ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b1cd2450-75a4-11dc-8eaf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Sti ana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
1. července 1908. Číslo 179.
#4 alto_textblock #4
masy Slovanstva, až přestane být piem deside- riem inielátarů, nýbrž bude vyplývati z uvědo- mění její nutnosti pro všechny slovanské ná-
#5 alto_textblock #5
rody.
#6 alto_textblock #6
Praktických návrhů a podnětlivých úval proneseno bylo v důkladně debatě množstvi o tom není sporu. Netřeba právě souhlasiti s všim, co tu bylo proneseno, mnohé stesky, které zde uvedeny různými řečníky, jsou již ode dávna známy; ale může býti věci jen na prospěch bude-li o organisaci slovanské práce jen hodn debatováno a vážně pomýšleno v kruzích stu- dentských. Na konci schůze přijat jednomyslně ost prolest proti rozpínavosti klerikalismu, který snaží se zmoeniti všeho školství v Rakousku
#7 alto_textblock #7
Předseda zahajuje o půl 10. hod. plenární schůni na jejímž programu jest »organisace«, a uděluje slovo prvému referentu Hipolitu Brežkovskému. Tyt praví: Každá myšlenka, sledující jistý praktický cll má jen polud význam, pokud opravdu se uvede v život. Myšlenka slovanské vzájemnosti až do po sledních dob mnoho této životnosti nejevila. Stalo se tak asi proto, poněvadž byla až posud majetkem vědeckých kabinetů, propagovali ji učení slavistě, většinou lidé, jimž je cizí všední reelní život, lidé pro něž otázku toho neb onoho slovanského dinlektu otázka hranic — jevila se nepoměrně vážnější než elementární práce na půdě faktického poznánía sblížení slovanských národů. Kromě těchto učených slavistů pracovali o této otázce diletanti, slovano filové, kteří více vpořídili prakticky než prví, ale chybou jajich byla absolutní thepretická nepřiprave- nost, často 4 nedostatek elementárních poznatků v historii té olázky, kterou se snažili řešiti, Tak v jejich řadách povstal i protikulturní imperialistní panslavism. Slovem, otázka slovanská za mneho le nedostala se téměř o nic v před. Dnes v dobé »neo- slavismu« nutno řešiti otázku slovanskou opět o »alfa«. Rozumí se, že zdárný výsledek práce mezi li dem bude záviseti od jajího zorganisování. Nutno míti pracovní program, jejž možno rozděliti pro naše potřeby na dvě části: 1. všeobecnou, která stojí mimo dosah studentské práce, 2. speciální, t. j. vý- minečně přizpůsobenou k úloza mládaže na poll slo vanské otázky. — Program pracovní, jejž vyložím týká se organisací osvětových a jest prost vší poli- tické (v užším smyslu) stránky probíraného pro blemu. Přirozeně nemohu se obírati olázkou finanční a ekonomickou slovanských organisací. Za základ obojího programu mohou býti dva logicky spjaté principy: I. Slovanští národové ne- znají se navzájem, II. tedy nutnou podmínkou jejich sblížení jest jejich všestranné poznání. Budoucí práce musí zaručit maximum tohoto seznámení se slovan- ských národů. O »všeslovanském« jediném jazyku nemůže dnes býti řeči jako o prostředku dorozumíva- cím (všeobecný souhlas). Toto »seznamování« mobou učiniti jenom zdatní pracovníci a ty nutno vychoval. K tomu třeba nějského ústavu, který by poskytl vý- chovy theoretické i praktické. Nezbylnou zde ně- jaká vysoká škola, slovanská akademie, neb aspoň fakulta s žurnalistickým odděleuím. Na žurnalistiku vůbec nutno klásti velikou váhu. Dodnes stojí žurna- listika velmi nizko, přes to, že při jednotlivých vel- kých listech jsou slovánské oddíly, neboť většinou lidé, vedoucí tyto oddily, neznají stovanských poměrů. Akademie slovanská — to rozůmí se samo sebou nesměla by býti učilištěm oficiálním a zdá se, že nejlépe by se hodila do Prahy, jakožto centra slovanského. Zřízena by mohla býti dle typu sociálních pařížských vysokých škol. Je pochopi- telno, že význačné místo zaujímaly by na akademii čitárny slovanské a bibliotheky. — Kromě toho všude ve větších městech měly by býti takové knihovnya čítárny veřejné, aby jasně vynikla individuální růz- nost a zdatnost slovanských národů. Dodnes v tamio směru bylo velmi málo vykonáno; v Praze ku př. v lidové čítárně lze nalézti »Nov. Vremja«, »Polsk Slovo«, ale vůbec zřídka kde uvidíme pokrokové listy »Rěč«. »Ruské Vědomosti«, »Novou Gazetu«, »Na- przód« atd. Jako