#1
alto_textblock
#1
Románová příloha „Nárouních Listů“ k číslu 243. ze dne 3. září 1901.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Krádež na německé torpédové lodici.
Od několika dnů pohřešuje se lodní pokladna člunu
něm. torpédové divise, D. 2. Vyšetřováním, provedeným
ve Wilhelmshavenu zjištěno, že tu spáchána krádež
neobyčejně smělá a drzá. Torpédový člun D. 2 od
jara nenáležel žádnému oddílu a sloužil náčelníku
stanice v Severním moři ke služebním cestám. Také
královští manželé virtemberští podnikli na tomto
člunu dne 19. srpna projížku po moři. Krádež mu-
sila býti spáchána mezi 21. a 23. srpnem. V tu
dobu kotvil člun D. 2 u přístaviště torpédových
loděnic a jest tudíž tím nepochopitelnější, kterak
mohla býti krádež provedena, poněvadž loděnice
torpédová jest nepovolaným nepřístupna a před
člunem postavena stráž. Železná truhla, jejíž váha
zvýšena obsahem více než 10.000 marek ve zlatých
a stříbrných penězích, mohla býti pouze dvěma
osobami odvezena po vodě a byla bezpochyby
v noci dopravena na břeh na některém nestřeženém
místě v novém přístavu. Pátrání policie, jež ihned
zahájeno, nemělo doposud úspěchu. Jest však pode-
zření na dělníky, kteří zaměstnáni byli na člunu
D. 2. Staniční velitelství vypsalo odměnu 500 marek
na vypátrání zlodějů, kterážto suma podle výše za-
chráněných peněz může býti zvýšena až na tisíc
marek.
= Heroismus manželky železničního hlí-
dače. Z Madridu se oznamuje: Za bouří minulého
týdne, jež v celém severním Španělsku způsobily
ohromné škody, byla zaplavena též železniční trat
mezi Pinou a Fuentes de Ebro, několik mil východně
od Zaragozy a sice, když již poštovní vlak barce-
lonský vyjel z Piny. Také do hlídačského domku,v
němž dlela manželka hlídačova se svými dítkami,
vnikla voda. Nebohá žena musila podstoupiti krutý
zápas mezi mateřskou láskou a povinností. Mateřská
láska jí velela, aby neopouštěla svoje dítky; povin-
nost jí kázala, aby upozornila řídiče vlaku na velké
nebezpečí, jež vlaku hrozilo. Povinnost zvítězila.
Matka položila nemluvně na postel, posadila ostatní
dítky na stůl a spěchala s červenou svítilnou do noci
podle železniční trati, aby dala řídiči vlaku výstražné
znamení. Voda sáhala jí až po pás a hrozila ji od-
plavit. Avšak přece se jí podařilo, prodrati se až
k malému můstku a zadržeti se tu pilíře. Most sám
byl před jejíma očima stržen. Na štěstí zpozoroval
řídič vlaku výstražné znamení a mohl zastaviti vlak
čtyři metry před strženým můstkem. Heroická žena
vykonala svojí povinnost a mohla spěchat ke svým
dítkám. K velké své radosti nalezla je bez pohromy.
kdežto chudobný její majetek byl vodou skoro úplně
zničen. Očekává se, že železniční společnost i stát
náležitě odmění hrdinství chudé ženy, jež zabránila
hroznému neštěstí.
= Lupiči přepadli poštu. Z Glen Falls se
oznamuje: Poštovní vůz, jezdící z North Creeku do
Blue Mountain Lake, byl jednu míli od Dunlapova
hotelu přepaden od dvou zakuklených lupičů, kteří
střelbou z revolverů oba přední koně zastřelili. Kočí,
aniž to lupiči spozorovali, ukryl se pod vůz, kdežto
tři cestující uprchli rychle do lesa. Ve voze pak zů-
stal jeden cestující, který cestoval s manželkou a dvě
jiné dámy. Lupiči obrali tyto cestující o mnoho pe-
něz a cenné předměty a mimo to věnovali též nále-
žitou pozornost poštovním zásilkám a expressním
#4
alto_textblock
#4
balíčkům. Kočí William Eldridge spěchal k nejbliž-
šímu domu, kde učinil oznámení, nežli však vůkolní
farmáři na místo loupeže přichvátali, byli lupiči
s kořistí již přes hory a doly.
