Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY-

21. března 190g. Císlo 8o.

úkoly potíže daleko větší, nežli s postátněním samým. O reorganisaci státních drah pravil, že zachována bude jednota, pokud se týče tarifů pokud se týče vybudování drah, že však agend lokální v zájmu rychlého jednoduchého řízení bude degentralisována tak, aby vyhověti se mohlo lokálním potřebám. Ministr doložil, že při tom bude vzat zřetel také na oprávnění jazyko- vých potřeb, které souvisejí s potřebami národ- Ovšem to jsou sliby k tomu všeobecné. jejichžto uskutečnění dlužno vyčkati, nežli bude lze o nové reorganisaci pronésti náležitý soud. Reorganisace státních drah ve smyslu decen- tralisačním, toť snaha, pro jejiž uskutečnění pracoval nebožtik dr. Kalzl, nynější člen panské sněmovny Wohanka, dokud byl poslancem, dr. Kaflan, inž. Neumann, posl. Maštálka, posl Hráský — všichni znalci věcí železničních v české delegaci svorně a jednotně s delegací polskou. nllndnk ve V příčině druhého úkolu úpravy tarifů n státních drahách ohlásil dr. Wrba, že tato re- forma přinese po leckteré stránce úlevy a zlep šení hlavně pro Halič, doznal však také, že na druhé straně v jiých relacích nejsou vyloučeny následky předčasného a rychlého provedení ta- rifů — mírné zvýšení. To jest špatná per- spektiva, třebas i dr. Wrba dával útěchu, že bude úsilím vlády, zachovati dopravu hnědého a kamenného uhli ze žápadních Čech, zvláště pak dopravu uhlí z revíru ostravského. Vscho uznání zasluhuje řeč, kterou pro- mluvil posl. Buříval. Velice horlivě a vřele zastával se zvláště pracovního lidu a národních jazykových zájmů celého českého národa na po- státnění drab. Také data, jež uvedl (viz referát) jsou za jímavá. Jak povědomo, přijato také při nynějš předloze postátňovací stejně jako při předloze, kterou vzata do státní režie česká dráha severní, klausule v zájmu šetření a re- spektování národních poměrů práv. Posl. Buříval pověděl, že touto klansuli dána jest také do rukou delegage české výdatná zbraň, kterou vymáhati chtějí řádné ohledy na své poměry národní. Po té stránce bude úlohou delegace české bez rozdílu stran a barvy, aby po sestátnění byla na bdělé stráži.

ními.

Předloha o sestátnění drah. Do dalšího jednánt (viz večerní vydan »Nár. Lstů«) zasáhl ministr železnic Wrba, jent pravii Uznává se, jak myslím, všeobecně a to, jak soudím, též i zásadními odpůrci sestát- nění, že akce tato nemůže býli zdržena, že jest nezbytně nutnou. Dlužno míti na paměti, žeo smíšené souslavě nelze dnes vlastně již disku- tovati a že zejmena zatimní přechodní stav, který působí na poměry při sestátňování drah, jest nesnesitelným a že nelze jej déle snašetí. Přiěleněním železniěni sítě v délee 2800 kilometrů bude vyplněna citelná mezera mezi východní zapadní sílí státních drah. Nabylím těchto trali nabývá slátní správa směrodalného vlivu na nejdů- ležitějsí dráhu odbytovou do Uher a do Něme- cka, nabývá směrodatného víva na celé veliké že- lezniční území severně od Dunaje. Jest s to. aby jednotneu politikou tarifní vybovovala velice důležitým zájmům. Bude moci bráti se zřetel a poskylovati úlevý velikým uzlištím obchodu a průmyslu, N potřeliují se o nich zmiňovati, jsou to především Vídeň, Brno Praha a jestto veliká doprava labskál Slatní správa jest dále s lo, aby výchedním zemím přiznala značné výhody tarifní a dopravně poltické a také, aby zlepšila železniční spojení se západem. Stát bude dále s lo, aby přiznal vý vozu četné a značné výhody, aniž by nějak vyslupoval proti dosavadním směrům dopravy a proti nynějším zájmům a aniž by musel sabati k unělým opatře- ním tarifovým. Zvláštní výhodou všsk bude, že po- silněna bude jeho hospodářská, politická a obchodně polilická sféra mocenská. (Hlučný souhlas.) Ministr zabývá se pak

předloženou smlouvou a prohlašuje vůči pessimistickým vývodům jednolli- vých řečníků, že při posuzování Iinančního efektu dlužno míti na paměti, že jde zde o do- pravně hospodářskou a obchodné politickou akci, ni- koliv o obchod. Just tomu zrovna tak, jako se stav- bami železnie. Též při takových nových stavbách nerozhoduje, aspoň především, výnosnosl, nýbrž po- lřeba a důležitost stavby (Souhlas.) Též zde jest to potřeba a důležitost transakce, jež má nám — nemohu toho popřiti — pomoci z této ob- uížné otázky. Pokud jde