žurnalistika — tak velký faktor ve veřejném životě — nesoustavně a mnobdy docela nesprávně pracuje na poli slovanské vzájemnosti. právě tak špatně organisován je knižní trh — a přece kniha je propagátorem nadmíru důležitým. Dnes de- stane še kniha slovanská v Praze spíše z Lipska než z Krakova, Petrohradu, Lvova, Kyjeva atd. Knižní trh je naprosto neorganisován. V těchto dvou věcech studentstvo mohlo by uči- niti nápravu co nejdřive a sice tím, že by utvořile informační centrum, třeba v Praze, a kromě toho ustavily by se odbočky volné, fuderativné ve všech velkých městech universitních a třeba i neuniver- sitních. Odbočky národnostní měly by své centrum Odbočky ve velkých městech i národnostní centra by byla úplně autonomní a svéprávná. Iníciativa k různým kulturním akcím mohla by vyjíti z centra mezislovanského (Praha), ale i od kohokoli. Mezi slovanské centrum nemělo by nijaké výkonné moci nýbrž bylo by čistě informativní pro rychlé doroz umění mezi všemi centry národnostními Centra národnostní hned po sjezdu mohla by půso- biti na kuratoria veřejných čítáren a knihoven, aby zaopatřila nejhlavnější časopisy pokrokové všech ná- rodností a po případě vyzvati i velké časopisy, aby zdarma obesílaly čítárny ve velkých městech. Knižn trh nechal by se upraviti vzájemným zasíláním vy davatelských seznamů ze všech kulturních středisk předáním komorám vydavatelským, po případě jednotlivému knihkupci. V dalším promlouvá řečník o Sokolstvu, o slo vanské turistice a nutnosti specialní organisace slo vanského studentstva. Slova se ujímá protektor sjezdu red. Adolť Černý. uvítán dloubotrvajícím potleskem. Praví: Přes to, že nemoc zabránila mi zúčastniti se všech schůzí na- šeho sjezdu, informoval jsem se velmi dobře o vašt práci. Jsem rád, že právě zde v Praze schází se po- kroková sludentská mládež slovanská k práci na poli slovanské vzájemnosti. Volite správnou cestu při projednávání této vážné otázky, neboť řídíte s zásadou, dopřáti nejširšího rozvoje každému jednotlivei. každému národu, nepřekážeti nikomu, ovšem, nedati si také překážeti. Stojíte na základě všelidského výl voje a již to zaručuje vám zdar práce budoucí. Svorně všichni pracujete vedle sebe v zájmu slo- vanské myštenky a pokroku, K této vaší práci, která liší se od svornosti, jíž hlásají zpátečníci, aby udrželi svou moc, volám své české »Na zdar !«. Kol. Novák referuje o nové všeslovanské steno- grafii. Požadavek společného umělého jazyka slovan- ského ukázal se utopií, a také společné písmo se- strojit bude nesnadno. Snadněji to půjde na poli stenografie. Slované nemají původní soustavy, nýbrž užívají původu soustav cizích. Pokusy o samostatnou soustavu vyvrcholily v soustavě Dürichově, Na podzim bude nový sjezd slovanských stenografů, v kterém asi dojde k rozhodnutí o samostatné slovan- ské soustavě stenografické. Navrhuje případnou reso- luci vědeckému sboru stenografickému, jež přijata. Dr. Frinta k navrženému programu přídává po- žadavek, aby na středních školach vyučováno bylo ruštině, polšlině a kromě toho, aby na těchto i na vysokých školách přednášelo se o historii a litera- tuře slovanské, na vysokých školách o slovanské filologit, archaeologii ald. Klade váhu na to, aby co nejdříve byl svolán sjezd slovanských filo- logd. Na to účastní se debaty o organisaci slovanské práce členové jednotlivých národnostních sekcí a sice: Jefimovskij, Romanov, Struk, Paulů, Leontič, Kramer, Vidovié. Obuchov skij, Venz. Tangl, Vrbenský, Bocz- kowski a j. Na návrh kol. Paulů skončena debata o télo politické otázce a zvolení z každé národnostní sekce tři členové do komise, která měla přinésti hotový elaborát organisace na poslední schůzi sjezdovou. Ke konci schůze navrženo kol. Staškem aby vysláni byli oficiálně delegáti ke kon- ferenci politiků slovanských, což však po vývodech kol. Hajdukiewicze jednomyslně zavrženo s odůvodněním, že pokrokové mládeži notno (7) zaujati vyčkávací stanovisko ke sjezdu slo- vanských politiků. Konec schůze vyzněl resolue kol. Barana jako mohutný protest proti klerika- lismu, který snaží se zmocniti se všcho školství v Ra- kousku. Scháze skončena o 1. hod. odpol.
#8 alto_textblock #8
Valná hromadu Svazu osvětového (Dokončení.)
