ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bbc89e00-660c-11dc-8ba5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 15
#1 alto_textblock #1
Skrana2
#2 alto_textblock #2
nc
#3 alto_textblock #3
gtšv NARODNÍ LISTY
#4 alto_textblock #4
Číslo 137. 19. května 1901. r
#5 alto_textblock #5
změnu textu, pokud se týká zařadění a přednosti re- gulace řek a kanalisace. Po dolazu, který jsem uči- níl u rozhodujíefel osob, nabyl jsem přesvědčení, že tento návrh můj v této formě jest neuskutečnitelným Vyhražuji si tudíž tomuto zásadnímu názoru zjednal průchod při § 6. podáním návrhu. Pokud se týká nově stylisovaného § 1. musím prohlásiti, že v pří- čině onoho odstavce, ve kterém nalezá se již pevně určené ustanovení zemského příspěvku 1/s veškerého nákladu, mám největší pochyby, jelikož v tom spa- třuji omezení kompetence zemských sněmů. Dr. Šílený: Všichni řečníci konstatovali tady že Rakousko jest pozadu ve všech oborech hospo dářství. Tento stav musí býti napraven. Zástupei všech výrobních tříd slalo se usnesení o prostředcích k lomu. Mezi nimi nalezá se rozmnožení komuni- kací, mezi těmi pak výstavba vodních cest. Moravské zemědělské korporace a moravský zemský sněm domáhaly se výstavby průplav danajsko-oderského. Ve svém referálu, jako člen od- boru, vyložil jsem veškeré momenty, o které tu jde Připomínám zejmena, že moravští s'ta- vové již r. 1657 předložiličeské dvor- ské kanceláři ve Vídni hotové pro- jektyo výstavbě toholo kanáluu. Řečník potom reaguje na hospodářské, národní a politické námitky proti stavbám kanálů na Moravě a praví, že še námitky ty opakují při každé nové komunikaci. Český národ, který se ukázal, což bylo též uznáno, rovnorodým a rovnocenným německým krajanům, osvědčí tolik energie, aby dospěl k tomuto resultátutaké v oboru hospodářském, průmyslovém a obchodním. Konečně podává řečník dodalečný návrh k §1. v ten rozum, aby příplatek zemí vztaho- val se jen na zúročovací a umořovac potřebu a budeli přebytek zav ý nio s kanálů, aby se příslušné zemi vrátil Posl. Vukovič vytkl poměr dalmatských po- slanců k předloze. Jsou jí povdčění a přejí, by do- týčným zemím prospěla, ale není dobře, že Dalmael obdařena tak skrovnou částkou. Posl. Kaiser prohlásil, že on a agrárníci ne mohou hlasovati pro předlohu proto, že ministn financí nezaručil, že náklad nesežene se daněmi, jež stihnou nižší třídy obyvatelstva, že bude postaráno o dostatečnou ochranu zemědělství a nebudou zkrá ceny stavby místních dráh a hospodářské podpory Posl. Zázvorka polemisuje napřed s řeč posl. Wolfa o českém státním právu a praví, že tot státní právo jest starší, než.liWolí a že bo také pře žije. Naproti posl. Daszynskému řečníko prohlásil, že agrárníci jsou nejpilnějšími dělníky, jichžto práce vynáší nejmenší procenta. Takové výroky, jako posl Daszynského, nemohou společné působení průmyslo vých azemědělských dělníků podporovat. Vodní ce sty budou míti nepříznivý vliv také na ceny obilní proto čeští agráraíci musí zaujati stanovisko proti předloze vládní. Řeky, jež mují býti splavněny, jsou řeky říšské a říšemá povinnost kanalisaci obstarati Jak se samo sebou rozumí, musejí býti napřed pro- vedeny regulace a meliorace a pak teprve kanalisace. Řečník nemůže také souhlasiti s kvotou příspěvků zemských. Aby byl zjednán potřebný kapitál, nech se propustí 50.000 vojáků; pak by měla vláda dosti peněz a dělníků na stavby a také agrárníci byli by opatřeni pracovními silami. Na konec podává řečník při § 1. několik návrhů na změnu, zvláště žádá, aby na prvním místě provedena byla kanalisace Labe až k Jaroměři a Vltavy od