#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LIsT
#3
alto_textblock
#3
11. září 1901.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 251.
#5
alto_textblock
#5
+ Z České Filharmonie. Ke koncertům, Če
skou Filharmonií pořádaným, zvání budou mimo di
rigenty české i vynikajícI dirigenti cizí
s nimíž výbor již vyjednává. Českým umělcům po
skytnuta bude přiležitost, aby dirigentské své schop
nosti zkoušeti i vyvíjeti mobli. Všichni pání skla
datelé češti, kteří novinky své ku provozování symlo
nickému orkestru České Filbarmonie nabídnouti míní
žádají se, aby své skladby dodávali pro orkestr již
rozepsané i s partiturou, jelikož skladeb hráti se
bude mnoho, takže dodatečným opisováním by se
provedení stěžovalo. Všechno obecenstv
pražské, jemuž umělecký prospěch České Fi-
harmonie na srdci leží, snažně se žádá, aby n
korrespondenčním lístku zodpovědělo, mají-li se po-
řádati pouze čtyři abonentní koncerty jako dosud
bylo, nebo má-li se abonement rozšířiti i na ostatní
koncerty symfonické. Česká Filharmonie bude totiž
pořádati v Rudolfině každý týden jede
symfonický koncert, čímž počet těchto koncertů až
do měsíce ledna stoupne na dvanáct. Za další členy
České Filharmonie přihlásili se tito zakládající čle
nové s podíly 100 zl. jednou pro vždy: Česká prů
myslová banka v Praze, pan Boh. Bondy, cfs. rada
paní Jelínková-Doubková. Za členy přispívající s po
díly 10 zl. ročně pp.: J. Tomáš, fotograf, Vl. Brdiik,
dr. Butta, Boh. Landtner, houslař, Ed. Bräner, vlá-
senkář Národního divadla, Otto Bondy a paní Gisel
Bondyová. Členové zakládající mají právo reservo-
vati si kterékoliv sedadlo při všech symfonickýeh
koncertech České Filharmonie v Praze neb v jiném
českém městě pořádaných. Vklady, jež možno v libo
volných lhůtách složiti, přijímá Česká prů
myslová banka v Fra ze.
+ Koncert klavírního virtuosa Friml
v sobotu 14. září na Žofíně, ve prospěch
nového orkestru České Filharmonie, bude dostave
Míčkem pražského i okolního, hudby milovného ob
censtva, jak čilý předprodej lístků v kanceláři Česk
Filharmonie v Křemencové ulici čís. 8 živě doku-
mentuje. Jméno mladistvého virtnosa jakož i předních
sil uměleckých, na koncertě úcinkujících, zaručuje
vzácný požitek.
+V hudební školo Bedřicha Sequense
(dříve J. Jandovský), státně zkoušeného učitele hudby
a absolventu pražské hudební konservatoče, v Karlíně
v Královské třídě č. 56, počíná vyučování dne 15.t
m. Zápis žáků a žákýň každodenně.
#6
alto_textblock
#6
Ze soudní síně.
#7
alto_textblock
#7
Řekl to či neřekl?
#8
alto_textblock
#8
Ano, o teto dilemma se jednalo v případě, který
předevčírem způsobil hasičovi Antonínu S. pramrzulou
pochůzku k soudu. Nebo, panečku, není to maličkost.
má-li kdonakeku proces pre podved.
A píece on také tentokráte tvrdil, že sto« hostin-
ský B. v Malešicích doopravdy řekl.
»Příšel jsem,« vyprávél před čtyřčlenným senátem.
jemuž předsedal rada vrchuího zemského soudu pan
Srb, »koncem dubna sbírat členské příspěvky pro
hasičský sbor k hostínskému panu B. Ten ale poča
kritisovati sbor, že prý je v nepořádku stříkačka, ž
když ho už tolik let neznali, že více platíti nebude
a legitimací mi vrátil se slovy: »Vyřidle panu veliteli
i jednateli, aby mně sedmdesátkrát...« A žena hoslin-
ského, která stála u kamen, prý ješťě podolkla: » Cho-
dějí kolem nás jako kakabusové a myslí, že jsme
špatní lidé!«
Sběralel — jak praví — zmíněný »vzkaz« svě
domitě na příslušných místech vyřídil a potvrdil udán
své také při líčení o žalobě, kterou na hostinského
podal pro urážku na cti jak velitel, tak jednatel hasič-
ského sboru,
Než, neštěstí nechodí po horách... Žalovaný od
volal se na svědectví své ženy, dcery a jednoho hosta
kteří týstupu domnělému byli přítomni a ti vesměs
udali, že inkriminovaných slov, ač celou rozmluvu
dobře slyšeli, hostinský nepronesl.
Proto byl tento sproštěn obžaloby a státní za-
stupitelství obrátilo ostří paragrafů proti hasičovi.
Ušel však tentokráte trestu. Soud nenabyl tobii
po výslechu svědků, kteží v jednollivostech sobě na-
vzájem odporovali, přesvědčení o tom, že by hostin-
ský byl výroku zmíněného pronesl a sprosti
proto obviněného obžaloby.
Že si obviněný hasič oddechl, netřeba dokládati.
Ale umínil si, že už vícekráte žádných »vzkazů« vy
řizovati nebude.
#9
alto_textblock
#9
A zase §. 63.
(Před čtyřčlenným senátem.)
Případ téměř obdobný s předvčerejším. Stal se
také v hospodě, při plném džbánku, pouze s tím
rozdílem, že hlavním svědkem průvodním nebyl
dělník, nýbrž rolník Tomáš Mašíta v Ho
ních Mokropsech.
