#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Dělník."
#3
alto_textblock
#3
Číslo 15.
#4
alto_textblock
#4
trpké vědomí, že nemožno a marno vzpouzeti
se trudné nutnosti, jest jí údělem.
Trpké to vzpomnění mladistvé kypící krvi
na ztracenou volnost a radost života; trpké to
vzpomnění mysli, po poznání toužící, na ty
šťastnější, jimž nerušeně přáno, čeho se nedostává
jí, zřejmě vidoucí, kterak drsné vojáctví,
nerespektující života duchovního, všemožnými
prostředky brání kráčeti volně v před na cestě
vzdělání; trpké vzpomnění i tomu, kohož není
tajno, jak, bezohledně ho odloučivše od veškeré
práce na prospěch spoluobčanstva, přinucují jej
k životu kasárnickému, příčině to trudu a nespokojenosti
tisícův, k bezútěšnému životu takých
nesčetných mass, jichž schopnosti, um a vůle
jinam obráceny byly by požehnáním celé společnosti.
Avšak netřeba klesat na mysli. Rozvážně
a s chladnou myslí přijměme, co osud schystal,
a hleďme toho i všestranně využiti!
Přátelé, již nejste prosti ušlechtilých idealův,
střežte jich, by nedošly poruchy v té říši prachu
a olova, dbejte, by ovzduší to nepotlačilo vašich
citů lepších, nezapírejte ani v šatu vojenském
svého člověčství! .. .
Bděte i nad svými bratry, jimž buďte příkladem,
a to, by hrubost v době vojákování ani
jejich bytostí neporušila.
Však opatrní buďte jako hadové! Vždyť
nikdy nevíte, neodpykáte-li svoji upřímnost a
důvěrnost v zápětí. Postupy, prýmek nebo
hvězdička, mají ten mocný vliv, že ze zdánlivého
přítele, třeba kamaráda od malička, vyklube
se udavač ve vší příšernosti.
Bystře prohlédejte každou situaci, snažte se
poznat jak svá práva, tak své povinnosti, prozíravě
oceňujte výsledek každého činu, a nikdy,
nikdy nevydávejte se nadarmo na milost neb
nemilost tvrdým, bezcitným rukám discipliny!
Život na vojně bude pak poučným tím, že
poznáme ducha vojenského z bezprostřední blízkosti
i vše vojenské zřízení, naučíme se srovná-
vati a počítat . . . Jako odpůrci militarismu nabudeme
cenných zkušeností a nových o něm
poznatků, jichž bychom jinak nebyli snad ani
získali, a jež budou tím cennější, že vlastním
přímým pozorováním jsme je nabyli.
Nuž, buďte zdrávi a silni, bratři junáci!
Vstupujte ve zdi kasáren přesvědčeni, že blízká
doba, kdy i militarism pomine.
A po čase nechť opět uvítá v nás občanstvo
své bratry, již neporušeni prošli říši molocha
krve i železa a spíše zoceleni k boji za lidskost
se navrátili.
#5
alto_textblock
#5
Aforismy.
Nesluší, páni, na vás ta lenost, celý den prázdniti,
seděti, toulati se, v šachy, vrhcáby, neb v karty hráti,
dlouho spáti, vždy smilnili jako hovadům, vždy v se
cpáti a líti víno nebo pivo,co do sudu,a nikdy nezlačněti.
Také nesluší se na vás, lidi chudé své dráti a bezpráví
jim činiti robotami, lovy, ponůckami a jinými přimyšle-
nými břemeny jich tisknouti. Petr Chelčický.
*
Pravda jest, že život jest rozkošný, hrozný, půvabný,
děsný, sladký, hořký a že jest vším. Je to s ním jako
s harlekýnem dobrého Floriana: jeden ho vidí červený,
druhý modrý, a oba ho vidí tak jak jest, protože jest
červený i modrý, protože má všechny barvy.
Anatale France.
*
Že by kdo koho miloval, jako sám sebe, ó tomu
nevěřím — po tom není nic, já miluji velmi, ba pře-
velmi tebe, však sebe, můj milý, přece trochu víc.
Frant. Chládek.
