#1
alto_textblock
#1
14. dubna 1900
#2
alto_textblock
#2
Cislo 103.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 5
#6
alto_textblock
#6
Z Londýna, 13. dubna. (C.-B.) »Timese
sdělují z Bloemfonteinu ze včerejška : Plukovník
Delgaty hájí posice britské před Wepenerem
a Rouxvillem. Sbor jeden — (burský ?) —
obsadil město. Porančný holandský vojenský
záslupce Nix při operaci zemřel.
#7
alto_textblock
#7
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.
Dr. Rezek opět do Prahy.
Z Vídně, 13. dubna. Ministr dr. Re
zek odjede zejtra večer na několikadenní po
byt do Prahy-
»Czas« o císařově cestě do Berlína
Z Vídně, 13. dubna. Velkou pozor
nost vzbudil ve všech zdejších, jak za
hraničných, tak vnitropolitických kruzích
projev krakovského »Czasu« o císařově cestě
do Berlína. Praví se v něm: »Pro nás bude
berlínská cesta zjevem více nebo méně lho
stejným. Uznávajíce vůbec potřebu zacho-
vání trojspolku, podporujeme poli-
tiku hrab. Goluchowského, tím
směrem se beroucí. Než nelze nám
ubrániti se pocitu, že mezi zahraničnía
vnitřní politikou Německa panuje určity
rozdíl, který časem nemůže zůstati bez ná-
sledků, a dokud vláda v Berlíně spočívá
v rukou šovinistů, uznávajících národní pro-
následování za politické dogma, dotud slo-
vanští národové v Rakousku viděti budou
v přátelství Němců toliko pomíjející politický
zájem.
Aby se mohl správně posouditi dosa
tohoto projevu, dlužno si připamatovati
kterak Poláci byli přívrženci a zástupci troj-
spolku vůbec a spolku německo-rakouského
zvláště, beze vší výhrady; kterak stáli po
boku hr. Goluchowského přese všecko, co
učinil hr. Badenovi a kterak jsou opatrni ve
věcech tak choulostivých, jako je ta, o niž
jde a kterak zejmena orgán krakovské sku-
piny jejich je a byl po té stránce opatrným.
Nač »Czas« naráží, vytýkaje rozpor mezi
zahraniční a vnitřní politikou německou,je
patrno a netřeba dále zvláště vykládati. Ž
však nejkonservativnější křídlo polského
klubu pokládá spolek s Německem, neroz
lučným vyhlášený, jenom stavem pře-
chodným, to jest moment, o kterém by
měl hr. Goluchowski uvažovati co nej
bedlivěji, a který zajisté dojde zaslouženého
povšimnutí, doufáme, stejně v Berlíně, j a ko
v Petrohradě.
#8
alto_textblock
#8
K berlínské návštěvě.
a. Z Říma, 13. dubna. »Tribuna-
domnívá se, že účelem berlínské schůze je
rozšíření německo-rakouského spolku na věci
a zájmy, k nimž se v trojspolku nepřihlí-
želo. Lituje, že vídeňské noviny zmiňují se
jen zběžně o trojspolku a tenkráte tím větší
váhu kladou na spolek s Německem. Také
říšsko - německé noviny mluví o Italii jen
přes rameno, upírajíce jí práva na zajištění,
jež v Berlíně a ve Vídni opětně bylo uza-
vřeno. Je-li cíl císařovy návštěvy takový,
jakým se býti podobá, přiblížila se také
doba, aby Itale dbala lépe svých zájmův
než dosud. Visconti-Venosta může klidně a
sebevědomě vyčkati nového obratu. S po-
vděkem přijali bychom jeho ubezpečení —
končí »Tribuna« — že schůze nemá toho
významu, že Rakousko může zůstati ve spolku
s Německem, aniž by císař svou cestu aspon
v duchu rozšířil také do Říma.
Z Vídně, 13. dubna. (C.-B.) Dle »N
W. Abdblttu« bude provázeti císaře na jeho
berlínské cestě arcikníže František
Ferdinand a na výslovné přání panov-
níkovo — dle »W. Abdblattu« — také ná-
čelník hlavního štábu podmaršálek baron
Beck. Autentických zpráv o tom není.
Z Vídně, 13. dubna. Císa ř odjede
3. května večer a 4. května dopoledne při-
bude do Berlína, kde pobude 5. a 6. května.
Dne 6. května večer odjede z Berlína.
Z Krakova, 13. dubna. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Návštěva císaře rakouského
v Berlíně nebudí u polských listův ohlasu
souhlasného. Krakovská »Reforma« shledává
že Rakousko v příčině zahraničných zájmův
nemá prý nic společného ani s Německem
ani prý s Ruskem. Také »Czas« komentuje
návštěvu jen s velikou reservou- (Viz o něm
zprávu v jiné depeši. Pozn. red.)
#9
alto_textblock
#9
hoMaďaři a rumunská liga. e
ch. Z Pešti, 13. dubna. Maďaři po-
dezřívají rumunskou ligu, že chystá na ně
nový útok. V maďarských kruzích tvrdí, že
její důvěrníci přemluvili ty dni v Mnichově
tamější techniky z Rumunska, aby obnovili
agitaci. Za tím účelem zřízen prý tam spo-
lek »Patria«, jenž zavede styky se spolky
stejného smýšlení, aby Rumuni mohli vystou-
piti s náležitým důrazem na mezinárodním
studentském sjezdu v Paříži. Bude prý
obnovena v Paříži stížnost na potlačován
Rumunů v Uhrách, již podali druhdy stu-
denti vysoké školy montpelfierské.
#10
alto_textblock
#10
Osobní z Uher.
ch. Z Pešti, 13. dubna. V nejblizšicl
dnech bude jmenován úřadně posl. Gul
ner, člen býv. národní strany maďarské
státním tajemníkem vnitra.