V neděli 2 června odpoledne popfjel v hostinei
Kateřiny Zikové ve Všenorech zednický pomocník
Jan Wünsch. Za chvíli přisedl si k jeho stolu zmí-
něný rolník Mašita, který zahájil rozhovor o návštěvě
panovníkově na Karlově Týtě, na jehož výzdobu prý
okres berounský 10.000 zlatých věnoval. Na to pro-
nesl Wýnsch několik slov, v nichž shledalo státní
zastupitelství skutkovou povahu uvedeného zločinu
a pohnalo Wünsche k zodpovědnosti před čtyřělenný
senát, jemuž předsedal rada z. s. p. Kasalický.
Obyiněný tvrdil, že výroku inkriminovaného ne-
pronesl. tím méně, ježto prý o návštěvě císařově
tehda vůbec žádné řeči nebylo. S Mašitou, který do
hostince přišel teprve později a který prý byl hodně
podnapilý, dal se do hovoru pouze o polním hospo-
dářství a o bídných platech zemědělského dělnictva.
»Udání Mašitovo« — doložil — »je pouhá lež. Já
bych se nikdy neopovážil cos podobného provést.
poněvadž vím, že je to výrok trestný.«
Za to trvat hlavní svědek Tomáš Mašita na
tom, že udal pravdu. Ještě prý obžalovanému po vý-
roku tom vytkl, že ani neví, co mluví, že je »socia-
lista«. A na to prý dostalo se mu od Wünsche od-
povědi, že »Ježíš byl také socialistou«. Mašita podo-
týká, že si to k vůli lepšímu zapamato-
vání íhned do zápisníku poznamenal
Obhájce obviněného p. dr. Meissner: Proč
jste si to poznamenal?
Svědek: Já věděl, že se budou po tom
ptát .
Obhájce: A kdo to řekl četníkům
Svědek: Já nevím, já ne.
Svědci ostatní vypovídali ve věci hlavní nega-
tivně, tvrdí však, že poznámka o »socialistech« byl
pronesena v těsné souvislosti s hovorem o polním
hospodářství. Dle svědectví hostinského Z., vypi
Mašita devět sklenic piva, V tomtéž smyslu vypo-
vídal také svobodník 28 pěš. pl. Šubrt, který uvá-
děl, že Mašita, když šel na záchod, vrávoral.
Předseda: Moc, neho málo
Svědek: No, tak přiméřeně! (Hlučná ve-
selost.)
Líčení bylo posléze za účelem předvolání man-
želky obviněného, která prý —. dle tvrzení Mašitova
— byla v hostinci při výroku Wünschově přitomna.
odročeno a bude — k návrhu státního zástupce p
Worla — také zjištěno, od koho se o případu do-
vědělo četnictvo a kdo ještě byl tehda v hostine
kromě uvedených svědků.
#10
alto_textblock
#10
Velkoněmecké prapory na Ferdi-
nandově třídé. Jak jsme již byli oznámili, ve-
deno bylo — po několik měsíců již — u zdejšího
zemského trestního soudu vyšetřování proti inženýru
Juliu Ženíškovi, který v den příjezdu cí-
sařova do Prahy strhal velkoněmeckou dekoraci,
ostentativně vyvěšenou na místnostech buršácké
»Lesehalle«. Vyšetřování, které vedl rada zemského
soudu pan Kurš, bylo nyní státním zastupitelstvím
úplně zastaveno. Jak se vypravuje, byl prý
podnětem k tomuto rozhodnutí nedostatek — vhodných
paragrafů.
#11
alto_textblock
#11
U okresního soudu pro přestupky.
O vydavateli časopisu »V před« Rudolf
Fárkovi šířila se v době, kdy utkal se prudce
s poslancem Klofáčem, také zpráva, že zpronevěli
jakési spolkové peníze, což ostatně uvedeno byio
i v orgánu národně-sociálního dělniciva. Fárek do-
mníval se, že zprávu tulo psal do zmíněného listu
úřadník zajišťovací banky Václav Rejman a odměni
ze mu za to, když setkal se s ním v Tůmově ka-
#12
alto_textblock
#12
várně, dvěma políčky. Výstup tento přivedl Rudoli.
Fárka včera znovu na lavici obžalovaných. Nebyla
to však věc jediná, ze které se měl zodpovídati
Přidružila se k ní ještě aféra, jejíž byl účastníkem
o několik dní později na Václavském náměstí. Polka
na něm bratry pp. Alberta a Mg. Ph. Rudolfa Hlavsn,
své politické odpůrce, kteří prý jej urazili posměšným
pokřikováním: »Fárku! Farku!« Fárek, který se tim
rozčílil, přiskočil a přetáhl holí přes hlavu pana
Rudolfa Hlavsu a když tomuto přispěl ku pomoc
bratr, udeřil i jej holi přes záda a odešel. Žaloba,
o níž jednalo se včera před soudcem tajemníkemp.
Holbauerem, obviňovala Fárka z přestupku
urážky na cti a lehkého ublížení na těle. Soudce
uznal Rudol!a Fárka po provedeném líčení
vinným zmíněných přestupků a odsoudil jej do
vězení na osmdní spojeného s postem.
#13
alto_textblock
#13
Věstník živnostanský a dělnický.
#14
alto_textblock
#14
Živnostnictvo a státní akce živno-
stenská.
Činnost odborného přednosty pana Exner
obrací na se čím dále, tím větší pozornost. Exner
jest jedním z oněch vídeňských byrokralů, jim
jest německé přesvědčení nejlepší kva-
lifikací pro rychlý postup. Kdyby bylo lze souditi
dle různých a často více méně odlišných úřadů, jež
zastával, byl by pan Exner všestranným geniem:
jeho působnost ukazuje, že jeho všestrannost tkví jen
a jen v účinné snaze germanisační, kterou všudy
projevuje.
