#1
alto_textblock
#1
české státní průmyslové škole v Brně; in-
ženýr Ed. Hess učitelem IX. hodnostní
třídy na německé státní průmyslové školev
#2
alto_textblock
#2
Brně.
#3
alto_textblock
#3
Telegrafické zprávy.
#4
alto_textblock
#4
Z Vídně, 3. září. (C.-B.) »Wienen
Zeitung« oznamuje: Čísař udělil nejvyš-
ším rozhodnutím ze dne 27. srpna odbor-
nemu přednostovi v ministerstvu vnitřních
záležitostí dru. Jindřichu ryt. Rožovi hod-
nost tajného rady s prominutím tax.
Kolej sv. Jeronýma.
Z Říma, 2. září. (C.-B.) Záležitost ko-
leje sv. Jeronýma dostala se nyní před soud.
Dalmatinci odstranili své prapory a odeslali
je obecnímu zastupitelstvu v Zadru, Králov-
ský komisař počal v přítomnosti několika
Dalmatinců a dosavadního ředitele Paz-
manna sestavovati inventář. Pazmann
prohlásil, že odevzdal klíče od pokladny
zástupci rakousko-uherského velevyslanectví
u svaté stolice.
Ujišťuje se, že velevyslanectvo učinilo
ve Kvirinále kroky za účelem dosažení
těchto klíčů, aby se zabránilo násilnému
otevření pokladny královským komisařem.
V pokladně nalezá se prý 160.000 lir jmění
ústavu a kromě toho neznámé obnosy jmění
církevního. Komisař dal zabaviti 4000 lir
uložených v bankovním domě Smithově, na
úhradu běžných vydání.
Z komise vyšetřující požadavky osob
poškozených válkou jiho-africkou.
Z Londýna, 2. září. (C.-B.) V dnešní
schůzi předčítal zástupce vlády Ardagh
list ve příčině chrámového spiknutí johannes-
burského, poněvadž někteří cizí zástupci vy-
slovili pochybnost, že spiknutí takové ex-
stovalo. List onen byl zaslán policejním ko-
misařem johannesburským, plukovníkem Da-
viesem, vojenskému guvernéru Macken-
zieovi a datován dne 16. listopadu. Da-
vies sděluje v něm, že účelem spiknutí
bylo zavraždění polního maršálka Ro-
bertsa. Hlavním původcem spiknutí byl
prý Ital Gambini, který byl už po delší
dobu podezřelým pro své antibritské smý-
šlení. V týdnu předcházejícím 16. listopadu
dověděl prý se jistý tajný agent od Gambina
podrobnosti o spiknutí. Bylo prý zamýšleno
způsobiti ve chrámu St. Mary za bohoslužeb
výbuch pumy. Pumy byly prý zhotoveny
jistým knězem, který se zdržoval na pozem-
cích Ferreira Goldmining Company. Jistý
tajný policista prý slyšel od Gambina, že
onen kněz měl v městě laboratoř, v níž
zhotovil tři pumy, jimiž měl býti vyhozen
chrám do povětří.
#5
alto_textblock
#5
Jmenování.
Z Vídně, 3. září. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Ministr pro kultus
vyučování jmenoval assistenta české vysoké
školy technické v Praze, Bořivoje Bro zje.
učitelem v IX. hodnostní třídě na státní prů-
myslové škole na Smíchově.
#6
alto_textblock
#6
Boje v Číně.
Z Paříže, 2. září. (C.-B.) Ministr námoř-
nictví Lanessan obdržel od generála Su-
cillona telegram z Tjencina, v němž se
oznamuje, že císařský palác předků v městě
Pekině byl slavnostním způsobem odevzdán
čínským plnomocníkům. Paotin bylo vykli
zeno. Čínské úřady v Tjencině uspořádaly fran-
couzskému vojsku projevy sympatie. Okupační
brigáda byla zavedena na území tjencinské.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
#8
alto_textblock
#8
— Agrární agitace. Jsou hesla, s nimiž
demagogové vždy dobře pochodí. »Vy, ubožáci,
vám zle se vede. Dřete se od rána do nocia
nevyděláte si ani tolik, abyste se nasytili, kdežto
ti, na něž se namáháte, v přebytku a přepychu
si hoví. Chcete se míti dobře anebo ne? Ne-
chcete-li, setrvejte při nich, jinak pojďte s námi!«
— A chudí na duchu jdou. Rolníku vede s
zle, ne snad pouze rolníku našemu, nýbrž rol-
níku všude jinde. A všickni ti slaboduší, ne-
valným intellektem nadaní sedláci poženou se z
agrární agitací. Rolník vzdělaný, rolník, jenž si
je vědom svých povinností nejen ke svému stavu,
nýbrž i k národu svému, ovšem se svésti nedá.
