu dru. Pergeltovi pře-
káželi a ještě víc, jeho prušáckým voličům
Patrně ale dostalo se mu ujištění, že i pán
tohoto coulouru v německém nacionalismu pranic
těm ostatním nezadají a proto dal se dr. Per-
gelt pohnouti k dalšímu vzácnému spolupůsobení
ve straně. Německy nacionalismus je všude ví-
tězem a pan Karel Heřman Wolf jediným
vlastním vůdcem všech Němců. Týž Wolf,
z něhož z počátku si posměch tropili, pak ho
nenávistí pronásledovali a před nímž se nyní
třesou.
— Tartufferie. Ředitelství Národníhodi
vadla bylo nuceno hledati za členy orkestru,
již ze závazku, který je k tomuto ústavu poutal,
vystoupili, náhradu. V uvážení známého fakta,
že v cizině, zejmena v sousedním Německu,
působí mnoho výtečných sil českých v tamějších
divadelních i jiných orkestrech, uveřejnilo
v listech zahraničných insert, v němž k bez-
odkladnému nastoupení hledají se způsobilí
hudebníci. Tohoto insertu chytají se nyní
staročeské listy, jež patrně se domnívají, že
k řízení našeho divadla jen lidé z jejich strany
jsou způsobilí a velice neloyálním způsobem
snaží se vzbuditi ve veřejnosti domněnku, jakoby
správa divadelní měla úmysl, české hudebníky
nahraditi Němci. Mohou býti klidny.
Z Němců nepřihlásil se ani jediný, na ně také
nebylo nijak reflektováno. Byl by to také ne-
smysl, když obecně je známo, že českých
dobrých, ba znamenitých sil působí v cizině
celé legiony, mezi nimiž dojista je nejeden,
který přes skvělejší postavení, než jaké mu
kyne zde, přece jen po domové toužl
#10
alto_textblock
#10
Na ty se správa divadelní obrátila. Z útoku
toho je patrno, jak se to v pravdě má s tou
»objektivností« staročeských listů v divadeln
afféře; snad by bylo moudřeji a mužněji jednáno,
kdyby strana a její orgány zřejmě doznaly, že
vitají vhodnou tuto příležitost k odstranění ny
nějšího družstva. Ostatně mohli toho též, co dnes
uchystáno družstvu novému, zažíti plnou měrou
již dříve. Že se tak nestalo, mají co děkovati
jenom té okolnosti, že tehdy neměli tak ne-
dočkavého konkurenta, jakého mají dnes v ně-
kterých pánech z družstva odstaveněho. Vždyí
přece známo, o koho se nynější odboj v Ná-
rodním divadle opírá a na koho spolebá.
— České záležitosti a cizí tisk. V době
prudkých, namnoze již rozhodujících politických
zápasů nynějších, zajisté s potěšením sledujeme
značný pokrok, jaký nastal oproti nedávné ještě
době v nazírání cizího tisku na naše české zá-
ležitosti. Nabýváme vědomí, že boj svůj neve-
deme již v ústraní, tak pohodlném celému
urputnému sdružení našich odpůrců, s vládní
pomocí po boku, nýbrž že spravedlivá věc naše,
díky zejmena veřejnému tisku ruskému a fran-
couzskému, jest zjevna zrakům Evropy a všeho
vzdělaného světa. Sloupce v denních lislech ru-
ských věnovány jsou nyní záležitostem českým
častěji za měsíc, než před tím za leta a poli-
tické studie ve vážených francouských revuích,
svědčící o pronikavé znalosti rakouských poměrů,
a plném pochopení významu českého národav
tomto soustáti, nejsou již zjevem ojedinělým. v
poslední době měli jsme opětovně příležitost
jimi se zabývati. Jest ovšem zřejmo, že význam
těchto zjevů pro nás spočívá především jenv
povzbuzujícím pocitu, jaký skýtá vědomi, že vy-
spělá, cizí veřejnost dává výrazu, byť i plalo-
nického své účasti na našem spravedlivém boji.
