#2
alto_textblock
#2
hSt o l
#5
alto_textblock
#5
Ročník XXXXVII.
#6
alto_textblock
#6
to vv
#7
alto_textblock
#7
V Praze, ve středu 1. července 1908.
#8
alto_textblock
#8
Číslo 179.
#9
alto_textblock
#9
nat měete
#10
alto_textblock
#10
Na ranní a odpol. listy
přodplání se-
v Praze v ažslnáslani
na měeie . . . . .
na čtvri leta . . . .
s dvojí čoncškoe
na měs
na čivi ě 1 / 4a
ve Blislkách
na něite . ..
Pošton:
na měsíe . . . . .
n čtvrt leka . .
s drojí ziiseillen
.:.
ne čtrrt vta
#11
alto_textblock
#11
kz
#13
alto_textblock
#13
2 K 80r
ei
#14
alto_textblock
#14
Jl
#18
alto_textblock
#18
V drobném prodejím
ranni číslo o sobě ..
odpolední
. .
Ve flialkách na vonkovšl
ranní čislo, . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4k
Inseráty
plati se hotově napřel
Předplacení a lnsorty přijímá ndmist-
strace v Marianské ulicl č, s
Tam nachátají se béž redakee
Uskirna a ezpedice „ Národnich Llista
Bukoplay se nevracs i
#19
alto_textblock
#19
Neudržitelný systém.
#20
alto_textblock
#20
Včerejší sněmovní doplňovací volbě do
sněmu království českého za největší ven-
kovskou volební skupinu, jež čítá na čtvrt
milionu obyvatelstva a k níž náležejí i města
Královské Vinohrady a Žižkov, za skupinu.
kteráž obesílá radu říšskou asi sedmi po-
slanci, za skupinu, kteráž rozhodně nález
k nejpokročilejším a nejvyspělejším částem
našeho království, a jejíž votum jest bez
odporu význačné pro každou vůdčí poli
tiku — předcházela minulé soboty objemná
řeč vlastního předáka této politiky, p. dra
Kramáře, kteráž vynntila by nám hojně po-
známek i kdyby výsledek volby včerejší by
dopadl pro posilivní politiku příznivěji, než
se skutečně stalo.
Ba samo toto zasáhnutí p. dra. Kramáře
do volebního aktu ve skupině této jest ne
pochybným dokladem toho, jak přednímu
hlasateli a obhájci positivní politiky ve Vídní
na tom velice záleželo, aby volební okre
takového všestranného významu zachráni
pro svou politickou — koncepci.
Při včerejším prvním volebním zápase
se to nepodařilo; politika positivní neuhájil
si ani poměrné většiny, nedosáhla ani vítez
ství poměrného, a jest dosti pochybno
zvítězí li při volbě druhé, po případě až př
volbě užší.
Tolik však jest po včerejší volbě jisto
že řady voličstva, jež dosud zachovaly dů
věru v positivní politiku, značně seřídly
možná dost, že mezi »mírnými«, kteří pro
ni včera odevzdali svůj hlas, bylo nemálo
těch, kteří volili prosti všeho nadšení proni
nenalezše jiného východiště z dané volebn
soutěže.
A ve své sobotní řeči vinohradské přece
nebyl p. dr. Kramář nikterak skoupý na
účinné řečnické obraty, z nichž nejhojnějšt
byly ony, v nichž se odhodlal až i k drti-
věmu odsuzování nynějšího neudržitelného
vládního systému a konstatoval nepopíratelnou
jalovost positivní politiky na něm založené
jen aby mohl po dávné francouzské zvyklost
zvolati: »le roi est mort, vive le roi«či
volně do našich poměrů přenešeno: positivní
politika jest mrtva, ať žije positivní politika
Či snad tomu tak není?
