ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b26f0700-7af1-11dc-9ab3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
1905.
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NARU
#4 alto_textblock #4
V Praze, v úterý dne 18. července.
#5 alto_textblock #5
Nl
#6 alto_textblock #6
I
#7 alto_textblock #7
K číslu 195. Čislo v Praze za 29 a na venkově za 3h
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
Události na Rusi.
#10 alto_textblock #10
Politické schůze. Z Berlína, 18. července. »Vossische Zei- tung« oznamuje z Petrohradu: Organisa ční kancelář zemstev konala v soukromém bytě presidenta zemstev Kolovina v Moskvě schůzi, ve které bylo jednáno o nastávajícím sjezdu zemstev. Policie vnikla do bytu a vyzvala 24 přítomné, ab schůzi přerušili. Protože se tito zdrá- hali, byl zaveden protokol. Schůze potom vyří- dila úplně svůj program. Stejně se stalo včera se schůzí ústředního demokrati- ckého svazu. K událostem v Lodi. Z Varšavy, 18. července. Z Lodi se ozna- muje: Když v ulici Kamienické táhl průvod de- monstrantů, vystřelili kozáci na zástup. Potom bylo z domu č. 10 házeno jeho obyvateli ka- mením na policii a vojíny. Na dům proveden pak útok, při čemž 3 osoby z něho zastřeleny, 6 zraněno a všechny ostatní zatčeny. Ruští úřadníci v Lodi poslali petrohradským úřadům telegramy, ve kterých žádají, aby dosavadní na- řízení o obmezených právech židů zůstal v platnosti. Ke vzpouře kronštatské. Z Petrohradu, 18. července. »Ruský Listok« oznamuje z Kronštatu: Námořníci na řadové lodi »Alexandr II.«, kteří se vzbouřili, kapitu- lovali nyní, vydali 16 náčelníků vzpoury a po druhé složili služební přísahu. Nepokoje na jižní Rusi rostou. Z Oděssy, 18. července. Z venkovských okresů se oznamuje, že selské nepokoje n jižní Rusi přes všechno namáhání úřadů ne- ustávají, nýbrž se vzmáhají. Sta sedláků bylo zatčeno a četní z nich byli vojíny ztýráni. V Porubinu u Chersonu bylo přes 1000 osob zatčeno a všechny zbity. Dvě z nich následkem zranění zemřely. Kozáci byli vysláni k ochraně statků v okolí Oděssy, následkem čehož jest zde klidněji, ale ze vzdálenějších okresů ozna- mují se stále nepokoje.
#11 alto_textblock #11
Ministr dopravy kníže Chilkov odjel 15. července do Hamburku k přehlídce lodí, určených pro sibířské řeky. »Kňaz Potemkin«. V námořní správě ruské nebylo vůbec jed- náno o přeměně pojmenování obrněnce »Kňaze Potemkina« a odnětí svatojirských odznaků na čapkách námořníků. Otázka o mužstvu »Kňaze Potemkina«, deser- tovavším do Rumunska, považuje se v ruském ministerstvu zahraničním za vyřízenou, po- něvadž jednání Rumunska v případě tom přesně odpovídalo pravidlům mezinárodního práva.
#12 alto_textblock #12
Válka.
#13 alto_textblock #13
Japonská půjčka. Z Berlína, 18. července. Lassanova kan- celář oznamuje z Tokia: Japonská půjčka byla více nežli 4krát přepsána. Finanční trh v Ja- ponsku má pevnou tendenci, proto že Witte jmenován byl vyjednavačem o mír. Kapitán Klado. Z Petrohradu, 18. července. Proslýchá se, že kapítán Klado byl jmenován pobočníkem správce ministerstva námořnictví viceadmirála Birilel va.