#11
alto_textblock
#11
Car nesejde se s Vilémem II.
Z Berlina, 13. dubna. Zprávy o schůz
německého císaře s carem v Gdansku po
kládají se vesměs za kombinace. Císař ně
mecký odebere se po návštěvě rakouského
efsaře na 14 dní do Lotrink, pak do Vy
chodního Pruska. Car ztráví červen v Dánsku
#12
alto_textblock
#12
Z rozmluvy.
F. Z Vídně, 13. dubna. »N. W. Tgbl.-
otiskuje rozmluvu s ruským finančním zna-
cem Kobekem v Sofli. Státní rada Kobeko
vyslovil se, že jeho cesta stala se na žádost
bulhurského knížete. Rus jeví ochotu nějak
bulharským financím pomoci, ale nikdo prý
nevl, jak začíti. Na větší půjčku, již by Ru-
sko vypsalo, samo se za ni zaručujíc, nelze
prý pomýšleti. Situace evropských trhů ne-
připouští provedení její a tím méně lze
půjčku uzavříti v Americe. Jiné zprávy jsou
jen libovolné kombinace. Pokud běží o z
#13
alto_textblock
#13
snoubení bulharského knížete s ruskou velko
kněžnou, také při zprávách těch jedná se
o pouhý výmysl, tak i při zprávě o postupu
burgaského přístavu Rusku. Tak ku zpravo
daji aspoň státní rada Kobeko prohlásil.
#14
alto_textblock
#14
Sultanův karatel.
m. Z Cařihradu, 11. dubna. Svak
sultanův Mahmud paša poslal sultanovi k
slavnosti bajramu ze Ženevy telegram, v
kterém sultanovi vyčítá, že povolil železniční
koncese Němcům a Rusům.
#15
alto_textblock
#15
Telegramy korresp. kanceláře
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 13. dubna. (C-B.) »W. A bd
post« vítá zejtřejší den zahájení V. s vě
tové výstavy pařížské jako veliký
svátek nejen francouzského národa, ale ce
lého vzdělaného světa. Obrovské dílo vý
stavy spojí shromážděně národy k společným
harmonickým citům. Blizkost národů s je-
jich rozmanitými zájmy zmírní možná pro-
tivy a zabezpečí mír světa. Náš věk vyzníva
vznešeně tímto projevem síly pracujícího
světa, jenž zejtra s výšin dobyté kultury
bude pohlížeti do blížící se nové doby.
Ze Lvova, 13. dubna. (C-B.) »Ga
zeta Narodowa«, »Ruch Katolicki« a »Dzien
nik Polski« konstatují, že zprávy »Slowa
Polského« o chystaných osobních změnách
v politické správě i v samosprávných úřa
dech Haliče jsou úplně bezpodstatny.
Z Bukurešti, 13. dubna. (C. B.) Sně
movna poslanecká schválila 84 hlasy prot
2 rozpočet na r. 1900—1901; rozpočet ten
vstonpí zejtra v platnost. Dále schválila
úvěr 51 millionu pro dostavění železnice
rimnicko-rin-vatalijské.
Deputace Burů v Evropě.
Z Milána, 13. dubna. (C.-B.) Depu
tace Burů přijela sem dnes dopoledne.
Vzpoura v Indii proti Britům.
Z Bombaye, 12. dubna. (» Reuter.«)
Vzbouřením se domorodců v Chapuru vy
voláno vážné nebezpečí. Skladiště bavlny
padlo »luze« za oběť. Bylo zabito 15 osob
mezi nimi 5 policejních úřadníků. Povstale
naházeli mrtvoly policejních úřadníků do ho
řícího skladiště. Musilo býti povoláno vojsko
Pokoj byl sice obnoven, ale všecka práce
přestala. Obyvatelstvo vystupuje nepřátelsky
Dobrovolné místní sbory konají hlídky v městě
a střeží závody na zpracování bavlny.
K povstání Ašantů proti Anglli.
Z Akkry, 12. dubna. (»Reut. «) Zpráva
že se guvernér Hodgson nalezá v moci ne
přítele, posud se nepotvrdila. Zdá se, žev
úřadních kruzích pohlížejí na poměry naděi
něji, třeba byly dosud vážné.
#17
alto_textblock
#17
Národní hospodář.
#18
alto_textblock
#18
Konflikt uherského žemědělství s Ra
kouskem v doby tkářství.
Píše Jindřich G. Ma štál ka.
#19
alto_textblock
#19
Jest tomu sotva půl roku, co byly uzákoněny
předtohy rakousko uherského vyrovnání a již poci
tuje zemědělstvo télo polovice říše osudné důsledky
a tíhu učiněných úmluv. Ovšem stalo se tak císař
skými nařízeními, ale jak věcí u nás stojí, není lze
pocbybovati, že parlament nevzchopí se ku odhodlal
nému kroku, aby neschválením úmluv lěch zabráni-
dalším škodám, kterým zemědělské kruhy této polo-
vice říše následkem konkurence uherských produkto
hospodářských jsou vystavovány.
Jest přirozeno, že se strany Uherska, jakožto
státu převážně agrárního, při smlouvání se vzájem-
něm na zájmy zemědělské největší brán byl zřetel, a že
přihlíželo k tomu, aby pro výrobky hospodářské trh
rakouský zůstal bezpodmínečně otevřen, a aby se
zejména pro dopravu surovin zemědělských docnlil
největších výhod.
A hlavní snaha Uherska nesla se zvláště k tomu
aby uberské produkci zvířecí, která tvoří jednu
z hlavních předmětů vývozu, zůstalo zajištěným ra
kouské odbyti ště.
Ovšem na útraty našich kruhů hospodářských
A nie trefněji necharakterisuje tento úspěci
Uherska, než slova uherského ministra orby Dará-
nyla, která pronesl ve své řeči při rozpočtové de
batě v parlamentu uherském.