Budějovic až ku Praze. Posl. Kaftan: Promluvím jenom o průplavu dunajsko-vllavském a splavnění Vltavy a středního Labe. Nechci však při tom vynášeti průptav dunaj- sko-vltavský na úkor jiných průplavů a týto snižo- vat, protože všecky tři navržené radiální průplavy mají velkou důležitost pro hospodářské povznesení království a zemí i celé monarchie. Zvláště prů- plav vltavsko dunajský bude míti mezinárodní význam a přinese zemědělství vlastní země největší pro- spěch, jehož zájmy mohou býti dostatečně chráněny poplatky. Průplav ten postupně stane se mezinárodní vodní cestou. Bude podporovati domácí vývoz a značně zlepší bilance obchodní. V debatě byl učiněn pokus techniky vylfčiti jako idealisty. Vzhledem k tomu se táží: Kdo pak provedl nejobtížnější hor ské dráhy, průplav suezský a jiné průplavy, nežli technici. Jsouto zajisté stavby velice umělé. Z jedne strany byl označen projekt průplavu dunajsko vltav ského jako nezralý. Naproti tomu musím opakovati že tenio projekt co nejsvědomilěji a nejodborněji by vypracován a vládě předložen k přezkoušení a k vy konání revise tratí. Chceme tu prověsti důkaz pravdy že průplav ten dá se uskutečniti a také jej prove deme. Dostatečné množství vody průplavu dunajsko- vltavského jest na základě nejsvědomitějšího šetřen úplně dokázáno, aniž budou mlýny a zemědělstv poškozeny. Dopravní výlohy na vodních stavbách jsou, jak jest všeobecně známo, značně lacinější, než na železnicích, při čemž třeba podotknouti, že prů- měrná sazba na rakouských dráhách není 2.5 h. nýbrž 2.37 kr., z čehož jest patrna veliká výhoda vodních dráh vůči železnicím. Je to ovšem pochopi- telno, uváží li se, že loď nesoucí 600—700 tun stojí toliko 8—10 tisíc zl. a že vyžaduje k obsluze toliko 3—4 muže, kdežto 2—3 želězniční vlaky, které by dopravily stejné množství a které by tudíž potřebo valy vedle lokomotivy ještě 600 vozů, vyžadoval y by přes 200.000 zřizovacího kapitálu, nehledě ke znační větší a nákladnější obsluze. Splavnění středního Labe má však také pro zemědělství velký význam, protože je to vodní cesta, která nejen průmyslu, nýbrž také ochraně pozemků proti záplavám bude sloužiti a usnadní meliorační práce. Budu hlasovati pro § 1 ve znění navrženém hlavním zpravodajem. Hlavní zpravodaj posl. Menger dovozoval, že nelze uvést zevrubně ustanovení o úhradě nákladu. Finanční opatření spadnou někdy do r. 1904 a nej- větší výše dosáhnou v r. 1912. Kdo ví prý, že vlád potom za vývoje rakouského národohospodářství bude nucena žádati parlament, by povolil prostředky na průplavní stavby. § 1. přijat dle odborového návrhu a § 2. p krátké debatě v tomto znění. Zemské zákonodárství postará se o zemské příspěvky a způsob příplatků interessentských v jednotlivých královstvích a zemích (okresních, obecních a j.). Zemský příspěvek — do- cílí-li se shody mezi státní správou a zemí — může zaměniti se provedením jednotlivých ve slavebním projektu uvedených zařízení (přístavu, příjezdů a p.) postoupením pozemků, povolením věcných a přene- cháním vodních práv, dodávkou materiálu a j. § 2. a) schválen dle odborového návrhu se slo- hovým doplňkem, takže nyní zní: »Zemědělské me- liorace, zvláště zavodňování a odvodňování mají se při stavbě a provozování vodních dráh dle možnosti podporovati, pokud to není na újmu provo- zování.« 88 3. a 4. byly přijaty beze změny; 8 5 v tomto znění: »stavba vodních dráh uvedených v § 1., o nichž zastupitelstva příslušných zemí usnesla se sbuhlasně ve smyslu § 1., má počíti nej déle v r. 1904. Potom přijato více resolucí a schůze ukončena Příští bude v pondělí o 10. hod. dopol.