»Dospěji-li dnes k důsledkům,« pozna
menal již počátkem své řeči, »které budou
ne příliš příznivy pro dnešní politickou situaci.
pak prosím, abyste to nepřičitali na účet vo-
lební nálady, nýbrž jako mé nejlepší poli-
tické přesvědčení, kterému musím dáti prů-
chod za každou cenu. Ano, v jazykové otázce
jest stav nyní naprosto neutěšený, jenž nás
naplňuje nejhlubší nespokojeností a který
vlastně je charakteristikou pro neudrži-
telnost nynější situace. — Mohu vám
říci, že od té doby, co přišlo první rozhod-
nutí Freverovo z Chebu, se všecka naše po-
litika kolem jednoho točí, a je to hlavně
příčinou nemožnost vlády, aby zjednala
průchod očividnému právu a spravedlnosti
již s ama uznává. Říká se slabost; ne-
řekl bych, že je to slabost ministerského
předsedy neb ministra justice. Tu slabost
hledám v systému; tam, kde systém je ta
kový, že vláda nemůže provést a dáti prů-
chod právu a spravedlnosti proto, poněvadž
by byl systém vládní tím povalen, tam mu-
síme říci, že takový systém jest neudrži-
telný. Takový systém je možno držeti
pouze tak dlouho, dokud je to takticky
nutné, ale není to systém, s kterým možno
na budoucnost počitati jako se systémem
života schopným. Vina toho, že se neosvěd-
čilo ani parlamentní ministerstvo po pro-
vedení všeobecného hlasovacího práva, a že
nastala situace neudržitelná, spadá
na Němce, kteří podnikli proti nám útok ve
věci nejbolavější. Vláda revoltu Němců ne
potlačila v samém zárodku a nyní revolta ta
vyrostla na lavinu, která smete celý
parlamentní systé m.
Vzpomenuv pak dále libereckého pro-
gramu německých měst, prohlašuje opětně
že situace utvořená těmito poměry je ne
udržítelna. Systém, o kterém jsme měl
za to, že snad povede k nějakému uklid-
nění poměrů mezi námi a Němci — ten sy
stém se ukázal neudržitelným. C
říkám, neznamená abdikaci positivní politiky.
víc než kdy jindy jsem přesvědčen, že pro
nás není jiné politiky, než politika dosa-
žení politické moci; ale aby byla
positivni politika možná, musí býti na zdra-
vých, spravedlivých zákla dech.«
Nevíme, po kolikáte již čteme takovouto
zpověd, že předpoklady politiky, p. drem.
Kramářem hájené, se neosvědčily, a že musí
nastati předpoklady — jiné. Ale kolikráte
se mají tyto politické omyly ještě opa-
kovati ?!
Dr. Kramář ovšem vyslovil i nové n
děje; doufá, že nastane za nedlouho otázk
likvidace nynější neudržitelné situace-
parlamentní systém, jak se nyní utvořil, jest
vnitřně nemožným, musejí býti řešeny nej-
spornější otázky národnostní (kým
s kým? Řed.). Přes to vše prohlašuje pan
dr. Kramář: Rozbití tohoto systému musí
býti ponecháno těm, kteří nesou odpovědnost
za celou politiku (t. j. Němcům. Red.).
Ježto na jiném místě ani předsedu mini-
sterstva Becka ani ministra justice nepokládá
za slabé, musíme se domnívati, že ohlášená
potřeba řešení nejspornějších otázek národ-
nostnícf náleží ještě do lhůty, již politika
dra. Kramáře nynějšímu neudržitelnému sy-
#21
alto_textblock
#21
stému popřeje a jejž po tom Němci sam
#22
alto_textblock
#22
rozbijí
Neznamená liž to ale další trpělivé sná-
šení útočivosti německé až do okamžiku.
kdy oni sami díktovati budou podmínky ře-
šení nejspornějších otázek?
Nebude-liž dále do té doby tak sesílena
útočně dobytá nová država německá, že
i případná potomní změna systému bude sn
počítati jako s hotovou událostí!
Pravda, i pan dr. Kramář vi, že je
dobře odpovídati ranou za ránu a nic by
proti tomu neměl, kdyby naši soudcové s
toho odvážili; jeť prý u nás zvykem všecko
svalovati na poslance.
Pardon! Tak tomu není; ale u Němců
vidíme všude postup poslanci inspirovanýa
řízený, u Němců vidíme za slovy a mnohdy
i beze slov následovati — skutky a činy
vedením politickým předem připravené.
U nás bohužel ozývají se i ze řad po
litiky positivní čím dále tím obsažnější řeči.