Jako generální komisař pařížské výstav
využil svého vlivu a své moci proti našim českým
vystavovatelům a nejnovější jeho čin — navrhií
francouzské vládě za příčinou vyznamenání udítených
z podnětu poslední světové výstavy pařížské veskrz
německé podnikately a německé úřadníky mini-
steriální — jest pouhým epilogem jeho činnosti p
čas výstavy samé. Z řad německého úřa-
nictva pan Exner vyšel a biberální ka-
pitalisté němečtí byli jeho oporou; zůsta
jim věren ve všem a všudy. Nejen z vdéčnosti, ale
také z naděje v budoucí další kariéru.
Kdybychom nebyli v Rakousku, bylo by nutno
považovati za ironisaci věci samé, že tento p. Exner
postaven v čelo státní akce na povzne-
šenímalých živností, že jemu svěřena akce
tato, která v prvé řadě má býti spravedlivou
ke každému živnostníku bez rozdílu
národnosti. Jestli kde nutno předeváím při pra-
cích na povznešení živnostenské výroby respektovati
a vyšetřovati zvláštní potřeby té které výroby dle
kraje a vyspělosti, zde nutno odvrhnouti každou ša-
blonu a uniformu. A zvláště v Rakousku, kde po-
měry živnostenské výroby a vzděřání jest tak různé
a kde potřeby zemí jsou často v přímém odporu.
Pan Exner učinil si svou práci živnostenskou
lehkou: učinil ze státní akce akci v prv
řadě vídeňskou, užívá jí k systematickému
cenbralisování a germanisování. Pan
Exner dobře ví, co to znamená sváděti tepny hospo-
dářského života do Vídně, chápe, že účinným proti-
kladem našeho samostatnostního boje jest hospo-
dářská centralisace.A z toho plyne i jeho taktika.
Akce státní vedena jest v duchu ryze německém
centralistním a snahy o akei zlemskou, ko-
morní — akci, která by se stavěla proti centra-
lislnímu postupu státnímu — jsou přímo i ne-
plřímo potirány. Malý příklad: pražské
lechnologické museum obchodní komory.
které rozvinuto tak utěšenou činnost a které připou-
tává k sobě veškeré práce o povznesení české vý-
roby řemeslné k sebě, jest p. Exnerovi trnem v oku.
Nejdříve zkoušel p. odborný přednosta pomocí sub-
venční praxe zlomiti význam pražského ústavu; vida
však bezvýslednost tohoto svého počínání sáhl k ji-
nému prostředku. Navrhl sestátnění musea toho.
Kdo si vzpomene, co stálo a stojí práce sestátnění
nějakého gymnasia, podivil by se této ochotě, kdyby
nevěděl, že toto sestátnění mělo býti cestou k zlo-
mení významu toheto musea, k učinění ho ústavem
druhého řádu, pouhou filiálkou Vídně ... a při tom
jest český živnostník z výhod akce státní přímo
vylučován (státní mistrovské kursy jsou jer
německé) a německý přímo ostentativně pod-
porován.
Přirozeno, že toto řádění p. Exnera nezůstalo
nepovšimnuto těmi, kteří v prvé řadě je pociťují.
Župní jednotě řemeslných a živno-
stenských společenstev pro politický
okres poděbradský přísluší zásluha, že obrá-
tila na věc tuto pozornost živnostnictva. Na své
četně navštívené schůzi, konané 8. t. m. v Poděbra-
dech, učinila živnostenskou akci státní i zemskou
předmětem rozhovoru a protestovala rozhodně proti
činům p. Exnera. Schůzi vedl p. J. Drábek.
Po vyřízení župních záležitostí referoval pan
JUDr. Jar. Preiss, člen redakce t. l. a kandidát
advokacie z Prahy, o státní i zemské akci na
povznesení živnostenské výroby. Dnešní
krise živnostenská, jejíž příčiny řečník stručně na-
stínil, obrací na se pozornost čím dále tím více. Ja-
kými cestami možno hledati východisko a nápravu?
Jsou ovšem zkeplikové, kteří stojíce na stanovisku,
že jest nepopíratelnou tendencí moderního vývoje
hospodářského zatlačení kapitálu slabého z výrobn
činnosti vůbec a soustředění její kolem velikého ka-
pitálu, popírají výslednost jakékoliv akce. Leč skepce
tato nevyvrátí fakta, že mnoho dá se vykonati při-
způsobováním výroby řemeslné no-
vým poměrům a vyzbrojováním jejím
v nové situaci a to jednak bezprostředním napo-
máháním výrobě (přepouštění strojů, bezúročné nebo
nízko zúročitelné půjčky, dopravní slevy, organiso-
vané zadávání veřejných dodávek a p.). jednak sna-
hami vzdělávacími a jednak pojišťováním starobním,
nemocenským a invalidním. V tomto rámci pohy-
buji se nynější akce na povznesení živností (zem-
ská, komorní, státní a j) Akce státní po-
čala roku 1892. Vláda vídeňská využila
je politicky, k posílení Vídně. Volání živnostni-
ctva po akci podpůrné bylo jí k tomu vítaným pro-
středkem. Akce byla z počátku dosti obmezenou.
Maloživnostenský sál a večerní kursy
byly v ším, nač se vládní moudrost zmohla.
Teprve snahy a práce v Čechách ukázaly vládě
směr a cestu. A od té doby datuje se zvyšování do-
tace k účelu tomu a od té doby stala se akce tato
jednou z pák ke zvýšení germanisace a centralismu.
Vzdělávací práce akce státní soustředěna kolem
technologického musea vídeňského.