o provádění investicí, podotýká ministr: Dle mého nerozhodujícího názoru nejsou investice ani ve větší výši žádným zlem, nýbrž nutnosti aby zjednán byl normální stav. Jsou známkou vzrůstající a stoupající dopravy a nemusím

teprv ujišťovati, že žalezniční resort bude všemožně usilovati o provedení potřebných investicí. Obavy, projevené ve příčině finančních následků, plynoucích ze sestátnění těchto drah, nemají velký význam a žádá, aby nekladly se hned požadavky. spojené se značným zvýšeným nákladem, nýbrž aby s požadavky těmi se vyčkalo, až se poměry ostálí. Správa státních drah se vynasnaží sestátnění ury- chliti. Vynasnaži se převzíti co nejdříve do státní služby zřízence a bude se v té příčině říditi přesně zákonnými a smluvními před- pisy, jež vylučují každá zkrácent nabytých práv nebo finančních poměrů zřízenců. Na návrhy železničního výboru bude vzat v nej rozsáhlejší míře zřetel. Důležitějším nastávajícím úkolem jest reorganisace státní železniční správy Při provádění této úlohy bude vyhověno tak potřebám dopravy, oprávněným potřebám jazykovým, které souvisí s potřebami národními. Dalším úkolem, který není sice bezprostředním účinkem sestátnění, ale ktarý bude moci úspěňně býti prováděn teprve po sestátnění, jest refor m tarifů. Praví, že v mnohých směrech nastanou pod statné úlevy tarifní, zejména co se týče haličské do- pravy, kdežto na druhé straně v některých relacích musí do jisté míry nastati mírné zvýšení tarifů, ja- kožto remedura své doby příliš rychle provedených redukcí tarifních. Státní správa se při tom vynasnaží. aby nenastala v nynějších poměrech žádná porucha. Vynasnaží se, aby zachovala nynější dopravní po- měry a aby je zlepšila, zejména pak věnuje zvý- šenou pozornost vývozu. Vlada se ku příkladu vynasnaží, aby zachovala přimětené postavení a ab, upevnila dopravu hnědého a kamennéh uhlí ze západních Čech a zejména dopravu kamen- ného uhlí z ostravského revíru. Ministr končí nadějí, že předloha co nejdřív bude schválena.

Národnostní a jazyková otázka u drah Posl. Bužival: Při postátnění české severní dráhy byla také pěijata klausule na ochranu německ državy. Tato dráha probíhá ze 45 procent něme ckým, z 55 procent českým územím. Poměr něme ckých úřadníků k českým jest 71 ke 29. (Slyšte Slyšte! U českých radikálů.) U centrály české se verní dráhy v Praze jest 115 německých proti 3 českým úřadníkům. U centrály severozápadní dráby ve Vídni je 719 německých a 14 českých úřadníků (Slyšte ! Slyste! u českých radikálů) Němci ostatne dali svou klausulí českým poslancům do roky nej- lepší zbraň, ježto dovedou čeští poslanci zdůrazňo- vaný v ní zřetel na národnostní poměry také nále žitě uplatniti. Obšírně zastává se řečník na konec požadavků zřízenců postátněných drah, při čemž s přimlouvá, aby žádné kategorii z těchto zřízenců z postátnění nevzešla škoda. (Hločná pochvala.)

Dráhy na Moravě.

Posl. Slojan dovozuje, že při postálňování sou- kromých dran má býti hlavní zásadou, aby se stejně vyhovovalo zájmu statu a státních občanů. Očekává. že v tomto případě bude dle možnosti této zásadě vyhověno. Tlumočí pak řadu přání po zlepšení dopravy na postátňovaných tratích, probíhajících Moravou a žádá zejména za urychlení jizdy na trati Brno— Vlára. dále za přidání jednoho hebo dvou nových vlaků n této trati, jakož i za provedení její nž na branici. Přimlouvá se dále za to, aby zdokonaleny byly čekárny v jednotlivých stanicích a aby četné stanice byly přeloženy. Jako první a nejvíce vynikající zaměstnavatel jest stat také povinen, aby železniční personá! při- měřené platil a aby rozmnožil nábradní úřadníky za tím účelem, aby jak úřadníci, tak služební personál mohli činiti zadost svým náboženským povinnostem. Řsčník na konee projevuje naději, že ministr železnie dostojí svému slibu a v brzku poda, předlohu zákona o místních drabách. v kterémžto zákoně také poža davky Moravy budou splněny. Lze donínti, že se se- slálněním bude spojeno taká hosnodářské průmy- slové a jinaké zdokonalení Moravy. (Hlučná po- n- chvsla ) e n e Jednání se pak přenušuje. Národ hospodařskému výboru příkazuje se zmocňovací zá kon, týkajicí se upravení obehiedothu poměru s Bol harskem a Mexikem. Přiští schůze v ponděli o 3. hod. odpol. Dolazy podávají poslanci: dr. Hajn a soudr. po jednaní politických úřadů na Smichově za návštěvy francouzských studentů v tamním Národním domě. Buříval a soudr. po násilnostech, páchaných na české menšině v Opavě.