čím dále tím více se šíří naděje v jakés
nové příští, ale zároveň se čeká, až se po
savadní neudržitelný systém — sám utluče
a vyžije.
Kde je tu nějaká opravdová záruka, ž
onen jiný, očekávaný systém poskytn
nám více, než za nynějšího po
zbýváme, aneb že nám to a spo
vrátí?
A bude to potom opravdu nějaký úspěch
na nějž by mohla býti posavadní positivní
politika hrda
Konečně nadbytkem připomínáme,že
pro nikoho není jiné politiky než dosažen
politické moci; každá politika směřuje k to
mu, aby nabyla vlivu a moci v určitém
směru, a politika, kteráž v žádném směru
nenabývá síly a moci — prostě si název
politiky nemůže osvojovati. Tak jsme tomu
v Čechách rozuměli od samých počátků ery
ústavní.
Tedy i positivní politika musí se vyká
zati positivními úspěchy a výsledky — jinal
tonouc v samých nadějich do budoucnosti
přestane býti pozemským jevem a připrav
nám království — nebeské
#23
alto_textblock
#23
Říšská rada.
#24
alto_textblock
#24
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 92
#25
alto_textblock
#25
Ve Vídni, 30. dkrvna.
* (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
#26
alto_textblock
#26
Poslanecká sněmovna žije zase v éře pil
ných návrhů a je v situaci, v jaké nalézala se
často v době, kdy spočívala ještě na systému
kuriátním. Jak se věci mají, bude ve stavu ton
upoutána několik dní, neboť 20 pilných návrhů
jest nevyřízeno. Některé byly podány již v dub
nu a dávno pozbyly povahy návrhů pilných, ně
které jsou data zcela nového a mají zjev ný
ráz obstrukční. Jejich účelem bylo a jest
zahraditi cestu k normálnímu pra
covnímu pořadu a programu. Všechny usi
lovné pokusy bar. Becka, přiměti podavatele, by
pilné návrhu své odvolali, měly dosud úspěel
jenom pranepatrný: toliko dr. Šusteršic
projevil totiž ochotu, odvolati pilný návrh o ne-
šetření jazykové rovnoprávnosti v Korutanech
Pilný návrh posl. Breitera na reformu čest
ného řízení vojenského byl odbyt, t. j. zamítnu
brzy. Když byl promluvil podavatel a ministn
zeměbrany, nehlásil se nikdo již ke slovu, sně-
movna pak odepřela návrhu Breiterovu pilnost
Potom došlo na pilný návrh posl. Malika o zná-
mých událostech, jež sběhly se ve Štyrském
Hradci, když posl. Hagenhofer s velkým zástu-
pem sedláků virhnouti chtěl do budovy univer-
sitní. Sociální demokraté vysmívali se několikrát
hlasitě posl. Malikovi, když návrh svůj široce
a dlouze odůvodňoval. Tropili si z něho žerty
a činili pichlavé výtky tak dlouho, až se o
hodlal porušiti daný slib, že svůj návrh odvolá.
jakmile jej odůvodní. Posl. Malik, ustavičn
drážděný sociálními demokraty, stal se vzdorovi-
tým a setrval při svém návrhu. Za sociální demo-
kraty promluvil o něm posl. dr. Renner, jakkal
jeho soudruzi návrh posl. Malika nazvali tako
vým, který nezasluhuje vážné úvahy.
Situace jest dnes večer proti všem předpo
věděm úplně nevyjasněna a někteří poslane
míní, že pilné návrhy budou zaměstnávati ple
num ještě snad celý tento týden.
Sněmovna dostala dnes stravu smíšenou
Mezi projednávání pilných návrhů vsunuty byly
odpovědi ministra ebchodu dra. Fiedlera a m
nistra vnitra bar. Bienertha na četné interpelece
Bylo praveno, že účelem jejich odpovědí jest
učiniti některé pílné návrhy bezpředmětnými.
#28
alto_textblock
#28
Z Vídně, 30. června. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schů
o 3. hodině 15 minut odpol.
Okresní soud v Táboře žádá za vydání pos
dra. Soukupa pro přestupek proti shromažďovacímu
zákonu.