Mistrovské kursy musen tohoto (od r. 1895) prohlá-
šeny za nejvyšší vzdělávací zdroj živnostenský, jimž
podřaděny státní kursy kočovné. Kursům korporací
nestátních neskýtány huď vůbec žádné subvence,
nebo dávány jen subvence nepatrné. Stipendia státní
povolují se jen na kursy vídeňské. Konány dosu
pro pět řemesel (obuvníky, krejčí, stavební truhláře.
zámečníky a tesaře). Z počátku konán pro české
živnostnicivo zvláštní český kurs. Ten však
po příslušné stipendijní praxi následkem »slabé
účasti« zrušen a od r. 1896 jsou veškeré
státní kursy jen německé. Jaki z nich
se české živnostnictvovylučuje, patrno
z toho, že na př. do kursů truhlářských přijat z ce
lého Předlitavska průměrně každý druhý uchaze
z Čech každý pátý, do krejčovských z celého Před-
litavska každý 7, z Čech každý — 22! Nevídeň-
ské ztátní kursy konány dosud pro obuvníky.
truhláře a krejčí, a to dle zásady, že »externíe
kursy smějí býti pořádány jen tehdy, byly li pro to
které řemeslo již provedeny kursy ve Vídni.
Patrně jest jediná Vídeň schopna dodávati po-
třebné učební sily a palrně nepotřebuje celá řada
řemesel kursů. Zde škodlivost a zvrácenost vídeňské
šablony patrna až příliš, než aby bylo nutno dále
se šířiti. Co se přepouštění strojů týče, po-
skytnuty celkem 28 společenstvům obuvnickým,
z nichž bylo českých 7, 37 krelčovským, z nich če-
ským 12, textilním 8, z nich českým 1 a p. Sub
venční praxe státní nejlépe vyplývá z fakta.
že technologickému museu pražskému skýtá se stejná
subvence jako ústavu pro povznesení živností v Li-
berci t. j. po 10.000 K. Pražské museum technologi
cké jest středem živnostenské akce pro veškeré česko
živnostnictvo z Čech i z Moravy, konalo 18 mistrov-
ských kursů, pro různá řemesla, opatřilo si zvláštní
své kvalifikované síly učitelské, liberecký ústav pak
pořádal tři kuray s učitelskými silami státními a jen
pro ona řemesle, pro něž státní kursy konány. Kursy
pražského musea (včítaje i 16 kürsů mimopražských
měly 679 posluchačů, liberecké 68 a pro těchlo6e
#15
alto_textblock
#15
posluchačů měl liberecký ústav k disposici 75 sti-
pendií (po 24 K týdně pro mistra, 18 K pro pomoc-
níka). Řečník ukazuje dále, jak překonávala činnos
pražského musea práci ústavu libereckého. Dvoj
loket vládní jéví se také při adílení stipendii
při subvencování dočasných výstav
při podporování výstav učední-
ckých a pod. Vedení akce svěřeno zvláštnímu
oddělení ministerstva obchodu, a za-
městnáno zde 56 sil se 129.100 K platu (na celou
akci věnuje stát 559.000 K). Úřadnictvo jest
veskrze — až na jednu, dvě výjimky — veskrze ně-
mecké, poměrů našich neznalé. V poradním sboru
pro živnostenské záležitosti jest z 41 členů 5 Čechů
Živnostníků jest zde 6, ministeriálních úřadníků —
10! Za účely centralisačními — řečník cituje pří-
slušná ustanovení — zřízení i živnostenšt! in-
struktoři. Na oslabení našeho samostatného vý-
voje hospodářského využívá akce této vláda — do-
vedli jsme se brániti? Zemská akce za-
hájená po návrhu Adämkově z r. 1892 teprve roku
1895 uvízla. Spokojuje se opatřováním strojů, udíle-
ním půjček a stipendií — není systematicko
a trpí roztříštěností. Řečník líčí historii akoe
této, ztroskotání snah o zemské technologické mu-
seum a bezvýznamnost komise živnostenské za dneš-
ního jejího složení a právomoci. Akce tato nemá ani
ústředí, ani cíle a směru. Máme sice orgány
ale orgány tyto jsou roztříštěny a malomocny proli
centralistické zátopě. Jediná pražská obchodn
komora pracuje řádně a účelně. A právě ohnisko
její práce — technologické museum — jest předmě-
tem útoků vládních a snah o snížení jeho významu.
Náprava jest možna a dosud jesti k n
čas. Proti soustavné práci vídeňské nutno postaviti
soustavnou práci naši. Bylo hy třeba slou-
čiti veškeru agendu živnostensko
v jediný departement zemské sprál vy,
jemuž by zemská komisez sloužilan za
poradný sbor, poslaviti v čelo tobo departe-
mentu odborníky — a měli bychom dobré
ústředí. Zemské technolögické museum bylo by
mu orgánem vzdělávacím a přičleněný úv ěrní
jubilejní fond dobrým pomocníkem. Práce
obchodních komor, okresů a obcí by
doplňovaly tuto českou, naši akci, I pro stře d ky
linanční k tomu jsou, jak řečník ciferně doka-
zuje. I naše hospodářská prác'e mu se
býti provanuta duchem státopráv ním,
i zde musíme pracovati k našemu osa
mostatnění a zde právě v prvé řadě
(Pollesk.)
Po poznámkách pp. Průše, zástupce Zenvské
jednoty řem. a živnostenského společenstva z Prahy
Safránka, Notíka, Slezáka, kteří vesměsse
vyslovili proti akci státní a pro prohloubení akc
zemské, přijala k návrhu p. J. Kroupy z Poděbrad
lato resoluce
My živnostníci, sdružení v župní jednotě řemesl-
ných a živnoslenských společenstev v politickém
okresu poděbradském, porokovavše na schůzi dne
B. září 1901 v Poděbradech konané o státní a zemské
akci na povznesení živnestenské výroby, vyslovujeme
se rozhodně proti duchu a směru dosavadní akce
státní, jež v prvé řadě slouží německo-centralistním
cílům, protestujeme proti zneužívání dotací, určených
pro živnostnictvo na účely germanisační a žádáme
veškeré české živnostnictvo, aby se k tomuto na-
šemu protestu přidalo.
