#1
alto_textblock
#1
Strana 10
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
21. března 1909 Číslo 8o
#4
alto_textblock
#4
Přibíhal poslušně na to zavolání: myslil po-
každé, že uslyší zvěst o návratu do vlasti, avšak
oni pouze žertovali. Věděli stejně jako my, že
je nevinen, ale domnívali se, že jebo utrpením
zastraší ostatní drobný dobytek — jakoby i bez-
tak již nebyl dostatečně zbabělýi
Přicházel občas i k nám, hnán živočišným
strachem před osamělostí; avšak naše tváře byly
tvrdé a uzavřené, a on marně hledal klič k nim.
Upadaje v rozpačitost, nazýval nás milýmá sou-
druhy a přáteli, avšak my jsme vrtěli hlavam
a říkali jsme mu:
— Dej si pozer! Zaslechnou tě.
A on se opovažoval pokukovati po dveřích.
ten malinký dobyšek. Nu, což pak bylo možne
zachovati vážnost? Smáli jsme se hlasem, od
vyklým smíchu, a on, osmělen a potěšen, při
sedal bliže a vyprávěl nám a plakal nad svým
zamilovanými knižkami, které musil zanechat
doma na stole, nad svojí maminkou a bratry
o nichž pranic neví — jsou-li ještě živi, či ze
mřelí již strachem a steskem.
Na konec jsme ho vyháněli pryč.
Když začala stávka hladem, zachvátila ho
brůza — nepopsatelně komická hrůza. Vždyů
on tak rád si pojedl, ubobý dobytek, a velice
se bál milých soudruhů, však stejně velice se
bál i představených; rozpačitě chodiil mezi ná-
mi, a přes tu chvíli si šátkem vytíral čelo, n
němž vystupovaly mu krůněje — kdož ví, zda
slz, či potu. Konečně se nme zeptal neroz-
hodně:
— A budete dlouho hladpvět?
— „Dlouho,“ odpověděl jsem tvrdě.
— A polají nebudete nie jíst?
— „Maminky nám budou posílat koláčky,
přisvědčil jsem mu vážně. Podival se na mě
nedůvěřivě, potřásl hlavou a vzdyehnuv, odešel
Ae na druhý den prohlásil, celý zelený stra
chem, jako papoušek:
— Mili soudruzi! Budu také s vámi bla
dovět!
le
Společná odpověď zněla;
— Hladov si sám!
A on hladověl! Nevěřili jsem mu, jako v
nevěřite, myslili jsme, že ji něco potají, a do-
mýšleli se tak také dozorci. A když se ke kone
„bladovky“ rozstonal tyfem z hladu, pokrčili
jsme nouze rameny: ubohý, malinký dobytek
Me jeďen z nás — ten, jenž se nikdy nesmál
řekl zasmušile:
„Je to náš soudruh. Pojďme k němul
Blouznil, a jeho nesouvislé blouznění byl-
žalostné, jako celý jeho živet. Mluvil v horečee
o svých zamilovaných knížkách, o mamince
bratřích; prosil o koláčky, studené jako led.
o chutné koláčky, a zaktínal se, že je nevinen.
a prosil za odpuštění. A volal svoji vlast, volal
milou Francii — o, budiž proklete slabé lidské
srdce! Rozdíral nám duši tím voláním: Mila
Franciel
Byli jsme věichini ve svělnici, když umíral
Před smrtí vrátilo se mu jasné vědomí, a ležel
tiše, takový malinký, slabý, a my, jeho soudruzi.
jsme tiše stáli kolem něho. A všichni, všichn
do jednoho jsme zaslechli, jak řekl:
— Až umru, zazpívejte nade mnou marseil
laisu.
— „Co to povídáš!“ zvolali jsme, chvějíe-
se radostí i vzkypělým bněvem. Opakoval:
— Až umru, azpívejte nade mnou marseil
laisu.
Tehdy voprvé se přihodila, že jeho oči zů
staly suchy, ale my — my plakoli, plakali jsme
všichni co jednoho, a naše slzy pálíily jako ohoů.
před nímž prchá divoká zvěř.
#5
alto_textblock
#5
Zemřel, a zpivali jsme nad nám marseil
laisa. Mladými a silnými hlasy pěli jsme veli-
kou píseň svobody a oceán nám hrozivě pbzvu
koval, a na hřbetech svých vln odnášel do mile
Francie ubledlou hrůzu i krvavě rudou naději
A on navždy se stal naší korouhví — tento ni
cotný tvor s tělem zajíce a dělnického dobytka
ale s velikou lidskou duší. Na kolena před
hrdinou, soudruzi a přátelé!
Zpívali jsme. Ústi ručnic dívala se na nás
zlověstně klapaly jejich zámky, a lesklá ostř
bodáků hrozivě namířena byla k našim srd
cím — a stále hlasitěji, stále redostněji zvučein
veebná piseň, a v něžných rukou bojců při tom
tiše se kolébala černá rakev.