Mezi došlými spisy je pilný nouzový návri
posl. Náprstka pro okres rokycanský.
Dotazy podali poslanci: dr. Kinderma n
a sp. po zřízení čekáren na zastávkách různých sou
kromých drah v Čechách v zájmu školních dětí
které používají dráhy; dále podány dotazy různých
stran po událostech na universitě ve St. Hradci.
Po doplňovacích volbách výborových sněmovna
projednávala pilný návrh
Broiterův o čestném řízení.
Posl. Breiler odůvodňuje pilnost návrhu pro
hlásil, dokud vojenská čestná rada bude podléhati
IV. odboru min. vojenství, že celé čestné řízení vo
jenské bude pouhou komedií na oklamání svěla.
Ministr zemské obrany šl. Georgi zastal se před-
sednictva IV. odboru, připomínaje, že proti poslane
Breiterovi zahájeno proto také trestní řízení. P'ro
testuje proti podobným útokům, dokud kompetentnlm
úřadem nebude prokázán opak. Útoky na řízení před
čestnou radou isou bezpodstatné. (Posl. B rei ter
#29
alto_textblock
#29
Zeplejte se samotných důstojníků!) Autonomie
okruh působnosti orgánů a funkcionářů a jiné ad-
ministrativné zasáhnutí není možné. Prosí proto, by
pilnost návrhu byla zamítnuta, čemuž sněmovna vy-
hověla.
Dále byl na řadě pilný návrh Malikův
o vpádu sedláků na štyrsko-hradeckou universilu.
V odůvodnění zmínil se navrbovatel zevrubně
o Wahrmundově případu. Odstranění Wahrmunda
z Inšpruku je vítězstvím Říma, proti jehož vlivu nej-
lepším prostředkem jest orgalisování hnuti »Pryč
Říma«. Sociální demokraté toto hnutí nepodporují
Je nejvyšší nebezpečí, že inšprucká universita bude
zklerikalisována. (Posl. Waldner: Protestuji prot
télo důmfnce D) Řečník svůj pilný návrh neodvolá.
Posl. Hagenhofer vzdal se slova.
Posl. dr. Renner vyčítal křesťanským sociálům
že poštvali tyrolskou domobránu proti brožuře. Svo-
boda vědy je starým postulntem církve a dovozuje
jak měšťactvo utíká se stále více z vědy do nábo-
ženství a proletariát snaží se čím dál více, aby byl
účastným na vědě. Wahrmundova aféra bude mil
dobrý výsledek, že lid a university jaště více s
sblíží. Mezi měšťáky a inteliganci rozevírá sa čím
dal větší propast. Měšťácké strany chtějí, aby uni-
versity vychovávaly jim potřebné nástroje kapitalismu.
Z toho všeho chtějí papežencí vytlouci kapitál v tom
směru, aby měli prospěch z měšťácké hospodářsk
politiky. Nemáme naprosto ničeho proti nábožen-
skému přesvědčení, zůstanesli v rámci náboženství
nemisí-li se do politiky. University, jejich učitelé
posluchači nenajdou ve chvíl nebezpečí bezpečnějš“
ochrany než u širokých dělnických mass. (Hlučný
soublas a potlesk.)
Jednání přerušuje se.
Posl. ryt. Vasilko, dorážeje na ryt. Oncinla.
stěžoval si, že předseda nevolal ku pořádku Onciula
pro jeho spílání v poslední schůzi.
Předseda pravil, že dle jednacího řádu ne-
mohl Onciula volati k pořádku. Zavrhuje úplně, aby
kolegové se uráželi.
Posl. Diamand stěžoval si, že pro nečinnos
berního výboru nejsou vyřizovány sociálně-demokra
tické drahotní i návrhy na zrušení jatečné a spo
třební daně.
Posl. ryt. Oneiul stěžoval si do útoků ry
Vasilka, načež předseda pravil: Jestliže A jme
nuje B a B zase A utrhačem, volám oba k pořádku
(Hlučný souhlas.)
Přiští schůze bude zejtea.
#30
alto_textblock
#30
Politické zprávy domáci.
