ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b1c7f430-75a4-11dc-aeee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 49
#1 alto_textblock #1
Ar
#2 alto_textblock #2
hSt o l
#3 alto_textblock #3
o
#4 alto_textblock #4
(v
#5 alto_textblock #5
Ročník XXXXVII.
#6 alto_textblock #6
to vv
#7 alto_textblock #7
V Praze, ve středu 1. července 1908.
#8 alto_textblock #8
Číslo 179.
#9 alto_textblock #9
nat měete
#10 alto_textblock #10
Na ranní a odpol. listy přodplání se- v Praze v ažslnáslani na měeie . . . . . na čtvri leta . . . . s dvojí čoncškoe na měs na čivi ě 1 / 4a ve Blislkách na něite . .. Pošton: na měsíe . . . . . n čtvrt leka . . s drojí ziiseillen .:. ne čtrrt vta
#11 alto_textblock #11
kz
#12 alto_textblock #12
k
#13 alto_textblock #13
2 K 80r ei
#14 alto_textblock #14
Jl
#15 alto_textblock #15
—
#16 alto_textblock #16
l
#17 alto_textblock #17
n
#18 alto_textblock #18
V drobném prodejím ranni číslo o sobě .. odpolední . . Ve flialkách na vonkovšl ranní čislo, . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4k Inseráty plati se hotově napřel Předplacení a lnsorty přijímá ndmist- strace v Marianské ulicl č, s Tam nachátají se béž redakee Uskirna a ezpedice „ Národnich Llista Bukoplay se nevracs i
#19 alto_textblock #19
Neudržitelný systém.
#20 alto_textblock #20
Včerejší sněmovní doplňovací volbě do sněmu království českého za největší ven- kovskou volební skupinu, jež čítá na čtvrt milionu obyvatelstva a k níž náležejí i města Královské Vinohrady a Žižkov, za skupinu. kteráž obesílá radu říšskou asi sedmi po- slanci, za skupinu, kteráž rozhodně nález k nejpokročilejším a nejvyspělejším částem našeho království, a jejíž votum jest bez odporu význačné pro každou vůdčí poli tiku — předcházela minulé soboty objemná řeč vlastního předáka této politiky, p. dra Kramáře, kteráž vynntila by nám hojně po- známek i kdyby výsledek volby včerejší by dopadl pro posilivní politiku příznivěji, než se skutečně stalo. Ba samo toto zasáhnutí p. dra. Kramáře do volebního aktu ve skupině této jest ne pochybným dokladem toho, jak přednímu hlasateli a obhájci positivní politiky ve Vídní na tom velice záleželo, aby volební okre takového všestranného významu zachráni pro svou politickou — koncepci. Při včerejším prvním volebním zápase se to nepodařilo; politika positivní neuhájil si ani poměrné většiny, nedosáhla ani vítez ství poměrného, a jest dosti pochybno zvítězí li při volbě druhé, po případě až př volbě užší. Tolik však jest po včerejší volbě jisto že řady voličstva, jež dosud zachovaly dů věru v positivní politiku, značně seřídly možná dost, že mezi »mírnými«, kteří pro ni včera odevzdali svůj hlas, bylo nemálo těch, kteří volili prosti všeho nadšení proni nenalezše jiného východiště z dané volebn soutěže. A ve své sobotní řeči vinohradské přece nebyl p. dr. Kramář nikterak skoupý na účinné řečnické obraty, z nichž nejhojnějšt byly ony, v nichž se odhodlal až i k drti- věmu odsuzování nynějšího neudržitelného vládního systému a konstatoval nepopíratelnou jalovost positivní politiky na něm založené jen aby mohl po dávné francouzské zvyklost zvolati: »le roi est mort, vive le roi«či volně do našich poměrů přenešeno: positivní politika jest mrtva, ať žije positivní politika Či snad tomu tak není? »Dospěji-li dnes k důsledkům,« pozna menal již počátkem své řeči, »které budou ne příliš příznivy pro dnešní politickou situaci. pak prosím, abyste to nepřičitali na účet vo- lební nálady, nýbrž jako mé nejlepší poli- tické přesvědčení, kterému musím dáti prů- chod za každou cenu. Ano, v jazykové otázce jest stav nyní naprosto neutěšený, jenž nás naplňuje nejhlubší nespokojeností a který vlastně je charakteristikou pro neudrži- telnost nynější situace. — Mohu vám říci, že od té doby, co přišlo první rozhod- nutí Freverovo z Chebu, se všecka naše po- litika kolem jednoho točí, a je to hlavně příčinou nemožnost vlády, aby zjednala průchod očividnému právu a spravedlnosti již s ama uznává. Říká se slabost; ne- řekl