Zpivali jsme marseillaisu
#6
alto_textblock
#6
Lékařská hlídka.
#9
alto_textblock
#9
Chuť ku prácí.
Dr. V. Vitek, odborný lékař v Praze.
Chuť ku práci náleží nejen mezi morální
požadavky a pojmy našeho denního života, ný-
brž musí býti zařaděna i do terminologie lékař-
Mnohý čtenář řekne si v duchu: Což pk
jest nechuť ku práci nějakou chorobou?
K této otázce musím přisvědčiti s malou
pouze její opravou: Ano, nechuť ku práci jest
chorobným úkazem (nikoliv snad chorobou
samostatnou, nýbrž chorobným příznakem), vy-
skytne-li se pojednou u člověka, který dosud by
zvyklým pracovati, jehož práce těšila a ktery
v ní shledával svou denní potřebu.
Malému rozboru tohoto úkazu maji býti vě-
novány tyto řádky.
Práce, jakéhokoliv druhu, jest hygienickou
podminkou každého živoucího organismu vůbee.
U člověka přistupuje k tomu ještě moment mo-
Každý zdravý tvor, ať už zvíře nebo čle
věk, má za normálních poměrů v sobě vyvinutý
pud pracovati.
Na čím nižším stupni nalézá se tvor, tln
primitivnější je u něho práce, čím vyšší tvor
tím jsou složitější i výkony jeho, projevujíeí se
prací, jež vreholí u člověka v činnosti myšlen-
kové.
Práci dlužno pokládati za úrčitý požadavek
přírodní, za jakýsi přívlastek živé hmoty a ži
vota vůbec a zároveň nutno v ní spatřovati urči
tou účelnost. Tím spatřujeme v ní moment
ethický. Nejprimitivnější prací jest pohyb.
Pohyb jest nutným pro organismuus, aby uháji
své existenční potřeby. Každý tvor musí vyví-
pouti jistou sílu, musí vynaložiti jistou práci
aby se zmocnil nutné potravy.
Uhájení života spočívá tedy i u zvířa
v práei.
Příroda klade bez výjimky tento požadavek
na každého, jemuž propůjčila život.
I dítě, jež přišlo na svět, vykonává již čile
pohyby, jež čelí k tomu, aby se mu dostalo
#10
alto_textblock
#10
ské.
#11
alto_textblock
#11
rální.
#12
alto_textblock
#12
síly.
#13
alto_textblock
#13
činnosti.
#14
alto_textblock
#14
to, co je k udržení jeho životnosti nutné. Je mu
to vrozeno ačkohiy o tom vůbec neví.
U člověka, který je sehropen samostatného
rozumového jednání na podkizdě svého vyspělého
myšlenkového života práce již se rozčleňuje
v nrohotvárný, široký pojem, který v sobě z-
hrnuje nejen potřebu životní, nýbrž nabývá i vý-
znamu morálnílio.
U člověka padá na váhu ještě moment slo-
žitější: Přináší mu totiž práce
mravni uspokojení, je-li v souhlasu
s jeho vnitřním myšlenkovým světem, vykoná-
vá-li ji rád a cítí-li k ní lásku, přispívá-li take
k jeho vnitřnímu čili mravnímu uspokojení.-
Za normálních poměrů, tedy u zdravého
člevěka, každá, byť i sebe namáhavější práce,
člověka uspokojuje, ano v ní shledaivá jistou po-
třebu životní, bez níž by mu scházel jistý, byt
i zdánlivě postradatelný požadavek životní.
Ale vyskytne se náhle úkaz zvláště
v moderním našem století dosti častý, že náhle
začne člověk pociťovati nechuť a odpor ku práci
vůbee, druhu jakéhokoliv.
A úkaz tento dlužno pokládati za příznak
chorobný, nepříslušný zdravému organismu.
Člověk počne pojednou pociťovati odpor ke
svěmu dennímu pravidelnému zaměstnání. Je
mu to samotnému divné a nepochopitelné. Cití
se jinak přece zdráv, ale práce, která jej dříve
těšila, neuspokojuje ho více, unavuje ho, vy-
siluje, mamáhá nepřirozeně. Život ho vol
k činnosti, je nutno se přemoci, sebrati svou
mravní sílu a práce se chopiti, leč v tom stavu
člověk ten ji vykonává s nechutí.
Člověk inteligentní pochopí záhy, že se
v něm něco změnilo, že jeho zdraví musilo v jistém
směru utrpět, nastala-li taková nápadná změna
v jeho dosavadním normálním životě.
Příčinu toho dlužno hledati ne snad v ně-
jakém mravním podvratu, nýbrž v chorobě, jež
se v něm potají, aniž by si toho byl vědom, vy-
vinula. A choroba tato spočivá v oslaboní ner
vové soustavy, ať už vlivy jakýmikoliv.
