#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNK LISTY.
#3
alto_textblock
#3
11. zář
#4
alto_textblock
#4
Číslo 251.
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy domácí.
Polsko-český spor o Slezsko.
Uvědomělí Češi slezští nemohli zůstati lho-
stejnými k tomu, jak pan Frydel vypověděl jim
za spojenství německého válku na život a na
smrt. Ale nemohlí se spokojiti ani výsledkem
důvěrné porady polské ve Fryštátě, kde sice
veřejně prohlášeno, že je třeba česko- polské
shody, ale Čechům nedáno ubezpečení, že příšte
proti nim ve Slezsku nic nepřátelského podni-
káno nebude ani jako příslušníkům českého ná-
roda, ani jako příslušníkům historického státu
českého a obhájcům jeho práv.
Čechové nezůstali dlouho dlužní odpověd
jak o tom svěděí následující jejich prohlášení
jež všechen český národ potěšen uvílá:
Důvěrníci lidu českého knížectví těšínského
shromáždění 8. září t. r. na důvěrné porad
v Bohumíně nádraží, vidí se nuceny podati prot
agitacím a protičeským štvanicím fak zv. pol
ských radikálů, které schůzemi nedávno kona
nými nabyly nejen rozhlasu, nýbrž i významu
politického, toto osvědčení:
S trpkými pocity sledovali jsme protičesk
šivanice a agitace »Glosu ludu šlaskiego« zahá
jené a některými novinami haličskými snad z ne-
znalosti poměrů podporované, avšak nepřikládal
jsme jim váhy, spoléhajíce na soudnost a loyál
nost veřejnosti a předpokládajíce, že pohnutky
a konečné cíle této akce budou pochopeny
odmitnuty. Pozorujíce ale, že nejen naši národn
a političii odpůrci, nýbrž i orgány vládní bez
ostychu naddržují a pomáhají těmto snahám
zejmena vidouce, že nedávné schůze v Zako
paném a ve Fryštátě na konec oné frakce ko-
nané jsou způsobilými v blud uvésti veřejnos
a nesmějíce připustiti, aby mlčení naše bylo ne-
správně vykládáno, vidíme se nuceny ozvatis
varovně a obranně
A tak protestujeme co nejrozhodněji prol
oněm štvanicím, agitacím a proti snahám k po
tlačení živlu českého nejen v jednotlivých obcích
ale i v celém knížectví těšínském směřujícím
jakož i proti dalším snahám dosavadnímu stano
visku národní strany česko-polské odporujícím
zároveň pak odmitáme urážky a pomluvy pro
nám zejmena neslýchané nájezdy »Gilosem ludu
álaskiego« na nás a národ český bez překážky
činěné. Není pravda, že Polákům hrozí od Čechů
národní nebezpečí, není pravda, že se strany
české proti pobratimcům polským vůbec něeo
nepřátelského bylo podniknuto, tím méně jes
pravda, že dosud byť. jen jediná polská obec
byla počeštěna, aneb že o to bylo usilováno
My pouze hráníme se, aby v jednetlivých obcleh
proti vůli usedlého a domorodého obyvatelstv
nebyla potlačena řeč a národnost česká, my
pouze hájíme državu svou národní, po stalet
trvající. Proto jest předstírání resoluce fryštátské
jakpby povstáním průmyslu v okresích fryštát
ském, bohuminském a těšinském počalo počesto
vání, holým výmyslem, poněvadž dotyčn
obce jsou od nepaméti českými.
S rozhořčením pak odmítáme jako urážku
nás a našeho lidu tvrzení, jako bychom mya
lid náš bylí slepým nástrojem báňského úřad-
nietva a české inlell gence. Naopak my domo
rodí a usedlí důvěrnici z Doubravy, Lazů
Orlové, Rychvaldu *) a jiných obcí obvodu prů
myslového rozhodně prohlašujeme, že lid náš
drží se řeči a národnosti české z vlastní vůle
jako svého přirozeného, po rodičích zděděného
statku. Proto protestujeme proti znásilňován
živlu českého v těchto obcích, protestujeme
proti tomu, že nejen německé a odrodileck
kruhy, nýbrž i úřadní orgány proti živlu če
skému vystupují, protestujeme proti stano-
visku vlády, která zpolštění obcí našich
prohlásila za požadavek zjednodušení správy
politické.
Zejmena protestujeme preti sčltání lidu
všemi možnými próstředky na úkor národlnost
české provedenému a rozhodně naproti tomuse
* Pojato na žádosť dotyčných důvěrníko.