= Parník se ztroskotal. Z Victorie, B. C. -
se oznamuje: Parník »Irlander« od Canadian Pacifie
Alaskan Line srazil se onehdy ráno o 2. hodině,
jakž jsme již oznámili, nedaleko Douglas Islandus
ledovcem a záhy na to se potopil i s nákladem
zlata v ceně 275.000 doll.; zároveň utonulo 61 osob.
Srážka byla tak prudká, že dvéře kabin se tak pevně
přirazily, že se cestující nalezali jako v pasti. Ně-
kteří z nich se zachránili tím, že vypáčili dvéře, jiní
unikli okny. Jakmile kapitán lodi Footo seznal, že
jest osud parníku zpečetěn, vrhl se v sebevražedném
úmyslu do vody a utonul. Když pronikla voda do
kotlárny, nastal výbuch a lidé, kteří se na parníku
dosud nalezali, zahynuli. První zprávu o této kata-
strofě přineslo několik zachráněných do Juneau
»Irlander« byl nejlepším parníkem společnosti a na
palubě nalezalo se 107 cestujících a 71 námořníků
= Dva ministři autoryprotidynastických
článků. Z Bukurešti se oznamuje: Velmi zábavný
jest spor časopisu »Adeverul« a nynějšího vládního
orgánu »Vointza Nationala«. Vládní list vyčítal »Ade-
verulu«, jenž nenáleží k žádné straně, že uvelejňo-
val protidynastické články. »Adeverul« na to odpo-
věděl, že před samou demissí ministerstva Carpova
ovšem uveřejňoval takovéto články, aby zamezil
utvoření ministerstva Cantacuzene-Take Jonescu. Avšak
autory těchto článků byli prý dva stoupenci strany
»Vointza Nationala« a sice k tomu ke všemu ještě
nynější ministři, jichž jména ze žurnalistické sluš
nosti ovšem neuveřejní. A aby »Vointzu Nationala
ještě dokonaleji odbyl, uveřejňuje »Adeveru!« výtahy
ze článků dřívějších ročníků téhož listu, jež jsou na-
nejvýš protidynastické. V jednom článku lid dokonce
vyzýván, aby táhl před palác a vytloukl králi okna
Tato afféra způsobuje v Rumunsku velkou sensacia
nepřispívá právě k tomu, aby se postavení nynějšího
kabinetu posilnilo.
= Pes prostředkovatelem sňatku. »Daily
Mail« oznamuje ze Ženevy: Zachráněním psa poda-
řilo se zde mladému obchodníku v Manchestru zí-
skati ruku bohaté americké dědičky. Pes byl by býval
rozdrcen koly elektrické horské dráhy, když mladý
obchodník ještě v poslední chvíli jej strhl s kolejí.
Tato nepatrná příhoda byla počátkem známosti, jež
již po týdnu vedla k zasnoubení. Matka mladé Ame-
ríčanky nechtěla sice ničeho slyšet o mladém ob-
chodníku, jenž nemá nijakého jmění, avšak mladá
dáma odhodlaně poslala po kabelu telegram otci, bo
hatému majiteli pozemků ve Floridě a dostala odpo-
věď: »Jen si ho vezmi a přivez jej s sebou domů.
Na to se dala obměkčit i matka a sňatek bude v nej-
bližší době konán v Anglii. Nevěsta má prozatím
roční důchod 900 l. st. a později zdědí značné jmění
Na každý způsob má mladý Angličan všechnu pří-
činu, býti psu vděčen. Od prvního setkání až k za-
snoubení minulo právě devět dnů.