#9 alto_textblock #9
Potom následovaly projevy zástupců politiekých stran Dv. rada prof. dr. Jar. Čelakovský zemský i říšský poslanec vyslovil nejprve z Národní radu upřímný dík předsedovi p. dr. Pa strnkovi a I. jednateli učiteli F. V. Moravcovi II. jednateli aman. J. Emlerovi i celému výboru a odborům dík za obětavou a nezištnou práci Potom jménem strany svobodomyslné promluvi o výzbamu práce osvětné a vyslovil politování. že právě dělnické organisace vymykají se sdru- žení Svazu osvětového a vyslovuje naději, že ve prospěch vzdělání dělnictva bude rozezná- váno mezi třídními a politickými zájmy a mez potřebou osvětné jednoty národní. Přeje si upřímně osvětného sloučení všech vrstev národa ve Svazu osvětovém. Vysvětliv pak, že máme již potřebné organisace národní a Svazem osvětovým že dostalo se národu organisace osvě- tové, přeje si, aby přikročeno bylo i k utvoření veliké organisace, sledující i zájmy huma- nitní i žádá S. O., aby tuto snahu po zvý šení interesů humanitních podporoval svými přednáškami i publikacemi. (Výborně. Potlesk.) Jménem národní strany sociální prohlašuje p. Š. Tröger, že dělnické organisace jeho strany se součinnosti se Svazem osvětovým nevymykají a upozorňuje, že ústřední škola děl- nícká po řadu let dokazuje, že strana chápe vzdělavací potřeby lidu. Činnost Svazu osvěto- vého je tak slibná, že jménem strany prohlašuje součinnost se S. O., jehož činnosti volá Na zdar! (Výborně.) Za stranu agrární promluvil říšský poslane prof. dr. Velich, který vřele se přimlouvá aby zvláště na českém venkově konána byla práce osvětná, pro niž bude strana vždy apelo- vati na služby Svazu osvětového, jemuž nablz jménem strany agrární účast a spojenství n krásné práci: vzdělání lidu. Smutné faktum, že v okresích venkovskýeh nepodařilo se Svazu osvětovému dosud zařídi více shorů vzdělavacích, musí býti odčiněno, právě k této práci nabízí strana agrární svých sil a své pomocí. Uznává vykonanou práci Sva- zem osvětovým a zdokonalení vzdělavací práce na českém venkově přeje všeho zdaru. (vý borně!) Jménem české strany pokrokové prohlašuje pan uč. L. J. Živný, že strana sleduje sym- paticky snahy S. O. jichž propagaci uložilas již při svém ustavení r. 1900, zdůrazňujíc vždy práci osvětnou za podmínku vývoje národa. Lituje, že pro konaný právě sjezd strany nelze straně jednání S. O. hojně se zúčastniti, vy- slovuje souhlas s kulturními snahami S. O. uznává plně vykonanou dosud práci, prohlašuje že strana pokroková bude všemi silami spolu pracovati se S. O. (Výborně!) Když jednomyslně schváleny výroční zprávy následovaly dále.
#10 alto_textblock #10
zprávy o poradách sjezdu lido- výchovného, přednášené referenty jednotlivých sekcí. Za seko přednáškovou referoval universitní prof. dr. o Schrutz, za knihovní dr. Jos. Volf,z organisnční učitel F. V. Moravee, za umě- lecko-zábavní učitel Jos. Černý, za umělecko- výtvarnou aman. J. Emler. Zprávy shodovaly se v podstatě s naším referátem, uveřejněným o lidovýchovném sjezdě v čísle nedělním. Slus jen na doplněnou podati zprávu učitele Jos. Černého o jednání sekce umělecko-zábavní která před valnou hromadou v rokování pokra čovala, jednajíc po referátech insp. Weigner a učitele Černého o zřízování a pořádán besfdek pro mládež škole odrostlou. Jednání se zúčastnili zvláště pl. Tyršo vá prof. Viša, dram. Kamper, dr. Rot- schläger, uč. Staněk a j. Jednání zábavní skupiny umělecké sekee S. O. zakončeno výkladem dramaturga Jaroslava Kampra o prostonárodních divadelních hrách lidových. Podav stručný nástin vývoje prosto národních her lidových, pojících se pravidlem ke všem význačnějším svátkům církevním, roz- hovořil se přednášející o zbyteích a stopáeh těchto her, jež nejdéle udržely se v krkonoš- ském předhoří, severně od Železného Brodu Semil a jichž poslední přežitky teprve nedávn zanikly nadobro. Podrobněji vylíčen jmenovite ráz lidových her v »české Ammergavě«, Lesti- boři, i jich scánické provedení, oceněny po stránce literární dochované nám hry lidové, jiehž přednosti proti analogickým hrám německým vy- tknuty. Přednášející dotkl se i známého plánu básníka Julia Zeyera, uspořádati veliké paši- jové hry lidové poblíže Vodňan, jež by are byly měly ráz zcela odlišný od her prostonárod- ních a zminiv se o analogických pokusech v ci- zině, vyslovil názor, že bychom měli se poku- siti o resktivování těchto prostonárodních her n klasické jich půdě v Krkonoších a že by, doku poslední stopy jejich nezmizely, mělo se i jinde, kde hry takové se konávaly (na př. ve východ- ních Čechách v okolí Vysokého Mýta, v okol Žamberka i v jižních Čechách, v okolí Netolie) pátrati po zbyteích těchto prastarých výtvoro básnictví prostonárodního, na jichž základě by snad později někdy mohla vzniknouti skladba umělá, hodící se pro provozování v »přírodním divadle«, pod širým nebem a jejíž ráz by ovšem musil odpovídati změněným potřebám Po zprávách rozvinula se zajímavá debata která vynesla velmi mnoho cenných popudů k reformě práce vzdělávací. Tak řed. Úlehla z Moravy navrhl zřízování okresních knihoven pomocných zvláště pro vzdělanější občanstvo zřízení velké vzorné knihovny zemské, dále pak pojednal o potřebě zakupování Ottova Naučného slovníku od obcl, kťerýž návrh odkázán před sednictvu k provedení. O přenosných knihov nách mluvili Š. Tröger, uč. Dudych, dr. Vol O potřebě hudebního vzdělání prof. dr. Čáda o škodlivosti detektivní četby Tröger a j. Z legislativu knihovnietví obšírnou a nadšenou řeč přimlouval se Šrámek z Loun, o akci za vypu- zení krvavé literatury ředitel Sova z Police, o ako pro zařizování knihoven lidových českými mece- náši, jichž jména by knihovny S. O. nesly, mlu- vil dvorní rada prof. dr. J. Čelakovský, o po třebě vymícení krvavé literatury z denního tisku studujíci Stencl, o popularisování vědy, vhodnén
#11 alto_textblock #11
doby.