nýbrž vytrvá věrně při těch, o nichž nejen ví,
že na zájmech lidu selského nikdy se neprohřešili,
naopak že nejhorlivější jejich snahou bylo mu
prospěti. Však těch druhých jsou zástupy a na ty
#9
alto_textblock
#9
mají pp. Práškové, Kubrové a Ratajové namířeno.
Spekulují na to, že nejvýdatnějším jejich spo-
jencem hude bída. Nový úkaz v politickém na-
šem životě, neboť s tímto činitelem dosud účto-
váno nebylo. Dosud byli jsme v české společ-
nosti všickni za jedno, nikomu nenapadlo dě-
liti se hospodářsky a dle stavu, k němuž pří-
sluší, neboť nás všechny ovládala myšlenka, že
v zápasu našem jde o ohrožený statek ná-
rodní a na tom že máme podíl všichní
stejný. Kdyby rozhodoval o těch, kteří se
agitaci agrární v čelo staví, zdravý soud a ne
třídní vášeň, která, kdyby se jí podařilo nabýti
vrchu, byla by způsobilá zničiti ovoce padesát
let trvající národní práce naší, neměli bychom
naprosto žádných obav. K tomu věru není
žádného zvláštního daru ducha zapotřebí, po-
znati, že ti, již stojí v čele ruchu agrár-
ního, spasiteli lidu selského se nestanou.
Tažte se, kde jest ta jejich kvalifikace, kde
nabyli práva dávati si titul vůdců celého
stavu, kde se učili tomu, čeho zapotřebí k usku-
tečnění tak velikého problému, kterým si nejlepší
hlavy všech národů hlavy lámou a co dosud
v tomto směru dokázali? Ptejte se českých
poslanců, jak šťastni jsou, že mluví tito lidé
česky a že následkem toho zázvorkovské a jiné
slátaniny nenabyly rozšíření. Do duše by
se styděli za to, kdyby svět zvěděl,
jací lidé mohou u nás pohrávati
si s osudem celého národa a jaký
to u nás lid, který lidem tohoto
duševního kalibru mohl by sed-
nouti na lep. To že mají býti vůdcové lidu
selského, lidé buď bez povahy, kteří zaprodá-
vají se každé straně, každému novému hnutí,
o němž se domnívají, že probouzí se jeho
ráno aneb chudáci duchem, ale smělí, kteří
nosí s sebou všude spoustu po různých řeč-
nických smetištích pohozených frásí, jimiž
oblažují politování hodné, kteří domnívají se, že
skutečně budou si moci koupiti za to — kus
chleba. Jen si je poslyšte. »Ministr X nebo Y
patří do kriminálu!« Sláva, sláva! To je
radikál! Ten to umí! Tak na ně! . . . ..
Pěkný to obrázek, jak pokročilo politické vzdě-
lání našeho lidu. Před řečí takovou tři litrya
po ní zas, bože, co tu spiritusu! A o těch
myslí naivní lidé, že jim pomohou, Měli jsme
příležitost seznati úsudek sedláka — staro-
českého, ne mladočeského, a dosud nadšeného
zbožňovatele dra. Riegra — o nynějším agrár-
ním ruchu. »Tak hluboce nemůže přece selský
lid v Čechách klesnout, aby za těmi šel. Kdyby
se tak ale stalo, pokládám to za neštěstí ná-
rodní a nechci být více zván českým sedlákem.«
Tak vyslovil se muž rozšafný po tom, když jej
byl jakýs dr. Pražák verboval pro agrární
spojenství.