Politické zprávy domáci.

V Praze, 20. března. (Breitrův dotaz. Úřadní tisková kancelář nerozeslala text Breit- rova dotazu, jenž byl čten na konci včerejší veřejné schůze poslanecké sněmovny, ač- koli správně dodala odpověď bar. Bienertha na tento dotaz. Podáváme tedy tento text dle ví- deňských listů jako dodatek k řeferátu o vče- rejší sehůzi poslanecké sněmovny. Zní takto: „Jest známy fakt, že se v zahraničném- sku, počítaje k němu i srbský a uherský, stále uveřejňují zprávy o pökroku mobilišačních opa- tření našeho mocnářstvi. Napruti tomu v télo polovině říše neuveřejňuje se ani zprávička o tomto předmětu, dotýkajíeím se pronikavě zá- jmů obyvatelstva, ačkoli je stále viděti řady k vojsku se dostavujících záložníků procházeti

ulicemi a ačkoli ve všech dílnách a zvláště při polním hospodářství pracovních sil se nedostá- vá. Je známo, že v posledních dnech bylo po- voláno na sto tisíc záložníků; že padesát pra- porů bylo na stav válečný uvedeno a na naše jižní hranice odesláno; že 15. t. m. za předsed- nictva arciknížete Františka Ferdinanda se k- nala válečná rada, líž se účastnili generálové Schönaich, Fředler, Albori a Conrad z Hötzen- derfu; jest dále známo, že naše lodstvo se drží pod parou a hr. Montecuceoli v nejbližšíeh dnech převezme vrchní velení nad loďstvem; konečně že ještě pět armádních sborů se m mubilisovati a dva sbory postaviti jako záložní armáda. Toto tajemnůstkářství provádí se, jak se proslýchá, na rozkaz ministra vnějších věci. Podepsaní obracejí se k ministru zemské obrany s dotazem, co hodlá činiti, aby konečně i oby- vatolstvo této poloviny říše bylo zpraveno o po- kroku válečných připrav.“ Z Pešti, 19. března. (Předloha kon- gruová.) Po delším vyjednávání ministr osvěly hr. Apponya s lidovou stranou podařilo se docíliti kompnomisu o § 4. předlohy kon- gruové. Vláda upustila od úmyslu, trestati ode- přením přídavku ony nemadarské ducbovní, kteří se jí zdají podezřelými ve vzhledě národním a takovými podezřelými byli by ovšem všichni duchovní, kteří by neplnili po- maďařovací choutky vládní madarské oligar chie. Dle nově upraveného textu vláda má mit právo odepříti kongrnu oněm duchovním správ- cům, kteří byli řádným soudem odsouzen pro poklesky, státu nepřátelské. Tím sice text o něco zlepšen, ale za nynějších poměrů v Uhrách, kdy soudy odsoudí každého, na boho jim vláda ukáže, změna talo mnoho neznamená. Z Pošti, 19. března. (O dmítnuté sly- šení.) Výbor srbského církevního sněmu podal kabinelní kanceláři žádost, aby jeho deputace byla panovníkem přijata v slyšení. Ředitel ka- binetní kanceláře bar. Schliesz! odpověděl však výboru, že král za nynějších poměrů de- putaci přijati nemůže. Jde o žalobu cborvat- ského státního zástupce Aecurta na Srby, obvi- něné z velezrády, a některými másty této žaloby srbská pravoslavná eírkev eití se uraženou. Sně- movní výbor odnétl již útoky, činěné v žalobě na srbskou eírkev a Srbstvo vůbec a usnesl se vyslati deputaci ke králi. Také patriarcha Bogda- novič ohradií se již u vlády uberské proti pez- důvodným nařčením Aceurtovým. Z hublaně, 18. března. (Slovinský ja- zyk v Korutanech bezprávný.) Vyua- čování slovinského jazyka z veřejného života v Korutanech děje se soustavně a neustále. Ně- mecká útočnost na slovinský živel vzmáhá se, poněvadž v úřadech státních i zemských nachází bezpečné opory. Nejhůř vede se slovinštině u soudů. Marno je odvolávati se k nejvyšším instancím, poněvadž nižší instance v Koruta- nech nedbají ani nálezů nejvyššího soudu. Ně- mečtí advokáti v Korutanech přišli na pový způ- sob, jak by se Slovincům znechutilo domáhati se u soudů práva v jazyku slovinském. Dosu bylo v Korutanech zvykem, že německý advo- kát, jenž si vyžádul německý překlad slovin- ského podání, byl povinen překlad takový si za platiti, Nyní zaxádí se nová praxe. V jakési při která se líčila v Podklášteře, podala strana od- volání, sepsané slovinsky. Odvolání bylo zamít- nuto a zástupee druhé strany požádal, aby mu scud přiřknul náhrádu 5 K za opatření něme- ckélio překladu odvolací slovinské listiny. Odvo- lací soud mu tuto náhradu přiřknul a po něm i nejvyšsí soud. Tim je otevřena cesta k novému potlačování slovinštiny u korutanských seudů. Němečtí advokáti budou si dávat překládati i ta- kové slovinské listiny, jimž dobře rozumějí, aby druhé straně nadělali co nejvíce útrat a spolé- hají na to, že Slovinec, aby nemusil platiti zby- tečné útraty, dá se u soudu zastupovati raděj německy. A přece čl. 19. zákl. zák. st. o rovno- právnosti všech zemských jazyků ve veřejném životě a v úřadech platí i pro Korutany!

