ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 b4b3f8e0-8f1d-11dd-af15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 45
#1 alto_textblock #1
tee olnio e
#2 alto_textblock #2
onle
#3 alto_textblock #3
28. rosinice 1913.
#4 alto_textblock #4
kulturníhe
#5 alto_textblock #5
života.
#6 alto_textblock #6
Strana o
#7 alto_textblock #7
Příloha „Národních Listů“ k číslu 353
#8 alto_textblock #8
L. WEIGNER
#9 alto_textblock #9
Snahy po zušlechtění výroby.
#10 alto_textblock #10
Renaissance umělého průmyslu v Anglii v druhé polovině minulého století měla nepo- píratelný význam na utváření se novodobého průmyslu uměleckého nejen v Německu, ale i u nás. Tento obrat jeví se právě v přítomné době v plné síle a svěžesti a silně dotýká se nejen našich zájmů hospodářských a sociálních. ale značí i dalekosáhlý význam naši národní a kulturní práci. Umělecký průmysl v naší vlasti má velmi pěkne jméno a historii. V nej- starších dobách sluší vzpomenouti umělecko- průmyslové činnosti klášterním hospodářství v ranním středověku. V těchto dobách ne- jednalo se tak o krásné vytváření předmětů denní zpotřeby, ne o šperk, ne o nábytek jako spíše o předměty posvátné v kostelích. Vedle klášterů bylo umění a umělecké řemeslo provozováno v palácích králů a na hradech knížecích. V dobách vrcholného a pozdního středověku přešlo umění a umělecký průmysl z klášterní dílny do dílen zkvétajícíh, tehdy již městského řemesla. Až do osmnáctého sto- letí po různých přestávkách, ale také skvělých uměleckých periodách dozrál v době řemesl- nické organisace umělecký průmysl v nejkrás- nější květy. Jako skvělé byly periody za doby Karla IV. a Rudolfovy, tak válečné pohromy zastavily, ne-li nadobro zničily umělecký roz- květ našich řemesel. V dobách, kdy kvetlo řemeslo, nebyli řemeslníci odcizeni umělecké výrobě; řemeslník ničím nelíší se od umělce. Jan Amos Komenský mluví o práci ruční jako o umění vůbec. Roz- voji řemesel přikládal veliký význam. Strom uměleckého průmyslu zkvétal a nesl nádherné ovoce, poněvadž míza původního lidového na- dání uměleckého mu dodávalo síly a řemeslníku byla usnadněna starost o denní chléb vezdejší Tyto poměry řemesla ovšem utrpěly značně výrobou strojovou. Bylo to po hluboké depresi řemeslné výroby na počátku století osmnáctého Nastal záhy vzájemný boj mezi práci ruční a strojem. Kapitalismus se zmocnil uměleckého průmyslu. Zde právě ušlechtilé budeme umě- leckoprůmyslových a socialních předbojovník anglických velmi štastně byly ve výrobu za- sáhly a snažili se uplatniti opětně celé bohat- ství starých, dokonalých, ale zapomenutých již technik řemeslných. Jakkoliv stroj v prvé řade byl příčinou že ohrozil smysl pro ruční dovednost a při- vodil znehodnocení pracovní síly, nicméně bylo by šílenstvím stroj z uměleckého průmyslu chtíti vymítiti. Musíme ale si uvědomiti, ž nikdy nemůže stroj látce dáti umělelecký ráz ruční práce, že stsoj nemůže nmění vyvolati. To jest privilej ruky lidské. Tato může při tom používati nástrojů a považovati stroj z nejdokonalejší nástroj; v jeho ovládání spočívá lidská dovednost a existence nástrojů jest právě pedmínkou lidské kultury. Nebezpečí hromadné výroby spočívá ale také v tom, že obecenstvo nemá dosťatek po- rozumění pro dokonale technicky a uměleck zpracovaný předmět a žádá především to; c jest laciné, co se leskne a působí prvním doj- mem. Pojem materialu jako etrické ceny před- mětu úplné téměř se styl lhestejným. Aby kupec stále byl drážděn a odbyt aby stálese na výši udržoval, zaplavuje velkovýroba trh stále novými věcmi, Nikdy neřádila moda tak, jak v přítomná době. Proto bude nutňo, aby hospodářské stanovisko uměleckého průmyslu postaveno bylo do popředí