#6 alto_textblock #6
Česká výstava v Paříži. Železo je žhavé. Paříž byla do neobyčejného nadšení roz pálena českou hudbou, českým koncertem Nedbalovým, českým kvartettem a nejnověji mladistvým Kubelíkem. Sympatie pro věci české proniká rychle mocně z kroužku několika naších horlivých neunavně pro nás agitujících a propa gujícíeh přátel do tisku, do kruhů uměleckých, literár- ních, politických i do široké veřejnosti. Všude též se jeví snaha poznati včc a sblížiti se. Př- ležitost je nejlepší. Je tudíž třeba v čas kouti, dokud želez je žhavél Z Paříže přišel důležitý návrh, podně k velkému činu — na nás je nyní, abychom se uchopili práce. Francouzští naši přátelé na- vrhují nám, abychom uspořádali s nimi v Pa- říši českou výstavu národopisnou »Teď byste měli vy Čechové v Paříž uspořádati pěknou a vybranou výstavu národo pisnou!«
#7 alto_textblock #7
»Myslíte, že by zajímala ?e »Vaše kostýmy? Výšivky? Lidový prů- mysl? Figuriny a interieury z vašeho venkora Všechnu tu rozkošnou barvitest a originálnos lidového umční — to by mělo ohromný úspěch v Paříži!« Nechtěl jsem hned uvěřit. Raffinovan Pařížané a ta harbarská poesie českého a mo ravského venkova s tou divokou převahou žhou- cích a bujných barev, to se mi nezdálo . . »Naopak, to právě Paříž okouzlí. Je to něco tak svrchovaně vkusného. Znám vaše ná rodopisné museum, národopisnou vesnici, mám tu reprodukce Uprky — a zajišťuji vám, že my Francouzi budeme zvědavě vyvalovat oči na vas výstavu a budeme v ní cítit příbuznost vesele a umělecké ragy českoslovanské s rozmarným a živým duchem gallským.« »Umělce, odborníky snad by to trochu chytlo !e »Každého, kdo má vkus a cit pro krásu ly nýzemoje ovšem v Pačíži každý »Tak vidíte — nebojte se, pustle se do práce a na podzim může »Malý palác«, v »Po lich Elysejských« hostiti českou výstavu.«
#8 alto_textblock #8
Tato rozmluva udála se několik dnů. po českém koncertu v divadle Chálelst. Obědval jsem v půvabné ville za Paříží, v Garches, v úzkém kroužku přátel. Sdileli radost českého úspěchu. Patřili sami mezi nejnadše- nější posluchače v koncertu českém a hostile i jeho sličná, duchaplná manželka, vyslovovali obdiv o hudbě české o mladém dirigentov Nedbalovi a originálním přednesu českých písní, zazpívaných slečnou Kitlovou-Destinovou. Stará dáma distinguovaná a duchaplná, připomí- nající rozlomilou vévodkyni v Pailleronově »Svělu nudy«, předsedající našemu stolu, dá- vala si dodatečně referovat o podrobnostech koncertu českého. Byl to jeden z najpříjemnějších večerů m poslední návštěvy pařížské. Villa obklopená vel kým parkem, mezi jehož velkými stromy běl se jednopatrové stavení. Vnitřek villy je zaříze s neobyčejným vkusem uměleckým. Obrazy sochy slavných mistrů, starý nábytek, slarožil- nosti, vzpomínky z exotických cest a mezi nimi české hračky z jarmarků, pomalované taliře. slovácké džbánky atd. V jídelně mne překvapilo množství obrazů a malovaných skizz od Gleyra, malíře sladkého koloritu a cudně kresby, jenž byl velmi populární a jehož veliký obraz visí léž v Louvru v »salon carré« mezi skvosly francouzské malby stoleti 19. Ve skizzácha kresbách, jež jsem poznal v tiehé vílle za Pa- řiží, zjevil se mi Gleyre jako maliř robustnější svěžešti a živosti, nezli jsem tušil. Ostatně nej- lepší jeho díla jsou v Basileji, kdle však tp sousedstvím Holbeina a Boecklina, dvou místrů, jež jsme zvyklí hledati ve starém městě švýear- ském. Vedle Gleyrových prací, jež byly pro mne novinkou, obdivoval jsem v rozsáhlém saloně na krbu krásně poprší od Chapua, virtuosní skizzu Cabanelovu, skvostného Riberu a několik krajinek. V tomto ovzduší čistě uměleckém, hovořil jsme o projektu české výstavy v Paříži. Hostitel, jeden z nejhorlivějších a nejplat- nějších agitátorů českě věci ve Francii, v krát- kosti naznačil plán: na podzim uspořádá sev Paříži česká výstava národopisná, a to buďv »Malém paláci« v »Polích Elysejských« nebo v jině vhodné budově, o jejiž zaopatření se po- stará náš přítel. Výstava může míti plný zdar. Bude něčín novým a velmi sympatickým — a to je hlavní. Naše kroje, naše vyšívky, krajky, kera- miky, všechno to pestré bohatství česko-slovan- ského národopisu musí okouzlit a podmani Paříž přístupnou citu krásy. Mňj přítel p. H zmínil se o článku Černého v Hippmanově díle; »Les Tchěques au