#1
alto_textblock
#1
Sti ana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
1. července 1908. Číslo 179.
#4
alto_textblock
#4
masy Slovanstva, až přestane být piem deside-
riem inielátarů, nýbrž bude vyplývati z uvědo-
mění její nutnosti pro všechny slovanské ná-
#5
alto_textblock
#5
rody.
#6
alto_textblock
#6
Praktických návrhů a podnětlivých úval
proneseno bylo v důkladně debatě množstvi
o tom není sporu. Netřeba právě souhlasiti s
všim, co tu bylo proneseno, mnohé stesky, které
zde uvedeny různými řečníky, jsou již ode dávna
známy; ale může býti věci jen na prospěch
bude-li o organisaci slovanské práce jen hodn
debatováno a vážně pomýšleno v kruzích stu-
dentských.
Na konci schůze přijat jednomyslně ost
prolest proti rozpínavosti klerikalismu, který
snaží se zmoeniti všeho školství v Rakousku
#7
alto_textblock
#7
Předseda zahajuje o půl 10. hod. plenární schůni
na jejímž programu jest »organisace«, a uděluje
slovo prvému referentu Hipolitu Brežkovskému. Tyt
praví: Každá myšlenka, sledující jistý praktický cll
má jen polud význam, pokud opravdu se uvede
v život. Myšlenka slovanské vzájemnosti až do po
sledních dob mnoho této životnosti nejevila. Stalo
se tak asi proto, poněvadž byla až posud majetkem
vědeckých kabinetů, propagovali ji učení slavistě,
většinou lidé, jimž je cizí všední reelní život, lidé
pro něž otázku toho neb onoho slovanského dinlektu
otázka hranic — jevila se nepoměrně vážnější než
elementární práce na půdě faktického poznánía
sblížení slovanských národů. Kromě těchto učených
slavistů pracovali o této otázce diletanti, slovano
filové, kteří více vpořídili prakticky než prví, ale
chybou jajich byla absolutní thepretická nepřiprave-
nost, často 4 nedostatek elementárních poznatků
v historii té olázky, kterou se snažili řešiti, Tak
v jejich řadách povstal i protikulturní imperialistní
panslavism. Slovem, otázka slovanská za mneho le
nedostala se téměř o nic v před. Dnes v dobé »neo-
slavismu« nutno řešiti otázku slovanskou opět o
»alfa«.
Rozumí se, že zdárný výsledek práce mezi li
dem bude záviseti od jajího zorganisování. Nutno
míti pracovní program, jejž možno rozděliti pro naše
potřeby na dvě části: 1. všeobecnou, která stojí
mimo dosah studentské práce, 2. speciální, t. j. vý-
minečně přizpůsobenou k úloza mládaže na poll slo
vanské otázky. — Program pracovní, jejž vyložím
týká se organisací osvětových a jest prost vší poli-
tické (v užším smyslu) stránky probíraného pro
blemu. Přirozeně nemohu se obírati olázkou finanční
a ekonomickou slovanských organisací.
Za základ obojího programu mohou býti dva
logicky spjaté principy: I. Slovanští národové ne-
znají se navzájem, II. tedy nutnou podmínkou jejich
sblížení jest jejich všestranné poznání. Budoucí práce
musí zaručit maximum tohoto seznámení se slovan-
ských národů. O »všeslovanském« jediném jazyku
nemůže dnes býti řeči jako o prostředku dorozumíva-
cím (všeobecný souhlas). Toto »seznamování« mobou
učiniti jenom zdatní pracovníci a ty nutno vychoval.
K tomu třeba nějského ústavu, který by poskytl vý-
chovy theoretické i praktické. Nezbylnou zde ně-
jaká vysoká škola, slovanská akademie, neb aspoň
fakulta s žurnalistickým odděleuím. Na žurnalistiku
vůbec nutno klásti velikou váhu. Dodnes stojí žurna-
listika velmi nizko, přes to, že při jednotlivých vel-
kých listech jsou slovánské oddíly, neboť většinou
lidé, vedoucí tyto oddily, neznají stovanských
poměrů. Akademie slovanská — to rozůmí se
samo sebou nesměla by býti učilištěm oficiálním
a zdá se, že nejlépe by se hodila do Prahy, jakožto
centra slovanského. Zřízena by mohla býti dle typu
sociálních pařížských vysokých škol. Je pochopi-
telno, že význačné místo zaujímaly by na akademii
čitárny slovanské a bibliotheky. — Kromě toho všude
ve větších městech měly by býti takové knihovnya
čítárny veřejné, aby jasně vynikla individuální růz-
nost a zdatnost slovanských národů. Dodnes v tamio
směru bylo velmi málo vykonáno; v Praze ku př.
v lidové čítárně lze nalézti »Nov. Vremja«, »Polsk
Slovo«, ale vůbec zřídka kde uvidíme pokrokové listy
»Rěč«. »Ruské Vědomosti«, »Novou Gazetu«, »Na-
przód« atd. Jako žurnalistika — tak velký faktor ve
veřejném životě — nesoustavně a mnobdy docela
nesprávně pracuje na poli slovanské vzájemnosti.
právě tak špatně organisován je knižní trh — a přece
kniha je propagátorem nadmíru důležitým. Dnes de-
stane še kniha slovanská v Praze spíše z Lipska
než z Krakova, Petrohradu, Lvova, Kyjeva atd. Knižní
trh je naprosto neorganisován.