proti lehkomyslné modě. Ale laciné práce působí také zhoubně so- cialně na řemeslníky a dělníky. Klesání kva- lity práce zavinilo dále neznalost materiálu se strany konsumentní. Proto bylo by radn čeliti nebezpečí hromadné výroby, a to tím bude-li jeho technický a umělecký úsudeko- střen, aby resnamováno bylo se základními pojmy výrobních technik, aby dovedlo roze- znávat špatné suroviny od dobrých a aby tak zájem pro jakkost práce se vyvinoval rostl. Aby umělecky dobré věci byly hotoveny, třeba zejména ustati od stálé změhy mody. poněvadž tak vede k povrchnosti, při čemi vkus čím dále tím více jest pochybnější a celý spěch života nepřispívá k prosperaci uměleckého průmyslu. V tom také ale rozhoduje na jedné straně umělec, na druhé řemeslník. Bylo b si přáti, aby nastala harmonie dvou důležitých faktorů práce, umělec s obětavým duchema řemeslníka s vycvičeným okem a rukou na straně druhé. To státi se může v společná práci v on- ganisaci, jaká byla v anglických gildách jako dnes v Německu v dílnách pro žeme- slná umění se jeví. Všem těmto dílnám jest vedle okolností, že pracují společně s umělci. hlavním kriteriem, že hlavní a stejnou váhu kladou na práci jak umělce, tak i výrobce a že zavrhují princip četných saisonních no- vinek. Takovéto dilny založeny byly v Mni- chově a v Drážďanech, z kteréž poslední v roce 1907 byl utvořen akciový podnik. Na podobných základech zřízeny byly dílny umě- lecko-průmyslové ve Vídni, v nichž výroba postavena byla na základ výborné kvality jak pokud materiálu se týče, tak i poku řem eslnické a umělecké stránky. Zde hlavně zavládl anglický duch Renkinův a Morrisův. Zásada posledního, že umělec a řemeslník mají a musí se najíti, vyjádřila se zde úplně, třebas poněkud v jiné formě. U nás jsou v této formě známy Artil a Co., loňského roku pražské dílny řemeslné. Jak třeba pohlížeti na tuto novou formu organisace výroby? Dle všech známek z ciziny jeví se tato ne tak v návratu k starému uměleckému řemeslu, nýbrž spíše k vyšším formám velkoprůmyslu. Lombartovi na př. zdá se býti pro budouenost již rozhodnuto. že nový umělecký průmysl nepřijme form
#11 alto_textblock #11
starého řemesla a přichází k přesvědčení, že notlivých národů, která bude vždy vyjádřena snahou pro zušlechťování výroby. „Splyne-li největší díl umělecko-prím slového tvoření umění, totiž zvýšená d vednest v národui v budoucnesti bude směstnán v rámci kapi- práci, budou-li sperné otázky zjednodušeny talistického podnikání. praci tchoto druhu, pravil, bylo by to vy- To jsou ovšem názory, které odporují úplně vývoji řemeslné výoby, které nikdy plněním idey Rakousko.“ Přáli bychom si neshodnou se s názory anglických propaga- aby slova dv. r. Vettra pronikla ty, kdož maj torů uměleckého průmyslu a již by stavu osudy spokojenosti národů v Rakousku v ru- kou! Ve stanovách rakouského Werkbundu“ řemeslnickému mohly se státi osudnými. Pro který v květnu letošního roku byl ve Vid naše poměry bude nutno nalézti formu jinou, zřízen, dán byl těmto myšlenkám výraz v tom takovou, která by soustřediti se snažilav směru, že mezi úkoly spolku zařaďena byla družstevní organisaci vedle umělců, výtvarník také péče o rózvoj národních svérazností v také snmostatné řemeslníky s vlastními díl- umělecké a průmyslové výrobě, nami neb ateliery. Takovéto družstvo by mělo společnou prodejnu a společnou kreslírnu K tomu musí směřovati celá naše snaha. s uměleckou poradnou, v níž by návrhy byly Jsme povinni v průmyslu umělpckém vypě- stovati si svoji národní individualitu, aby tato umělci pro jednotlivé členy řemeslníky pro- také při výrobě byla směrodatnou, aby naši váděny. V společné prodejně byly by vysta- umělci a řemeslnici šetříce