ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b51cb420-7aec-11dc-8400-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
1905.
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2. K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NA
#4 alto_textblock #4
U
#5 alto_textblock #5
V Praze, ve čtvrtek dne 15. června.
#6 alto_textblock #6
N
#7 alto_textblock #7
I.
#8 alto_textblock #8
K číslu 162 Číslo v Praze za 2 a na venkově za 3h
#9 alto_textblock #9
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakc a expedice.
#10 alto_textblock #10
álka.
#11 alto_textblock #11
Žádný mír. x. Z Berlína, 15. června. Z Petrohradu sdělují, že čelný státník jeden vyslovil se o míru velmi pessimisticky. V rozhodujících kruzích panuje prý přesvědčení, že japonské prostředky jsou již vyčerpány a že Japonei více než Rusové touží po míru. Car seznati chce napřed podmínky japonské. Tyto však velmi nepříjemně ho překvapí. Car ni- kdy k tomu nedá souhlas, aby pev- nost vladivostocká byla sbořena. Nesvolí také k podmínce, která by se týkala vydání Mandžurie. Neboť podmínka ta by znamenala, že Rusko se vzdává docela koloni- ální politiky na Východě. K míru nedoj de a celá akce Rooseveltova přinesla prý výhody toliko — burse.
#12 alto_textblock #12
Ruské hlasy o míru a válce. Z Petrohradu, 14. června. »No voje Vremja« píše, že Japonsko potřebuje míru více než Rusko. Proto Rusko musí zůstati ne- povolným a dlužno připravovati vý- pravu z i m ní. »Svět« tvrdí, že armáda sama si přeje války a že již vzhledem na armádu nesmí býti mír uzavřen.
#13 alto_textblock #13
Domnělé japonské podmínky. Z Vídně, 15. června. » N. Fr. P rie s se sděluje o podmínkách míru, které činí Japon- sko. Jsou to: Uznání japonského protektorátu na Koreji, vrácení Mandžurie Číně, mezinárodní kontrola železnice východo-čínské. Co se týká Port Arturu, víra v jeho strategickou cenu byla podstatně zvrácena a majetek pevnosti ne- způsobí asi sporů. Japonsko nebude žádat ani sboření pevnosti vladivostocké, ani odstoupení Sachalinu nežádá a to proto, poněvadž Ja- ponci dosud na půdu ruskou nevkročili. v příčině válečné náhrady spokojí se Japonci ná- hradou skutečných výdajů.
#14 alto_textblock #14
Petrohradskou zprávu, že se vyskytl podnět, aby Ojama a Liněvič vyjednávali o míru, dlužno opraviti v ten rozum, že navrženo, aby tito voje- vůdci radili se toliko o klidu zbraní, než by došlo k rokování o podmínkách zakončení celé války vůbec. Není však známo, jak se zachová petrohradský kabinet k podnětu tomu.
#15 alto_textblock #15
Vyjádření Rooseveltovo. z Washingtonu, 14. června. (C.-B.) »Reu- ter. kanc.« President Roosevelt dnes odpoledne vyslovil se proti domněnkám, že by se byly vy skytly nějaké známky rušící vyjednávání, smě- řující k míru.
#16 alto_textblock #16
Válka a škola. Při obvyklé nynější výroční slavnosti škol základních přirovnal narvský biskup Antonín ve své řeči nynější postavení Ruska k situaci Francie po válce s Něme- ckem. Jako tehdy Německo vděčilo svůj úspěch svému »schulmeistru«, tak i Rusko musí uznati ohromný význam vzdělání pro ka- ždého a celý národ. Na to podán výkaz o stavu školství obecního v Petrohradě za minulý rok bylo tu 335 elementárních škol s 574 třídami v nich bylo 14.319 hochů a 13.837 děvčat, celkem 28.156 dětí; z těch odbylo celý kura vyučovací 3106 hochů a 2857 dívěk.
#17 alto_textblock #17
Události na Rusi.