bych, že je to slabost ministerského předsedy neb ministra justice. Tu slabost hledám v systému; tam, kde systém je ta kový, že vláda nemůže provést a dáti prů- chod právu a spravedlnosti proto, poněvadž by byl systém vládní tím povalen, tam mu- síme říci, že takový systém jest neudrži- telný. Takový systém je možno držeti pouze tak dlouho, dokud je to takticky nutné, ale není to systém, s kterým možno na budoucnost počitati jako se systémem života schopným. Vina toho, že se neosvěd- čilo ani parlamentní ministerstvo po pro- vedení všeobecného hlasovacího práva, a že nastala situace neudržitelná, spadá na Němce, kteří podnikli proti nám útok ve věci nejbolavější. Vláda revoltu Němců ne potlačila v samém zárodku a nyní revolta ta vyrostla na lavinu, která smete celý parlamentní systé m. Vzpomenuv pak dále libereckého pro- gramu německých měst, prohlašuje opětně že situace utvořená těmito poměry je ne udržítelna. Systém, o kterém jsme měl za to, že snad povede k nějakému uklid- nění poměrů mezi námi a Němci — ten sy stém se ukázal neudržitelným. C říkám, neznamená abdikaci positivní politiky. víc než kdy jindy jsem přesvědčen, že pro nás není jiné politiky, než politika dosa- žení politické moci; ale aby byla positivni politika možná, musí býti na zdra- vých, spravedlivých zákla dech.« Nevíme, po kolikáte již čteme takovouto zpověd, že předpoklady politiky, p. drem. Kramářem hájené, se neosvědčily, a že musí nastati předpoklady — jiné. Ale kolikráte se mají tyto politické omyly ještě opa- kovati ?! Dr. Kramář ovšem vyslovil i nové n děje; doufá, že nastane za nedlouho otázk likvidace nynější neudržitelné situace- parlamentní systém, jak se nyní utvořil, jest vnitřně nemožným, musejí býti řešeny nej- spornější otázky národnostní (kým s kým? Řed.). Přes to vše prohlašuje pan dr. Kramář: Rozbití tohoto systému musí býti ponecháno těm, kteří nesou odpovědnost za celou politiku (t. j. Němcům. Red.). Ježto na jiném místě ani předsedu mini- sterstva Becka ani ministra justice nepokládá za slabé, musíme se domnívati, že ohlášená potřeba řešení nejspornějších otázek národ- nostnícf náleží ještě do lhůty, již politika dra. Kramáře nynějšímu neudržitelnému sy-
#21 alto_textblock #21
stému popřeje a jejž po tom Němci sam
#22 alto_textblock #22
rozbijí Neznamená liž to ale další trpělivé sná- šení útočivosti německé až do okamžiku. kdy oni sami díktovati budou podmínky ře- šení nejspornějších otázek? Nebude-liž dále do té doby tak sesílena útočně dobytá nová država německá, že i případná potomní změna systému bude sn počítati jako s hotovou událostí! Pravda, i pan dr. Kramář vi, že je dobře odpovídati ranou za ránu a nic by proti tomu neměl, kdyby naši soudcové s toho odvážili; jeť prý u nás zvykem všecko svalovati na poslance. Pardon! Tak tomu není; ale u Němců vidíme všude postup poslanci inspirovanýa řízený, u Němců vidíme za slovy a mnohdy i beze slov následovati — skutky a činy vedením politickým předem připravené. U nás bohužel ozývají se i ze řad po litiky positivní čím dále tím obsažnější řeči. čím dále tím více se šíří naděje v jakés nové příští, ale zároveň se čeká, až se po savadní neudržitelný systém — sám utluče a vyžije. Kde je tu nějaká opravdová záruka, ž onen jiný, očekávaný systém poskytn nám více, než za nynějšího po zbýváme, aneb že nám to a spo vrátí? A bude to potom opravdu nějaký úspěch na nějž by mohla býti posavadní positivní politika hrda Konečně nadbytkem připomínáme,že pro nikoho není jiné politiky než dosažen politické moci; každá politika směřuje k to mu, aby nabyla vlivu a moci v určitém směru, a politika, kteráž v žádném směru nenabývá síly a moci — prostě si název politiky nemůže osvojovati. Tak jsme tomu v Čechách rozuměli od samých počátků ery ústavní. Tedy i positivní politika musí se vyká zati positivními úspěchy a výsledky — jinal tonouc v samých nadějich do budoucnosti přestane býti pozemským jevem a připrav nám království — nebeské
#23 alto_textblock #23
Říšská rada.