*
Myslíme si, že již není piratů*), loupežníků, podvodných
lhářů. To je klam. Pirati provozují nadále
své řemeslo na pevnině; vedou je tak, že unikají zákonům
a jejich výtěžky nad pomýšlení převyšují to, co by
mohli získali, kdyby brázdili moře. Loupežníci už nežijí
v horských jeskyních, vykračují si na veřejných náměstích,
pyšní se na křeslech soudců a zákonodárců a
dávají se jmenovati plukovníky nebo generály.
E. Laveleye.
Ježíš byl třikrát ukřížován Jednou židy, potom
svými životopisci a konečně křesťany samými. Nikdy
neměl nad tyto horších nepřátel.
Multatuli (Dělnický kalendář na r. 1903.)
Sociální význam všeobecného vzdělání den ze dne
a víc a více kácí svých zapřísáhlých nepřátel. Největší
jeho protivník jest minulost; učitelé tvrdě musí zápasiti
se zděděnými chybami a vrozenými instinkty dětí; ale
každy z nich musí mít neustále na paměti, že tím plní
svoji sociální úlohu, že pracuje na mravním vyvýšení
společnosti a že každá nová škola měla by znamenati
o jedno vězení méně. Čas.
#6
alto_textblock
#6
* Pirat (z latinského) = mořský loupežník.
#7
alto_textblock
#7
Z českého jihu.
X Ze stavby justičního paláce. Bylo to nějakých
nádějí a radostných očekávání, než zahájeny
byly v Č. Budějovicích stavby tří státních
budov, justičního paláce a dvou gymnasii.
Dělníci, zahálející deset měsíců a více očekávali
s obdivuhodnou trpělivostí, že bude hojnost
práce, zas budou nositi domů v sobotu večer
mzdu, místo zamračeného čela a zoufajících pohledů,
na domácím krbu připraven bude každý
den teplý oběd, smích hlad ukojivších dítek ro-
zléhati se bude malou jizbou a bledá, krutou
bídou utýraná žena pozvedne k muži po dlouhé
době zrak radostněji zařící, zmizí z oči její na
okamžik duši rozrývající slzy, v domácnosti
dělníkově uhostí se jakýž takýž klid a trocha
tepla rodiného rozlije se z tesknot probírající se
světnicí. Na třech velikých státních budovách
bude třeba přece nějakých lidí! A mzdy za
práci na majetku státním budou jistě slušné,
vždyť ti páni, kteří práce ty zadávají, vědí jaké
má člověk potřeby a jistě nebudou skrblit, ne-
skrblí-li ani když „náhodou“ dostanou se v zábavu
se způsobným děvčetem, jemuž za několik „málo“
laskavosti prokáží laskavost velikou, že na sumu
ani váhu zlaté mince nehledí. Samo naše okresní
hejtmanství ujišťovalo mnohokrát (jak p. dr.
Novák tak i p. koncipista Stinný), že mzdy
při nejmenším musejí býti takové, jaké
smluveny byly mezi dělnictvem stavebním
a staviteli o stávce r. 1899 a domácí
dělnictvo, že v prvé řadě musí býti zaměstnáno.
A bývalo by bylo jen správné, kdyby domácí
dělnictvo, dlouhou zahálkou o vše v domácnosti
připravené, vzato bylo v prvé řadě v zaměstnání,
vždyť budovy ty nestaví se na útraty státu
samého, ale mnoho musela přispěti obec, příslušníci
aneb obyvatele její mají tudíž nejpřednější
nárok na zaměstnání. Ale jak se to provádělo?
Zaměstnavatele sezvali sem lid z cizích
okresů, na mnoho míl cesty vzdálených, mzdu
dali jim takřka zemědělskou a pro zdejší dělnictvo
neměli pořád žádnou práci. Okresní hejtmanství
i obec hleděli na to klidně, když ulicemi
města v největším stavebním ruchu plížili
se nezaměstnaní, vyzáblí dělníci zdejší a- celému
světu klnuli. Tak lhostejné svědomí mají tito
páni a tak lehkovážně porušují co sami, aniž
by bývali o to žádáni, slíbili. Oni nejen, že
klidně hleděli, kterak stavitelově kořistí cizí lid
a vysmívají se zdejšímu, ale byli také docela
klidnými, když stavitelově dřeli ten cizí lid každý
den přes časa budili všeobecné pohoršení. Jaký
tedy div, že stavitelově nikým nekontrolováni a
nenapomínání ani neví, kde jsou vyděračství
meze? Pp. Hauptvogel a Stabernak obdrželi
stavbu justičního paláce za nejdražší ofertu prý
jen proto — pravil ministerský předseda dr.