XIX. sičele«, kde je vylíčena naše Národopisná výstáva z r. 1895 a připo- mněl své dvě tři návštěvy v Národopisněm museu pražském. Již to by stačilo, kdyby se přenesly nejlepší předměty z toho musea do Paríže. Figuriny, tak výrazně a vkusně prove- dené, zejmena barvitá, oslňující skupina »jizda králů«, učinily by velký dojem. Výstava pařížská předvedla by francouz- skému obecenstvu všechnu malebnou rázovitos našeho slovanského života, všechny typy selské, interieury, práce lidového umění z krajů chod- ských, plzeňských litomyšlských, valašských, hanáckých, slováckých atd. Výstava by byla ovšem též trhem výšivek, krajek a jiných před- mětů podobných. Byla by dále doplněna výstavou českého umění, pokud se zabývá venkovem, výstavou obrazů Uprkových, Alšových, Němejcových, Špilarových a j. Tak by tvořila krásný a bo- hatý obraz českoslovanského národopisu. K zvýšení jejího originálního půvabu pak by mohla přispěti řízná hudba slovácká. Čardáša slovácké písničky, sehrané divokým, vášnivým tempem osmahlých muzikantů slováckých, mohly by konkurovati s cikánskou hudbou, v Pařiž tak oblíbenou. Muzikanti slováčtí se svými skřipkami, ba sou, klarinetem a cymbálem a se svými pěk- nými kroji, mohli by snadno závoditi s maďar- sko-židovskými muzikanty v křiklavých husar ských mundurech. u Takový je asi základní plán výstavy česko- slovanské, již by bylo záhodno brzy uskutečníti O praktických prostředeích a o způsobu postupu práce rozhodnou povolaní činitelové. Je zapo- třebí jen, aby se sestoupily dva komitéty, praž- ský a pařížský. V pražském by musili ovšem zasedati odborníci národopisu a praeovníci, orga- nisátoři Náredopisné výstavy, Národapisného musea a Národopisné společnosti při českém museu. V pařížském komitétu by se shromáž dili naši pařižšti přátelé Henry, Chéradame, Dareste a j, jakož i naši krajani umělci, žijíeí v Paříží: Mucha, Vacha, Kupka, Dědina a ovšem hlavně Uprka, jenž snad na podzim usadí se Paříži. Protektorát výstavy by bylo nejlépe ode- vzdati nějakému slavnému a populárnímu poe- tovi, snad nejlepšími jejími příznivci a ochranei by byli Anatole France a Francbis Coppěe, kteří ostatně representují též dva hlavní poli- tické proudy francouzské veřejnosti. Máli se uskutečniti myšlenka národopisné výstavy české v Paříži — myšlenka to dle mého skromněho mínění je šťastná a může se před- pokládati, že setká se její provedení s úspě- chem a že se tím poslouží svrehovaně věci nasí
#9 alto_textblock #9
i česko-francouzským stykům — pak je nutně, aby přislůšné kruhy okamžitě, bez otálení daly se do práce a vešly ve vyjednávání s pařížskými přáteli našimi. Václav HÍa dík.
#10 alto_textblock #10
Advokáti proti tajným výnosům sekčního chéfa dra. Kleina. Tajné výnosy ministerstva spravedlnost vzbudily mocný rozruch v kruzích advokátníeh a následky toho již nyní se jeví. Několik advo- kálníchkomor usneslo se již na tom, že z tajných výnosů učiní nejkrajnější důsledkya v tomla směru advokátní komora, pražská ne- stojí na posledním místě. V dnešní mimořádné schůzi advokátni komory bude o tom učiněno usnesení. Preludicm k tomu byla schůze spolku českých advokátů v král českém, která se konala včera večer v mísl nosti pražské advokátní komory za předsednietv P. JUDra. Frant. Dvorského. Účastenstv bylo dosti čelně. Z venkova zúčastnili se pp dr. Seidl z Jindř. Hradce, dr. Jeřábek z Král. Dvora, dr. Petřík z Poděbrad, dr. Neumann ze Sohotky. Po zahájení schůze ujal se slova referen pan dr. Ant Schaner a stručně nastínil po- chod, jak výbor advokátní komory král. českého ve schůzi dne 2. kvělna dospěl k nezbytnému důsledku a jednomyslnému usnesení, že na ne slýchanou urážku, způsobenou advokátnímu stavu, návrhem tarifu nemůže být odpověděno jinak, než dempissi výboru a žádal, aby spolek českých adyokátů král. českého vzhledem k si- tuací dne 2. kvělna demissi schválil. Na to p. dr. Langkramer podal d rektivu pro nový výbor advokátní komory. Po ukázal předevšim k tomu, že výbor musí za ujati stanovisko vůči nynější justiční správě na prosto odmítavé, poněvadž daně upokojení mi nistrem spravédlnosti neslači na zuhlazen urážky systamalicky stavu advokátnímu tujnýmt výnasy a vylučováním advokátů vhozené a na odstranční materiální tísně, do které výkony ju- stiční správy, resp. sekčáiiho chéřa