V těchto dvou věcech studentstvo mohlo by uči-
niti nápravu co nejdřive a sice tím, že by utvořile
informační centrum, třeba v Praze, a kromě toho
ustavily by se odbočky volné, fuderativné ve všech
velkých městech universitních a třeba i neuniver-
sitních. Odbočky národnostní měly by své centrum
Odbočky ve velkých městech i národnostní centra
by byla úplně autonomní a svéprávná. Iníciativa
k různým kulturním akcím mohla by vyjíti z centra
mezislovanského (Praha), ale i od kohokoli. Mezi
slovanské centrum nemělo by nijaké výkonné moci
nýbrž bylo by čistě informativní pro rychlé doroz
umění mezi všemi centry národnostními
Centra národnostní hned po sjezdu mohla by půso-
biti na kuratoria veřejných čítáren a knihoven, aby
zaopatřila nejhlavnější časopisy pokrokové všech ná-
rodností a po případě vyzvati i velké časopisy, aby
zdarma obesílaly čítárny ve velkých městech. Knižn
trh nechal by se upraviti vzájemným zasíláním vy
davatelských seznamů ze všech kulturních středisk
předáním komorám vydavatelským, po případě
jednotlivému knihkupci.
V dalším promlouvá řečník o Sokolstvu, o slo
vanské turistice a nutnosti specialní organisace slo
vanského studentstva.
Slova se ujímá protektor sjezdu red. Adolť Černý.
uvítán dloubotrvajícím potleskem. Praví: Přes to, že
nemoc zabránila mi zúčastniti se všech schůzí na-
šeho sjezdu, informoval jsem se velmi dobře o vašt
práci. Jsem rád, že právě zde v Praze schází se po-
kroková sludentská mládež slovanská k práci na
poli slovanské vzájemnosti. Volite správnou cestu
při projednávání této vážné otázky, neboť řídíte s
zásadou, dopřáti nejširšího rozvoje každému jednotlivei.
každému národu, nepřekážeti nikomu, ovšem, nedati
si také překážeti. Stojíte na základě všelidského výl
voje a již to zaručuje vám zdar práce budoucí.
Svorně všichni pracujete vedle sebe v zájmu slo-
vanské myštenky a pokroku, K této vaší práci, která
liší se od svornosti, jíž hlásají zpátečníci, aby
udrželi svou moc, volám své české »Na zdar !«.
Kol. Novák referuje o nové všeslovanské steno-
grafii. Požadavek společného umělého jazyka slovan-
ského ukázal se utopií, a také společné písmo se-
strojit bude nesnadno. Snadněji to půjde na poli
stenografie. Slované nemají původní soustavy, nýbrž
užívají původu soustav cizích. Pokusy o samostatnou
soustavu vyvrcholily v soustavě Dürichově, Na
podzim bude nový sjezd slovanských stenografů, v
kterém asi dojde k rozhodnutí o samostatné slovan-
ské soustavě stenografické. Navrhuje případnou reso-
luci vědeckému sboru stenografickému, jež přijata.
Dr. Frinta k navrženému programu přídává po-
žadavek, aby na středních školach vyučováno bylo
ruštině, polšlině a kromě toho, aby na těchto i na
vysokých školách přednášelo se o historii a litera-
tuře slovanské, na vysokých školách o slovanské
filologit, archaeologii ald. Klade váhu na to, aby co
nejdříve byl svolán sjezd slovanských filo-
logd.
Na to účastní se debaty o organisaci slovanské
práce členové jednotlivých národnostních sekcí a
sice: Jefimovskij, Romanov, Struk, Paulů,
Leontič, Kramer, Vidovié. Obuchov
skij, Venz. Tangl, Vrbenský, Bocz-
kowski a j. Na návrh kol. Paulů skončena debata
o télo politické otázce a zvolení z každé národnostní
sekce tři členové do komise, která měla přinésti
hotový elaborát organisace na poslední schůzi
sjezdovou. Ke konci schůze navrženo kol. Staškem
aby vysláni byli oficiálně delegáti ke kon-
ferenci politiků slovanských, což však
po vývodech kol. Hajdukiewicze jednomyslně
zavrženo s odůvodněním, že pokrokové mládeži
notno (7) zaujati vyčkávací stanovisko ke sjezdu slo-
vanských politiků. Konec schůze vyzněl resolue
kol. Barana jako mohutný protest proti klerika-
lismu, který snaží se zmocniti se všcho školství v Ra-
kousku. Scháze skončena o 1. hod. odpol.
#8
alto_textblock
#8
Valná hromadu Svazu osvětového
(Dokončení.)
#9
alto_textblock
#9
Potom následovaly
projevy zástupců politiekých stran
Dv. rada prof. dr. Jar. Čelakovský
zemský i říšský poslanec vyslovil nejprve z
Národní radu upřímný dík předsedovi p. dr. Pa
strnkovi a I. jednateli učiteli F. V. Moravcovi
II. jednateli aman. J. Emlerovi i celému výboru
a odborům dík za obětavou a nezištnou práci
Potom jménem strany svobodomyslné promluvi
o výzbamu práce osvětné a vyslovil politování.
