#1
alto_textblock
#1
1905.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#3
alto_textblock
#3
NARUDNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve středu dne 14. června.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 161.
Čislo v Praze za 2h
a na venkověl za 3h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Válka.
#10
alto_textblock
#10
K vyjednávání o mír.
Z Londýna, 14. června. »Times« sdělují
z Petrohradu nadmíru neuvěřitelnou zprávu, že
vyjednávání o mír povede Ojama s Liněvičem
a že Roosevelt sám tento návrh učinil. Zpravo-
daj listu také považuje tento způsob za nejlepší,
poněvadž zabrání se tak nutnost schůzky diplo-
matů a celé jednání bude míti více ráz vojen-
ské přímosti a upřímnosti. Oba zástupci budou
prý se svými vládami v bezprostředním spojen
telegrafickém.
#11
alto_textblock
#11
Odpovědi Ruska a Japonska.
Z Washingtonu, 13. června. (C.-B.) »Reu-
terova kancelář« sděluje: Vláda dostala odpověd
Ruska na Rooseveltovu nótu. Souhlasí s ústním
sdělením, jež učinil včera vyslanec hr. Cassini
k presidentu. K návrhu obou válčících stran,
dle něhož si nepřejí uveřejnění svých odpovědí,
rozhodl se Roosevelt odpovědi ty neuveřejniti,
ale officiálně se ujišťuje, že neúřadní sdělení.
jež již učiněna o obsahu odpovědí, jsou případná
a úplně vyhovující.
Nové minové loďstvo.
—ch. Z Petrohradu, 13. června. V brzku
má býti započato se stavbou nového velkého
minového loďstva v domácích vodách. Čásť mi-
nonosek bude dopravena po sibířské dráze na
dalný Východ.
#12
alto_textblock
#12
Témuž listu sdělují z Londýna, že
také tam v příčině míru je smýšlení pessimisti-
cké a že jest obava, že Rusko protáhne prů-
pravné jednání a že nepřijme japonský požada-
vek náhrady válečné a zachování statu quo vá-
lečné posice a síly ruské v Mandžurii.
Z Petrohradu sdělují sem, že obrat
k zahájení akce mírové způsobily momenty
dva: jednak prohlásil ministr financí, že odmítá
veškeru zodpovědnost, bude-li ve válce pokračo-
váno a jednak množila se vzpoura nejen v muž-
stvu, ale i důstojnictvu ruské armády. Liněvič
prý musil dáti 150 důstojníků zastřeliti.
#13
alto_textblock
#13
Události na Rusi.
#14
alto_textblock
#14
K nynějším poměrům.
Proslýchá se v Petrohradě, že otázka o
přeložení některých vyšších ústa-
vů školních z hlavních a větších
měst do menších měst rozřešena kladně.
—ch. Z Petrohradu, 14. června. Z hodno-
věrných míst se ujišťuje, že nástupcem ministra
osvěty gen.-l. Glazova, jenž stane se čle-
nem státní rady, bude universitní professor, sla-
vista Ant. S. Budilovič.
Z Petrohradu, 13. června. (C.-B.) [»Petr
tel. kanc.«] Dosavadní pomocník ministra orby
tajný rada šl. Schwanebach, pověřen hod
ností šéfa vrchní správy pro zemskou organi-
saci v zemědělství.
Z Moskvy, 13. června. (C.-B.) Depu
tace, jež povéřena odevzdati caru petici, vy
pracovanou od zástupců zemstev a starostů měst.
odjela dnes do Petrohradu. Bude od carav
soukromé audienci přijata.
#15
alto_textblock
#15
žil císaři listinu ministrů. Očekává se, že jme“
nování jich je zcela blízké. Než bude příslušná
publikace v úřadním listě uherském, bude spro-
štěn baron Fejérváry své hodnosti jako kapitán
uherských trabantů. Baron Fejérváry převezme
ressort ministra financí vzhledem na
blízké rozhodnutí o kvotové věci. Protože parla-
menty obou polovin říše do konce června o
kvotě se nedohodnou, bude tato prodloužena cí-
sařem na rok. Protože však příslušný akt pa-
novníkův musí býti opatřen podpisem ministra
financí, baron Fejérváry převzal tento res-
sort, aby svým podpisem rozhodnutí krále uher-
ského kryl. Není vyloučeno, že bude porte-
feuille tento brzy předán jinému. Provisorně
převezme bar. Fejérváry ještě ministerstvo
třetí, totiž funkci ministra a latere, kte-
rou zastával již opětně jako ministr honvédů.
