#1
alto_textblock
#1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 244. ze dne 4. září 1901.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Neštěsti v dolech. Z Dublína se ozna-
muje: V historii anglického hornictví jest bezpochyby
podobný případ, jako katastrofa v dole Donnybristle
ve Skotsku doposud svého druhu jediný. Uhelná
vrstva rozkládá se od dolu k povrchu země as na
20 stop pod mechem a vřesovinou bahnité slatiny.
Touto nestálou vrstvou chtěla správa dolu proraziti
větrací šachtu a následek byl, že as dvě neb tři
jitra této řídké půdy sesula se do dolu jako písek
otvorem přesýpacích hodin. Horníkům, zaměstnaným
v dole, byla cesta k návratu na povrch zatarasena.
Jediná naděje, zachrániti je, byla, sestoupiti kraterem
utvořeným strží a úkol tento byl tak nebezpečný,
jako zachraňování lidí, probořivších se do ledu. Pět
mužů bylo zachráněno. Pak nastala nová strž a dva
ze statečných zachranitelů byli spolu uvězněni. Tito
dva zachranitelé byli spolu s třetím horníkem, jenž
v dole pracoval, po 66 hodinách zachráněni. Statečný
muž, jenž zachránil své soudruhy, sestoupiv do ne-
bezpečného otvoru a jemuž při tomto podniku hro-
zila smrť, jmenuje se Robert Law a prosté jeho
hrdinství dochází nadšeného uznání. V dole nalezá
se ještě osm mužů a jest velmi pochybno, zdali se
ještě podaří zachrániti je, ačkoli činěna všemožná
opatření, aby se tak stalo, aniž by zbytečně byly
vydávány v šanc další lidské životy.
= Sebevražda polského spisovatele z
Krakova se oznamuje: Vynikající polský spisovatel
a satyrik, Mikuláš Rodoc-Biernacki, zastřelil se
sobotu večer v kanceláři krakovské pojišťovací spo-
lečnosti, jejímž byl korrespondentem. Vrátil se právě
ze šestinedělní dovolené a zaslal odpoledne zdejšímu
váženému advokátu dopis, v němž oznamoval: »Bě-
hem nejbližších deseti minut dopustím se sebevraždy.
Prosím, zpravte o tom mojí manželku.« — Adresát
spěchal do kanceláře pojišťovací společnosti, nalezl
však nešťastníka již mrtvého. Příčina sebevraždy
není známa. Rodoc-Biernacki byl stár 63 roky. Za-
nechal vdovu a tři dítky. Manželka jeho jest sestrou
zemského poslance a professora na universitě dra.
Jordana. Mikuláš Rodoc Biernacki, jenž si získal
zvučného jmena jakožto překladatel písní Bérangero-
vých, těšil se v kruzích polských spisovatelů
umělců značné úctě a oblibě.
= »Kouzelná« skříň. Do jednoho domu v ulici
Francois I. v Paříži přišli onehdy dva dělníci s těž-
kou skříní na prádlo. Oznámili vrátnému, že skříř
jest objednána nájemníky z druhého patra. »Ale ro-
dina odcestovala do lázní,« odpověděl domovník.
»Nemůžete s tou skříní do bytu.« — Nosiči z po-
čátku reptali, ale pak se spokojili a nechali skříň
stát v průjezdu. — »Ať tu stojí,« pravili. »Vlekli jsme
se s tím dlouhou cestu z předměstí St. Antoine
nemáme chuti, vléci ji nazpátek.« — A chtěli odejít.
To však nebylo vhod vrátnému. »Tak u čerta ji do-
neste nahoru«. Zabručel, vzal klíč od bytu a skříň
dopravena do druhého patra a postavena v bytě. Ná-
sledující noci konalo náhodou několik detektivů hlídku
v ulici Francois I. a pozorovali tu nápadné kutění
dvou lidí, kteří stáli před domem s ručním vozíkem
a občas se shýbali a zvedali všelicos na ulici. Zá-
roveň zpozorovali u otevřeného okna ve druhém
patře třetího muže, jenž svým soudruhům házel věci
dolů. Detektivové ihned sebrali oba chlapíky, vzbu-
dili domovníka, odebrali se s ním do bytu ve dru
#4
alto_textblock
#4
hém patře a chytili též třetího z povedeného troj-
lístku. Tento výtečník, skryt v oné skříni, dal se ve
dne svými dvěma kamarády dopraviti do bytu, opu-
stil v noci skříň a házel pak z okna svým pomocní
kům, čekajícím dole, cenné věci, jež v bytě nalezl
= Neštěstí na dráze. Z New Yorku se ozna-
muje: Na železniční křižovatce v Kensingtonu, ná-
roží Gravesend ave, a ave. D., nedaleko Coney
Islandu, přihodilo se těchto dnů o 11. hodině večer
neštěstí, které si vyžádalo lidský život za oběť. Mimo
to bylo nejméně 30 osob poraněno. V uvedenou dobu
přijížděl vlak z Brighton Beach, kdežto cestujícími
přeplněný vagon elektrické dráhy blížil se ke Coney
Islandu. Zdá se, že zřízenci dráhy nevěnovali svému
okolí náležitou pozornost, neboť plnou prudkostí
vrazila lokomotiva do elektrického vagonu, který roz-
bila a pasažeři z něho byli rozhozeni na všecky
strany. Hned na to nastala velká panika a sténání
a nářek raněných rozléhal se okolím. Kdo jen mohl,
spěchal ku pomoci raněným, kteří byli přenešeni do
okolních domů, načež bylo telefonováno pro lékaře
a ambulance. Na to byli ranění dopraveni do Seney
hospitálu. O život přišel řídič motoru Lee, jehož
mrtvola byla hrozně zohavena. Později bylo ozná-
meno, že bylo poraněno 32 osob. Udává se, že ne-
štěstí zavinil řídič motoru Lee, který poprvé vůz
samostatně řídil.