Je te obvyklým úkazem u všech živoucíeh
organismů, že jakmile u některého z nich na-
stane porušení jakéhokoliv orgánu, čili stav cho-
robný, projevuje se to sklíčeností a obmezením
činnosti.
A tak i v našem podobném případu — kde
pojednou objeví se nechuť k činnosti u člověka
zdánlivě zdravého, činný člbvěk ten stane se
mravně nešťastným — běží též o chorobu,
která se právě tak musí léčiti, jako každá jin
nemoe a nesmí se podceňovati a hleděti vyléčíti
snad pouhými domluvami, mravními výčitkami
a povzbuzováním dotyčného, aby se jen pře-
mohl a hleděl pracovati dále.
Je třeba mu vysvětlibi, že je to stav pře-
chodní, který se zakládá na vysílení jeho nervů.
jež žádají na určitou dobu klidu, aby mohly
jím načerpati opět potřebné síly k další čin-
nosti a že teprve probuzením se nové chuti ku
práci bude se moei pokláduti za uzdraveného,
Budiž zde vložena krátká lékuřská úvaha
o tom, co zaviňuje podobné trapné stavy.
Vysílení nervové soustavy zaviněno může
býti vlivy nejrůznějšími. Jsou to většinou okol-
nosti, jež souvisí s celkovými sociálními poměry
našeho století. Tolik budiž jenom vyznačen,
že moderní člověk nežije dosti hygienieky, že
zdraví jednotlivce postaveno je v pozadí jeho
otázky existenční. Málo vzduchu, málo světla,
málo klidu je v našem dnešním životě. Tyto ne-
dostatky datují se skoro již po půl století a nyn
dostavují se důsledky v nervovém oslabení dneš-
ního člověka. Nervosa, jak statisticky zjištěno
vzrůstá stejným krokem s duševními chorobami
měrou netušenou.
Člověk dnešní stává se lehko unaveným
vyčerpaným.
Počala se svalovati vina na práci samotnou
Ale ukázalo se, že tomu tak není. Práce sama
o sobě, i sebe namábavější, neničí nervy člo
věka. Zdraví jeho podkopáváno je s jiné strany
Je to dlouholeté, nedostatečné okysličování krv
je to nedostatek pohybu a nepoměr odpočink
k vynakládaně práci. Z toho jako důsledek vy-
plývá ochuzování organismu o nejdůležitějš
principy zdravotní, z toho rodí se nové živoly.
náchylně k snadnému podvrácení jich životní
Zdraví dnešního lidstva netrpí následkem
toho organickými poruchami více než jindy, jako
spíše vysíleností a špatnou výkonností svých or-
gánů. A to se nejlépe projevuje na nervové sou-
stavě dnešního lidstva.
V tom směru dlužno tedy jisté reform,
má-li dnešní člověk vyváznouti z krise, která mu
hrozí bankrotem jedné z nejdůležitějších jeho
funkcí, síly nervové.
Reakce už se přece jen dostavuje.
Vidíme to ve zmáhání se sportu; ale sport
sám není ještě dostatečným léčebným prostřed-
kem. Je to spíše praeventivní opatření těch.
kteří vyspívají, aby se ubránili vzniku nervčsy
Je-li tu již nervósa, dlužno si počínati opatrně
a postupovati na základě vyzkoušené methody
aby nebyly kladeny přílišné požadavky tělesne
na nervovou soustavu, která již trpí. Postup
k sesílení jejímu musí býti regulován určitými,
vyzkoušenými zásadami léčebnými.
Jako závěr této úvahy možno uvésti násle
dující:
Chuť a potřeba práce jest životním přívlast-
kem zdravého organismu vůbec. U člověka spo-
čívá význam práce nejen ve hmotném požadav-
ku zdravého těla, nýbež i v jeho duševní zdat-
nosti. Uvedeme-li tuto v souvislost se zacbova-
lostí jeho nervové soustavy, zvláště mozku.
dlužno v čilosti pracovní spatřovati současn
i projev jeho síly nervové.