#7
alto_textblock
#7
nezačali s nimi dělati pokusy proroci »vše
obecného bratrství« i administráloři cizího pů-
vodu, jimž hromadné ruské vesnice na Kavkaze
zdály se nebezpečnými úspěchu separatistiekých
snah místního obyvatelstva. Tverský dokazuje
ve své brožuře o duchoborcích, že tito mohou
se zachytiti v Kanadě jen tak, když zřeknou se
komunistických zásad a stanou se obyčejnýmí
americkými farmáři individualisty.
Duchoborci prosili kanadskou vládu, aby
jim vykázala pozemky pohromadě jako Indiánům,
aby právo na půdu měla obec a nikoliv jedno-
tlivci. Říkali: »Již pouhé rozdělení mezemi způ-
sobovalo v našich osadách neznámé nám dosud
nesváry k vůli pozemkům.« Kanadská vládaje
odmítla.
Prosili, aby nemusili zapisovali své sňatky
do policejní knihy s taxou dvou dollarů, jelikož
nemohou se podrobiti žádným lidským nařizenín
co sňatků se týče. Byli zamítnuti.
Prosili, aby nemusili oznamovati polici
porody a úmrti. Byli zase odmrštěni.
Při tom jejich příznivec Angličan Maude
poslal jim moudrou radu, aby se podrobili ka-
nadským zákonům, co týče pozemků a oznamo-
vání sňatků, porodů a úmrtí. Odpověděli mu
»Když byli jsme pronásledování na Kavkaze.
ruská vláda často posílala k nám úřadníky, kteř
začali s tím, že nás chválili a projevovali nám
svůj soucit, potom však z toho usoudili, že jsme
buřiči a vinníky před vládou. Něco takového
vyčtli jsme také z vašeho dopisu.« Také angličti
kvakeři je přemlouvali, aby se podrobili poža-
davkům kanadské vlády. Na to odpověděli jim
duchoborci, že chtějí žiti bez všelikého donuco-
vání: »Není takové povinnosti pro křesťana, aby
byl nucen říditi se požadavky úřadů a zákonů
křesťan má říditi se pouze přikázáním božíma
svým svědomím.«
Komisař vládních pozemků v Kanadě jim
oznámil, že kanadská vláda od nich žádá, aby
každý dospělý muž zapsal na své jmeno svoj
»home stead« (úděl). »Vláda úplně s tím sou-
hlasí«, pravil komisař, »abyste žili ve vesnicích,
ale vzdělávání půdy musí díti se po zákonu, na
údělu každého jednotlivce.« Znamená to, že ne-
budou moci míti ani společného majetku, ani
společné půdy v Kanadě. Kromě toho komisat
žádal, aby oznamovali úřadům své sňatky, po-
rody a úmrtí, při čemž dokládal: »Až ztrávíte
tři roky v Kanadě, budete sami moci státi se
plnoprávnými občany a budete míti rovněž ta-
#8
alto_textblock
#8
ohražujeme, aby na základě těchto naprosto
nesprávných dat učiněna byla nějaká opatření
proti národnosti české. Protestujeme proti po-
stupování školních úřadů, které žádosť o české
školy neb nové třídy po léta novyřizují, za to
jinojszyčné v dotyčných obcích obratem povo-
lují jako Lazy, Dombrová, Mich álkovice,
Vrbice atd. Protestujeme proti zneužívání nově
budovaných kostelů katolických k cílům sgi
tačním a vůbec proti celému systému správy.
české národnosti na Těšlnsku nepřejnému.
Litujeme s žalem těchto agitací a štvanie,
poněvadž jsou na prospěch jedině germanisaci.
oba kmeny slovanské ohrožující, zejmena ve
všech městech polských vítězně postupující. Li-
tujeme jich tím více my domorodí důvěrníci
obvoda průmyslového, poněvadž vneseny byly
z venku do klidných našich obcí přes to, ž
jame vzhledem na příliv dělnictva haličského
ochotně nabízeli se vyhověti důvodným po
žadavkům kmene polského u vzájemném do
rozumění a přes to, že jsme i v jiných směrech
pamětlivi byli kmenové jednoty a vzájemnost.
Zodpovědnosť za následky musí na sebe vzít
ti, kdo škodlivé tyto rozbroje činně neb trpně
podporují, nechtějíce vidéti jich pohnutek
a cíláv.