#31
alto_textblock
#31
V Praze, 29. června. (Resoluce o slo-
vanských universitách.) Letní parla-
mentní prázdniny bliží se již vůčihledě. Poslanei
baží po klidu a proto i uplynulé dva svátky mi-
nuly bez význačnějších politiekých úvah, jež
obyčejně plnívají sloupce svátečních novin. V-
deňský tisk zabývá se zvláště rozpočtovými roz-
pravami v obou sněmovnách říšské rady, ale
i z těchto úvah stojí za zmínku jen následující
poznámka „Arb. Ztgu.“: „V pátek hlasovalo se
společně o všech resoluch, které byly rozpo-
čtovým výborem předlozony póslančcké sné-
movně. Vládní strany hlasovaly družně pro vše-
chny tyto resoluce, Mezi nimi nacházejí se také
resoluce o zřízení nových universi
zejména druhé české. Také pr
tuto resoluci hlasovaly tedy i ně
mecké strany. Nemělyť odvahy navrhnouti.
aby se o ní hlasovalo zvlášť. Vláda přála si p-
trně zamoziti konflikt při hlasování, a tak s
stalo, že požadavek, aby se zřídila druhá česká
universita, byl schválen také německý m
hlasy. To konstatujeme — dodává „Arb.-
Ztg.“ — pro připad, až němečtí hrdinové budou
zas jednou nadávati německým sociálným demo
kratům.“
My se své strany konstafujeme za této přl
ležitosti, že oba čeští pokrokoví poslanci, Drti
na a Masaryk, hlasovali proti rozpočtu, ja
kož i proti celému souboru resolucí, tudíž i' proti
Žáčkově resoluci, aby se na M-
ravě zřídila druhá česká unive
si ta.
V Praze, 27. června. (Česko-polska
dohoda na Těšínsku.) „Op. Týd.“ zaznu
menává potěšitelnou zprávu, že se v Poleké
Ostravě chystá nová smiřovací akce, která m
za účel najíti cestu a prostředky, jak by se daly
v pohraničném pásmu na Těšínsku odstramti ja
zykové spory mezi Poláky a Čechy. Čechové
ostravští vyzvou těšínské Poláky, aby jmencvali
své delegáty do ankety, která se má raditi c této
věci. Především má býti na porady pozvána
polská strana pokroková. Nový pokus o zřízení
jakéhosi smirčího soudu mezi těšínskými Poláky
a Čechy jest rozhodně časový, neboť rozmíšky
mezi příslušníky obou slovanských národů v
smíšených obcích neustávají a rekriminace, či-
něné z obou sporných stran a vznikajtcí odtud
hořkosti usnadňují slezským Němcům lov v kal-
ných vodách. Spory točí se většinou o školy
chrámy. Poláci si stěžují, že obce, mající če-
skou správu, zdráhají se vydržovati dostatečný
počet polských škol pro usedlé tam polské dě-
nictvo: Čechové naopak vytýkají obeím se sprá-
vou polskou, že činí překážky školám českým
Mimo to vznikají spory o jazyk, v němž se v ko-
stelích káže, zpívá a konají se modlitby. Polá-
kům jde především o školy, neboť polské dnte
v české škole, k jejímuž jazyku pro příbuznas
jazykovou se velmi rychle přizpůsobuje, rychl
se naučí česky mluviti a mysliti a tím se po-
češťuje. Německá škola prý není polskému dí-
těti tak nebezpočna, poněvadž Polák se peněmě
velmi nesnadno. Jsou tedy těšínští Poláci větší-
mi nepřáteli škol českých než německých. An-
keta má navrhnouti způsob, jak by se vyhovělo
obapolným steskům, českým i polským.
O smiřovacích pokusech vyslovuje se tak
„Dzien. Cieszyň.“, vítá je, přeje si však, aby
na porady byli pozváni ihned zástupci všech
politických stran obou národností. Žádá, aby
se věc řešila přímo, bez záludných úmyslů
přesně se stanovilo, jakou pravomoc má mii
smírčí soud, jak se zabezpečí jeho autorita, aby
rozsudky jeho došly všestranného uznání. Bylo
by si jen přáti, aby tyto nejnovější pokusy
o smír na Těšínsku přivedly k želanému cíli.