#18 alto_textblock #18
Car pro rychlé provedení reskriptu únorového. Z Petrohradu, 14. června. (C.-B.) Finančn ministr předložil caru prohlášení, přijaté od zá- stupců obchodu) a průmyslu o provedenl car ského reskriptu ze dne 18. února (ruskéhoc ka- lendáře), týkajícího se z avedení li dového zastupitelstva. Delegát moskevské bursy byl nyní se svolením carovým od finančního mi- nistra uvědoměn, že rychlé proveden reskriptu toho jest pře dmětem zvláštní péče carovy a že dostal mini- sterský komitét rozkaz, aby ihned zkoušel pro váděcí ustanovení: reskriptu ministrem vnitra vy-
#19 alto_textblock #19
pracované. Usnesení ministerského komitétu má býti ihned caru předloženo.
#20 alto_textblock #20
K nynějším poměrům. Zdraví K. P. Pobědonosceva po- zvolna se zlepšuje. Jak se v Petrohradě praví, radí lékaři nemocnému, aby na delší dobu odjel k zotavení za hranice. Z Japonska brzy odjede do Petrohradu bý- valý velitel portarturské pevnosti generál-lieutenant Smirnov. Ministr dopravy kníže Chilko v navštíví v druhé polovici června opět sibířskou že- leznici. Kolují pověsti v Petrohradě o odstoupení moskevského gen. gubernátora Kozlova a mo- skevského gubernátora Kristi. Spisovatel Maxim Gorký po návratu z Krymu dlí na letním bytě v Kuokkolu, Leo- nid Andrejev v Raivole. Jako kandidáti na hodnost petrohrad- ského starosty jmenují se M. V. Krassov- ský, A. N. Nikitin a J. Glazunov. V červnu přijede de Petrohradu gen. po- bočník M. J. Dragomirov, příjezd jeho sou- visí dle všeho s novými plány pro bojiště. Do obecní pokladny petrohradské dosud při- šlo na soukromých darech pro nemocnéa raněné vojíny 500.000 rublů. V kyjevské dumě podán návrh, aby zakro- čeno bylo u vlády za povolení ke zřízení po- mníku maloruskému básníku Ševčenkovi. V Kyšiněvě, jehož obyvatelstvo je rumun- ské a židovské, nikterak nechce zavládnouti po- řádek a klid. Mezi Rumuny a Židy panuje ne- zkrotné nepřátelství. Rumuni utvořili tlupy, kte- ré udržují Židy jako v stavu obležení. Židé se odvažují z domu pouze v nevyhnutelných pří- padech. Jsou přepadáni dnem i nocí. Policie sbírá zbité a dopravuje do nemocnice. Několik příkladů: V Kupecké ulici byl zbit Žid, až po- zbyl vědomí. Jakási žena, vírem zachvácena, byla bezděkou svědkyní divokého výjevu. Ne- mohouc přemoci své dojmy, volala: „Bestie, za- bili jste člověka!“ Štěstí její bylo, že neznámý úřadník vyvedl ji za ruku z davu, násilně od-
#21 alto_textblock #21
jeho
#22 alto_textblock #22
FEUILLETON.
#23 alto_textblock #23
Učený professor.
#24 alto_textblock #24
V Americe když někdo neví, jak by ubil čas, vyučuje některé vědě nebo umění, jemuž obyčejně nejméně rozumí. Tak vzmáhá se zá- stup professorů, z nichž mnozí vyznačují se nevědomostí zrovna úžasnou. Chcete příklad? Není tomu dávno, co Oscar Lovell Triggs, pro- fessor anglické literatury, uveřejnil studi., v níž dokazoval, že genius olivového krále Johna D. Rockefellera předčí genia samého Williama Shakespeara. Z toho se ovšem strhla bouře. Denníky vytáhly proti professoru a „Sun“ do- konce prohlásil, že obě Ameriky neviděly ještě takového osla, jako je Triggs. Professor žaloval žurnál a žádal za náhradu 50.000 dollarů. Př procesu chtěl se soudce přesvědčiti, zdali sku- tečně professor zasluhoval titul, jímž jej „Sun“ obdařil, a dal mu několik otázek: „Jste professorem anglické literatury na uni versitě chicagské2 „Jsem. „Studoval jste Shakespeara „Studoval. „Kdo byli Romec a Julie?“ „Muž a žena.“ „Dobře. A čím se živili?“ „Romeo byl kupcen ve Venezii a Julie byla dcera. „Velmi dobře! Kdo byl král Leac?“ „Panovník. „Nad čím?“ „Nad svými poddanými. „Čím se proslavil? „Vítězně skončil mnohé bitvy a pak oslepl. „S kým válčil? „Se svými nepřáteli.