V uvážení všech těch okolností prohl
šujeme, že:
1. Proti těmto štvanicím a agitacím budeme
nyní co nejrozhodněji vystupovati a
2. že své národnosti české v knížectvítě
šínském v mezích odvěké državy na dále
chceme a budeme hájiti, i žádáme veřejnost
českou, aby nás v obraně, této seč síly podpo
rovala.
Naše poslance na sněmu zemském a český
výkonný výbor slezský pak vyzýváme, aby vůč
těmto žalostným jevům stanovisko zaujali
přiměřená opatření učinili. Bude zejmena
vzhledem k tomu, že slezská národní strana
polská přes prohlášenou solidárnosť tyto ža-
lostné jevy na pravou míru neuvedla, nýbrž
svým mlčením jim nadržavala, třeba bedlivé
uvážíti, zdali a za jakých podmínek má
česko polská solidárnosť ve Slezsku dál
trvati.
Jsme sice pro bratrskou vzájemnosť a s
lidárnosť, avšak jen tehda, když se nám za-
bezpečí naše národní država a když, jak slrana
česko-polská dosud v zásadé uznávala, ty spory
hraničné pokládati se budou za záležitost
místné, které od místních činitelů dle možnost
v dorozumění mají býti rozhodnuty.
Předsednietvu dnošní porady ukládáme, ab
tulo resoluci povolaným činitelům sdělilo.
#9
alto_textblock
#9
nelze v tutéž dobu býti ve Francii i v Petro
hradě.
Známá žurnalistika užila citlivosti a lehko
věrnosti srbského obecenstva, aby v něm vzbu-
dila pochybnosti, že vůbec k srbské návštěvě n
ruském dvoře dojde a přibliží se splnění těch
nadějí, které srbský národ klade v jizdu svých
královských manželů k ruskému dvoru.
Ministerský »JHe« činí o tom prohlá-
šení, o němž už telegrafováno: Jak jsme již
oznámili, docela selhaly nepřátelské in-
triky, které v poslední době v cizině a částe-
čně, bohužel, i v samém Srbsku dotýkaly se
cesty načeho krále a královny do Ruska. Cesl
krále Alexandra i královny Dragy ustanovena je
nade vši pochybnost, zbývá jen ještě určiti den.
Rozumí se samo sebou, že ten den bude možno
určiti teprve po návratu carově a cařice z Francie
do Ruska. Cesta královských manželů srbských
do Ruska se uskuteční přese všecky
lži protivníků Srbska.
#10
alto_textblock
#10
Prušácký mrav a knltura.
»Gazeta Toruňská« vypravuje: Rolník Mi
chalský v Pěčeni přestal posílati svou dcerku
do školy, když dokončila 14. rok. Nadan
dívka v německé škole do svého 14. roku ne-
postoupila výš než, do II. třídy. Školní úřad
naléhal, aby chodila do školy ještě 2 lčta, že
se málo naučila. Když se otec zdráhal upo-
slechnouti, příšel žandarm a děvče násilímdo
školy odvlekl. Ve škole vzal je do parády
pastor Nimz. Děvče ze strachu před jeho pěstm
a potom že skutečně neumělo německy se vy
jádřiti, neodpovídalo na jeho otázky. Pastor
popadl takový vztek, že na děvče vzal hůl
bil ji do rukou; potom hůl odhodil a děvč
zpolíčkoval tak, až mu obě tváře zmodraly
Mezi tím křičel: »Mate po německu mluvii
tu není žádné Polsko (Polackei) tu je Německo
Rodičů nemáte poslouchat, jen mne! Počkejte.
brzo budete muset s rodiči po německu roz
mlouvat a rodiče s vámi!
Redaktor zmíněného listu zajel si do v
Pěčeně, aby se osobně přesvěděnl, jak se to
událo. Všecky matky jsou poboureny, neboťt
nebyl jediný případ.
Ejhle, slovanské dntě v německé škole —
v německé mučírněl
#11
alto_textblock
#11
Německé obavy o polské sympatie
V posledních nedělích v novinách něme
ckých počaly se ukazovati články, přetřásajíe
možnost, že bezohledné potírání polského živlu
v Němefch bude míti za násleďek sblížení Po-
láků s Rusy proti Němcům. Ti fidé ve své su-
rovosti jsou tak naivní, že ještě mluví jen
možnosti takového obratu a myslí, že po
všem, co hakutísm vládní i společenský proti
Polákům v Němeích podnikly, mohli by se ješt
najiti Poláci, kteří by přus to vše nenávíděli
Rusy a byli ochotni v prvých řadách německých
vojsk táhnouti proti nim, kdyby došlo k válce
Katolická »Germania«, orgán strany středu.
