#1
alto_textblock
#1
dragounů stíhal hlouček demonstrantů, ubírající se
do Villeneuve St. Georges, bylo na ně demon
stranty stříleno, načež generál, vojsku velící,
rozkázal, aby vojsko zakročilo proti demonstrantům
tasenou šavlí, Dále strhla se sré žka
mezi stávkujícími a pěchotou, která měla
stávkující z železniční trati zatlačiti a na niž demon-
stranti bázeli kamením. Vojsko vystřelíloa
demonstranti ustoupili potom k Villeneuve. Něko-
lik stávkujleích bylo zraněno,
Z Vigneux, 30. července. (K. k.) Demonstran-
ti vystoupili na střecbu nárožnííh
domu a kamenovali odtud vojsko. Ně-
kolik demonstrantů bylo postřelen
V 5 hodin byla zřízena nová barikáda. Prefekt žáda
o posilu. Asi 12 demonstrantů e 5 vojáků bylo
zraněno,
Z Villeneuve St. Georges, 30. července. (K. k.)
Demonstrantí ve Vigneux byli vojskem
zahnáni k Villeneuve. Vyšplhali se po
žebřících na železniční trať a kame-
novali odtud vojsko. Potom táhli uli-
cemi u nádraží a zřídili tam barikády.
Odebrali se tam dragouni, jimž velel
generál, prefekt a podprefekt. Prefekt a
podprefekt snažili se vyjednávati, avšak demonstranti
házeli i na dále kamením,ozvaly se
dokonce výstřely, jimiž byli, jak se proslýchá.
dva důstojníci a jeden dragoun zranění. Vojác
palhu opětovali. Nejdříve vystřelili na slepo.
konečně vypálili dvě salyy. Někelik
demonstrantů bylo při tom postřelen
Dva z nich brzy na to zemřeli. Po půlhodinnémo boji
byla barikáda rozmetána. V 7 hodin večer byla klic
opět obnoven. Počet zraněných není posud znám.
#2
alto_textblock
#2
Veselá akciová společnost.
Z Pešti, 30. července. (Uh. tel. kor. kanc.) Policie
zavedla s několika v Pešti a v Paříži usedlými ře-
diteli báňské a petrolejářské akciové
společnosti, před několika roky založené, trestní
řízení pro podvodný úpadek. Společnost tato byla
založena s akciovým kapitálem 1,200.000 K a po
krátké době byl kapitál tento zvýšen na
5 milionů korun. S akciemi obchodovalo se
obzvláště čile na pařížské burse. Společnos
nevedla žádných obchodních knih.
Po splaceném kapitálu nezbylo ani
#3
alto_textblock
#3
stop-
#4
alto_textblock
#4
Odsouzení pro založení rumunského klubu.
Z Aradu, 30. července. (K. k.) »Uh. tel. kor.
kanc.« oznamuje: Policejní soudce odsoudil poslanc
Štěpána Popua a Jana Suciua jakož i advokáta
Michala Veliče k peněžité pokutě 150 K nebo do
vězení na 8 dní, poněvadž založili bez úřadního po-
volení rumunský politický klub. Poslanec
Goldis a Onku byli osvobozeni. Odsouzení se od-
#5
alto_textblock
#5
volali.
#6
alto_textblock
#6
Carští manželé.
Z Petrohradu, 30. července. (K. k.) Carští
manželé přibyli včera večer carskou jachtou
»Standart« do rejdy pitkopasské, jež jmenujese
nyní rejda »Standartu«.
Zákaz studentských spolků na Rusi.
Z Petrohradu, 30. července. (K. k.) Kuratorům
školských okresů bylo nařízeno, aby zakázali ko-
nečně nezákonné, avšak posud stále trvající stu-
dentské spolky na vyšších učilištích.
#7
alto_textblock
#7
Poslanec prof. Drtina na objíždce
Z Kostelce n. Orl.. 30. července.
Zatím co jiní poslanci klidně užívají prázdnin
v kruhu rodinném, nebo kdesi na horách, jezdí p
prof. Drtina od města k městu, aby našel ztracenou
přízeň voličů, o kterou svým známým hlasováním se
Všeněmci pro německou akademii v Praze se při-
pravil.
Je vedro přímo tropické a prote se pan poslanec
polí, potí ukrutně, zejména před svými voliči, kte
ne a ne rozumět páně poslancovým sofismatům
Pan Drtina cítil „špatný vítr“ a proto předesla
spoustu tiskovin a rukopisů na svou omluvu. A přec
marná snaha, voličstvo upokojit.
Sjel se tedy celý štábrealistický o
Bardubic až za Rychnov, kde z črna les
vystupuje skála. Takto vyzbrojen, ocitl se prof. Drti-
na v Kestelci n. Orl. v úterý 28. t. m. A co se stalo?
