Strana 2. Číslo 70.

KATOLICKÉ LISTY,

Dne 13. března 1900.

movny se strany předsedy sněmovny, dra. Fuchse, vyslovil Jeho Vel. císař nejvyšší přání, aby parla- ment použil svých ústavních práv a pracoval ku blahu všech národů státu. J. Vel. císař vyslovil pak vůči místopředsedovi Pradovi svou radost, že byl zvolen místopředsedou; rovněž tak, že byl zvolen druhým místopředsedou dr. Žáček. V roz- mluvě s tímto prohlásil panovník, že jest če- skému národu velice nakloněn a vě- nuje mu svou blahovolnost. Dále vy- slovil panovník k oběma místopředsedům přání, aby pracovali k dokonání díla míru. Osnova zákona o opravě videňského volebního řádu nachází se prý již od soboty v císařské kabinetní kanceláři a vláda prý ji od- poručuje na základě svého jednohlasného usnesení k nejvyššímu schválení. Levičácké listy jsou z té příčiny zrovna jakoby bez sebe. Rozumíme. Cítíť, že německá poruka dozná tím trhliny, jaká se tak hned nezacelí. Výborové schůze. Dnes sestoupí se fi- nanční výbor a podvýbor zemědělského výboru poslanecké sněmovny, večer pak sestoupí se výbor berní a rozpočtový. V tomto bude prý projedná- vána předloha o terstském přístavě. Uherská poslanecká sněmovna zahájila dnes debatu o rozpočtu ministerstva orby. Zpravo- daj Géza Papp vykládal podrobně jednotlivé po- ložky rozpočtu. Protianglické projevy ve Francii. »Fi- garo« uveřejňuje rozmluvu s neznámým státníkem, kterýž prý prohlásil, že projevy, namířené proti Anglicku, přiměly královnu Viktorii k rozkazu, aby velevyslanec Morris Paříže se vzdaloval a že důkladně pozměnily pocity královniny ku Francii. Pokračování podobných projevů značně by prý po- škodily postavení Delcasséovo.

Z říšské rady.

Z Vídně, 12. března. (Tel.)

Ve velikém náběhu ukončila sněmovna po- slanců povšechnou debatu o odvodu a započala také podrobnou debatu. Jelikož však čeští poslanci. obstrukce a výbor přinesli několik návrhů men- šiny a posl. dr. Herold a Doležal náramně dlouho mluvili, musilo ukončení debaty ponecháno býti na zítřek, aby dnes ještě mohlo dojíti ku prohlášení v otázce pracovní doby báňského dělnictva. V této věci ujal se slova předseda ministerstva Körber. i slíbil dělnictvu předlohu, snad ještě před veliko- nocemi, vysloviv naději, že dělnictvo zastaví stávku. O tom, jak bude asi předloha vypadati, ministr se nevyslovil. V rokování o branném zákoně neujal se nikdo slova, jen poslanci mluvili. Řeči byly vyjma uvedené české řečníky krátké. Patrně dohodla se vláda s předsedou o urychlení debaty a tak trvala dnešní schůze až do 9. hodin večer. Čeští poslanci přihlásili se patrně trochu pozdě, takže poslanec Engel, který měl podati prohlášení jménem strany mladočeské, teprve jako šestý řečník dostal se k slovu. Podivení vzbudilo, že kdežto čeští po- slanci prohlásili se proti předloze, posl. Hořica dal se zapsati pro. Pomýšlelo se asi na to, aby po případě za- bezpečilo se pro českého řečníka jedno z předních míst. Později shledáno, že by se neslušelo, aby oposiční prohlášení bylo dáno pod firmou proa a posl. Hořica dal se z řady řečníků vymazati. Situace prohlášením Čechů, že nebudou sice dělati obstrukci, ale že budou hlasovati proti před- loze, byla poněkud choulostivá, neboť také něme- cká lidová strana prohlásila se proti a tak bylo spolu s frakcemi zásadně oposičními na 150 po- slanců proti brannému zákonu. Mnozí poslanci v důmince, že dnes ještě rokování tak daleko ne- dospěje, dopřáli si dnes ještě prázdnin, při čemž právě na straně oposiční byla převaha. Jest patrno, že oposiční strany a s nimii čeští poslanci nebyli informováni o zamýšleném urychlení debaty, a tak nestalo se ani obvyklé vy- zvání k poslancům, aby se v plném počtu do- stavili. Zástupci německé lidové strany Herzmansky a Tschernigg, pak radikální Rusín Okuněvský vy- slovili se proti povolení, tento hlavně z toho dů- vodu, že se vojska v Haliči při volbách užívalo. Křesťanský sociál dr. Scheicher, který se vyslovil pro povolení zákona, vytýkal Čechům jich ob strukci, ač uznával, že vedou ji slušněji, nežli svého času Němci. Že se také jeho strana v ní súčast- nila a že se tedy dopouští autokritiky, toho siP Scheicher patrně nebyl vědom. V prohlášení, jež jménem mladočeského klubu podal posl. dr. Engel, bylo patrně znáti nesnáze způsobené tím, že na jedné straně zanechává se obstrukce s tím odůvodněním, že se tu jedná