Politické zprávy zahraničné.

V Praze, 20. března. Po návratu generála d'Amada z Marokka. Generál d'Amade vrátiv se po ukončen svého díla v Marokku, dílo utišení, organisaee a administrace, zachoval mlčení o své činnost, teprve tyto dny učinil k zástupci »Tempsu« za- jímavé prohlášení. Je přesvědčen, že Šaujové jsou spokojeni s uzavřeným mírem a že tento mír bude trvalý. Tito bojovní venkované, kteři

žili v anarchii a neuznávali nijaké autority, ani zákonů, shledali ze styku s Francouzi přednosti povně zařízené vlády tvořící všude pořádek, spra- vedlnost a jistotu. Různé kolonie v Casablance ucbylují se k Francouzům, aby svou autoritou ehránili jejich zájmy a udržovali mír a pořádek Není nepřátelství mezi koloniemi, vládne náležitá harmonie. Domorodci se z počátku strachovali Francouzů, pak je přijali a když byli statečně bojovali, podrobili se a uznali výhody civilisačního poslání Francouzů. Pochopili také dobře před- nosti nového regimu, že sami žádají o francouz- ské garnisony. Nejen Šsujové, ale i sousedn kmeny Teklové, Sragbuové, Dukhelové žádají aby Francouzi přišli udělati u nich pořádek Generál d'Amade chváli povabu tuzemců z těchto kmenů, jsou tol inteligentní sedláci, pracovití, do- bývající svými primitivními nástroji co nejvíce užitku z půdy. Mohlo by se dociliti velkého po- kroku, kdyby se jim dodaly hospodářské stroje. Domácímu zemědělství pomohlo by se velice za- ložením zemědělské banky a udílením úvéru hospodářům. Zemědělská finanční asociace, které spojuje Evropana s beduinem, byla by nejlepším prostředkem penetrace. Kromě toho je v Ma rokku velké pole činnosti pro obchod a průmysl. Ale Evropan musí jednati s domorodci jako s rovnoprávnými občany, musí být loyalní a spra- vedlivý, jinak mnoho s nimi nepořídl.

*

n Námořní rozpočei anglieký. Veřejnost anglická s pochopitelnou pozor ností sleduje velkou debatu o námořním roz počtu v dolní sněmovně. Mac Kenna vylíčil. odpovídaje na dotaz, rozsahy anglických díle pro stavbu lodí největšího typu Dreadnoughtova a dovozoval, že v tom ohledu je Anglie mnohem lépe opatřena nežli Německo. Unionistický po slanec Lee vyslovil se s malým respektem o prohlášení Německa, jež citoval premién Asquith, jež prý nemá politické ceny. Oposiční řečníci pokračují v dokazováni, že námořní pře- vaha Anglie je v nebezpečí. Lord admiralily Mac Kenna snaží se uchlácholiti výtky opo- sice, jež jsou snad jen politickým mznévrem Pravil, že Německo nebude mít loď typu Dresd- noughta až v září. Anglie bude mit čtyřice obrněnců prvnl třídy, které nebudou zastaralé ještě r. 1912. Jaká koalice mohla by čelit tak mocné reservě válečného loďstva Anglie má též flotilu 35 křižáků, lepší nežl flohla dvou nejmocnějších námořních států. Bezpečnost národní odůvodňují nové výdaje, neboť povinnost chrániti zemi jde před refor- mami sociálními. Anglie nesmí se bát nějakého vpádu ani vyhladověn Vláda požaduje pouze minimální úvěr, potřebný pro bezpečnost národní. Dělnická strana pro- hlásila, že bude hlasovati proti úvěru námoř

nietva.