Jsouce přesvědčeni, že akce na povznesen
živnostenské výroby jenom tenkráte se může potkat
svýsledkem, bude-li přizpůsobena poměrům a zvlášt
nostem té které výroby, to jest, bude-li vedent
úplně decentralisovaně a za účinného vlivu
živnostnictva, považujeme za jeden z hlavních úkol
nového českého sněmu, aby konečně se podjal sou
stavně akce živnostenské,
Zřízení zvláštního oddělení pro věci živnosten-
ské při zemském výboru královstxí českého, jemuž
by zemská komise živnostenská sloužila za poradný
orgán, vyzbrojení tohoto oddělení odborníky a po-
třebnou kompetencí i svobodou, reorganisace zemské
komise živnostenské v tom směru, aby se v ní do-
stalo živnostnictvu řádného zastoupení na základe
jeho dosavadní organisace společenstevní, pozem-
štění technolog. musea pražské obch. a živn. komory
a ústavů k němu náležejících, vřadění úvěrního fondu
jubilejního do rámce jednotné akce zemské, zvýšení
zemské dotace na účely živnostenské — jsou pro-
středky, kterými lze napraviti dnešní smutný stav
zemské akce živnostenské a čeliti zhoubným centra
lisačním a germanisačním snahám akce státní. Chtě-
jíce, aby zemská akce živnostenská byla jednou
z cest, vedoucích k hospodářskému osamostatnění
našeho národa, máme zajisté právo žádali na sněmu
král. českého, aby dostál svým povinnostem k nám.
Na to přednášel p. Průša »0 hospodá
ské situaci českého řemeslnictva a
povinnostech společenstev«. Ukázal na
vzdělávací snahy živnostenské, které jsou nejlepšl
cestou z dnešní krise, a trpce káral nesjednocennost
živnostnictva. V nových poměrech nutno bojovat
novými zbraněmi: vzděláním, obchodnickou zkuše-
ností, řádnou prací a pod. Dnes jest živnostnictv
největším nepřítelem samo sobě. Místo sou-
činnosti potírá se bez ohledu, že celek tím trpí.
Nejlepší zákony nic nebudou platny, nezlepší-li se
poměry tyto. Na to poukázal řečník na význsm spo-
lečenstev a společně práce a končil vřelým appellem
na snahy o lepší budoucno. (Potlesk.) Také o tomlo
bodu rozvinula se čilá debata, které se zúčastnili pp
Šafránek, Netík, Slezák, Kroupa, Drá-
bek aj. Po čtyřhodinném trvání na to zdařilá talo
schůze skončena. Vyvolá ohlas i jinde?
#16
alto_textblock
#16
Etávky.
#17
alto_textblock
#17
* Z Pittsburgu, 10. září. (Reuter.) Vynasna-
žení o odstranění stávky bylo marné. Výbor sdru-
žených ocelářův odročil své porady včera v noci
Den příští schůze nebyl ustanoven. Podmínky míru
nebyly ani přijaty, ani zamítnuty. Nepodány také
žádné protinávrhy.
* Z Londýna, 10. září. (C.-B.) Dělníci a děl-
nice (150 osob), zaměstnaní v závodech pro damskou
konfekci, zastavili práci pro neshody o mzdu.
#18
alto_textblock
#18
Menšinový věstník.
Odbor Národní jednoty pošumavské
pro Nové město má dnes ve středu výborovou
schůzi o 1/28. hod. več. v místnostech p. Ed. Schöbla
u Pokornýche v Ječné ulici.
#19
alto_textblock
#19
Školská hlídka.
#20
alto_textblock
#20
Reorganisace škol měšťanských
Ve článku s tímto nadpisem uveřejněny byly mnohé
návthy k roformě škol měšťanských směřující.
Z návrhů těch zasluhuje zvláštního povšimnulí
první, který doporučuje, aby byla škola méšťanská
připojena ke čtvrtému ročníku školy obecné.
Moje mínění jest, aby byla škola měšťanská od
školy obecné úplně oddělena a za druhé, aby
do školy měšťanské byli přijímání žáci nejmé n
jedenáctiletí, kteří budou míti doslatečnou
přípravu.
Kladu zvláštní důraz na větší stáří proto, po-
něvadž žáci mladší bývají z pravidla duševně málo
vyspělými a i ti nadanější jen s napjetím všech
svých sil mohou stačiti normálním žákům starším.
Že po takovémto napjetí duševních sil dostavuje se
pak ochabnutí a to často v době, kdy by měl cho-
vanec nejvíce energie vyvinout, nebude snad spor-
ným. Též se nesmí přehlížeti, že vše, co zily žáka
předčasně napíná, jemu jeho mladý věk ztrpčujea
to někdy v takové míře, že snad ani dětství ne-
pozná. Dítě pak o jeho dětství připravit, je z lo čin
velký.
Jiným kardinálním požadavkem jest, aby se př
upravování učebných osnov přihlíželo více k ži-
votu praktickému, zvláště při vyučování ja-
zyku mateřskému. M. Hošek, učitel na měšťanské
škole ve Vamberce.
Při c. k. českém gymnasiu na Malé
straně v Praze konati se bude zápis nových
žáků do I. třídy dne 16. a 17. t. m. vždy od 8.—10
hod. dopol. v ředitelně ústavu (Josefská ul. č. 6).
Na c. k. českou reálku pražskouv
Ječné ulici zapisováni budou noví žáci doI.
třídy dne 16. a 17. září od 8.—9. hod. dopol., do
třídy V. dne 16. září dopol. Pro veliký počet žactva
vlastního přijímati lze žáky nové do tříd osiatních
jen v přlpadě přestdlení rodičů na Nové město praž-
#21
alto_textblock
#21
ské (16. září dopol.). Při zápise předložiti lze kolko
vaný křestní list a vysvědčení školní. Zkoušky
opravné a dodatečné vykonají se dne 16. září od8
hod. Zápis žáků vlastních dne 17. září o 10. hod
dopol.