základních prin- veny práce členů družstva zhotovené dle cipů umělecko-průmyslových vytvořili nám uměleckých návrhů. Umělec a výrobce byly český styl nárední, který by odpovídal duchu by před veřejností jmenováni svými jmény. Práce ku prodeji vystavené prošly by zvláštní a rázu naší svéraznesti. Jako v Anglii v čelo tohoto hnutí postavily se školy, tak i u nás jury a kladen by byl na výroby požadavek současně s dilnou i škola musi spolupůsobiti jak umělecké tak i technické stránky. Jen a ráz ruční dovednosti musí vniknouti i do tak bylo by možno, aby v našich poměrech nejmenších škol. Méně tedy doktrinářství, ale byl položen hnutím umělecko-průmylovým více praktického života! Škola umělecko-prů- základ rozvoji výroby řemeslné. myslová v Praze a četné školy odborné vy- Avšak korunou všech snah po zušlechtění konaly již v tomto směru veliké své poslání výroby jest ona akce v Německu, která u nás a další od nich můžeme očekávati. Záleží ale doma pod jménem „Werkbund“ byla publi- kována. Jsou to snahy, které chtějí slučovati dále na výchově dokonalého dorostu řemesl- nického. Hlavně školy pokračovací tu mohou k společné práci umělce, umělecké řemeslo ku pomoci přispěti, ovšem jen tehdy, vyplní- průmysl a obchod a již sledují ony cíle, jich účelem jest umění a průmysl úžeji spojit li jednu z velikých podmínek, budou-li totiž co nejvíce praktickým doplňkem dílny. Staré mírumilovnou společnou prací a přivéstiji řemeslo umělecké mělo své tradice, totižv po strá nce technické, hospodářské a umělecké prvé řadě mělo dobré výkonné síly, které své k nejvyšší metě. řemeslo měly v prstech rukou i očích a hlav- Ríšskoněmecký Werkbund byl založen ně měly duši pro jemnou práci. Tato duše roku 1907 v Mníchově. Jsou v něm dnes za- jim dnes schází. stoupeni umělci, podnikatelé průmyslu a řemesl a věcí znalých přátel umění. K umění patří radost z materialu, formy Spolek jest uzavřenou společnosti, k níž a původnosti, kterou Ruskin a Morris tak vysoko kyli cenili. Jisto jest, že jen ona ná- nelze snad samovolně přistoupiti, ale správou rodnost, která dovede největší radost z práce spolku každý jednotlivý člen jest k součin- nosti zvlástě pozván. Účel „Werkbundu“ dá vyvinouti, má nejlepší naději dosíci vedení. se vysloviti jednou větou: zušlechťovati prů- Radost z práce má základ v tom, že práce myslovou práci v spol čném působení umění. nehotoví se jen z materialního zisku, ale také průmyslu a řemesla a to výchovou, propa- z vlastního potěšení nad ní. Čím více lid při- gandou a zaujetím určitého stanoviska k pří- lne z lásky k řemeslu, tím lépe pro národ. Neboť nikdy nezřekne se lidstvo oněch starých padným otázkám uměleckoprůmyslovým. Čin- technik a ručních dovedností, které jsou s poj- nost jeho jest umělecká, průmyslová a ho- spodářská. Spočívá na zásadách, jež z An mem lidského umění nerozlučitelny. Ovšem glie byly vyšly, avšak časem a postupem no- musí nám naše dílny vychovávati lidi, kteří vě byly ustáleny. Chce pracovati k získávání jsou hotovi a také dovedni práci uměleckou kvalitativně vyššího způsobu práce, zboží vykonávati s největší láskou a přesností. Staré formy život vrací se třebas opětně zušlechtěného; nedati se vázati jen na zboží drahé a cenné, nýbrž míti na zřeteli také v jiném stavu, vysoko stojící umělecká píle výrobky jednoduché a laciné, které mohou řemeslná jednotlivých měst vyvíjela se kolem býti také výrobky ušlechtilými, když poctivě kulturních potřeb starých milovníků umění. chtějí býti tím, čím ve skut čnosti jsou. Tento starý konsument sice odumřel, avšak Snaha jeho nese se dále k získávání kon- může opětně se objeviti, buďe-li se šířiti snaha sumentů; co by byla platna veškerá snaha po