že právě dělnické organisace vymykají se sdru-
žení Svazu osvětového a vyslovuje naději, že
ve prospěch vzdělání dělnictva bude rozezná-
váno mezi třídními a politickými zájmy a mez
potřebou osvětné jednoty národní. Přeje si
upřímně osvětného sloučení všech vrstev národa
ve Svazu osvětovém. Vysvětliv pak, že máme
již potřebné organisace národní a Svazem
osvětovým že dostalo se národu organisace osvě-
tové, přeje si, aby přikročeno bylo i k utvoření
veliké organisace, sledující i zájmy huma-
nitní i žádá S. O., aby tuto snahu po zvý
šení interesů humanitních podporoval svými
přednáškami i publikacemi. (Výborně. Potlesk.)
Jménem národní strany sociální prohlašuje
p. Š. Tröger, že dělnické organisace
jeho strany se součinnosti se Svazem osvětovým
nevymykají a upozorňuje, že ústřední škola děl-
nícká po řadu let dokazuje, že strana chápe
vzdělavací potřeby lidu. Činnost Svazu osvěto-
vého je tak slibná, že jménem strany prohlašuje
součinnost se S. O., jehož činnosti volá Na
zdar! (Výborně.)
Za stranu agrární promluvil říšský poslane
prof. dr. Velich, který vřele se přimlouvá
aby zvláště na českém venkově konána byla
práce osvětná, pro niž bude strana vždy apelo-
vati na služby Svazu osvětového, jemuž nablz
jménem strany agrární účast a spojenství n
krásné práci: vzdělání lidu.
Smutné faktum, že v okresích venkovskýeh
nepodařilo se Svazu osvětovému dosud zařídi
více shorů vzdělavacích, musí býti odčiněno,
právě k této práci nabízí strana agrární svých
sil a své pomocí. Uznává vykonanou práci Sva-
zem osvětovým a zdokonalení vzdělavací práce
na českém venkově přeje všeho zdaru. (vý
borně!)
Jménem české strany pokrokové prohlašuje
pan uč. L. J. Živný, že strana sleduje sym-
paticky snahy S. O. jichž propagaci uložilas
již při svém ustavení r. 1900, zdůrazňujíc vždy
práci osvětnou za podmínku vývoje národa.
Lituje, že pro konaný právě sjezd strany nelze
straně jednání S. O. hojně se zúčastniti, vy-
slovuje souhlas s kulturními snahami S. O.
uznává plně vykonanou dosud práci, prohlašuje
že strana pokroková bude všemi silami spolu
pracovati se S. O. (Výborně!)
Když jednomyslně schváleny výroční zprávy
následovaly dále.
#10
alto_textblock
#10
zprávy o poradách sjezdu lido-
výchovného,
přednášené referenty jednotlivých sekcí. Za seko
přednáškovou referoval universitní prof. dr. o
Schrutz, za knihovní dr. Jos. Volf,z
organisnční učitel F. V. Moravee, za umě-
lecko-zábavní učitel Jos. Černý, za umělecko-
výtvarnou aman. J. Emler. Zprávy shodovaly
se v podstatě s naším referátem, uveřejněným
o lidovýchovném sjezdě v čísle nedělním. Slus
jen na doplněnou podati zprávu učitele Jos.
Černého o jednání sekce umělecko-zábavní
která před valnou hromadou v rokování pokra
čovala, jednajíc po referátech insp. Weigner
a učitele Černého o zřízování a pořádán
besfdek pro mládež škole odrostlou.
Jednání se zúčastnili zvláště pl. Tyršo vá
prof. Viša, dram. Kamper, dr. Rot-
schläger, uč. Staněk a j.
Jednání zábavní skupiny umělecké sekee
S. O. zakončeno výkladem dramaturga Jaroslava
Kampra o prostonárodních divadelních hrách
lidových. Podav stručný nástin vývoje prosto
národních her lidových, pojících se pravidlem
ke všem význačnějším svátkům církevním, roz-
hovořil se přednášející o zbyteích a stopáeh
těchto her, jež nejdéle udržely se v krkonoš-
ském předhoří, severně od Železného Brodu
Semil a jichž poslední přežitky teprve nedávn
zanikly nadobro. Podrobněji vylíčen jmenovite
ráz lidových her v »české Ammergavě«, Lesti-
boři, i jich scánické provedení, oceněny po
stránce literární dochované nám hry lidové, jiehž
přednosti proti analogickým hrám německým vy-
tknuty. Přednášející dotkl se i známého plánu
básníka Julia Zeyera, uspořádati veliké paši-
jové hry lidové poblíže Vodňan, jež by are
byly měly ráz zcela odlišný od her prostonárod-
ních a zminiv se o analogických pokusech v ci-
zině, vyslovil názor, že bychom měli se poku-
siti o resktivování těchto prostonárodních her n
klasické jich půdě v Krkonoších a že by, doku
poslední stopy jejich nezmizely, mělo se i jinde,
kde hry takové se konávaly (na př. ve východ-
ních Čechách v okolí Vysokého Mýta, v okol
Žamberka i v jižních Čechách, v okolí Netolie)
pátrati po zbyteích těchto prastarých výtvoro
básnictví prostonárodního, na jichž základě by
snad později někdy mohla vzniknouti skladba
umělá, hodící se pro provozování v »přírodním
divadle«, pod širým nebem a jejíž ráz by
ovšem musil odpovídati změněným potřebám
Po zprávách rozvinula se zajímavá debata
která vynesla velmi mnoho cenných popudů
k reformě práce vzdělávací. Tak řed. Úlehla
z Moravy navrhl zřízování okresních knihoven
pomocných zvláště pro vzdělanější občanstvo
zřízení velké vzorné knihovny zemské, dále pak
pojednal o potřebě zakupování Ottova Naučného
slovníku od obcl, kťerýž návrh odkázán před
sednictvu k provedení. O přenosných knihov
nách mluvili Š. Tröger, uč. Dudych, dr. Vol
O potřebě hudebního vzdělání prof. dr. Čáda
o škodlivosti detektivní četby Tröger a j. Z
legislativu knihovnietví obšírnou a nadšenou řeč
přimlouval se Šrámek z Loun, o akci za vypu-
zení krvavé literatury ředitel Sova z Police, o ako
pro zařizování knihoven lidových českými mece-
náši, jichž jména by knihovny S. O. nesly, mlu-
vil dvorní rada prof. dr. J. Čelakovský, o po
třebě vymícení krvavé literatury z denního tisku
studujíci Stencl, o popularisování vědy, vhodnén
#11
alto_textblock
#11
doby.