Jazykové kursy pořádá Českoslovanská
obchodnická beseda v Praze ve škole u sv. Vojtěcha.
Vyučuje se frančině, ruštině a němčině za měsiční
školné 2 K. Zápis koná se do 15. září v kancelář
besední v Celetné ul. č. 22. Prospekty zdarma.
Zápis do městské průmyslové po-
kračovací školy pro dívky v Praze
(Nábřeží Rudolfovo č. 82—I.) bude se konati
dne 12. a 13. září od 8—12 a od 2—5 hodin. Př
zápisu mají dívky předložiti průkaz, že zákonem
stanovené školní povinnosti zadost učinily a poslední
školní vysvědčení. — Škola skládá se: I. ze š koly
ručních prací (přistřihování a šití prádla v ruce
i na stroji, vyšívání, šití šatů, paličkování krajek.
umělé žehlení, drobné práce čili kurs pro kandidátky
industrialního učitelství, malba na látkách): II. ze
školy literní rázu obchodního (předměty
povinné: mravouka, čeština a písemnictví, živno-
stenské počty a účetnictví, kreslení, rýsování a tělo-
cvik; předměty nepovinné: domácí hospodářství
zdravotnictví a vychovatelství, jazyk německý, fran-
couzský a zpěv). Vyučování vede se takovým způso
bem, aby škola sloužila jak dívkám z rodin zámož-
ných, jež v ručních pracích a praktických vědomo
stech se chtějí vzdělati pro potřeby domácnosti,
tak i dívkám méně zámožným, které v práci chtěj
obživu nalézti. Při škole zřízeny jsou pracovny, kde
pilné a nadané absolventky školy pracují za přimě-
řenou odměnu. Školného za vyučování řádným
předmětům platí se 4 K měsíčně, za každý předmět
nepovinný pak zvlášť 1 K měsíčně. Zápisné 1 K.
Nemajetné řádné žakyně (které navštěvují školu
výrobní i literní) může rada městská král. hla města
Prahy buď zcela nebo z části od školného osvo-
boditi.
Na c. k. reálném a vyšším gymnasiu
v Kolině obsadí se od začátku škol. roku 1901—
misto assistenta kresleni s remunerae
1320—1440 K. Žádá se způsobilost z kreslení pro
střední školy neb aspoň přípravné studium k dosa-
žení té způsobilosti, totiž maturitní zkouška na
střední škole a absolvování umělecko průmyslové
školy. Žádosti se všemi doklady o předběžném vzdě-
lání a způsobilosti přijímá ředitelství výše jmenova-
ného ústavu do 16. září.
Na c. k. vyšším gymnasiu v Roud-
nici zapřsovati se budou žáci do třídy prvé dne
16. a 17. září od 8.—10. hod. dopol. Hned po zápise
vykonají se zkoušky přijímací. Do tříd ostatních za-
pisováni budou žáci noví v tytéž dni od 10.—12.
hod. dopol., žáci, kteří hodlají na ústavě našem
dále studovati, přihlásí se k zápisu dne 17. září o
B. hod. ráno ve svých třídách. Zpráv zevrubnějších
lze se dočísti nebo doptati v ústavě.
Zápis do pražské vzorné obchodn
školy Českoslovanské obchodnické be-
s edy právě zápočal a potrváv až včetně do 18. t. m.
Škola tato jest prvým a dosud jediným toho druhu
ústavem v Rukousku, poskytujícím v době jednoho
roku náležitého odborného vzdělání ve vědách ob-
chodních. Pražská vzorná obchodní škola již při ote-
vření svém vykazovala největší počet žáků, jakého
kdy u nás obchodní škola při svém počátku vykazo-
vala. Již v prvém a druhém roce trvání tohoto ústavu
dostoupil počet přiblášených posluchačů té výše, že
nastala potřeba zříditi pobočku. Ke zřízení jejímu
mohlo však býti přikročeno teptve roku letošního,
kdy dostane se škole vlastních, učebných místností.
Prohližíme-li statistika škol dvoutřídních (starší orga-
nisace obch. školství), seznáme, že ani jediná u nás
existující škola dvoutřídní nevykazovala takový počet
žactva jediného ročníku, jako tato jednoroční obch.
škola. Letošním rokem pak, i přes to, že otvírají se
tři nové onchodní školy, z nichž jedna v samotné
Praze, dostoupí počet žactva té výše, že dosud ještě
žádná dvoutřídní škola nevykazovala týž počet poslu-
chačů ani v obou ročnících dohromady. Fakta tato
zřetelně mluví o důležitosti a praktičnosti této nové
organisace školství obchodního. Prof. Fedor Osi-
povič Kovařík z Poltavi na Rusi, výtečný
to znalec na roli školské vůbec. kterýž o letošních
prázdninách ústav prohlédl a o celé organisaci, ve-
škerém zařízení, způsobu vyučování atd. informací
sobě vyžádal, vyslovil se velice pochvalně o této
škole a jejím řízení. Na Rusi pak hodlá působiti
k tomu, aby školy této organisace iv
Rusku se zakládaly a došly hojného rozšíření.
Prvá taková škola má býti co nejdříve zřízena v
samé Poltavě.
Do nově zřízené obchodní škol
dvoutřídní v Třebíči koná se zápis denné
od 9 do 11 hodin dopol. v místnostech školyv
Hasskově ulici čís. 102. Vyžaduje se ku přijetí do
I. ročníku absolvování III. tř. měšť. neb střední
školy s dobrým prospěchem event. zkouška přijí-
mací. Školní rok započne dne 18. září t. r. Školné
obnáší ročně 100 K a platí se pololetně předem.