#10
alto_textblock
#10
— Naše včerejší odhalení národně-sociální
a radikální prolhanosti ťalo do živého na straně
národně-sočiální, soudě podle dnešního orgánku
jejího. Není to sice nic obzvláště těžkého, ne-
boť strana tato jest po posledních svých kata-
strofách celá živá, kam se na ni sáhne i neza-
hojí se tak hned. Proto jsme zacházeli s ní se
vší šetrností, jaké vyžadují choulostivé stavy
všeho druhu a to nám její lístek vyčítá jako
květomluvnost. O jistých věcech nelze bohužel
mluviti jinak, než prostřednictvím květů a v té
příčině nejraději nechali bychom zarůsti vůdcov-
stvo národně-sociální co nejbujnějším fíkovím.
Opakuje-li pak vůdcovstvo toto ještě i dnes
tvrzení, že vláda podporovati bude mladočeské
kandidáty a vyzývá-li své přátely, aby ve voleb-
ním reji všude dávali pozor na c. k. vládní (l)
úřady atd., opakuje svou původní lež ve značně
ztenčeném rozředění. Původně tvrdil statečný
ten hanobitel, že byl ministr Rezek v Praze
a že nabízel straně svobodomyslné podporu
vládní při volbách za umožnění práce ve videň-
ském parlamentě že neobdržel sice žádné při-
povědi, nadarmo však že tu nebyl a že najisto
bude vláda mladočeské kandidáty podporovati,
poněvadž prý dle výslovného doznání dra.
Körbra mají býti naproti Wolfiánům postaveni
»krotcí Mladočeši« a ježto podle téhož doznání
chce míti dr. Körber samé všeněmecké poslance.
Se stanoviska strany svobodomyslné je i tato
dnešní ztenčená lež stejnou infamif, proti níž
dlužno co nejrozhodněji vystoupiti, avšak ne-
stálost prolhaných výpovědí národně-sociálních
jest karaktěristikou každého klepařského ne-
pravdy mluvení. Všechny rozumové důvody
mluví proti tomuto národně-sociálnímu a radi-
kálnímu otravování veřejného mínění. Nebot
i kdyby tomu tak bylo, nezašle přece dr. Körber
o tom zprávičku do orgánů obou »čilých ne-
#11
alto_textblock
#11
zkrocených mladých stran a řeknou-li listy tyto,
že si zprávu takovou sjednaly jinými cestami,
samy mají ono vládní spojení, jež na jiného
strkají. Nejdůležitější okolností této nejapné ra-
dikálně-sociální intriky jest pak otázka, jak
má vláda národní stranu svobodo-
myslnou podporovati, jakými
prostředky?! Nelze si přece představiti
žádného, který by nepřišel na veřejnost a tu
přece každý rozumný člověk nahlédne, že
každé vládní přispění, kterékoli straně v národě
českém poskytnuté, bylo by přece ubití té
strany. To dobře vědí radikální i národně-
sociální rozšiřovatelé těchto klepů a to jest
také vysvětlením jich bídáctví, jakž jedině lze
nazvati jich útrusy o vládní pomoci straně svo-
bodomyslné. Na čí záchraně vládě záleželo, jest
přece prokázanou věcí a veřejným politickým
tajemstvím! Úspěch agrárníků, radikálů a nár.
sociálů leží přece v zájmu vlády a Körbrova
programu odstavení národních postulátů zcela
vyloženě. Dosavadní zastoupení, jehož se
národu dostalo stranou národně sociální, bylo
přece pro národ jen pouhou ostudou v každém
vzhledu a to co nejnotnější, neboť přičinili se
v tom směru všichni národně sociální poslanci
až na jediného snad ze všech sil. A přibude-li
k dosavadní representaci národně sociální ještě
několik ubohých nicek la »dr.« Choc, kapitál
intelligence, národem ukládaný do zákonodár-
ných sborů, nebude tím rozmnožen ani o půl
procenta. Dodávka takových výtečníků do par-
lamentních lavic ve Vídni i v Praze musí býti
vládě přece nejvítanější, neboť znamená se-
slabení a podlomení hodnoty říš-
ské a zemské representace če-
ského lidu v každém, nejpředněji
pak v politickém ohledu.
— Osobní. Báňský inženýr pan Otakar Le-
minger jmenován byl c. k. báňským elevem při
báňském revírním úřadě v Lublani a přidělen ku
práci do rtuťových dolů v Idrii v Krajině.