#12
alto_textblock
#12
a jiní.
#13
alto_textblock
#13
výběru lidové četby, akci proti karbanu a zvy-
šování zájmu pro otázky vzdělání lidu denním
listy důkladně promluvil redaktor Pachmayer.
Když ještě zvolen valnou hromadou do vý-
boru prof. dr. Jan Frič a konstatováno,že
písemným hlasováním do výboru jsou zvoleni
Frant. A. Borovský, náměstek ředitele umělecko
průmyslového musea v Praze, dvorní rada dr.
Jar. Čelakovský, říšský a zemský poslanec, uni
versitní profesor atd. v Praze, Josef Frydrych
ředitel měšťanské školy v Žižkově, dr. Josei
Scheiner, starosta České Obce sokolské v Praze
Antonin Švehla, statkář, zemský poslanec v Hosti-
vaři, dr. Zdeněk Tobolka, amanuensis universitn
knihovny a spisovatel v Praze, Jan Hejret, re-
daktor »Národní Politiky« v Praze, Jos. Jeřábek,
e. k. profesor v Praze, dr. Jan Masák, zubn
lékař v Žižkově, dr. Josef Volf, skriptor knihovny
musea král. českého, byla valná hromada srdeč-
ným doslovem předsedy univ. prof. dra. Frant
Pastrnka skončena.
#14
alto_textblock
#14
Ustavující valná hromada
České zemské komise pro ochranu dítek
péči o mládež v král. českém.
#15
alto_textblock
#15
Valná hromada konána včera v zasedací sln
radnice a přítomni byli jmenovitě: V zastoupení mí-
stodržitele vicepres. Vojáček, za zemský výbor hrabě
Schönborn, náměstek Štych, univ. prof. dr. Drtina.
Čáda, Kordač, Miřička, Haškovec, Foustka, šk. rada
Matelka, hrabě dr. Thun, pí. Randová, pl. Veselá,
vládní rada Bílý, prof. dr. J. V. Novák, prof. Vrba
O. Slavík, radní Hodek, Hubáček, Maděra, Schrötler,
šk. inspektoři Halaburt. Libický a Švácha, řed
Šteinich, Dolenský, Mojžíš, insp. Weigner, uč. J. Čer-
Lý, uč. F. V. Moravec, Svestka, dr. Šámal, starost
Koláter, fed. Pek a j. v.
Schůzi zahájil místopředseda zemské komise
hrabě Thun vřelou řečí, z níž uvádíme:
Péče o mládež, klerá se stala heslem novodo-
bým, není vlastně nic nového. Za všech časů
u všech národů dítky byly pokládány za jeden z nej-
dražších statků nejen rodiny, nýbrž i společnosti
I dívochovi vůči dítěti měkne srdce, stane se pří
stupno citům něžnějším. Lásku k dítěti a matce však
obavláště mccně vypěstilo náboženství křesťanské
Reflex toho zjevil se i v umění, kdež obrazy Ma-
donny s dítětem náleží, abych tak řekl, k majetk
rodinnému
Za dřívějších dob však péče o mládež byla vý
hradně v rukou rodiny, školy a církve. Stát poča
obraceti zřetel svůj k mládeži větší měrou teprve
když se ujal správy a dozoru na školy.
Novedobý vývej sociální a rozvoj studia paeda
gogického a psychologického způsobily však úplný
obral. Poznalo se, že mládež je budoucnost národa
lepší budoucnost jeho že spočívá v lepší výchově
mládeže. To pěkně pověděl celémuu světu náš ne
smrtelný učitel něrodů Jan Amos Komenský.
Jestliže pak se obrací v novější době zvýšená
pěče k mládeži vůbec, tím mocněji mluví k srdci
dítko opuštěné, sirotek, dítko choré a zmrzačené. Pr
sirotky a opuštěné dítky nalezla i poesie, a to jal
umělá, tak prostonárodní, nejvroucnější výraz
Dítko mrzáček pak není už na posměch, jak
bývalo, nýbrž vzbuzuje soucit a soustrast. Po této
stránce učiněn ve zušlechtění citu ohromný pokrok
Dnes při zdokonalené výchově školní a společen-
ské rozumi se zcela jinak než dříve lomu, co to zna
mená pro celou společnost, nedostane-li se dílku
dobrého vychování rodinného a náležitého vzdělání
školního.