Kleina, sla neprávem a nezasfouženě byl vehnán. Navrhuje. aby výbor Stanovil za první podfinínku jednání a úřadování svého odstránění škodlivých výnosu Kleinových a odstranční odborného chéfa Kleina. V dalších vývodech označuje program novéko výbora, v němž shrnuje všechny dosavuídn výtky, výboru komory činěné a jež budou no- vému výboru spolkem oznámeny. ěloni i Pan dr. Katz podávalí zprávu o schů delegätn ve Vídni, jíž se zúčistnil a pravil, že vídeňská komora zklamala veškerou důvěru Její výbor po vydání ominesního tarifu sice re- signoval, ale po zodpovědění interpelláce v po- slangcké sněmovně prohlásil, že jej odpověd uspokojuje a resignovavší výbor opět svo činnost zahájil. Dne 15. kvělna konala se ve Vídni opět schůze delegátů, o níž jsme podal zpráva ve včerejším čisle. Čeští delegáti v schůzi té podali návrh resoluce, zůstali s n však osumoceni a resoluce byla přijata teprv po značném oslabení. Řečnik sděluje, že schůze delegštů po obšírných poradách vypracoval autonomni tarif. Ale po zkůšenostech posledn doby prohlásil sjezd, že o tarifu na uskuteč nění nelze jednati dříve, dokud nebudou od- straněni podobní Kleinově z ministerstva spra- Ml vedlností. Pan dr. Novotný stěžuje si, že advokái poslanci na radě říšské v čas neprostudoval osnovu nového soudního řádu, jinak by solva byli propustili takovýto náhlý přechod. Novým řádem soudním byli advokáti velice stiženi takže mnozí z nich i do konkursu upadli. V slovuje se prolo, uby dotyčným poslancům byla vyslovena nedůvěra. Řečník uvádí, že soudy jednají s advokáty tak, jaký duch vane z kan- celáře sekčního chéfa Kleina. Praví, že dokladů o tom má množství. Pan dr. Petřík z Poděbrad pravi, že kollegové z venkova nezúčastňují se žádné akce, zejmena nikoli proti venkovským soudům Doporačuje, aby venkovští advokáti byli ze spolku vyzváni, aby každou nepřístojnos v soudním řízení neprodleně oznámili ministe stvu spravedlnosti. Pan dr. Dvořák ujímá se advokátů- poslanců proti výtce, jakoby osnovu nového soudního řádu nečctli. Klub český právě v dob projednávání osnovy provozoval obstrukci. Posl dr. Slavík v dlouhé řeči své právě konstatoval. že tato osnova nevyhovuje moderním potřebám. Poslanci naši v té příčině vykonali vše, co bylo jejich povinností. Jestliže kdo pochybil, pak jsme to byli my v první řadě. My jsme v ča měli povinnost upozorňovati na vady a nedo- statky osnovy. Máme-li dnes nějaké stanovisko zaujati, musí se to státi proti správě státní zejmena proti určité osobě, sekčnímu chéfo Kleinovi. Pan dr. Novotný ve fsktické poznáme prohlásil, ze v řeči své minil advokáty a nikol poslanecký klub. K dotazu pana dra. Dvořáka, co n- stane po usnesení, že výbor resignuje, sdeli předseda pan dr. Dvorský, že po přijetí ná- vrhu na resignaci musí se svolati valná hro mada za účelem vykonání nových voleb do výboru. Pan dr. Seidl z Jindřichova Hradce po- ukazuje k tomu, že by bylo nutno, aby advo- kátní komory měly v říšské radě podobné za- stoupení, jako je mají obchodní a živnostenské komory, tak aby naše komory měly ve sně- movně offieiální zastoupení. Ujímá se rovněž poslanců českých, kteří osnově nového soudního řádu věnovali plnou pozornost. Řečník praví, že na dnešní schůzi advokátní komory musí se státi usnesení, čelící k tomu, aby vymožena byla demisse sekčního chéfa Kleina. On je vlastně hlavní osobou v ministerstvu spravedl- nosti, neboť když ministr ve své odpovědi pro- hlásí, že s tajnými výnosy nesouhlasí, pak je z toho vidět, že je v ministerstvu ještě někdo, kdo tam má většl moc, než sám ministr a lim je dr. Klein. Advokáti z venkova nebudou již tak nečinnými, jako doposud. Oni budou pořá- dati krajské sjezdy. (Souhlas.) Pan dr. Valenta vypravuje zajímavou episodu o tom, jakým způsobem se advokátn kruhy davěděly o tajném výnosu ve příčin nového advokátního tarifu, „Soudní sluha totiž omylém misto k soudu donesl výnos do advo- kátní komory, poněvadž se domníval, že t vlastně tam náleží. Řečník uvádí dále, že je
#11 alto_textblock #11