Všeobecné boje v Persii Déle roku již jest Persie předmětem neustá- lých bojů a výbuchů živlů, jež mají přiměti šacha k obnově někdejší vzletné, velmi svobo domyslné ústavy. Posledně i lélesná garda, kdež důstojnictvo i prosté mužstvo jest rozezleno ne- placením žoldu, zaujala hrozivé postavení prot šachu a zvláště proti ministru vojenství. Beha- daru. V Teheranu na výhrůžku šachovu, že budou bazary dlouho už demonstrativně uza- vřené mocí otevřeny, odpovéděli nespokojenci, že bude se okamžitě stříleti na vojáky, kteří by tu násili užili. Na jihu zmocnili se revolu cionáři Bender Abbasu. V poslední chvíli sdě- luje se z Teheranu, že šach a ministr vo- jenství uprchli před bouřícím se voj skem do vnitra paláce. Šach musi následkem zranění svého, jež bylo včera oznámeno a jež bylo způso- beno dle všeho atentátem, ule hnouti. Proti vzbouřencům má teď zakročiti dělostřeleetvo.

Cizina o záhřebském procesu. (Pův. zpráva „Nár. Listů“) Zatím co se Srhsko a Rakousko chystají k válce táhne se v Záhřebu proces, jenž by byl komický. kdyby nehrozil proměniti se v tragedii, K posouzení. jak na tento prones pohlíží cizina, stačí uvěsti ně- kterů místa z pěkného článku žurnalisty Gaulisn. jenž dlí v Záhřebu jako dopisovatel několika evrop- ských žurnálů a píše v „Journal de Geněve“: „Chorvatsko je snad jedinou zemi v Evropě kde úslava je suspendována. Rozumějme, je to toliko nedoznaně; nebyl-li sněm po dvě léta svolán, nebyl přece rozpuštěn, policejní tyranie, špuhounství, vše- obecné podezřívání není ještě slavem obležení. Bán Rauch, navržený uherskou vládou a jmenovaný cí-

sařem a králem; může felegrafovati každého rěna ke dvoru svého pána,jak činil jistý lurecký vali za starého režimu, že vše je v nejlepěím pořádku z blabovolných auspicií Jeho Veličenstva. Ale tato zdánlivá zákonnost pouze maskuje syslem tyranie a nespravedlnosti, nehodné naší doby. Doznávám, že jsem byl překvapen, poněvadž Chorvatske bylo poslední zemí mezi Jaderským a Černým mořem, kterou jsem ještě nenavštivil. Náhoda, šelřící svými účinky, chtěla tomu, že jsem skončil svou pouť po Orientě poslední zemí, řízenou po orientálsku na našem kontinentě, Jsme zde již po několik dní svědky líčení v zá- važném lestním procesu pro velezrádu; soudní dvůr první instance zasedá bez poroty. Prosident a krá- lovský prokurátor jsou úplně závislí na vládě. Oprav- du, zákon o neodvislosti soudců, přijatý sněmem záhřebským a sankcionovaný králem, zůslal v zá- suvce ministra pro Chorvatsko, člena uherského ka- binetu v Pešti. Je to jeden případ ze sta podobaých, kdy vůle Františka Josefa I. byla neuznána k vůli politickým intrikám maďarským nebo vídeňským. Po několikadenním výslechu mám dojem, že jsem oběli temné mystifikace a nemohu si určstě představiti, že by mohlo opravdu jiti o život nebo smrt padesáti tří obžualovaných.“ Pojednav o domnělém komplctu, jenž jesl smý- šlenkou Nastičovou, kostatuje Gaulis, že v celé těta aféře nejde o ochranu zájmů rakouských, nýbrž o to, aby byla rozbila chorvatsko-srhská koalice, na niž by se maďarská tyranie mohla ziroskotati. Je nulno rozeštvati 650.000 pravoslavných s 1,850.000 kato- líky a k tomu slačí rozeštvali 19 srbských a 27 chor- vatských poslanců. Kdyby se tak stalo, ovládal by bán opětně sněm. „Proto nutno dokázati druhým, že první se vše- možně sražili přivésti je pod cizí jho Petra Kara- ďorděviče. Vyličuje průběh procesu, vytýká Gaulis všechny známé nesprávnosti se strany předsedy, zmiňuje se také, že v Záhřebě pracuje stále černý kabineta na konec uvádí, že přívrženci dra. Franka prohlásíli, že pobijí cizí žurnalisty, kteří měli odvahu přijíti studovat, jak se provádí spravedlnos! barona Raucha a dra. Franka. Cizí žurnalisté vycházejí ozbrojení dobrou holí; jejich přátelé, členové chorvalsko-srbské koalice, slou- ží jim za ochránce a na cestě potkávají chorvateko- srbské hlídky, odhodlané brániti je proti chorvatským kohortám dra. Franka, Gaulis končí slovy: „Spolé- háme na to, že o tom ví celé Chervatsko a Evropa s ním, cizí tis jest odhodlán neskropiti svou krví hladké chodníky hezkého města Záhřeba, aby ji ne- prodal strašně draho. J. Coudurie

Denní zprávy.