Však i toto povzbuzení mravní dlužno vysoko
ceniti. — Tím snáze lze přehlédnouti, když tu
a tam v tisku francouzském vyskytne se nějaká
nesrovnalost, která, jak zřejmo, jen bona fide
do sloupců jeho pronikla. Závažné orgány fran-
couzské jsou celkem dobře zpravovány, jeden
z čelných listů na př. má v Praze i svého fran-
couzského korrespondenta. Méně správně ob-
slouženy jsou listy, které dávají se obsluhovati
z Vídně, na př. »L' Evenement«, jenž v čísle
ze dne 12. t. m. přináší článek »Anarchie
parlamentaire«, jehož celkový obsah vzbu-
diti musí u čtenáře poněkud jen po-
měrů znalejšího nehoráznou veselost.
Podstatná část této korespondence věnována
jest osobě mladého temperamentního poslance,
předáka národního dělnictva, jejž list pasuje
na »nejpopulárnějšího poslance českého, poží-
vajícího značného vlivu jako publicista a jako
řiditel nejzávažnějšího denního listu v Praze,
známých »Národnich Listů«. — — Tento do-
sud slavný neznámý (»illustre inconu«) v me-
tropoli bude zde však zejtra nebo pozejtří stejně
proslulým, jako v zemi Vrchlického a Sme-
tany... Z dalších podrobností dopisu stejně
zajímavých uvěsti možno, že veškeru dosavadní
kampaň opposiční a obstrukční poslanců če-
ských ve vídeňském parlamentě pisatel bez
okolku připočítává k dobru právě zvoleným zá-
stupcům politického směru, o němž výše řeč,
že zejmena s důrazem vzpominá dvou dřívěj-
ších vynikajících vůdců české strany, nesmíři-
telných (»du parti tchěque intransigeant«) Gre-
gorika a Bělohlávka, jichž sláva nyní pobledla,
vymizela ... Článek psal pan Stanislav Rze-
wuski. Bezpochyby že osoby, o nichž v dopise
jest řeč, nezvěděli dříve o jeho práci z pilnosti,
až když byla dokonána. Mohou si říci: Před
přátely chraň nás, pane.
— Čtvrtý slet všesokolský na 29. a
30. června t. r. do královské naší Prahy polo-
žený, nabyl již v prvním svém období zvláště
významného rázu a určen nejen provedením,
ale i rozsahem za podnik první třídy, stavící se
po bok podobným podnikům jiných národů. Ve
znamení tomto učiněny v roce minulém při-
pravné kroky a bezprodleně přikročeno k pro-
pracování předběžné látky. Slavnostní výbors
jednotlivými odbory co nejpečlivěji hledí pojistiti
slavnost tak mnohoslibnou, jíž zobrazen býti má
malebným způsobem život sokolský v jeho jaré,
svěží síle. Hlavní bod sletu — cvičení Sokol-
stva — dojde provedení svého na plání leten-
ské, ke kterémužto účelu získáno místo ve vý-
měře as 59.000 m2, z něhož vlastní cvičiště
zaujme 186 m. zdélí, 112 m. zšíří a pojme
6000 borců. Zamýšlenému sletu nutno věnovati
všestrannou pozornost a k zdařilému jeho prů-
běhu napnouti všechny sily tím spíše, poněvadž
stane se dostaveníčkem sbratřených národů slo-
vanských a pohnutkou k návštěvě všech přátel
věci české, jež po stránce tělesné výchovy jes
stotožněna s věcí sokolskou. Sokolstvo české.
zjednavše sobě zvučné jmeno v cizině, bude
vítati ve dnech slavnostních zástupce velkých
evropských svazů tělocvičných, s nimiž namnoze
vešlo ve styk přátelský. Tím stává se ze sletu
podnik obzvláště významný, jehož rozměry pře-
sahují dosavadní meze a který po stráncefi-
nanční převyšuje náklady obvyklé. Neboť náklad
s uspořádáním letošního sletu dostoupí výše
90.000 korun. Okolnost tato, jež tělocvičným
sdružením v jiných zemích nečiní takřka žád-
ných starosti a která hravě luštěna bývá bohatou
podporou vlád, stává se zde jednou z nejdůle
žitějších otázek, jelikož na jedné straně působí
značné políže, na druhé však nijak nesmí ohro-
žovati věc tak důležitou, dotýkající se v ne-
jednom vztahu zájmu celého národa. Finančn
odbor řeše otázku tuto byl nucen dovolávati se
hmotné podpory u samosprávných úřadů, prů-
myslových závodů, ústavů peněžních, jakoži
všech přátel Sokolstva, jelikož ani ta největší
obětavost kruhů sokolských nemůže stačiti k
úhradě tak značných nákladů. Byla to pak
především městská rada král. hl. města Prahy,
jež skvěle splnila očekávanou důvěru a přijavši
protektorát sletu, věnovala účelům slavnostním
částku 20.000 korun. Vzácného příkladu toho
následovaly záhy i obce předměstské a uvolily
se značnějšími obnosy přispěti dílu sokolskému.