Nevídaný poeud obraz bylo nám popřáno spa-
třili roku letošního, Láska k dílku nalezla v těžc
zkoušeném snici stařičkého milovaného mocnáře na
šeho tak zvučné a vrouci struny, že tomu není pří
kladu v dějinách. Císař a král náš František Josel 1
vyslovil prání, aby souk rolná dubročinnost v jubilej-
ním roce jeho vlády pamatovala především na ditko
Tím hnutí pro mládež dostoupilo vrcbole. Dobročin
nost soukromná má se přidružiti k působnosti veřej-
ných korporací. A opravdu jen touto vzájemnou sou-
činností lze dosicí žádoucího cíle. Dobročinnost sou-
kromá, svépomocná pomůže takto výdatně organisuc
ostatní, může jí býti průkopníkem nových idel, uka-
zovatelem nových cest, ba může i způsobiti více
než dělá a dělati může chudinství veřejně,
Za účelem soustřediti veškerou práci na tom
poli, získati péči o mládež a ochraně ditek co nejvíc
příznivců zaločena byla také loňského roku naše
zemská komise na ochranu mládeže.
Zemská komise rozdělila se podle národnost
v našem království obyvajících na sekci českou
německou, ale pouhá sekce bez právního podkladu
nemohla by rozvinouti žádoucí činnost, proto jsme se
rozhodli utvořiti z ní samostatný spolek český, který
za součinnosti celého národa a všech úřadů má po
svém ustavení dnešním přikročiti k veliké práci své.
Bez této součinnosti vzájemné nebylo by možno nie
zdatného vykonati. Chceme vznésti myšlenku ochra-
ny mládože do všech krajů naší vlasti, do paláců i do
chudobných chaž, tak aby vlast naše i po této stránce
stála na výši doby. (Výborně! Potlesk.)
Potom projevili sympatie snahám zemské ko
mise vicepresident Vojáček, radostně konstatuje
že král, české je nejdále v akci ochrany dítěte, hruhí
Schönborn, který zdůrazňoval potřebu vzájem
ných styků podobných lidumilných instiluci a ná
městek Štych, který projevil jménem rady král
hl. města sympatie nové organisaci.
Následovala poutavá, s největším zájmem vy
slechnutá přednáška dra. Engliše o poslání české
zemské komise. Charakterisovav nedostatečné chu-
dinské opotření vůbec, vylíčil potřebu péče o děti
duševně nebo tělesně abnormální a zvláštní ochra-
ny potřebující. Vysvětlil přítomný slav péče o dítě
a podul zajímavou statistiku spolků na ochranu dětí
a vyvodil potřebu jich organisace, pro níž zřízena
právě komise, jejímiž úkoly jsou: soustiředění a
zorganisování soukromé péče českých korporaci
spolků v Čechách souhlasného účelu k součinnosti
Komise bude zakládati organisace podružné a stane
se ústředním orgánem evideněním, který bude obíral
se také probádáním otázek theoretických, popularise-
váním příslušné vědy a studiem otázky ochrany
mládeže. Po stránce praktické bude podporovati
doporučovati trvající ústavy, po případě založí úsla
vy vlastní. Působnost komise ponese se také za r-
formou zákonodárství a veřejné správy. Vysvělliy
vnitřní organisaci komise, skončil přednášející přá
ním zduru novému kulturnímu podníku českému
(Výborně! Pollesk.)
r
Učitel F. V. Moravec podal pak zprávu
činnosli odstupujícího užšího komitělu zemské ko-
mise pro ochranu dětí a péči o mládež. Vylíčiv vznik
komise, vyslovil dík učitelstvu a škol. úřadům z
účinnou pomoc a vysvětlil akci za získání finančníc
prostředků. Zmínil se podrobněji o přednášce a spise
dv. rady Dvořáka a o krocích pro získání vlastních
objektů. Při tom s povděkem vzpomenul paedago
gické pomoci dvoor. rudy Weniga. Objasnil, proč ne
došlo ke sloučení se sekcí německou a kteruk vyko
nány přípravy k reorganisaci. Sdělil, že vykonáne
bylo statistické šetření a že aktivně zakročeno proli
sitkování dětí na Něm.-Brodsku a knoflíkářství na
Žamberecku. Konečně podal výka z udělené pomoci
a péče v jednotlivých případech. Zpráva byla schvá-
lena a následovala pokladní zpráva, kterou předne
člen měsl. rady p. dr. Baštýř, odměněn byv za ve-
likou práci všeobecnou pochvalou.
Následovula volba výboru a to 9 členů volených
vulnou hromadou. Zvoleni jsou hlasovacími lístky
JUDr. Ed. Baštýř, zem. addvokát, obecní starší at
v Praze; František Bílý, c. k. vládní rada a ředitel
roákky v Žižkově: JUDr. Jaromír Čelakovský, c. k.
dvorní radn, universitní profesor, říšský a zemsiý
poslanec; PhDr. František Drtina, c. k. universilní
profesor, říšský poslanec; JUDr. Karel Groš, advoká
a starosta král. hlav. města Piahy, zemský poslaneci
J. E. Angela z Randů, choť tajného rady atd. v Praze
J. J. princezna Kristina Schwarzenbergová, roz. hra-
běnka Schönbornová, v Praze; JUDr. František hrab
Thun-Hohenstein, c. k. okresní hejíman, zemsý
poslanec v Praze; pí. Renata Tyršová, spisovatelke
#16
alto_textblock
#16
v Praze,
#17
alto_textblock
#17
Ve volných nšvrzích promluvil proř. dr. L. Ha
škovec pozoruhodnou řeč o potřebě organisnc
sociálně-humanitní a hrabě Schönborn přimiou-
val se za nový pokus k sloučení se sekcí německou
ale bylo p. drem. Baštýřem vysvětleno, že nebylo
by důstajno, aby česká komise znovu nadbíhal
sekci německé, která dává se ovládati německým
agitátorem Titlou z Třebenic, jenž pojímá svůj úlo
i v humanitní instituci jako agitátorský.