— Němečlí hraničáři v Čechách, Horlivěji než kdy před tím organisují Němei v Čechách dělnickou mládež nacionální, zakládajíce pro v ve všech možných městech a obcích „uzavře- ného“ tak zvané „Jungmanschafty“, spolky to, o nichž tuto již mnohokráte bylo jednáno. Spolky tyto mají za výhradný účel organisaci protičeského fanatismu německých výrostků, k níž pracuje se se strany německo-nacionální inteligence především lichocením učednictvua mladému dělnietvu, z něhož vychovává se pro boje proti českým menšinám klackářský před- voj a velkoprušácké myšlence nadšený dorost. Nemine týdne, aby se někde v německém území anebo i mimo ně nezakládal nový „Jungman- schaft“. Tentokráte stalo se to v Liběchově, kdež velkoněmecká omladina v „Jungman- schaftě“shromážděná pokřtěna „Grenzwachtem („Pohraničná stráž“). K ustavující schůzi dosta- vily se všechny místní skupiny „oehranných spolků“ z místa i okolí, také — Nymburk (n) vyslal deputaci Reichsbundu německých želez- ničních zřízenců a „německo-nacionální stolové společnosti“. Pamětihodno jest, že do výboru liběchovidkého „Grenzwachtu zvoleni tite „mladí manové“ němečtí: („Jungmanen!:): Jir- schim, Pavlik, Jerschabek, Merdatschek, Tscher- mak, Kutschera atd. Schůze skončenae podle „Leitm. Ztgu.“ „zvuky naší staré válečné písně „Dle Waeht am Rhein“. „Grenzwacht“, který zpívá u svých strážných ohňů na severu říše „Wacht am Rhein“ — jest zajisté výtečnou stráží jejich hranic. Liběcbovští Kutscherové a Merdatschekové ovšem tomu rozumějí, naopak oni jsou — prušáckou stráží na jazykovém roz- braníl — Výhradně německá razitka ambnlance Liberec-Praha změniti nelze. Firmě » Bratřl Markové« v Praze doručen byl v listopadu mi- nulého roku expresní dopis z Chlumce nad Cidlinou, jehož obálka byla pokryta přetisky výhradně německého razítka ambulantní pošty Liberec-Praha, a opatřena německou poznámkou listonoše, ačkoli adresa psána výhradně česky. Bratři Markové zaslali ředitelství pošt a telegrafů energickou stížnost proti jednojazyčnému něme- ckému razítku ambulantní pošty Liberec- Prahav proti německé manipulační poznámce na českém dopise a stížnost odůvodnili poukázáním na zákonitou jazykovou rovnoprávnost a ohledy komerční slušnosti. Ředitelství odpovědělo omlu- vou pokud se týče německé poznámky rozná- šečovi, který poznámku přičinil nedopatřením

Dopis Pařížanky.

Přes to, že je posud eitelná zima a občas s chladným deštěm padá ještě sníh, počínají na větvích stromů již vyrážeti pupeny jako před- zvěst příšti zeleně, která brzy úplně obalí hole větve, rozepjaté k nebi jako ruce prosicí, aby již přišlo teplé slunce. Ustanou-li na čas deště, ukazuje se již také modrá obloha a za jesných dnů se poněkud otepluje. Vše to připomíná již přicházející jaro v obraznosti vystupují nové svěží úbory, klo- bouky zdobené květinami. Ačkoli zde máme po- časí posud velmi nepříznivé, přece již mnohé dámy oblékly toiletty pro polosaisonu. Je to po- někud nepraktické, neboť až bude skutečně pěkně, budou šaty již obnošeny. Dámy skutečně elegantní však tak nespěchají a nesvlékají samet, pokud slunce definitivně nepřijde. Přece však nemůžeme odolati potěšení, no siti již letní klopouky, zdobené květinami, ba objevuje se na kloboucích také již ovoce a vše- chny mladé dámy, které potkáváme, mají už dávno slaměné klobouky, ačkoli při nichi nosí zároveň kožešinové pláště. Tato nelogičnost mody, která se k nám dostála z Anglie, se nyní úplně připouští. V kloboucích ohlašuje se moda nejdříve proto, ač všechny tailleurs jsou ještě zimní, vel- mi málo Pařížanek nosí ještě čapky nebo plstě- né klobouky Nynější klobouky jsou poměrně jednoducho a rozměrů dosti zmenšených, aby se mohly skrýti pod deštník, což jest smutnou nutnoste této roční doby. Zvolila se pro ně také pevnějšt garnitura, která neztrácí formu následkem vlhka. Roztomilý klobouk, jenž se bojně nosí, jest námořnický s malými okraji a širokým, vyso- kým vrškem, ovinutý stuhou modré barvy s je- dinou velkou růží po straně. Často bývá klobouk vůbec beze stuhy a na levou stranu dává se nouze velká kvtice z růží, pomponů nebo třešnl