S radostí a potěšením přijata zpráva o tom a
pevná skládána naděje, že i na ostatních místech
pochopen úkol slelu a že s ochotou a pomocí
provázeno bude Sokolstvo v jeho působení. Žel,
že ne všade a s dostatečným porozuměním se
tak stalo a že slyšeti bylo i slovo trpké, neza-
sloužené. A přece jedná se o věc, při níž vše-
liká lhostejnost stranou zůstati musí! Obrací se
proto odbor finanční na všechny stoupence a
příznivce Sokolstva, aby dle sil svých byli ná-
#11
alto_textblock
#11
pomocni k úplnému zdaru IV. sletu všesokol-
ského a vlivem svým působili ku příznivému
vyřízení záležitosti výše dotčené! Archy abě-
rací, jakož i příspěvky, které veřejně budou
stvrzovány, zasílány buďlež pokladníku slavnost
ního výboru pro IV. slet všesokolský Ed. Wa-
rausovi v Praze I., Stará rychta.
— Osobní. Ministr železnic jmenoval pana
JÚDra. Emila Kepku, náměstka přednosty oddělení
právnického při ředitelstvu státních dráh v Praze
přednostou tohoto oddělení. — Pan architekt Karel
Mottl podrobil se dne 19. t. m. II. státní zkoušce
na české vysoké škole technické a byl uznán z
velmi způsobilého.
— Rodinné zprávy. Pan Václav Sklenář.
stavbyvedoucí na Smíchově a paní Marie Skle-
nářová roz. Ratajová z Plsku slavili sňatek dne
16. t. m. v basilice sv. Václava na Smíchově.
— Úmrtí. V pondělí zemřel p. Jan Vlastimi
Adam, majitel domu a kavárník v 49. roce věku.
Pohřeb bude zejtra o 3. hodině z chrámu sv. Jilji
(u Dominikánů) na hřbitov olšanský. — V Král.
Vinobradech zemřel pan Jan Vítek, 36letý vrchní
berní inspektor. Pohřeb koná se dne 21. t. m. o 3.
hod. odpol. z domu v Hálkově třídě č. 48 na hřbitov
vinohradský. — V Týništi nad Orl. zemřel dne 16
t. m. soukromník p. Josel Vaníček ve věku 67 let
Pohřhen bude dnes dne 20. t. m. o 10. hod. dopol.
na hřbitov v Týništi. — V Král. Dvoře n. L. zemřel
minulou neděli po dlouhé nemoci pan Alois Zlat-
ník st., chef firmy Zlatník a Tlapák, továrník
měšťan v 61, roce věku svého ochrnutím srdce. Po-
hřeb konán bude dnes o 3. hod. odpol. z domu
smutku v Žižkově třídě č. 48 ve Dvoře Králové nad
Lab. na místní hřbitov. — V Ličně dne 9. t. m. ze-
mřel po dlouhé a trapné nemoci p. Václav Haken
rolník ve věku 63 let. Pro svoji dobrou a upřímnou
povahu byl všestranně oblíben. Byl pohřben dn
12. t. m. na hřbitové osenickém.
— Oslava sedmdesátých narozenin Jos.
Hlávky. Písemná blahopřání zaslali dále: »Mece-
náši českého umění a vědy skládá k sedmdesátým
narozeninám svůj hold klub českých poslanců na
radě říšské s vřelým přáním, abyste žil dále dlouhá,
dlouhá ještě léta ku prospěchu své drabé vlasti
svého národa. Za klub: dr. Pacák předseda.« Prine
Ferdinand z Lobkovic, hr. J. Harrach, hr. Edvar
Palffy, hr. Vojtěch Josef Schönborn, svob. p. Rumler
president vrchn. zem. soudu v. v., František svob
p. Ringhoffer, dr. Josef Kaizl, dr. Bedřich Pacák
František Schwarz, Fr. Šebor, člen panské sněmovny.
professorský sbor c. k. reálného a vyššího gymnasia
v Klatovech, Právnická jednota moravská v Brně.