Korber — aby vyhověli interpelaci dělnictva
prostřednictvím posl. Eldersche podané a platili
ujednanou v r. 1899 mzdu. Činí to? Velmi
málo dělníků našli bychom v jejich zaměstnání,
jímž tato mzda je vyplacena, každý však musel
míti vlastní svůj krompáč a lopatu a dřeni na
akordní práci tak, že ač jsou kopáči a tahači
vozíku z venkova a neorganisováni, vynutili si
nepatrné zvýšení své mzdy jedině okamžitým
zastavením práce. Stavitelově spekulují i s materiálem,
jak již dříve jsme psali, zahospodaří
tak několik tisíc zlatých, ale to všechno není
jim dost, pp. Hauptvogel a Stabernak připravili
nám překvapení velkým strojem, který — nevíme
zda párou nebo elektřinou — poháněn, do-
pravovati bude na lešení maltu, cihly a všechen
jiný materiál a snad bude i maltu míchat a
vodu čerpat ze základu. Dělnictva ztratí tím za-
městnání počet veliký a stroj, který vlastně má
býti dělnictvu k ulehčení práce, připraví mu velikou
škodu, zbavíjej výživy a stane sejeho kletbou.
A myslíte, že hejtmanství anebo obec učinili nějaké
opatření, aby žádná škoda dělnictvu nevzešla?
K tomu nemají pánové ti srdce a snad ani dosti
krve ve svých žilách. Jim bylo by lhostejným,
kdyby budovy tu stavěné vyfoukali stavitelově
jak bubliny, ať si spadnou třeba jestě týž rok.
— Je bezúčelné protestovati proti stroji, máme
v ohledu tom za sebou trpké zkušenosti, ale
přece nesmí se na to klidně hledět, aniž učiněno
by bylo nějaké opatření ve prospěch našeho
dělnictva. Okresní hejtmanství i obec budějovická
mají tu povinnost, zakročiti se vší energií,
aby na stavbách státních zaměstnán byl všechen
lid zdejší a dále z nejbližšího okolí. Dělnictvo
vzdálené musí hledati záchranu ve své domovině,
zdejší lid nemůže přece trpěti jeho kon
#8
alto_textblock
#8
kurenci. Nechť činí každé okresní zastupitelstvo,
co jest jeho povinností a zaměstná snadno lid
ten ve svém okresu. Jen naše okresní zastupitelstvo
kdyby věnovalo peníze, které bezúčelně
vyhazuje na různé »Bundy« a subvence šovinistickým
spolkům na nutné práce v okresu, našlo
by mnoho lidí zaměstnání a v jiných okresích
nehospodaří se o nic lépe. Dále nechť
nalehají, jak hejtmanství tak i obec na vládu,,
aby stavba nového nádraží byla bezodkladně zahájena,
aby přikročilo se také k stavbě nové
poštovní budovy a nanejvýš potřebné, všem požadavkům
vyhovující nemocnice; konečně nechť,
povědí p. Koerbrovi, že jest nedůstojné státníka
dělat nové politické pletichy se stavbou průplavů
vltavo-dunajského a vltavo-labského, když
již více jak celý rok má peníze k účelu tomu
parlamentem povoleny. — K tomu všemu vy-
zíváme Vás, pánové, vyzíváme Vás jménem toho
ubohého dělnictva, vysíleného stálým nedostatkem
práce a Vaší povinností jest všechno toto uči-
niti. Vyžaduje to zájem lidu, vyžadují to zbědované
naše hospodářské poměry a vyžaduje
to další společenský rozvoj. Jen necita a člověk
bezohledný mohl by přejít přes vše to
k dennímu pořádku.
