#1
alto_textblock
#1
1905.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý dne 18. července.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 195.
Čislo v Praze za 29
a na venkově za 3h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Události na Rusi.
#10
alto_textblock
#10
Politické schůze.
Z Berlína, 18. července. »Vossische Zei-
tung« oznamuje z Petrohradu: Organisa ční
kancelář zemstev konala v soukromém
bytě presidenta zemstev Kolovina v Moskvě
schůzi, ve které bylo jednáno o nastávajícím
sjezdu zemstev. Policie vnikla do
bytu a vyzvala 24 přítomné, ab
schůzi přerušili. Protože se tito zdrá-
hali, byl zaveden protokol. Schůze potom vyří-
dila úplně svůj program. Stejně se stalo včera
se schůzí ústředního demokrati-
ckého svazu.
K událostem v Lodi.
Z Varšavy, 18. července. Z Lodi se ozna-
muje: Když v ulici Kamienické táhl průvod de-
monstrantů, vystřelili kozáci na zástup. Potom
bylo z domu č. 10 házeno jeho obyvateli ka-
mením na policii a vojíny. Na dům proveden
pak útok, při čemž 3 osoby z něho zastřeleny,
6 zraněno a všechny ostatní zatčeny. Ruští
úřadníci v Lodi poslali petrohradským úřadům
telegramy, ve kterých žádají, aby dosavadní na-
řízení o obmezených právech židů zůstal
v platnosti.
Ke vzpouře kronštatské.
Z Petrohradu, 18. července. »Ruský Listok«
oznamuje z Kronštatu: Námořníci na řadové
lodi »Alexandr II.«, kteří se vzbouřili, kapitu-
lovali nyní, vydali 16 náčelníků vzpoury a po
druhé složili služební přísahu.
Nepokoje na jižní Rusi rostou.
Z Oděssy, 18. července. Z venkovských
okresů se oznamuje, že selské nepokoje n
jižní Rusi přes všechno namáhání úřadů ne-
ustávají, nýbrž se vzmáhají. Sta sedláků bylo
zatčeno a četní z nich byli vojíny ztýráni. V
Porubinu u Chersonu bylo přes 1000 osob
zatčeno a všechny zbity. Dvě z nich následkem
zranění zemřely. Kozáci byli vysláni k ochraně
statků v okolí Oděssy, následkem čehož jest
zde klidněji, ale ze vzdálenějších okresů ozna-
mují se stále nepokoje.
#11
alto_textblock
#11
Ministr dopravy kníže Chilkov
odjel 15. července do Hamburku k přehlídce
lodí, určených pro sibířské řeky.
»Kňaz Potemkin«.
V námořní správě ruské nebylo vůbec jed-
náno o přeměně pojmenování obrněnce »Kňaze
Potemkina« a odnětí svatojirských odznaků na
čapkách námořníků.
Otázka o mužstvu »Kňaze Potemkina«, deser-
tovavším do Rumunska, považuje se v ruském
ministerstvu zahraničním za vyřízenou, po-
něvadž jednání Rumunska v případě tom přesně
odpovídalo pravidlům mezinárodního práva.
#12
alto_textblock
#12
Válka.
#13
alto_textblock
#13
Japonská půjčka.
Z Berlína, 18. července. Lassanova kan-
celář oznamuje z Tokia: Japonská půjčka byla
více nežli 4krát přepsána. Finanční trh v Ja-
ponsku má pevnou tendenci, proto že Witte
jmenován byl vyjednavačem o mír.
Kapitán Klado.
Z Petrohradu, 18. července. Proslýchá se,
že kapítán Klado byl jmenován pobočníkem
správce ministerstva námořnictví viceadmirála
Birilel va.
#14
alto_textblock
#14
Wittova audience.
Z Berlína, 18. července. »Post« oznamuje
z Petrohradu: V dobře zpravených kruzích při-
kládá se poslední audienci, kterou mě! Wittev
Petěrhofu, dalekosáhlý, ano přímo neobyčejný
význam. Dlouhá rozmluva panovníka s presi
dentem ministerského komitétu platila nejen kon-
ferenci mírové ve Washingtonu, nýbrž zabývala
se také otázkou vnitřního uklidnění říše. Kon-
statuje se, že projevy státního sekretáře, v obou
těchto směrech učiněné, jevily neobyčejnou ote-
vřenost a způsobily neobyčejný dojem na cara,
který poprve vyslovil souhlas s náhledy. Witta.