=O záplavě na ostrově Syltu oznamuje
se z Hamburku: Dne 27. srpna stížen byl ostrov
Sylt záplavou, jež trvala po celý den a byla tak
zhoubná, jak toho od patnácti let nikdo nepamatuje.
O 11. hodině dopolední sáhala voda až k okraji
dýn a plavila s sebou četné trosky. Dělníci na po-
břeží snažili se leccos zachránit, ale nedařilo se jim.
V západní části ostrova byly lávky pobřežní prome-
nády částečně strhány a písčité hráze úplně sme-
teny. Ačkoliv ihned učiněna byla potřebná opatření,
nebylo možno učiniti spoustám přítrž. Zejmena od-
plaveno bylo mnoho dobytka a lázeňská zařízení
skorem úplně zpustošena. Pouze škody, způsobené
na zařízeních lázeňských, páčí se na 10.000 marek.
= Bezděčná štědrost. Veselý výjev z ven-
kovského života líčí londýnská »Truth«. Velmožný
majitel panství procházel se za horkého srpnového
dne ve svém parku a potkal tři dělníky, kteří se lo-
potili v poledním vedru. Jeden z nich doufaje, že
milostivý pan baron dá nějaké zpropitné, dovolil si
poznámku: »Je to dnes horko, síre.« — »Chcete-li chla-
stat, víte kde je studna a džber,« odpověděl velmožný
pán zhurta. Pan baron pokračoval ve své procházce,
když pojednou as po půl hodině si vzpomenul, že roz-
kázal sluhovi, aby ve džberu spustil do studny tři láhve
šampaňského k ochlazení. V největším kvapu spěchal
ke studni, ale příšel již pozdě. Tři prázdné láhve se stří-
brnými hrdly nasvědčovaly, že dělníci poslechli jeho
pokynu.
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze.
#6
alto_textblock
#6
Dne 29. srpna 1901: Dvořák Jan, cukrářský
pomocník, 36 roků, 774——I. Kvapilová Anna, vdova
po kováři, 79 roků, 1238—II. Ševčíková Anna, vdova
po lékaři, 77 roků, 543—III. Kovář Josef. dělník, 35
roků, 78—VI. Šolcova Marie, 8 měsíců, 80— VII. —
Ve všeobecné nemocnici: Kverka Vladi-
mír, syn obuvníka, 11/2 roku. Malčanková Marie,
manželka cestujícího, 43 roky. Prokop Jindřich, syn
rukavičkáře, 10 roků. Pustová Anna, manželka ná-
#7
alto_textblock
#7
denníka, 46 roků. Šroub Václav, obchodník, 32 roky.
— U milosrdných sester: Horázná Bar-
bora, manželka nádenníka, 66 roků. Joachimsthal
Antonín, syn nádenníka, 12 roků. Kaba František,
nádenník, 52 roky. Krejčí Karel, pekař, 49 roků. Mi-
litková Anna, posluhovačka, 61 rok. — V jo s e-
fovské nemocnici: Čumpelík František, děl-
ník, 39 roků.
Dne 30. srpna 1901: Postranecká Antonie,
bývalá švadlena, 70 roků, 128—I. Rážkova Josefa,
dcera dělníka, 9 roků, 885—I. Bourek Alois, pasíř,
44 roky, 1203—II. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Kucserak Josef, nádenník, 19 roků. Pazderka
Václav, dělník, 24 roky. Sedláček Václav, kočí, 41 rok.
Teuknerová Josefa, dělnice, 50 roků. — U mil o-
srdných sester: Veselý Josef, cestující. 58 roků.
#8
alto_textblock
#8
Král.české zem. divadlo v Praze.
#9
alto_textblock
#9
Národní divadlo.
#10
alto_textblock
#10
285. hra v předplacení
1. čtvrtka.
MARYŠ A.
Drama o pěti dějstvích. Napsali Al. a Vil. Mrštíkové.
Režisér Josef Šmaha.
Po druhém dějství přestávka.
Konec o 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
#11
alto_textblock
#11
Ve středu 4. září.
#12
alto_textblock
#12
286. hra v předpl.