Byl by to pěkný úvod k chystané veliké smiřo-
vací akci, která má ukliditi dávné spory mezi
národem polským a ruským
#32
alto_textblock
#32
Politické zprávy zahraničné.
#33
alto_textblock
#33
V Praze. 30. června.
#34
alto_textblock
#34
Praktické styky rusko-české.
Z Kyjeva se nám píše: Na podnět zdej
šího továrníka hudebních nástrojů p. Jindříšku
vypraví se do Prahy k návštěvě výstavy a z
účelem seznání Prahy a Čech a navázání styků
s Čechy osmičlenná deputace města Kyjeva.
v níž budou tito obecní starší: Michal Feofilovič
Bukovinský, velkoobehodník, předseda ko-
mise pro osvětlování města; Kazimír Valentino
vič Grabovský, agronom; Vsevolod Jakov-
levič Demčenko, inženýr, předseda dla žebn
komise; Jindřich Zíval, Čech, obchodník
majitol velkostatku, František Sigismundovic
Kuhe, předseda divadelní komise; JUDr. Václ
Štěpanovič Oltařevský, Alexandr Alexan
drovič Sevasťanov, JUDr. Nikolaj Semeno
vič Jaroševský, člen komise školské
městského chudinského ústavu Dechtěreva. Ne-
oficialně se jízdy do Prahy zúčastní: Vaslli
Iljič Bražniko v, velkoobchodník a člen diva
delní komise. Afanasij Semenovič Noviko
velkoobchodník, Ivan Ivanovič Novikov
velkoobchodník, Michal V. Richert, majite
pivovaru, Jakub V. Richert, majitel pivovaru
a starosta kupeckého gremia, Nikolaj 1. anovi
Čokolev, majitel lihové rafinerie a člen
správní rady I. kyjevského obchodního učiliště.
Purkmistr kyjevský právě mešká v Lon-
dýně. Vrátí-li se do výjezdu deputace, připojís
bezpochyby k ní.
Čechové ruští očekávají, že deputace slavné
„mateře ruských měst“ bude v Praze všemi či
niteli přijata aspoň tak vlídně a pohostinně, jak
se děje představitelům neslovanským.
#35
alto_textblock
#35
Částečná aminostie v Rusku.
#36
alto_textblock
#36
Řoditelstvu moskovského žaláře bylo vládou
oznámeno, že bývalým poslancům prvé hosudur-
stvenné dumy, odsouzeným pro revoluční mani
fest, vydaný po rozpuštěný prvé dumy ve Vy-
borgu, byl přisouzený trest snížen na čtvrtinu
Tím způsobem pp. Muromcev, Kokoškin a dr
budou osvobozeni ze žaláře dne 21. červenee
místo 15. srpna po st.
#37
alto_textblock
#37
Válečná ovičení anglická proti břehům
německým.
Obrovská cvičení válečného loďstva angli
ckého těsně při březích slesvicko německýei
budí neobyčejnou pozornost vojenských krubů,
zvlástě když válečná evičení ta u břehů ně-
meckých jsou ve spojení s přátelskou návštěvou
těhož loďstva v Dánsku a Norsku. Ve » Voss.
Ztgu.« píše se v podstatě: Běží o manévry
důležité a rozsahu zeela mimořád
ného. Dle nových zpráv londýnských zúčastn
se cvičení těch přes 700 lodi anglických
z čehož 28 lodí bitevních, 19 obrněných kři
žáků, 50 dělových křižáků a asi 190 torpedovek.
dále lodi podmořské, dopravní, návěstní atd
Ještě nikdy nebylo takové loďstvo v Severním
moři shromážděno. Veškeré veřejné zpravodajství
zakázáno, nepřipuštěni ani zástupci anglického
tisku. Dánové i Norové dobře oceňují okolnost.
že nebylo dosud nikdy viděti loďstva
takového v těchto vodách, že evičení jsou
v souvislosti s návštěvami u Norův a Dánův
a že konají se v bezprostřední blízkosti hrani
německých.
Dánský dopisovatel »Voss. Zigu,« upozor
ňuje na intimnost anglo norských styků: Vždyo
navštivil lodi anglické i sněm norský, věc t
zcela nezvyklá a norské listy za návštěvy tištěny
byly částečně v anglické řeči. Odborné vojenské
účely neobvyklých cvičení unikají ovšem veřej-
nému úsudku.