— Nový advokát. Pan JUDr. Václav Vítek,
advokát a obhájce ve věcech trestních, otevřel svou
advokátní kancelář v Lipníku na náměstí čís. 90,
vedle c. k. okresního soudu.
— Zemský výbor král. českého ve své
schůzi konané dne 28. srpna za předsednictví nej-
vyššího maršálka zemského kn. Lobkovice učinil
mimo jiná tato usnesení: Schváleny instrukce pro
sekundární lékaře všeobecné veřejné nemocnice ve
Vysokém Mýtě a instrukce a domácí řád všeobecné
veřejné nemocnice v Rakovníku. Povoleno bylo roz-
množení ošetřovatelského personálu ve všeobecné
veřejně nemocnici ve Slaném. Definitivní ustanovení
Karla Grunda za správce všeobecné veřejné ne-
mocnice v Tannwaldě bylo schváleno. Úsnesení
okresního zastupitelstva v Jáchymově v příčině zří-
zení nového zdravotního obvodu nebylo schváleno.
Prozatímním duchovním správcem při zemské po-
lepšovně v Opatovicích jmenován P. Jos. B uch a r.
— C. k. zemské školní radě vysloven byl sou-
hlas k otevření měšťanské školy chlapecké ve
Horním Stupně, ke zřízení pátého školního obvodu
v Žižkově, k otevření školní expositury v Běchovicích
(šk. okres žižkovský), ke zřízení jednotřídní obecné
školy v Klamoši (okr. N. Bydžov), k otevření jedno-
třídní obec. školy v Slavném (šk. okr. broumovský),
k rozdělení měšť. chlapecké a dívčí měšť. školy na
Žižkově v samostatné dvě školy. Dále vysloven sou-
hlas k otevření jedné zat. pobočky při ob. škole chlap.
v Náchodě (I. obv.), druhé zat. třídy post. v Hříběcí,
(škol. okr. pelhřimovský) třetí defin. tř. postupné
v Babí (šk. okr. náchodský) a zatím. poboček při ob.
chlap. a dívčí škole ob. v Sadské. Povoleno, aby za-
tímní pobočka při ob. škole v Krupce byla v škol
roce 1901-2 ponechána.
— Pocta pamatce utonulých zákopníků.
Ve výroční den katastrofy povodně u pobřeží karlín-
ského v roce 1890, při níž bylo zmařeno přes 20
vojínů zákopnického sboru, dnes dopoledne vzdána
byla pocta památce utonulých. Před pomníkem, před
invalidovnou v Karlíně postaveným, na němž jsou
napsána jmena utonulých, shromáždilo se oddělení
zákopníků, k pomníku položen byl palmový věnec,
setníci Pfleger a Zelenka učinili příležitostný projev
v české a německé řeči. Potom vojsko odebralo se
do karlínského kostela, kde konaly se bohoslužby.
— Pohřeb. V Lišově u Budějovic pohřben byl
dne 30. srpna t. r. za veliké účasti veškerého oby-
vatelstva městský tajemník pan Josef Pittr, jenž
po 20 let věrně stál ve službách města. Zemřel
v 49. roce věku svého, podlehnuv zhoubné nemoci
ledvin.
— Veřejné sokolské ovičení v Teplicích
dne 11. srpna 1901. Jak oznámeno, hodlala tělo-
cvičná jednota »Sokol« v Teplicích uspořádati dne
11. srpna t. r. veřejné cvičení v nedalekých Novo-
sedlících, aby po drahné roční době místní činnost
spolková řádného ohlasu ve veřejnosti došla. Do
Novosedlic položeno cvičení z ohledu, že v Teplicích
majitelé místností veřejných (sálů) podléhají tlaku
našich vezdy »rozmilých« sousedů, což o p. Luftovi
v Novosedlicích, ač je ryzím Němcem, nemožno
tvrditi. Hostinský ten ochotně přišel všem našim
přáním vstříc i přes veškeré překážky, které nám
byly kladeny. Správní výbor »Sokola« maje důvodné
příčiny a chtěje se předem proti zbytečným výlohám
zajistiti úřadním povolením tohoto cvičení, podal
tři neděle napřed žádost a vyslal dva členy na
okr. hejtmanství se žádostí o vyřízení. Ústně bylo
deputaci sděleno, že proti veřejnému cvičení v uza-
vřené místnosti není žádných závad, průvod však