zušlechtění vkusu a možnost, aby doko- na straně výrobců dodati jen ušlechtilou nalá práce byla milována a mohla se také práci, kdyby nedostávalo se těch, kdož by ji prováděti. Tedy obecenstvu nutno pro ušle- chtěli také zaplätiti? Werkbund chce eman- chtilou práci také vychovávati. cipovati se úplně od vlivu mody anglické Ovšem musíme přiznati, že vydatné umě- a francouzské a uplatniti se snaží styl vlast- lecko-průmyslová činnost není závislou jen od ní, německý, a vyhledává pro tento i odbya vřirozených podmínek, nýbrž od výše blaho- tiště. Nemáme se nad touto snahou u ná- bytu národa. Tento však podrážďen jest rů- zvláště zamysliti? zným změnám a zejména stojí s politickými V Rakousku musíme býti zejména na událostmi v úzkém styku. Umělecká způsobi- stráži! Mocný politický rozvoj Německa v letech lost však jest důležitým pramenem zámožniti sedmdesátých po vítězných válkách francouz- jest mamon zbraní v hospodářském zápase ských utvořil tam novou éru kulturně histo- národů. Jen chudý a nepatrný národ má chudé rickou, která nesla se k uměleckému výrazu. a nepatrné umění. Střední stav výrobní a obchodní dožil náhle Národ náš, stojící na výspě v stálém boji bohatství a blahobytu a počal si svoje domy o svoji národnost aa svoji samostatnost, v duchu uměleckém zdobiti. Málo zde také bude moci jen tehdy zvítěziti, pozvednez značně vyvinuté národní vědomí, přeměna Ně- me-li naše řemeslo, živnosti, průmysl a o- mecka ze státu agrárníku k státu průmyslo- chod v technice i směru uměleckém. Vyčká- vému a také ten moment, že i v Německu me-li řmeslníka a dělníka ne jako lidský soběstačnost národní a expansivnost průmyslové stroj, nybrž jako muže, který má duši pil co nejvíce vyvinuta. Svým národním smysl pro práci a vynasnažíva-li je přivésti jměním stal se národ německý národem nej- k nejvýšším cílům, bude vítězství na naší mocnějším. Z toho stavu vyrostly záhy kul- straně. turní nároky a esthétické potřeby a city Musíme se o to přičiňovati aby umělec- které vedly list k zamítání surogátu. ké neměli a průmysl stal se českým, abychom Jinak u nás! Naše vnitro politické ne- zatlačovali vše co z ciziny nám se nabízía snáze a národní potíže zdržují věkem hospo- to z ohledů kulturních i hospodářských. Naše dářský i kulturní pokrok. Široké vrstvy spo- veškeré podnikání budiž živeno národní sobě- lečnosti vydány jsou v šanc vážným poža- stačností, abychom mohli oněm talentovaným davkům zostřeného boje národního a zdržovány synům české vlasti popřáti doma pracovati jsou před pronikavými změnami uměleckého a všem nárokům doby také vyhověti. Řádné průmyslu. péče o odbyliště, o výrobě surovin donu, to A přece neuporně ženou se na nás všechny vše souvisí s rozložením a výši uměleckého ony základní principy práce, které potřebují řemesla. Národ nesmí sedáti lákati láci. Naše silného oživení a podnětu, abychom mohli za- veřejné korporace stát, země i obec nesmí pů- raziti k nám se stále ženoucí davy výrobků sobiti zdejak vychovatelé a hlásili při veřej- cizích, za něž dáváme milliony a milliony ná- ných dodávkách na prvé místo princip doko- rodního jmění. Ovšem naše cesty k uplatnění nalosti paáce a ne princip práce nejlacinější. se uměleckého průmyslu musí jíti jinými vlož- —V těchto směrech pohybují se úkoly a kami než v cizině. Loni konal říšskoněmecký cíle snah po zušlechtění výroby. Jsou to úkoly Werkbund ve Vídni svoji pátou valnou hro- nad míru pro rozvoj nár da důležité. Národ madu, na níž bylo usneseno, aby také v Ra- náš před sto roky téměř mrtvý, znovu se kousku podbný spolek vešel v život. To stalo vskřísil k životu; oživl jazyk, vznikla literatuta, se ve Vídni roku letošního v květnu; vedle proubíla se věda a