napsala: Je vidno, že Poláci a Rusové se sbli
žují. Jak v ruském, tak i v polském táboř
ozývají se stále častějí a mocněji hlasy, při
mlouvající se za ruskopolskou shodu
Jak v ruských, ták polských listech četli jsm
hlasy, vyzývající k příméři mezi dvěma nej
většími národy slovanskými, aby svorně stanout
mohly na obranu proti pangermanismu. Cha
rakterné jest, že varšavský humoristický lis
uveřejnil takovou illustraci: Pruský žoldák se
šisákem na hlavě pln strachu a úzkosti pohltž
k obloze, pokryté těžkými mraky. Z nejčerněj
šího mraku ukazuje se obrovská pěsť s ná
pisem »Slovanstvo«. Pod obrázkem bri nápis
My Němci nebojíme se nikoho kromě boha.
»Germania« vypočítává další příznaky,že
poměry polskoruské se lepší
píše dále: Společný hnus Rusův a Polákův
k Němcům sbližuje čím dále tím více jedny
s druhými. — Známý protiněmecký článel
»M B« o nebezpečném
vzrůstě a hospodářském rozvoji němectví
v Rusku opakovaly s velkým uspokojením
nejen » panslávské «, nýbrží i úřadní listy
ruské. Časopisectvo polské nyní uveřejňuje nej
ostřejší články proti pruské politice protipolské
proti hakatismu, proti pangermanské propagandě
atd. Před několika lety nepsal tak
proti Němcům ještě žádný pols ký
list v království. O úplném vyrovnání
mezi Poláky a Rusy nelze ještě mluvit, aleže
jistý modus vivendí se uskutečňuje a dojde
k němu, to jest pouze otázkou času.
Katolicko lidový »Kölnische Volkszeitange
obviňuje pruskou vládu, že přičiňuje se ne-
přímo ke shodě polsko-ruské: »Známky, že po-
litika vlády ruské v Polsku se obrací, množ
se tou měrou, že možno již mluvit o jistém
obratu. V posledním čase Němci Rusům zhnu-
sili se tak, že Rusové pojalí myšlenku udělat.
si z Poláků hradbu proti nim. Pro ten spo-
lečný pochod proti němectví tím snáze bude
Poláky získati, čím více budou v Němcích uti-
skování. Obrat ten může se dokonnti z dneška
na zejtřek. Historie podává nám více takových
příkladů, že vítězové a přemožení podali s
ruce proti druhému, společnému, oběma nebez-
pečnějšímu nepříteli. Ti Rusové, kteří se nej
horlivěji přimlouvají za smír s Poláky, jsou nej
urputnějšími nepřáteli Němců. Vždycky vy
stupuje u nich v popředí útisl
slovanských národův od Němců
a co den připravují obecenst vo
na hrozící rozhodnou válku mez
světem německým a slovanským.
»Polští revolucionáři« v takových listech ru-
ských ustoupili »polským bratřím«. Věru vý
znamho je, že v čele takových listů ruskýeh
stojí orgán knížete Uchto mského.
Že Němci dopřejí času, aby se tento pro
všechny Slovany potěšlivý, ano spasný obrat
dokonal, vysvítá z toho, co píšou jiné orgány
pangermánské. Tak »Tägliéhe Rundschau« vy-
světluje lepší smýslení ruské vlády o Polácích
snahou, aby pomocí Poláků zaslavila postup ně
meckého průmyslu do Ruska. Více osleplé oko
#13
alto_textblock
#13
Daleratincí a jeronymská kolej.
Ne všichni Dalmatinci katolického vyznán
zalíbili sí ve jmeně Chorvat. Mnozí mají národn
vědomí srbské a dosud myslili, že se to dá dobř
srovnati s katolictyím.
Zřízení jeronymské koleje v Římně místo
illyrského hospitálu zarazilo katolické Srby v Dal
macii právě tak, jako uvedlo v nadšení Chor
vaty. »Cpncu Prac« jim radí, aby zdvihli sil
nou agitaci a všichni Srbi katolíci ze zemí v pa
pežském breve vyjmenovaní aby poslali do Řim
společnou nebo více aďres, kterými by protesto
vali proti »neodpustitelnému ignorování srbského
jim posvátného jmena.
Zdá se tedy, že spor o jeronymskou kole
ještě z daleka není dokončen.
#14
alto_textblock
#14
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 10. září.