Tyto tři úřady převezme bar. Fejérváry,
předpokládaje, že setrvání v nich bude zcela
krátké. Nabídl ostatně křeslo ministra kol osoby
císařovy mladému aristokratu, který je záhy
převezme.
Z Pešti, 14. června. Jakkoli většina no-
vých ministrů jsou členy liberální strany, tato
není jich jmenováním dokonce potěšena, na-
opak rozmrzena, poněvadž se budí zdání,
jako by mezi kabinetem Fejérvárovým
a liberální stranou bylo nějaké spojení. Jakkoli
pak noví ministři hned po svém jmenování vy-
stoupí ze strany, tato se usnese na jednohlasné
deklaraci, ve které kterékoliv spojení popírá.
Orgány strany neodvislosti prohlašují, že
přestavba kabinetu stane se koncem tohoto mě-
síce na pouze parlamentní.
#16
alto_textblock
#16
Z Mandžurie.
Z Londýna, 14. června. »Daily Te-
legraph« oznamuje se v sobotu z Tokia, že
generál Liněvič nalezá se v posici naprosto
beznadějné (?) a že je téměř obklíčen. Bude-l
se ve válce pokračovati, připraví japonská ar-
máda v Mandžurii Rusům stejný osud jako ja-
ponská marina v úžině cušimské. Jest pravdě-
podobno, že Japonci se chystajl na postup.
#17
alto_textblock
#17
. . .
Z Berlína, 14. června. »Kölnische
Zeitung« oznamují z Petrohradu
Podnět Rooseveltův k zahájení akce na pro-
spěch míru učinil v Petrohradě dobrý dojem,
ale nadějným není. Nikdo nechce míru potup-
nému, dokud Rusko není poraženo. Listy žá-
dají, aby rozhodnutí o míru či válce zůstavilo
se zastupitelstvu lidovému, čemuž však úřadní
kruhy nechtějí, poněvadž zastupitelstvo lidové
nemůže se sejíti před podzimem.
#18
alto_textblock
#18
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#19
alto_textblock
#19
Vídeňský parlament.
Z Vídně, 14. června. O 9. hodině dopo-
lední sešly se v parlamentě skoro všechny kluby
k poradám jednak o situaci, jednak o pra-
covním programu. Tento byl stanoven
definitivně včera na ministerské radě, která se
konala o polednách a které se zúčastnili všichni
členové kabinetu vyjma dra. Randy.
Z Vídně, 14. června. Říšský poslanec
Pensel, který zastupoval 5. kurii, zemřel.
Uherská krise.
Z Vídně, 14. června. »Fremdenblatte
oznamuje: Baron Fejérváry jest designova-
ným uherským předsedou ministerským. Předlo-
#20
alto_textblock
#20
Státní převrat v Norsku.
Z Vídně, 14. června. »Fremden-
b latt« oznamuje: Švédský ministr zahranič-
ních záležitostí vydal výnos švédsko-norským
konsulátům, který zní:
»Vzhledem na projev králův, že provisorní
vláda v Norsku není uznána vládou švédskou,
udělují se generálním konsulátům tyto instrukce:
Generální konsuláty vyřizujtež nadále záležitosti
švédské a norské, k jichž vyřizování jsou dle
ústavy povinny, ale s omezením, že nevejdou
ve styk s nižádnou provisorní vládou norskou
a také nepřijmou od ní příkazův. Generální kon-
suláty nechť obracejí se na královské minister-
stvo zahraničních žáležitostí ve Štokholmu,
kdyby protizákonná norská vláda na nich něco
vymáhala.«
#21
alto_textblock
#21
FEUILLETON.
#22
alto_textblock
#22
Promluvil.
#23
alto_textblock
#23
Črta Ferd. Mačenky.
#24
alto_textblock
#24
Doktora Kapustu jsem znal jenom z ulice.
Chodil naší ulicí dvakrát denně, maje zlaté
brejle až na konec nosu posunuty a kulatou
čepičku vždy ku pozdravu vlídnému připra-
venu. Podivným protějškem ke zlatým brejlím
byly vysoké boty a tlustá dubovka, bez níž pan
dektor nikdy ven nevycházel.