Voličstvo uvílalo pana poslance způ-
sobem tak rozhodným, že asi do smrt
toho nezapomemel Rozechvěn, ujal se p. pro-
fesor slova hlasem třesoucím a zahájil řeč hodin e-
vým útokem na „Nár. Listy“. Oplýval sa-
mechválou, uváděl, kterak poslanci, zejména pp.
Chaloupka, Maštálka a jiní prý k němu se chodí
radit(l), uváděl celou řadu „vymožeností“, které
on získal pro zdejší kraj (o čemž voličstvo arci ni-
čeho neví).
Zmínii se, kterak lid český je politi-
cky neuvědomělý, nezralý a nevyspělý
neboť jinak prý by posuzoval onu „kulturní politiku?
kterou on s Masarykem do parlamentu zavedl;a
opět znovu a znovu vracel se k nenáviděným „Ná-
rodním Listům“
Kultura z poslance Drtiny zrovna zářila, kdy
vzpomenul zemřelého poslance Vašatého. „O mrtvých
jen dobré mluvme“, praví přísloví toho „neuvědo-
mělého“ lidu. Ale p. Drtina je uvědomělý a proto
řekl, že „Vašatý byl nejbídnějším charakterem své
doby“ a jinak ještě „kulturně“ se vyslovoval.
Jemu pomáhal dr. Albert fka: „Začal-li jeden
lotr řvát, řvali všichni —“ Takovým „kulturně vy-
spělým tónem“ mluvili tito vzdělanci!
Jiný dovolával se Japonců, což vzbudilo veselost
přítomných. Posl. Drtina obcházel pověstné své hla-
sování jako kocour kolem horké kaše. Konečně pro-
hlásil, že všichni poslanci uznali jednání jeho za
správné, že hlasoval pro Wolfovu resoluci. Podobné
nesmyslnosti dovoliti si může jenom universitní pro-
fesor Drtina, tento velekulturní poslanec, který na
#8
alto_textblock
#8
kanec své řeči prohlásil, že nežádá, aby mu byla vy-
slovena důvěra neb nedůvěra, že však voličevé si
počkají, aby jich vůle poslechl. Řekl povýšeným hla-
sem: „Abych se vzdal mandátu, na to si
ještě dlouho počkátel“
Předčítal také různé stati a „Nár. Listů“, př
čemž tento vážný „kulturträger“ mluvil hlubokým,
tajtrlickým basem, jak jsme byli zvykli po-
slouchati Kaisra na panáčkově komedii.
Ale všecko to bylo marno! Nespokojené volič-
stvo, zejména z řad živnostenských a přítomní ná-
rodní socialisté pověděli rozhodně, však vážně panu
poslanci, své mínění, při čemž nescházela ani po-
známka „o nedohotoveném fraku ministerském“
Když pak hlásili se ke slovu četní řečníci z řad opo-
sičních, dostali páni realisté strach a
na ráz schůni skončili, nedavše již ni-
komu slova. Tím chtěli zachovati po-
slední bidlo, jehož se úzkostlivě dr-
želi Ale i tu dostali svůj díl za násili, páchané ne-
připuštěním ke slovu. Tak se zachovali „pokrokovci““
chvástající se plnými ústy „humanitou“, svobodeu
Slova, přesvědčení, pokrokem a kulturou, tou tak vel-
kolepě všeněmecky osvědčenou kulturou!
Je věru s podivením, co vše může si dovoli
tvrdit člověk, mající titul profescra universitního.
Pán poslánec o svém odchodu před hlasování
ke zvýšení počtu nováčků také nemluvil; neměl času,
musil nadávati stále „Národním Listům“
Že tak bídně schůze pro pana poslance dopadla
není vinou jeho. Proč mu lidé nevěřili? Což netvrdil
jim to on, jediný vedle Masaryka „kulturträger“ če-
ský? Ale tak tomu bude, pane profesore! Ten lid
není ještě tak „vyspělý,“, aby to ohromné šalomoun-
ské mudrctví Vaše pochopil, ale věří více všelijakému
prohlášení“ „Jednoty výtvarných umělců“ a „Výtvar-
nému odboru Umělecké besedy v Praze“, že v zájmu
české věci měl jste hlasovati pro českost akademie
a nikoliv pro akademii německou, když prvá z če-
ských peněz zbudovaná, jest utrakvistická. dlolo
#9
alto_textblock
#9
Z Nechanic, 30. července.
#10
alto_textblock
#10
Poslanec za městskou skupinu královéhradeckou
prof. Drtina mluvil 29. července t. r. večer v Ne-
chanicích ve veřejné schůzi, svolané pokrokovým
klubem v Hradci Králové, »O politické situaci a kul-
turní politice«.