Cesta královských manželů srb-
ských do Ruska,
Návštěva královských manželů srbských byla
původně ustanovena na měsíc září, potom pak
k vůli carovu zájezdu do Francie odročena na
říjen. Není nic přirozenějšího než to, neboť i ko-
růnované hlavy podléhají fysickému zákonu, že
dvěma nelze současně býti na tomtéž místě. Caru
#16
alto_textblock
#16
kové právo hlasovací při vydávání zákonů, jako
my sami.« Na tento dopis odpověděli ducho-
borci nářkem zklamaných lidí: »Octli jsme se
v takovém postavení, kdy každou hodinou mů-
žeme býti zbaveni půdy i přistřeší a kdy každým
okumžikem může býti na nás spácháno záko-
nité násilí.«
Tyto srážky s kanadskou vládou byly při-
činou, že duchoborci obrátili se k lidem, bratrům
všech zemí a národů s prosbou, aby jim pora-
dili, kde jest taková země a společnost, kde
mohli by býti trpění. Avšak lidé, bratří na tento
nářek neodpověděli.
Tverský tvrdí, že duchoborci nyní stále
rokují mezi sebou, neměli-li by vrátiti se zpět na
Rus, kde zaslíbenou zemí stala se nyní Sibíř
Mandžursko. »Kavkazská vláda«, praví Tver
ský, sučinila velikou chybu, donutivši je pod
pisy se zavázati, že nikdy více se nevráti
vypověděvši ty odvážlivce do Jakutské oblasti,
kteří vrátili se domů z Kanady, kde životní
podmínky byly pro ně nesnesitelnými. Odváž-
livci tito byli zkušebním kamenem a kdyby ne-
bylo osudu, jenž stihl je po jejich návratu
duchoborci jíž dávno byli by začali vraceti
zpět do vlasti.«
Duchoborci jsou přesvědčeni, že vůdce je
jich Petruša Verigin byl proti vystéhování se
z Kavkazu a že dokonce zakázal své rodině
vystěhovati se, že však jeho dopisy, týkající se
této věci, byly jim zatajeny a nedošly v čas
na ustanovené místo.
Duchoborci, usadivše se na Kavkaze, ozná
mili, že nebudou nositi zbraně; pravili, že
způsob života, jaký vede 130 millionů lidí,
jest zločinný; pravili, že státní správa jest
hříšnou. V cizině však mohli se přesvědčiti,
že oni sami nejsou žádnými anděli a že svě
podle nich točiti se nebude. Postavení jejich jes
skutečně zoufalé a nezbývá jim nic jiného
nežli prositi za odpuštění toho, který jedině
může jim pomoci. Možná, že milostivý car
nad nimi se slituje a řekne jim to, co řekl
jeho praděd košovému zadunajských Záporožeů
Osipu Pladkému, když vrátil se na Rus: »Buh
vám odpustí, vlast vám odpustí a já také.«
Zásady duchoborců, Tolstovců a všech
jiných komunistů jsou pouhými utopiemi; dů-
kazem toho jest jejich nezdar na všech stra
nách. Jsouť právě lidé lidmi a žádnými anděli
#17
alto_textblock
#17
nevidí.
#18
alto_textblock
#18
Cesty earovy.
S největším chvatem konají se přípravý
k důstojnému uvítání ruského cara ve Francii
Pod dozorem státních inženýrů a stavitelů zámel
a park campiegnský budou přeměněny v pravý rá
#19
alto_textblock
#19
Z Paříže odjelo 25 kuchařů a as 90 osob slu-
žebných, aby očekávali příchod carův, k jehož
službám budou přiděleni. Osvětlení celého zámku
bude elektrické. Přístup do budovy a do zahrad
jest již dnes úplně zapovězen; vojenské hlídky
jsou rozestaveny každých 50 kroků podél zdl.
jež vroubí rozkošný park. Veškeré osoby, jež
pracují v zámku, mají zvláštní vstupenky, kter
jsou opatřeny podobiznou, tak že jest naprosto
nemožno, aby se dal někdo někým jiným za-
stupovati.
V Paříži rovněž zimničně pracuje appará
policejní. Až do dnes bylo vypovězeno 120
osob, o nichž se policie domnívá, že jsou ne-
bezpečny veřejnému pořádku. V Campiěgni pak
bude uspořádána zvláštní služba bezpečnostn
a rozkazy bude přímo dávati pařížský prefek
policejní.