Zápisné jest 6 K a 4 K na učební pomůcky. Vše-
chny informace vyřizuje ochotně a ihned ředitelství.
Na nejstarším pražském obehodním
učilišti Antonína Skřivana, v Růžové ul.
č. 8 n. (založeném r. 1856) započno pětačtyřicátý
celoroční školní běh dne 16. t. m. a ukončen bude
15. července 1902. Současně zahájen bude ve
zvláštním oddělení kurs pro dámy. Zápis denně. Pro-
gramy zdarma.
Žápis do přípravné školy pro
jednoroční dobrovolnickou službu
a kadetní školy c. k. professora nadporučíka
Karla Hocka v Plzni, na Radeckého náměstí č. 17
jest od 16. do 20. t. m.
C. k. odborná škola tkalcovská v
Ústí n. Orlicí. Zápis žaků do běhu denního pro-
dlužuje se do konce září 1901. Podmínky přijetí
stáří 14 roků a s velmi dobrým prospěchem odbytá
škola obecná nebo s dobrým prospěchem odbytá
škola měšťanská. Bližší zprávu podá ředitelství.
Státní tkalcovská škola v Ji-
lemníci. Zápis žáků do L. a II. ročníku koná se
dne 14. a 15. září od 9 do 12 hodin dopoledne.
Podmínky přijetí jsou: 14leté stáří a propouštěcí
vysvědčení ze školy měšťanské neb obecné s pro-
spěchem dobrým. Vyučování denní započne dne
16. září, vyučování nedělní dne 6. října t. r.
#22
alto_textblock
#22
Věstník spolkový.
#23
alto_textblock
#23
Sokolský věstník.
Ze »Sokola« pražského. Schůze správ-
ního výboru konala se dne 6. září t. r. za předsed-
nictví starosty dra. Scheinera. Zesnulým bratřím
Adoffu Řezníčkovi, Alex. Storchovi a J0s. Kaizlovi
vzdána byla pocta. — Zpráva br. jednatele schvá-
lena a přijato na vědomí, že jednota zaslala blaho-
přání k slavnosti Erbenově do Miletína, že blaho-
přáno Aloisu Jiráskovi k jeho 50. narozenináma
zaslán pozdravný telegram do Borovan ke slavnosti
Havlíčkově a blahopřejný dopis spolku pro vysta-
vění Sokola v Hradci Králové. — Přijato na vědomí,
že navštívil jednotu naši p. Loutil, člen ústředního
výboru unie gymnaslů francouzských, že dále poctili
návštěvou jednotu naši hosté ruští, jakož i bratří
bulharští, z Poznaně pak výborný vlastenec polský
dr. Kutzner. — Péčí bratrské jednoty brněnské po-
ložen na hrob br. Reegra věnec. Br. Mikulejskému,
který po záslužné činnosti resignoval na místo
místostarosty a na resignaci, ač byl o odvolání
zvláštním poselstvem žádán, setrval, usneseno podě-
kovati za mnobé služby jednotě prokázané. — Při-
jato na vědomí, že pan dr. Shimoda z Tokia, který
dlel návštěvou v naší jednotě, před nedávnem zaslal
jednotě darem zajímavý spis: »Duše Japanu«. —
Do komise kandidátní ve příčině voleb do České
Obce Sokolské zvolen br. dr. Klíma, dr. Novotný a
Pokorný. — Matici brněnské povolen dar cyrillo-
methodějský 10 K. — Přijaty na vědomí díky paní
Kaizlové za projev účasti nad smrtí chotě její, rov-
něž díky spisovatele Aloisa Jiráska za blahopřáník
jeho 50. narozeninám. — Delegátem jednoty do slav-
nostního výboru Ústřední Matice určen br. Minářík.
— Přijato 5 členů přispívajících, 13 činných. —
Zpráva pokladníkova schválena. — Dle zprávy ná-
čelníkovy cvičilo v sepnu prdměrem 80 čienů v ho-
dině cvičební, dorostu 130. — Bři. Kasalický Karel
a Kalík vystoupili ze sboru ovičitelského. — Přijatn
na vědomí, že bulbarští hosté Kazarov a Verbanov
opustili jednotu, prodělnvše prnkticky a leorelicky
kurs nejnutnějších věcí cvičebních. — Zpráva do
#24
alto_textblock
#24
mácího správče schválena a dáno povolení k provs-
dení jím navržených menších oprav. Přijato na vě-
domí, že vyšel II. díl spisů Tyršových: »Úvahy
Tyršovy«, který dán byl do komise tiskárně Gré-
grově. Usneseno učiniti důrazné kroky proti zne-
užívání názvu shudba sokolská«, když dávno jiš
hudba ta byla zrušena.
#25
alto_textblock
#25
Schůze.
Dne 11. září. Dělnická besedav
Karlíně koná o 8. hodině večerní schůzi správ-
ního výboru v restauraci su města Petrohradu«
v Karlíně. Zábavní odbor pořádá v týž večer ta-
neční hodiny. Dnes o 8. hodině večerní předpo-
slední zápis do prvního kursu tanečních hodin.
#26
alto_textblock
#26
Attentát na Mac Kinleye.
w. Z Londýna, 10. září. »Daily News-
sdělují z Buffala: Kdežto Mac Burney tvrdí, ze
bude moci Mac Kinley až za měsíc úřad svůj
opět vykonávati, myslí domáet lékař
presidentův Rixey, že Mac Kialey
bude zdráv už do čtrnácti dnů.
Římský dopisovatel »Daily Mailu« tvrdí,
že papež chystá encykliku protí
anarchismu pro začátek října a ž
chce také dáti podnět k společné akci křesťan-
ských států proti anarchismu.
#27
alto_textblock
#27
Válka jihoafrická-
Telegramy.