#24 alto_textblock #24
Poslanecká sněmovna. (Schůze 92
#25 alto_textblock #25
Ve Vídni, 30. dkrvna. * (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
#26 alto_textblock #26
Poslanecká sněmovna žije zase v éře pil ných návrhů a je v situaci, v jaké nalézala se často v době, kdy spočívala ještě na systému kuriátním. Jak se věci mají, bude ve stavu ton upoutána několik dní, neboť 20 pilných návrhů jest nevyřízeno. Některé byly podány již v dub nu a dávno pozbyly povahy návrhů pilných, ně které jsou data zcela nového a mají zjev ný ráz obstrukční. Jejich účelem bylo a jest zahraditi cestu k normálnímu pra covnímu pořadu a programu. Všechny usi lovné pokusy bar. Becka, přiměti podavatele, by pilné návrhu své odvolali, měly dosud úspěel jenom pranepatrný: toliko dr. Šusteršic projevil totiž ochotu, odvolati pilný návrh o ne- šetření jazykové rovnoprávnosti v Korutanech Pilný návrh posl. Breitera na reformu čest ného řízení vojenského byl odbyt, t. j. zamítnu brzy. Když byl promluvil podavatel a ministn zeměbrany, nehlásil se nikdo již ke slovu, sně- movna pak odepřela návrhu Breiterovu pilnost Potom došlo na pilný návrh posl. Malika o zná- mých událostech, jež sběhly se ve Štyrském Hradci, když posl. Hagenhofer s velkým zástu- pem sedláků virhnouti chtěl do budovy univer- sitní. Sociální demokraté vysmívali se několikrát hlasitě posl. Malikovi, když návrh svůj široce a dlouze odůvodňoval. Tropili si z něho žerty a činili pichlavé výtky tak dlouho, až se o hodlal porušiti daný slib, že svůj návrh odvolá. jakmile jej odůvodní. Posl. Malik, ustavičn drážděný sociálními demokraty, stal se vzdorovi- tým a setrval při svém návrhu. Za sociální demo- kraty promluvil o něm posl. dr. Renner, jakkal jeho soudruzi návrh posl. Malika nazvali tako vým, který nezasluhuje vážné úvahy. Situace jest dnes večer proti všem předpo věděm úplně nevyjasněna a někteří poslane míní, že pilné návrhy budou zaměstnávati ple num ještě snad celý tento týden. Sněmovna dostala dnes stravu smíšenou Mezi projednávání pilných návrhů vsunuty byly odpovědi ministra ebchodu dra. Fiedlera a m nistra vnitra bar. Bienertha na četné interpelece Bylo praveno, že účelem jejich odpovědí jest učiniti některé pílné návrhy bezpředmětnými.
#27 alto_textblock #27
.