#20
alto_textblock
#20
Mezi nacionalisty a ministerskými
V nynějším francouzsko-tureckém sporu
bylo často vysloveno jmeno velevyslance Con-
stansa jako přištího přemiéra francouzského ku
binetu. Státník ten, píší »Paris Nouvelles«.
ukázal eklatantním způsobem své vynikající di-
plomatické přednosti a dobyl si svým rázným
jednáním obzvláště sympatií listů směru nacio-
nalistického.
Několik zajímavých podrobností k této za
ležitosti přináší pařižský »Cris de Paris«, jenž
vypravuje
»Nacionalisté skutečně vyjednávali s panem
Constansem, který čítá veliký počet osobních
politických přátel ve straně vládní, aby se tím
neho oním způsobem postaral o nějakou krisi.
která by k pádu přívedla nenávidéný kabine
páně Waldeck-Roussennův. Pan Constamns si vy-
žádal několik dní na rozmyšlenou a vyjednávaí
v tom čase s různými vynikajícími vládními
poslanci, kteřiž však k jeho největsímu údivu
mu budlo přímo odřekli anebo ho od podebné
akce zrazovali. Ovšem toto jednání pěně Con-
stansevo, který až posud patřil straně radikáln
a ke svým přátelům čital p. Clémenceaua,
Ferrya, p. Waldecka atd. atd., učinilo ne právě
milý dojem ve straně ministerské.«
#21
alto_textblock
#21
Carova schůzka s VIlémem II.
Car odplal dnes odpoledne z Kodaně ke
schůzce s Všlémem II. Schůzka má se odbýt
na moři. Osobnosti, k čestné službě u cara
přidělené, mají zejíra již v 7 hod. ráno být
poholově. Vilém II. vypluje caru vstříe na
»Hohenzolleru«. Na to bude přehlídka lodstva
před carem a v 8 hod. hostina, Odplouti míní
car až v pátek. Do Gdanska prý Mikuláš
nevstoupí a loď jeho nevypluje prý ani nal rejdu
gdanskou. Učiněna opatření přísná, aby k lodi
té nepřibližily se žádné lodi soukromé ani lodi
se žurnalisty. Přes to podiv budí, že na trati
berlínské v Schneidemühle, as 2 hod. o
Gdanska, stojí připraven ruský dvorní vlak,
osazený konduktéry vojáky a sluhy. Vznikla
z toho pověst, že car vrátí se po souši do
Dánska. V Gdansku jsou však dekorace vesměs
v černo-bílo-rudých barvách; ruských barev tam
nevidět. Jen »Moskevská obchodní banka« vy-
věsila ruské prapory. Setrností k hostu, za nímž
Vilém II. sám vyjíždí, nelze okolnost tu právě
nazvati. O politickém významu schůzky télo
uvažujeme na místě jiném.
#22
alto_textblock
#22
Volební ruch.
Ku přímým volbám v obcích venkov
ských. Politické úřady jednak úřadními listy
jednak svoláním starostů k úřadnímu řízení po
učují občanstvo o nové inatiluci přímých vole
do sněmu. Obecním starostům se ulsládá, aby
ihned sepsali ve svých obeích seznamy voličů
pro volbu poslance a sice na základě seznamů
voličských dle posledních voleb obecních tim
způsobem, že zanesou se do seznamu všechny
osoby bez rozdilu pohlaví, které mají právo
voliti zastupitelstvo obecní. Vyhotovené takto se
znamy mají býti v obeích ihned vyloženy k ve
řejnému nahlédnutí po dobu 14 dní. V tětc
lhůtě Ize také podati proti sestavení seznamů
u pp. obecních starostů námitky.
Z Král. Vinohradů. Seznamy voličů pro
volbu poslance do sněmu zemského král. če
ského jsou na radnici v II. patře v si
č. 11 k veřejnému nahlédnutí vyloženy. Námitky
proti těmto seznamům podati lze u městského
úřadu v nepřekročitelně 14denní lhůtě rekla
mační, ode dne 11. záři t. r. běžící
dnem 24. září t. r. končící.
Z Benešova. Důvěrníci strany svobodo
myslné a zástupci obcí počtem 24 z okresu
benešovského usnesli se jednohlasně na kandida
tuře dosavadního poslance p. Karla Lou ly
statkáře v Dnespekách, do sněmu království če
ského a upustili od každého dalšího svolávání
voličských schůzí veřejných z důvodu, že jim
jeho působení jak na věřejnosti, tak i v okresu
dobře známo jest.
Z Chrudimi. Městská rada v Chru
dimi trvá po usnesení svém na opětné kandida-
tuře pana JUDra. Karla Pippichha, advokát
v Chrudimi, dosavadního zástupce města n
sněmě král. českého.