Když ještě hrabě Thun sdělil, že pozdravný
telegram došel od ministra Práška a že nepřitom-
nest omluvili kardinál hrabě Skrbenský, rektol
university dr Goll, starosta Groš, zem. inspekton
Sobička, dv. rada Dvořák a město Žižkov, byla
schůze doslovem hr. Thuna skončena.
#18
alto_textblock
#18
Hostina král, hlav. města Prahy
na počest britských žurnalistů.
#19
alto_textblock
#19
Ofleiálním vyvrcholením pohostinného př
jetí, s jakým uvítáni byli v Čechách a před
vším v Praze milí hosté angliětí — členov
mezinárodního sdružení britských žurnalistů —
stala se včerejšího večera ekvělá hostina, pořá
daná representací král. hlav. města na ostrov
Žofinském na jejich počest.
Přítomní byli vedle všech vzácných hostů
vůdeovstvím p. Bakera a konsulů anglického
p. Forbesa s paní a francouzského p. C
lomiěsa s vieekonsulem Lueciardem
p. starosta dr. Groš s oběma náměstky pp
drem. Štychem a Jirouskem, mnoz
členové rady městské a zastupitelstva, předseda
Národní rady dv. r. Čelakovský, dv. rada
prof. dr. Bravner, předseda spol. Nár. divadl
F. Šimáček, president Obch. a živnost, komory
cís. rada Řivnáč, za Slovanský klub dr. Vrat
Černý, za Jednotu čes. novinářů red. Miškov
ský, dále řada pánů z pražské společnosti
z kolonie anglické, kteří vzánným hostím jsou
ochotnými a neúnavnými společníky, zástupe
obchodní komory, pražské radnice a magistrátu
a denních listů pražských.
Když vyčerpán program menu, povsta
starosta pan dr. Groš a pronesl hostům tento
připitek:
Velectěné dámy, slovutní pánové! Opětně
naskytá se mi mílá příležitost osloviti naše mile
hosty — členy velkého mezinárodního sdružen
britských žurnalistů — kteří za vedení vzáe-
ného přítele národa českého Mr. Jamesa Baker
k nám v těchto dnech zavítali. Prohližejíce
památnosti našeho města, jakož i jubilejní v-
stavu, netajili se obdivem nad vysokou kulturo
a svérázností našeho národa a vyslovili se, že
budou pokládati za svou povinnost, aby krajany
své o dojmech zde zažitých, jak nejlépe dov
dou, informovali. Jsem přesvědčen, že získal
jsme v nich pro naši českou věc upřímné přá
tely, takže jich návštěva ponese zajisté v bu
doucnosti hojně ovoce.
Anglicky: Pane Bakere, dámy a pánové
Chci pronésti jen několik málo slov, o nichž
jsem přesvědčen, že dojdou radostného ohlast
nejen u přítomných zde krajanů, sle u veške
rého obyvatelstva pražského. Rád bych Vám
pane Bakere, projevil náš upřímný dik za vše
čím zavázáni jsme Vašemu péru, jež vlast naší
učinilo známější Vašim krajanům. Rovněž jsme
Vám zavázáni, že přivedl jste k nám výtečnou
svoji družinu. Doufám, že přátelé Vaší stano
se rovněž tak dobrými přátely našeho národa
jako jimi jsou bývalí účastníci první Vaší vý
pravy do Čech v roce 1905. Zvedám číši svou
na zdraví pana Bakera a všech vzácných našich
hostí Na zdarl
Na přípitek starostův odpověděl p. James
Baker tímto duchaplným proslovem: „Vstávám
s opravdovou úctou, abych zodpověděl připitek
lordmayora Zlaté Prahy. Ten, kdo stane n
Karlově mostě a dívá se na obrysy těch pamět-
ných historických budov, nemůže než mysliti
na vaši obdivuhodnou historii, jež odehrála se
v tomto městě, kterouž historii tak krásně p-
psal váš Palacký. Těžký byl životní běh vašeho
národa a proto hledíme s úctou k vaší historii,
kterou nám tyto budovy připomínnjí. Viděli jsme
též moderní rozvoj tohoto národa na jubilejní
výstavě. Viděli jsme vaše výborné školství, umě-
lecký průmysl, práce ženské a co všecko!
Jestliže Praha byla spojena v historii jiný mi
pouty s Anglií, může se k ní družiti dnes svejí
kulturou, svojí vyspělou technikou. Zejména jest
to hudba, která dochází u nás zaslouženého ob-
#20
alto_textblock
#20
divu.