#12 alto_textblock #12
a jiní.
#13 alto_textblock #13
výběru lidové četby, akci proti karbanu a zvy- šování zájmu pro otázky vzdělání lidu denním listy důkladně promluvil redaktor Pachmayer. Když ještě zvolen valnou hromadou do vý- boru prof. dr. Jan Frič a konstatováno,že písemným hlasováním do výboru jsou zvoleni Frant. A. Borovský, náměstek ředitele umělecko průmyslového musea v Praze, dvorní rada dr. Jar. Čelakovský, říšský a zemský poslanec, uni versitní profesor atd. v Praze, Josef Frydrych ředitel měšťanské školy v Žižkově, dr. Josei Scheiner, starosta České Obce sokolské v Praze Antonin Švehla, statkář, zemský poslanec v Hosti- vaři, dr. Zdeněk Tobolka, amanuensis universitn knihovny a spisovatel v Praze, Jan Hejret, re- daktor »Národní Politiky« v Praze, Jos. Jeřábek, e. k. profesor v Praze, dr. Jan Masák, zubn lékař v Žižkově, dr. Josef Volf, skriptor knihovny musea král. českého, byla valná hromada srdeč- ným doslovem předsedy univ. prof. dra. Frant Pastrnka skončena.
#14 alto_textblock #14
Ustavující valná hromada České zemské komise pro ochranu dítek péči o mládež v král. českém.
#15 alto_textblock #15
Valná hromada konána včera v zasedací sln radnice a přítomni byli jmenovitě: V zastoupení mí- stodržitele vicepres. Vojáček, za zemský výbor hrabě Schönborn, náměstek Štych, univ. prof. dr. Drtina. Čáda, Kordač, Miřička, Haškovec, Foustka, šk. rada Matelka, hrabě dr. Thun, pí. Randová, pl. Veselá, vládní rada Bílý, prof. dr. J. V. Novák, prof. Vrba O. Slavík, radní Hodek, Hubáček, Maděra, Schrötler, šk. inspektoři Halaburt. Libický a Švácha, řed Šteinich, Dolenský, Mojžíš, insp. Weigner, uč. J. Čer- Lý, uč. F. V. Moravec, Svestka, dr. Šámal, starost Koláter, fed. Pek a j. v. Schůzi zahájil místopředseda zemské komise hrabě Thun vřelou řečí, z níž uvádíme: Péče o mládež, klerá se stala heslem novodo- bým, není vlastně nic nového. Za všech časů u všech národů dítky byly pokládány za jeden z nej- dražších statků nejen rodiny, nýbrž i společnosti I dívochovi vůči dítěti měkne srdce, stane se pří stupno citům něžnějším. Lásku k dítěti a matce však obavláště mccně vypěstilo náboženství křesťanské Reflex toho zjevil se i v umění, kdež obrazy Ma- donny s dítětem náleží, abych tak řekl, k majetk rodinnému Za dřívějších dob však péče o mládež byla vý hradně v rukou rodiny, školy a církve. Stát poča obraceti zřetel svůj k mládeži větší měrou teprve když se ujal správy a dozoru na školy. Novedobý vývej sociální a rozvoj studia paeda gogického a psychologického způsobily však úplný obral. Poznalo se, že mládež je budoucnost národa lepší budoucnost jeho že spočívá v lepší výchově mládeže. To pěkně pověděl celémuu světu náš ne smrtelný učitel něrodů Jan Amos Komenský. Jestliže pak se obrací v novější době zvýšená pěče k mládeži vůbec, tím mocněji mluví k srdci dítko opuštěné, sirotek, dítko choré a zmrzačené. Pr sirotky a opuštěné dítky nalezla i poesie, a to jal umělá, tak prostonárodní, nejvroucnější výraz Dítko mrzáček pak není už na posměch, jak bývalo, nýbrž vzbuzuje soucit a soustrast. Po této stránce učiněn ve zušlechtění citu ohromný pokrok Dnes při zdokonalené výchově školní a společen- ské rozumi se zcela jinak než dříve lomu, co to zna mená pro celou společnost, nedostane-li se dílku dobrého vychování rodinného a náležitého vzdělání školního. Nevídaný poeud obraz bylo nám popřáno spa- třili roku letošního, Láska k dílku nalezla v těžc zkoušeném snici stařičkého milovaného mocnáře na šeho tak zvučné a vrouci struny, že tomu není pří kladu v dějinách. Císař a král náš František Josel 1 vyslovil prání, aby souk rolná dubročinnost v jubilej- ním roce jeho vlády pamatovala především na ditko Tím hnutí pro mládež dostoupilo vrcbole. Dobročin nost soukromná má se přidružiti k působnosti veřej- ných korporací. A opravdu jen touto vzájemnou sou- činností lze dosicí žádoucího cíle. Dobročinnost sou- kromá, svépomocná pomůže takto výdatně organisuc ostatní, může jí býti průkopníkem nových idel, uka- zovatelem nových cest, ba může i způsobiti více než dělá a dělati může chudinství veřejně, Za účelem soustřediti veškerou práci na tom poli, získati péči o mládež a ochraně ditek co nejvíc příznivců zaločena byla také loňského roku naše zemská komise na ochranu mládeže. Zemská komise rozdělila se podle