Vznikne-li tudíž za normálního stavu v ži-
vetě jednotlivce, nehledě ovšem k chorobným
povabovým odchylkám, pojednou nechuť neb
dokonce odpor ku práci a jakékoliv činnosti vů-
bec, dlužno úkaz tento pokládati za chorobný
zjev, jehož původ spočívá, je-li jinak tělesné
zdraví neporušeno, ve vysílenosti neblo jiném
poškození nervové soustavy. Jako u každé jiné
choroby, tak i při objevení se tohoto příznaku
dlužno hledati nápravu vhodným léčením, spo-
čívajícím ve snaze zjednnti oslabené soustav
nervové opět bývalé síly ku pravidelné životn
#15
alto_textblock
#15
Moskva—Vídeň. „Přír, Lékař“ (1909 č. 1.) objevi
v Moskvě na Rusi dva podvodníky mezi lékaři. Pro-
půjčili nečestně svoje jména reklamě elektrického
pásu „Elektro-Validor“. I my „ezihodoxní“ lékaři
odsuzujeme toto jednání, ale divíme se, proč „Přir
Lékař“ stará se o dalekou Meskvu, do kferé nán
celkem mnoho není, poněvadž si nikdo z našich lid
elektr. pás z Moskvy posud neobjednal a neobjedná
Za to existuje ve Vidní podobný „závod“. prodávaie
#16
alto_textblock
#16
Mimo ceny obdržel každý za výhru 10 rublů, za
remisi 5 rublů, cizí účastníci 100 rublů cestovné, do-
mácí 50 rublů. Baron Rothschild věnoval dvě ceny za
nejlepší partie v obnosu 120 a 80 ruhlů.
V turnsji všeruském dobyl I. ceny mladistvý
A. Alechin a obdržel čestnou cenu carosu, fskvostnou
vásu. II. byl Rotlevy, III. Gregory, IV.-VI. cenu del
Daninševskij, Maljutin a Eljašov VII.-VIII. Rosen-
krantz a Lebeděv, IX. Tereščenko.
#17
alto_textblock
#17
pás elektrický nelekirovifaliseur“; denně čílám v den-
ních lislech inserát velských rezměrů, doporučující
tento výrobek způsobem důstojným jen fušerů, tak
tento podnik je kryt „lékařem“. Náš populární lékař-
ský lisk vykonal již k tomuto podniku dávno svou
povinnost, zařadiv jej do článku o „insertních pavou-
cích“. (Dr. Šimsa: „Zdraví lidu“. I. K.)
#18
alto_textblock
#18
Knihy redskci rubriky těto zaslané:
„Živa“, roč. XIX. č. 4., redakbor prof. dr. Rný-
mán, nakladatel J. Otto, Karlovo nám. č. 34. Před-
platné na celý rok 10 K. Původní článek prof. Ně m-
ce: Darwinova činnost přírodovědecká. Litera tura.
Rozhledy aj.
»Čanopis lékařův českých.« 12. číslo přináš
tento zajimavý obsah: I. Práce původní: 1.
Dr. Jaromír Nečas: Případ opětujícího se prodkého
oedemu plic. Práce z kliniky prof. Thomavera. —
2. Prof. dr. Václav Rubeška (Praha): Císařský řez
v nynější své podobě. (Pokrač.) — 3. Dr. J. Jerie
Primární karcinem vaginy. — 4. Dr. Julius Petři-
valský: Pathologicko anatomická studie o vředu
duodenálním. (Pokračování.) — 5. Doc. dr. Fr. Pro-
cházka (Praha): O sociálním pojišťování. (Pokračo-
vání.) — II. Rozhledy: Přehled nejdůležitějších
periodických a gymekologických prací r. 1909 (do
měsíce února). Pořádá doe. dr. Ostrčil. — III.
Spolky a sjezdy: XXX. kongres »Balneolo-
gické Společnosti« v Berlíně 4.—9. března 1909. Pů-
vodní zpráva dra. Ed. Cmunta z Lubačovic. — Iv.
Spolek českých lékařů. — V. Zprávy. —
VI. Feuilleton: Čítárna lékařského sboru lékařů
v Praze. — »Arosa«, zimní klimatické místo pro
choroby plicní ve Švýcařích. (Dokončení.) — VII.
Tiskopisy redakei zaslané. — K číslu při-
loženo jest 11. číslo »Věstníku« stavovského orgánu
českých lékařů v zemích koruny české i v cizině.
#19
alto_textblock
#19
518
#20
alto_textblock
#20
Hlasy z obecenstva.
Přl těžkostech žaludočnich, nechnti
k jídlu a pornšeném trávení doporučují se zálibou
nejvíce vynikající lékaři staroznmon hořkou vodu
Frantiska Josefa. Tato se zcela příjemně pije
a působí spolehlivé bez nepříjemných vedlejších účin-
ků. Jako dávka stačí vypíti na lačný žaludek ráne
1/2 vinné sklenice. Osobám pokročilejšího stáří posky.
tuje již denní užití (po dobu osm dní) tří lžíc trvale
vyléčení
Ředitelství v Budapešti.
#21
alto_textblock
#21
Vznešené
#22
alto_textblock
#22
občanské umělecké
#23
alto_textblock
#23
zařtzení bytu
#25
alto_textblock
#25
1921/,09.
Číslo 280.
ŠACHY.
Všechny dopisy, šachové ruhriky se týkající, buaďtež
adresevány: Redakce „Národních Listu“e,
Praha-li., Marlanská ul. s poznámkou: „Šach“.