X O kantině pana Westtena. Píše se nám z
kruhu zdejšího obecenstva: »Zpráva Vašeo nově
zřízené v nedávné době tovární kantině p. Westtna
potkala se se sympathiemi i v kruzích inteligentních,
podali Jste v ní věrně zprávu o věcech,
jež ve skutečnosti shodují se úplně s vylíčením
Vašim. Pan Westten zřídil kantinu jedině k
svému osobnímu prospěchu a obchodnictvo okolní
vědomě poškozuje. On sám objednává kantynské
zboží a průpovídka lidová, že žádná slepice nehrabe
darmo, platí i zde. I to je pravdou, že
dělnictvo své potřeby k svačinám jinde koupit
si nesmí a poněvadž zdá se nepohodlným panu
Westtenovi obchodník vedle jeho továrny, nedůvěřuje
si, jestli přece nějakou housku některý
dělník jeho nekoupí tam, a snaží se proto, aby
jej učinil neškodným, když zničí jeho existenci..
Dotyčný má trafiku na tabák, deset let již tam
tabák prodává, místnost k prodeji tabáku byla
komisí uznána a schválena, ale to vše nevadilo
p. Westtnovi aby jej nedenuncoval u hejtmanství,
že trafika jeho jest v místnosti nezpůsobilé a
nevhodné. Hejtmanství bude však mít asi lepší
rozum než pan Westten a vystihne, že udává
ze msty, ač sám měl by se mnohém více bát
udavačů, kteří řekli by jen dokázatelnou pravdu,
kdyby oznámili úřadu, že pracuje se u něj,
velmi často bez povolení přes čas, pracuje se u
něj v neděli a i na boží hod. Ostatně Vám je-
jistě pán ten dostatečně znám, nepouštějte jej se
zřetele a přinášejte na forum veřejnosti vše, co
kritiky zasluhuje.«
X Již zas ten Suchánek. Poměry děln.ctva
v c. k. tabákových továrnách nejsou zrovna
k závidění, zejména když někde libují si v dozorcích
beze všeho vzdělání a citu. Že Suchánek
v továrně budějovické hrubým zacházením
s dělnicemi vyniká, ví každý, kdo neotesanou
povahu jeho zná. Na dnešním obrázku neblýská
se však sám, ale tvoří podařenou dvojici
s oficiálem Kikinisem, o málo asi Suchánka
vzdělanějším. Prohlížel jisté dělnici tabák a
osopil se, že jej močila. Tato bránila se
slušným způsobem a dokazovala, že co ukazuje
není od kropení, ale prach od odřezávačky.
Než Kikinis tomu tolik »rozuměl«, že ani prach
nepoznal, ale zavolal Suchánka, a ten aniž by
se přesvědčil kýval jak osel v jesličkách: »Ale
to vědí, pane oficiál, že je kropený«, a oficiál
kázal hned děvčeti, které jen nuzně se svojí
matkou živí se ze skrovného výdělku, dva dni
zahálet. Rab! Suchánka pak charakterisuje,.
že tabák skutečně kropený nebyl, ale ze msty
a záště k této dělnici řekl, že jej kropila.
Každému však hrají chvilku, také na něj dojde.
X Froti týrání zvířat. Okresní hejtmanství budějovické
vydalo vyhlášku proti týrání zvířat: »Poukazuje
ku nařízení proti trýznění zvířat v částí úředního listu
ze dne 15. května 1902 pod čís. 8563 obsaženému, dále
ku vyhlášení c. k místodržitele pro království České ze
dne 31- května 1902 čís. 255.507 zr. 1901 čís 45 z. z.
v částí VII. ze dne 17. července 1902 pod čís. 1752 o
š. r. prohlášenému, vidí se mi zvláště ku následovním
spůsobům trestuhodného trýznění zvířat poukázati:
1. Svévolné týrání a kruté zacházení se zvířaty, když se
jich používá ku práci neb při jich dopravě a hnaní, jakož
i každé hrubé opomenutí, povinné zvířatům nutné
péče; 2. Používání značně kulhajicích, nápadně vysílených,
většími otevřenými ranami stižených zvířat k
tahu; 3. Stáčeli tažnému hovězímu dobytku, jak se to
místy děje, oprať kolem ucha a zapřahali jej do tak
zvaného jarma (jechu); 4. Nakladání přílišných břemen
na povozy, zvláště při špatných a příkrých cestách;