Schůze byla dosti četně obecenstvem a zejmena
také damami navštívena. Pan poslanec omnlouval
mnohými slovy a známým již způsobem svou kul
turní politiku, která ho přivedla až ke známému
hlasování pro resoluci Volfovu, dožadující se zřízení
zvláštní umělecké akademie pro něko-
lik Němců v Praze a stěžoval si trpee
do »Národních Listů«, které jeho politický
věhlas a chytrost, s kterouž jedině on a prof. Ma-
saryk ze všech českých poslanců vystihli veliký pro-
spěch Volfovy resoluce pro naši národní věci českou,
uznati nechtějí.
Řečnickým vývodům pana poslance bylo s mno-
hých stran věcně odporováno, ačkoli prostí řečníci
z kruhů občanských a živnostenských na výmluvnost
p. profesora ovšem nestačili.
Pan poslanec prohlásil mezi řečí svojí obecen-
stvu — voličstva bylo přítomno dosti málo — že by
rád se vzdal mandátu a vrátil se ke svým milým
žákům (které tak dychtivě opustil !), kdyby prý tomu
dovolovala — jeho poslanecká čest ! Věříme rádi, že
se voličové městské skupiny královéhradecké asi ne-
dočkají, aby p. poslanec mandátu svého d obro-
volně se zřekl.
#11
alto_textblock
#11
Nebezpeči války?
Dnešní »Bohemia« mů z Berlína dopis, opatřený
titulem »Nebezpečí války?« V Německu jsou prý
nápadny neustálé řeči o brzké možnosti evropské
války. Ve všech vrstvách lidových hovoří se o í
s horlivostí, jaké již dávno nebylo pozorovati. Ná-
lada ta není prý živena shora. Bezstarostnost něme-
ckého lidu minula — vykládá se v dopise — od té
chvíle, kdy se na veřejnost prodrata zpráva, že an-
glická vláda slibila ozbrojenou pomoc Francii, kdyby
byla napadena Německem. Nyní je německá veřej-
nost znepokojena mezinárodními spolky, jež se uza-
vírají a ve kterých Německo není zúčastněno. Schůzce
krále Ednarda s císařem Vilémem nepřikládá posi-
tivního ani příznivého významu. Německý lid naplněn
je náladou, kterou císař Vílém vložil v Döberitzí do
slov: »Ať jenom nám přijdou « Vysoký důstojník
uveřejnil slova ta s uvědomělou snahou, aby jich
oficiosové nemohli zmírnit nebo zatemnit.
V Německu převládá přesvědčení, že je třeb
státi na ostré stráži a toto přesvědčení nevnáší se
do lidu shora; proto mohl clsař Vilém poděkovati
těm, kdo zazpívali národní píseň ve chvíli, kdy po-
ukázáno bylo na obtíže nynější doby, proto mohl
jim říci: porozuměli jsme si. Také nestalo se ná
hodou, že historik Lamprecht mluvil v nynější chvíli
v Lipsku o možnosti, že zařinčí zbraně.
V Anglii prý nemají vůči Německu klidné svě-
domí; odpor proti němu se tam udržuje. Mezinárodní
nebezpečí však z toho náhie nehrozí, ačkoli brzký
konflikt ani v Anglii nevylučují.
Ale německý lid nedá se dehce ukolébati v klid.
Ví, že bezpečnost zaručuje mu příznivý, lepší než
jindy stav německého vojenství Ja že se na výši té
dá pro budoucnost udržeti jen velikými obětmi. V Ně-
mecku vědí, že nejlepší záruka míru záleží v tom, že
ostatní nemohou nic jiného chtíti, nežli mír a že
třikrát si musejí rozmysliti, než by tasili šavle.
Jak patrno, stat »Boh.« má titul poplášnější než
obsah.
#12
alto_textblock
#12
Denní zprávy.
— Jak krátké nohy má lež, vidno je na
dnešní polemice řealistického denníku, týkající
se ovšem ještě hlasování prof. Drtiny a Masa-
ryka pro akademijní resoluci Wolfovu. Na prv-
ním řádku své polemické stati »Čas« vytýká
»Národním Listům« překrucování, ale třetíma
čtvrtým řádkem konstatuje správnost naší citace.