#28 alto_textblock #28
Z Vídně, 30. června. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schů o 3. hodině 15 minut odpol. Okresní soud v Táboře žádá za vydání pos dra. Soukupa pro přestupek proti shromažďovacímu zákonu. Mezi došlými spisy je pilný nouzový návri posl. Náprstka pro okres rokycanský. Dotazy podali poslanci: dr. Kinderma n a sp. po zřízení čekáren na zastávkách různých sou kromých drah v Čechách v zájmu školních dětí které používají dráhy; dále podány dotazy různých stran po událostech na universitě ve St. Hradci. Po doplňovacích volbách výborových sněmovna projednávala pilný návrh Broiterův o čestném řízení. Posl. Breiler odůvodňuje pilnost návrhu pro hlásil, dokud vojenská čestná rada bude podléhati IV. odboru min. vojenství, že celé čestné řízení vo jenské bude pouhou komedií na oklamání svěla. Ministr zemské obrany šl. Georgi zastal se před- sednictva IV. odboru, připomínaje, že proti poslane Breiterovi zahájeno proto také trestní řízení. P'ro testuje proti podobným útokům, dokud kompetentnlm úřadem nebude prokázán opak. Útoky na řízení před čestnou radou isou bezpodstatné. (Posl. B rei ter
#29 alto_textblock #29
Zeplejte se samotných důstojníků!) Autonomie okruh působnosti orgánů a funkcionářů a jiné ad- ministrativné zasáhnutí není možné. Prosí proto, by pilnost návrhu byla zamítnuta, čemuž sněmovna vy- hověla. Dále byl na řadě pilný návrh Malikův o vpádu sedláků na štyrsko-hradeckou universilu. V odůvodnění zmínil se navrbovatel zevrubně o Wahrmundově případu. Odstranění Wahrmunda z Inšpruku je vítězstvím Říma, proti jehož vlivu nej- lepším prostředkem jest orgalisování hnuti »Pryč Říma«. Sociální demokraté toto hnutí nepodporují Je nejvyšší nebezpečí, že inšprucká universita bude zklerikalisována. (Posl. Waldner: Protestuji prot télo důmfnce D) Řečník svůj pilný návrh neodvolá. Posl. Hagenhofer vzdal se slova. Posl. dr. Renner vyčítal křesťanským sociálům že poštvali tyrolskou domobránu proti brožuře. Svo- boda vědy je starým postulntem církve a dovozuje jak měšťactvo utíká se stále více z vědy do nábo- ženství a proletariát snaží se čím dál více, aby byl účastným na vědě. Wahrmundova aféra bude mil dobrý výsledek, že lid a university jaště více s sblíží. Mezi měšťáky a inteliganci rozevírá sa čím dal větší propast. Měšťácké strany chtějí, aby uni- versity vychovávaly jim potřebné nástroje kapitalismu. Z toho všeho chtějí papežencí vytlouci kapitál v tom směru, aby měli prospěch z měšťácké hospodářsk politiky. Nemáme naprosto ničeho proti nábožen- skému přesvědčení, zůstanesli v rámci náboženství nemisí-li se do politiky. University, jejich učitelé posluchači nenajdou ve chvíl nebezpečí bezpečnějš“ ochrany než u širokých dělnických mass. (Hlučný soublas a potlesk.) Jednání přerušuje se. Posl. ryt. Vasilko, dorážeje na ryt. Oncinla. stěžoval si, že předseda nevolal ku pořádku Onciula pro jeho spílání v poslední schůzi. Předseda pravil, že dle jednacího řádu ne- mohl Onciula volati k pořádku. Zavrhuje úplně, aby kolegové se uráželi. Posl. Diamand stěžoval si, že pro nečinnos berního výboru nejsou vyřizovány sociálně-demokra tické drahotní i návrhy na zrušení jatečné a spo třební daně. Posl. ryt. Oneiul stěžoval si do útoků ry Vasilka, načež předseda pravil: Jestliže A jme nuje B a B zase A utrhačem, volám oba k pořádku (Hlučný souhlas.) Přiští schůze bude zejtea.
#30 alto_textblock #30
Politické zprávy domáci.