= Nepříjemný přehmat. Paní Will. Dono-
huová z Patersonu, N. J., dopustila se onehdy
přehmatu, kterému se sousedé srdečně zasmáli. Bě-
hem prudké bouře jedné z posledních nocí počala se
pí. Donohuová strachovati o svou rodinu a proto
vstala a odebrala se do výklenku pro svěcenou vodu.
Na to pokropila sebe a ostatní členy rodiny svěcenou
#5
alto_textblock
#5
vodou, aby byli všichni před bleskem chráněni, na-
čež zase klidně ulehla. Příštího rána byli všichni
nemálo překvapeni, neboť měli na obličejích krvavé
skvrny a mysleli, že to jsou pozůstalé známky blesku.
Tu teprve matka poznala, že potmě uchopila na
místě svěcené vody láhev s modřidlem, kterým své
miláčky pokropila.
#6
alto_textblock
#6
Zemřelí v Praze.
Dne 27. srpna 1901: Heinrichová Marie, vdova
po c. k. účetním officiálu, 75 roků, 1416—II. Ko-
pečný Jindřich, syn obuvníka, 1 rok, 139—IV. Rů-
žička Bohumil, syn řezníka, 12 roků, 677— II. —
Ve všeobecné nemocnici: Beránek Franti-
šek, syn zámečníka, 13 roků. Černý Emanuel, syn
dělníka, 2 roky. Linková Marie, švadlena, 41 rok. —
Strakova Marie, dcera zámečníka, 8 neděl. — U mi-
losrdných bratří: Venci František, nádenník,
43 roky. — U milosrdných sester: Souku-
pová Marie, vdova po řezníku, 62 roky. Velsová Bar-
bora, žebračka, 86 roků. Buchta Antonín, dělník,
30 roků.
Dne 28. srpna 1901: Ondráček Prokop,
obuvník, 53 roky, 1409—II. Zmatlík František, syn
sluhy, 18 hodin, 1838—II, Kalivoda Václav, krejčov-
ský pomocník, 69 roků, 714—II. Svobodova Zdeňka,
dcera rukavičkáře, 2 roky, 701—VII. — Umilosrd-
ných sester: Chvátalová Marie, posluhovačka,
38 roků. Šlégr Vojtěch, obuvník, 45 roků. Kopecký
Jan, nádenník, 63 roky. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Přibyl František, syn zedníka, 8 roků.
Rosická Marie, manželka hostinského, 48 roků. Ze-
manová Anna, almužnice, 73 roky. Žerovnický Ant.
truhlářský pomocník, 21 rok.
#7
alto_textblock
#7
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
#8
alto_textblock
#8
V úterý 3. září.
#9
alto_textblock
#9
284. hra v předpl
4. čtvrtka.
#10
alto_textblock
#10
Psohlavci.
Zpěvohra o třech dějstvích s dohrou. Složil Karel
Kovařovic. Text dle stejnojmenného románu Aloisa
Jiráska napsal Karel Šípek. Dirigent Karel Kovařovic.
Režisér Adolf Krössing.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod.
#11
alto_textblock
#11
Aréna na Smíchově.
Začátek o půl 7. hod.
Po 20.
21014
Hotel u pěti strašidel.
Fraška o 3 jednáních od G. Feydeaua. Přeloži la
Olga Nápravníkova. Režisér p. J. Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka u Nár.
divadla, Kapra a Kotka na Smíchově v Palackého tř.
#12
alto_textblock
#12
V úterý 3. září.
#13
alto_textblock
#13
Pštěkovo divadlo na Král. Vinohradech
#14
alto_textblock
#14
Začátek o 3/47. hod.
#15
alto_textblock
#15
V úterý 3. září.
#16
alto_textblock
#16
Ve prospěch režiséra p. J. Strouhala.