Pan doktor Kapusta byl majitelem velkého
hospodářství, jehož zahrady a pole dotýkaly se
našeho předměstí. Byl cekonomem a ničím ji-
ným než hospodářstvím se nezabýval.
Tvrdilo se však o něm, že je to muž velm
učený a moudrý.
Když jsme tak někdy seděli v přízemku
u ševce Loskota, přehrabujíce se mu v bed-
ničkách evočků a „ficků“, a pod okny mihla se
nachýlená postavička doktora Kapusty, odložil
mistr Loskot kladivo a botu, vjel rukama do je-
žaté hlavy a řekl s povzdechem:
„Kluci, kdybych já měl tuhle (ťukl si n
čelo), co má doktor Kapusta... sek' bych ře-
meslem a prodával bych vědy a rozum. Panečku,
to je člověk. Inu, dvojnásobnej doktor..
Mistr, vzdychnuv zas resignovaně, ohlédl se
#25
alto_textblock
#25
pele.
#26
alto_textblock
#26
ke kamnům, nedívá-li se jeho drahá Žany, a na-
pil se z placaté láhvičky jakési lihoviny, aby za-
hnal svůj smutek.
„Co je to „dvojnásobnej doktor“, nevěděli
jsme a mistr Loskot toho nevěděl také, ačkoli
věděl mnoho. Odebíral totiž „z druhé ruky“ ja-
kési vídeňské noviny, kde prý dle jeho slov byly
jen „vědecké vědy“
Doktor Kapusta stal se nám symbolem uče
nesti, a neměli jsme vroucnějšího přání, než
abychom ho slyšeli někdy promluviti.
Náhoda mi přála.
Pan děkan uspořádal kdysi hostinu, a mně
jako ministrantu dostalo se vděčného úkolu, při-
nášeti ke dveřím jídelny plné láhve vína a piva.
Prázdné stavěly se opět za dvéře, a já odnášel
je na dvůr.
Ze vrozené horlivosti přesvědčil jsem se
vždy, je-li láhev vskutku dopita. Konstatoval
jsem občas, že v láhvi byl jakýsi zbytek a ne-
váhal jsem doplniti svůj úkol tím způsobem, že
jsem láhve dnem vzhůru a krkem k ústům obra-
cel. Ne gutta supersit — ni krůpěj ať nezbudel
Dvéře u jídelny byly pootevřeny a libá vůně
vycházela z hodovní místnosti na chodbu. Mezi
hosty zahlédl jsem též pana doktora Kapustu.
Seděl vedle měšťana Jelínka, který byl také
oekonomem a měl za městem velká zelinářská
Jelínek byl velmi hovorný a stále cosi panu
Kapustovi vykládal.
„Dvojnásobný“ doktor měl zrak upjatý
#27
alto_textblock
#27
kamsi do oken, poslouchal jaksi jedním uchem
a k mě žalosti nijak mu neodpovídal.
Inu, učení lidé nebývaji hovornými. Viděl
jsem panu Kapustovi na očích, že asi myšlen-
kami svými je vzdálen těch pozemských věcía
že duch jeho i v těchto chvílích bloudí tajem-
nými místy nadhvězdnými, kam obyčejným, ne-
vědomým smrtelníkům není dovoleno vstoupiti.
Jistě že řeší právě nějakou záhadu všeho-
míra a přemítá na mysli, jak by oblažil lidstvo
novým poznatkem, získaným úsilnou prací svého
hloubavého ducha.
Mlčel stále. Ani slůvko nepřešlo přes jeho
rty. A já tolik rád bych ho byl slyšel promluviti!
Jak vznešené jsou asi myšlenky, jež nádherným
rouchem slovním přiodívá a hlasem, plným mi-
lého kouzla, s přáteli svými sdílí! Proč dnes
nechce promluviti?
Než, nastojte!
Doktor Kapusta najednou zavrtěl sebou na
židli, rty se mu nějak zatřepaly — jistě pro-
mluví!
Všichni se odmlčeli a v nastalém tichu hle-
děli na dvojnásobného doktora, jenž chystal se
k řeči.
Doktor Kapusta otočil se nyní celým tělem
ke svému sousedovi Jelínkovi, odkašlal suše a
řekl volně, třesavým hlasem, za všeobecného
ticha, při němž mi nedočkavostí bušile srdce:
„Pan. kollégo, dal jste už rozházet hnů
a poli?“