Z Londýna, 10. září. (C.-B.) »Reuterova
kancelář sděluje z Vynburgu z 8. t. m. : Oddi
Barkerův a Eliotův vrátil se sem, vyklidiv
čásť osady. Oddíl Barkerův způsobil Burům
ztrátu 9 mrtvých a 7 raněných a zajal 7 Burů.
Dále ukořistil 32 vozů, 7000 nábojů, 1500 kusů
dobytka, veliké množství obilí a mouky a »při-
vedl« více než 100 »uprchlíků«. Od minulého
prosince anglické vojsko nevstoupilo do těchto
krajů. Burové měli čas k orbě a osevu. Všude
viděti zelená pšeničná pole. Eliot ukořistil všecky
vozy Burů, jedouci do Betlehema pro zásoby. Jeho
oddíl zabil 2 Bury, 9 zajal, ukořistil 300 vozů
a vozíků, 8000 kusů dobytka, 1400 konía
tisíce oveí a přivedl 800 Burů, žen a dětí.
Rimington ukořistil 40 vozů. Devet, Steijna
Hasbroek a jiní burští velitelé sešli se 28. srpna
ve Wanderkopu. Když blížilo se britské vojsko,
prchli do Reilze, odbud byli 5. září Rimingto-
nem opět zapuzení.
Z Londýna, 10. září. (C.-B.) Dr. Krause
objevil se dnes zas před policejním soudem
bow-streetským. Státní zástupce žaluje na ného
dále pro podněcování k vraždě na základě no-
vého v Transvaalsku vydaného rozkazu zatýka-
cího, o němž vláda byla vyrozuměna telegra-
ficky 3. t. m.
Svědecké výpovědi, jež podporují žalobu
pro velezrádu a podněcování k vraždě, očeká-
vají se koncem měsíce.
Státní zástupce žádal, by se líčení odro-
čilo, až sejdou se svědecké výpovědi.
Sudí Jiří Lewis poukazoval na nápadnost
řízení, jež záleží v tom, že v Transwaalsku vy-
dali zatýkací rozkaz pro zločin, jenž byl spá-
chán nejspíš v Anglii.
Státní zástupce slibil obhájci dra. Krausa,
že mu opatří zevrubnou zprávu o žalobách,
podaných na jeho klienta.
Sudí L owi a svolil, by so přeličení zalim
odročilo,
R. Z Paříže, 10. září. Cestující, již při-
byli z jižní Afriky do Marseille s poštovní lodí
»König«, ubezpečují, že Burové v Oranžskua
kapské osadě jsou Angličanům velmi nepohodiní.
Vědí o každém pohybu anglického vojskaa
majíce výbornou výzvědnou službu, jsou zpra-
veni o všem, co je může zajímati. Anglické
zprávy jsou prý dle libosti přistřihovány. Bu-
rové mají hojnost potravy a střelivo opatří si
u svých nepřátel. Nepřepadají-li tak často an-
glické vlaky, to prý proto, že jim toho není
třeba a pak nechtějí zbytečně mařiti lidské ži-
voty. Mají-li Burové raněné nebo lidi věkem
sešlé, posílají je k Angličanům a své řady do-
plňují hned dobrovolníky, již se k nim hirnou
z Kapska a j. Mýli se, kdo myslí, že vojna
bude brzo u konce: Burové zůstanou v poli,
dokud se jim nestane zadost.
Jeden z přibylých, jmenem Heřman Gublet,
má poslání k presidentu Krügerovi.
w. Z Londýna, 10. září. Nyní vycházl
na jevo, proč vlastně dr. Krause, býv. st.
zástupce v Johannesburgu, ač už od měsínů
klidně žil v Londýně, pro »velezrádu « zatčen
byl. Poslanec Markhom nazval v parlamentě
i mimo něj pány Besta, Rhodesa, Wernheraa
společníky »společností banditů«. Jest za to ža-
lován a vyvolil si za obhájce dra. Krause,
jenž byl očitým svědkem bezohledné hrabivosti
zmíněných firem při těžbě zlata v Johannes-
burgu a jenž měl proti nim v rukou
kompromitující dokumenty. Mi-
nistr osad pan Chamberlain, jenž
jak známo jest za jedno s millio-
náři oněmi a jejich obchody, dal
dra. Krause, aby jim z nouze po-
mohl, prostě zatknouti a paplry
jeho zabaviti.
Z Kimberleye, 10. září. (C.-B.) Soud
pro velezrády odsoudil dnes kolhamského
duchovního Ackermanna na 1 rok
do vězení a k pokutě 250 lib. št., pro případ
nevydobytí pokuty na dalšího 1gs leta do vězení.
Warrentonský kazatel Herold byl
odsouzen na 13 roku do vězení a k pokutě
500 lib. št. resp. na další rok do vězení.
Z Kapska, 10. září. (C.-B.) Dosud do-
voleno 400 uprchlíkům v různých končinách
Kapska vrátiti se do Johannesburgu. Co nevidět
bude prý vydáno aspoň 1000 dalších povoleni
k návratu.
#28
alto_textblock
#28
Válčení s Cínou.
Telegramy.
Z Pekina, 9. září. (C.-B.) Edikt o re-
formě zkoušek jest vydán. Dle něho budou za-
hrnovati zkoušky i dějiny Číny i evropských
zemi a nauku o vědách a průmyslu evropském.
Z Pekina, 9. září. (C.-B.) Vojsko Jan-
šikajovo sem dnes přibylo a převzalo policejní
službu. Bylo najato mnoho délníků, aby paláce
a ulice znovu zřídili.
#29
alto_textblock
#29
Telefonické zprávy„Nár. Listů
Rozpočet a celní tarif.
Z Vídně, 10. září. Ministři jsou ve
V sobotu vrátil se dr.
Vídni shromáždění.