Poprvé:
Don César de Bazano
Veselohra o 5 jednáních od Dumanoira. Přeložil F.
20991
Náprstek.
#17
alto_textblock
#17
272
#18
alto_textblock
#18
269—
#19
alto_textblock
#19
Ruf Dawes obrátil se k Frerovi zády, když tento
pronesl slovo »zemřel« a zdál se zabývati se upevňová-
ním něčeho.
Kdyby byl se ale Frere podíval do jeho obličeje,
byla by musila náhlá bledost tváře jeho býti mu ná-
padnou.
Poručík pokračoval, dílem pro sebe, dílem ale
i k druhu svému:
»Takhle ale peníze ztratiti — to se tak brzy kaž-
dému nepřihodí, není-liž pravda ?«
Deportovaný tázal se, neobraceje se:
»Co myslíte?«
»Co myslím? Nuže, bodrý hochu můj, byl bych
obdržel dost millionů, ale starý ten chlap, jenž mi je
chtěl zanechati, zemřel, dříve nežli mohl závěť svou změ-
niti a každý shilling připadá tak nezdárnému synu, jenž
od let nebyl doma. Tak to chodí ve světě.«
Ruf Dawes, stále ještě skrývaje obličej svůj, vzdechl,
jakoby z velkého úžasu svého, a vzpamatovav se pak,
děl drsně:
»Šťastný chlap — ten jeho syn !«
Frere zaklev, zvolal:
»Ano, šťastný! Byl skutečně šťastný! Ale shořel
na »Hydespu« aneb zahynul; neslyšel nikdy o svém
štěstí. Nyní obdržela všechny peníze matka jeho. Mně se
z toho ani shillingu před očima nezablýsklo.«
Potom, nepochybně se zase již sám na sebe mrze,
že tak ulevil jazyku svému na úkor své důstojnosti, po-
odstoupil Frere k ohništi i přemýšlel snad o rozdílu, jaký
by byl mezi Moricem Frerem, majitelem čtvrt millionu,
enž by se pohyboval ve společnosti co nejlepší, jenž by
#20
alto_textblock
#20
Ovšem nebylo možno zasaditi stožár až ke dnu
lodi, ale nesnáz ta překonána byla jednoduše. Na příč
lodi položena dvě drva a stožár mezi nimi upevněn
provazci.
Na dno člunu položeny velké kusy kůry a utvořen
tak pevná podlaha.
Bylo již pozdní odpoledne čtvrtého dne, kdy
všechny tyto přípravy byly dokonány i rozhodnuto, že
příští ráno se na zkoušku vypluje.
Ruf Dawes radil:
»Až k úskalím poplujeme podél pobřeží a pak
počkáme na konec přílivu. Já teď již nemohu dělati nic.«
Sylvie, jež seděla na skalisku v nevelké vzdálenosti
zavolala na ně.
Síly její byly se čerstvou stravou masitou opět po-
někud vzpružily, naděje na brzké vysvobození probudila
v ní opět dětinské veselí.
Čiperné děvče bylo si ovinulo řasy mořské“ kol
hlavy, do ruky pak pojala dlouhý prut, kterýž předsta-
vovati měl proutek kouzelný a na jehož konci upevněn
byl chomáč listí. Tak představila se jako jedna z hrdinek,
o nichž čítala v knihách svých.
Provolala vesele:
»Jsem královnou ostrova a vy jste poslušnými
sluhy mými. Prosím, sire Eglamoure, jest loď hotova?«
Dawes odtušil:
»Ano, vaše veličenstvo!«
»Pak si ji prohledneme. Tak jdětež napřed. Nechci
vás žádati, abyste nosem zavadil až o zem, jako pan
Pátek, neboť to bylo by velmi nepříjemné. Pane Frere.
nechcete si hráti s námi?«
Ztracen pro život.
#21
alto_textblock
#21
68