Kuratorium Náprstkova českého průmyslového musea,
Pražský klub, Spolek k zařizování a vydržován
českých škol pro Dolní Rakousy, »Komenský« ve
Vídni, Spolek pro dostavbu a opravu cbrámu Páně
v Přešticích, Odbor Národní jednoty pošumavské v
Bavorově, dámy bývalého »Amerického klubu«v
Praze, tělocvičná jednota »Sokol« v Říčanech, Josel
Svoboda, hlavní farář u sv. Mikuláše v Praze, dv.
rada Josef Webr-Pravomil, docent dr. L. Haškovec,
Schindler, c. k. dvorní rada, Josef Hozák, c. k. báň-
ský rada v Kutné Hoře, Alois a Marie Löwovi v
Jičíně, Edvard Bazika, dr. Karel Urban, prof. Váci.
Weinzetll, dr. Jaroslav Husník, dr. Fr. Rubeš v Pře-
šticích, architekt Václav Roštlapil, Husník Häusler
J. Eckert, c. k. dvorní a komorní fotograf, assistení
Karlík ve Štýru, Jan Čermák, úřadník c. k. státních
dráh v. v., J. A. Prokůpek z Kutlíř, Jan Baxa, ře-
ditel škol v. v., Josef Suk, ředitel škol v. v., Václav
Jansa, Václav Heřman, F. Baumgartl s chotí, Jaro-
slav Kroupa, Pavla Rilkova z Rüliken, Mařenka
Hoffmannová, Irma Reichová, přátelé domu Náprst-
kova a užívatelé jeho knihovny, A. Rejsek v Hradc
Králové, V. Hlávka v Neveklově, Frant. J. Závada z
Frenštátu, dr. Josef Bloch. Otto Radnitz, AugustJ
Moscheles, Bohumír Lilienfeld, Josef Vacek, Josei
Valeš, Jan Pospíšil.
— Jubileum svého 25letého trvání oslav
dne 1. března pražská firma J. Simon a spol., skla
bednářského dříví, první toho druhu v Čechách.
— Nový advokát. Pan JUDr. Alfred Melss
ner. bývalý koncipient dra. VI. Srba, otevřet svoji
advokátní kancelář v Nekázance č. 13.
— Úspěch české vědecké práce v cizině
Mezi mladšími přírodozpytnými badately českými
zvlášť zvučného a čestného jmena zjednal si dr. Ant
Štole, kterýž po několik let již vedle jiných svých
namahavých prací věnuje se speciálnímu studin
nejnižších živoků a organismů s výsledky ve ve
škerém vědeckém světě pozorovanými a zazname
návanými. Nejnověji vydal dr. Štole pro odborníky
konečně neodhorníky velmi zajímavou studii v ja
zyce českém pod záhlavím »O zažívání a tvořenís
uhlobydrátů u amoebovitého ústrojence Pelomyxa pa
lustris Gref, kteráž otištěna byla také v německé
»Zeitschrift für wissenschaftliche Zoologie« a v tomto
překladě posouzena byla i od anglického »Nature«
Nejpřednější tento odborný časopis, jehož posudek
platí v přírodních vědách za výrok nejvyšší autority,
uveřejňuje podstatné výsledky práce Šolcovy i na-
zývá je »an important paper«, což váží tím
více, že »Nature« je chválou velice skoupý. Téměr
současně se studií dra. Šolce vyšla v Německu práce
Bern. Schöndorffa, docenta fysiologie v Bonně, kterýž
řešil otázku tvoření se uhlohydrátů (glylogenu) v těle
obratlovců i došel k výsledkům totožným s výsledky.
nalezenými drem. Štolcem při bádání o témž před-
mětu v těle nejnižšího organismu. Z toho plyne
důležitý poznatek životozpytný, že zákony tvoření
jedné z hlavních živných látek jsou tytěž u nejslo
žitějších tvorů živočišných i nejjednodušších. Z to-
hoto srovnání vysvítá i pro neodborníka vysoký
význam podobných studií a jich cena pro poznáván
základních zákonů věd přírodních.