#31 alto_textblock #31
V Praze, 29. června. (Resoluce o slo- vanských universitách.) Letní parla- mentní prázdniny bliží se již vůčihledě. Poslanei baží po klidu a proto i uplynulé dva svátky mi- nuly bez význačnějších politiekých úvah, jež obyčejně plnívají sloupce svátečních novin. V- deňský tisk zabývá se zvláště rozpočtovými roz- pravami v obou sněmovnách říšské rady, ale i z těchto úvah stojí za zmínku jen následující poznámka „Arb. Ztgu.“: „V pátek hlasovalo se společně o všech resoluch, které byly rozpo- čtovým výborem předlozony póslančcké sné- movně. Vládní strany hlasovaly družně pro vše- chny tyto resoluce, Mezi nimi nacházejí se také resoluce o zřízení nových universi zejména druhé české. Také pr tuto resoluci hlasovaly tedy i ně mecké strany. Nemělyť odvahy navrhnouti. aby se o ní hlasovalo zvlášť. Vláda přála si p- trně zamoziti konflikt při hlasování, a tak s stalo, že požadavek, aby se zřídila druhá česká universita, byl schválen také německý m hlasy. To konstatujeme — dodává „Arb.- Ztg.“ — pro připad, až němečtí hrdinové budou zas jednou nadávati německým sociálným demo kratům.“ My se své strany konstafujeme za této přl ležitosti, že oba čeští pokrokoví poslanci, Drti na a Masaryk, hlasovali proti rozpočtu, ja kož i proti celému souboru resolucí, tudíž i' proti Žáčkově resoluci, aby se na M- ravě zřídila druhá česká unive si ta. V Praze, 27. června. (Česko-polska dohoda na Těšínsku.) „Op. Týd.“ zaznu menává potěšitelnou zprávu, že se v Poleké Ostravě chystá nová smiřovací akce, která m za účel najíti cestu a prostředky, jak by se daly v pohraničném pásmu na Těšínsku odstramti ja zykové spory mezi Poláky a Čechy. Čechové ostravští vyzvou těšínské Poláky, aby jmencvali své delegáty do ankety, která se má raditi c této věci. Především má býti na porady pozvána polská strana pokroková. Nový pokus o zřízení jakéhosi smirčího soudu mezi těšínskými Poláky a Čechy jest rozhodně časový, neboť rozmíšky mezi příslušníky obou slovanských národů v smíšených obcích neustávají a rekriminace, či- něné z obou sporných stran a vznikajtcí odtud hořkosti usnadňují slezským Němcům lov v kal- ných vodách. Spory točí se většinou o školy chrámy. Poláci si stěžují, že obce, mající če- skou správu, zdráhají se vydržovati dostatečný počet polských škol pro usedlé tam polské dě- nictvo: Čechové naopak vytýkají obeím se sprá- vou polskou, že činí překážky školám českým Mimo to vznikají spory o jazyk, v němž se v ko- stelích káže, zpívá a konají se modlitby. Polá- kům jde především o školy, neboť polské dnte v české škole, k jejímuž jazyku pro příbuznas jazykovou se velmi rychle přizpůsobuje, rychl se naučí česky mluviti a mysliti a tím se po- češťuje. Německá škola prý není polskému dí- těti tak nebezpočna, poněvadž Polák se peněmě velmi nesnadno. Jsou tedy těšínští Poláci větší- mi nepřáteli škol českých než německých. An- keta má navrhnouti způsob, jak by se vyhovělo obapolným steskům, českým i polským. O smiřovacích pokusech vyslovuje se tak „Dzien. Cieszyň.“, vítá je, přeje si však, aby na porady byli pozváni ihned zástupci všech politických stran obou národností. Žádá, aby se věc řešila přímo, bez záludných úmyslů přesně se stanovilo, jakou pravomoc má mii smírčí soud, jak se zabezpečí jeho autorita, aby rozsudky jeho došly všestranného uznání. Bylo by si jen přáti, aby tyto nejnovější pokusy o smír na Těšínsku přivedly k želanému cíli. Byl by to pěkný úvod k chystané veliké smiřo- vací akci, která má ukliditi dávné spory mezi národem polským a ruským
#32 alto_textblock #32
Politické zprávy zahraničné.