národnost v našem království obyvajících na sekci českou německou, ale pouhá sekce bez právního podkladu nemohla by rozvinouti žádoucí činnost, proto jsme se rozhodli utvořiti z ní samostatný spolek český, který za součinnosti celého národa a všech úřadů má po svém ustavení dnešním přikročiti k veliké práci své. Bez této součinnosti vzájemné nebylo by možno nie zdatného vykonati. Chceme vznésti myšlenku ochra- ny mládože do všech krajů naší vlasti, do paláců i do chudobných chaž, tak aby vlast naše i po této stránce stála na výši doby. (Výborně! Potlesk.) Potom projevili sympatie snahám zemské ko mise vicepresident Vojáček, radostně konstatuje že král, české je nejdále v akci ochrany dítěte, hruhí Schönborn, který zdůrazňoval potřebu vzájem ných styků podobných lidumilných instiluci a ná městek Štych, který projevil jménem rady král hl. města sympatie nové organisaci. Následovala poutavá, s největším zájmem vy slechnutá přednáška dra. Engliše o poslání české zemské komise. Charakterisovav nedostatečné chu- dinské opotření vůbec, vylíčil potřebu péče o děti duševně nebo tělesně abnormální a zvláštní ochra- ny potřebující. Vysvětlil přítomný slav péče o dítě a podul zajímavou statistiku spolků na ochranu dětí a vyvodil potřebu jich organisace, pro níž zřízena právě komise, jejímiž úkoly jsou: soustiředění a zorganisování soukromé péče českých korporaci spolků v Čechách souhlasného účelu k součinnosti Komise bude zakládati organisace podružné a stane se ústředním orgánem evideněním, který bude obíral se také probádáním otázek theoretických, popularise- váním příslušné vědy a studiem otázky ochrany mládeže. Po stránce praktické bude podporovati doporučovati trvající ústavy, po případě založí úsla vy vlastní. Působnost komise ponese se také za r- formou zákonodárství a veřejné správy. Vysvělliy vnitřní organisaci komise, skončil přednášející přá ním zduru novému kulturnímu podníku českému (Výborně! Pollesk.) r Učitel F. V. Moravec podal pak zprávu činnosli odstupujícího užšího komitělu zemské ko- mise pro ochranu dětí a péči o mládež. Vylíčiv vznik komise, vyslovil dík učitelstvu a škol. úřadům z účinnou pomoc a vysvětlil akci za získání finančníc prostředků. Zmínil se podrobněji o přednášce a spise dv. rady Dvořáka a o krocích pro získání vlastních objektů. Při tom s povděkem vzpomenul paedago gické pomoci dvoor. rudy Weniga. Objasnil, proč ne došlo ke sloučení se sekcí německou a kteruk vyko nány přípravy k reorganisaci. Sdělil, že vykonáne bylo statistické šetření a že aktivně zakročeno proli sitkování dětí na Něm.-Brodsku a knoflíkářství na Žamberecku. Konečně podal výka z udělené pomoci a péče v jednotlivých případech. Zpráva byla schvá- lena a následovala pokladní zpráva, kterou předne člen měsl. rady p. dr. Baštýř, odměněn byv za ve- likou práci všeobecnou pochvalou. Následovula volba výboru a to 9 členů volených vulnou hromadou. Zvoleni jsou hlasovacími lístky JUDr. Ed. Baštýř, zem. addvokát, obecní starší at v Praze; František Bílý, c. k. vládní rada a ředitel roákky v Žižkově: JUDr. Jaromír Čelakovský, c. k. dvorní radn, universitní profesor, říšský a zemsiý poslanec; PhDr. František Drtina, c. k. universilní profesor, říšský poslanec; JUDr. Karel Groš, advoká a starosta král. hlav. města Piahy, zemský poslaneci J. E. Angela z Randů, choť tajného rady atd. v Praze J. J. princezna Kristina Schwarzenbergová, roz. hra- běnka Schönbornová, v Praze; JUDr. František hrab Thun-Hohenstein, c. k. okresní hejíman, zemsý poslanec v Praze; pí. Renata Tyršová, spisovatelke
#16 alto_textblock #16
v Praze,
#17 alto_textblock #17
Ve volných nšvrzích promluvil proř. dr. L. Ha škovec pozoruhodnou řeč o potřebě organisnc sociálně-humanitní a hrabě Schönborn přimiou- val se za nový pokus k sloučení se sekcí německou ale bylo p. drem. Baštýřem vysvětleno, že nebylo by důstajno, aby česká komise znovu nadbíhal sekci německé, která dává se ovládati německým agitátorem Titlou z Třebenic, jenž pojímá svůj úlo i v humanitní instituci jako agitátorský. Když ještě hrabě Thun sdělil, že pozdravný telegram došel od ministra Práška a že nepřitom- nest omluvili kardinál hrabě Skrbenský, rektol university dr Goll, starosta Groš, zem. inspekton Sobička, dv. rada Dvořák a město Žižkov, byla schůze doslovem hr. Thuna skončena.
