#1
alto_textblock
#1
1905.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2. K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
V Praze, ve čtvrtek dne 15. června.
#8
alto_textblock
#8
K číslu 162
Číslo v Praze za 2
a na venkově za 3h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
álka.
#11
alto_textblock
#11
Žádný mír.
x. Z Berlína, 15. června. Z Petrohradu
sdělují, že čelný státník jeden vyslovil se o míru
velmi pessimisticky. V rozhodujících
kruzích panuje prý přesvědčení, že japonské
prostředky jsou již vyčerpány a že Japonei
více než Rusové touží po míru. Car
seznati chce napřed podmínky japonské. Tyto
však velmi nepříjemně ho překvapí. Car ni-
kdy k tomu nedá souhlas, aby pev-
nost vladivostocká byla sbořena.
Nesvolí také k podmínce, která by se týkala
vydání Mandžurie. Neboť podmínka ta by
znamenala, že Rusko se vzdává docela koloni-
ální politiky na Východě. K míru nedoj de
a celá akce Rooseveltova přinesla
prý výhody toliko — burse.
#12
alto_textblock
#12
Ruské hlasy o míru a válce.
Z Petrohradu, 14. června. »No voje
Vremja« píše, že Japonsko potřebuje míru
více než Rusko. Proto Rusko musí zůstati ne-
povolným a dlužno připravovati vý-
pravu z i m ní.
»Svět« tvrdí, že armáda sama si přeje
války a že již vzhledem na armádu nesmí býti
mír uzavřen.
#13
alto_textblock
#13
Domnělé japonské podmínky.
Z Vídně, 15. června. » N. Fr. P rie s se
sděluje o podmínkách míru, které činí Japon-
sko. Jsou to: Uznání japonského protektorátu
na Koreji, vrácení Mandžurie Číně, mezinárodní
kontrola železnice východo-čínské. Co se týká
Port Arturu, víra v jeho strategickou cenu
byla podstatně zvrácena a majetek pevnosti ne-
způsobí asi sporů. Japonsko nebude žádat ani
sboření pevnosti vladivostocké, ani odstoupení
Sachalinu nežádá a to proto, poněvadž Ja-
ponci dosud na půdu ruskou nevkročili. v
příčině válečné náhrady spokojí se Japonci ná-
hradou skutečných výdajů.
#14
alto_textblock
#14
Petrohradskou zprávu, že se vyskytl podnět,
aby Ojama a Liněvič vyjednávali o míru, dlužno
opraviti v ten rozum, že navrženo, aby tito voje-
vůdci radili se toliko o klidu zbraní, než by
došlo k rokování o podmínkách zakončení celé
války vůbec. Není však známo, jak se zachová
petrohradský kabinet k podnětu tomu.
#15
alto_textblock
#15
Vyjádření Rooseveltovo.
z Washingtonu, 14. června. (C.-B.) »Reu-
ter. kanc.« President Roosevelt dnes odpoledne
vyslovil se proti domněnkám, že by se byly vy
skytly nějaké známky rušící vyjednávání, smě-
řující k míru.
#16
alto_textblock
#16
Válka a škola.
Při obvyklé nynější výroční slavnosti škol
základních přirovnal narvský biskup Antonín ve
své řeči nynější postavení Ruska
k situaci Francie po válce s Něme-
ckem. Jako tehdy Německo vděčilo svůj
úspěch svému »schulmeistru«, tak i Rusko
musí uznati ohromný význam vzdělání pro ka-
ždého a celý národ. Na to podán výkaz o stavu
školství obecního v Petrohradě za minulý rok
bylo tu 335 elementárních škol s 574 třídami
v nich bylo 14.319 hochů a 13.837 děvčat,
celkem 28.156 dětí; z těch odbylo celý kura
vyučovací 3106 hochů a 2857 dívěk.
#17
alto_textblock
#17
Události na Rusi.
#18
alto_textblock
#18
Car pro rychlé provedení reskriptu
únorového.