#33 alto_textblock #33
V Praze. 30. června.
#34 alto_textblock #34
Praktické styky rusko-české. Z Kyjeva se nám píše: Na podnět zdej šího továrníka hudebních nástrojů p. Jindříšku vypraví se do Prahy k návštěvě výstavy a z účelem seznání Prahy a Čech a navázání styků s Čechy osmičlenná deputace města Kyjeva. v níž budou tito obecní starší: Michal Feofilovič Bukovinský, velkoobehodník, předseda ko- mise pro osvětlování města; Kazimír Valentino vič Grabovský, agronom; Vsevolod Jakov- levič Demčenko, inženýr, předseda dla žebn komise; Jindřich Zíval, Čech, obchodník majitol velkostatku, František Sigismundovic Kuhe, předseda divadelní komise; JUDr. Václ Štěpanovič Oltařevský, Alexandr Alexan drovič Sevasťanov, JUDr. Nikolaj Semeno vič Jaroševský, člen komise školské městského chudinského ústavu Dechtěreva. Ne- oficialně se jízdy do Prahy zúčastní: Vaslli Iljič Bražniko v, velkoobchodník a člen diva delní komise. Afanasij Semenovič Noviko velkoobchodník, Ivan Ivanovič Novikov velkoobchodník, Michal V. Richert, majite pivovaru, Jakub V. Richert, majitel pivovaru a starosta kupeckého gremia, Nikolaj 1. anovi Čokolev, majitel lihové rafinerie a člen správní rady I. kyjevského obchodního učiliště. Purkmistr kyjevský právě mešká v Lon- dýně. Vrátí-li se do výjezdu deputace, připojís bezpochyby k ní. Čechové ruští očekávají, že deputace slavné „mateře ruských měst“ bude v Praze všemi či niteli přijata aspoň tak vlídně a pohostinně, jak se děje představitelům neslovanským.
#35 alto_textblock #35
Částečná aminostie v Rusku.
#36 alto_textblock #36
Řoditelstvu moskovského žaláře bylo vládou oznámeno, že bývalým poslancům prvé hosudur- stvenné dumy, odsouzeným pro revoluční mani fest, vydaný po rozpuštěný prvé dumy ve Vy- borgu, byl přisouzený trest snížen na čtvrtinu Tím způsobem pp. Muromcev, Kokoškin a dr budou osvobozeni ze žaláře dne 21. červenee místo 15. srpna po st.
#37 alto_textblock #37
Válečná ovičení anglická proti břehům německým. Obrovská cvičení válečného loďstva angli ckého těsně při březích slesvicko německýei budí neobyčejnou pozornost vojenských krubů, zvlástě když válečná evičení ta u břehů ně- meckých jsou ve spojení s přátelskou návštěvou těhož loďstva v Dánsku a Norsku. Ve » Voss. Ztgu.« píše se v podstatě: Běží o manévry důležité a rozsahu zeela mimořád ného. Dle nových zpráv londýnských zúčastn se cvičení těch přes 700 lodi anglických z čehož 28 lodí bitevních, 19 obrněných kři žáků, 50 dělových křižáků a asi 190 torpedovek. dále lodi podmořské, dopravní, návěstní atd Ještě nikdy nebylo takové loďstvo v Severním moři shromážděno. Veškeré veřejné zpravodajství zakázáno, nepřipuštěni ani zástupci anglického tisku. Dánové i Norové dobře oceňují okolnost. že nebylo dosud nikdy viděti loďstva takového v těchto vodách, že evičení jsou v souvislosti s návštěvami u Norův a Dánův a že konají se v bezprostřední blízkosti hrani německých. Dánský dopisovatel »Voss. Zigu,« upozor ňuje na intimnost anglo norských styků: Vždyo navštivil lodi anglické i sněm norský, věc t zcela nezvyklá a norské listy za návštěvy tištěny byly částečně v anglické řeči. Odborné vojenské účely neobvyklých cvičení unikají ovšem veřej- nému úsudku.