»My, Uhři,« pravil, »neobdrželi od Rakouska př
vyrovnání žádný dar, leč byla odstraněna stará gra
vamina, staré nespravedlnosti. Přiznávám, že zvýšen
našeho vývozu (dobytka) může na některé kruhy
působiti nepřiznivě, ale jakož my snášime konku
renci rakouské industrie, musí se také. Rakouske
s konkurencí našich surovin a našebo dobytka spřá
teliti. O nové smiouvě, v tomto směru (o změnu vy-
rovnacích předloh) nemůže se ani mluvit, ujednaní
vztahující se na dopravu dobytka stojí a padá
s vyrovnáním.«
A tím docela bez ostychu prohlašuje zde uher
ský ministr orby, že si Rakousko musí pa dobu, na
kterou vyrovnání je uzavřeno, dáti líbiti nejenom
konkurenci uherskou, ba i zavlékání k nám nemoci
dobytčích — Čehož jsme v poslední době před novým
vyrovnáním, dík ráznému vystoupení domácích kruho
hospodážských, byli ušetření. Oč se jedná?
Cisařským nařízením a prováděcími předpisy z
dne 22. září 1899 byly, pokud se vývozu dobytka
do Cislajtanie týká, podmínky ulehčeny tak, že za-
vlékání nemocí dobytčích od 23. záři k nám je na
denním pořádku. Stalo se to zejména oslabením kon
troly hramičné, a tím, že pro dopravu dobytka po-
stačí list ohledací, potvrzující, že dobytek jest zdrav
Kromě toho zrušen byl zákuz, dopravovati k nám
vepřový dobytek pod 120 kg. váhy, t. j. dobytek pro
výkrm, čímž přístup mladému uherskému vepřovému
dobytku, který ubijí náš domácí chov, jest úpln
zase otevřen.
Vývoz přírodnin a výrobků hospodářských před-
stavuje bohatslví Uhor, tvoře nejvělší díl veškeréh
vývozu Uher a obnášeje v roce 1898 57% ceny vý-
vozu vůbee.
A hned na druhém místě po obilí stojí vývon
uherského dobytka; týž v době posledních pěti lei
nápadné se ztenčil; neboť kdežto v roce 1894 vývon
převyšoval dovoz o 1,695.648 kusů v ceně 244.5 72. 00
korun, sklesnnl v roce 1898 na 499.492 kusů v ceně
125.096.000 korun; ovšem z toho důvodu, že v po
sledním pětiletí zavládly v uherském dobytkářstv
abnormální poměry, an v periodě 1895—97 tam zuti
mor mezi vepřovým dobytkem, kterým v tomto tř
letí zahynulo 1,408.840 kusd.
Nicměně představuje vývoz uherského dobytk
přece 131/2% celkového vývozu vůbec a proto lež
na bíledni, jak velice musí Uhrám na tom zaležeti
aby zachovaly sobě odbytiště rakouské, kterés je
a zdstává jediným trhem pro uhersk
dobytek vepřový a na který trh dováž
se více jak 80% veškerého uherskéh
dobytka.
Do Řakouska vyvezeno bylo na př. vepřového
dobytka v roce 1895 899%, v roce 1896 99%, v roce
1897 99.5%, v roce 1898 999ř 0
Z toho jest viděti, jak dobytkářství uherské n
Řakousko jest odkázáno a jest nade vši pochybno t
že ztráta lchu rakouského znamenala by pro uber
ské zemědělství záhubu.
Ostatně ani zrušení zákazu zúčastniti se dobyt
kářské výstavy na světové výslavě v Paříži nezlep
šilo pověst o nedostatečném onatření velerinářském
#20
alto_textblock
#20
v Uhrách, ana dlouhá kontumační doba (devět dní)
které dobytek z Rakouska- Uherska se musí podrobiti
znemožňuje úspěšnou konkurenci se státy jinými.
A tato špatná pověst uherského dobytka byla
způsobena dobytčím morem, který v letech še-
desálých v Uhrách zuřil a 137.216 kusů skotu za
oběť si vyžádal, od roku 1881 však vymizel, plicn
nákazou, k jejímuž potlačení sice vážně se při-
kročilo, takže dle úřadních záznamů pouze v jednom
případu v roce 1699 v Uhrách se vyskytla, ale která
nicméně dle tvrzení dobře informovaných kruhů ze-
jmena v severo západních Uhrách se ještě objevuje.
a pak morem vepřového dobytka, kterážte
nemoc, jak jsem již zprvu v krátce poznamenal
v periodě tříleté 1.5 millionu kusů dobytka zničila
Ač první dvě nemoci dobytka velkého v Uhrách
již se nevyskytují, přece jest nemoc poslední u ve-
prového dobytka. Neboť v nejposlednější době opa
kovaly se v Uhrách případy moru vepřového dobytk
a vyskytly se časté případy zavlečení této nemoci
k nám, takže zjevy tyto musí nám býti velice vý
stražným znamením.
Poznamenal jsem zprvu, jakých ztrát doznaly
Uhry morem v roce 1895—1897; bylo by se dalo
mysliti, že tyto ohromné, do millionů jdoucí ztráty
přinutí uherskou vládu, aby se chopila co nejdůraz-
něji všech prostředků, aby se rozšiřování moru za
mezilo a aby se podobné případy neopakovaly. Avšak
nic podobného se nestalo. Ačkoliv mezinárodní zvěro
lékařský kongres v Bernu v roce 1895 konaný vý
slovně uznal, že mor vepřového dob,ka zaře liti
dlužno mezi nemoci nakažlivé, jicl.ž rozšiřování má
býti potíráno ze státních prostředků, a kdežto ve
smyslu tohoto usneséní rakouská polovice říše cís.
naříz. ze dne 2. května 1899 čís. 81. ř. z. skutečně
nemoc tuto zařadila právě tak jako plicní nákazu
dobytka hovězího mezi nemoci, při kterých náhrada
státem se poskytuje (95% průměrné tržní ceny pro
dobytek morem nestižený, 50o pro dobyték, u něho
mor v příznacích se objsvil) Uhři podobných pro-
středků se neuchopili.