#38
alto_textblock
#38
Bývalý ministr Nasi na svobodě.
Bývalý italský ministr vyučování Nasi, který
byl státním soudem (senátem) odsouzen pro zne
uživání jmění státního, byl včera večer propuštěn
zatím z vazby. Stráže před jeho domovem byly
odvolány. Studenti sicilští uvítali jej hřímavým
provoláním »Slávy!« Sieilské město Troponi
osvětlilo, ihned lid na ulicích procházel a pě
hymnu Nasiovu. Nasi trvá na tom, že jest ne-
vinen a že jest jen obětí piklův politickýeh
vládců. Tak jako on užívali, či zneu žívali jmění
všichni ministři před ním, aniž proti nim bylo
zakročeno. On až do smrti svojí neustanev
snahách dosíci rehabilitace.
#39
alto_textblock
#39
Trest smrti ve Franci
Jak známo, je ve Francii velká nespokoje-
nost se zamýšleným odstraněním trestu smrti
neboť mnozi přičilají tomu, že se vlastně ji
delší dobu trest smrti neuskutečňuje, neobyčejné
množení se zločinů a zejména zvýšené řádění pa-
řižských apašů. V kruzích parlamentních se
tvrdí, že ministr spravedlnosti Briand přijm
návrhy komise sněmovny, aby zacho ván
byl trest smrti, že však bude žádat, aby
popravy nebyly veřejné. Kromě toho bude na-
vrženo ministrem, aby zmírnění trestu smrti
v trest káznice, jež bývá v moci presidenta
republiky, mělo za následek zostření trestu
káznice
#40
alto_textblock
#40
Události v Marokku.
Z Casablanky oznamuje »Matin«, že generál
d'Amade vytrhl v čele br gády o 1800 muže
a táhne podél pobřeží k Azemuru
*
#42
alto_textblock
#42
Nebezpečné povstání v Meziku.
Dnes potvrzuje se už zcela otevřeně, že
v severním Mexiku propuklo povstání. Vysláno
tam vládou 3000 vojáků k potla čen
jeho. Čásť povstalců přestoupila do Texasu-
#43
alto_textblock
#43
Povstání šíří se zvláště v provineiích Chichua-
hua a Coahuila mezi městy Torreonem a Jar-
rolem v nehostinném kraji, kdež povstalci vý-
borně operují. Mexiko žádá od Spojených stát
vydání těch, již na půdu jeho přestoupili,
neb odsouzení jich. Protože Mexiko vin
Unii zporušení neutrality, nabud
spor možná znepokojívé ostrosti.
Vyslanec mexický vrátil se z dovolené okamžitě
do Washingtonu. Město Matamoras, povstalni
vážně ohrožené, bylo 1000 vojáky vládními vy-
proštěno. Při vniknutí jich do města sveden
byl na ulicích prudký boj, při němž
padesát povstalců usmrceno, ostatní
uprchli. První červenec jest prý určen
k vypuknutí všeobecného povstánív
Mexiku. Cestující z El Posa tvrdí, že z bo-
řeny jsou všechny mosty drah do
Torreonu vedoucích. V Torrecnu jest
shromážděno 1500 vojáků, poněvadž so oče-
kává útok revolucionárů.
Z nařízení prasidenta Roosevelta obdržel
velitel vojska v Texasu rozkaz, aby ode s lal
tolik vojska na mezické hranice
kolik jest zapotřebí k zacho ván
pořádku a kzabránění porušován
hranie.
#44
alto_textblock
#44
Státní převrat a hrůzovláda
v Persll.
#45
alto_textblock
#45
Dvanáct poslanců oběšeno.
Zprávy z Persie si ještě dnes naprosto od-
porují. Jedno ale zdá se z nich přece aspon
vysvitati: totiž že v Teheranu zavládl klid, ale
na venkově že vzrůstá nebezpečné revoluční hnutl.