#18 alto_textblock #18
Hostina král, hlav. města Prahy na počest britských žurnalistů.
#19 alto_textblock #19
Ofleiálním vyvrcholením pohostinného př jetí, s jakým uvítáni byli v Čechách a před vším v Praze milí hosté angliětí — členov mezinárodního sdružení britských žurnalistů — stala se včerejšího večera ekvělá hostina, pořá daná representací král. hlav. města na ostrov Žofinském na jejich počest. Přítomní byli vedle všech vzácných hostů vůdeovstvím p. Bakera a konsulů anglického p. Forbesa s paní a francouzského p. C lomiěsa s vieekonsulem Lueciardem p. starosta dr. Groš s oběma náměstky pp drem. Štychem a Jirouskem, mnoz členové rady městské a zastupitelstva, předseda Národní rady dv. r. Čelakovský, dv. rada prof. dr. Bravner, předseda spol. Nár. divadl F. Šimáček, president Obch. a živnost, komory cís. rada Řivnáč, za Slovanský klub dr. Vrat Černý, za Jednotu čes. novinářů red. Miškov ský, dále řada pánů z pražské společnosti z kolonie anglické, kteří vzánným hostím jsou ochotnými a neúnavnými společníky, zástupe obchodní komory, pražské radnice a magistrátu a denních listů pražských. Když vyčerpán program menu, povsta starosta pan dr. Groš a pronesl hostům tento připitek: Velectěné dámy, slovutní pánové! Opětně naskytá se mi mílá příležitost osloviti naše mile hosty — členy velkého mezinárodního sdružen britských žurnalistů — kteří za vedení vzáe- ného přítele národa českého Mr. Jamesa Baker k nám v těchto dnech zavítali. Prohližejíce památnosti našeho města, jakož i jubilejní v- stavu, netajili se obdivem nad vysokou kulturo a svérázností našeho národa a vyslovili se, že budou pokládati za svou povinnost, aby krajany své o dojmech zde zažitých, jak nejlépe dov dou, informovali. Jsem přesvědčen, že získal jsme v nich pro naši českou věc upřímné přá tely, takže jich návštěva ponese zajisté v bu doucnosti hojně ovoce. Anglicky: Pane Bakere, dámy a pánové Chci pronésti jen několik málo slov, o nichž jsem přesvědčen, že dojdou radostného ohlast nejen u přítomných zde krajanů, sle u veške rého obyvatelstva pražského. Rád bych Vám pane Bakere, projevil náš upřímný dik za vše čím zavázáni jsme Vašemu péru, jež vlast naší učinilo známější Vašim krajanům. Rovněž jsme Vám zavázáni, že přivedl jste k nám výtečnou svoji družinu. Doufám, že přátelé Vaší stano se rovněž tak dobrými přátely našeho národa jako jimi jsou bývalí účastníci první Vaší vý pravy do Čech v roce 1905. Zvedám číši svou na zdraví pana Bakera a všech vzácných našich hostí Na zdarl Na přípitek starostův odpověděl p. James Baker tímto duchaplným proslovem: „Vstávám s opravdovou úctou, abych zodpověděl připitek lordmayora Zlaté Prahy. Ten, kdo stane n Karlově mostě a dívá se na obrysy těch pamět- ných historických budov, nemůže než mysliti na vaši obdivuhodnou historii, jež odehrála se v tomto městě, kterouž historii tak krásně p- psal váš Palacký. Těžký byl životní běh vašeho národa a proto hledíme s úctou k vaší historii, kterou nám tyto budovy připomínnjí. Viděli jsme též moderní rozvoj tohoto národa na jubilejní výstavě. Viděli jsme vaše výborné školství, umě- lecký průmysl, práce ženské a co všecko! Jestliže Praha byla spojena v historii jiný mi pouty s Anglií, může se k ní družiti dnes svejí kulturou, svojí vyspělou technikou. Zejména jest to hudba, která dochází u nás zaslouženého ob-
#20 alto_textblock #20
divu.