#26
alto_textblock
#26
ORLOi
#27
alto_textblock
#27
Úloha čís. 450. (Originál.)
P. J. Cumpe v Týně n. Vl.
#28
alto_textblock
#28
Centrála
Vídeň III., Ungarg. 59-6e
#29
alto_textblock
#29
4431
#30
alto_textblock
#30
ád ve své praxi pře
pusuje,
#31
alto_textblock
#31
dernimr léčivy, xteré lékař
#32
alto_textblock
#32
zaujts
#33
alto_textblock
#33
nervy sílící
#34
alto_textblock
#34
Muirackthin
#35
alto_textblock
#35
Nervové nemoci jsou nyní stře-
přední misto.
dem lékařského bádáni; zvláště předlčasná sla-
host nerva nob neurasthente n pánů, která
znamená nikoliv podcenitelné nebezpoči. Předlasně
seslabení nprvů vyskytujo ve následkéma přemáhánl, pře-
pracovéní, výstředností atd. a trpi ji i celé těla; proto
jsou i monši ula. jako ueehut k jrulu, napo-
nnětlivost, třesení, dnkost. rozrušenost vel-
mi často stálými průvodoi předěasné norvové slabostl
Nechí todiž nikdo neomošká dáti se v takovych
připadech zavčas ošetřovati lěkařem, kterému, jak
již sděleno, jest Mulracishin velmi vynktajleln.
podpirným prostřscken. Přečtěto lekařská dobrozdáni,
ktorá se inturesontům jako brožura nasllají zdar-
447
ma a franko
#36
alto_textblock
#36
Mat ve 3 tazích.
#37
alto_textblock
#37
Končící hra č. 54.
V partil Schlechter—Salve, hrané v 16. utkán
mistrovského turnaje v Petrohradě došlo po tazích
1. e2—e1 e7—e5, 2. Jg1—f3 Jb8—c6, 3. Sf1—b5 a7—
36, 4. Sb5—a4 Jg8—f6, 5. 0—0 Sf8—e7, 6. Vf1—et
b7—b5, 7. Sa4—b3 d7—d6, 8. c2—c3 Jc6—a5,9.
Sb3—c2 c7—c5, 10. d2—d3 Ja5—c6, 11. Jb1—d2
0—0, 12. Jd2—fi Dd8—c7, 13. Se1—g5 Jf6—e8, 14.
Jf1—e3 So7xg5, 15. J3Xg5 Je6—e7, 16. a2—a4
Va8—b8, 17. a4xb5 a6b5, 18. Dd1—d2 h7—h6, 19.
Jg5—fs Sc8—e6, 20. d2—d4 Je8—f6, 21. Val—a6
Vb8—a8 k násl. postavení:
#38
alto_textblock
#38
Kontor chemických preparáfů, Berlín C.2
#39
alto_textblock
#39
na lékařský předpls k dostání v
všech lékárnáck
#40
alto_textblock
#40
Malracáthin jest
#41
alto_textblock
#41
IIlav. sklad pro Rakonsko-Uher.: lékárna
„U jelena“ ve Vídni VII., Westbahustr., 19.
#42
alto_textblock
#42
(Zasláno.)
#43
alto_textblock
#43
Pánůn
#44
alto_textblock
#44
mlynářům z Cech a Moravy
#45
alto_textblock
#45
Za účelem svolání velké manifestační schůze če-
ských mlynářů v Praze v blízké době, žádají se páni
mlynáři, kteří se této schůze zúčastniti míní, o udání
svých adres členům zatímního výboru, jímž jsou:
mlynář, Prahs,
pan Jan Trnka,
JUDr. Lud. Radimský, . Kolín,
„ Zakolany,
Václav Duda,
» Ml. Boleslav
Fr. Nový,
„ Vojt. Satran,
Den a místo schůze bude v čas oznámeno a legi
timace každemu zaslány. Prosíme o rychlé přihlášky
Zatímní výbor
ochranného sdružení mlynáři
#46
alto_textblock
#46
Bílý zakončil partii
22. d4xe5 Vasxa6
gTx«fe
23. e5xkK fe
24. Je3 —d5 Secx«d5
25. e4xd5 Kg8—g7
V8—e8
26. Jí3—h4
Dev—ds
27. h2—h3
Je7—-ge
28. Ve1—e
Kg7—
29. Jh4 —f5-
#47
alto_textblock
#47
násl. pěkným způsobem:
30. Ves—c6ll Vesxe
31. d5xe6 d6 —d5
82. Ddešch6-+- Kf8—es
33. e6xf7 Kesxcf7
34. Dh6—g7+- Kf7—es
35. Dg7xg6 Va6—a
36. B2—41 a bílý
vyhrál.
#48
alto_textblock
#48
5859
#49
alto_textblock
#49
Parte
#50
alto_textblock
#50
čis. 395.