nyní přichází řada na prů- rakouskééo Werkbundu, má býti zřízen po- mysl. Jako naši křisitelé národní viděli krite- dobný spolek v Haliči pro Poláky, a v nej- rion národní v čistoti jazyka, tak dnes ve sna dližší době u nás k zřízenl tohoto saazu m hách po zušlechtění české výroby musíme vi- bojíti. děti nejvyšší cíle naší národní síly. Co musí míti český Svaz v popředí svých Proto vysoko musíme vytýčiti propor naš snah? Naše hnutí uměleckoprůmyslové dotýká mělecké dovednost i. Má-li národ náš dodělati se v prvé řadě snah po vzniknutí národního k monečného cíle národní kultury a zameziti českého stylu, nejdůležitějšího to problemu e dasi cizího vkusu, jest především potřeb národního. Vždyť nejdokonalejšl výraz své- vzělání lidu na nové základy postaviti a vy- saznosti jest u každého národu umění. Proto chovati v něm vyšší nároky ohledně vkusu, také patří znárodnění výrobý a sprostředko- pravosti a dokonalosti, aby oživla opětná do- vání výroby národní k nejdůležitějším úkolům. mácí národní kultura přes všechny obtiže, již Snaha tedy po zušlechtění výroby řídí v cestu se jí staví. To jest krásný, ale také se dle zemí a musí býti národní. Byl-li boj zodpovědný úkol, který klademe do vínku za dokonalou práci s Anglií těžký, jehož vý- nově se tvořícímu u nás spolku, který chce sledky jsou přesunuty na pevninu evropskou, sledovati snahu po zušlechtění výroby. vidíme, že tyto výsledky u nás jen ponenáhlu se uplatňují a že na př. v Německu došly svého uplatnění teprva po velikém rozmachu myšlenky národní. V tom směru musíme míti jasno. Zásady tyto zastával také loni na pá- tém sjezdu Werkbundu ve Vídni dvorní rada Dr. Vetter, který hájil zejména svéraznost jed
#12 alto_textblock #12
Ženské hnutí.
#13 alto_textblock #13
Ženy lékařky. V životě vořejném, zejména v kruzích lékař stále sot ávám e se ještě s nepochopením pro ženy ač v životě soukromém předsudek valně mizí přek, ná
#14 alto_textblock #14
půsolností jelicli. Lkaka není dnat již oleluti zjovom a mámo u nís dávno lékařsy prallisk. ie velelním zd-aro nctví. činný a osvělrení, jeko ku přiklvlu školní lékažky Proce vlak není ježtě lékalek olik. abg věschu obory věya čnn sti lékařské byl žon mi zastoupenz nenílékašok výběr takový, že lyi ryzo věderké půs- bnosli e věnoralv. To ovlem n=ze robou nepřístupnost k vyžžím míst.m na učol'štích a vědorkých ústavech A nosmíme capomonouši na kolik mužá lékalá průměr- n ch vys vtnono jolaa vyallizjicí odboraík. Od každlé ženy však se žádá nojvyšší kvajifiaoe, ah je jich dosud poměrně tak milo a nomají avýchi mnoholotých tradie. Ty musí stále jeltě zápasit s nolávěrou a nopřízní poměrů. Vážní lidé i učonci-usuzují vomměs así tala, jako to projevil před nedávnem prof. Hochener: ve Vídni, Žona nehodí se dosud dlo m.hio náhledu, kter; je potvrzon souhlasem četných kolozů a pozorováním sludentek modocíny - k povolání praktického lékaře. Nomá to býti hana, ale konstatování fakta. Lékař musí samostat ně usuzovat a často rychle jednat. Veškoré jeho jednání vyžaduje vlastnosti, které jsou ženského pohla- vi následkem dělinného vývoje jen zřídka vyvinuty. Vzdor největší píli, vysoké intelizenci mnohých pod- lehnou v konkurenčním boji nebo aspoň nedocilí své práci, svým obětem pliměřoného postavení, vnitř- ního uspokojoní a radosti ze života. Joli to pravda, o tom by musoly lékařky samy promluvit. Ala uvažujme. I když připustíme, že ženě nodostává so průměrně žádoucích vlastností pro lékařo okamžité energiea pod., jsou případy, a zojména v modorním zdravotní- ctví vořejném kdy právě úřad lékařský vyžaduje vlastnosti vyvinuté u ženy výchovou tradičně rodi nou. Neuspokojenost lékařky pak nemusí plynout z jejího povolání, ale