nutno, aby všechny komory jednaly souhlasně. Vyslovil se pro to, aby valné hromadě advo- kátní komory byl podán návrh, že se demiss výboru přijímá. Pan dr. Dvořák doporučuje, aby se v dnešní schůzi komory advokátní učinilo násle- dující resoluční prohlášení: Valná hromada ad vokátní komory království českého vyslovuje dle nabytých zkušeností přesvědčení, že nelze očekávati, že justiční správa zaujme vyšší hle- disko, modernímu významu advokacie odpoví- dající, pokud v ministerstvu spravedlnosti oboru úpravy poměrů sem spadajích bude čin ným sekční chéf dr. Klein. Pan dr. Javůrek míní, že rozdnlhost usnesení advokátních komor hude nejhorším výsledkem zavedené akco. Táto rozdilnost na- stala by tehdy, kdyby advokátní komora naše usnesla se, že schvaluje demissi výboru, když komora vídeňská demissí opět odvolafa. Míni proto, že by se doporučovalo učiniti následhujjeí modus: Vzhledem k sitdaci, jaká nastála dne 2. kvčtna, válná hromada advokátní komory české schvaluje resignaci výboru, ale vzhledem k lomu, aby nastala solidarita, že se návrh nn sehválení demisse běře z jednacího pořadu. Pan dr. Weinfarter opfrá se rozhodn proti tomuto návrhu, poněvádž solidaritu komo neporušila komora naše, nýbrž komora ví ěv deňská. Téhož názoru byl také pan dr. Novotný jenž mlnil, že takovýto názor byl by schvalo Fáním soustavného trýznění stávu advokáts kého Pan dr. Motejl pravil, že schůzé tato malém je obrazem valné schůze komory zej třejší. Mini, že jedině správným je schváli demissi. Na to pan dr. ryt. Nejedrý vyslovil ně- které obavy v příčině přijetí resignace, pouká- zav k tomu, nebylo-li by přijeti demisse vyklá- dáno jako projev nedůvěry komore, která, aspot v dobách posledních, činila vše, co mozné bylo na uhájení zájmů stavu. Dále upozorňuje, že i po přijetí demisše výbor musí úradovati až do provedení nových voleb, tudiz vlastní účinek nenadejde. V tom připadě však, když by ko- mora vůbec abstinovala, k tomu nutno přihlí žeti, nenadešlo-li by néco, co by zájmům našim tím měně sloužilo, kteréz konsekvence“ pak řeč- ník rozebral. Pan dr. Seidl vyvrátil obavy dra. ryt. Nejedlého v příčině toho, že by přijelí demisse bylo projevením nedůvěry a pravi, že demisse la je vlastně demonstrativním projevem prol minislerstvu. Předseda pan dr. Dvorský objasnil sta novisko zákona pro případ abstinence, poukázav k tomu, že nemůže se nikdy k tomu nechat dojít, aby agendu komory kterýkoli jiný úřud B odělonlad v přerzel. Mezitím dosťavil se do schůze advokát pan dr. Lingg, aby podal zprávuo výslediku schůze německých advokátň. Dr. Ling g pravil,že rozhodli se přijati demissí, avšak s tím účinkem, že přijehh, demisse přestává veškorá další čin- nost výboru komory, tudíží že nastává jaksi stávka a že bude pak na obecenstvu, aby také svůj hlas pozvedlo, když by nedostávalo právn ex offo zástüpce a proto aby dnešol salná hro- mada komory se vyjádřila, že přijetim demisse zároveň na jevo dávaji, že se nověl volby vý boru nezúčastní, dokud jiné poměry nenastanou a dokud zejmena nepřestane poškozování přímé urážení stavu advokátního, kterýž jest nutnou institucí pro správu správedlnost, zrovna tak, jako instituce soutcovská a pod Dálu dokládal, že pozvání ministrovo, aby se komora o eventuálním tarifa pro věci nekurentní prohlásila, bylo odmítnato, poněvadž není n tendčas žádné záruky, že by tím příznivější po- měryupro důležitý stav advokátní nastaly. Po- zvání jsou krásná slova, která nikoho z nás nemohou klamati. Poukázal také na eventuáln záchování presidenta komory pražské, ohledně kteréhož vyslovil očekávání, že nemůže komoře překážeti v usnášení. Spolu dal zprávu, že Ně- mecký spolek advokátů odsoudil nekonsekventn jednání komory vídeňské. (Souhlas.) Na to p. dr. Langkramer doporučoval. aby čeští advokáti přijuli totéž stanovisko, jak zaujali advokáti němečtí. Pan dr. Dvořák ke sdělení p. dra. Lingge uvedl, že správné označení komory je »Advo- kátní komora pro král. české« a žádá, aby v resolučním návrhu tohoto označení bylo po užito. Pan dr. Javůrek opělně vyslovil obavu že solidarita nebude zachována a oznámil, žese v této věci zdrží hlasování. Pan dr. Lingg pravil, že němečlí advokát zlověděli se důvérně, že ministr spravedlnost neměl o tom nejmenšího zdání, jaký tajný výno jeho sekční chef vydal. Po ukončené rozpravě bylo usneseno, že v dnešní sehůzi advokátní komor má se resignace výboru komor schváliti. Návrh p. dra. Dvořáka byl rovněž schválan. Po poznámco p. dra. Friče p. dr Schauer upozorňoval, že by bylo včasné, aby za nastalých okolností složili své funkce zku- šební komisaři.