#51
alto_textblock
#51
Náklaů
drctan
#52
alto_textblock
#52
Černý: Forgacs
14. Jh3—g5- Kí7— g8
Sc8 xxKe6
15. Jg5—e6
g7—g6
16. Velxceů
Jbs —dz
17. Sf4—g5
Kg8—f7
18. Dd2—t4
h7—h6
19. Vhl—e1
Sf8—g7
20. Sg5—há
d5xKe
21. Je3—el
Kf7—ps
29. Sd3—c4
Kg8—h7
23. Vesxf6-
Jd7— fe
24. Vf6xg6-
a černý se
25. Df4— io
vzdal.
#53
alto_textblock
#53
Bílý: Frej mánn
1. d2—d4
2. 62—e4
3. Jb1—c
4. Se1—g5
5. f2—f
6. Dd1 —dz
7. Sg5xe3
8. d4xke5
9. 0—0—0
10. Se3— f4.
11. Vd1—et-
12. Sf1—ds
13. Jg1 —ha
#54
alto_textblock
#54
Ojednejtel
#55
alto_textblock
#55
17—f5
f5xKe4
Jb8 — fe
c7—ce
Dd8—d5
e4—03.
e7—65
Da5 xke5
d7—d5
De5—f
Ke8 —fr
Dí5—d7
Dd7—ds
#56
alto_textblock
#56
Macharova
#57
alto_textblock
#57
Partie č. 396.
Schlechten
Černý: K.
Sd6—f8
18. Sd3xft
Dd8— fe
19. Sc1xíhél
Df6—f0
20. Sh6—g5.
Sf8xd6
21. Je4—del
Sc8—e6
22. Sfl—c4-
Df5xfl-
23. Val—fil.
Jb8—d7
24. Se4xkcfí
Jd7—fs
25. Sf1—da
Se6— f7
26. c3xd4
Jf8—e
27. Dh5—f
Va8—bs
28. Sg5—e3
g7—g5
29. g2—g4
sd6—f
30. Dí3—
31. Sd3—h7+ Kgsxf7
32. Df6xf7+ Je6—g
33. Se3)«g5 a černý se
vzdal.
#58
alto_textblock
#58
Bilý: S. Tartakover.
e7—65
1. e2—e1
Sf8—c5
2. f2—f4
d7—ds
3. Jg1—fs
d6x«e5
4. 14x65
5. c2—cs
Jg8—fe
0—0
6. Jf3xe5
Se5—de
7. d2—d4
Jfoxxkkc et
8. Je5—f
Vf8—es
9. Sf1 — d3
h7—h6
10. 0—0
Je4—fe
11. Jb1—del
c7— c5
12. Jd2—c4
c5xd4
13. Jf3—e5
Kgsxcfr
14. Je5x«fnl
15. Dd1—h5-
Kf7—gs
Ves—el-
16. Vírx fei
Velxfi -
17. Ví6—fi
#59
alto_textblock
#59
Čitanka
#60
alto_textblock
#60
kterou sestavil J. S. Machar a úvodem opa-
třil Jaromír Vávra,
#61
alto_textblock
#61
právě vyšla
#62
alto_textblock
#62
Partie č. 397.
Hraná dne 11. března 1909 v Německém Brodě.
Černý: Schmit.
Bilý: Weber.
13. c5—c6 Se7xa3
d7—d5
1. d2—d4
b5—bá
14. Valxa3
Jga—fe
2. Jg1—fs
b4xcce
15. c6—c7
e7—e6.
3. c2—c4
16. Va3xc3 Dds— bl-
Sf8—e7
4. Sc1—g5
17. Ke1—62 Db1x«b2-
a7—a6
5. 62—e3
18. Ko2—f3 Db2x« Ves
d5xKc4
6. Jb1—c
19. c7Xb8D Jf6—d7
b7—b5
7. Sf1xc4
20. Db8XVÍ8+ Jd7xfs
Sc8—bz
8. Sc4 — da.
h7—h5
21. Sg5— er
c7— e5
9. a2—a3
22. Da8xí8++. Kg8—h7
Sb7o fs
10. d4xcc5
23. Dí8—a8 a č. vzdalse
Dd8xd
11. Ddixf
po několika tazích.
0—0
12. DísxKas
#63
alto_textblock
#63
a jest chloubou
#64
alto_textblock
#64
moderní literatury.
#65
alto_textblock
#65
Obsahuje i mnohě, zcela nové
práce. Cena 1 K, poštou 1 K 20 hal., vázaná
2 K, poštou 2 K 20 hal. Vydána pouze na lep-
5763
žím papíře.
#66
alto_textblock
#66
Zprávy šachově.
Mezinárodní turnaj v Petrohradě
Jak již jsme oznámili, skončil turnaj vítězstvím dra.