#14 alto_textblock #14
Wittova audience. Z Berlína, 18. července. »Post« oznamuje z Petrohradu: V dobře zpravených kruzích při- kládá se poslední audienci, kterou mě! Wittev Petěrhofu, dalekosáhlý, ano přímo neobyčejný význam. Dlouhá rozmluva panovníka s presi dentem ministerského komitétu platila nejen kon- ferenci mírové ve Washingtonu, nýbrž zabývala se také otázkou vnitřního uklidnění říše. Kon- statuje se, že projevy státního sekretáře, v obou těchto směrech učiněné, jevily neobyčejnou ote- vřenost a způsobily neobyčejný dojem na cara, který poprve vyslovil souhlas s náhledy. Witta. Z tohoto významného fakta odvozuje se ve vyš- ších kruzích závěr, že nejen naděje na mír na- byly neobyčejné podpory, nýbrž že také otázka ústavní byla přivedena na cestu rozřešení a že vnitřní krise bude záhy rozřešena.
#15 alto_textblock #15
K mírovým poradám. —ch. Z Petrohradu, 17. července. Státní tajemník S. J. Witte odjede ve středu do Washingtonu, ostatní zástupci z Petrohradu pak v sobotu. Další změny v ruském námořnictvu. Z Petrohradu, 17. července. (Pův. zpráva »N. L.«) Velitel petrohradského přístavu kontre- admirál Kuzmič opustí své místo a určen bude na jiné. Minonosky pro Amur. Z Petrohradu, 17. července. (Pův. zpráva »N. L.«) Ve zdejším přístavu dějí se přípravy k odeslání malých minonosek k účelům váleč- ným na řeku Amur. Vybráno bude 12 nejlep- ších minonosek. Na Amuru jest již malý oddíl minonosek od loňska tám z Petrohradu poslaný.
#16 alto_textblock #16
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Baron Gautsch v Kazlových Varech. Z Badenu, 18. července. Ministerský před- seda baron Gautsch odejel dnes do K ar- lových Varů, odkud se vrátí dne 2. srpna. Do té doby bude v Karlových Varech vyřizovati běžné záležitosti.
#17 alto_textblock #17
Uherská krise. Z Pešti, 18. července. Podle zprávy » Neues Pesti Journalu« dověděla se opposice, že je d- notlivá municipia odepřela dodá- vánílistin, kterými se svolávají záložníci k pravidelnému cvičeni ve zbrani a že následkem toho v kabinetu za- vládlo velké znepokojení. Ke zřízení české university na Moravě. Ke zprávě »Lidových Novin« brněnských, že druhá česká universita zřízena býti má v Králově poli, kterážto předměstská obec u Brna tyto dni na město povýšena byla, do- dává »Neue Freie Presse«: »Tato zpráva obje- vila se již přede dvěma léty a byla hned tehda za frašku prohlášena myšlenka, aby v Králově poli česká universita byla zřízena. Králo vo pole je totiž stavebně s Brnem přímo spojeno a vede z Brna do Králova pole několik plně vystavených velkých ulic, tak
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
Na pustém ostrově.
#20 alto_textblock #20
Napsal V. V. Bilibin. Z ruského přel. A. Drábek. Známo, že okeán není — Něvský prospekt Potkávají-li již ve Finském zálivu blíže Kron štatu lodi rozmanité příhody, jako uváznutí n mělčině, vjetí na skálu nebo nějakou písčinu tím spíše se může ztroskotati koráb na volném
#21 alto_textblock #21
moři. A také se to jednou stalo. Na lodi jel mezi jinými mužík. Tento se zachránil plováním a dostal se n pustý ostrov. Sedí na břehu a naříká: „Ztracena má hlavička! Sirotek, siroteček Co si ubožák počnu? Nižádných úřadů tu není Starosty není... nikoho není, kdo by mi po- ručil, co mám dělat, abych neumřel hlady.“ Avšak zařídil se přece. Postavil si chatrč zrobil si harmoniku, zhodí, hraje, až se hory ozývají a dosti ošklivě spílá zvěři. Jednou se porval i s medvědem a dal mu co proto. Živil se korou ze stromů, zvykl tomu a myslil si: „Ni- čevo! Ale proto mu bylo přece smutno. „Zahynu, najisto zahynu! Starosty tu není. úřadů není! Poroučet nemá kdo! Jak budu živ? Bez rozkazu neumím nic dělat! Ocho — cho!“ Najednou, kde se vzal, tu se vzal, Ně- mec... tlustý, hezký, solidní Němec; rovněž se s ním ztroskotal koráb. Nemohl se utopit — ploval jako sud. Jde a klidně kouří z dýmky. Je celý mokrý, ale dýmku má suchou. Mužík měl z Němce velikou radost.