Hojně používá se také prýmku ze slámy, z něhož se po straně utvoří pěkná růžice a zároveň je to ozdoba velmi trvanlivž. „Directoire“, na nějž modistky mnoho po- čítaly, je máto viděti, shoro se vůbec již nevy- skytuje a dle všeho bude miti úspěch snud jen v cizině, kamž jej dovezli komisionáři, kteří při- jeli záhy do Paříže pro modely. Učinilo se s ním několik pokusů, jež byly bezvýsledny. Pařížank celkem miluje vše, co uvolňuje silhouetlu, co dává příznivé vyniknouti a dodává mladistvého výrazu, „directoire“ však s okraji dolů zahnu- tými a s vázankou zakrývá obličej a vlasy, nej- krásnější to ozdobu ženy. Činí tvář starší a škrtí. Objevuje se jen bojácně u modistek druhébo řádu, ale přední závody ho nechtějí a nečiní pra- nic, aby nám jej učinily milejšími, Obmezují se na malé námořnické klohouky, o nichž jsem se shora zmínila a na velké klobouky s okrajem po straně zvednutým a připevněným k vršku plo- chým uzlem nebo kyticí. Tailleurs počínají se ukazovati vesměs s krátkými sukněmi a velmi jednoduchého tva- ru. Zakety rozumné dělky jsou všechny volně. tvoříce tailli zcela rovnou. Jsou otevřeny do cípu a zapínají se velmi nízké na dva knofliky. Velké kapsy ve výši boků připominají poněkud mužské kabáty. Jiná malá kapsa na prsou jest určena pro hedvábný kapesník téže barvy, jako klobouk, jenž se zastrčí nedbale tak, aby cípy vyčnívaly a visely dolů. Zmínila jsem se již mínule, že moderni barvou jest kaki. Na tailleurs této barvy dávaji se často reversy z černého satinu. Velmi ele- gantní jsou k tomu knoflíky ze světlé nebo hnědé želvoviny. Stejný kostym bude se letos hotovili s tussoru, nebot tato látka se buda hojně nosití. Nebude ale již jednotná jako m- nulého roku, nýbrž s velkými žebry, kteráji budou dodávati podoby ottomanu. Sukně budou se moci dělati buď úplně hladké nebo skládané. Tvar, ienž bude míti vel-

ký úspěch a jenž se objevuje na dostizích, jest s korsetkem a vložkou. Taille i boky se ostře rýsují a ve výši kolen, tam, kde končí žaket vychází úplně skládaná stuha. Je to velmi ehie. Ke kostymu tailleur bude se nositi bluza téže barvy z tylu. Tyl je hladký a skládaný, zdobený náprsenkou, velmi širokou nahoře zužujíeí se v cíp až k tailli. Na úbory prosté může se použiti tylu t. zv. řeckého, ale i na ele- gantní bluzu doporučuje se jemnější tyl. K tailleuru polosaisony nosí Pařižanky hoj- ně obuv dvojí barvy, spodek jest lakovanýa vršek přizpůsoben úboru, ale pro ty, kdož ne- mohou míti tolik párů obuvi, jako toilett, dopo- ručují se botky černé a kuštanové, buď světlejší nebo tmavší, které vypadají elegantně při každé barvě. Na konec však ještě něco, milé čtenářky. královna moda ovládá nejen říši viditelné krásy nýbrž i vůni. V Pařži již nyní v ulicích, krá- mech a elegantních čajovnách všecko dýše sil nou a svěží vůní konvalinek. Je to modern odeur, nahražující růže, které jsme tak milovaly loni. A ženy jako velké květiny, jako živé kon- valinky, přijaly také tento parfum, věštící příšt radosti slunce a rozkvětu. Magdeleine Chaumont.