— Pamětní spis Čechů budějovických o ne-
správnostech při sčítání lidu. Jak list náš ně-
kolikráte sdělil, spáchali Němci budějovičtí, poku
měli k tomu příležitost, při sčítání lidu celé řady
nejen nesprávností, ale i trestných
činů vůči českému obyvatelstvu, takže data sčí-
tací, aspoň pokud se obcovací řeči týče, j sou na-
prosto nesprávná a neodpovídají skutečným
poměrům obyvatelstva v Českých Budějovicích. Němci
budějovičtí vidouce, že počet jejich neustále se zmen-
šuje a majíce tudíž oprávněnou obavu, že právě pro-
váděné sčítání lidu ukáže v pravém světle slabost jejich
použili všech prostředků, aby co možná největší
počet Čechů přepsali za Němce. K tomu cíli neštítil
se ničeho, ba jejich náhončí nerozpakovali se i vnik-
nouti do bytů Čechů, tam archy sčítac
bez vědomí majitelů ukrástí a nesprávně
vyplněné pak odevzdati. Zní to sice víře nepodobně
ale takové případy jsou přesně zjištěny.
O těchto věcech sepsali Čechové obšírný pamětn
spis o šestnácti hustě popsaných stranách, obsa-
hující několik setkonkretních případů
kde Čechové násilím a nátlakem byli nucen
přiznati se za Němce aneb byli podvodným zpu-
sobem za takové označeni. Spis tento
jenž zaslán byl na příslušné úřadní místo a kromě
toho poslanci panu dru. Kurzovi za příčinou in-
terpellace na radě říšské, končí těmito
stovy: Z uvedených případů zřejmo, jakým způsobem
provádělo se sčílání lidu v Českých Budějovicích
A přece dlouhou tou řadou nejsou vyčerpány všechny
případy, kde se strany německé na osobách odvislých
nátlak neb násilí se páchalo a to z toho důvodu, po-
něvadž není možno všechny nesprávnosti udati dotud
pokud nebude nám aneb aspoň důvěrníku našemu
dovoleno nahlédnouti do úřadních archů sčítacích.
Jest jisto, že v tomto případu budeme moci okres-
nímu hejtmanství udati novou řadu dalších
nesprávnosti — jeť jich ještě na sta. K po-
vinnostem okr. hejtmanství dle § 27. předpisů o sčí-
tání lidu náleží, aby k pracím popisním, jednotlivým
obcím svěřeným, doblédlo a zjednalo si jistoty, zda
práce sčitací, jimi provedené, jsou správné a obe
odpovídá dle § 28. citovaného předpisu za správnos
#12
alto_textblock
#12
prací popisních, jí provedených a jest práva z
škody, ktorá by státu vzešla, když by práce
popisní nebyly k potřebě. Tomu tak jest v č
Budějovicích, neboť sčítání lidu v Č. Budějovicíeh
právě provedené není obrazem skutečných poměr
obyvatelstva v obci naší proto, poněvadž nebylo pe
něm šetřeno zákonných předpisů, ba z řej me
proti nim se strany samotné obce bylo jednáno
Statistická dáta při sčítání vyšetřent
jsou naprosto nesprávná, tudíž bez-
cenná, i žádáme proto, aby okr. hejt-
manství zdejší po provedeném šetření
práce popisní zrušilo a nové sčítání
lidu za bezprostřední intervence or-
gánů c k. okres. hejtmanství na útraty
obce resp. těch, kdo nesprávnosti výše
uvedené zavinili, prověsti dalo.
— Německá zpupnost. Pěkné poměry za-
vládly ve Šternberku na Moravě, v němž, jak se zdá,
Němci neobyčejným svým úspěchem, jehož docílili
pří letošním sčitání lidu svou obcovací řečí, jsou
nyní tak opojeni, že domnívají se, že ve své ger-
mánské »povýšenosti« mohou si již dovoliti všechno.
Při sčítání lidu každý špatně pochodil, kdo přihlásil
se v městě tomto s obcovací řečí českou; byl hned
předvolán na obecní úřad a poučován, že ve Štern-
berku nesmí býti žádný Čech. Kdo jím chce býti,
nechť prý si jde do Čáslavi. Na radnici dán byl ka-
ždému nový arch, do něhož zapsati musil obcovací
řeč německou a vzpíral li se tomu, vyhrožováno mu
okresním hejtmanstvím a posláno k zaměstnavateli,
by násilím obměkčil tvrdou českou palici. Když pak
příšel dílovedoucí z továrny a dělníku sdělil, ne-
přihlásí-li se k obcovací řeči německé, že bude z práce
propuštěn, docílili Němci z pravidla, čeho si přáli.