Z Petrohradu, 14. června. (C.-B.) Finančn
ministr předložil caru prohlášení, přijaté od zá-
stupců obchodu) a průmyslu o provedenl car
ského reskriptu ze dne 18. února (ruskéhoc ka-
lendáře), týkajícího se z avedení li dového
zastupitelstva. Delegát moskevské bursy
byl nyní se svolením carovým od finančního mi-
nistra uvědoměn, že rychlé proveden
reskriptu toho jest pře dmětem
zvláštní péče carovy a že dostal mini-
sterský komitét rozkaz, aby ihned zkoušel pro
váděcí ustanovení: reskriptu ministrem vnitra vy-
#19
alto_textblock
#19
pracované. Usnesení ministerského komitétu má
býti ihned caru předloženo.
#20
alto_textblock
#20
K nynějším poměrům.
Zdraví K. P. Pobědonosceva po-
zvolna se zlepšuje. Jak se v Petrohradě praví,
radí lékaři nemocnému, aby na delší dobu odjel
k zotavení za hranice.
Z Japonska brzy odjede do Petrohradu bý-
valý velitel portarturské pevnosti generál-lieutenant
Smirnov.
Ministr dopravy kníže Chilko v navštíví
v druhé polovici června opět sibířskou že-
leznici.
Kolují pověsti v Petrohradě o odstoupení
moskevského gen. gubernátora Kozlova a mo-
skevského gubernátora Kristi.
Spisovatel Maxim Gorký po návratu
z Krymu dlí na letním bytě v Kuokkolu, Leo-
nid Andrejev v Raivole.
Jako kandidáti na hodnost petrohrad-
ského starosty jmenují se M. V. Krassov-
ský, A. N. Nikitin a J. Glazunov.
V červnu přijede de Petrohradu gen. po-
bočník M. J. Dragomirov, příjezd jeho sou-
visí dle všeho s novými plány pro bojiště.
Do obecní pokladny petrohradské dosud při-
šlo na soukromých darech pro nemocnéa
raněné vojíny 500.000 rublů.
V kyjevské dumě podán návrh, aby zakro-
čeno bylo u vlády za povolení ke zřízení po-
mníku maloruskému básníku Ševčenkovi.
V Kyšiněvě, jehož obyvatelstvo je rumun-
ské a židovské, nikterak nechce zavládnouti po-
řádek a klid. Mezi Rumuny a Židy panuje ne-
zkrotné nepřátelství. Rumuni utvořili tlupy, kte-
ré udržují Židy jako v stavu obležení. Židé se
odvažují z domu pouze v nevyhnutelných pří-
padech. Jsou přepadáni dnem i nocí. Policie
sbírá zbité a dopravuje do nemocnice. Několik
příkladů: V Kupecké ulici byl zbit Žid, až po-
zbyl vědomí. Jakási žena, vírem zachvácena,
byla bezděkou svědkyní divokého výjevu. Ne-
mohouc přemoci své dojmy, volala: „Bestie, za-
bili jste člověka!“ Štěstí její bylo, že neznámý
úřadník vyvedl ji za ruku z davu, násilně od-
#21
alto_textblock
#21
jeho
#22
alto_textblock
#22
FEUILLETON.
#23
alto_textblock
#23
Učený professor.
#24
alto_textblock
#24
V Americe když někdo neví, jak by ubil
čas, vyučuje některé vědě nebo umění, jemuž
obyčejně nejméně rozumí. Tak vzmáhá se zá-
stup professorů, z nichž mnozí vyznačují se
nevědomostí zrovna úžasnou. Chcete příklad?
Není tomu dávno, co Oscar Lovell Triggs, pro-
fessor anglické literatury, uveřejnil studi., v níž
dokazoval, že genius olivového krále Johna D.
Rockefellera předčí genia samého Williama
Shakespeara. Z toho se ovšem strhla bouře.
Denníky vytáhly proti professoru a „Sun“ do-
konce prohlásil, že obě Ameriky neviděly ještě
takového osla, jako je Triggs. Professor žaloval
žurnál a žádal za náhradu 50.000 dollarů. Př
procesu chtěl se soudce přesvědčiti, zdali sku-
tečně professor zasluhoval titul, jímž jej „Sun“
obdařil, a dal mu několik otázek:
„Jste professorem anglické literatury na uni
versitě chicagské2
„Jsem.
„Studoval jste Shakespeara
„Studoval.
„Kdo byli Romec a Julie?“
„Muž a žena.“
„Dobře. A čím se živili?“
„Romeo byl kupcen ve Venezii a Julie byla
dcera.