Z Plánice. Důvěrníci národní strany svo-
bodomyslné v okresu plánickém usnesli se na
schůzi v Plánici konané navrhnouti za kandidáta
poslanectví na sněmě království českého dos
vadního zástupce okresů klatovského a pláni
ckěho pana Jos. K ovářika, rolníka v Čiháni
Z Čes. Budějovic. Při dnešní schůzi dů
věrníků národní strany svobodomyslné venkov
ských obcí volební skupiny Čes. Budějovice
Hlaboká, Trhové Sviny, Lišov a Týn nad Vlt.
konané za předsednictví p. Fr. Malika, starosty
z Borovan, bylo jednomyslně usneseno, by kan-
dřdován byl do sněmu král. českého za národn
stranu svobodomyslnou pan Vojta Holan
ský, hostinský, maj. nemovitostí u říšský po
slanec v Č. Budějovicích.
Z Horažďovic. Důvěrníci národní strany
svobodomyslně volebního okresu horažďovického
a sušického schválili ve společné schůzi své
dne 8. září konaně jednohlasně kandidaturup
Petra Novška, rolníka v Buděticích, do sněmu
království českého,
Z Pardubic. Do telefonické zprávy o jedno-
myslném schválení kandidatury zemského posla
nectví professora vysokých škol technických pana
J. V. Hrázského vloudil se, patrně př
#23
alto_textblock
#23
slechnutím stenografa, omyl. V Pardubicích shro
máždili se městští, nikoliv zemští důvěrníci;
pan MUDr. Václav Bauer je místopřed-
sedou politického klubu v Holicích, nikoliv
v Chlumci nad Cidl.
#24
alto_textblock
#24
Denní zprävy.
#25
alto_textblock
#25
K dnešnímu číslu připojena jest pravi-
delná středová příloha „Naučný Obzor“.
Z výkonného výboru národní strany
svobodomyslné. K pozvání volebního vy-
boru národní strany svobodomyslné sešli se
včera četní poslanci strany z Prahy i mimo-
pražští za příčinou rozhovoru o jejich sou-
čínnosti při volbách. Schůzi předsedal posl.
dr. Václ. Škarda. Po obšírně debatě učiněna
byla taktická usnesení vesměs důvěrné
#26
alto_textblock
#26
povahy.
#27
alto_textblock
#27
— Diktát Schönererův. Odpůrce roz-
tržení království českého, z té přlčiny, aby Ně-
mecko nemusilo je polykati na dvakrát, nýbrž
mohlo tak učiniti najednou, vydal onchdy v Chebu
generální rozkaz, klerýmž nařizuje všem Něm-
cům vůbec a všem německým politickým stra-
nám zvlášť, aby předovším jiným zasadili se o
zákonné prohlášení němčiny za státní jazyk ve
všech zemích, jež přináležely druhdy k něme-
ckému bundu. Máme za to, že německé strany
a Němci to zcela upřímně chtěli od počátku
že nebylo zapotřebí teprve nějakého zvláštního
sehönererovského popudu k tomu. Kdyby n
nich bylo sešlo, dávno již byla státní němčina
proklamována, na štěsti jsou tu také jiní ještě,
jimž ani všeněmecké chtění, ani páně Schöne-
rerův rozkaz do té míry neimponuje, aby klidně
položili hlavu na špalek a dali si ji ku většl
slávě a velikosti Německa ntnouti. Prohlášení
němčiny za jazyk státní jest tužba, která všechny
německé strany spojuje. Prohlášení němčin
za jazyk státní pokládá ale národ český z
attentát na svou národní oxistenci, proti němuž
vzepře se celou silou a mohutností svou a ne-
povolí v boji proti germánskému násilnictv
ani tehdy, kdybly nucen byl sá-
hnouti ku zbraním, kterých dosu
v obraně práv národniich nebylo
užito. Nešlehá-li plamen národního boje j-
stým lídem ani té doby ještě dost vysoko,
nechť učiní pokus uzákoniti diktát ušlechtiléh
rytíře světelského, a světu bude poskytnuta při-
ležitost, aby zvěděl, jak dovede v zou-
Zalství vržený národ hájiti svou exislenci.
Jsouli Němei zajedino ve vůli prohlašovati v ze-
mích českých němčinu za jazyk státní, jsme
my Čechové všickní a do jednoh
připravení bránit se attentá tu
tomu do poslední krůpěje krve.