Dne 6. června 1899 vykázáno bylo uherskou
statistikou 650 zamořených obcí, stížených morem
vepřového dobytka. V te době začála se epidemie
rozšiřovati; dne 30. června stoupl počet zamořených
obcí na 876, dne 7. července na 1012, dne 14. čer
vence na 1117, dne 21. července na 1247, dne7.
srpna na 1416, dne 14. srpna na 1462, dne 21. srpna
na 1558, dne 31. srpna na 1591 a dne 7. září na
1607. V tomto týdnu dosáhla nemoc své prudkosti
od toho dne počíná jí ubývati, až dne 9. března 190
zůstává 322 obcí morem vepřového dobětka stiže-
ných. Jak ohromný to počet proti 10 morem stiže-
ným obcím v Rakousku dne 7. března 1900, z nichž
3 jsou v Dolních Rakousích a 7 na Moravě, a o kte-
rých zemích panuje oprávněné mínění, že nemo
blízkým stykem s Úhrami se tam udržuje?
Ž příkladu uvedeného lze nade vše jasněji se-
znati, kterak mor vepřového dobytka úžasně rychle
se šíří; jediný případ zavlečení tohelo moru
k nám může způsobiti našemu rolnictvu nejtěžší
stráty a zničiti v několika týdnech chov vepřového
dobytka ve mnohých okresích úplně. Jest známo, že
ztráty epidemií tou způsobené jsou někdy přímo
obrovské; při vypuknutí tohoto moru v Anglii a se-
verní Americe padlo této nemoci za oběť 75.—8
procent zachvácených zvítat, a že mor vypuknuvšt
v roce 1885 ve Spojených státech severoamerickýc
způsobil za několik málo měsíců škodu oceňovanou
na 30 millionů dollarů!
To jest příčinou nejvážnějších obav ve styku
s Uhrami. Dokudk vybubení této hrozn
nemoci v Uhrách stejně rázně se nepři-
kročí, jako se to stalo s plicní náka zo
u dobytka hovězího, dotud budon kra-
jiny naše zavlékáním sem nemoci t
z Uher stále ohrožovány, budou příči-
nou velikých ztrát našich kruhů ho-
spodářských a učiní úplně nemožný m
zmahání se chovu vepřového dobytka
jakož i zavedení pojišťování dobytka
jehož provedení jeví se býti velmi na-
léhavým a potřebným opatřením.
Nechci zde vypočítávati, jakých ztrát utrpěly ho-
spodářské kruhy uherské různými nakažlivými ne-
mocemi dobytčími, nicméně musím uvésti, že vedle
čtyřtetého průměru (od roku 1894—1897) padlo
Translajtanii na choleru a mor vepřového bravu
ročně 352.210 kusů — číslo tak ohromné a zna-
menající tak převelkou ztrátu národního jmění, že
jest nanejvýše oprávněno rozhodn
naléhání zdejších kruhů hospodár
ských, aby se strany našich orgán
správních bylo šetřeno co nejdůr az-
něji veškerých opatření zdravotní ch
při dovozu uherského dobytka do tét
polovice říže, a aby zejmena dovo
vepřového dobytka úplně k nám byl
zakázán, jelikož nastává trvalé ne-
bezpečí zavlečení rozšířeného mor
vepřového dobytka z Uher do Rakou-
ska, čímž zejmena chov našeho do
bytka domáciho jest nanejvýš o hro-
žován a ničen.
A že nebezpečí zavlečení moru jest stále pře
snadné, a že předběžná kontumace a lékařské ohle
dání před vývozem ve stanicích kontumačních
Köbanya (Sleinbrachu), Šoproníi a v nejnovější dob
v Rábu nedostačují, ukazují opětovaně konstatovano
případy. Tak v měsíci listopadu přiznala rakouská
vláda sama, že v září 1899 zavlečeny byly do této
polovice říše tři případy moru vepřového bravu,
měsíci říjnu 5 případu a v době od 1. do 9. listo
padu 7 případů z uherských okresů.
Proto vyhláškou c. k. místodržitelství v Dolních
Rakousích z 10. listopadu 1899 byl vydán zákaz do
vozu uherského vepřového dobytka z uherské sta-
nice Sleinbruchu do Dolních Rakous, a vyhláškou
moravského místodržitelství pro Morava dovoz do
Moravy, kteréžto opatření však na nállak ubersk
vlády neprodieně po konferencích, svolaných na 23
a 24. listopadu, bylo ulehčeno, a konečně dne 16.
prosince 1899 vyhláškou c. k. ministerstva vnitra
zrušeno, takže uherský dobytek vepřový podlehá
obchodu nyní pouze týmž omezením, jako domácí
dobytek.
Ačkoliv novou vyhláškou c. k. ministerstva
vnitra ze dne 26. prosince 1899 zakázán byl obchod
s vepřovým dobytkem uherským ze 7 stoličních
okresů, 2 municipií a 8 okresů, čimž vláda domní
vala se stavěti hráz proti zavlékání moru vepřového
dobytka, opětně dne 9. ledna 1900 konstatováno, ž
při transportu uherského brava z Neudörflu do ví-
deňského Nového Města mor do Rakouska byl za-
vlečen, pročež opět vyhláškou c. k. min. vnitra z
dne 15. ledna 1900 zakázán byl dovoz z dalších
stoličních okrosů a municipií. A totéž opakovalo s
dne 17. března 1900.