o státní potřebu, aby císař rakouský a král český měl po ruce armádu, by mohl hájiti celistvosta velmocenské postavení říše, na druhé straně od- mítá se povolení této nutnosti z důvodů nespoko- jenosti s armádní správou a vládou. Předpokládá-li se, že v hlasování nachází vý- razu přání, aby celá sněmovna nebo alespoň její většina stejně hlasovala a aby mínění v hlasování tomto vyslovené zvítězilo, pak to není logické, když se předpokládá, že jiní postarají se o to, aby hlasování proti takové nutnosti stalo se neškodným. Kdo armádu v zájmu bezpečnosti a velmocenského postavení říše považuje za potřebnou, ten nemůže odepříti potřebné jí doplňování. Také odůvodnění obratu, nastoupivšího po obstrukci v branném vý- boru, svědčí o nesnázích, neboť důkaz síly, jak dr. Engel tvrdí, podán byl jen tak dalece, že se jednání ve výboru po několik schůzí protáhlo, ale přece jen přivedeno bylo ku konci. Slovinci Berks a Pogačnik, kteří před drem. Englem mluvili, dali výrazu svým sympatiím k ná- rodu českému. Poslednější zabýval se také otázkou »zde«, poukázav k tomu, že zákon pro hlášení platný o hlášení slovem »hier« ničeho neobsahuje, nýbrž jen ustanovuje, že se má předložiti branný pas Poslanec dr. Herold, který zase dnes po své nemoci poprvé ujal se slova, polemisoval s roz- hodným úspěchem proti německým řečníkům, zvláště proti generálnímu řečníku Schückrovi, ohra- žuje se rozhodně proti tomu, aby vojsko považo- váno bylo za nějakého od národů odloučeného či- nitele, který by se mohl postaviti proti národům, z nichž armáda vyšla. V podrobné debatě dostali se k slovu posl. Doležal a dr. Lang k odůvodňování menšinových návrhů. Zítra bude debata ukončena.