#38 alto_textblock #38
Bývalý ministr Nasi na svobodě. Bývalý italský ministr vyučování Nasi, který byl státním soudem (senátem) odsouzen pro zne uživání jmění státního, byl včera večer propuštěn zatím z vazby. Stráže před jeho domovem byly odvolány. Studenti sicilští uvítali jej hřímavým provoláním »Slávy!« Sieilské město Troponi osvětlilo, ihned lid na ulicích procházel a pě hymnu Nasiovu. Nasi trvá na tom, že jest ne- vinen a že jest jen obětí piklův politickýeh vládců. Tak jako on užívali, či zneu žívali jmění všichni ministři před ním, aniž proti nim bylo zakročeno. On až do smrti svojí neustanev snahách dosíci rehabilitace.
#39 alto_textblock #39
Trest smrti ve Franci Jak známo, je ve Francii velká nespokoje- nost se zamýšleným odstraněním trestu smrti neboť mnozi přičilají tomu, že se vlastně ji delší dobu trest smrti neuskutečňuje, neobyčejné množení se zločinů a zejména zvýšené řádění pa- řižských apašů. V kruzích parlamentních se tvrdí, že ministr spravedlnosti Briand přijm návrhy komise sněmovny, aby zacho ván byl trest smrti, že však bude žádat, aby popravy nebyly veřejné. Kromě toho bude na- vrženo ministrem, aby zmírnění trestu smrti v trest káznice, jež bývá v moci presidenta republiky, mělo za následek zostření trestu káznice
#40 alto_textblock #40
Události v Marokku. Z Casablanky oznamuje »Matin«, že generál d'Amade vytrhl v čele br gády o 1800 muže a táhne podél pobřeží k Azemuru *
#41 alto_textblock #41
a
#42 alto_textblock #42
Nebezpečné povstání v Meziku. Dnes potvrzuje se už zcela otevřeně, že v severním Mexiku propuklo povstání. Vysláno tam vládou 3000 vojáků k potla čen jeho. Čásť povstalců přestoupila do Texasu-
#43 alto_textblock #43
Povstání šíří se zvláště v provineiích Chichua- hua a Coahuila mezi městy Torreonem a Jar- rolem v nehostinném kraji, kdež povstalci vý- borně operují. Mexiko žádá od Spojených stát vydání těch, již na půdu jeho přestoupili, neb odsouzení jich. Protože Mexiko vin Unii zporušení neutrality, nabud spor možná znepokojívé ostrosti. Vyslanec mexický vrátil se z dovolené okamžitě do Washingtonu. Město Matamoras, povstalni vážně ohrožené, bylo 1000 vojáky vládními vy- proštěno. Při vniknutí jich do města sveden byl na ulicích prudký boj, při němž padesát povstalců usmrceno, ostatní uprchli. První červenec jest prý určen k vypuknutí všeobecného povstánív Mexiku. Cestující z El Posa tvrdí, že z bo- řeny jsou všechny mosty drah do Torreonu vedoucích. V Torrecnu jest shromážděno 1500 vojáků, poněvadž so oče- kává útok revolucionárů. Z nařízení prasidenta Roosevelta obdržel velitel vojska v Texasu rozkaz, aby ode s lal tolik vojska na mezické hranice kolik jest zapotřebí k zacho ván pořádku a kzabránění porušován hranie.
#44 alto_textblock #44
Státní převrat a hrůzovláda v Persll.
#45 alto_textblock #45
Dvanáct poslanců oběšeno. Zprávy z Persie si ještě dnes naprosto od- porují. Jedno ale zdá se z nich přece aspon vysvitati: totiž že v Teheranu zavládl klid, ale na venkově že vzrůstá nebezpečné revoluční hnutl. V Teheranu se věera revoluční strana po novém sedmihodinném boji šachu vzdala a žádala za milost jeho. Šach dal vše- obecnou amnestii, vyloučiv z ní pouze tři vůdce; krátce před tím bylo ale ještě 12 po- slaneů pověšeno. Šach sám zůstal ještě v Bagši, ale rodinu svoji poslal k vůli bezpečí do sultanátu Broda.