#25 alto_textblock #25
dati.-
#26 alto_textblock #26
„Mohl byste mi říci, jak končí hra. jak se vám líbí? „Právě tak: jak se vám líbí. „Kdo byla Ofelie?“ „Pokojská v hotelu „Bristol“. Byla to hezká blondýna. Krev a mléko. Ale k čertu, od kud ji znáte?“ „A kdo byl Othelo?“ „Byl to veneziánský černoch, odsouzený k smrti, že zavraždil ženu. Negři jsou všichn takoví. Proto byl jsem a jsem dosud rozhodně proti tomu, aby nám byli na roveň postaveni.“ „Co víte o „Zákonu odplaty?“ „Je to zákon od našeho Luncha. W Shakespeare byl dobrý prorok; byl hoden být občanem americkým. „Kdo byl Falstaff? „Byl to šlechtic, jehož znakem v podvaz Kovém řádu byl hostinec. „Nu, myslím, že to stačí. Jste věru učenec.“ „Vím to. Studoval jsem důkladně Skakes peara. Chcete-li, mohu vám více důkazů po „Ne, ne, pro bůh, jenom to ne ... „Sun“ byl odsouzen, že musil zaplatit šes krejcarů pokuty a žalobník útraty soudní. Téhož dne požádal pan Triggs o propuštěnou.
#27 alto_textblock #27
Honba po autografech.
#28 alto_textblock #28
V naší době pořádají se na autografy hony jako na zajíce. Někteři slavní muži rádi plat tuto daň za obdiv, jako na př. Mascagni a Pre- vest; jiní — patří mez ně Carducci a Mark Twain — naproti tomu děsí se pouhé myšlenky, viděti své jméno napsané v nějakém albu. Před několika léty byli sběratelé autografů elmi pohoršeni prohlášením spisovatele Ro- keggere: „Ať vezmou páni sběratelé autograf
#29 alto_textblock #29
na vědomí, že ode dneška budu vyhovovati je- jich přáním. Vzal jsem si sekretáře, který je oprávněn, rozesílati autografy a podpisovati je mým jménem.? Hans von Bülow několikráte se vyjádřil o sběratelích autografů a slova jeho působila vždy jako studená sprcha na jejich enthu- siasmus. „Také hony na autografy měly by se zařaditi do určité roční doby, na příklad od prvního jarního dne do posledního zimního.“ Adolf d'Aronge odpovídal na žádost o auto- grafy tištěným lístkem, kde stálo: „Poněvadž každý den žádají ode mne autografy, nemohu jinak, než tímto způsobem oznámiti: Nemohu.“ Mistr Massenet odpovídal sběratelům auto- grafů podobně lístkem, kde bylo natištěno: „Dejte sto franků na chudé a pošlu vám s pod- pisem čásť svého díla. Dr. Foerster, ředitel divadla ve Vídni, na. psal jednou do alba fanatického sběratele auto- grafů tato Hamletova slova: „Co čtete, můj princi?“ „Slova, slova, slova.“ Je to případná kritika pro tyto sběratele, poněvadž skutečně ne- starají se většinou o nic jiného, nežli sbírati slova, jež napsali lidé slavní. O ministru Talleyrandovi se vypravuje, že mladému Pařížanu, který ho žádal o autograf, odpověděl: „Buďte tak laskav a přijďte zejtra k mně k obědu. Bude u mne několik slavných lidí, nerad bych sám byl hloupým. Ale nejlepší jistě je odpověď Dumasa otce, kterou dal jistému pánu, jenž mu stále byl v pa- tách, žádaje na něm „pouze dvě slova o pod- pisem“. po „Pan Tale z Talů má mou směnku, jež celá psána je mou rukou; vyplaťte ji a budete míti autograf, který pro mne pro vár bude — nej- dražší.“ Z jlalštiny přel. A. C