(Poslanecká sněmovna. Schůze 43.) Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 11. hod 50 minut. Ministr kultu a vyučování podává předlohu, tý- kající se příjmů a pensijního řádu systemisovaných osob učitelských na řecko-východním ústavu v Zadru. Do výboru zdravotního zvoleni byli poslancové Kindermaun, Chiari, Binder, Olpinski, Weigel, Piepes, Dvořák, Dyk, Hájek, Seichert, Jarossewitsch, Haase, Nowak, Leopold Steiner, Axmann, Gladyszowski, Kušár, Vetter, Klein, Radimský, Vernégnassil, Ha- genhofer, Cinger a Dürkheim. Posl. Gessmann, Steiner, Daschl a soudr. podávají návrh, ve kterém vyzývají vládu, aby při obnově obchodních smluv s Italií, poznámka o clu z vína nebyla obnovena. Iuterpelace podali poslancové Zeller, Schram- mel a soudr. v příčině nedělní práce v obchodech a voleb do výboru pomocníků v gremiu vídeňského obchodnictva, posl. Ludwigh a soudr. v příčině hrozícího boykotování rakouských zápalek v Úhrách, posl. Kittel a soudr. v příčině užívání zákona o tu- lácích proti cikánům, posl. Dyk v příčině exekuce, vedené proti obci Novákovicím pro nezaplacené daně a chování okresního hejtmana. v Přešticích naproti jistému obecnímu starostovi, posl. Vrátný, Hybeš a soudr. v příčině zacházení s politickým vězněm Pačesem v trestnici na Borech, dále stran zamítnutí žádosti za podporu invalidní sborovým velitelstvím ve Vídni a donucování majitelů uhelných dolů, aby za- chovávali předpisy zákona o nemocenském pojišťo- vání a konečně posl. Iro a soudr. stran zvýšení jízdních cen na železniční trati Marianské Lázně — Karlovy Vary. Předseda oznamuje, že posl. bar. Dipauli jako předseda a posl. dr. Kramář jako člen sociálně-poli- tického výboru si přejí, jménem tohoto výboru po- dati zprávu. Nebude-li proti tomu námitek, dá před- seda přednésti tuto ústní zprávu na konci schůze. (Pochvala). K návrhu posl. dra. Gessmanna přikazujese jeho návrh o doložce cla z vína bez prního čtení ná- rodohospodářskému výboru. Podobně přikazuje se k návrhu posl. Silvestra vládní předloha o zvýšení platů zvěrolékařům bez prvního čtení výboru rozpočtovému. Následuje jednání dle denního pořádku a poslan- cové odevzdávají nejprve hlasovací lístky pro volbu na uprázdněné místo náhradníka říšského soudua pro člena železničního výboru. Následuje zpráva branného výboruo vládní předloze o kontingentu nováčků. (Zpravodaj posl. Popowski) K slovu jsou přihlášeni: Proti: posl. Herz- mansky, Okuniewski, Tschernigg, Sylvestr, Zimmer, Herold, Kittel, Doležal, Forcher. Wolffhardt, Böheim, Girstmayr, Heeger, Polzhofer, Hueber, Fořt, Pospíšil, Kaiser, Hofer, Taňačkjevič, Pommer, Formánek, Kramář, Engel, Iro, Brzorád a Janda; pro: posl. Hořica, Wilhelm, Pfeifer, Scheicher, Ant. Steinen