Ve Šternberku napočteno za těchto poměrů dle obco-
vací řeči poměrně málo Čechů, z čehož německá
správa obce již nyní vyvozuje důsledky a znásilňuje
Čechy ještě úsilovněji a ve své nadutosti zabíhá tak
daleko, že zakazuje nyní i české nápisy na hřbitově.
Předseda českého spolku »Moravan« pan Houštecký
postavil na hrob svého dítka pěkný pomník. Český
jeho nápis pobouřil však Němce na radnici takovou
měrou, že ve čtvrteční schůzi obecního zastupitelstva
se usnesli, že na šternberském hřbitově nesmí býti
trpěn žádný český nápis ani na pomnících ani na
křížích. V důsledku tohoto věru brutálního usnesení
objevil se pak na domě pana Houšteckého nápis
z velkých písmen: »Nieder mit den Čechen!« A co
vidíme ve Šternbevku, děje se v ostatních severních
městech Moravy, na příklad v Zábřeze, Unčově, Šum-
perku atd. a bohužel, že děje se tak za nynějšího
režimu vládního zcela bezzávadně a bez trestu, ba
naopak za patronance těch, kteří dovedou tak krásně
— kapitulovati před největším násilím, jen vychází-li
se strany německé.
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý,
dne 19. února). Jmenování ve službách
obce pražské, Vyšším účetním úřadníkem v VIII.
hodnostní třídě se základním služným 3600 korun,
na místo uprázdněné pensionováním správce berního
úřadu p. Václ. Šimka po dvojí volbě zvolen p. Joseí
Leština, účetní revident v I. berním úřadě. Účet-
ními (pokladními) adjunkty v IX. třídě hodnostní se
základním služným 2800 K jmenováni pp. Jan Cha-
loupecký, účetní oficiál v X. hodn. třídě a Vla-
dimír Rutte, účetní oficiál. Účetními oficiály v X.
hodnostní třídě jmenováni akcesisté pp. Vil. Krupička
a Artur Pilz. Účetními akcesisty v XI. hodn. třídě
jmenování účetní praktikanti pp. Edvard Chudek
a Jan Dvorský. Kancelářským oficiálem v X.
hodn. třídě se zákl. služným 2200 K zvolen p. Karei
Mareš, kancelářský assístent. Kancelářským akce-
sistou v XI. hodn. třídě prozatímně p. Josef Hro-
neš. Účetními praktikanty jmenování byli: pp.
Sklenář Jan, Přibyl Bedřich a Petr Josef, pí-
saři. — Na místo městského okresního lékaře, uprázd-
něné úmrtím pana dra. Vlad. Preiningra, vypsán bude
konkurs na čtyři neděle. — V ulici na Újezdě zave-
deno bude rozmnožením svítilen lepší osvětlení. —
Stipendia městská pro studující mediciny udělena pp.
Hamzíkoví a Jelínkov
Vrchní stavební rada, pre-
sídent Hlávka, vzdal slarostoví p. dru. Srboví osobně
díky za blahopřejnou adressu obce pražské k sedm-
desátým narozeninám. — Díky za projevy soustrasti
vzdali pozůstalí J. Exc. bar. Pražáka a měst. rady
p. J. Kopeckého. — Městský rada p. ryt. Pštross na-
vrhl, aby přísněji bylo naleháno na čistění chodníků.
- Při referátu kanalisačním učinil m. r. pan Zikan
sdělení o stížnostech na zdlouhavé provádění kana-
lisace v Dušní ulici a žádal, aby, jakmile počasí
dovolí, v zájmu všech tamějších obyvatelů kanalisac
v ulici této byla podnikatelem co nejrychleji prová
děna. Návrh byl městskou radou odkázán kanali-
sační kanceláři.
— Vojenský věstník. Generál-major Ludvík
Merkel byl dán na svou žádost do pense a pro-
půjčena mu zároveň hodnost podmaršálská ad
honores.
— Proti zastavení činnosti »Bratrstva
pod ochranou sv. Václava na Smíchově«.