#21
alto_textblock
#21
Vzpomínám též laskavého přijetí, jehož
se dostalo nedávno vašemu panu starostovi od
našeho lordmayora v Londýně, nezapomínám
též, že nedávno rada městská poctila mě zásluž-
nou medaillí stříbrnou města Prahy, které
velice vážím. Vaše přijetí, a co všecko jste p
nás učinili v tomto městě, ještě dovršuje mou
úctu k vám. My všíchni stali jsme s
vašimi přáteli a doufám, že až se vrá-
tíme do svých domovů, že vám opět přátelstv
budeme moci dosvědčiti. Žádám proto svoje
soudruhy, aby přípili se mnou na úspěchy
rozvoj královské Prahy a celého českého národu
Na zdar! (Bouřlivý potlesk.)
P. cis. rada Řivnáč, jako president Obchod
ní komory, děkuje anglickým hostům zvlášť z
vzácnou pozornost, kterou věnují letošní komor
ní výstavě, neboť vidí v nich přátele světovéh
rozhledu, mocného vlivu a velké autority, kte
jsou v Čechách a budou vždy vítáni s otevře
nou náručí.
Mr. D. A. Louis, člen redakce „T imes
přetlumočil srdečný a žoviální projev páně Riv
náčův svým kolegům.
Slova se pak ujal Mr. Humberstone, r
daktor »Nature« a »Times«, zmiňuje s
zejména o výstavě letošní a velkolepém prů
myslu i lidovém průmyslu na ni zastoupeném
Shledal v tom něco, co dosud neznají an
v Anglii a máme se tu mnoho učiti. Žádné
psaní, žádné informace nemohly by nás lépe
poučiti, než naše osobní návštěva —— proto tín
raději připijím na zdraví všech !
Anglický konsul mr. Forbes, uvitán velm
sympatickými projevy angliekých hostí, dává
výraz upřímné radosti nad vzácnými projevy
přátelství, jakými jsou zde zahrnováni jeho kra
jané. Odjiždí příští týden do Anglie a doufá.
že bude míti příležitost, aby na přislušných
místech sdélil, jaké upřímné přátelské projevy
byly prokázány Angličanům v Čechách a v Praze.
Lordmayor londýnský sám přijme po-
zvání a dostaví se určitě ke tře-
tímu mezinárodnímu kongresu ob-
chodních komordo Prahy. (Bouřlivé
projevy.) Je přesvědčen, že skvělé uvítání, jehož
se tady dostalo anglickým žurnalistům, roznes
#22
alto_textblock
#22
Jse po epojeném království, Irsku, Kanadě a cel
Americe.
Gener. konsul francouzský p. Colomiěs
v anglické řeči vzpomněl francou zs ko-
anglieké dohody, kterýžlo projev byl
bouřlivě aklamován a doplňuje heslo »entente
cordiale«, které se tak sympaticky ozývá
nyní mezi Francií a Anglit, pro Prahu
specialně heslem »entente cordialee
mezi Anglií, Francií a národe m
českým. (Dlouhotrvající, nadšený potlesk.)
Za stoupající srdečné nálady vystřídala se
pak ještě v pozdních hodinách řada přípítků
anglických i českých. Mr. R. J. Kelly, Irčan,
advokát z Dublina, připil české žurnalistice.
Vzpominá vztahů historických mezi Irčanya
Čechy, dotýká se podrohností osudů obou ná-
rodů, kteří nemají politické samostatnosti. Zá-
vidí Čechům, kteři jsou na tom lépe a mají
snahu povznésti se stále dále. První zásluhu
o to má český tisk, pokrokový, vlastenecký,
který vychází z lidu, cítí a pracuje pro lid.
Zasluhuje nejvyšší vážnosti a cti
Na vřelý jeho přípitek mu srdečně podě-
koval redaktor Miškovský. Následovala ještě
řada dalších projevů.
Zevnější rámec hostiny zaslouží několík zvlášt-
ních slov ocenění. Schodiště žofinské dekorováno
bylo svěží zelení a bohatým přohozem se znaken
král. hlav. města Prahy. Neobyčejně vkusná a ele-
ganíní byla výzdoba hlavní dvorany, v níž vyslro
jena tabule ve formě ohromné podkovy. Nedlejší sa-
lonek i rohy velkého sálu upraveny v interiéry zna-
menitého dekonačního účinu. Úprava tabule samotné
pak aranžována chotí restauratérovou pí. K rá tk ou
pyšně a bohatě, při tom však s uměleckou mírou
a noblesou. Svěžího dojmu dodávaly tabuli živé
stromky květinové a třešňově, tvořící alej středem
podkovy.
Skvěle vypravené menu vydáno bylo v podobě
vkusné teliolky, jejíž postranní kapsy vyplněny byly
uměleckými dopisnicemi, serií pražských snímků.
Přesnost reprodukce vzbudila obdiv anglických hostí,
jsout mezi nimi odborníci, kleří dávno již cení vy-
sokou úroveh českého grafického umění. Pan Šten
vodal jim provedením těchto pohlednic pozoruhod-
nou ukázku svého umění.
Pra hostině účinkovala salonní kapela pěšího plu-
ku č. 102 řízením kapelníka p. Bobka, jež před-
nesla umělecky vybraný program (Smetana, Cham-
pann, Dvořák, Alstyne, Thurban, Kovařovic, Millz
Bizet, Puccini a j)
Omluvili se: pí. R. Tyršová, president L. Bondy
vicepresidení Riedl z Riedhensteinu, vicepresident v
Němec, prof. dr. J. Guth, vl. rada dr. Hotovec, místo-
přodsoda N. R. dr. Šole, prof. dr. Mourek, sekreli
Hlaváček a jiní
#23
alto_textblock
#23
Jubilejní výstava
#24
alto_textblock
#24
pražské obchodní a živnostenské
komory.