Konečně tedy jsme tam, kde jsme mohli býti
již před měsícem, kdyby se byl realistický
denník přesně přidržel věci, jako jsme při ní pořád
trvali my. Pozbyv pak půdy, na které neustále
skákal, míní se realistický denník spasiti po-
stranním východem: resoluce Wolfova je prý
srozumitelna teprve v souvislosti s jeho odů-
vodňovaci řečí, což prý »Národní Listy« ne-
chtějí uznat; také prý opomíjejí obvyklost,
že k zákonům nebo resolucím patří motivy.
ty zlé »Národní Listy!« Neuznají! Z něko-
lika příčin: především v odůvodnění na př. re-
soluce přece nemůže býti v podstatě nie jiného
nežli v resoluci samě, dále je resoluce Wolfova
sania o sobě dosti srozumitelná, tak) že není
teprve třeba výkladu, by se jí rozumělo, mito
to posl. Wolf promluvil osvé resoluci v plné
sněmovně proto, poněvadž s ní v rozpočtovém
výboru propadl. Nejdůležitější však je, na čem
trváme od počátku sporu: záleží na tom, v co
bylo usneseno, nikoli na tom, jak návrh k usne-
sení předložený byl vykládán; proto dlužno se
držet usnesení. A usnesení vyzýváD vládu ke
zřízení německé akademie v Praze, ale pod-
statu věci, utrakvismus dosavadní akademie ne-
chává nedotčen, ten utrakvismus, který na aka-
demii a pro ni platil dříve, než tam byl usazen
německý profesor Thiele, ten utrakvismus, který
na škole tě zůstane, i když prof. Thiele bude
dle Wolfovy resoluce přeložen na ústav něme-
cký; resoluce Wolfova nechává nedotčen ten
utrakvismus, který lze odstraniti jen změnou
předpisů akademiiutrakvisujících, ten utrakvis-
mus, který zavrhují prof. Masaryk a Drtina,
jediní čeští podporovatelé Wolfovy rosoluce.
O tom tedy neni v resoluci ni slova, pročež
nemáme příčiny cokoli měníti na svém stano-
visku. Pánové z »Času« vidí, že »Nár. Listy«
se nezapomněly a dokonce že nepřistoupily na
stanovisko realistického denníku, jemuž pro
dnešek ještě připomínají, že resoluce skutečně
nejsou provázeny motivy. Tak zv. motivy při-
pojují se k osnovám zákonů, ale pro zákon
jako zákon, sankce nabyvší, už směrodatného
významu nemají. Zákony vykládají ti, kdož je
provádějí nebo kdo podle nich soudí, a ti je
vykládají tak, jak jim rozumějí, ne podle toho,
co o nich jako o osnovách kdo řekl ve sně-
movně při jich parlamentním projednávání.
— Klub zemských poslanců německé
strany agrární měl včera v Praze svou ústavu-
jící schůzi. Zvolivše si předsednictvo — posl.
Krütznera předsedou, Zulegera jeho náměstkem,
hr. Kolowrata pokladníkem a posl. Lipku a
Mayera jednateli — dali se němečtí agrárníci
hned do politiky. Napřed se vyslovili pro jednotný
postup všech německých stran na sněmě, potom
se prohlásili pro nespravedlivé, nemravné a ne-
zákonné znásilňování českého úřadnictva soud-
covského při jmenování. Diktují totiž nejrych-
lejší jmenování německých soudců pro zněmče-
nou část země, avšak bez jmenování českých
soudců extra statum. Německo-agrární terro-
rismus je tedy otevřenější nežli stejné v pod-
statě násilnictví ostatních stran německých.
— Výbor Ústředního svazu slovanských
novinářů bude mít zejtra v sobotu o 8. hodině
večerní schůzi v restaurantu Brejškově na Spá-
lené ulici. Přítomnost pp. členů velmi nutna.
= Osobní z Moravy. Ant. Kommer v Dolních
Dunajovicích a Jan M. Čapka v Čertoryjích jmeno-
vání byli zatímně státními dozorci sklepů na Moravě
a ve Slezsku se sídlem v Brně. — Kancelista Václ.
Sajner přeložen byl z Valašských Klohouk do
Slavkova. — Kancelisty jmenováni byli četničtí stráž-
mistři Frant. Stavinoha pro Strážnici a Raim.
Silný pro Valašské Klobouky.
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Emil Va-
šek, em. I. sek, lékař českého očního odd. prof. dra.
J. Deyla, zahájí odbornou oční praxi 1. srpnem
r. 1908 v Něm. Brodě.
— Úmrti. Poštovního oficiála p. Bohdana Kühna
stihla krutá rána. Zemřelť jeho syn p. Bohumil
Kühn dne 30. července v mladistvém věku 15 let.
Pohřeb koná se v sobotu dne 1. srpna o 6. hodině
odpolední z domu smutku na Karlové nám. č. 31 na
hřbitov olšanský. — V Horním Studenci zemřela paní
Božena Němcová v 39. roce věku svého. Pohřeb
koná se dne 1. srpna o 4. hod. odpolední.
— Z belgického konsulátu v Praze. Konsul
p. Carlo svob. pan de Liser bude ode dne 1. do
15. a pak opět od 20. do 31. srpna t. r. meškati na
dovolené. Konsulátní záležitosti povede po dobu tu
kancléř p. J. J. D fen e lt.