#21 alto_textblock #21
Vzpomínám též laskavého přijetí, jehož se dostalo nedávno vašemu panu starostovi od našeho lordmayora v Londýně, nezapomínám též, že nedávno rada městská poctila mě zásluž- nou medaillí stříbrnou města Prahy, které velice vážím. Vaše přijetí, a co všecko jste p nás učinili v tomto městě, ještě dovršuje mou úctu k vám. My všíchni stali jsme s vašimi přáteli a doufám, že až se vrá- tíme do svých domovů, že vám opět přátelstv budeme moci dosvědčiti. Žádám proto svoje soudruhy, aby přípili se mnou na úspěchy rozvoj královské Prahy a celého českého národu Na zdar! (Bouřlivý potlesk.) P. cis. rada Řivnáč, jako president Obchod ní komory, děkuje anglickým hostům zvlášť z vzácnou pozornost, kterou věnují letošní komor ní výstavě, neboť vidí v nich přátele světovéh rozhledu, mocného vlivu a velké autority, kte jsou v Čechách a budou vždy vítáni s otevře nou náručí. Mr. D. A. Louis, člen redakce „T imes přetlumočil srdečný a žoviální projev páně Riv náčův svým kolegům. Slova se pak ujal Mr. Humberstone, r daktor »Nature« a »Times«, zmiňuje s zejména o výstavě letošní a velkolepém prů myslu i lidovém průmyslu na ni zastoupeném Shledal v tom něco, co dosud neznají an v Anglii a máme se tu mnoho učiti. Žádné psaní, žádné informace nemohly by nás lépe poučiti, než naše osobní návštěva —— proto tín raději připijím na zdraví všech ! Anglický konsul mr. Forbes, uvitán velm sympatickými projevy angliekých hostí, dává výraz upřímné radosti nad vzácnými projevy přátelství, jakými jsou zde zahrnováni jeho kra jané. Odjiždí příští týden do Anglie a doufá. že bude míti příležitost, aby na přislušných místech sdélil, jaké upřímné přátelské projevy byly prokázány Angličanům v Čechách a v Praze. Lordmayor londýnský sám přijme po- zvání a dostaví se určitě ke tře- tímu mezinárodnímu kongresu ob- chodních komordo Prahy. (Bouřlivé projevy.) Je přesvědčen, že skvělé uvítání, jehož se tady dostalo anglickým žurnalistům, roznes
#22 alto_textblock #22
Jse po epojeném království, Irsku, Kanadě a cel Americe. Gener. konsul francouzský p. Colomiěs v anglické řeči vzpomněl francou zs ko- anglieké dohody, kterýžlo projev byl bouřlivě aklamován a doplňuje heslo »entente cordiale«, které se tak sympaticky ozývá nyní mezi Francií a Anglit, pro Prahu specialně heslem »entente cordialee mezi Anglií, Francií a národe m českým. (Dlouhotrvající, nadšený potlesk.) Za stoupající srdečné nálady vystřídala se pak ještě v pozdních hodinách řada přípítků anglických i českých. Mr. R. J. Kelly, Irčan, advokát z Dublina, připil české žurnalistice. Vzpominá vztahů historických mezi Irčanya Čechy, dotýká se podrohností osudů obou ná- rodů, kteří nemají politické samostatnosti. Zá- vidí Čechům, kteři jsou na tom lépe a mají snahu povznésti se stále dále. První zásluhu o to má český tisk, pokrokový, vlastenecký, který vychází z lidu, cítí a pracuje pro lid. Zasluhuje nejvyšší vážnosti a cti Na vřelý jeho přípitek mu srdečně podě- koval redaktor Miškovský. Následovala ještě řada dalších projevů. Zevnější rámec hostiny zaslouží několík zvlášt- ních slov ocenění. Schodiště žofinské dekorováno bylo svěží zelení a bohatým přohozem se znaken král. hlav. města Prahy. Neobyčejně vkusná a ele- ganíní byla výzdoba hlavní dvorany, v níž vyslro jena tabule ve formě ohromné podkovy. Nedlejší sa- lonek i rohy velkého sálu upraveny v interiéry zna- menitého dekonačního účinu. Úprava tabule samotné pak aranžována chotí restauratérovou pí. K rá tk ou pyšně a bohatě, při tom však s uměleckou mírou a noblesou. Svěžího dojmu dodávaly tabuli živé stromky květinové a třešňově, tvořící alej středem podkovy. Skvěle vypravené menu vydáno bylo v podobě vkusné teliolky, jejíž postranní kapsy vyplněny byly uměleckými dopisnicemi, serií pražských snímků. Přesnost reprodukce vzbudila obdiv anglických hostí, jsout mezi nimi odborníci, kleří dávno již cení vy- sokou úroveh českého grafického umění. Pan Šten vodal jim provedením těchto pohlednic pozoruhod- nou ukázku svého umění. Pra hostině účinkovala salonní kapela pěšího plu- ku č. 102 řízením kapelníka p. Bobka, jež před- nesla umělecky vybraný program (Smetana, Cham- pann, Dvořák, Alstyne, Thurban, Kovařovic, Millz Bizet, Puccini a j) Omluvili se: pí. R. Tyršová, president L. Bondy vicepresidení Riedl z Riedhensteinu, vicepresident v Němec, prof. dr. J. Guth, vl. rada dr. Hotovec, místo- přodsoda N. R. dr. Šole, prof. dr. Mourek, sekreli Hlaváček a jiní
#23 alto_textblock #23
Jubilejní výstava
#24 alto_textblock #24
pražské obchodní a živnostenské komory.