#22 alto_textblock #22
„Bože!... Vaše blahorodí! ... Učiňte mi- lost a buďte představeným.“ „Tobše,“ řekl Němec. I žili spolu. Němec vozil na mužíkovi vodu a rozdělával jeho rukama oheň. Postavili dům a vedle něho pivnici — „Bier-Halle“. Sem cho- díval Němec každého večera na domácí pivo čísti staré noviny. Mužík mu v té době čisti boty, protože si Němec rád chodil čistě. Zili tak velmi přátelsky a byli druh s dru- hem spokojeni. Jednoho krásného jitra objevil se na ostrově ze ztroskotané lodi — Francouz. „Cha, cha, cha!... Mon Dieu! Voilů c qu'en appelle histoire! Nepostavíme, pánové. z dlouhé chvíle operetní divadlo?! Budu vystu- povat... A komu se tu možno dvořit? Němec pohlížel úkosem na lehkomyslného Franecuze a myslil si: darmojed... Než, žili jakž takž pohromadě. Francouz vypravoval mu- žíkovi anekdoty. Přátelé pomýšleli na postavení krčmy, již chtěl Francouz nazvati „kavárnou — restaurací“, Najednou se objevil — Angličan. Rovněž z moře. Měl nepromokavý šat. Angličan se strašně rozhorlil, když zasta na pustém ostrově tuto společnost. „Pánové, toť uchvácení cizího vlastnictvío Tento ostrov jest — naší kolonií! Vyvážíme od- tud dávno slonové kly pro naše dámy a dová- žíme sem plechová zrcádka pro opice ... Po- vedu si stížnost... budu telegrafovat . ..“
#23 alto_textblock #23
Tou dobou plul mimo ostrov koráb a vida jistou čásť oděvu mužíkova vyvěšenou k sušení. soudil, že je to prapor, zvoucí ku pomoci. I od vezl nešťastné poutníky z pustého ostrova.
#24 alto_textblock #24
Radostná událost.
#25 alto_textblock #25
Humoreska. Pan Půlka seděl u stolu, jsa zabrán ve čtení dopisu svého zetě, pana Čermáka. „... Brzy snad už Vám oznámím radost- nou událost...“ četl a zarazil se; hned však položil psaní na stůl a usmál se. „No, no, však už jsou taky deset roků svoji, není divu,“ řekl si prc sebe a kráčel rychle do kuchyně oznámiti obsah dopisu paní Alžbětě, své choti. „Tak, ženuško, nebude trvati dlouho a bu- deme... míti vnoučka nebo vnučku,“ povídal pomalu a tajemně a jeho obličej zářil radostí. „Opravdu?“ vyhrklo z paní Půlkové. „No, pohleď,“ a pan Půlka okazoval ženě dopis pana Čermáka, lékaře v malé pohraniční vesnici. S blahou myslí četla paní Půlková řádky pro ně lahodné a dlouho čekané: „Brzy snad už Vám oznámím radostnou událost.“
#26 alto_textblock #26
a
#27 alto_textblock #27
Odpoledne se oba manželé téměř ozhně- vali na sebe, neboť Půlka tvrdil, že se novo- rozeňátko bude jmenovati po tatínkovi, paní Alžběta zase, že po mamince, její dceři. Ubohý pan Půlka znal tichou povahu své dcery, a mohl proto určitě říci, že první potomek rodu Čermákova ponese křestní jméno papín- kovo. Ale večer nabídl sám ženušce smír. Bylo mu ovšem vyslechnouti delší kázáníčko o jeho urputnosti, ale byl rád, že se již Bětuška ne- hněvá, neboť zejtra měli jíti oba koupit dárek šťastným (v budoucnosti) rodičům. Druhého dne se vydali oba manželé na ob- chodní cestu. Po nejživějších ulicích se bra