E Laskera a A. Rubinsteina, kteří oba dosáhli 141/2
výhor a dělí tudiž I. a II. cenu (1000 a 750 rublů)
Náš mistr O. Důras řadou výher v posledních utká-
ních dostal se ještě k dělení III. a IV. ceny a R
Spielmannem. V. ceny dobyl 101/2 výhrami dr. O.S
Bernstein. VI. R. Teichmann 10. VII. dr. J. Perlí
91/2, O VIII.—X. cenu dělí se E. Cohn; G. Salve
K. Schlechter s 9 výhr. Následují: J. Mieses a S. Tar-
tacover 81/2. Dus-Chotimirskij 8, Forgács 71/2, Büirn a
Vidmar 7, Speyer 6, v. Freymanu 5 1/2 a Snosko-
Borowaki 5 výher.
#67
alto_textblock
#67
Nakladatei
#68
alto_textblock
#68
F. Radoušek v Přerově.
#69
alto_textblock
#69
Překvapení pro dámy.
Slyšeli jsme už s různých stran. jaká asi překra-
pení chystá damám letošní jarní moda. Zrláší o klo-
bouku damském dostalo se nám opět a opět
oficielního prohlášení, které vyvolalo pozoraost a na-
pjalo luk zvědavosti k prasknutí. Počínající lepší po-
časí nadzvedlo částečně roušku „hlubokého tajemství“
a dnes už ví jistě každá modních povinností dbalá
dáma aspoň tolik, v čem se podobají letošní jarní
klobouky damským loňským a v čem se od nich liší.
Nevědí arciť všecko tyto velectěné dámy přese
všecka prohlášení vlády, která modní nařízení vydává,
a také to, co již vědí, může býti ve 12. hodině rovněž
tak oficielně vyvráceno nebo předstiženo netuše-
ným překvapením. Jisto jest, že pražská firma
St. Bartoš, továrna a velkosklad klo-
bouků, taková překrapení chystá. Víme to určitě.
Víme to, jelikož jsme se o tom — přesvědčili.
Nešlo nám arciť o to, zjistiti „přítomný stav“
mody klobouků, jako o věc mnohem důležitější: zji-
stiti, že se nejen modní divy světových názvů, sterá
překvapení mod, ale také vše to u nás vyrákbí,
co se dosud skoro všeobecně považuje za produkt vý-
hradně exotický, cizokrajný!
A zjistiti to se nám podařilo! Jaké překvapení
pro mnohého našince, že se všecky ty klobouky nazvů
přímo „tropických“, jako: „Manila“, „Bangkok“ „Bo-
wen“ atd. atd. vyrábějí — u nás, v pražské obla-
sti, v nuselské továrně firmy St. Bartoš. A přec tomu
není jinak!. . . Pisatel tohoto podníkl cestu do Nuslí
a dověděl se od prvního nahodilého chodce, chovance
vojenské hudební školy v Krči, že stojí nová torárna
fy. Bartoě na širém prostranství proti nuselskému ná-
draží. Velká to, účelně zařízená továrna, opatřená
nejnovějšímí technickými prostředky a dík výhodným
adaptacím parcel vůkolních ještě schopna dalšího
rozšíření.
Ředitel českého tohoto velkožávodu, jehož tovární
velkosklad, známý všemu damskému světu českému,
nachází se Na příkopě vedle Špinků, výborný techni-
cký chéf závodu, pan Klazar, zasvětil pisatele
v taje veškeré moderní výroby klobouků a tak zjistil
n. p. podepsaný, že dováží továrna fv. St. Barton
jenom suroviny z dálných končin zeměkoule, aby
zde v závodě prošly celon stupnicí svého vývoje o
embrya po dokonalý zázrak té které mody
Továrna dle toho rozdělena jest v trakty a oddě-
lení s příslušně školenými silami. V zásobárnách
leží obrovské zásoby pletiv: lýka českého (knížecí
schwarzenbergská lýkárna v Gerekvicích), lýka ru-
ského atd., zpracoyaného ve tří- a několika-článkov
pletence v Italif, Švýcarsku, v posledních 10 letech
také v Japonsku s podstatné levnější pracovní konku-
rencí. Leží tu zásoby pletiv slaměných z Japon-
ska a Číny, bělených v Anglii z rýžové slámy —
florentinských pletiv z drahého materiálu, na př. a
hedvábí a především z konopí.
Surové pletence v pracovnách šijí a formují se na
amerických strojích pro spodní stch a obvyklých stro-
jích pro steh spodní i vrchní. Napínání obstarává
apretura.
Sušárny pokračují v díle teplotou od 45 do 95
stupňů. Vlhčirny přidávají kloboukům nepatrného
stupně nové vláčnosti. Velký hydranlický lis dokonává
dílo: žádoucí tvar a pomocné stroje mačkají, rýhují,
žehlí potřebné facony a zdobné záhyby. V úpravně
teprve pod rukama vzorných pracovních sil vzniká
klobouk jako celek oživený diktátem mody a nála-
5708
dovosti.