#46 alto_textblock #46
Ruské snahy o smír. Ruský vyslanee Hartwig sna ži se všemožně, aby smířil šach s parlamentem. Vyslanectvo ruské jest na- plněno poslanci, ministry a pohitiky, kteří žádají za prostředkování. Na nalehání ruskéh vyslance šach slibil, že poslane zůstanou na dále nedotknutelni. Vojenský guvernér Ljschov postaví před vojen- ský soud všecky vojáky, kteří se zúčasíní pleněni. Diktatura Ljachova. Velitet tělesné brigády šachovy, bývalý ru- ský důstojník Ljachov, jmenován byl vrchním velitelem vojska a pověřen diktatorskou mocí. Obyvatelé nesmějí po 10 hodině z domu vychá- zeti. Vojáci smějí užiti zbraně proti každému, kdo by se jen poněkud prolivil. Zcela tak, jako v r. 1897 nakázalo v Praze rakouské vojenské velení po nepokojích mnohem menších. Lid jest příkazy těmi postrašen, ale na druhé straně uspokojen prý prohlášením šachovým k ru- skému i anglickému vyslanci, že nic neodejme národu z ústupkův, jež otec jeho učinil. V ne- pokojném okrese Ardobilu páleny proto radostné ohně. Některé perské listy žádají, aby šach po- volal zpět i ty ruské důstojníky, kteří dříve ve vojsku perském sloužili. Také vlivné kruhy obchodní jsou prý na straně šachově. Š ach ve třech měsících zahájí s velko okázalostí nový parlament, doufaje obrat od nových voleb.
#47 alto_textblock #47
Celý sever v povstání. Nové zprávy oznamují, že celý sever Persie se vzbouřil. Několik tisíc o zbroje- ných revolucionářů táhne prý na Teheran. Nová přísaha šachova na koran, že ústavu nezruší, nedochází prý zde žádné víry. Také v Rusku mají prý velké oba vy v přlčině revolučního hnutí na venkově. Počet revolucionářů tu silné vzrost a většina jest ozbrojena. V mnohých mě- stech vojsko bombarduje dále různé budovy a množství osob při tom ubito. S největším nadšením šíří se po venkově list prince Ziilaha k žachu, v němž co- nejostřeji odsuzuje bombardování parlamentu. V tisících také exemplářích šíří se prokla mace, aby venkov spěl parlamentu na pomoc. S bírá se 1000 dobrovolniků zá veliký žold, mezi nimi 400 jezdeů. Platl je nepochybně prine Zillah. Tento získal i po- věstného náčelníka lupičské h Rachima Khona, který mu slíbi proti šachu 3000 jezdců. Lupič ten táhne na Tebris a jest vitán všude — královskými poctami.
#48 alto_textblock #48
Sjezd slovanského studentstva pokrokového v Praze. (Pátý de n.)
#49 alto_textblock #49
Organicky k debatě o slovanské vzájem- nosti připjata byla následujícího dne — jiz v páté sebůzi plenární — debata o prakti- ckém provádění této vzájemnosti, o je- jich možnostech a žádoucí organisaci. Pole ovšem nejvíce zanedbané a upřímně řečeno nejméně schůdné. Možno jen chváliti odvahu, s jakou se pořadatelstvo sjezdu, dík svým ci- zím hostům slovanským, pustilo na tuto cestu. Že studentstvo jako hybný element a inteligentní kvas národů mohlo by v té věci mnoho dělati, o tem není pochyby, zrovna tak, jako celkem lze jenom souhlasiti se zdůrazněním hlavního řečníka pondělní debaty, jímž byl opětně pan Hipolyt Boczkowski, pronesšího: Fakticky uskuteční se slovanské sblížení jenom tehdy, až samotna myšlenka zanesena bude do celé