Herbst, Berker, Eugen Abrahamowicz, Straucher Pergelt, Schücker, Gtössl, Pfersche, Fourniera Pogačník. Posl. Herzmansky odvolává se na prohlášení, které zástupcové německé lidové strany učinili již ve branném výboru, že strana tato prozatím pro před- lohu hlasovati nemůže, poněvadž positivní poloha není dosud vyjasněna. Ohrožené postavení Němců musí býti zabezpedeno a na návrhy strany, na úlevy rol- níkům vzhledem k vojenské službě nebyl vzat ohled. Řečník na to vykládá, že vydržování tak velikého vojska jest pro stát jako Rukousko příliš drahou věcí a že by se mohlo vystačiti s polovičkou těchto výloh, druhou pak obrátiti k účelům užitečným. Vývojem vojska trpí prý zejména zemědělství. Jest příkazem nutnosti, aby se odbíhání zemědělského dělnictva k průmyslu učinil konec. Kdežto se na vojsko obě- tují miliony, pamatuje se na zemědělce jenom nepatr- nými oběťmi; nechť prý tedy ministr zemské obrany dopomůže zemědělcům ku splnění jich přání a ze- jména nechť se udělování dovolené synům rolníků postaví na širší základy. Ne ve velikosti vojska, nýbrž v síle lidu leží spása a budoucnost státu. (Hluény souhlas.) Předseda oznamuje, že posl. Hořica dal se škrtnouti ze seznamu řečníků. Posl. Berks praví, že předloha o odvodu není nutností státní, nýbrž lidovou a jejich nepovolením, že by nebyla postižena vláda, nýbrž lid. Řečník blahopřeje svým přátelům na pravici k rozhodnutí upustiti od obstrukce proti této předloze. Vinu na událostech v branném výboru, jež vedly bez mála k parlamentární krisi, nese vláda, která předlohu v čas nepodala. Dále mluví řečník o nezdravých poměrech v parla- mentě, a praví, že českému národu stala se zrušením jazykových nařízení těžká křivda. Úmysl Čechů, každé vládě, která tento odpor udržuje, dělati nej- ostřejší oposici, jest tudíž úplně vysvětlitelný. Většina pokusila se sestavením presidia. vyvolati náladu pří- znivou. »My na této straně«, praví řečník, »prová- zeli jsme smiřovací akci s největšími sympathiemi a naše plné sympathie provází snahy po dosažení jazykové rovnoprávnosti, jak vychází z pravice této sněmovny. Ale s nemenším účastenstvím snahy levice po dosažení národní autonomie, neb tyto zásady jsou také našemi zásadami. — Ku svému ozdravění« — končí řečník — potřebuje parlament klidu a ten nalezne jenom v práci.« (Souhlas v pravo.) Posl. Okuniewski prohlašuje, že bude hlaso- vati proti předloze, ale jeho votum neplatí prý sta- tečné armádě, nýbrž jedině její správě. Armády užívá se k účelům, jež jsou jejímu určení zcela cizí, tak na př. k udržování špatných poměrů v Haliči. Řečník žádá, aby se týrání vojáků a nadávání jim udělal konec a stěžuje si na konec, že se na řecko- katolické svátky ve vojsku nezachovávají. (Souhlas.) Posí. Scheicher lituje neschopnost sněmovny ku práci a polemisuje pak s posl. Berksem. Jest prý směšno, pakli tento praví, že vláda ruší schopnost parlamentu ku práci. Nyní ji ruší Čechové, byti způsobem poněkud slušnějším, než se dálo s jiné strany. Parlament jest mrtvý, jestliže oposice vždy dupá nohama, sotva že se jí něco nelíbí Následkem toho ztratil parlament všecku vážnost. Řečník obrací se proti posl. Herzmanskému a připomíná, že již před osmi lety podal návrhy, aby hlavy rodin mezi živnost- níky zařaďovány byly jenom do náhradní zálohy. Tenkrát byl přehlasován, ale dnes tento návrh obno- vuje. Řečník doporučuje v té příčině resoluci k při- jetí a žádá na konec, aby škodlivá otázka národní byla odstraněna a aby se v oboru národohospodář- ském vážně pracovalo. (Souhlas a potlesk.) Resoluce se dostatečně podporuje. Posl. Pochernigg žádá za zrušení vojenského cvičení pro osoby, které slouží déle než 10 rokůa vyvrací námitky proti tomuto návrhu svého času uči- něné. Veliké manévry nazývá hazardní hrou s národ- ním majetkem a líčí pak nouzi rolníků, která není v nejmenším zaviněna nedostatkem pracovních sil. Řečník končí ujištěním, že jeho strana bude hlasovati proti předloze ne proto, že by byla nepřá- telskou armádě nebo vládě, nýbrž proto, poněvadž smýšlí přátelsky s lidem. Posl. Pogačnik táže se, proč posl. Scheicher nepřišel s radou, aby se upustilo od jazýkového zá- pasu, již před třemi lety. Hlasování »zde« bylo uměle uděláno státní záležitostí. Předepsáno není vůbec žádné hlásení, nýbrž jenom odevzdání knížek. Na jihu monarchie děje se hlasování v mateřském jazyku bez překážky. Armádní řeč stává pouze na papíře. Veliká část viny na politování hodných pří- bězích při kontrolních shromážděních leží v nezna- losti zemské řeči se strany důstojnostníků. Řečník doporuje zřízení okresních správních důstojníků, kteří by byli mocni zemského jazyka a žádá, aby losování bylo zrušeno. Na místo toho nechť se synové pro- středních rolníků, již předem odvádí k náhradní záloze.