jistě splš z nouspokojené jiné součásti její bytosti. A cožpak jsou ženy bez povolání lékařského neb jakéhokoliv jiného spokojeny! Jakési zklamání a neuspokojení dostavuje so v životě téměř každé ženy a trpí jím tím více, čím méně je samostatnou, čím méně může ovládat okolnosti svého života a sama je řídit. Dnošní žena každá, i ta, která zvolí jen své tra- diční ženské zaměstnání, bývá zase neuspokojena po stránoe duševní neb citové A když zklamání dostaví se v životě žený, která ne- může se uchýlit k práci. k svému zamčstnání je hůře na tom než žena v povolání, které je toto oporou. Naopak, nonalezáli žena lékařka neb jinak zaměstnaní žena uspokojení ve svém povolání, může vždy doplniti svůj život tím, čeho se jí nodostává a jde tu především asi o náplň vnitřní ženskosti. Inte- ligentní žena může vždy obojí sloučiti aneb zvoliti to co ji víco uspokojuje. Pokud se týká vrozené stalotím vychované povahy ženy, která prý se nehodí pro provozování prakse le kařské, nesmíme zapomínat, že ženy ty dosud razí cestu, že mu í zápasit a předsudky vychovanýmiv sobě samých, v nejbližším i nojširšlm okolí. Žena lé- kařka dnos není ojedinělým zlovem, ale ona musí přo- konatí ženu starou v sobě a všüde a to není odbyto přístupností studia. Ženy musí vyrovnati požadavky potřeby ženy staré a nové v sobě. Této přoměně musí se však podrobiti ženy všechny, i ty které nestudují lékařství, neboť je to zákon vývoje jemuž jsou podrobeny a jím nuceny přizpůsobiti se době. Doba žádá změněné, vyvinuté a sharmoniso- vané vlastnosti u každé bytosti. To se týká bytosti lékařky samotné, jejího osobního vnitřního života. Jsou tu však vztahy k ostatním žen- nám k veřejnosti k ženské otázce, k ženě vůbo. Potřeba lékaek tu je. Vzrostla ze všeobecné v všech oborech změněných poměrů veřejného živ ota a očekává se od nich mnoho po stránce sociálně-hygie- nické i po stránce vědecké a zejména žona činí lěkař- kám velké a vážné požndavky. Žena vržená v draný život potřebuje ženu, kt rá může rozuměti jejímu nojvnitřnějšímu životu a k níž náslodkem toho můž míti větší důvěru. V hloubi duše je každá přesvědčena, že žena nebude se usmívati vnitřnímu hnutí a nebude je po- kládati za slabost. Žena v ženě vidí polutrpitelkua proto upřimněji a stručněji odhalí ji své nitro, protože najde pochopení. Kolik žen a dívek ostýchá se ze studu obracoti se k lékaři muží a zanedbává svou chorobu a kolik neobrátí se o radu proto, že dorozumívají se, že v určitých okolnostech života nen pomoci. A lé- kařka nepředepíše jen léky, alo dá i pokyny, jak cho- vati se, aby ženská důstojnost zůstala zachovánk. Též dětská lékařka, školní, tovární, policejní atd. jsou uznané potřeby doby. Svou intuací a nalézáním souvislosti, bystrosti v po třehování podrobnosti, p- chopí celé okolí dítěte. péči o dítě, v potírání úmrt- nosti koj nců je lékařka nepostrádatelnou. Lékařka má být vlastné vychovatelkou ženského pohlaví pro důvěru, které požívá, pro pochopení duše ženské a pro svoje mateřské pudy a vlastnosti. Důležitost toho jevila by se nejvíce v soxuální výchově nejen mládeže, ale ženy provdané, ktorou b správně poučila o pra- vých povinnostech ženy k muži ak vlastní důstojnosti a o povinnostech k dítěti. Jes nosporno, že po této stránce lékařka svým povinnostem plně dostojí a v mnohých oborech osvěd- čuje se již znamenitě. Ale přes to jsou tu ještě ne rozřešeny otázky, proto postavení ženy e společnosti lidské základní a vědecky zásadní a ty zůstanou k roz- řešení jen ženám lékařkám. Jsou tu otázky ženského lékařství. Ženské léka ství má velký vztah k ženskému hnutí a má velké zá- važné slovo v ženské otázce. Gynaekologové vesmě domnívajíce se, že znají žonu, protože jí