#25 alto_textblock #25
Po přílivu následuje odliv, po svátečních a nedělních návštěvách padesátitisícových ná- vštěvy desetitisícové. Ale i to ve všední den je pro výstavu lichotivým zjevem — zvlášť uvá- ží-li se, že v posledních čtrnácti dnech byla ná- vštěva téměř taková, jako za předchozí čtyři neděle. Na zjevu tom nesporně zásluhu má defi- nitivní dohotovení a doplnění exposic. Také netrousí se již stesky v tom smyslu po venkově rozšířené a naopak kolují úsudky výstavě příznivé. Zájem venkova ostatně dobře je znatelnýml Z různých míst chystají se výstavní vlaky; v pravidelných vlacích setkáváme se s četnýli pasažéry, vyzbrojenými kombinovanými levnéj- šimi lístky železničními, současně vstupenk ami do výstavy. Také včera byl posud moený příliv venkov- ských hostí, kteří na oba předcházející svátky zavitali do Prahy, znatelným. Již čislice návště- vy ukazovala, že včerejší den vypadl poněku z rámce obvyklých všedních dnů. Na promo- nádách bylo mnohem rušněji a živěji, k čemuž nemálo přispívaly tři výstavní hudby. Po celý měsíc spokojiti se musila výstava s jednou ka- pelou. A včera měli jsme na výslavě kapely hned tři a jistě k nemalému potěšení všeho ná- vštěvnictva, které hudebním produkcím nasleu- chalo s potěšením a požitkem. . Dnešek na výstavě. Výstava otevřena jest do 12. hod. noční Pořád dnešního dne; Promenádní koncerty od 4 do 10 hod. před průmyslovým palácem vojenské kapely pěšího pluku čís. 102, před bývaldu fontánou kapely žižkovského »Sokola« řízením pana Hermanna. — V 7 hodin večer populární koncert výstavního orchestru v koncertní síni (druhý večírek R. Wagnera) řídí dr. V. Zemánek. — Od 9. do 1/alu. hod. slavnostní osvětlení. . Mistodraitelova návštěva oxposice Českého pomocného zemského spolku pro ne- mocné s plícními chorobami. Při včerejší oficiální návštěvě výstavy, uveden byl místodržitel K. hr. Coudenhove do svrchu uvedeného, zají- mavého oddělení. Zde očekáván byl předsedou spolku prof. Maixnerem, jednatelem vrch. okres. léka- řem drem. Friedlem, načež předseda profeso Maizner představil prof. univ. dra. J. Honl jako aranžéra výstavy. Ve skupině statistika se zvláštním porozuměním sledoval výklad o rozšíření tuberkulosy v zemích koruny české, v trestnicích království českébo a podivení vyslovil nad vyskyto- váním se tuberkulosy v armádě v VIII. a IX. sboru. — Demonstrovány mu dále byly mikroskopické pra- paráty různých tuberkulou vzornými mikroskopy fy. Reichert ve Vídni. Sledoval dále výklady o makro- skopických změnách v orgánech lidských i zvířecích, dále sbírku kultur, bakterií a obrazů, fotografií, roenigenogramů z klinik prof. Janovského, Maixnera, Kukuly, prim. Michala a ze sanatoria dra. Hamzy. — Zvlášť pochvalně vyslovil se o plastické mapě Luže, v níž je sanatorium pro skrofulosní děli od- borně a moderně vedené drem. Hamzou a jež pře- vzato bude do zemské správy. Také zajímala jej bohalá sbírka léčivých přaeparátů firem rakouských i světových zahraničných, rozdělená ve pět skupin a sestavená drem. Spilkou. Poukázáno bylo také na to, že vedle těchto léčivých prostředků je mocným činitelem v bojí proti tuberkulose jako nemoci lidové zřizování léčeben pro lid, jak uskutečniti se má ju- bilejním sanatoriem spolku v Dobříši. Ukázky inte- rierů této léčebny sestavila a spolku věnovala znám odborná firma Gotíwaldova. — Zajímal jej dále vý- klad o činnosti dispensáře (výpomocná stanice), za- řízené na popud prof. Maixnera v Praze a poptával se na výsledky léčby v sanatoriu pro děti v Alber- tinu. Albertinum dobře znal a podivil se jak velký počet dětí ročně do Albertina spolek vysílá k léčb úspěšné. Prof. Maixnera otázal se jak obecenstv sleduje prakticky snahy spolku, načež dostalo se mu odpovědí, že i u nás konečně obecenstvo všímá si blahodárného působení spolku, jak nasvědčují i pod- pory ukládané do pokladničky umístěné v exposici. Prof Maixnerovi gratuloval k úspěchům dosahova- ným a s potěšením vzal na vědomí, že spolek za- řídí v Praze stálé museum tuberkulosní, přístupná obecenstvu, kdež dostavati se bude obecenstvu vý- kladu o zhoubné této nemoci. Pochvátil pak zvlake