Z toho jest viděti, jaké stálé nebezpečí hrozí
této polovici říše zavlékáním moru vepřového do-
bytka, jež se zvětšuje tím, že hranice naše otevřeny
jsou dovozu srbského dobytka, v kterémž státě proti
rozšiřování nakažlivých nemocí zvířecích téměř ni-
čeho se nepodniká, takže v posledních dvou letec
uherská vláda 30, pravím třicet případů zavlečení
moru vepřového bravu konstatovala a samu chtěl
vydati zákaz dovozu srbského dobytka do Uher, o
kteréhož úmyslu pouze po opětném otevření dovozu
dobytka do Rakouska vyhlaškou dne 16. prosince
1893 bylo upuštěno.
Pravil jsem již z předu, že se vzmáhá cho
vepřového dobytka v naší polovici říše ntěšeně
zajisté nejblíže příští sčítání ukáže, že počet vepřo-
vého dobytka, který od roku 1880 do roku 189
z 2.721.541 na 3,549.700, tudíž o 30 4% vzrostl
opětovně značně stoupnul. Vždyť v Rakousku poče
vepřového dobytka jest poměrně velmi malý a může
vzhledem ku stoupající spotřebě snadno zdvojnáso
ben ano ztrojnásoben býti. Vypadať v Cislajtanii
na 1 km 125 kusů vepřového dobytka a na 100
obyvatelů 149 kusů, kdežto v Uhrách, které co d
počtu vepřového dobytka (7.330.091 v r. 1895) stoj
mezi všemi státy na prvním místě, připada na jeden
čtv. kilometr 22.7 a na 1000 obyvatelů 404 kusy.
A můžeme s potěšením znamenati, že zejmena
v král. českém, které samo má 1/2 počtu veškerého
dobylka vepřového v této polovici říže, zejmena
nejposlednější dubě chov vepřů rapidně se rozšířuje.
Český odbor rady zemědělské se vším úsilím k tomu
laké pracuje, aby zakládáním plemenných stanic
ůslavů, odměnami atd. chov ten co nejvíce se zve-
lebil, a aby se tak rozšířil, aby nejenem naši do-
mácí potřebu mohl ukojiti, ale i ještě jiné země záso
bovati. Jest to možné, ponevadž v Čechách při počeu
#21
alto_textblock
#21
514.367 kusů v roce 1890 vypadá na 1 čtv. kilomet
10.2 kusů a na 1000 obyvatelů pouze 88 kusů bravu
a tudíž daleko stojí pod průměrem této polovice říše
o Uhrách ani nemluvě, ano mezi ostatními zeměm
Cislajtanie království čěské nalezá se na 11., even
tuálně na 13. místě.
Avšak první podmínkou rozšiřování chovu ve
přového bravu jest bedlivý dozor vlády proti zavle
čení moru tohoto dobytka. Jiné státy uznávají ne-
bezpečí, které jim ze zavlečení této nákazy hrozi
uzavřely úplně své hranice, tak že dnes Uhry de
facto naprosto nikam vyvážeti dobytek nemohou.
než do této polovice říše! v roce 1898 vývoz d
Německa z Uher byl pouze 583 kusů v ceně 69. 385 k
v roce 1897 do Německa vůbec se nic nevyvezlo
jen do Švýcar 195 kusů. Pouze talo polovice říše,
spoutaná na řadu let celním a obchodním svaz kem
s Uhry připouští volný obchod s uherským dobyt
kem, omezujíc jej nic nezabraňujícími opatřeními.
jak o tom opětovně opakované případy zavlečení
moru do Rakouska jasné podávají svědectví. — á
toto poškozování našich zájmů zemědělských vystu-
puje tím ostřeji do popředí, když se uvazuje různá
praze, která v posuzování léto důležité otázky pa
nuje u rakousko uherské vlády pro zahraniční zále-
žitosti a u rakouské vlády pro tuto polovicí říše.
V poslední době zahájena byla totiž vyjednávání
mezi společnou vládou rakouskou a mezi vládou ru
munskou v záležitosti znovuotevření hranic pro ru
munský vepřový dobytek. Při vyjednávání tom vy.
stoupila společná rakousko uber ká vláda velmi dů
razně proti dovozu rumunského dobytka, zastávajíe
stanovisko, pokud nebude dán průkaz úplného vy-
mizení moru v Rumunsku, že o otevření hranie
nemůže býti řeči.
Avšak nová zákonná ustanovení nejenom že
musí míti za následek zavlékání nákazy k nám, ona
jspu s to zničiti vzmábající se chov vepřového do
bytka v Rakousku.
Zkušenost minulých let poučila nás, že s níz
kými cenami dobytka uherského naší pěstitelé s úspě
chem konkurovati nemohou a budou přinuceni své
staníce zanechati, bude-li opatření to trvalým
budou li Uhři míti možnost, zaplavovati náš domácí
trh levným, mladým dobytkem. Právě tím dána jest
přesnadná možnost rozšíření epidemie, neboť volným
prodejem lehký dobytek vepřový pro výkrm vníká
do těch nejzazších vesnic a osad
Tento koupený dobytek smísí se z pravidla
s dobytkem domácím a poskytuje se právě zrušením
zákazu dovozu lehkého dobytka vepřového rozšíten
nemocí nakažlivých nejvělší pole, a to i do míst
která by jinak zůstala uherskému dobytku velmi ne
přípustná a kde z pravidla kontrola opatření zdravotníeh
jest velmi obtížná a děje se pozdě-
Uherský ministr orby, bráně se proti resoluei
poslanecké sněmovny rakouské, ve které se žádá
revise prováděcích předpisů z 22. září 1899, minil.
že by bylo lépe místo protiv přiložiti ruku ke spo-
lečné práci, aby všechny kroky nesly se k tomu,
abychom spojenými silami společný export dobylka
proti cizině chránili. — Nemyslí uberský pan mi-
nistr orby, že bude lépe, když v první řadě postari
se Uhersko o vyhubení nakažlivých nemocí jako t
činí Cislajtanie?