vidí v jejím utrpení, v její pathologii i v normálním stavu, odmí- tají hlavní požadavek ženského hnutí, protože jejich splnění naráží buď na přirozenost ženského orga- nismu nebo vede k tělesným neb duševním poruchám (M. Runge.) Snahy emancipační jsou značně sůženy duševním a tělesným složením ženy, praví prof. dr. H. Kisch z Prahy, avšak vřele zastupuje snahy její v těchto mezích. Prof. F. Winekel z Wiesbadenu zdůrazňuje právo i povinnost gynackologa, věno at snahám fe- ministickým pozornost a náložitou pomoc, protože ženu nejlépe znají a protože boz podkladu exaktního pozorování nelze otázku tuto řešiti. Naproti tomu dr. M. Marcuso praví, že ženské lékařství jest jen částí znalosti ženy. Sebe důkladnější znalost ženy nestačí k řešení ženské otázky. Je tu zapotřebí znalost lidí a znalost sociálně hospodářských poměrů. V mo- derním hnutí ženském stýkají se tak četné a různo- t arné otázky, že věcn posouzní může vyplynouti jen ze souhrnu nejrůznějších st vů a povolání. Zenské lékařství mu působit na veškeré snahy, směřují í k uvolnění ženy z tisícileté zahanbující nespravodl- nosti. Musí ale zamezit, aby snahy po od tranění umě- lýoh a svévolných pont ženy v domácím i veřejném život neporužily i přirozené rozdíl , vytvořené po- hlavím. Boj ženy o rovné postavení s mužem, osvětlený zhlodiska srovnávací anatomie a gynaekologie jeví s scela odlišně než z obvyklého nazírání na rovnost obou pohlaví. Ale právě tato hlodiska, která zdánlivě su- žují otázku ženskou do mozí daných organismem žo ny, prohlubují otázku k poznání pravé ceny a pravé otázky ženy, která nespočívá v stejnosti, ale v rov nocennosti obou typů člověka, v uplatnění ženství rovně vedle mužství. Snahy ženy, řešeny v mezích po hlaví s plnou spravedlností jsou ty pravé a správné a můžeme za to vděčit gynaekologii. Ale ve skutečností znají gynachologové je ústrojí žony, poznávají ženu víc nož jiní, protože ji vidí v jojím utrpení atd.alo souvislost veškerého je- jího života dušovního, citového, mravního, principy toho všeho neznají. Nestačí ani to, co řekl dr. Marcu- se, znát souvislost všech poměrů, ale je nutno ro- zumět ženské bytosti celé to je dnos mužům prů- měrně ještě skoro nemožno. Překáží jim v tom namno- ze jejich subjektivní nazírání, stanovisko mužské bytosti. Takové porozumění může přinést jen žena. které nejsou tajny voškeré cesty fysického života, an duševní a citové pochody a příčiny jich probouzojící so v duší lidské, v bytosti ženské, a působíci na tělo a jehe zdraví. Pak jistě byla by poznána podstata hysterie
#15 alto_textblock #15
a podobných zjovů, které dnešní lékalská věda nev kam zařadit, o jichž vzniku a příčinách není ničeho známo. O tom souhlasně vyslovil se psycholog dr. Hevmana v své „Psycholopie der Frauen“ který nestranně snažil so bádat! Správnou paycho- logii žony můžeme očokávati teprvo od ženy, která bu- do dosti ženou, by celé bohatství žonské psyche v so- bě prožila a zároveň přiblíží se dosti mužskému duchu. aby ono bohatství analyticky ovládla. K tomu bude však kromě toho třeba dalšího vytvoření dokazova- cího a vyšetřovacího způsobu. Gynaokolog, který chce ženě rozumět, musí být i psy- choloz a tu musí žena - lékařka dokončiti a doplniti působnost muže. Jak je potřebí ženy k součinnosti v sociálně hygienickém oboru tak také v lékařské praxi a ve vědě. Není lékařství, zejména ženské na tom stupni, aby mohl lékař říci, že zná úplně ženu a tvrdím, že organism ženy v jeho souvislosti s ostatním životom zojména mravním je nejméně znám. Zde musí promluvit zkušenost, porozumění a teprve dojde se k poznání a vědění. A to zůstává úkolem žen lé- kařek. V tom je hlavní jejich význam pro ženu. Olga Strán ská.