Některé druhy klobouků přicházeji do továrny ve
formě surových prvků, tak zv. „štumpů“. Jsou to štump
z palmových listů, rýžové slámy, rákosu „bangkok“
rotinu atd. Leč také všecky tyto produkty exotick
práce domácké teprve v továrné fy. St. Bartoš,
české továrně, stávají se moderními klobouky. — Skla-
diště, sklepy, zásobny pomocných materialií, výpravny,
automobilová vozba pro dopravu místní, technické kan-
celáře, modelárny, šatny pro personál, dvě budovys
délnickými byty a j. v. doplňují zařízení tohoto ryze
českého průmyslového podniku, na nějž pohlížíme
chloubou a upřímnou radostí již proto, že mohou se
nyní čeští obchodnici zásobovati levnějšími vý-
robky domácí provenience, kdežto dříve sta-
tisíce českých peněz plynuly do ciziny k nemalé ná-
rodohospodářské škodé celého vnitrozemí importem
zdraženým sazbami celními ... Továrnu fr. St. Bar-
toň doplňuje, jak již řečeno, závod a skiad klobouků
Na příkopě č. 6, v němž zaměstnán jest rovněž velký
počet českých dovedných pracovnic úpravou a deko-
rací damských klobouků dle nejnovějších vzorů mody
právě panující nebo dle přání zákaznictva. Admini-
strativu vede majitel firmy, vynikající odborník a osvéd-
čený, obětavý průkopník nového českého průmyslu
pan St. Bartoš, jehož vzácná osobnost těší se ostatně
dlouholetou praxí zakotvené nejupřímnějši přízni če-
ského zákaznictva. Věc ostatné všeobecné známá! . ..
Jarní slunko shlíží do pražských ulic usměvavou tváří,
vítězný jarní duch obchodní probouzí město z mrakot
zimních: co nevidět spatří naše dámy také překvapení,
jež uchystala jim jarní moda v závodě pana Bartoše.
A také mužský svět má se nač těšiti. Jan Selddl.
#70
alto_textblock
#70
Pimo od vyrobce za Movární čeny
#71
alto_textblock
#71
Zaručeně celolněné:
damašková stolní souprava pro 6 osob,
moderní vzory, ubrus 16/1s cm, ubrou-
sky % cm . . . . . . . . . . . K 6.50
ručníky damaškové s cm, tucet . . . 8. 00
s „ . . . . 12.—
v0/2a „
. . „ 5.90
útěrky
prostěradla obroubená 1 cm, 1 kus „ 3.50
Pololněné:
útěrky % cm, tucet . . . . . . . . „ 3.10
/2 cm, . . . . . . . . . „ 4.20
prostěradla obroubená 1o cm, 1 kus „ 2.90
Také v jiných velikostech a v každém množství od 1/2
tuctu počínaje poštovní dobírkou zasílá
EOt
ruční tkalcovna lněného zboží v Ná-
5819
chodě č. 18.
#72
alto_textblock
#72
PlS
ŠEC
VErA
ZEME
#73
alto_textblock
#73
ELK
#74
alto_textblock
#74
Napsal Jos. Basl. Vychází v sešitech skvostně illu-
strovaných po 50 h. Dosud vyšly úplné:
S 203 obrazy a přílohami. Cena 8 K 40 h,
4630
ASlE. váz. 10 K.
S 203 obrazy a přílohami. Cena 7 K,
AFRIKA. váz. 8 K 60 h.
Se 148 obrazy a přílohami.
AUSIRALIE. Cena 7 K, váz. K 8.60.
Vřelé posudky listů denních i odborných: Re-
daktor NAR. LISTů p. J. Pachmayer píše: „Nový
zeměpis Váš je skutečně velmi pěkně uspořádán a ve
svém oboru v české literatuře zajisté bez konku-
rence“. — ČESKÝ UČITEL píše: „Není to
suchopárně rozčleněný text, nýbrž populární líčení, kte-
ré rázem zajímá svým slohem belletristicko-vědeckým“.
Žádejte illustr. seznam zdarma.
#75
alto_textblock
#75
Nakladatel I L. KOBER v Praze. Vodičkova ul
#76
alto_textblock
#76
Hygienickým přípravkem ku bez-
prašnému zametání jest
#77
alto_textblock
#77
754
#78
alto_textblock
#78
„Nepřítel prachu“.
#79
alto_textblock
#79
výrobce, PRAHA VIl.,
Aohl HaleR, Dobrovského ul. 555.
#80
alto_textblock
#80
Velkokavárnn
#81
alto_textblock
#81
v Praze II., v nejkrásn jší čtvrti pronajmu dobíe do-
Nabídky pod zn, „RR. S.
—
poručenému odbmnku.
5004
do administrace t.l.