#25
alto_textblock
#25
Po přílivu následuje odliv, po svátečních
a nedělních návštěvách padesátitisícových ná-
vštěvy desetitisícové. Ale i to ve všední den je
pro výstavu lichotivým zjevem — zvlášť uvá-
ží-li se, že v posledních čtrnácti dnech byla ná-
vštěva téměř taková, jako za předchozí čtyři
neděle.
Na zjevu tom nesporně zásluhu má defi-
nitivní dohotovení a doplnění exposic.
Také netrousí se již stesky v tom smyslu
po venkově rozšířené a naopak kolují úsudky
výstavě příznivé.
Zájem venkova ostatně dobře je znatelnýml
Z různých míst chystají se výstavní vlaky;
v pravidelných vlacích setkáváme se s četnýli
pasažéry, vyzbrojenými kombinovanými levnéj-
šimi lístky železničními, současně vstupenk ami
do výstavy.
Také včera byl posud moený příliv venkov-
ských hostí, kteří na oba předcházející svátky
zavitali do Prahy, znatelným. Již čislice návště-
vy ukazovala, že včerejší den vypadl poněku
z rámce obvyklých všedních dnů. Na promo-
nádách bylo mnohem rušněji a živěji, k čemuž
nemálo přispívaly tři výstavní hudby. Po celý
měsíc spokojiti se musila výstava s jednou ka-
pelou. A včera měli jsme na výslavě kapely
hned tři a jistě k nemalému potěšení všeho ná-
vštěvnictva, které hudebním produkcím nasleu-
chalo s potěšením a požitkem.
. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena jest
do 12. hod. noční Pořád dnešního dne; Promenádní
koncerty od 4 do 10 hod. před průmyslovým palácem
vojenské kapely pěšího pluku čís. 102, před bývaldu
fontánou kapely žižkovského »Sokola« řízením pana
Hermanna. — V 7 hodin večer populární koncert
výstavního orchestru v koncertní síni (druhý večírek
R. Wagnera) řídí dr. V. Zemánek. — Od 9. do 1/alu.
hod. slavnostní osvětlení.
. Mistodraitelova návštěva oxposice Českého
pomocného zemského spolku pro ne-
mocné s plícními chorobami. Při včerejší
oficiální návštěvě výstavy, uveden byl místodržitel
K. hr. Coudenhove do svrchu uvedeného, zají-
mavého oddělení. Zde očekáván byl předsedou spolku
prof. Maixnerem, jednatelem vrch. okres. léka-
řem drem. Friedlem, načež předseda profeso
Maizner představil prof. univ. dra. J. Honl
jako aranžéra výstavy. Ve skupině statistika se
zvláštním porozuměním sledoval výklad o rozšíření
tuberkulosy v zemích koruny české, v trestnicích
království českébo a podivení vyslovil nad vyskyto-
váním se tuberkulosy v armádě v VIII. a IX. sboru.
— Demonstrovány mu dále byly mikroskopické pra-
paráty různých tuberkulou vzornými mikroskopy fy.
Reichert ve Vídni. Sledoval dále výklady o makro-
skopických změnách v orgánech lidských i zvířecích,
dále sbírku kultur, bakterií a obrazů, fotografií,
roenigenogramů z klinik prof. Janovského, Maixnera,
Kukuly, prim. Michala a ze sanatoria dra. Hamzy.
— Zvlášť pochvalně vyslovil se o plastické mapě
Luže, v níž je sanatorium pro skrofulosní děli od-
borně a moderně vedené drem. Hamzou a jež pře-
vzato bude do zemské správy. Také zajímala jej
bohalá sbírka léčivých přaeparátů firem rakouských
i světových zahraničných, rozdělená ve pět skupin a
sestavená drem. Spilkou. Poukázáno bylo také na
to, že vedle těchto léčivých prostředků je mocným
činitelem v bojí proti tuberkulose jako nemoci lidové
zřizování léčeben pro lid, jak uskutečniti se má ju-
bilejním sanatoriem spolku v Dobříši. Ukázky inte-
rierů této léčebny sestavila a spolku věnovala znám
odborná firma Gotíwaldova. — Zajímal jej dále vý-
klad o činnosti dispensáře (výpomocná stanice), za-
řízené na popud prof. Maixnera v Praze a poptával
se na výsledky léčby v sanatoriu pro děti v Alber-
tinu. Albertinum dobře znal a podivil se jak velký
počet dětí ročně do Albertina spolek vysílá k léčb
úspěšné. Prof. Maixnera otázal se jak obecenstv
sleduje prakticky snahy spolku, načež dostalo se mu
odpovědí, že i u nás konečně obecenstvo všímá si
blahodárného působení spolku, jak nasvědčují i pod-
pory ukládané do pokladničky umístěné v exposici.
Prof Maixnerovi gratuloval k úspěchům dosahova-
ným a s potěšením vzal na vědomí, že spolek za-
řídí v Praze stálé museum tuberkulosní, přístupná
obecenstvu, kdež dostavati se bude obecenstvu vý-
kladu o zhoubné této nemoci. Pochvátil pak zvlake