Z tohoto významného fakta odvozuje se ve vyš-
ších kruzích závěr, že nejen naděje na mír na-
byly neobyčejné podpory, nýbrž že také otázka
ústavní byla přivedena na cestu rozřešení a že
vnitřní krise bude záhy rozřešena.
#15
alto_textblock
#15
K mírovým poradám.
—ch. Z Petrohradu, 17. července. Státní
tajemník S. J. Witte odjede ve středu do
Washingtonu, ostatní zástupci z Petrohradu pak
v sobotu.
Další změny v ruském námořnictvu.
Z Petrohradu, 17. července. (Pův. zpráva
»N. L.«) Velitel petrohradského přístavu kontre-
admirál Kuzmič opustí své místo a určen
bude na jiné.
Minonosky pro Amur.
Z Petrohradu, 17. července. (Pův. zpráva
»N. L.«) Ve zdejším přístavu dějí se přípravy
k odeslání malých minonosek k účelům váleč-
ným na řeku Amur. Vybráno bude 12 nejlep-
ších minonosek. Na Amuru jest již malý oddíl
minonosek od loňska tám z Petrohradu poslaný.
#16
alto_textblock
#16
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Baron Gautsch v Kazlových Varech.
Z Badenu, 18. července. Ministerský před-
seda baron Gautsch odejel dnes do K ar-
lových Varů, odkud se vrátí dne 2. srpna.
Do té doby bude v Karlových Varech vyřizovati
běžné záležitosti.
#17
alto_textblock
#17
Uherská krise.
Z Pešti, 18. července. Podle zprávy » Neues
Pesti Journalu« dověděla se opposice, že je d-
notlivá municipia odepřela dodá-
vánílistin, kterými se svolávají
záložníci k pravidelnému cvičeni
ve zbrani a že následkem toho v kabinetu za-
vládlo velké znepokojení.
Ke zřízení české university na Moravě.
Ke zprávě »Lidových Novin« brněnských,
že druhá česká universita zřízena býti má
v Králově poli, kterážto předměstská obec
u Brna tyto dni na město povýšena byla, do-
dává »Neue Freie Presse«: »Tato zpráva obje-
vila se již přede dvěma léty a byla hned tehda
za frašku prohlášena myšlenka, aby v Králově
poli česká universita byla zřízena. Králo vo
pole je totiž stavebně s Brnem
přímo spojeno a vede z Brna do Králova
pole několik plně vystavených velkých ulic, tak
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Na pustém ostrově.
#20
alto_textblock
#20
Napsal V. V. Bilibin. Z ruského přel. A. Drábek.
Známo, že okeán není — Něvský prospekt
Potkávají-li již ve Finském zálivu blíže Kron
štatu lodi rozmanité příhody, jako uváznutí n
mělčině, vjetí na skálu nebo nějakou písčinu
tím spíše se může ztroskotati koráb na volném
#21
alto_textblock
#21
moři.
A také se to jednou stalo.
Na lodi jel mezi jinými mužík.
Tento se zachránil plováním a dostal se n
pustý ostrov. Sedí na břehu a naříká:
„Ztracena má hlavička! Sirotek, siroteček
Co si ubožák počnu? Nižádných úřadů tu není
Starosty není... nikoho není, kdo by mi po-
ručil, co mám dělat, abych neumřel hlady.“
Avšak zařídil se přece. Postavil si chatrč
zrobil si harmoniku, zhodí, hraje, až se hory
ozývají a dosti ošklivě spílá zvěři. Jednou se
porval i s medvědem a dal mu co proto. Živil se
korou ze stromů, zvykl tomu a myslil si: „Ni-
čevo!
Ale proto mu bylo přece smutno.
„Zahynu, najisto zahynu! Starosty tu není.
úřadů není! Poroučet nemá kdo! Jak budu živ?