Anebo myslí p. uberský ministr orby, že cizin
zůstanou tyto poměry neznámými, když jediný po-
hled do uherské statistiky postačí, aby nabyla pře
svědčení, jak to vlastně s veterinářskými poměry
v Uhrách vypadá? A nebudou agrární kruhy Ně-
mecka, Francie atd. používati při uzavírání celních
a obchodních smluv každé i té nejmenší záminky
aby žádaly udržení uzavření hranic proti dobytku
rakousko uherskému? Případ pařížský a posledn
jednání na říšském sněmu německém o zákonu
o ohledávání masa ukazují, čeho se máme při uza
vírání smluv nadíti.
A proto jsou nanejvýše oprávněnými kroky
našich zemědělských korporací, českého odboru
ústředního sboru rady zemědělskě, aby vláda rakou-
ská hájila zájmy naše a aby zakázala, jak k tomu
dle odstavce 7. cís. nařízení z 21. září 1899 má
právo, dovoz uherského vepřového dobytka do tělo
polovice říše a zejmena, aby k uhájení chovu do
mácího bravu za každých podmínek obnovila zákar
o dovozu bravu pod 120 kg pro výkrm.
S takovými opatřeními, jako ona ze dne 17
března 1900, zemědělské kruhy se nespokojí; zde
dlužno učiniti důrazné a vydatné opatření, nemá-li
národní jmění této polovice říše utrpěti nezměr
ných ztrát.
#22
alto_textblock
#22
Výstava hospodářská v Praze. Letošn
výstava bospodářská, již pořádá Ústřední společnost
hospodářská pro království české v době od 12. do
17. května t. r., těší se v zúčastněných kruzích tak
všestranné pozornosti, že o jejím plném zdaru nelze
pochybovati. Střediskem výstavy bude letos výstav
mlékařská, pořádaná Českým odborem rady země-
dělské pro král. české, k níž přihlášeno jest již nyn
30 mlékařských družstev z Čech a Moravy a několik
továren mlékařských strojů. Ve skupině této vysta
veny budou úplně zařízené mlékárny s pohonem
elektrickým, parním a ručním, a bude výroba másla
a smetany každodenně prakticky znázorněna. Dy
namoelektrické stroje propůjčí ochotně firma Fr.
Křižík v Karlíně, lokomobilu V. Umrath, chladíe
stroje pražská akciová strojírna a žentour J. Carov
v Praze. Velice četně zastoupena bude jako v jiných
letech výstavní skupina hosp. strojů, do níž již te
přihlášeno je 38 továren a strojníků. Veškeré přihlá-
šené stroje, jež uvedeny budou v pohyb, umístěny
budou částečně v pravém křídle hlavního paláce
většinou na volné prostoře před většími výstavními
budovami. Zvláště bohaté obeslána bude letos vý
stava chovného skotu, koní a bravu, neboť je k n
doposud přihlášeno přes 400 kusů chovného skotu.
na 100 koní a 60 vepřů. Skupina tato, z níž tento
kráte cizí i domácí obchodníci jsou vyloučeni, před
stihne dle posavadních přihlášek veškeré výstavy
dřívější, takže lze očekávati, že počtem i jakostí vy
staveného zvířectva podá věrný obraz rozkvětu, k ja
kému se u nás chov hospodářských zvířat povznesl
Do ostatních skupin výstavních a sice do výstavy
řemeslných a prům. výrobků přihlášeno je doposu
90 vystavovatelů, k výstavě potravin 55 a k výstavě
hosp. výrobků a potřeb 40 vystavovatelů. Stejně
četně obeslány budou výstava drůbeže, již pořadá
zemský spolek pro chov drůbeže, a výstava psů, po-
řádaná zemským spolkem pro chov psů v Praze.
Jako odměny výstavní věnovaly mimo příznivce
dříve uvedené městská rada pražská 10 stříbrných
medaillí, 10 bronz. medaillí a 10 diplomů, jednot
průmyslová 2 stř. medaille, okresní výbor v Lou-
nech 100 K, v Unhošti 200 K a v Brandý s
n. L. 20 K. Český odbor rady zemědělské věnoval
za odměny 500 K a 6 stř. a 10 hronz. medaillí. —
Další přihlášky přijímá Ústřední společnost
hospodářská pro král. české v Praze.
Český akciový pivovar v Mor. Ostrav
konal v neděli řádnou valnou hromadu, přítomuo
bylo 62 akcionářů zastupujících 1525 akcií s 3
hlasy. Předseda p. Fiala přednesl zprávu výroční.
z níž vyjímáme: Rok minulý jest vlastně prvním
rokem činnosti pivovaru. Výstav piva začal dne 4.