#12 alto_textblock #12
Čtvrtý slet všesokolský v Praze. Slavnosti sokolské, na poslední dny měsíee června položené, zahájeny budou v pátek dne 28. června a potrvají do pondělka 1. července Sletu českoslovanského Sokolstva věnovány tudíž celkem čtyři dny. Pořad slavnostní vypracován již pro první den, kdy sjižděti se začnou jed- noty českého a slovanského Sokolstva vůbee. kdy nesčetné zástupy lidu našeho i hojní zá stupcové ciziny přibudou do metropole královstv českého. Značný podíl úkolu pečovati o zdařilý celkový průběh sletu připadl odboru vita cl i mu a zábavnimu. Prvámu odboru uložena po- vinnost, uvílati účastníky a hosty, jakož i pečo- vati o zpříjemnění pobytu jich v Praze. Spo- lečné uvitání hostí položeno na večer“ prvního dne po slavnostním představení »Psohlaveů« v Národním divadle do velké dvorany žofinské. Vítací odbor byl nucen vzhledem ke stále ro- stoucímu počtu přihlášek přiměřeně se rozšířit a podle jednotlivých, v přihláškách zastoupených národnosti, ve skupiny rozděliti. Vzat ovšem by zřetel na zastoupení každé národnošti dosta tečným počtem členů. Zábavnímu odboru, jemuž přísluší uspořádání veškerých zábav slavnostních přikázáno doplniti pořad sletu, navržený tech nickým odborem. K usnadnění a urychlení prae
#13 alto_textblock #13
rozestoupil se zábavní odbor ve čtyři pododbory. z nichž každému přidělil určitou zábavu k po- drobnému vypracování. V den zahájení sletu 28. června pořádán buďe od 3 hodin odpoledne zahradní koncert na Žofíně se vstupným 20 h za osobu. Večer při slavnostním představení přednesen bude proslov Boh. Kaminského proveden živý obraz. Na návrších, kol Praby vzplanou slavnostní ohně na znamení předvečeru vlastního svátku na 29. a 30. červen polože- ného. V sobotu dopoledne ucti Sokolstvo pa- mátku velkých svých tvůrců dra. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Za účasti župních starostů položen bude věnec na hrob jich na hřbitově olšanském. Po veřejném evičenína Lejné ná- sledovati bude večer na rozsáhlém prostranství výstaviště v Král. Obaže národní slavnost. Místo slavnosti bude, nádherně osvětleno a pořad vy- plněn, různými čísly zábavného rázu. Účinkovati bude více hudebních sborů i pěveckých kroužků a pro tancechtivé připravena budou obě křidi průmyslového paláce. Vstupně stanoveno 40k. V neděli dne 30. června odpoledne a večen koncert na ostrově žofinském. Vštupné 40 hal. Po ukončení veřejného cvičení na Letné po- řádán bude přátelský večer Sokolstva ve dvo- ranách žotinských a ve vinohradském Národ- ním domě. Vstupné 1 K. Pořad sestávati bude z vybraných čísel, k jichž provedení dožádáni nejpřednější čeští umělci. Uvésti dlužno, ze chvalně známý akademický orkestr s nevšední ochotou nabídl účinkovkní při večeru tomto. Ostrov žořinský osvětlen bude nesčetným po- čtem žárovek. V pondělí 1. července pořádán bude od 4 hodin odpoledne v rozsáhlé restau- raci na Letné koncert při účinkování pěveckých kroužků. Odbor železniční ponechal vypraven zvlášlních vlaků župám sokolským a jednotám za příčinou zjednodušení a přehlednější dopravy účastníků ke IV. sletu všesokolskému. Způsob tento se již při posledních dvou sletech ča- stečně prováděl a výborně také osvědčil. Pe- řádání zvláštních vlaků buldiš oznámeno železničnímu odbor Zvláštní vlak vypraví 28. června župa Krušho- horská z Teplic, nádraží »lesní brána«, který s bude stavěti ve všech stanicích podmokelské dráhy až do Mostu. Odjezd z Prahy v neděl po 10. hod. — Župa severomoravská vypraví zvláštní vlak z Olomouce 28. června s 8den platností