V Teheranu se věera revoluční strana
po novém sedmihodinném boji šachu
vzdala a žádala za milost jeho. Šach dal vše-
obecnou amnestii, vyloučiv z ní pouze tři vůdce;
krátce před tím bylo ale ještě 12 po-
slaneů pověšeno. Šach sám zůstal ještě
v Bagši, ale rodinu svoji poslal k vůli bezpečí
do sultanátu Broda.
#46
alto_textblock
#46
Ruské snahy o smír.
Ruský vyslanee Hartwig sna ži
se všemožně, aby smířil šach
s parlamentem. Vyslanectvo ruské jest na-
plněno poslanci, ministry a pohitiky, kteří žádají
za prostředkování. Na nalehání ruskéh
vyslance šach slibil, že poslane
zůstanou na dále nedotknutelni.
Vojenský guvernér Ljschov postaví před vojen-
ský soud všecky vojáky, kteří se zúčasíní pleněni.
Diktatura Ljachova.
Velitet tělesné brigády šachovy, bývalý ru-
ský důstojník Ljachov, jmenován byl vrchním
velitelem vojska a pověřen diktatorskou mocí.
Obyvatelé nesmějí po 10 hodině z domu vychá-
zeti. Vojáci smějí užiti zbraně proti každému,
kdo by se jen poněkud prolivil. Zcela tak, jako
v r. 1897 nakázalo v Praze rakouské vojenské
velení po nepokojích mnohem menších. Lid jest
příkazy těmi postrašen, ale na druhé straně
uspokojen prý prohlášením šachovým k ru-
skému i anglickému vyslanci, že nic neodejme
národu z ústupkův, jež otec jeho učinil. V ne-
pokojném okrese Ardobilu páleny proto radostné
ohně. Některé perské listy žádají, aby šach po-
volal zpět i ty ruské důstojníky, kteří dříve ve
vojsku perském sloužili. Také vlivné kruhy
obchodní jsou prý na straně šachově. Š ach
ve třech měsících zahájí s velko
okázalostí nový parlament, doufaje
obrat od nových voleb.
#47
alto_textblock
#47
Celý sever v povstání.
Nové zprávy oznamují, že celý sever Persie
se vzbouřil. Několik tisíc o zbroje-
ných revolucionářů táhne prý na
Teheran. Nová přísaha šachova na koran,
že ústavu nezruší, nedochází prý zde žádné
víry. Také v Rusku mají prý velké oba vy
v přlčině revolučního hnutí na
venkově. Počet revolucionářů tu silné vzrost
a většina jest ozbrojena. V mnohých mě-
stech vojsko bombarduje dále
různé budovy a množství osob při
tom ubito. S největším nadšením šíří se po
venkově list prince Ziilaha k žachu, v němž co-
nejostřeji odsuzuje bombardování parlamentu.
V tisících také exemplářích šíří se prokla mace,
aby venkov spěl parlamentu na pomoc. S bírá
se 1000 dobrovolniků zá veliký
žold, mezi nimi 400 jezdeů. Platl je
nepochybně prine Zillah. Tento získal i po-
věstného náčelníka lupičské h
Rachima Khona, který mu slíbi
proti šachu 3000 jezdců. Lupič ten
táhne na Tebris a jest vitán všude —
královskými poctami.
#48
alto_textblock
#48
Sjezd slovanského studentstva
pokrokového v Praze.
(Pátý de n.)
#49
alto_textblock
#49
Organicky k debatě o slovanské vzájem-
nosti připjata byla následujícího dne — jiz
v páté sebůzi plenární — debata o prakti-
ckém provádění této vzájemnosti, o je-
jich možnostech a žádoucí organisaci. Pole
ovšem nejvíce zanedbané a upřímně řečeno
nejméně schůdné. Možno jen chváliti odvahu,
s jakou se pořadatelstvo sjezdu, dík svým ci-
zím hostům slovanským, pustilo na tuto cestu.
Že studentstvo jako hybný element a inteligentní
kvas národů mohlo by v té věci mnoho dělati,
o tem není pochyby, zrovna tak, jako celkem
lze jenom souhlasiti se zdůrazněním hlavního
řečníka pondělní debaty, jímž byl opětně pan
Hipolyt Boczkowski, pronesšího: Fakticky
uskuteční se slovanské sblížení jenom tehdy,
až samotna myšlenka zanesena bude do celé