#16 alto_textblock #16
ee
#17 alto_textblock #17
Členářin toboto listu
#18 alto_textblock #18
zvláště
#19 alto_textblock #19
řichozím dohroh
#20 alto_textblock #20
doporučují se následující závody
#21 alto_textblock #21
HOTEL ADRIA Václavské nám. 26. Přímé spojení od všech nádraží. Hotol I. řádu uprostřed rozsáhlých zahrad. 60 nejmod. zaři pokojů. Lift. Eloktr. osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro lotografy-amstěry. Chvalně známá velkorestau- race uměl. vyzdobena. Menu od K 1.00. Nej- orig. pražská vinárna „Podsvětí“, Denné kon- 3 10l cerl. Emil Ročák
#22 alto_textblock #22
Telefon 419.
#23 alto_textblock #23
k. rvdlnný
#24 alto_textblock #24
Telefen 419
#25 alto_textblock #25
ote rál Praha-ll, Komonského nán Poks k s o
#26 alto_textblock #26
29 70
#27 alto_textblock #27
Vídeňská pojišíovací spslečnos Úřadovny generálníbe jednatelství nalézají s nyní v Marlanské ulici Č. 9. I. poschodll. 32ns
#28 alto_textblock #28
Nejmodernější Václavské nám. 55. — Střodisko intelli gonee Plzeňský prazdrej. Kulmbalskě exportal. 350e
#29 alto_textblock #29
r RESTAURANT SROUEEi
#30 alto_textblock #30
.Kk drorí n ko- J. H. BRANDEIB, er Praha, Haviřs á nl. . 4. dopornčuje s navěužs s soběs v Derpěknějšlm výbáru svě čsské hrr a hrašky poro sport. lumavské dřověné sbosl z malbě
#31 alto_textblock #31
Na přikopa RESTAURANT PISKAČER re restanrant I. řádu, ve středu Prahy, Plaenský 5508 prazdroj. Mnichovské Pschorrovo.
#32 alto_textblock #32
Iostaurace Slarpměstská kržnlci. Henu I 1.—, v předpl. 90 hal., vačeře ve velkém výběru. Znam. ležák. Pla. přasdroj. O hojnou příseň prosí Jan Mikula, rezt. Telot. 818, 3300e
#33 alto_textblock #33
Telefon HOTEL LABUf na Poříčí 21. Pen 40 elegantné zařízených pokojů, vše v L. patře. — Elektrické osvétlení, parní topení, lázné. — Hotel nachází se několik kroků od Přikopu, blízko státního a severozápadaího nádrakl Příjemné bydlení. Pokoje od 2 K výše. Výbor- ná kuchyné. Plzeňský prazdroj a nuselaký ležák. — Výhradní prodej villáňských vin z 850 sklepů arcivévody Bedřicha.
#34 alto_textblock #34
14 Václavské ná- RESTAURACE „HVEZDA Polední menu, výhod. kombinov. do 353. h. Usna né výb. kuchyně. Večer vel. výběr pokrmů v každe čobé. Prazdroj. Ležák. Prelát. K. Vostrovský, rost. oe
#35 alto_textblock #35
g
#36 alto_textblock #36
e
#37 alto_textblock #37
Plieňeká rostaurace „U JEžlšKA“ ve Spálené ulici. Zimní zabrada »noru- zřízena. Prazdroj. Znam. kuchyné bez konku- rence. Obědy od12-3 hod. R. Hercik, restauratér ssrr —s s 351 7
#38 alto_textblock #38
rane- II. Bolnický vzijom. pajlštovaci ústav v 67 v Plaal, ardin kal. t. e, v Brad. Nalr. nk nnrr a sal. r. 1800 — pojisti Vás proti škodám: podárnim, ren- bitim skel, voduvodnim, krupohiL., vlaup. a prolí na- slodk. tělss. úranů a zák. povln. rudeni najryhesněji
#39 alto_textblock #39
e
#40 alto_textblock #40
Praha-II., Jung- RESTAURANT BAMBA, Po tečná kuch., menu 80 h. Plzeň. prazdroj, braní- cký ležák. Pro pp. úřadníky obédy do 3 h. 3508-
#41 alto_textblock #41
HDTEL PENSION „NEPTUN“, Praha, Celakovského sady, a masee llost. pokoje na i den i na delší pobyt, se stra- vovánim i bezného. Pokole od K 1 3o výše. 25006
#42 alto_textblock #42
26
#43 alto_textblock #43
RUský arakový, z vína Bordeaux, ananasový- z čerstvého ovoce s přírodní vůmní-
#44 alto_textblock #44
Josef Klein Karlin Královská 5/39. Červená hvězda.
#45 alto_textblock #45
sin edsboi een 6s keor n