září 1898. Výroba a výstav piva stouply v roce
1899 značně. Kdežlo roku 1898 bylo za čtyři měsíce
vystaveno 11.377 hl, vystaveno v roce 1899 již
42.470 hl. Konsum rozšířil se i místně a dodává se
pivo nejen do severovýchodní části Moravy, ale í d
Haliče (Krakova a j.) a do Německa. Známo je, že
cena surovin stoupla v roce 1899 o 30% proti jetům
jiným, takže na pouhém chmelu loňského roku
12.000 zl. zaplaceno více. Kupovaly se suroviny nej-
lepší jakosti, což ovšem výtěžek stlačilo. Značný vliv
na bilanci mělo také zdražení peněz a úvěr vůbec
zde jest úvěr 6—700. Větší vydání loňského roku
způsobily také investice, zařízení pivovarské restau-
race, výroba umělého ledu a pod., jakož i značne
zvýšení daní. Platilo se loňského roku na danícl-
z varu 98.781 zl. 31 kr. a na ostatních daních 8335
zlat. Hlavní věcí jest, že pivo těší se široko daleko
pověsti nejlepší a že svou kvalitou účinně razí i
cestu přes nešetrnou konkurenci, před předsudky
přes různé záští, jež novému podniku v cestu se
stavěly. Starati se, aby závod mohutněl a zkvětaí
jest povinností nejen správní rady, ale i akcionálč
samých, jest to povinností i veřejnosti. Závod jest
jediným toho druhu a můžeme říci, jediným českým
závodem vůbec v tomto kraji a jest pro to tím větší
povinností nás všech o rozkvět jeho a tím o povzbu-
zení další naší podnikavosti pečovati. Tomu rozkvětu
a rozvoji voláme: »Dej bůh štěsti !« Soudní sekrelá
#23
alto_textblock
#23
p. Hanák navrhl, aby za tim účelem, aby nebylo
potřebí drahého úvěru, jakož i aby pivovar slad sám
si opatřoval, byla předsevzata nová emisse akcií. P
delší debalě konstatováno, že správní rada tímto
úmyslem se zanáší, avšak nynější dobu nepovažuje
za příznivou, k další emissi akcií se přistoupí, až
bude možno akcionářům vyšší dividendou vstípiti
přesvědčení o rentabilitě podniku. Také návrh pana
Rosslera, sládka z Feýdku, aby zřizovány byly sklady
piva po venkově, odkázán prozatím na čas budouci.
Horní inspektor p. Pokorný pronáší přání, aby akcio-
náři neponechávali starost o akvisice nových od-
bytišť pouze správní radě, ale také sari přiložili
ruce k dílu; ke vzrůstání podniku pak třeba nejen
zvýšené výroby, ale i zvýšeného prodeje a v tom mo-
hou akcionáři velmi platně působit. Podle účtu zisku
a ztráty činil v roce 1890 hrubý zisk 47.716 zl. 7
kr., s připočtením přenosu za rok 1898 per 16.229. zl.
40 kr, úhrnem 63.946 zl. 17 kr., z toho se odečle
amortisace 9909 zl. 20 kr., doplacená daň za r. 1898
3412 zl. 29 kr., úrok z úvěru za rok 1899 21.980 al.
27 kr., odepsaná dubiosa 906 zl. 57 kr. = 36.258 zl.
34 kr., zbývá číslý zisk 27.687 zl. 83 kr. Správní
rada navrhuje dividendu na kupony za rok 1898/ 99
po 16 kor. za akcii, což přijato. Do správní rady
zvoleni vystupující členové pp. Vojtěch Flala a Josek
Hýbner a nově zvolen p. Frant. Brzezowski, vrchní
inženýr a místostarosta v Přivoze; za náhradníky
pp. dr. Rudolf Matouš, advokát, P. Fr. Špička, far
a místoděkan a Václ. Macourek, vrchní správce h
m. sl. Dividenda se vyplácí u Živnostenské banky
pro Čechy a Moravu v Praze a u jejích filiálek.
Výstava plemenného skotu v Opočně,
na počet sedmá, jež každoročně bývá uspořádána
místním družstvem plemenářským, konati se buds
v neděli dne 6. května t. r. Výslava ukázati má vý-
sledky výchovy čistokrevného skotu simenského
jeho míšenců, jež v tamní krajině po více roků s
provádí. Táž dále poskytne možnost v »oddělení na
prodej«, býčky i jalůvky čistokrevné i křížené, poku
na ně členové nereflektují, zakoupiti. Družstvo opo-
čenské zúčastní se letos krajské přehlídky skotu kon-
cem května t. r. v Rychnově n. Kněž. a výstavy
ústřední hosp. společnosti v P'raze v polovině téhuž
měsíce.
Obchodní sakademie« v Olomouci. Ob-
chodní a živnostenskou komorou v Olomouci roko
1894 založená třítřídní obchodní škola bude promě-
něna ve čtyřtřídní obchodní »akademii« a má býti
spojena zároveň s akademií železniční. Náklady po-
nese obchodní komora s obcí na polovic. Jak známo,
vláda nepřeje již »akademiím«, neuznávajíc, že by
obchodní škola, byť vyšší, měla býti stavěna n
roveň vysokým školám, kdežto svým složením a hod-
notou učební má povahu pouze středních škol. Z t
příčiny také nebylo vyšší obchodní škole ve Hradti
Králové již dovoleno, aby se nazývala akademií,
se učební hodnotou a svým významem pranic neliší
od dosavadních akademií. Jsme tudíž zvědavi, zdali
vláda připustí jmeno akademie obchodní škoi
olomoucké, zvláště ale zamýšlené tam škole že-
lezniční.
Včelařská jednota kraje píseckého pořád
valnou schůzi včelařskou v pondělí velikonoční dn
16. t. m. o 1/22. hod. odpol. v hostinci »u Žižků-
v Putimi. Pořádek mimo zprávy a volby: přednášky
a) »Praktické upetřebení medu v domácnosti a cb-
chodě« (p. J. Munzar, říd. učitel v Putimi), b) »Medo-
nosné roslliny v okolí písackém« (p. E. Vařečka,
učitel v Palimi), c) »Druhy úlů, jich výbody a cenae,
přednese jednatel. Hosté obojího pohlaví jsou vítáni.
Hospodářský spolek pacovský pořádá ob-
časné valné schůze, na nichž krom obvyklých for-
malit budou se pořádali přednášky, spojené s volným
rozhovorem. Každá schůze bude zahájena o 2. hot.
odpol. V Cetorazi dne 16. t. m. v host. p. Ma-
šáta: »O zalesňování pastvin«, přednese p. J. Frejae.
nadlesní v Outěchovicích. »Rolnictvo a škola národníe,
p. K. Pospíšil, učitel měsť. škol v Pacově. Ve Vo-
dici dne 22. t. m. v hostinci p. Jenšíka. »Učitel
mimo školu«, p. J. Krejča, řídící učitel v Poříně.