Do rozhodnutí policejního ředitelství v Praze ze dne
2. února 1901, kterým činnost »Bratrstva« byla za-
stavena, podáno bylo odvolání, ve kterém výbor
»Bratrstva« snaží se dokázati, že činnost spolku ne-
byla pojišťovací. Při větším počtu členů »Bratrstva«
(asi 40.000 čtenů) nebylo možno podpory v každém
jednotlivém případě vyměřovati a znění 9 4. stanov
nevylučuje, aby pro pravidelně poměry příspěvky
pohřební výborem předem byly stanoveny. Proto
usnesení výboru, dle něhož podle počtu let členství
100, 110, 120, 140, 200 až 300 K pohřebního pří-
spěvku se slibuje, nevybočuje z mezí stanov, není
smlouvou pojisťovací, neboť jest usnesením výboru,
ve smyslu § 4. stanov učiněným, změnitelno. Jedná
se — uvedeno ve stížnosti — pouze o vyměření
podpor přiměřeně k dočasnému stavu spolkového
jmění, při čemž ovšem rozumná správa jmění do
jisté míry zásad techniky pojišťovací dbáti musí.
Nebylo-li zákonného důvodu, aby konstituování
spolku na základě předložených stanov bylo ode-
přeno, nebylo nyní zákonného důvodu k jeho roz-
puštění a důsledně také podmínek k zastavení čin-
nosti spolku, neboť že spolek výše uvedeným způ-
sobem bude postupovati, bylo ze stanov ke schvá-
lení předložených úplně jasno. Avšak i když se při-
pusti, že vývoj spolku přivodil nutnost, aby podroben
byl předpisům z. z 26. listopadu 52 č. 253 ř. z.a
souvislých ustanovení o spolcích pojišťovacích, jest
smírný přechod k nové organisaci pojišťovaci člen-
stvu mnohem prospěšnější a výbor prohlašuje, že
veňkerým odůvodněným pokynům v tomto směru
milerád se podřídí. — Odvolání poukazuje konečně
k tomu, že veškorá trestní oznámení na ředitele
členy výboru učiněná ukázala se křivými, že civilní
stíhání výboru nepotkalo se s výsledkem, z čebož
nejlépe jest patrno, že počínání výboru a ředitelstva
bylo korrektní. Ustanovení pense řediteli Pachtovi
po dvacetilelých službách v »Bratrstvu« bylo povin-
ností spolku, zejmena hledí-li se k tomu, že byl je-
diným jeho definilivním úřadníkem.
— Zdravotní a chudinské poměry v Žiž-
kově v roce 1900. Stálá zdravotní komise v Žiž-
kově měla v roce minulém 7 schůzí a učinila ná-
vrhy o všech běžných spisech, týkajících se služby
zdravotní a zdravotnictví v městě vůbec. Zejmena
dána instrukce městským lékařům a učiněny před-
běžné kroky k zřízení instituce otců chudých po
příkladu král. hl. města Prahy. Za tím účelem vy-
žádána zpráva od obce pražské v příčině otců chu-
dých a bude se o zřízení této instituce jednati
v příští schůzi. Chudým udíleli rady v případu one-
mocnění 4 městští lékaři a 2 městské báby poskyto-
valy bezplatnou pomoc chudým ženám. V měsících
květnu, červnu a červenci bylo všeobecné očkování
každou středu a sobotu odpůldne ve školních budo-
vách a bylo očkováno celkem přes 1250 dětí mimo
očkování v ordinaci lékařů a v bylech jednotlivců.
Také dozor na tržištích byl náležitě prováděn a byla
v roce minulém zabaveno 1 tele, 1 čtvrt bovězího
masa, 3 husy, 5 zaječích předků, 2 nůše hrušek,
putny mléka, ošatka hub, 3 kg másla; konečně
7 koroptví, na které neměl trhovec certifikátu. Ob-
chůzky po krámech a skladech uzenářských, řezni-
ckých, po obchodech s potravinami konány častěji,
nejméně jednou v měsíci, prohlídka na masné váze
a jatkách konána denně. Za léky pro chudé místní
vydáno 201.31 K a pro chudé cizí na účet obcí
domovských celkem 508 K 63 h, za léky a obvazy
pro c. k. policejní komisařství 135 K. Odměna 4 le