lístků. Příjezd do Prahy v 10 hodin večer. Vlak přijímati bude účastníky na všech stanicích od Olomouce do Zábřéha. — Žopa dolnorakouská vypraví z Vídné dva vlaky 28. června, jeden ráno, druhý večer. Pro výstavku sokolskou buďtež z- sílány předměty nejdéle do 10. června n Stan. Havlřka, obchodhíka v Pruize, na Karlově náměstí č. 550—II. Při zasílání věci spolkových budiž uvodeno, zda a které před- měty se věnují přištímu musen sokolskému. Zábavní odbor vzal si za úkol, posta- rati se o přiměřenou zábavu dorostu z venkova za jeho pobytu v Praze, především pečovati doprovod městem. Prátelé dorostu, zvláště pp. učitelé, kteři by byli ochotni v úkol ten s uvázalí, přihlastež se u Ferd. Vlasa V' Praze Il. na Rybníčku čís. 20. Upozornění pro hostinské. Odba pro obstarání hudebních, sborů při, sletu vše- sokolském sprostředkuje za výhodných podmínek zaměstnání více osvědčených hudebních sbora z venkova, jež budou účinkovati při průvodu sokolském, do restaurací, hostinců a pod. ve dnech 29. a 30, června. Přihlášky přijím MUC. Edvard Mařík, jednatel zábavního odboru sletověho v Praze II., v Benátecké ulici čís. 7. — Na výstavišti zadáno bude několik hostinců při lidové slavnosti v neděli dne 29. června večer, Pisemné nabidky přijímá do konce t. m. Kárel Maličký, místopředseda zábav- ního odboru sletového na Smíchově, v Palackého třídě č. 33. Hospodářský odbor rozesílá v těcht dnech na jednoty prazské, okolní a poděl dráh ležící dotazníky, které řádně vyplněny buďtež v nepřekročitelné lhůtě vrágeny do 30. k větn Karla Pokornémn, předsedovi odboru v Praze VII., v Belerediově tř. č. 526. Účiněna budou opa- tření, aby se nářádí nepbškodilo a aby jednoty cvičily na nářadi vlastním. Kužele a tyče jsou povinny jednoty přivézti s sebou K následování. Hosté su Fleků« zaslal slavnostnímu odboru přípis: Z našich haléřo- vých sbírek račtež přijati 100 K na IV. slet všesokolský a zároveň naše nejvrouenější přání, aby vše se Vám dobře podařilo a tak činem velkým Sokolstvu i celému drahému národu českoslovanskému posloužilo. Sehůze slavnostního výboru ve středu 22. t. m. v zasedací síni Sokola pražského. Schůze předsednictva Iinaněnlho odboru ve čtvrtek o 69 hod. v tajemn. úřadě Č. O. s Schůze zábavniho odboru v ponděli 20. t. m o 84 hod. v zasedací síní Sokola pražského. Schůze hospodářského odboru v úter 22. t. m. v tajemn. úřadě Č. O.S. Slavnostní kancelář nalezá se v Praze II., na Poříčí v hotelu Šeb- kově »U černého orla« č. 13, telefo č. 1980.
#14 alto_textblock #14
Hlavní body programu pobytu panovníkova v Praze.
#15 alto_textblock #15
Dovídáme se z pramene spolehlivého:: Cís přijede do Prahy ve čtvrtek dne 13. června o 7. hod. ranní zvlástním dvorním vlaakem drá- hou Františka Jozefa. Z nádraží odjede panov- ník na královský hrad pražský na Hradčanech, kde od 9. hod. Topol. udíleny budou audience. Přijati budou hodnostové církevní, šlechta, zá- stupcové všech úřadů s átních, slarosta měst pražských se členy zastupitelstva a j. — Od- poledne o 1,2. hod.v odjede mocnáří kolem letohrádku místodežitelova přes Letnou do ústřední elektrártuly, odtud do ú střed- ních ja tek vu Hlolešovicích, načež navštívi továrnu Umrathovu v Bubnech. Na to odjede ke shybce a vstoupí do vchodu ko tunelu letenskému na silniei pod Letnou. Po pro- hlídce všlupu do tunelu odjede panovník do akademie hr Straky a večer navštívi Národní divadlo, kde bude provozováno slavnostní představení. Tím prográm prvaího dne bude vyčerpán. V pátek dne 14. června přítomen bude panovník sFavnost niimu otevřeni no