»O užitku ptactva, zvláště zpěvného a jeho šetřeníe,
p. Jindřich Stejskal, ředitel měšť. a obecných škol
v Pacově. V Hořepníku dne 29. t. m. na radnici.
»O moderním vzdělávání půdy«, p. J. Cikánek, prol.
vyšš. hosp. ústavu v Táboře. »O výchově mládej
dospělejší«, p. Frant. Eckschlager, učitel v Pacově.
V Lukavci dne 6. května »na Knížecí«. »O h-
spodaření na našich lukách«, p. Em. Řichter, ředitel
zimní hospodářské školy v Táboře. Ve Zho rei
20. května. »O zalesňování pastvin« (p. J. Frejka).
»Užitečnost našeho stromoví« (p. Ant. Plaček).
Hospodářský a lesní spolek pro okree
jičínský pořádá v neděli dne 22. dubna t. r. o š.
hod. odpol. v Žereticích v hostinci p. Lachmanově
pátou hospodářskou schůzi kočovnou, každému přl-
stupnou, s tímto pořadem: 1. »O nutnosti pojišťo-
vati hospodářský dobytek« promluví jednatel spoliu
pan J. Klos, učitel. ž. Volný rozhovor o jednotlivých
odstavcích návrhu stanov, zpracovaných výborem.
3. Ustanovení místních odborů pojišťovacích. 4. Volně
návrhy. 5. Přijímání nových členů.
Mandžurská dráha. »Novoje Vremja« se do-
vídá, že stavba dráhy mandžurské provádí se s nrj-
větší horlivostí. Na trati z Vladivostoku na Charbm
a Sungary budou pozemní práce v letě ukončeny
na podzim odevzdána bude dráha dopravě.
Vývoz stavebního dřiví do Pruského
Slozska dle zprávy konsulátu ve Vratislavi nabude
letos značného rozvoje. Poptávka bude i po dříví
jedlovém, protože ceny stavebního dříví ostatního
značně stouply
Zakázaná léčiva. Ministerstvo vnitra zvěděle
že soukromý ženský léčebný ústav »Sanitas« v
Steinu (kanton appenzellský ve Švýcarsku) uděluje
lékařské rady a prodává léčiva občanům rakouským
za vysoké obnosy. Na ochranu zdejší lékařské vědy
a občanstva proti tomuto cizozemskému podniku
bylo politickým ukresním úřadům nařízeno, aby lé-
kárnám připamatovaly, že prodej léčiv a expedic
receptů od osob, v Rakousku ku provozování praxe
lékařské neoprávněných, jsou dle § 18. instrukce.
dvorním dekretem ze dne 3. listopadu 1808 vydané,
zásadně a všeobečně zakázány.
Falešné padesátky markové. Podle něme-
ckých listů kolují v Německu a odlud i v zemaíc
sousedních falešné padesátky markové. Jsou to falsi-
fikáty nejnovějších bankovek, loni vydaných, zholo-
vené barvami vodovými a jsou velice věrně nápodo-
beny, tak že nelze hrubě udati ani bezpečných zná-
mek k rozeznání.
Na trh v Pacově, konaný dne 10. duhna t.r.
přihnáno 680 kusů hovězího dobytka a prodáno 213
kusů. Příští trh v Pacově koná se dne 14. května t.r.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem
Chebu na jmění Ludvíka Löbla, obchodníka s obi-
lím v Ostrově. Konkursním komisařem je přednosta
okresního soudu v Karlových Varech, správcem dr.
Frank, advokát tamtéž. Schůze věřilelů 24. dubna.
přihlášky do 11. června, stání likvidační 25. června.
Záznam střibra a jiných kovů. Lonuivn-
ský záznam stříbra ze dne 12. dubna činil 27 37
penny za stand. unci: při současném kursu lon-
dýnské devise K 242.80 obnáší tudiž cena 1 kg
ryzího stříhra K 96.26. Měď 781/2, za hotové a 775 e
na 3 měsíce; cín 1391/2, olovo španělské 167/2, an-
glické 171/s; zinek 22/2 liber šterlinků a za tunu.
#24
alto_textblock
#24
kanky, záložny a spořitelny.
Úvěrní spolek v Praze, zapsané společen-
stvo s ručením obmezeným, Václavské náměstí čís.
63 n. I. výkaz za dobu od 1. ledna do 31. března
1900. Pohledanost: Hotovost K 1840.48. Půjčky
36.686.38. Uložené jistiny 200.—. Zařízení 826.05.
Soudní výlohy 6.—. Úhrnem 39.558.91. — Povin-
nost: Závodní podíly 27.320.—, Volné vklady
11.369.45. Reservní fond 160 41. Úroky 700. 05.
Úhrnem K 39.558.91. Do 31. března 1900 se přihlá-
silo ke spolku 183 členů a upsalo podílů závodních
v obnosu K 53.100, na které dosud splaceno od 406
členů K 27 320. Stav půjček byl K 36.686 38 u 9
členů, tak že průměrná půjčka obnáší K 398.76.
Spořiteluí a záložní epolek v Ústí n. L.
koná v neděli dne 22. dubna o 2. hod. odpolední
v mísinosti České besedy v Ústí n. L. mimořádnou
valnou hromadu, která vzbledem k okolnosti, že s
do valné hromady na den 8. dubna svolané dosta-
tečný počet členů nedostavil. při každém počtu při-
tomných usnášení schopná bude. Program: Změn
stanov. Dolazy a volné návrhy.
Živnostenská záložna v Železném Brodě
koná v neděli dne 22. dubna t. r. o 2. hod. odpol.
v hostinci p. Ant. Makovce řádnou valnou hromadu.
Účet rozvážný vykazuje aktiva: Pok adní hoto-