Bez rozkazu neumím nic dělat! Ocho — cho!“
Najednou, kde se vzal, tu se vzal, Ně-
mec... tlustý, hezký, solidní Němec; rovněž se
s ním ztroskotal koráb. Nemohl se utopit —
ploval jako sud. Jde a klidně kouří z dýmky. Je
celý mokrý, ale dýmku má suchou.
Mužík měl z Němce velikou radost.
#22
alto_textblock
#22
„Bože!... Vaše blahorodí! ... Učiňte mi-
lost a buďte představeným.“
„Tobše,“ řekl Němec.
I žili spolu. Němec vozil na mužíkovi vodu
a rozdělával jeho rukama oheň. Postavili dům
a vedle něho pivnici — „Bier-Halle“. Sem cho-
díval Němec každého večera na domácí pivo
čísti staré noviny. Mužík mu v té době čisti
boty, protože si Němec rád chodil čistě.
Zili tak velmi přátelsky a byli druh s dru-
hem spokojeni.
Jednoho krásného jitra objevil se na ostrově
ze ztroskotané lodi — Francouz.
„Cha, cha, cha!... Mon Dieu! Voilů c
qu'en appelle histoire! Nepostavíme, pánové.
z dlouhé chvíle operetní divadlo?! Budu vystu-
povat... A komu se tu možno dvořit?
Němec pohlížel úkosem na lehkomyslného
Franecuze a myslil si: darmojed... Než, žili
jakž takž pohromadě. Francouz vypravoval mu-
žíkovi anekdoty. Přátelé pomýšleli na postavení
krčmy, již chtěl Francouz nazvati „kavárnou —
restaurací“,
Najednou se objevil — Angličan. Rovněž
z moře. Měl nepromokavý šat.
Angličan se strašně rozhorlil, když zasta
na pustém ostrově tuto společnost.
„Pánové, toť uchvácení cizího vlastnictvío
Tento ostrov jest — naší kolonií! Vyvážíme od-
tud dávno slonové kly pro naše dámy a dová-
žíme sem plechová zrcádka pro opice ... Po-
vedu si stížnost... budu telegrafovat . ..“
#23
alto_textblock
#23
Tou dobou plul mimo ostrov koráb a vida
jistou čásť oděvu mužíkova vyvěšenou k sušení.
soudil, že je to prapor, zvoucí ku pomoci. I od
vezl nešťastné poutníky z pustého ostrova.
#24
alto_textblock
#24
Radostná událost.
#25
alto_textblock
#25
Humoreska.
Pan Půlka seděl u stolu, jsa zabrán ve
čtení dopisu svého zetě, pana Čermáka.
„... Brzy snad už Vám oznámím radost-
nou událost...“ četl a zarazil se; hned však
položil psaní na stůl a usmál se.
„No, no, však už jsou taky deset roků svoji,
není divu,“ řekl si prc sebe a kráčel rychle do
kuchyně oznámiti obsah dopisu paní Alžbětě,
své choti.
„Tak, ženuško, nebude trvati dlouho a bu-
deme... míti vnoučka nebo vnučku,“ povídal
pomalu a tajemně a jeho obličej zářil radostí.
„Opravdu?“ vyhrklo z paní Půlkové.
„No, pohleď,“ a pan Půlka okazoval ženě
dopis pana Čermáka, lékaře v malé pohraniční
vesnici.
S blahou myslí četla paní Půlková řádky
pro ně lahodné a dlouho čekané: „Brzy snad už
Vám oznámím radostnou událost.“
#27
alto_textblock
#27
Odpoledne se oba manželé téměř ozhně-
vali na sebe, neboť Půlka tvrdil, že se novo-
rozeňátko bude jmenovati po tatínkovi, paní
Alžběta zase, že po mamince, její dceři.
Ubohý pan Půlka znal tichou povahu své
dcery, a mohl proto určitě říci, že první potomek
rodu Čermákova ponese křestní jméno papín-
kovo. Ale večer nabídl sám ženušce smír. Bylo
mu ovšem vyslechnouti delší kázáníčko o jeho
urputnosti, ale byl rád, že se již Bětuška ne-
hněvá, neboť zejtra měli jíti oba koupit dárek
šťastným (v budoucnosti) rodičům.
Druhého dne se vydali oba manželé na ob-
chodní cestu. Po nejživějších ulicích se bra