2. čtvrtka.
#13
alto_textblock
#13
V čtvrtek 5. září.
#14
alto_textblock
#14
Vojnarka.
#15
alto_textblock
#15
Aréna na Smíchově.
Začátek o půl 7. hod.
Ve středu dne 4. září.
Cyklus frašky večer XVII.
(Nově studováno.)
Naše sousedky.
21048
(Les petites voisines.)
Fraška o 3 jednáních. Dle Chivota a Durua vzdělal
J. Kühml. Režisér p. J. Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka u Nár.
divadla, Kapra a Kotka na Smíchově v Palackého tř.
#16
alto_textblock
#16
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech
#17
alto_textblock
#17
Ve středu 4. září.
Lidové představení za poloviční ceny.
Novinka. Po druhé: V den sou d u.
Lidová hra o 4 jedn. od P. R. Roseggra. Přeložil
A. Hoffmann.
20051
Vstupenky na sedadla vydávají se ráno od 1/29. do
11 hod. v divadle u pokladny.
#18
alto_textblock
#18
Začátek o 7. hod.
#19
alto_textblock
#19
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře
#20
alto_textblock
#20
Ředitel V. Suk.
Ve středu 4. září.
Začátek o půl 7. hod.
Po třetí: Malý lord.
Obraz ze života o 3 jedn. od Bruneta.
Režisér p. Fr. Šípek.
21058
Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti »Špinkůme
do 5. hod. odpolední.
#21
alto_textblock
#21
276
#22
alto_textblock
#22
273
#23
alto_textblock
#23
»Pojďme nyní povečeřet! Bude to, doufám, poslední
večeře, kterou zde jísti budeme. On se jistě vrátí, až po-
mine záchvat jeho hněvivosti !«
Ale Ruf Dawes nevrátil se a po několika poznám-
kách o nepřítomnosti jeho paní Vichersová a Sylvie z ra-
dosti nad blízkým pravděpodobným zachráněním zapo-
mněly skorem, že je opustil.
V podivné lehkověrnosti své měli cíl skorem již za
dosažený!
Opatření člunu pro ně bylo samo již takovým zá-
zrakem, že nebezpečí cesty zraky jejich skorem zúplna
přehlížely.
Pokud Morice Frera se týče, byl opravdu potěšen,
že trestanec jest jim z cesty.
Byl by si přál, aby byl z cesty pro vždycky.
#24
alto_textblock
#24
vI.
#25
alto_textblock
#25
„Nápis v písku.
#26
alto_textblock
#26
Když Ruf Dawes octl se mimo dozor nevděčných bytostí,
jež byl chránil a zachránil, vrhl se zlosti a bolestí na zemi.
Poprvé od šesti let zakusil štěstí, že mohl dobré
činit a sebezapření osvědčiti!
Poprvé od šesti let zbyl se nenávisti k lidem, jakouž
byl sám duchu svému vštípil !
Poprvé za dobu tu podřídil vlastní přání přáním
jiných!
A toto byla jeho odměna !
Vášně své držel na uzdě, aby jiných neurážel.
Zaplašoval hořkou vzpomínku na své ponížení, aby ni-
#27
alto_textblock
#27
je
#29
alto_textblock
#29
zúčastnil se šermu o cenu a zápasův kohoutích —
mezi Moricem Frerem, bez groše, vysazeným na pustý
břeh macquarie harbourský a sloužícím uprchlému trestanci
jako stavitel lodí.
#31
alto_textblock
#31
Ruf Dawes pohroužil se v snění.
Opřel se o člun a pohlížel na jezero, jež třpytilo se
v paprscích slunce zapadajícího, ale neviděl nic ze všeho
toho před sebou.
Jat zcela tím, co slyšel právě o jmění svém, cítil,
jak myšlenky jeho nespoutány vracejí se opět a opět
k scénám, jež zapomenouti marně se snažil.
Hleděl daleko, daleko přes zářivé moře, až tam
k starému domu v Hampsteadu, s chmurnou jeho za-
hradou, jemu tak dobře známou.
Přemýšlel o tom, jak by tomu bylo, kdyby opět
svobody nabyl a kdyby unikl hrozné této porobě, jež ho
už tak dlouho tísnila.
Viděl v duchu již, jak se vrací. když byl si vy-
myslil nějaký důvod proto, že byl tak dlouho na cestách
strávil — viděl již, že skutečně se ujal bohatství, jež
jemu náleželo, že byl i svoboden a vážen ve světě,
z něhož po tak dlouho byl vyvržen. Viděl sladký, bledý
obličej matičky své, jenž byl světlem celému domu. Viděl
sebe sama, jak uvítán jest slzami radosti a lásky, jak vrací
se v domov svůj, jakoby byl z hrobu vstal!
Nový život zářivě otvíral se před trestancem i po-
hroužil se zúplna v přemítání o vlastním štěstí svém, po-
hroužil se v ně tak hluboko, že ani neslyšel lehký
krok dívčin na písku.
Ztracen pro život.
#33
alto_textblock
#33
69