„Velmi dobře! Kdo byl král Leac?“
„Panovník.
„Nad čím?“
„Nad svými poddanými.
„Čím se proslavil?
„Vítězně skončil mnohé bitvy a pak oslepl.
„S kým válčil?
„Se svými nepřáteli.
#25
alto_textblock
#25
dati.-
#26
alto_textblock
#26
„Mohl byste mi říci, jak končí hra.
jak se vám líbí?
„Právě tak: jak se vám líbí.
„Kdo byla Ofelie?“
„Pokojská v hotelu „Bristol“. Byla to
hezká blondýna. Krev a mléko. Ale k čertu, od
kud ji znáte?“
„A kdo byl Othelo?“
„Byl to veneziánský černoch, odsouzený
k smrti, že zavraždil ženu. Negři jsou všichn
takoví. Proto byl jsem a jsem dosud rozhodně
proti tomu, aby nám byli na roveň postaveni.“
„Co víte o „Zákonu odplaty?“
„Je to zákon od našeho Luncha. W
Shakespeare byl dobrý prorok; byl hoden být
občanem americkým.
„Kdo byl Falstaff?
„Byl to šlechtic, jehož znakem v podvaz
Kovém řádu byl hostinec.
„Nu, myslím, že to stačí. Jste věru učenec.“
„Vím to. Studoval jsem důkladně Skakes
peara. Chcete-li, mohu vám více důkazů po
„Ne, ne, pro bůh, jenom to ne ...
„Sun“ byl odsouzen, že musil zaplatit šes
krejcarů pokuty a žalobník útraty soudní. Téhož
dne požádal pan Triggs o propuštěnou.
#27
alto_textblock
#27
Honba po autografech.
#28
alto_textblock
#28
V naší době pořádají se na autografy hony
jako na zajíce. Někteři slavní muži rádi plat
tuto daň za obdiv, jako na př. Mascagni a Pre-
vest; jiní — patří mez ně Carducci a Mark
Twain — naproti tomu děsí se pouhé myšlenky,
viděti své jméno napsané v nějakém albu.
Před několika léty byli sběratelé autografů
elmi pohoršeni prohlášením spisovatele Ro-
keggere: „Ať vezmou páni sběratelé autograf
#29
alto_textblock
#29
na vědomí, že ode dneška budu vyhovovati je-
jich přáním. Vzal jsem si sekretáře, který je
oprávněn, rozesílati autografy a podpisovati je
mým jménem.?
Hans von Bülow několikráte se vyjádřil
o sběratelích autografů a slova jeho působila
vždy jako studená sprcha na jejich enthu-
siasmus. „Také hony na autografy měly by se
zařaditi do určité roční doby, na příklad od
prvního jarního dne do posledního zimního.“
Adolf d'Aronge odpovídal na žádost o auto-
grafy tištěným lístkem, kde stálo: „Poněvadž
každý den žádají ode mne autografy, nemohu
jinak, než tímto způsobem oznámiti: Nemohu.“
Mistr Massenet odpovídal sběratelům auto-
grafů podobně lístkem, kde bylo natištěno:
„Dejte sto franků na chudé a pošlu vám s pod-
pisem čásť svého díla.
Dr. Foerster, ředitel divadla ve Vídni, na.
psal jednou do alba fanatického sběratele auto-
grafů tato Hamletova slova: „Co čtete, můj
princi?“ „Slova, slova, slova.“ Je to případná
kritika pro tyto sběratele, poněvadž skutečně ne-
starají se většinou o nic jiného, nežli sbírati
slova, jež napsali lidé slavní.
O ministru Talleyrandovi se vypravuje, že
mladému Pařížanu, který ho žádal o autograf,
odpověděl: „Buďte tak laskav a přijďte zejtra k
mně k obědu. Bude u mne několik slavných lidí,
nerad bych sám byl hloupým.
Ale nejlepší jistě je odpověď Dumasa otce,
kterou dal jistému pánu, jenž mu stále byl v pa-
tách, žádaje na něm „pouze dvě slova o pod-
pisem“.
po
„Pan Tale z Talů má mou směnku, jež celá
psána je mou rukou; vyplaťte ji a budete míti
autograf, který pro mne pro vár bude — nej-
dražší.“
Z jlalštiny přel. A. C