Však je tu ještě třetí činitel — vláda. Také
ta má povinnost prohlásiti se v tomto zápas
principiálně různých směrů, pro který z nich
chce se rozhodnouti. Také vláda doznati musí
barvu: buď pro státní řeč německou, či proti
ní. Pokládalo se dosud za zvlášť chytrou pol-
tiku jednati tak, aby v této věci nebyla nucen
vláda přiznati barvu. Jaký byl ale toho ná-
aledek. Že za blahovolně passivity vládní my-
šlenka vyzrála v německém táboře ku hrozré
určitosti. Dnes již prohlášení vlády oddáliti s
nedá, neboť nevynutíme-li je my na vládě, vy-
nutí je Němei. A o kom nemůže býti pochyb-
nosti, jak třeba nám se postaviti vůči vládě,
jež uěiní prohlášení pro státní německou řeč.
Tu povaliti a sice jakým koli prostředkem musí
býti prvním a nejdůležitějším úkolem zástupcův
našeho lidu4 Vláda páně Körbrova, vláda věčného
mhýbání se a stálého vykrucování, neodpoví al
prostě a určitě. Řekne snad něco, co dle jejího
domnění bude libiti se nám a řekne opět něco,
co libiti se bude Němcům. Odpověď takovou
odmítneme. Otázka, o niž jde, je prilis jasnáa
jednoduchá, než aby dala se zavléci syllogismy
opět do temna. Jasno musí býti v této věci
mezi námi. Že vláda srdeem svým se kloní
k našim odpůrcům, je známo nám, uvidíme,
bude-li míti dosti odvahy doznati to.
— Skvostná polemika. Mezi Všeněmci
na jedné a ostatními německými stranami na
straně druhě k prudké došlo střelbě. Je za-
jímavo stát opodál a sledovat zdvořilosti, jimi
se páni zasypávají. Tak na příklad nasbírali
jsme v »Trautenauer Wochenblattu« následující
snůsku zdvořilostních »perliček«: »Hrubá, mi-
zerná lež vypočítaná na ignoranty je, odvážídi
Všeněmci chlubiti se tvrzením, že oni jsou pů-
vodci Badenovské obstrukce, oni že ji vyhráli.
Obstrukce proti Badenovi byla zatím poprvě
usnesena dne 27. května 1897 německou
stranou pokrokovou. Tato strana
ostatní Némce s sebou strhla. Kde ale vězel tehdy
Schönerer? Vyžebral si tříneděl ní
dovolenou a prehl.« Dále píše »Trant.
Wochenbl.«: »List Wolfův namlouvá lehko-
věrným, že jen němeču radikálové pracují ne-
zištně na půdě národa německého, zatím je al
známo, že Wolí s měšcem žebravým putuje po
celých Čechách a že tak mnohý redaktůrek vše-
německý, který druhdy pobíhal po městě v tenkém
kabátku, dnes se tlačí do měkkého kožichu
jejž si byl koupil u žida Rothbergra — — —
»Nemylí a za uchem navlhli« druhové Schöne-
rerovi dovozují v »Ostdeutsche Rundschau« z
dne 2. t. m proč nesmějí Němci přistoupiti n
rozdělení Čech. Z té příčiny prý, že jak po
sledním sčítáním bylo zjištěno, rozmnožujís
Čechové v této zemi za deset let pouze o 7
kdežto Němci o 98. Z toho prý patrno, že
Němci v provineii české nemohou býti rdouseni
ve volném vzduchu. Tento větší německý při-
rostek je výsledkem poctivé účelné práce v ce-
lých nedílných Čechách a proto jen tak dále
K tomu dodává »Trautenauer Wochenblatt«a
»Zvědavci by snad rádi zvěděli, kterou účelnou
práci má geniální radikál na mysli, zda prác
národní, kterouž konati nechává prokrokářůn
aneb práci dle theorie Schenkovy. Nepatří-lid
blázince, kdo za pomoci porodních bab chc
zachrániti nerozdělené Čechy pro Němce ?« —
Kvitujeme, ale není tomu dávno, co i pokro-
kářské listy z těch 21 difference — v pravde
jsou to jen dvě desetiny procenta — vyvozovaly
důsledky a těšily se na dobu, kdy bude v této
zemi Němců víc než Čechů. Co znamená při
4 millionech 8000 lidí za deset let? V jeďiném
vojště nám zkonfiskováno způsobem, jímž se
v Rakousku za pomoci »řeči obcovací« zjišťuje
národnost, aspoň 20.000 lidíl