Dramatické umění. + Doma svatý pokoj. Hra o jednom děj ství. Napsal George Courteline. Přeložila Viléma Nováková. Režisér Alois Sedláček. — Komtessa Mici. Veselohra o jednom dějství. Napsal Artur Sehnitzler. Přeložil Karel Šípek. Režisér Karel Mušek. — Láska k bliž- nímu. Žertovný výjev o jednom dějství. Napsal Leonid Andrějev. Přeložil V. Červinka. Režisér Florehtin Steinsberg. Divně se živots motá! Válka tluče na dvéře, vojska stojí na hranici, děla jsou namířena, co nejdříve prý začnou chrlit zkázu ! Ale život

rozaznává povolání a dívadlu ukladá pěstovat pořad a na pořadu je veselý večer a o vese- losti večera káže povolání, rozjímat. Rozjímejmo tedy! Snad někde mezi akty zatelefonují z re- dakcí do divadla, že to tam dole už začlo Tři rozmarně drobotiny! Francouzská, ně- mecká, ruská! Malá přeblidka národní letory umělecké! Snad má každá národnost po svém rozmaru zvláštním! A má li vskutku, jaký as rys je společný všem, ruskému, německému francouzskému rozmaru? První kousek, historka z trampot domá cího krbu! Aby přivedl k rozumu pošetilou pa- ničku, která mu strpčuje život a nedopřeje an potřebného klidu ku práci, sužovaný manže připadl na velmi rozumný prostředek, jen po hřichu docela bezvýsledný. Čím rozumnější pro středek, tím méně je platen u milého stvořeni kterému přiroda odepřela všechen dar rozumu Nešťastník na konec seznává, na čem vlastně je! Má-li být pokoj v domě, třeba vzíti jho do- mácího krbu trpělivě na sebe a odevzdati se v osud. Manžel, pařížský spisovatel, který smoli romány, řádku po třech sous, aby sehnal po- třebných osm set franků na měsíčný účet své nemoudré paničky — pan Sedláček. Panička neschopná uznalostí a ještě falšující na směn- kách mužův podpis a přece stvoření, jemuž třeba na konec ponechat nesmyslnou vůli — paní Červená. Německá aktovka je z jiného ovzduší. H' gh- liťe! Pyšná dekorace starého šlechtického sídla na venkově! Parfum sféry vysoko povznášející nad všední rozpak tak zvaného svědomí a hloupe mravnosti! Pikantní zápletka, několikrát pod- škrtaná, aby hozky přilehalo, co má autor na- drženo žihané ironie protí vrstvě společenské. která má tak měkce vystláno do života ! Či je snad ironie vice, než trysk málo mocné nevole pro ošemelnost hry. z jejíž. laho

divého výnosu obratem náhody jsme byli vy- loučeni? Komtessa Mici, paní Benonová. Delikátní zdr želivost sama. Na dvacátý rok už zamítá různé návrhy k sňatku a maluje svoje květinky. Ale dí si snad naposled přece říci. Aspoň se jí dost za- mluvil mladý pán, kterého jí právě představil kníže Egon a o němž ji prve ujistil, že je její syn kterého celých sedmnáct let, co přišel na svět, ne viděla. A kníže Egon je dobře zpraven. Sám je vý- rostkův otec a dnes sice obstárlý už vdovec, al kdysi, ještě za živobytí své manželky, býral kom- tessin vřele vítaný ctitel! Pánové Seifert a Želenský. každý svého odstíno typ bonvivanta okolo šedesátky, s puncem pravé urozenosti na vysloužilém lýtku. Paní Hübnerová, bývalá tanečnice a hraběcí milenka dnes družka života statečného majitele fiakrů, který právě s kozlíku své spřeže dívá se sem přes plo zámeckého parku! Pak ještě adoptovaný synáček knižete Egona, pan Deyl, elegánek otevřhuba, právě odbyl maturitu a s důvěrou hledí vstříc skvělé kariéře na nějakého generála nebo arcibiskupa. Konečně profesor malby, přítel a informátor komtesy Mici, jediný zástupce občanského živlu, ale vtipný dost, aby se čiperně sbýbl, kde něco a panské tabule odpadne. A do třelice, aktovka ruská! Motivek trochu nehorázný. Už veliký Bonapart napověděl, že je pouze krok ze situace tragické ke směšnosti. Zde taková sítuace! Švýcarský prospekt. Skály, srázy, propasti. Hemží se turistické kostýmy všeho stavu, stáří, pohlaví. Shon lidu! Všecko obrací zraky vzhůru, křičí, mává rükama. Strašná udáfost! Na strmém skalisku, vysoko v povětří, někde v prova zišti, kam oko diváka nedosáhne, visí nešťastny sbloudilý turista mezi životem a snrtí. Až ho slly opustí slitne. A to už bude co nevidět! Nastavili žebříky, ohradili místo, poslavili basičskou stráž, radí se, hádají, ale není pomoci! Kslastrofa je ne- odvratná. A obecenstvo se tlači, aby dobřo vidělo, peré se o místa, hubuje, vtipavje, litoje nešťastníka